Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj 
) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Před 110 lety začaly jezdit v Jablonci nad Nisou tramvaje. Po období rozvoje ale nastal v 60. letech útlum ve prospěch autobusů. Dnes zbyla jen meziměstská trať do Liberce.
Přesně 7. února 1900 vyjela v tehdy dvacetitisícovém Jablonci nad Nisou první tramvaj s cestujícími. Dopravní síť o metrovém rozchodu sloužila specifickým potřebám města, nešlo tedy o pouliční dráhu ve vlastním slova smyslu, ale o malodráhu s nákladní, poštovní a osobní dopravou. Tento účel se promítl do projektu celé sítě i do povahy vozového parku.
Slavná léta rozvoje
V prvém roce provozu vlastnila Jablonecká společnost pouličních drah a elektráren 16 motorových osobních vozů, 2 elektrické lokomotivy, 5 otevřených (letních) osobních vlečných vozů, 5 zavřených osobních vozů, 6 otevřených nákladních vozů, 8 zavřených nákladních vozů, 4 sněhové pluhy, 1 solicí vlečný vůz, 3 montážní vlečné vozy a 4 traťové vozíky. Společnost měla vlastní konstrukční kancelář, proto si mohla začít stavět vlastními silami celou řadu vozidel a po nějakém čase byla mezinárodně hodnocena jako malý, ale nejlépe spravovaný a moderně vybavený dopravní podnik v Evropě, který později využíval k odstavování a údržbě vozů čtyři vozovny.
Přeprava nákladů byla od počátku velice výnosná, a proto se zřídilo i deset vleček do větších závodů (sklárny, textilky). V provozu bylo i devět nákladišť. Tratě vedly nejenom vnitřním městem, ale i po perifériích, osadami, údolími a lesy Jizerských hor. Páteřní trať spojovala Rychnov s Jabloncem a Janovem. Dopravní společnost navrhla vybudovat i elektrickou dráhu přes Proseč a Vratislavice do Liberce, kde byla již od roku 1897 též v provozu pouliční dráha o metrovém rozchodu. Uskutečnění tohoto projektu však svými aktivitami zmařila Liberecko-jablonecko-tanvaldská dráha, která v souběžně vedené elektrické dráze vytušila silnou konkurenci. Elektrická malodráha zahájila provoz mezi oběma městy až 1. ledna 1955.
Velkou zajímavostí byl prodej kombinovaných přímých jízdenek pro elektrickou dráhu do Rychnova a dále osobními vlaky nebo rychlíky do všech větších železničních stanic, např. do Prahy, Plzně nebo Brna, ale i Vídně, Paříže či Bruselu. V této době byla na všech tehdejších železničních mapách zdejší páteřní trať vyznačená, to znamená, že širou veřejností byla brána za železniční, nikoli jen městskou.
(Železničář)
Přesně 7. února 1900 vyjela v tehdy dvacetitisícovém Jablonci nad Nisou první tramvaj s cestujícími. Dopravní síť o metrovém rozchodu sloužila specifickým potřebám města, nešlo tedy o pouliční dráhu ve vlastním slova smyslu, ale o malodráhu s nákladní, poštovní a osobní dopravou. Tento účel se promítl do projektu celé sítě i do povahy vozového parku.
Slavná léta rozvoje
V prvém roce provozu vlastnila Jablonecká společnost pouličních drah a elektráren 16 motorových osobních vozů, 2 elektrické lokomotivy, 5 otevřených (letních) osobních vlečných vozů, 5 zavřených osobních vozů, 6 otevřených nákladních vozů, 8 zavřených nákladních vozů, 4 sněhové pluhy, 1 solicí vlečný vůz, 3 montážní vlečné vozy a 4 traťové vozíky. Společnost měla vlastní konstrukční kancelář, proto si mohla začít stavět vlastními silami celou řadu vozidel a po nějakém čase byla mezinárodně hodnocena jako malý, ale nejlépe spravovaný a moderně vybavený dopravní podnik v Evropě, který později využíval k odstavování a údržbě vozů čtyři vozovny.
Přeprava nákladů byla od počátku velice výnosná, a proto se zřídilo i deset vleček do větších závodů (sklárny, textilky). V provozu bylo i devět nákladišť. Tratě vedly nejenom vnitřním městem, ale i po perifériích, osadami, údolími a lesy Jizerských hor. Páteřní trať spojovala Rychnov s Jabloncem a Janovem. Dopravní společnost navrhla vybudovat i elektrickou dráhu přes Proseč a Vratislavice do Liberce, kde byla již od roku 1897 též v provozu pouliční dráha o metrovém rozchodu. Uskutečnění tohoto projektu však svými aktivitami zmařila Liberecko-jablonecko-tanvaldská dráha, která v souběžně vedené elektrické dráze vytušila silnou konkurenci. Elektrická malodráha zahájila provoz mezi oběma městy až 1. ledna 1955.
Velkou zajímavostí byl prodej kombinovaných přímých jízdenek pro elektrickou dráhu do Rychnova a dále osobními vlaky nebo rychlíky do všech větších železničních stanic, např. do Prahy, Plzně nebo Brna, ale i Vídně, Paříže či Bruselu. V této době byla na všech tehdejších železničních mapách zdejší páteřní trať vyznačená, to znamená, že širou veřejností byla brána za železniční, nikoli jen městskou.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/456081/
Londýn patří mezi největší evropské metropole a může se pochlubit i třinácti trasami metra a městskou vlakovou dopravou DLR, která na něj navazuje a různě jej křižuje. Mají zde desítky přestupů a pro méně otrlé cestovatele může být jízda londýnským metrem opravdu horor.
Celý článek: http://www.novinky.cz/cestovani/199308-jak-nezabloudit-v-londynskem-metru.html
Celý článek: http://www.novinky.cz/cestovani/199308-jak-nezabloudit-v-londynskem-metru.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455927/
Obyvatelé Washingtonu mají v těchto dnech první příležitost prohlédnout si jednu ze tří českých tramvají, které budou od roku 2012 jezdit v hlavním městě USA. Přestože výrobce Inekon Group dodal vozy už loni v listopadu, jsou stále mimo provoz. Důvodem je zpoždění ve výstavbě první tramvajové trati ve Washingtonu, která bude dokončena až za dva roky.
Celá zpráva: http://www.euro.cz/detail.jsp?id=24110
Celá zpráva: http://www.euro.cz/detail.jsp?id=24110
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455923/
Z továrny vyjela před dvaceti měsíci a už brázdí ulice Prahy. Zatím stále bez cestujících. Přesto můžete lidi v útrobách nové tramvaje 15T ForCity vidět. Jsou to technici nebo společně zaměstnanci Magistrátu hlavního města Prahy a Drážního úřadu. To je předzvěst, že se blíží den, kdy se svezete i vy......
http://technet.idnes.cz/novou-tramvaji-se-mozna-svezete-uz-za-mesic-ted-vozi-uredniky-a-techniky-14l-/tec_reportaze.asp?c=A100428_161926_tec_reportaze_rja
http://technet.idnes.cz/novou-tramvaji-se-mozna-svezete-uz-za-mesic-ted-vozi-uredniky-a-techniky-14l-/tec_reportaze.asp?c=A100428_161926_tec_reportaze_rja
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455097/
Jedenadvacetiletá žena spáchala v neděli večer sebevraždu v tunelu pražského metra u stanice Můstek. Na trase B mezi stanicemi Florenc a Nádraží Smíchov byl do 22. hodiny v obou směrech přerušen provoz, řekla Novinkám mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová.
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/krimi/199132-mlada-zena-spachala-sebevrazdu-v-tunelu-metra-trasa-b-stala.html
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/krimi/199132-mlada-zena-spachala-sebevrazdu-v-tunelu-metra-trasa-b-stala.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455041/
Pražský dopravní podnik má velkou šanci získat na obnovu svého vozového parku výrazně více než 450 milionů korun, s nimiž počítal původní návrh rozpočtu metropole. Po posledním jednání dopravního výboru a politického vedení magistrátu by se částka mohla zvýšit o 2,2 miliardy.
Celá zpráva: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/praha-zrejme-prida-dopravnimu-podniku-dve-miliardy-na-vozidla
Celá zpráva: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/praha-zrejme-prida-dopravnimu-podniku-dve-miliardy-na-vozidla
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/454382/
Některá metra se chlubí pravým zlatem, jiná se pyšní originalitou, další vynikají vtipem.
Celý článek: http://tn.nova.cz/magazin/hobby/kuriozity/nejkrasnejsi-stanice-metra-na-svete-zlato-neandrtalci-i-komuniste.html
Celý článek: http://tn.nova.cz/magazin/hobby/kuriozity/nejkrasnejsi-stanice-metra-na-svete-zlato-neandrtalci-i-komuniste.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/454259/
Když začal v dubnu 2007 šéfovat pražské dopravě, tehdy šestatřicetiletý manažer ze soukromého sektoru sebevědomě prohlašoval, že „filozofie je taková, že všechny firmy jsou stejné“.
Celá zpráva: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/ods-plete-pro-sefa-prazske-dopravy-martina-dvoraka-opratku
Celá zpráva: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/ods-plete-pro-sefa-prazske-dopravy-martina-dvoraka-opratku
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/453875/
Dopravní podnik plánuje nákup deseti nových nízkopodlažních tramvají za zhruba dvě stě dvacet čtyři milionů korun. Všechny vybavené informačním systémem, moderním interiérem, novým typem vytápění a větrání prostorů pro cestující. Tramvaje by navíc měly být méně hlučné a vysoce bezpečné. Rozšíří navíc další trasy i pro starší, méně mobilní občany a rodiny s kočárky a malými dětmi. Znamenat budou také menší náklady na spotřebu elektrické energie, provoz a údržbu. „V rámci modernizace počítáme také s nákupem dvanácti výhybek, které by se instalovaly u bloku 100, u dopravního podniku a na konečné tramvaje ve Velebudicích. Výhybky by byly vyhřívané. V zimě by tak nedocházelo k zamrzání nebo jejich zanášení,„ vysvětluje další nesporné výhody ředitel Dundr. Cestující v Mostě by se měli dočkat také atraktivních zrekonstruovaných tramvajových zastávek. „Jednalo by se o zastávky u Zimního stadionu – blok 100, zastávky u nádraží Českých drah a také na třídě Budovatelů. Jejich havarijní stav vyžaduje kompletní rekonstrukci. Součástí modernizace zastávek, které budou prosklené, jsou i úpravy přilehlých prostranství, zastřešení celého zastávkového prostoru včetně odvodnění, nové osvětlení a lavičky,„ vyjmenoval dále Milan Dundr. Modernizace městské hromadné dopravy se týká však pouze tramvajové dopravy ve městě. Na nové autobusy, které by obnovu také potřebovaly jako sůl, si město Most musí počkat až na vyhlášení nového a vhodného dotačního titulu v dalších letech.
(Homér)
(Homér)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/453671/
Moderní, nové a pohodlnější tramvaje by mohly brázdit ulicemi Mostu, zčásti i Litvínova, v příštích dvou letech. Stejně tak by se lidé mohli dočkat nových tramvajových zastávek. Zrekonstruovat by se měly i části tramvajové trati.
Zvýší se komfort cestování městskou hromadnou dopravou. Modernizace drážní dopravy navíc přinese nemalou úsporu peněz.
Dotaci na modernizaci městské hromadné dopravy ve výši dvě stě sedmdesát milionů korun má šanci získat v letošním roce město Most v rámci Integrovaného plánu rozvoje města „Doprava„. Na základě vyhlášení nového dotačního titulu Severozápad podalo žádost i město Most. Plán modernizace „Dopravy„ je sestaven až do roku 2012. Spoluúčast města by činila padesát milionů korun. „Vytvořily se dva pracovní týmy, které na sestavení žádosti pracovaly. Město podalo žádost právě v těchto dnech. Zhruba do dvou měsíců by mělo být jasné, zda uspějeme. Na tento dotační program jsme dlouho čekali,„ uvedl ředitel Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova Milan Dundr. Pokud by Most dotaci v řádu stovek milionů korun získal, pořídily by se nové nízkopodlažní tramvaje a zrekonstruovaly by se nejen části trati, ale také tramvajové zastávky. Realizace by se rozdělila do několika etap, které by se dokončily v roce 2012. „Jiná možná podpora na nákup nových vozidel v MHD v současné době zatím není. Tato dotace by proto výrazně pomohla tomu, že naše pětadvacet až třicet let staré tramvaje by se konečně systematicky obnovily. Došlo by k vylepšení výhybek, částí tratí a zastávek. Provoz by byl bezpečnější, ušetřily by se mzdové náklady, zastávky by se více zviditelnily. Cestujícím by se nabídly moderní prvky cestování a doprava by se zatraktivnila a zvýšila se bezpečnost a komfort,„ míní ředitel Milan Dundr.
(Homér)
Zvýší se komfort cestování městskou hromadnou dopravou. Modernizace drážní dopravy navíc přinese nemalou úsporu peněz.
Dotaci na modernizaci městské hromadné dopravy ve výši dvě stě sedmdesát milionů korun má šanci získat v letošním roce město Most v rámci Integrovaného plánu rozvoje města „Doprava„. Na základě vyhlášení nového dotačního titulu Severozápad podalo žádost i město Most. Plán modernizace „Dopravy„ je sestaven až do roku 2012. Spoluúčast města by činila padesát milionů korun. „Vytvořily se dva pracovní týmy, které na sestavení žádosti pracovaly. Město podalo žádost právě v těchto dnech. Zhruba do dvou měsíců by mělo být jasné, zda uspějeme. Na tento dotační program jsme dlouho čekali,„ uvedl ředitel Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova Milan Dundr. Pokud by Most dotaci v řádu stovek milionů korun získal, pořídily by se nové nízkopodlažní tramvaje a zrekonstruovaly by se nejen části trati, ale také tramvajové zastávky. Realizace by se rozdělila do několika etap, které by se dokončily v roce 2012. „Jiná možná podpora na nákup nových vozidel v MHD v současné době zatím není. Tato dotace by proto výrazně pomohla tomu, že naše pětadvacet až třicet let staré tramvaje by se konečně systematicky obnovily. Došlo by k vylepšení výhybek, částí tratí a zastávek. Provoz by byl bezpečnější, ušetřily by se mzdové náklady, zastávky by se více zviditelnily. Cestujícím by se nabídly moderní prvky cestování a doprava by se zatraktivnila a zvýšila se bezpečnost a komfort,„ míní ředitel Milan Dundr.
(Homér)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/453670/
Představenstvo pražského dopravního podniku (DPP) v čele s Davidem Vodrážkou (ODS) a vedení podniku v pátek ujistilo odboráře o tom, že další hromadné propouštění nebude. Informaci potvrdil předseda autobusových odborů DP Jiří Čada.
Celá zpráva: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/v-prazskem-dopravnim-podniku-se-propoustet-nebude-rekl-vodrazka-odborarum
Celá zpráva: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/v-prazskem-dopravnim-podniku-se-propoustet-nebude-rekl-vodrazka-odborarum
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/453166/
Dnes je mimo provoz, unikátní zbytky jejího původního vybavení lze vidět v měnírně proudu, avšak jen příležitostně
Počátky užívání elektrické energie v Opavě jsou spojeny s osvětlením významných veřejných budov. Poprvé se rozsvítily žárovky a elektrické obloukové lampy v městském divadle v roce 1893.
Elektřinu tehdy vyráběl plynový motor o výkonu 20 koňských sil umístěný v areálu městské plynárny. Stavba městské elektrárny začala o deset let později. Smlouva o výstavbě městské elektrárny, spjatá s počátkem městské hromadné dopravy v Opavě, byla podepsaná 18. srpna 1903.
Byla uzavřena mezi městem a berlínskou elektrotechnickou společností AEG. Následně byla 5. září podepsána smlouva s firmou Reuter & spol, jež specifikovala podmínky pro výstavbu elektrárny a městské pouliční dráhy.
Podrobný projekt městské dráhy o rozchodu 1000 mm byl předložen c. k. ministerstvu železnic ve Vídni ke schválení. Přes jisté těžkosti získala Opava koncesi k provozování městské dráhy 20. prosince 1904. Stavby budovy elektrárny se ujala firma opavského stavitele Aloise Geldnera. Jednalo se o typickou parní elektrárnu na uhlí. Ve dvou kotlích systému Babcock-Wilcox se tvořila pára, která poháněla dva parní stroje s maximálním výkonem 250 koňských sil.
Tyto parní stroje byly přímo spojeny s generátorem pro pouliční dráhu, který produkoval proud o napětí 550 voltů, a dalším generátorem pro veřejné osvětlení o napětí 2x 220 voltů. Toto zařízení rozsvítilo maximálně 7000 žárovek a zároveň dokázalo pohánět celé motorové vedení pouliční dráhy. Zkušební provoz byl spuštěn 10. března 1904 a od 1. května byla elektrárna v normálním provozu.
Samotná budova elektrárny byla radikálně rozšířena podle projektu Romana Kuby a Evžena Kuby z února roku 1988. V rámci této rekonstrukce však byly odstraněny zbytky strojů i původního vybavení, včetně parních kotlů. Dnes je objekt elektrárny na Krnovské ulici v Opavě v majetku firmy ČEZ a je veřejnosti nepřístupný. Areál kolem elektrárny, která byla odstavena po výstavbě velkých elektráren na Ostravsku, je volně přístupný a je možno v něm vidět dílny, bývalou vozovnu a správní budovu stojící u vchodu do areálu.
Jako v románu Julesa Vernea
V samotném centru města Opavy za budovou obchodního centra Slezanka na Horním náměstí je drobná stavba měnírny elektrického proudu z roku 1931, kam byly přesunuty měniče elektrického napětí z původního umístění v budově elektrárny. Budova měnírny bývá příležitostně otevřena a jsou v ní k vidění rtuťové měniče a rozvaděče, jež až do roku 1986 umožňovaly pohon trolejbusů ve městě. Právě tento poslední zbytek vybavení elektrárny je naprostým unikátem. Jedná se o poslední měnírnu s původním zařízením v celé Evropě. Je velká škoda pro všechny milovníky technických pozoruhodností, že je tato budova otevřená jen přibližně jednou za rok. Pokud budete mít štěstí a dostanete se dovnitř, budete si připadat jako v románu JulesaVernea.
O autorovi| Dalibor Halátek (Autor je historik umění)
(
Počátky užívání elektrické energie v Opavě jsou spojeny s osvětlením významných veřejných budov. Poprvé se rozsvítily žárovky a elektrické obloukové lampy v městském divadle v roce 1893.
Elektřinu tehdy vyráběl plynový motor o výkonu 20 koňských sil umístěný v areálu městské plynárny. Stavba městské elektrárny začala o deset let později. Smlouva o výstavbě městské elektrárny, spjatá s počátkem městské hromadné dopravy v Opavě, byla podepsaná 18. srpna 1903.
Byla uzavřena mezi městem a berlínskou elektrotechnickou společností AEG. Následně byla 5. září podepsána smlouva s firmou Reuter & spol, jež specifikovala podmínky pro výstavbu elektrárny a městské pouliční dráhy.
Podrobný projekt městské dráhy o rozchodu 1000 mm byl předložen c. k. ministerstvu železnic ve Vídni ke schválení. Přes jisté těžkosti získala Opava koncesi k provozování městské dráhy 20. prosince 1904. Stavby budovy elektrárny se ujala firma opavského stavitele Aloise Geldnera. Jednalo se o typickou parní elektrárnu na uhlí. Ve dvou kotlích systému Babcock-Wilcox se tvořila pára, která poháněla dva parní stroje s maximálním výkonem 250 koňských sil.
Tyto parní stroje byly přímo spojeny s generátorem pro pouliční dráhu, který produkoval proud o napětí 550 voltů, a dalším generátorem pro veřejné osvětlení o napětí 2x 220 voltů. Toto zařízení rozsvítilo maximálně 7000 žárovek a zároveň dokázalo pohánět celé motorové vedení pouliční dráhy. Zkušební provoz byl spuštěn 10. března 1904 a od 1. května byla elektrárna v normálním provozu.
Samotná budova elektrárny byla radikálně rozšířena podle projektu Romana Kuby a Evžena Kuby z února roku 1988. V rámci této rekonstrukce však byly odstraněny zbytky strojů i původního vybavení, včetně parních kotlů. Dnes je objekt elektrárny na Krnovské ulici v Opavě v majetku firmy ČEZ a je veřejnosti nepřístupný. Areál kolem elektrárny, která byla odstavena po výstavbě velkých elektráren na Ostravsku, je volně přístupný a je možno v něm vidět dílny, bývalou vozovnu a správní budovu stojící u vchodu do areálu.
Jako v románu Julesa Vernea
V samotném centru města Opavy za budovou obchodního centra Slezanka na Horním náměstí je drobná stavba měnírny elektrického proudu z roku 1931, kam byly přesunuty měniče elektrického napětí z původního umístění v budově elektrárny. Budova měnírny bývá příležitostně otevřena a jsou v ní k vidění rtuťové měniče a rozvaděče, jež až do roku 1986 umožňovaly pohon trolejbusů ve městě. Právě tento poslední zbytek vybavení elektrárny je naprostým unikátem. Jedná se o poslední měnírnu s původním zařízením v celé Evropě. Je velká škoda pro všechny milovníky technických pozoruhodností, že je tato budova otevřená jen přibližně jednou za rok. Pokud budete mít štěstí a dostanete se dovnitř, budete si připadat jako v románu JulesaVernea.
O autorovi| Dalibor Halátek (Autor je historik umění)
(
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/452955/
Od léta se cestující dočkají prodloužení nočního provozu pražského metra. Představenstvo Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) v pondělí rozhodlo, že metro bude od července jezdit v pátek a v sobotu až do jedné hodiny po půlnoci. Přitom před časem hrozilo, že poslední spoj vyjede naopak dlouho před půlnocí, informovala o tom dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Nyní metro končí o půlnoci.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/87487-prazske-metro-bude-jezdit-i-po-pulnoci/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/87487-prazske-metro-bude-jezdit-i-po-pulnoci/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/452624/
Tento rok dopravní podnik spustí revoluční systém. Platit podle ujeté vzdálenosti ale začneme nejdříve od nového roku.Změna placení v MHD se rychle blíží. Nový systém se rozjede na přelomu srpna a září, do konce roku ale zůstanou ceny stejné.
Sedmnáct let platili Chomutováci prakticky stejně - do kasiček házeli drobné, vytasili legitimaci, později si mohli i „odmáčknout„ jízdu z předplacené karty. A vždy platili za jednu jízdu, bylo jedno jestli jedou jednu nebo deset zastávek. Dopravní podnik (DPCHJ) nyní připravuje revoluční změnu jízdného. Platit se bude buď podle počtu ujetých zastávek, nebo podle tarifních zón, což bude pro cestující spravedlivější.
Ze dne na den
Podle generálního ředitele DPCHJ Jiřího Melničuka se nové odbavování rozjede někdy na přelomu srpna a září, termín bude upřesněn. Ze dne na den dopravce vymění staré kasičky za nové přístroje.
K nim Chomutováci přiloží novou bezdotykovou čipovou kartu nebo vhodí mince. Nynější čipovky a papírové časové kupony platit nebudou. „Změníme způsob placení, ale ceny zůstanou zatím stejné až do konce roku,„ upřesňuje Melničuk. Dospělý cestující tak stále bude platit za jednu jízdu buď šestnáct korun hotově, či třináct přes kartu.
Zůstanou i měsíční a jiné časové jízdenky, ale už budou muset být nahrané v nové kartě. Platit za ujetou vzdálenost budou Chomutováci nejdříve až od nového roku.
Dopravní podnik očekává, že vydá tisíce nových bezdotykových karet. Snaží se zamezit návalům a zmatkům, proto si budou moci občané karty objednat už v květnu.
Karty už v květnu
Sice na ně nebudou moci jezdit až do spuštění nového systému, ale vyhnou se očekávaným frontám. „Ti, kdo si je objednají už v květnu, to budou mít levnější,„ motivuje cestující k nákupu Melničuk.
Za pořízení karty, která vydrží několik let, se totiž bude platit. Kdo přijde už v květnu, zaplatí méně než kolik by dal v srpnu. Kolik to bude peněz, zatím dopravce neupřesnil.
O novém systému plateb v městské a linkové dopravě budeme průběžně informovat, Chomutov a Jirkov čekají mnohé změny, například přibudou platební dobíjecí terminály, revizoři aj.
(Chomutovský deník)
Sedmnáct let platili Chomutováci prakticky stejně - do kasiček házeli drobné, vytasili legitimaci, později si mohli i „odmáčknout„ jízdu z předplacené karty. A vždy platili za jednu jízdu, bylo jedno jestli jedou jednu nebo deset zastávek. Dopravní podnik (DPCHJ) nyní připravuje revoluční změnu jízdného. Platit se bude buď podle počtu ujetých zastávek, nebo podle tarifních zón, což bude pro cestující spravedlivější.
Ze dne na den
Podle generálního ředitele DPCHJ Jiřího Melničuka se nové odbavování rozjede někdy na přelomu srpna a září, termín bude upřesněn. Ze dne na den dopravce vymění staré kasičky za nové přístroje.
K nim Chomutováci přiloží novou bezdotykovou čipovou kartu nebo vhodí mince. Nynější čipovky a papírové časové kupony platit nebudou. „Změníme způsob placení, ale ceny zůstanou zatím stejné až do konce roku,„ upřesňuje Melničuk. Dospělý cestující tak stále bude platit za jednu jízdu buď šestnáct korun hotově, či třináct přes kartu.
Zůstanou i měsíční a jiné časové jízdenky, ale už budou muset být nahrané v nové kartě. Platit za ujetou vzdálenost budou Chomutováci nejdříve až od nového roku.
Dopravní podnik očekává, že vydá tisíce nových bezdotykových karet. Snaží se zamezit návalům a zmatkům, proto si budou moci občané karty objednat už v květnu.
Karty už v květnu
Sice na ně nebudou moci jezdit až do spuštění nového systému, ale vyhnou se očekávaným frontám. „Ti, kdo si je objednají už v květnu, to budou mít levnější,„ motivuje cestující k nákupu Melničuk.
Za pořízení karty, která vydrží několik let, se totiž bude platit. Kdo přijde už v květnu, zaplatí méně než kolik by dal v srpnu. Kolik to bude peněz, zatím dopravce neupřesnil.
O novém systému plateb v městské a linkové dopravě budeme průběžně informovat, Chomutov a Jirkov čekají mnohé změny, například přibudou platební dobíjecí terminály, revizoři aj.
(Chomutovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/452105/
V sobotu 3. dubna 2010 se pro veřejnost opět otevírá Muzeum městské hromadné dopravy ve střešovické vozovně, odkud na svou pravidelnou trasu vyjede i nostalgická tramvajová linka 91.
http://www.dpp.cz/muzeum-mhd-a-nostalgicka-linka-znovu-lakaji/
Na přiložených fotách linka 91 ze soboty 10.4.2010 od mé maličkosti.
Návštěvu muzea mohu jen doporučit.
http://www.dpp.cz/muzeum-mhd-a-nostalgicka-linka-znovu-lakaji/
Na přiložených fotách linka 91 ze soboty 10.4.2010 od mé maličkosti.
Návštěvu muzea mohu jen doporučit.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451370/
Jen malá část sbírky, která je v medlánecké vozovně dopravního podniku, může alespoň při výročích vyjet na koleje.
Brno je jediným městem v ČR, jemuž o historické tramvaje, ale i o tramvaje a autobusy pečuje státní muzeum. Jinde se o ně starají dopravní podniky. Brněnská kolekce je ale nejúplnější, zahrnuje i unikáty jako koňku, vlečné vozy, kropicí či školní tramvaj.
***
Příběh muzea Unikátní kolekce v jedinečném místě Sbírka městské hromadné dopravy Technického muzea v Brně je jedinečná svým složením i umístěním na nádraží bývalé příměstské lokálky. Ovšem horší je její stav i finanční situace. * 1905: Začala fungovat železnice Černovice-Líšeň, spojila Brno s tehdy samostatnou Líšní. * 1941: Trať se stala součástí brněnských pouličních drah, postupně dostala elektrické vedení a v roce 1943 jezdily tramvaje až do Líšně souběžně s vlaky. * 1963: Ukončena nákladní doprava po trati, o rok později byl na úseku ze Stránské skály do Líšně zcela zastaven provoz. * 1969: Oslavy sta let hromadné dopravy v Brně. Opravena kolekce historických vozidel, začátek shromažďování historických tramvají, trolejbusů a autobusů. * 1974: Na tehdy zarostlém nádraží v Líšni vzniká depozitář historických tramvají. Začaly práce na obnově tratě pro muzeum. * 1991: Muzeum v Líšni je provizorně otevřeno pro veřejnost. * 1995: Nesjízdná a zčásti rozkradená trať Stránská skála -Líšeň je prohlášena za kulturní památku. V roce 2002 po ní drážní úřad zakázal i provizorní převoz vozidel. * 2005: Aby Brňané mohli vidět alespoň slavnou parní tramvaj Caroline, bylo třeba ji z Líšně převézt autem. V roce 2009 následovalo několik dalších tramvají, umístěných nyní ve vozovně Medlánky. Muzejní tramvajový fond nyní čítá šest desítek tramvajových vozů tří různých rozchodů, z velké části pojízdných, a to z Brna, Bratislavy, Jablonce nad Nisou, Olomouce, Ostravy, Bohumína, Prahy a Trenčianské Teplé. Nejstarší je z roku 1876.
(Lidové noviny)
Brno je jediným městem v ČR, jemuž o historické tramvaje, ale i o tramvaje a autobusy pečuje státní muzeum. Jinde se o ně starají dopravní podniky. Brněnská kolekce je ale nejúplnější, zahrnuje i unikáty jako koňku, vlečné vozy, kropicí či školní tramvaj.
***
Příběh muzea Unikátní kolekce v jedinečném místě Sbírka městské hromadné dopravy Technického muzea v Brně je jedinečná svým složením i umístěním na nádraží bývalé příměstské lokálky. Ovšem horší je její stav i finanční situace. * 1905: Začala fungovat železnice Černovice-Líšeň, spojila Brno s tehdy samostatnou Líšní. * 1941: Trať se stala součástí brněnských pouličních drah, postupně dostala elektrické vedení a v roce 1943 jezdily tramvaje až do Líšně souběžně s vlaky. * 1963: Ukončena nákladní doprava po trati, o rok později byl na úseku ze Stránské skály do Líšně zcela zastaven provoz. * 1969: Oslavy sta let hromadné dopravy v Brně. Opravena kolekce historických vozidel, začátek shromažďování historických tramvají, trolejbusů a autobusů. * 1974: Na tehdy zarostlém nádraží v Líšni vzniká depozitář historických tramvají. Začaly práce na obnově tratě pro muzeum. * 1991: Muzeum v Líšni je provizorně otevřeno pro veřejnost. * 1995: Nesjízdná a zčásti rozkradená trať Stránská skála -Líšeň je prohlášena za kulturní památku. V roce 2002 po ní drážní úřad zakázal i provizorní převoz vozidel. * 2005: Aby Brňané mohli vidět alespoň slavnou parní tramvaj Caroline, bylo třeba ji z Líšně převézt autem. V roce 2009 následovalo několik dalších tramvají, umístěných nyní ve vozovně Medlánky. Muzejní tramvajový fond nyní čítá šest desítek tramvajových vozů tří různých rozchodů, z velké části pojízdných, a to z Brna, Bratislavy, Jablonce nad Nisou, Olomouce, Ostravy, Bohumína, Prahy a Trenčianské Teplé. Nejstarší je z roku 1876.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451312/
Tramvaje důchodkyně - Sbírku Brnu všude závidějí, město jí ale příliš nepomáhá
Brno může přijít o svůj unikát. Technické muzeum řeší, co se sbírkou jedinečných historických tramvají.
BRNO Je jich šest desítek a Brnu je závidí muzea po celé Evropě, a dokonce i v Americe. Kolekce historických tramvají ze sbírek Technického muzea Brno je ale v ohrožení: hala, v níž stojí, už nestačí, zavlhá a také na samotné vozy chybí peníze. Chátrají už tím, že větší část z nich není ani jednou za čas kde projet, aby „nezatuhly„.
Původní plán byl jasný: na historickém nádraží místní dráhy ČernoviceLíšeň vzniknou výstavní prostory, stará trať spojující je s konečnou tramvají linky 10 na Stránské skále projde opravou a budou po ní moci jezdit muzejní tramvaje tří rozchodů.
Muzeum nyní oficiálně přiznalo, že se myšlenky vzdává. „Jednáme o tom, že vybudujeme pro tramvaje depozitář za sídlem muzea v Králově Poli. Byl by napojený na koleje dopravního podniku,„ potvrdil LN náměstek ředitele Ivo Štěpánek. Tramvaje by tak mohly vyjet, ale méně často - v hustém městském provozu jsou unikáty více ohroženy než na samostatné trati v Líšni.
Muzejníci ale přiznávají: Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Na opravu v Líšni nemají peníze a radní, kteří by po ní přivítali i běžný tramvajový provoz k novému sídlišti kolem Holzovy ulice, zatím neschválili ani záměr stavět. „Naděje umírá poslední. Ale vzhledem k tomu, že jde o rozvojovou oblast bydlení, budeme tu za čas řešit dopravní situaci,„ uvedl předseda dopravní komise rady Josef Veselý.
Prodej hal v Líšni může myšlenkám o tramvaji do této části města učinit přítrž, trať končí v areálu, a pokud by patřil soukromé firmě, neměly by se kde otáčet. Ale stěhování také může znamenat, že o staré vozy projeví zájem původní města. Již nyní si staré tramvaje půjčili například do Liberce, kde se netají tím, že je opraví a postarají se o ně. Také Ostrava má v Brně například jedinečnou parní tramvaj, obdobu brněnské Caroline.
Pokud by Brno opravilo trať do Líšně a pomohlo s opravou areálu, muzeum je připravené ho využít. „Lidé sem chodí a diví se, že se musí ohlásit předem. Je to tu ale depozitář, ne muzeum,„ říká jeho kustod Miloš Tlaskal. Nedostatek peněz se přitom na sbírce odráží. „Máme i tramvaje, které ještě jezdí či donedávna jezdily v ulicích. Bylo by třeba je opravit, dokud to v dílnách umějí a není třeba objednávat díly na zakázku,„ dodal.
(Lidové noviny)
Brno může přijít o svůj unikát. Technické muzeum řeší, co se sbírkou jedinečných historických tramvají.
BRNO Je jich šest desítek a Brnu je závidí muzea po celé Evropě, a dokonce i v Americe. Kolekce historických tramvají ze sbírek Technického muzea Brno je ale v ohrožení: hala, v níž stojí, už nestačí, zavlhá a také na samotné vozy chybí peníze. Chátrají už tím, že větší část z nich není ani jednou za čas kde projet, aby „nezatuhly„.
Původní plán byl jasný: na historickém nádraží místní dráhy ČernoviceLíšeň vzniknou výstavní prostory, stará trať spojující je s konečnou tramvají linky 10 na Stránské skále projde opravou a budou po ní moci jezdit muzejní tramvaje tří rozchodů.
Muzeum nyní oficiálně přiznalo, že se myšlenky vzdává. „Jednáme o tom, že vybudujeme pro tramvaje depozitář za sídlem muzea v Králově Poli. Byl by napojený na koleje dopravního podniku,„ potvrdil LN náměstek ředitele Ivo Štěpánek. Tramvaje by tak mohly vyjet, ale méně často - v hustém městském provozu jsou unikáty více ohroženy než na samostatné trati v Líšni.
Muzejníci ale přiznávají: Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Na opravu v Líšni nemají peníze a radní, kteří by po ní přivítali i běžný tramvajový provoz k novému sídlišti kolem Holzovy ulice, zatím neschválili ani záměr stavět. „Naděje umírá poslední. Ale vzhledem k tomu, že jde o rozvojovou oblast bydlení, budeme tu za čas řešit dopravní situaci,„ uvedl předseda dopravní komise rady Josef Veselý.
Prodej hal v Líšni může myšlenkám o tramvaji do této části města učinit přítrž, trať končí v areálu, a pokud by patřil soukromé firmě, neměly by se kde otáčet. Ale stěhování také může znamenat, že o staré vozy projeví zájem původní města. Již nyní si staré tramvaje půjčili například do Liberce, kde se netají tím, že je opraví a postarají se o ně. Také Ostrava má v Brně například jedinečnou parní tramvaj, obdobu brněnské Caroline.
Pokud by Brno opravilo trať do Líšně a pomohlo s opravou areálu, muzeum je připravené ho využít. „Lidé sem chodí a diví se, že se musí ohlásit předem. Je to tu ale depozitář, ne muzeum,„ říká jeho kustod Miloš Tlaskal. Nedostatek peněz se přitom na sbírce odráží. „Máme i tramvaje, které ještě jezdí či donedávna jezdily v ulicích. Bylo by třeba je opravit, dokud to v dílnách umějí a není třeba objednávat díly na zakázku,„ dodal.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451311/
Doprava v Brně bude opět o něco složitější. V ulici Cejl město chystá opravu kolejí. Cestující proto v sobotu od sedmi hodin nepřetržitě až do nedělní šesté hodiny večerní čeká výluka tramvají.
Tramvaje linek 2 a 4 pojedou po dobu výluky obousměrně odklonem ulicemi Milady Horákové a Rooseveltovou. „Vynechají přitom zastávky Körnerova a Tkalcovská. Linka číslo 9 pojede stejným úsekem, kromě zmíněných zastávek ale vynechá navíc Jugoslávskou,„ uvedl mluvčí dopravní společnosti Kordis Květoslav Havlík. Náhradní dopravu zajistí mimořádná autobusová linka x9 na trase Malinovského náměstí a Jugoslávská.
Kvůli rekonstrukcím Moravského náměstí a Joštovy ulice jezdí od včerejška jinak také speciální autobusové linky 81 a 82. Zastávku Moravské náměstí nahradila zastávka Komenského náměstí. Tam musí přestoupit cestující, kteří chtějí cestovat linkou 81. Zastávka Hlavní nádraží se přesunula pod smyčku trolejbusových linek 31 a 33. Další změna se dotkla Jungmannovy ulice. Pro linku 81 v obou směrech musí cestující využít zastávku na ostrůvku tramvajových linek 1 a 6. Tyto změny budou platit po dobu sedmi měsíců.
(Brněnský deník)
Tramvaje linek 2 a 4 pojedou po dobu výluky obousměrně odklonem ulicemi Milady Horákové a Rooseveltovou. „Vynechají přitom zastávky Körnerova a Tkalcovská. Linka číslo 9 pojede stejným úsekem, kromě zmíněných zastávek ale vynechá navíc Jugoslávskou,„ uvedl mluvčí dopravní společnosti Kordis Květoslav Havlík. Náhradní dopravu zajistí mimořádná autobusová linka x9 na trase Malinovského náměstí a Jugoslávská.
Kvůli rekonstrukcím Moravského náměstí a Joštovy ulice jezdí od včerejška jinak také speciální autobusové linky 81 a 82. Zastávku Moravské náměstí nahradila zastávka Komenského náměstí. Tam musí přestoupit cestující, kteří chtějí cestovat linkou 81. Zastávka Hlavní nádraží se přesunula pod smyčku trolejbusových linek 31 a 33. Další změna se dotkla Jungmannovy ulice. Pro linku 81 v obou směrech musí cestující využít zastávku na ostrůvku tramvajových linek 1 a 6. Tyto změny budou platit po dobu sedmi měsíců.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451309/
Tramvaje se vydají nově k Západočeské univerzitě Trolejbusy budou zajíždět až k Fakultní nemocnici
Městská hromadná doprava by se do roku 2015 měla výrazně rozrůst. Zastupitelstvo města schválilo návrh 22 investic do tratí veřejné dopravy s tím, že realizovat se budou dle finančních možností.
„V letošním roce to bude úprava zastávek u bývalého výstaviště na Palackého náměstí, oprava Slovanské třídy a zahájení druhé etapy Karlovarské třídy od zastávky Boženy Němcové,„ sdělil Metru technický náměstek primátora Petr Rund.
U hlavního vlakového nádraží by do čtyř let měl vyrůst nový přestupní uzel, který je však vázán na zahájení prací na opravě vlakového nádraží. Vzniknout by měly nové zastávky tramvaje, které se vrátí do prostoru mezi viadukty před nádražím. Výstavba komunikačního uzlu také počítá s prodloužením podchodu z nástupišť přímo do Šumavské ulice. Přestože zastupitelstvo schválilo 22 investic, nových staveb bude podstatně méně.
Jedná se především o tramvajovou trať z Bor k Západočeské univerzitě, přestupní uzel Zadní Skvrňany. Nově by měly vzniknou trolejbusové tratě na mostě Milénia, ulici Borské a U Trati. Investice také počítají s postavením trolejbusové trati k Fakultní nemocnici, která je však podmíněna postavením silničního systému Roudná.
Do čtyř let by měla projít rekonstrukcí trať na Bory a také trať u bývalého domu U Zvonu, kde by měla být opravena provizorní točna pro případ výluk. Do budoucna se počítá s prodloužením tramvajové trati ze Slovan do bývalých kasáren, kde by měly vzniknout nové byty a domy. S prodloužením se počítá také u trati na Světovaru směrem ke Koterovu.
(Metro)
Městská hromadná doprava by se do roku 2015 měla výrazně rozrůst. Zastupitelstvo města schválilo návrh 22 investic do tratí veřejné dopravy s tím, že realizovat se budou dle finančních možností.
„V letošním roce to bude úprava zastávek u bývalého výstaviště na Palackého náměstí, oprava Slovanské třídy a zahájení druhé etapy Karlovarské třídy od zastávky Boženy Němcové,„ sdělil Metru technický náměstek primátora Petr Rund.
U hlavního vlakového nádraží by do čtyř let měl vyrůst nový přestupní uzel, který je však vázán na zahájení prací na opravě vlakového nádraží. Vzniknout by měly nové zastávky tramvaje, které se vrátí do prostoru mezi viadukty před nádražím. Výstavba komunikačního uzlu také počítá s prodloužením podchodu z nástupišť přímo do Šumavské ulice. Přestože zastupitelstvo schválilo 22 investic, nových staveb bude podstatně méně.
Jedná se především o tramvajovou trať z Bor k Západočeské univerzitě, přestupní uzel Zadní Skvrňany. Nově by měly vzniknou trolejbusové tratě na mostě Milénia, ulici Borské a U Trati. Investice také počítají s postavením trolejbusové trati k Fakultní nemocnici, která je však podmíněna postavením silničního systému Roudná.
Do čtyř let by měla projít rekonstrukcí trať na Bory a také trať u bývalého domu U Zvonu, kde by měla být opravena provizorní točna pro případ výluk. Do budoucna se počítá s prodloužením tramvajové trati ze Slovan do bývalých kasáren, kde by měly vzniknout nové byty a domy. S prodloužením se počítá také u trati na Světovaru směrem ke Koterovu.
(Metro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451179/
První omezení provozu přišlo s 2. světovou válkou. V létě 1940 byla z úsporných důvodů zrušena trať od Dolního nádraží k nemocnici o délce 600 m. Došlo také k válečnému omezení provozu v podobě prodloužení intervalů a vynechání vybraných spojů. Velká rána přišla 30. září 1950, kdy byla zrušena nákladní trať. Městem již projížděly pouze osobní tramvajové vozy. Mimo nákladů obstarávala jablonecká vozidla i přepravu veškerých poštovních zásilek speciálními motorovými vozy mezi všemi poštami ležícími na provozovaných kolejových trasách. Kromě toho bylo možné zastavit poštovní vůz na všech výhybnách a pravidelných zastávkách a vhodit dopisnici nebo balíček do schránky na boku vozidla. Ve stejném roce byly zrušeny tři vozovny: Janov, Vrkoslavice a Rychnov.
Při sněhové kalamitě roku 1965 došlo k omezení provozu na předposlední lince Dopravního podniku Jablonec. Stalo se tak 10. března na lince č. 1. K úplnému zastavení provozu došlo 31. března 1965. Tak skončila i rarita, kterou se Jablonec mohl pochlubit. Tou byl 65 m dlouhý traťový úsek v Lidické ulici u Mírového náměstí, který měl sklon 108,5 promile. Byla to nejstrmější adhezní úzkorozchodná tramvajová trať v Evropě.
Tramvajový provoz byl omezen pouze na krátký úsek z Jablonce do Proseče na lince č. 11 do Liberce. Dne 1. ledna 1970 se ale Dopravní podnik města Jablonce stal ryze autobusovým dopravcem a zbytek tramvajového provoz byl kompletně předán Dopravnímu podniku města Liberce. Skončila tak zajímavá kapitola v dějinách kolejové dopravy na našem území.
Historické mezníky
• 17. března 1895 – Udělena předběžná koncese • 7. února 1900 – Zahájení provozu • 30. září 1950 – Zrušení nákladní tratě • 1. ledna 1955 – Zahájení tramvajového provozu Jablonec nad Nisou – Liberec. • 31. března 1965 – Ukončení provozu s výjimkou linky do Liberce • 1. ledna 1970 – Oficiální zánik tramvajového provozu (jízdy na meziměstské lince zajišťuje plně Liberec)
(Železničář)