Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Právě zahájená rekonstrukce hlavního nádraží v Praze se projevila způsobem, který by čekal málokdo. Na nádraží a v jeho okolí se totiž koncentrovala velká část pražských narkomanů. Teď se rozptýlili po celém centru. Útočiště hledají třeba na Můstku, Flóře nebo na náměstí Míru.
Praha přitahuje narkomany jako magnet. Nabízí jim anonymitu, snadno dostupné drogy a peníze. Podle odhadů je v metropoli zhruba osm až deset tisíc drogově závislých. Pražané je teď zřejmě budou vídat častěji než dřív."Narkomané se vracejí do původních míst, kde se dříve cítili relativně bezpečně. Například na Flóru, Muzeum, Můstek, I. P. Pavlova nebo na náměstí Míru. Kromě Prahy 1, 2 a 3 jich brzy přibude i v Praze 5," říká Martina Richterová-Těmínová z organizace pro drogově závislé Sananim.
Velké stěhování narkomanů monitoruje i policie. Právě několik policejních zátahů soustředilo před rokem a půl narkomany na hlavní vlakové nádraží."Původně se jich většina scházela v parku u budovy Národního muzea, kde byli díky magistrále chráněni před zraky veřejnosti. Záměr policie přesunout drogovou scénu do Washingtonovy ulice ale nevyšel, protože sem bylo vidět z dálnice," popsala peripetie svých klientů Richterová-Těmínová.
Na hlavním nádraží nakonec kromě narkomanů skončili i prostituté a prostitutky a složením místní komunity zamíchala i problémová skupina Romů, kteří se sem stáhli z Národní třídy.
Policie zesílí dohled v ulicích
Obavy, že rozptýlení narkomanů po celém centru přinese problémy, se pomalu naplňují."Na hlavním nádraží využívalo naše služby asi 180 klientů denně. Čisté jehly teď ale předáme méně lidem a riziko nákazy hepatitidou nebo AIDS je tak logicky větší," říká koordinátorka.
Situace nenechává v klidu ani městské části. "Kvůli větší restrikci na Praze 1 se začali narkomani přesouvat k nám, hlavně na Karlovo náměstí a do Nuslí. V zimě jsou navíc vidět i v podchodech metra," uvedla starostka Prahy 2 Jana Černochová. Problém chce řešit společně s policií i s organizacemi, jako je Sananim.
Policie brzy zesílí dohled například v Koubkově ulici na Novém Městě. Do tamní pobočky Českého červeného kříže si narkomani zvykli chodit pro čisté jehly. Organizace ale bude muset omezit provoz tohoto centra kvůli nižším dotacím. Radnice očekává problémy."Je načase, aby se problém drog začal racionálně a komplexně řešit. Narkomani sami od sebe nezmizí ani nevymřou a donekonečna je přesouvat po Praze nemůžeme," uzavřela Martina Richterová-Těmínová.
(Andrea Votrubová, iDNES.cz)
... který by čekal málokdo.
To musel čekat každý, kdo kolem toho nádraží aspoň prošel. Pokud nebylo v plánu rpřestavby nežádoucí živly polapat a deportovat. V článcích a dalších mediálních výplodech kolem rekonstrukce se už dlouho plácalo o tom, jak oprava bezdomovce a jiné rušitele vytěsní, ale málokdy se řešila otázka kam?
Praha přitahuje narkomany jako magnet. Nabízí jim anonymitu, snadno dostupné drogy a peníze. Podle odhadů je v metropoli zhruba osm až deset tisíc drogově závislých. Pražané je teď zřejmě budou vídat častěji než dřív."Narkomané se vracejí do původních míst, kde se dříve cítili relativně bezpečně. Například na Flóru, Muzeum, Můstek, I. P. Pavlova nebo na náměstí Míru. Kromě Prahy 1, 2 a 3 jich brzy přibude i v Praze 5," říká Martina Richterová-Těmínová z organizace pro drogově závislé Sananim.
Velké stěhování narkomanů monitoruje i policie. Právě několik policejních zátahů soustředilo před rokem a půl narkomany na hlavní vlakové nádraží."Původně se jich většina scházela v parku u budovy Národního muzea, kde byli díky magistrále chráněni před zraky veřejnosti. Záměr policie přesunout drogovou scénu do Washingtonovy ulice ale nevyšel, protože sem bylo vidět z dálnice," popsala peripetie svých klientů Richterová-Těmínová.
Na hlavním nádraží nakonec kromě narkomanů skončili i prostituté a prostitutky a složením místní komunity zamíchala i problémová skupina Romů, kteří se sem stáhli z Národní třídy.
Policie zesílí dohled v ulicích
Obavy, že rozptýlení narkomanů po celém centru přinese problémy, se pomalu naplňují."Na hlavním nádraží využívalo naše služby asi 180 klientů denně. Čisté jehly teď ale předáme méně lidem a riziko nákazy hepatitidou nebo AIDS je tak logicky větší," říká koordinátorka.
Situace nenechává v klidu ani městské části. "Kvůli větší restrikci na Praze 1 se začali narkomani přesouvat k nám, hlavně na Karlovo náměstí a do Nuslí. V zimě jsou navíc vidět i v podchodech metra," uvedla starostka Prahy 2 Jana Černochová. Problém chce řešit společně s policií i s organizacemi, jako je Sananim.
Policie brzy zesílí dohled například v Koubkově ulici na Novém Městě. Do tamní pobočky Českého červeného kříže si narkomani zvykli chodit pro čisté jehly. Organizace ale bude muset omezit provoz tohoto centra kvůli nižším dotacím. Radnice očekává problémy."Je načase, aby se problém drog začal racionálně a komplexně řešit. Narkomani sami od sebe nezmizí ani nevymřou a donekonečna je přesouvat po Praze nemůžeme," uzavřela Martina Richterová-Těmínová.
(Andrea Votrubová, iDNES.cz)
... který by čekal málokdo.
To musel čekat každý, kdo kolem toho nádraží aspoň prošel. Pokud nebylo v plánu rpřestavby nežádoucí živly polapat a deportovat. V článcích a dalších mediálních výplodech kolem rekonstrukce se už dlouho plácalo o tom, jak oprava bezdomovce a jiné rušitele vytěsní, ale málokdy se řešila otázka kam?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/122220/
Ještě něco podrobností:
Velvyslanec rozkopl dlaždici. Oprava nádraží tak začala
František Josef I. na portrétu ve Fantově kavárně nádraží, které kdysi neslo jeho jméno, bude ještě chvíli čekat, než ruch právě odstartované rekonstrukce hlavního nádraží dorazí také k němu.
Mnoho let se o opravě nejdůležitějšího pražského nádraží mluvilo, pak se rekonstrukce dlouho odkládala. Nakonec se zase opět hodně mluvilo a slibovalo, že se konečně začne. Dlouhé tři roky uplynuly od podepsání smlouvy mezi Českými drahami, kterým budova patří, a italskou společností Grandi Stazioni, která bude investorem celé rekonstrukce.
„Aby bylo možné zahájit stavební práce, museli jsme zažádat a obdržet více než třicet různých povolení od příslušných úřadů,“ vysvětluje Gaetano Casertano, člen představenstva Grandi Stazioni.
Rekonstrukce začala včera před polednem slavnostním výkopem uprostřed dolní haly nádraží. Ale neslavil se pouze začátek rekonstrukce. Shodou okolností včera uplynulo i přesně 135 let od příjezdu prvního vlaku na tehdy nové nádraží. Nejen novináři a odborníci, ale i desítky zvědavých kolemjdoucích tak přihlíželi tomu, jak předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, italský velvyslanec, zástupci Prahy 1, ministerstva dopravy a Českých drah symbolicky kopli do vyleštěné dlaždice.
Stalo se tak v místech, kde ještě nedávno nabízeli prodejci ve stáncích občerstvení a kde bezdomovci loudili po spěchajících cestujících drobné. Začala proměna místa, které bylo dlouho ostudou Prahy, v reprezentativní bránu pro návštěvníky přijíždějící do metropole vlakem.
Před sto třiceti pěti lety vystoupilo na zbrusu nové nástupiště nádraží z prvního vídeňského rychlíku devět cestujících. Denně projelo po nové železniční trati na Vídeň šest osobních a dva nákladní vlaky.
„Dnes prochází nádražní budovou denně přes sto tisíc lidí a nádražím denně projedou stovky vlaků,“ řekl Aleš Ondrůj, mluvčí Českých drah.
Renovovaná železniční stanice by podle plánů Grandi Stazioni mohla již za pět let denně přivítat až 150 000 návštěvníků. A budou to nejen cestující, ale i zákazníci nového obchodního centra, které zde vznikne po vzoru moderních evropských nádraží. Společně s nádražím se rekonstrukce dočká i okolní zeleň.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Velvyslanec rozkopl dlaždici. Oprava nádraží tak začala
František Josef I. na portrétu ve Fantově kavárně nádraží, které kdysi neslo jeho jméno, bude ještě chvíli čekat, než ruch právě odstartované rekonstrukce hlavního nádraží dorazí také k němu.
Mnoho let se o opravě nejdůležitějšího pražského nádraží mluvilo, pak se rekonstrukce dlouho odkládala. Nakonec se zase opět hodně mluvilo a slibovalo, že se konečně začne. Dlouhé tři roky uplynuly od podepsání smlouvy mezi Českými drahami, kterým budova patří, a italskou společností Grandi Stazioni, která bude investorem celé rekonstrukce.
„Aby bylo možné zahájit stavební práce, museli jsme zažádat a obdržet více než třicet různých povolení od příslušných úřadů,“ vysvětluje Gaetano Casertano, člen představenstva Grandi Stazioni.
Rekonstrukce začala včera před polednem slavnostním výkopem uprostřed dolní haly nádraží. Ale neslavil se pouze začátek rekonstrukce. Shodou okolností včera uplynulo i přesně 135 let od příjezdu prvního vlaku na tehdy nové nádraží. Nejen novináři a odborníci, ale i desítky zvědavých kolemjdoucích tak přihlíželi tomu, jak předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, italský velvyslanec, zástupci Prahy 1, ministerstva dopravy a Českých drah symbolicky kopli do vyleštěné dlaždice.
Stalo se tak v místech, kde ještě nedávno nabízeli prodejci ve stáncích občerstvení a kde bezdomovci loudili po spěchajících cestujících drobné. Začala proměna místa, které bylo dlouho ostudou Prahy, v reprezentativní bránu pro návštěvníky přijíždějící do metropole vlakem.
Před sto třiceti pěti lety vystoupilo na zbrusu nové nástupiště nádraží z prvního vídeňského rychlíku devět cestujících. Denně projelo po nové železniční trati na Vídeň šest osobních a dva nákladní vlaky.
„Dnes prochází nádražní budovou denně přes sto tisíc lidí a nádražím denně projedou stovky vlaků,“ řekl Aleš Ondrůj, mluvčí Českých drah.
Renovovaná železniční stanice by podle plánů Grandi Stazioni mohla již za pět let denně přivítat až 150 000 návštěvníků. A budou to nejen cestující, ale i zákazníci nového obchodního centra, které zde vznikne po vzoru moderních evropských nádraží. Společně s nádražím se rekonstrukce dočká i okolní zeleň.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/122016/
Jeden z příkladů, jak rekonstrukci vnímají a prezentují média:
Po třech letech plánování a příprav včera oficiálně začala rekonstrukce pražského hlavního nádraží.
To by se během pěti let mělo proměnit z ostudy Prahy v její výkladní skříň. Přestavba začne v nové odbavovací hale, na závěr přijde zrestaurování historické Fantovy budovy.
Investice v hodnotě miliardy korun proběhne pod taktovkou italské společnosti Grandi Stazioni (GS), která opraví také nádraží v Mariánských Lázních a Karlových Varech. České dráhy nebude stát rekonstrukce ani korunu. „Výměnou za to získá GS právo v příštích třiceti letech pronajímat komerční prostory na nádraží,“ vysvětlil šéf drah Josef Bazala.
Právě obchody, restaurace či banky najdou cestující v rozlehlých halách nádraží namísto dosavadních stánků s párky či levným textilem. „Vzniknou zde obchodní prostory o rozloze 16 tisícm2,“ upřesnil projektový manažer Andrea Odoardi.
Cílem italské firmy je dostat na nádraží také lidi, kteří necestují vlakem. „Denně by jich sem mohlo zavítat až 150 tisíc,“ plánuje Caetano Caseranto z představenstva GS.
Vlastnictví tak lukrativních prostor je skvělý byznys. V centru Prahy není problém pronajmout metr čtvereční za cenu přes 100 eur (asi 2800 korun) měsíčně. „O nájemcích jednáme už nyní,“ potvrzuje zástupce Grandi Stazioni Martin Hamšík. První kus nádraží – prostřední část dolní odbavovací haly – by měl být opraven za rok. „Vzniknou zde obchodní prostory o rozloze 1600 metrů čtverečních. Mezi nájemci bude například oděvní řetězec Benetton nebo italská síť rychlého občerstvení Autogrill,“ prozradil Hamšík.
Podle něho není cílem dostat na nádraží pouze „drahé“ značky. „Musíme brát v úvahu kupní sílu návštěvníků. Ale návratnost investice máme dobře spočítanou,“ dodal Hamšík. Detaily prozradit odmítl. Pronájem komerčních prostor dobře funguje například na ruzyňském letišti. „Z necelých 12 tisíc metrů čtverečních máme obsazeno 90 procent ploch. Ceny se pohybují mezi 3500 a 11 600 korunami za metr čtvereční měsíčně,“ řekla Eva Krejčí z Letiště Praha.
Podobný model jako na hlavním nádraží chtějí ČD uplatnit i v dalších pražských stanicích. „Dohromady chceme modernizovat kolem 65 nádraží,“ uvedl Bazala
(MF Dnes)
Po třech letech plánování a příprav včera oficiálně začala rekonstrukce pražského hlavního nádraží.
To by se během pěti let mělo proměnit z ostudy Prahy v její výkladní skříň. Přestavba začne v nové odbavovací hale, na závěr přijde zrestaurování historické Fantovy budovy.
Investice v hodnotě miliardy korun proběhne pod taktovkou italské společnosti Grandi Stazioni (GS), která opraví také nádraží v Mariánských Lázních a Karlových Varech. České dráhy nebude stát rekonstrukce ani korunu. „Výměnou za to získá GS právo v příštích třiceti letech pronajímat komerční prostory na nádraží,“ vysvětlil šéf drah Josef Bazala.
Právě obchody, restaurace či banky najdou cestující v rozlehlých halách nádraží namísto dosavadních stánků s párky či levným textilem. „Vzniknou zde obchodní prostory o rozloze 16 tisícm2,“ upřesnil projektový manažer Andrea Odoardi.
Cílem italské firmy je dostat na nádraží také lidi, kteří necestují vlakem. „Denně by jich sem mohlo zavítat až 150 tisíc,“ plánuje Caetano Caseranto z představenstva GS.
Vlastnictví tak lukrativních prostor je skvělý byznys. V centru Prahy není problém pronajmout metr čtvereční za cenu přes 100 eur (asi 2800 korun) měsíčně. „O nájemcích jednáme už nyní,“ potvrzuje zástupce Grandi Stazioni Martin Hamšík. První kus nádraží – prostřední část dolní odbavovací haly – by měl být opraven za rok. „Vzniknou zde obchodní prostory o rozloze 1600 metrů čtverečních. Mezi nájemci bude například oděvní řetězec Benetton nebo italská síť rychlého občerstvení Autogrill,“ prozradil Hamšík.
Podle něho není cílem dostat na nádraží pouze „drahé“ značky. „Musíme brát v úvahu kupní sílu návštěvníků. Ale návratnost investice máme dobře spočítanou,“ dodal Hamšík. Detaily prozradit odmítl. Pronájem komerčních prostor dobře funguje například na ruzyňském letišti. „Z necelých 12 tisíc metrů čtverečních máme obsazeno 90 procent ploch. Ceny se pohybují mezi 3500 a 11 600 korunami za metr čtvereční měsíčně,“ řekla Eva Krejčí z Letiště Praha.
Podobný model jako na hlavním nádraží chtějí ČD uplatnit i v dalších pražských stanicích. „Dohromady chceme modernizovat kolem 65 nádraží,“ uvedl Bazala
(MF Dnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/122015/
Přesně 36 měsíců po podpisu smlouvy mezi Českými drahami, a. s., a Grandi Stazioni SpA oficiálně zahajuje generální dodavatel společnost Metrostav, a.s., stavební práce na revitalizaci stanice Praha hlavní nádraží.
Dnešní den představuje završení tříletého období na přípravě projektu, projednávání a spolupráce s příslušnými správními úřady. Pražské hlavní nádraží se tak kompletně změní – cestujícím nabídne novou úroveň odbavovacích služeb; veřejnosti pak nové prostředí pro nákupy a další služby.
Celá tisková zpráva ČD se nalézá na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=41213
Přesně 36 měsíců po podpisu smlouvy ... - taky důvod k oslavě!
Dnešní den představuje završení tříletého období na přípravě projektu, projednávání a spolupráce s příslušnými správními úřady. Pražské hlavní nádraží se tak kompletně změní – cestujícím nabídne novou úroveň odbavovacích služeb; veřejnosti pak nové prostředí pro nákupy a další služby.
Celá tisková zpráva ČD se nalézá na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=41213
Přesně 36 měsíců po podpisu smlouvy ... - taky důvod k oslavě!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121923/
Dlouhých třicet let trvalo, než se železniční stanice u elektráren v Prunéřově přejmenovala a získala správné jméno. Až dosud se zcela mylně jmenovala Kadaň a lidé, kteří jeli do historického města, tu ve zmatku vystupovali. Její název zní nyní správně Kadaň - Prunéřov. Přejmenování iniciovala kadaňská radnice a stálo ji to 150 tisíc korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121851/
Čekárnu pro cestující první třídy otevřely v Brně na hlavním vlakovém nádraží České dráhy (ČD). Uvedl to mluvčí Aleš Ondrůj. Tyto čekárenské zóny, nazvané ČD Lounge, podle něj zatím fungovaly pouze ve stanicích na tzv. severní větvi provozu vlaků Pendolino - tedy v Praze-Holešovicích, na nádražích v Pardubicích, Olomouci a v Ostravě. Hlavní nádraží v Brně je šestou stanicí, čekárna bude také v Břeclavi. Využít ji mohou všichni cestující s jízdenkami 1. třídy vlaků všech kategorií. V nových čekárnách se lidé mohou mimo jiné občerstvit z nápojových automatů nebo sledovat televizní vysílání ČT24. „Součástí ČD Lounge je také samostatná toaleta uzpůsobená pro matky s dětmi. Ty mají do čekárny přístup s jakýmkoli platným cestovním dokladem drah -bez ohledu na třídu, kterou cestují,“ dodal Ondrůj.
(Právo)
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121371/
Železniční stanice se dočká modernizace díky projektu Českých drah
Moderního vlakového nádraží by se mohli během několika následujících let dočkat lidé z Milovic. Železniční stanice byla totiž zařazena do projektu Českých drah s názvem Živá nádraží. V příštím roce by měly České dráhy vyhlásit výběrové řízení.
Na stanici vznikne obchod s potravinami
Vítěz by měl nádraží opravit, zmodernizovat a nabídnout k pronájmu opravené prostory. Tak by se na milovickém nádraží mohl objevit obchod s potravinami, trafika nebo třeba nové parkoviště. „O tom, že bylo vlakové nádraží v Milovicích zařazeno do projektu Českých drah, víme, ale konkrétních jednání s vedením drah jsme se ještě nezúčastnili,“ uvedl starosta Milovic Milan Kraus s tím, že by se případné spolupráci při modernizaci železniční stanice v Milovicích město nebránilo.
Místní vlakové nádraží je podle starosty Milovic ve špatném stavu. „Takové nádraží ve městě, které má sedm tisíc obyvatel, je ostuda. Byly tu nějaké snahy, aby byla na nádraží alespoň trafika, ale nepovedlo se to,“ řekl Kraus. Podle něho by mohlo na nádraží vzniknout například nové parkoviště.
Jedním z důvodů, proč bylo milovické nádraží zařazeno do projektu Živá nádraží, je skutečnost, že už za tři roky by v této oblasti měla vést nová jednokolejná trať, která lidem zajistí přímé spojení mezi Milovicemi a Prahou.
„V současné době musí totiž cestující, kteří jedou vlakem do Prahy, přesedat v Lysé nad Labem,“ vysvětlil Kraus s tím, že podle průzkumu z minulého roku využijí milovického nádraží denně až dva tisíce lidí.
Stavět se bude až za devět let
Dalším důvodem, proč by mělo být vlakové nádraží opraveno, je také plánované postavení trati, která spojí Prahu, Lysou, Milovice, Mladou Boleslav a Liberec. „Zahájení stavby se odhaduje ale až za devět let,“ řekl Karel Otava z Českých drah.
Pomocí výběrového řízení už letos našlo svého investora ve Středočeském kraji nádraží v Poděbradech, v Nymburku a v Kolíně.
Projekt Živá nádraží je založen na tom, že České dráhy do projektu vloží své pozemky a prostory stávajících nádraží. Komerční partneři, kteří zvítězí v jednotlivých výběrových řízeních, pak připraví projekt modernizace, navrhnou jeho rozsah a následně nádraží zmodernizují. Tím získají do dlouhodobého užívání komerční prostory, které po opravě v jednotlivých nádražních terminálech vzniknou.
A jezdí sám starosta Milovic někdy vlakem? „Ano, pokud potřebuji jet do Prahy, například na Krajský úřad Středočeského kraje, tak využiji vlakového spojení,“ uvedl Kraus.
„Takové nádraží ve městě, které má sedm tisíc obyvatel, je ostuda.“ starosta Milovic Milan Kraus
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Na okraj postesku pana starosty si dovolím poznamenat, že jsou horší nádraží ve větších městech a hlavně úplně jinde, než na konci lokálky.
Inu, kde jsou ty časy, kdy jezdil skoryj pojezd Moskva - Milovice...
Moderního vlakového nádraží by se mohli během několika následujících let dočkat lidé z Milovic. Železniční stanice byla totiž zařazena do projektu Českých drah s názvem Živá nádraží. V příštím roce by měly České dráhy vyhlásit výběrové řízení.
Na stanici vznikne obchod s potravinami
Vítěz by měl nádraží opravit, zmodernizovat a nabídnout k pronájmu opravené prostory. Tak by se na milovickém nádraží mohl objevit obchod s potravinami, trafika nebo třeba nové parkoviště. „O tom, že bylo vlakové nádraží v Milovicích zařazeno do projektu Českých drah, víme, ale konkrétních jednání s vedením drah jsme se ještě nezúčastnili,“ uvedl starosta Milovic Milan Kraus s tím, že by se případné spolupráci při modernizaci železniční stanice v Milovicích město nebránilo.
Místní vlakové nádraží je podle starosty Milovic ve špatném stavu. „Takové nádraží ve městě, které má sedm tisíc obyvatel, je ostuda. Byly tu nějaké snahy, aby byla na nádraží alespoň trafika, ale nepovedlo se to,“ řekl Kraus. Podle něho by mohlo na nádraží vzniknout například nové parkoviště.
Jedním z důvodů, proč bylo milovické nádraží zařazeno do projektu Živá nádraží, je skutečnost, že už za tři roky by v této oblasti měla vést nová jednokolejná trať, která lidem zajistí přímé spojení mezi Milovicemi a Prahou.
„V současné době musí totiž cestující, kteří jedou vlakem do Prahy, přesedat v Lysé nad Labem,“ vysvětlil Kraus s tím, že podle průzkumu z minulého roku využijí milovického nádraží denně až dva tisíce lidí.
Stavět se bude až za devět let
Dalším důvodem, proč by mělo být vlakové nádraží opraveno, je také plánované postavení trati, která spojí Prahu, Lysou, Milovice, Mladou Boleslav a Liberec. „Zahájení stavby se odhaduje ale až za devět let,“ řekl Karel Otava z Českých drah.
Pomocí výběrového řízení už letos našlo svého investora ve Středočeském kraji nádraží v Poděbradech, v Nymburku a v Kolíně.
Projekt Živá nádraží je založen na tom, že České dráhy do projektu vloží své pozemky a prostory stávajících nádraží. Komerční partneři, kteří zvítězí v jednotlivých výběrových řízeních, pak připraví projekt modernizace, navrhnou jeho rozsah a následně nádraží zmodernizují. Tím získají do dlouhodobého užívání komerční prostory, které po opravě v jednotlivých nádražních terminálech vzniknou.
A jezdí sám starosta Milovic někdy vlakem? „Ano, pokud potřebuji jet do Prahy, například na Krajský úřad Středočeského kraje, tak využiji vlakového spojení,“ uvedl Kraus.
„Takové nádraží ve městě, které má sedm tisíc obyvatel, je ostuda.“ starosta Milovic Milan Kraus
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Na okraj postesku pana starosty si dovolím poznamenat, že jsou horší nádraží ve větších městech a hlavně úplně jinde, než na konci lokálky.
Inu, kde jsou ty časy, kdy jezdil skoryj pojezd Moskva - Milovice...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121286/
Kavárna, restaurace či komplex kanceláří – to vše by se v budoucnu mohlo objevit v chátrající budově nádraží Vyšehrad.
„Je to zajímavá stavba, mezi pražskými nádražími je unikátem,“ uvedl jednatel Klubu Za starou Prahu Richard Biegel. Zastávka nefunguje už od 60. let. Protože stojí v zatáčce, neodpovídá nyní normám Evropské unie, takže i kdyby ji chtěly České dráhy znovu zprovoznit, musely by ji přemístit.
„Do budoucna máme v plánu zastávku Vyšehrad přesunout směrem k Ostrčilovu náměstí,“ potvrdil ředitel odboru majetkového podnikání Českých drah Karel Tabery.
Nynější nádražní budova by se tak mohla přeměnit třeba na komplex služeb. Kdy se tak stane, záleží i na tom, jak rychle se podaří přesunout malý hrázděný domek naproti nádraží. Ten je podle památkářů velice cenný.
„My jsme podporovali úsilí památkářů, aby se s budovou nádraží něco dělalo. Bohužel, za celých osm let, kdy jsem byl starostou, se tento problém nevyřešil,“ poznamenal starosta Prahy 4 Michal Basch, který ve funkci skončil.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
„Je to zajímavá stavba, mezi pražskými nádražími je unikátem,“ uvedl jednatel Klubu Za starou Prahu Richard Biegel. Zastávka nefunguje už od 60. let. Protože stojí v zatáčce, neodpovídá nyní normám Evropské unie, takže i kdyby ji chtěly České dráhy znovu zprovoznit, musely by ji přemístit.
„Do budoucna máme v plánu zastávku Vyšehrad přesunout směrem k Ostrčilovu náměstí,“ potvrdil ředitel odboru majetkového podnikání Českých drah Karel Tabery.
Nynější nádražní budova by se tak mohla přeměnit třeba na komplex služeb. Kdy se tak stane, záleží i na tom, jak rychle se podaří přesunout malý hrázděný domek naproti nádraží. Ten je podle památkářů velice cenný.
„My jsme podporovali úsilí památkářů, aby se s budovou nádraží něco dělalo. Bohužel, za celých osm let, kdy jsem byl starostou, se tento problém nevyřešil,“ poznamenal starosta Prahy 4 Michal Basch, který ve funkci skončil.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121284/
Dnes už u pardubického Tesca bezdomovce nenajdete. Parta tuláků a žebráků se přesunula hlavně do haly pardubického nádraží. Podle městských policistů obtěžují cestující a jejich agresivita roste. Podle lidí, kteří se o ně starají v azylových domech, je však takových případů výrazná menšina."Mají propracovaný systém žebrání. Často svou oběť obstoupí a začnou tvrdě žádat peníze. Lidé často podlehnou a zaplatí. Pokud ne, tak jim v nejlepším případě sprostě vynadají," vysvětluje velitele pardubických strážníků Pavel Čejka."Je to hrůza, hlavně večer. Člověk aby se kolikrát bál si sednout. Lavičky, když už jsou náhodou volné, jsou upatlané od vína. Snažím se tu zdržovat co nejméně," postěžovala si studentka Kamila, která dojíždí vlakem do Pardubic z Hradce. Ovšem lidí bez domova je ve městě daleko více, a jak tvrdí sociální pracovníci, řada z nich nikoho neobtěžuje. "V Pardubicích víme o zhruba sto padesáti lidech bez střechy nad hlavou. Ovšem zdaleka ne se všemi bezdomovci jsou podobné problémy a jen menšina se zdržuje na nádraží," uvedl vedoucí pardubického nízkoprahového centra Portus Jan Mandys.
Podle Čejky lidem na nádraží hrozí i infekce a nemoci. "Ti lidé jsou často nemocní. Není výjimkou, že mají tuberkulózu nebo i svrab. Někteří mají neléčené bércové vředy," říká zástupce velitele.
Přitom by se městská policie o nádraží starat nemusela. To je totiž v majetku Českých drah. "Je logické, že se tito lidé stahují na nádraží. Nádražní haly jsou veřejné prostory, které musí umožňovat přístup všem. Oni toho zneužívají. Spolupracujeme na řešení tohoto problému s městskou i státní policií," uvedl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Problém má vyřešit hlídač soukromé agentury
"Mám pocit, že přístup Českých drah je k tomuto problému poněkud vlažný. Snad se to ale v blízké budoucnosti zlepší. Pardubické nádraží by měl hlídat v dohledné době člověk z bezpečnostní agentury se psem," řekl Čejka."Ano, to je jedna z cest, kterou chceme jít. Další je zavírání budov na noc nebo kamerový systém," dodal Ondrůj.
Městská policie s bezdomovci příliš udělat nemůže. Strážníci je často vykáží, ale po jejich odchodu se vše vrací do normálu.
Jsme bezmocní, pokuty neplatí, říkají strážníci
"Už jim nedáváme ani pokuty. Stejně je nezaplatí. Z našeho hlediska jsou nepostižitelní. Podle naší evidence je v Pardubicích asi 30 až 50 problémových jedinců," dodal Čejka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj * MILAN ZLINSKÝ)
Podle Čejky lidem na nádraží hrozí i infekce a nemoci. "Ti lidé jsou často nemocní. Není výjimkou, že mají tuberkulózu nebo i svrab. Někteří mají neléčené bércové vředy," říká zástupce velitele.
Přitom by se městská policie o nádraží starat nemusela. To je totiž v majetku Českých drah. "Je logické, že se tito lidé stahují na nádraží. Nádražní haly jsou veřejné prostory, které musí umožňovat přístup všem. Oni toho zneužívají. Spolupracujeme na řešení tohoto problému s městskou i státní policií," uvedl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Problém má vyřešit hlídač soukromé agentury
"Mám pocit, že přístup Českých drah je k tomuto problému poněkud vlažný. Snad se to ale v blízké budoucnosti zlepší. Pardubické nádraží by měl hlídat v dohledné době člověk z bezpečnostní agentury se psem," řekl Čejka."Ano, to je jedna z cest, kterou chceme jít. Další je zavírání budov na noc nebo kamerový systém," dodal Ondrůj.
Městská policie s bezdomovci příliš udělat nemůže. Strážníci je často vykáží, ale po jejich odchodu se vše vrací do normálu.
Jsme bezmocní, pokuty neplatí, říkají strážníci
"Už jim nedáváme ani pokuty. Stejně je nezaplatí. Z našeho hlediska jsou nepostižitelní. Podle naší evidence je v Pardubicích asi 30 až 50 problémových jedinců," dodal Čejka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj * MILAN ZLINSKÝ)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121062/
Po desítkách let mohou lidé na nádraží v Glucholazech opět bez problémů vystoupit z vlaku
Po šedesáti letech přestaly být pro české cestující Glucholazy pouze průjezdní stanicí. Bez problémů vystupovat a nastupovat do vlaků na tamním nádraží mohou od neděle. V sobotu se totiž železniční přechod v Glucholazech lidem slavnostně otevřel. Mimořádnými vlaky sem zamířily stovky lidí ze Šumperka a Krnova, vítaly je tu stovky Poláků. Slavnosti však předcházela vyjednávání, která trvala více než deset let.
„Byl jsem u všech jednání. Nic společného, o co mají lidé z obou stran hranice zájem, se ale nerodilo tak komplikovaně,“ konstatoval generální konzul České republiky v Katovicích Josef Byrtus. Podle něj to vypadalo, že se instituce z obou stran předhánějí, jak otevření přechodu co nejvíc oddálit. „Jednou se škubali polští pohraničníci, podruhé čeští celníci. Když už se dohodli, vadilo něco Českým drahám, jindy zase polské železnici a těch institucí včetně vládních v tom bylo mnohem víc. A bylo to pořád dokola,“ popsal Byrtus.
Nový vojvoda Opolského vojvodství Bogdan Tomaszek se o problémech na hranici dozvěděl až s nástupem do funkce. „Bylo pro mě překvapení, že kdysi ty kontakty běžně existovaly a trvalo tak dlouho, než se je podařilo obnovit. Není to dobré vysvědčení pro úřady, vždyť lidé z obou stran to pociťují jako křivdu a nezájem politiků a úředníků o jejich život,“ řekl Tomaszek.
Například Ondrzej Kaczmarek jezdil mimořádnými vlaky na Jesenicko několik let. „Jezdil jsem na Ramzovou lyžovat. Jsem rád, že nyní mohu do hor jezdit vlakem pravidelně,“ řekl Kaczmarek. Naposledy mohli lidé v Glucholazech nastoupit a vystoupit v roce 1945, kdy byl přechod na tři roky uzavřen. Od roku 1948 osobní vlaky sice na nádraží zastavovaly pokaždé, jenže kvůli zastaralé mezistátní smlouvě nemohli cestující jedoucí mezi Hanušovicemi a Jindřichovem ve Slezsku přes Polsko v Glucholazech vystoupit. Smlouva dokonce nařizovala, že lidé musí stáhnout v Glucholazech rolety na oknech, vlaky ještě nedávno hlídali také polští pohraničníci.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Další článek na toto téma pod titulkem "Zelená, volno! Po šedesáti letech" najdete na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=287&r=mfstredmorava&c=643039
Po šedesáti letech přestaly být pro české cestující Glucholazy pouze průjezdní stanicí. Bez problémů vystupovat a nastupovat do vlaků na tamním nádraží mohou od neděle. V sobotu se totiž železniční přechod v Glucholazech lidem slavnostně otevřel. Mimořádnými vlaky sem zamířily stovky lidí ze Šumperka a Krnova, vítaly je tu stovky Poláků. Slavnosti však předcházela vyjednávání, která trvala více než deset let.
„Byl jsem u všech jednání. Nic společného, o co mají lidé z obou stran hranice zájem, se ale nerodilo tak komplikovaně,“ konstatoval generální konzul České republiky v Katovicích Josef Byrtus. Podle něj to vypadalo, že se instituce z obou stran předhánějí, jak otevření přechodu co nejvíc oddálit. „Jednou se škubali polští pohraničníci, podruhé čeští celníci. Když už se dohodli, vadilo něco Českým drahám, jindy zase polské železnici a těch institucí včetně vládních v tom bylo mnohem víc. A bylo to pořád dokola,“ popsal Byrtus.
Nový vojvoda Opolského vojvodství Bogdan Tomaszek se o problémech na hranici dozvěděl až s nástupem do funkce. „Bylo pro mě překvapení, že kdysi ty kontakty běžně existovaly a trvalo tak dlouho, než se je podařilo obnovit. Není to dobré vysvědčení pro úřady, vždyť lidé z obou stran to pociťují jako křivdu a nezájem politiků a úředníků o jejich život,“ řekl Tomaszek.
Například Ondrzej Kaczmarek jezdil mimořádnými vlaky na Jesenicko několik let. „Jezdil jsem na Ramzovou lyžovat. Jsem rád, že nyní mohu do hor jezdit vlakem pravidelně,“ řekl Kaczmarek. Naposledy mohli lidé v Glucholazech nastoupit a vystoupit v roce 1945, kdy byl přechod na tři roky uzavřen. Od roku 1948 osobní vlaky sice na nádraží zastavovaly pokaždé, jenže kvůli zastaralé mezistátní smlouvě nemohli cestující jedoucí mezi Hanušovicemi a Jindřichovem ve Slezsku přes Polsko v Glucholazech vystoupit. Smlouva dokonce nařizovala, že lidé musí stáhnout v Glucholazech rolety na oknech, vlaky ještě nedávno hlídali také polští pohraničníci.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Další článek na toto téma pod titulkem "Zelená, volno! Po šedesáti letech" najdete na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=287&r=mfstredmorava&c=643039
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121055/
Nová železniční zastávka Čelákovice-Jiřina bude již zítra předána do zkušebního provozu. Od neděle tam začnou zastavovat vlaky. Slavnostní otevření zastávky se očekává v květnu.
Výstavbu zastávky však provázely komplikace. Její dokončení se zpožďuje, navíc stavební firma, která si chtěla usnadnit práci, zničila přilehlý chodník a veřejné osvětlení.
„Chodník i osvětlení bylo zhruba 25 až 30 let staré, ale byla to jednoznačně jejich vina, že došlo k jejich poškození. Jednu část zastávky nestavili z kolejí, jak vyplývalo z podmínek smlouvy, ale navezli těžkou techniku přímo na chodník,“ uvedl čelákovický místostarosta Bohuslav Hnízdo s tím, že chodník je sice schůdný, ale okolí nevypadá hezky.
Firma tak musela přislíbit obnovu chodníku i osvětlení v Aleji Jiřího Wolkera, na které se bude podílet 180 tisíci korun, dalších zhruba šest set tisíc přidá město.
Chodník ze zámkové dlažby i s veřejným osvětlením by při tom měl být hotový již 15. prosince. Ke stejnému dni by mělo být dokončeno také šestimístné parkoviště v zářezu trojúhelníkového pozemku v ulici 28. října.
Kolo nechte ve dvoře
Radnice myslí i na lidi, kteří k vlaku dojíždějí na kole. Proto před časem vyzvala obyvatele v okolí zastávky, jestli by neumožnili zřídit na svém pozemku úschovnu kol. „Zájemce už máme, jedná se o velký dvůr v objektu asi 50 metrů od zastávky. S majitelkou ještě musíme vyjednat přesné podmínky,“ přiznal Hnízdo.
Rekonstrukce přilehlých dalších chodníků i obrubníků vozovek bude následovat na jaře. Radnice také plánuje vybudovat před restaurací U Kubelků zhruba dvacet pět parkovacích míst.
„Celkové náklady odhadujeme na dva a půl milionu korun, termín dokončení je v květnu příštího roku,“ vysvětlil čelákovický místostarosta.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Výstavbu zastávky však provázely komplikace. Její dokončení se zpožďuje, navíc stavební firma, která si chtěla usnadnit práci, zničila přilehlý chodník a veřejné osvětlení.
„Chodník i osvětlení bylo zhruba 25 až 30 let staré, ale byla to jednoznačně jejich vina, že došlo k jejich poškození. Jednu část zastávky nestavili z kolejí, jak vyplývalo z podmínek smlouvy, ale navezli těžkou techniku přímo na chodník,“ uvedl čelákovický místostarosta Bohuslav Hnízdo s tím, že chodník je sice schůdný, ale okolí nevypadá hezky.
Firma tak musela přislíbit obnovu chodníku i osvětlení v Aleji Jiřího Wolkera, na které se bude podílet 180 tisíci korun, dalších zhruba šest set tisíc přidá město.
Chodník ze zámkové dlažby i s veřejným osvětlením by při tom měl být hotový již 15. prosince. Ke stejnému dni by mělo být dokončeno také šestimístné parkoviště v zářezu trojúhelníkového pozemku v ulici 28. října.
Kolo nechte ve dvoře
Radnice myslí i na lidi, kteří k vlaku dojíždějí na kole. Proto před časem vyzvala obyvatele v okolí zastávky, jestli by neumožnili zřídit na svém pozemku úschovnu kol. „Zájemce už máme, jedná se o velký dvůr v objektu asi 50 metrů od zastávky. S majitelkou ještě musíme vyjednat přesné podmínky,“ přiznal Hnízdo.
Rekonstrukce přilehlých dalších chodníků i obrubníků vozovek bude následovat na jaře. Radnice také plánuje vybudovat před restaurací U Kubelků zhruba dvacet pět parkovacích míst.
„Celkové náklady odhadujeme na dva a půl milionu korun, termín dokončení je v květnu příštího roku,“ vysvětlil čelákovický místostarosta.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120566/
Po rekonstrukci nádražní budovy v Ostravě-Přívoze přijde na řadu i prostor přednádražní
Zcela novou podobu bude mít již za rok ostravské hlavní nádraží. V současnosti prochází rekonstrukcí budova Českých drah a začíná se jednat i o nové podobě přednádražního prostoru.
„České dráhy provádí postupnou rekonstrukci nádražní budovy. Práce by měly skončit v příštím roce. Prováděla se tam modernizace interiéru, a nyní se bude ještě opravovat fasáda,“ řekl mluvčí Českých drah Aleš Ondruj s tím, že náklady na rekonstrukci nádraží určitě přesáhnou deset miliónů korun.
Ondruj potvrdil, že je připravena i studie na novou podobu přednádražního prostoru. „Cílem je úprava míst, kde cestující čekají na trolejbusy i na tramvaje, aby vypadala hezky a doplňovala v té době již podobu nově zrekonstruované nádražní budovy. Studii jsme předložili vedení města,“ doplnil Ondruj s tím, že České dráhy očekávají, že město jako vlastník přednádražního prostoru by mohlo s rekonstrukcí pomoci. To je podle něj ale otázkou dalších jednání.
Kdo to bude platiti
Dráhy se ale netají tím, že peníze potřebují i na rekonstrukce dalších nádraží, takže nepočítají, že na přednádražní prostor nějak výrazněji přispějí, pokud vůbec. „Předpokládáme, že diskuse s městem začne v nejbližších týdnech,“ dodal Ondruj.
Podle odhadů si rekonstrukce plochy před nádražní budovou vyžádá zhruba třicet miliónů korun.
„Určitě je možné, že budeme chtít s rekonstrukcí pomoci. Vnímám, že je to potřebné, stávající přednádražní prostor nevypadá moc hezky,“ reagoval na to primátor Petr Kajnar (ČSSD) a dodal, že o tom bude s Českými drahami jednat.
Pomoci s rekonstrukcí je připraven i městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz. „Naší snahou je udělat z hlavního nádraží důstojnou bránu do města,“ tvrdí starosta Miroslav Svozil (ODS). Potvrdil, že obvod je připraven pomoci s rekonstrukcí kovového přístřešku zhruba za 3,5 miliónu korun. S novými povrchy podle něj ale musí pomoci město.
„Musí tam být více hráčů, sami celou rekonstrukci přednádražního prostoru nezvládneme,“ doplnil Svozil.
Kolik peněz na to obvod bude moci uvolnit, bude jasnější až po zastupitelstvu v polovině prosince.
(Právo)
Zcela novou podobu bude mít již za rok ostravské hlavní nádraží. V současnosti prochází rekonstrukcí budova Českých drah a začíná se jednat i o nové podobě přednádražního prostoru.
„České dráhy provádí postupnou rekonstrukci nádražní budovy. Práce by měly skončit v příštím roce. Prováděla se tam modernizace interiéru, a nyní se bude ještě opravovat fasáda,“ řekl mluvčí Českých drah Aleš Ondruj s tím, že náklady na rekonstrukci nádraží určitě přesáhnou deset miliónů korun.
Ondruj potvrdil, že je připravena i studie na novou podobu přednádražního prostoru. „Cílem je úprava míst, kde cestující čekají na trolejbusy i na tramvaje, aby vypadala hezky a doplňovala v té době již podobu nově zrekonstruované nádražní budovy. Studii jsme předložili vedení města,“ doplnil Ondruj s tím, že České dráhy očekávají, že město jako vlastník přednádražního prostoru by mohlo s rekonstrukcí pomoci. To je podle něj ale otázkou dalších jednání.
Kdo to bude platiti
Dráhy se ale netají tím, že peníze potřebují i na rekonstrukce dalších nádraží, takže nepočítají, že na přednádražní prostor nějak výrazněji přispějí, pokud vůbec. „Předpokládáme, že diskuse s městem začne v nejbližších týdnech,“ dodal Ondruj.
Podle odhadů si rekonstrukce plochy před nádražní budovou vyžádá zhruba třicet miliónů korun.
„Určitě je možné, že budeme chtít s rekonstrukcí pomoci. Vnímám, že je to potřebné, stávající přednádražní prostor nevypadá moc hezky,“ reagoval na to primátor Petr Kajnar (ČSSD) a dodal, že o tom bude s Českými drahami jednat.
Pomoci s rekonstrukcí je připraven i městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz. „Naší snahou je udělat z hlavního nádraží důstojnou bránu do města,“ tvrdí starosta Miroslav Svozil (ODS). Potvrdil, že obvod je připraven pomoci s rekonstrukcí kovového přístřešku zhruba za 3,5 miliónu korun. S novými povrchy podle něj ale musí pomoci město.
„Musí tam být více hráčů, sami celou rekonstrukci přednádražního prostoru nezvládneme,“ doplnil Svozil.
Kolik peněz na to obvod bude moci uvolnit, bude jasnější až po zastupitelstvu v polovině prosince.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120560/
Celkové náklady na rekonstrukci železniční stanice přesáhnou 4,5 miliardy korun
Celkové modernizace se v nadcházejících letech dočká přerovské nádraží, které patří k nejdůležitějším železničním uzlům na Moravě.
Realizace projektu, která si vyžádá komplexní rekonstrukci kolejí, nástupišť a železničních mostů, má stát více než 4,5 miliardy korun. Stavební práce zde začnou v roce 2008.
Podle vrchního přednosty Správy dopravní cesty v Olomouci Václava Johna je připravovaná rekonstrukce stanice v Přerově o to důležitější, neboť zdejší nádraží je pro nákladní dopravu nejvýznamnějším uzlem v Olomouckém kraji. Vysoký je také podíl osobní přepravy - nádražím projde každý den asi devět tisíc cestujících. „Náklady na rekonstrukci nádraží, která bude rozdělena do dvou částí, dosáhnou dohromady přes 4,5 miliardy korun,“ uvedl Bohuslav Brůha, hlavní inženýr stavby ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) v Olomouci. Součástí obnovy stanice v Přerově bude například rekonstrukce železničního mostu přes řeku Bečvu i tzv. Mádrova podjezdu mezi Přerovem a Lověšicemi.
Nově upravena budou rovněž nástupiště a plánován je i nový podchod pro pěší s výtahem pro málo pohyblivé cestující. V první etapě této stavby dojde také k vybudování dvoukolejného průtahu, který ve stanici umožní průjezd tranzitních vlaků rychlostí 80 kilometrů za hodinu.
Zlepší se i služby pro pasažéry
„Rekonstrukce přerovského železničního uzlu bude velmi náročná, protože bude probíhat za provozu. Obtíže nastanou zejména při přestavbě železničního mostu a podjezdu. Cestující musejí počítat s řadou výluk,“ poznamenal Brůha. Postupná rekonstrukce celého nádraží, které se rozkládá v délce 6,5 kilometru, by podle něj mohla začít v roce 2008 a skončit má v letech 2012 až 2013.
Na přerovském nádraží doznají změnu k lepšímu i služby pro pasažéry. Jak uvedl Jiří Otava ze společnosti ČD reality, vyberou České dráhy obchodního partnera, který bude financovat revitalizaci prostor ve výpravní budově a také v sousedním objektu bývalé pošty. „Očekáváme, že vítěz soutěže vybuduje například novou nádražní restauraci či prodejnu potravin. Na úpravách interiéru se ale bude muset dohodnout s památkáři,“ uvedl Otava. Železnice nabídne ve výběrovém řízení rovněž dlouhodobý pronájem pozemků v okolí nádraží.
Výpravní budova nádraží v Přerově, která je od roku 1996 památkově chráněna, prošla částečnou rekonstrukcí již před několika lety. Během ní byla opravena například střecha, fasáda a vstupní hala.
(Právo)
Celkové modernizace se v nadcházejících letech dočká přerovské nádraží, které patří k nejdůležitějším železničním uzlům na Moravě.
Realizace projektu, která si vyžádá komplexní rekonstrukci kolejí, nástupišť a železničních mostů, má stát více než 4,5 miliardy korun. Stavební práce zde začnou v roce 2008.
Podle vrchního přednosty Správy dopravní cesty v Olomouci Václava Johna je připravovaná rekonstrukce stanice v Přerově o to důležitější, neboť zdejší nádraží je pro nákladní dopravu nejvýznamnějším uzlem v Olomouckém kraji. Vysoký je také podíl osobní přepravy - nádražím projde každý den asi devět tisíc cestujících. „Náklady na rekonstrukci nádraží, která bude rozdělena do dvou částí, dosáhnou dohromady přes 4,5 miliardy korun,“ uvedl Bohuslav Brůha, hlavní inženýr stavby ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) v Olomouci. Součástí obnovy stanice v Přerově bude například rekonstrukce železničního mostu přes řeku Bečvu i tzv. Mádrova podjezdu mezi Přerovem a Lověšicemi.
Nově upravena budou rovněž nástupiště a plánován je i nový podchod pro pěší s výtahem pro málo pohyblivé cestující. V první etapě této stavby dojde také k vybudování dvoukolejného průtahu, který ve stanici umožní průjezd tranzitních vlaků rychlostí 80 kilometrů za hodinu.
Zlepší se i služby pro pasažéry
„Rekonstrukce přerovského železničního uzlu bude velmi náročná, protože bude probíhat za provozu. Obtíže nastanou zejména při přestavbě železničního mostu a podjezdu. Cestující musejí počítat s řadou výluk,“ poznamenal Brůha. Postupná rekonstrukce celého nádraží, které se rozkládá v délce 6,5 kilometru, by podle něj mohla začít v roce 2008 a skončit má v letech 2012 až 2013.
Na přerovském nádraží doznají změnu k lepšímu i služby pro pasažéry. Jak uvedl Jiří Otava ze společnosti ČD reality, vyberou České dráhy obchodního partnera, který bude financovat revitalizaci prostor ve výpravní budově a také v sousedním objektu bývalé pošty. „Očekáváme, že vítěz soutěže vybuduje například novou nádražní restauraci či prodejnu potravin. Na úpravách interiéru se ale bude muset dohodnout s památkáři,“ uvedl Otava. Železnice nabídne ve výběrovém řízení rovněž dlouhodobý pronájem pozemků v okolí nádraží.
Výpravní budova nádraží v Přerově, která je od roku 1996 památkově chráněna, prošla částečnou rekonstrukcí již před několika lety. Během ní byla opravena například střecha, fasáda a vstupní hala.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120255/
Za první republiky Wilsonovo, za protektorátu Čechy a Morava hlavní, po válce opět Wilsonovo, ale jen krátce, a potom zase hlavní. V listopadu 1989 se uvažovalo o tom, že by hlavnímu nádraží dřívější název Wilsonovo nádraží slušel, ale z důvodu velké finanční zátěže, která by byla spojena s přetiskem všech materiálů drážních či Dopravního podniku (přejmenování stanice metra), se od změny názvu nakonec upustilo. V listopadu 1990 byl tedy aspoň k názvu stanice Praha-hlavní nádraží přidán dovětek „nádraží prezidenta Wilsona“. Nicméně spatřen může být jen v odborných publikacích o železnici, protože by nás mohl uvádět ve zmatek. Pro nás, kteří zmatení nejsme, cestujeme vlakem a víme, o které nádraží jde, je zpráva o jeho chystané rekonstrukci pohlazením. Konečně snad zmizí nepříjemný pocit, který se dostavuje, když se k nádraží jen přiblížíme.
Špína, smrad, podivné existence.
Nejlepší je držet si tašku a co nejrychleji zmizet ve vlaku. To se však má změnit. Rekonstrukce má začít již v první polovině prosince a hlavní nádraží se má ve své podstatě proměnit v obchodní centrum. Navíc se počítá i s rekonstrukcí Fantovy kavárny. Zní to uchu tak libě, že se člověk až bojí. Ale nechci být skeptik. Věřím, že to vyjde. Že bude mít Praha krásné hlavní nádraží. Ať už mu budeme říkat Wilsonovo či hlavní.
O autorovi| Iva Klestilová, dramatička
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Špína, smrad, podivné existence.
Nejlepší je držet si tašku a co nejrychleji zmizet ve vlaku. To se však má změnit. Rekonstrukce má začít již v první polovině prosince a hlavní nádraží se má ve své podstatě proměnit v obchodní centrum. Navíc se počítá i s rekonstrukcí Fantovy kavárny. Zní to uchu tak libě, že se člověk až bojí. Ale nechci být skeptik. Věřím, že to vyjde. Že bude mít Praha krásné hlavní nádraží. Ať už mu budeme říkat Wilsonovo či hlavní.
O autorovi| Iva Klestilová, dramatička
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120137/
Rekonstrukce začne v Mariánských Lázních * Krajské město přijde na řadu poté
Rozsáhlá rekonstrukce a přestavba železničního nádraží v Mariánských Lázních, kde se nejenom zásadním způsobem zlepší zázemí pro cestující, ale vzniknou zde rovněž nejrůznější obchodní prostory, zahájí italská společnost Grande Stazioni už v lednu příštího roku.
„Předpokládá se, že slavnostní zahájení rekonstrukce železniční stanice v Mariánských Lázních zahájí už v lednu příštího roku,“ uvedl vrchní přednosta karlovarské Správy dopravní cesty (SDC) František Vlach.
Termín pro zahájení prací na nádraží v Karlových Varech nebyl zatím stanoven. „I zde se ale předpokládá začátek rekonstrukčních prací v prvním čtvrtletí příštího roku,“ dodal mluvčí Českých drah (ČD) Aleš Ondrůj.
„Obě stavby mají být dokončeny podle uzavřených smluv do konce roku 2008,“ uvedl Vlach, podle kterého se v případě Mariánských Lázní počítá s náklady okolo 80 miliónů korun a v Karlových Varech s dokonce 90 milióny korun.
Další investicí za řádově stovky miliónů korun bude rekonstrukce nádraží v Sokolově a přesun autobusového nádraží vedle něj. „Budou se zde budovat podchody mezi nástupišti a také nové peróny, které budou odpovídat evropské normě,“ uvedl Vlach, podle kterého se v současné době k této investici zpracovává projektová dokumentace, která by měla být hotová do jara příštího roku. „V příštím roce by měla přestavby sokolovského nádraží také zahájit,“ dodal vrchní přednosta karlovarské SDC.
Správa železnic se ale činila i letos, kdy byla nákladem 2,7 miliardy korun definitivně dokončena elektrizace železniční trati mezi Karlovými Vary a Kadaní. Tato investice zkrátila doby dojezdu na hlavní a páteřní trati Karlovarským krajem o několik minut.
Opravili přejezdy
Dokončují se opravy zastávek v Tisové a v Nové Roli zastávka na trati z Karlových Varů do Potůčků, které vyšly na 1,5 miliónu korun. Opravy zastávek v Chyších a v Novém Drahově na dohromady 3 milióny korun. „Rekonstrukce tratě mezi Loktem a stanicí Loket předměstí na 2,7 miliónu korun,“ dodal Vlach.
V letošním roce SDC zrekonstruovalo rovněž 14 železničních přejezdů za čtyři milióny korun. „Rekonstrukce tří železničních přejezdů mezi Chebem a Františkovými Lázněmi přinesla náklady ve výši deseti miliónů korun,“ poznamenal vrchní přednosta karlovarské SDC.
Zhruba 4,5 miliónu korun zaplatily SDC za zřízení nové železniční zastávky Skalka, jež se otvírala v souvislosti s krajinnou výstavou města Cheb a německého Marktredwitzu. „Podařilo se rekonstruovat také přístřešek nad prvním železničním nástupištěm na nádraží v Chebu,“ dodal Vlach, podle kterého akce přišla na 4 milióny korun. „V minulých letech jsme takto zrekonstruovali přístřešky nad druhým i třetím chebským nástupištěm,“ uzavřel.
(Právo)
Rozsáhlá rekonstrukce a přestavba železničního nádraží v Mariánských Lázních, kde se nejenom zásadním způsobem zlepší zázemí pro cestující, ale vzniknou zde rovněž nejrůznější obchodní prostory, zahájí italská společnost Grande Stazioni už v lednu příštího roku.
„Předpokládá se, že slavnostní zahájení rekonstrukce železniční stanice v Mariánských Lázních zahájí už v lednu příštího roku,“ uvedl vrchní přednosta karlovarské Správy dopravní cesty (SDC) František Vlach.
Termín pro zahájení prací na nádraží v Karlových Varech nebyl zatím stanoven. „I zde se ale předpokládá začátek rekonstrukčních prací v prvním čtvrtletí příštího roku,“ dodal mluvčí Českých drah (ČD) Aleš Ondrůj.
„Obě stavby mají být dokončeny podle uzavřených smluv do konce roku 2008,“ uvedl Vlach, podle kterého se v případě Mariánských Lázní počítá s náklady okolo 80 miliónů korun a v Karlových Varech s dokonce 90 milióny korun.
Další investicí za řádově stovky miliónů korun bude rekonstrukce nádraží v Sokolově a přesun autobusového nádraží vedle něj. „Budou se zde budovat podchody mezi nástupišti a také nové peróny, které budou odpovídat evropské normě,“ uvedl Vlach, podle kterého se v současné době k této investici zpracovává projektová dokumentace, která by měla být hotová do jara příštího roku. „V příštím roce by měla přestavby sokolovského nádraží také zahájit,“ dodal vrchní přednosta karlovarské SDC.
Správa železnic se ale činila i letos, kdy byla nákladem 2,7 miliardy korun definitivně dokončena elektrizace železniční trati mezi Karlovými Vary a Kadaní. Tato investice zkrátila doby dojezdu na hlavní a páteřní trati Karlovarským krajem o několik minut.
Opravili přejezdy
Dokončují se opravy zastávek v Tisové a v Nové Roli zastávka na trati z Karlových Varů do Potůčků, které vyšly na 1,5 miliónu korun. Opravy zastávek v Chyších a v Novém Drahově na dohromady 3 milióny korun. „Rekonstrukce tratě mezi Loktem a stanicí Loket předměstí na 2,7 miliónu korun,“ dodal Vlach.
V letošním roce SDC zrekonstruovalo rovněž 14 železničních přejezdů za čtyři milióny korun. „Rekonstrukce tří železničních přejezdů mezi Chebem a Františkovými Lázněmi přinesla náklady ve výši deseti miliónů korun,“ poznamenal vrchní přednosta karlovarské SDC.
Zhruba 4,5 miliónu korun zaplatily SDC za zřízení nové železniční zastávky Skalka, jež se otvírala v souvislosti s krajinnou výstavou města Cheb a německého Marktredwitzu. „Podařilo se rekonstruovat také přístřešek nad prvním železničním nástupištěm na nádraží v Chebu,“ dodal Vlach, podle kterého akce přišla na 4 milióny korun. „V minulých letech jsme takto zrekonstruovali přístřešky nad druhým i třetím chebským nástupištěm,“ uzavřel.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119989/
Včera byla na vlakové zastávce Třeboň lázně představena zdvihací plošina, která zde umožní vozíčkářům od února bezproblémový nástup do vlaků. Plošinu mohou zatím využívat na hlavním nádraží.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119912/
Na ostrahu nádraží nastoupili její pracovníci minulý pátek * Chystá se i otevření čekárny pro cestující
Přítrž řádění bezdomovců na nádraží ve Žďáru nad Sázavou má učinit bezpečnostní agentura. Na ostrahu nádraží nastoupili její pracovníci minulý pátek.
Problémy s bezdomovci na žďárském nádraží Českých drah patří už ke zdejším evvergreenům. Právě podzim je každoročně časem, kdy se začínají problémoví lidé na nádraží více soustřeďovat. A to se neobejde bez neustálých stížností cestujících na chování bezdomovců. Výhrady jsou přitom na místě. České dráhy dosud situaci řešily s pomocí hlídek městské nebo státní policie. Teď se ale vedení železniční stanice rozhodlo pro celodenní ostrahu nádraží bezpečnostní agenturou.
„Slibujeme si od toho, že vytěsní tyto problémové živly, které se nám na nádraží stahují. Cestující se jich bojí, takže se nám snad takhle podaří problému zbavit. Hlídat budou i odstavené soupravy, kam bezdomovci chodí na noc, když zavřeme halu. Ráno, když mají ty soupravy odjíždět, tak je tam hrozný zápach a několikrát tam bylo i nazvraceno,“ řekl přednosta žďárské železniční stanice Jiří Vítek.
Na hlídání nádraží si České dráhy vybraly firmu Fenix z Havlíčkova Brodu. Její pracovníci jsou v areálu železniční stanice čtyřiadvacet hodin denně. A i když jsou na místě teprve několik dnů, museli už zasahovat.
„Nějaké případy už jsem tady řešit musel. Jeden bezdomovec močil na schodišti před halou a druhý přímo v hale kouřil. Nezbylo, než je z nádraží vyhodit,“ potvrdil jeden z pracovníků Milan K.
Přítomnost mužů v uniformách ostrahy se podle sdělení šéfa žďárského nádraží nemíjí účinkem. Už po pár dnech je citelně znát, že bezdomovců a problémů s nimi ubylo.
„Loni jsme tady měli skoro pořád asi osm bezdomovců. Letos už se jich sem nastěhovalo deset, ale agentuře se je daří vytlačovat. Ono je to i díky tomu, že ti tuláci nemají kde v klidu spát,“ poznamenal Vítek.
Pokud bude lepšící se trend pokračovat, mohou se dokonce pasažéři drah dočkat znovuotevření čekárny. Ta totiž musela být právě kvůli bezdomovcům loni uzavřena.
„Čekárnu jsme opravdu uzavřít museli. To už nebylo únosné. Dokonce se objevily i případy, kdy tam bezdomovci bez rozpaků používali květináče pro vykonání tělesné potřeby. Vzhledem k tomu, že se daří bezdomovce z haly vytlačit, nařídil jsem čekárnu uvést do stavu, aby ji mohli cestující bez obav použít. Otevřít bychom mohli před Vánoci, což určitě cestující uvítají,“ konstatoval přednosta stanice.
Služby bezpečnostní agentury mají české dráhy dohodnuté na čtvrt roku. Zaplatí za ně okolo tří set tisíc korun.
(Právo)
Přítrž řádění bezdomovců na nádraží ve Žďáru nad Sázavou má učinit bezpečnostní agentura. Na ostrahu nádraží nastoupili její pracovníci minulý pátek.
Problémy s bezdomovci na žďárském nádraží Českých drah patří už ke zdejším evvergreenům. Právě podzim je každoročně časem, kdy se začínají problémoví lidé na nádraží více soustřeďovat. A to se neobejde bez neustálých stížností cestujících na chování bezdomovců. Výhrady jsou přitom na místě. České dráhy dosud situaci řešily s pomocí hlídek městské nebo státní policie. Teď se ale vedení železniční stanice rozhodlo pro celodenní ostrahu nádraží bezpečnostní agenturou.
„Slibujeme si od toho, že vytěsní tyto problémové živly, které se nám na nádraží stahují. Cestující se jich bojí, takže se nám snad takhle podaří problému zbavit. Hlídat budou i odstavené soupravy, kam bezdomovci chodí na noc, když zavřeme halu. Ráno, když mají ty soupravy odjíždět, tak je tam hrozný zápach a několikrát tam bylo i nazvraceno,“ řekl přednosta žďárské železniční stanice Jiří Vítek.
Na hlídání nádraží si České dráhy vybraly firmu Fenix z Havlíčkova Brodu. Její pracovníci jsou v areálu železniční stanice čtyřiadvacet hodin denně. A i když jsou na místě teprve několik dnů, museli už zasahovat.
„Nějaké případy už jsem tady řešit musel. Jeden bezdomovec močil na schodišti před halou a druhý přímo v hale kouřil. Nezbylo, než je z nádraží vyhodit,“ potvrdil jeden z pracovníků Milan K.
Přítomnost mužů v uniformách ostrahy se podle sdělení šéfa žďárského nádraží nemíjí účinkem. Už po pár dnech je citelně znát, že bezdomovců a problémů s nimi ubylo.
„Loni jsme tady měli skoro pořád asi osm bezdomovců. Letos už se jich sem nastěhovalo deset, ale agentuře se je daří vytlačovat. Ono je to i díky tomu, že ti tuláci nemají kde v klidu spát,“ poznamenal Vítek.
Pokud bude lepšící se trend pokračovat, mohou se dokonce pasažéři drah dočkat znovuotevření čekárny. Ta totiž musela být právě kvůli bezdomovcům loni uzavřena.
„Čekárnu jsme opravdu uzavřít museli. To už nebylo únosné. Dokonce se objevily i případy, kdy tam bezdomovci bez rozpaků používali květináče pro vykonání tělesné potřeby. Vzhledem k tomu, že se daří bezdomovce z haly vytlačit, nařídil jsem čekárnu uvést do stavu, aby ji mohli cestující bez obav použít. Otevřít bychom mohli před Vánoci, což určitě cestující uvítají,“ konstatoval přednosta stanice.
Služby bezpečnostní agentury mají české dráhy dohodnuté na čtvrt roku. Zaplatí za ně okolo tří set tisíc korun.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119776/
Nová zástavka usnadní lidem cestování z Brna na sever kraje a uleví také městské hromadné dopravě. Například na hlavní nádraží se dostanou o zhruba deset minut dříve než tramvají, do Modřic už to dělá víc než čtvrthodinu.
O vybudování zastávky usilovala městská část třicet let, její samotná výstavba trvala v porovnání s touto dobou velmi krátce -pouhých 76 dní. Postavení zastávky stálo 17 milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)