Nádraží, zastávky, dopravny

V současnosti je již dokončena první etapa projektu, která zahrnovala například rekonstrukci historické odbavovací budovy

Nádraží v Ostravě-Svinově a jeho okolí jsou zhruba v polovině rekonstrukčních prací. Jen první dvě ze tří etap si vyžádaly miliardu korun.
„V současnosti je již dokončena první etapa projektu, která zahrnovala například rekonstrukci historické odbavovací budovy, její přístavbu a nové autobusové zastávky a odstavné terminály. Na to město přispělo 302 milióny korun. V současnosti probíhá druhá etapa rekonstrukce, jejíž součástí je mimo jiné vybudování nových autobusových zastávek pod Svinovskými mosty, druhého autobusového terminálu a komplexní přestavba přestupního uzlu na mostech. Investiční objem této etapy je 629,6 miliónu korun. Podílet se budou město Ostrava a Moravskoslezský kraj,“ sdělila Marie Václavková z ostravského magistrátu.
Obě etapy tak město a kraj přijdou dohromady na zhruba miliardu. V současnosti se ale již připravuje i další, třetí etapa rekonstrukce v hodnotě zhruba dalších 500 miliónů korun. „Počítáme se zastavěním plochy před nádražím včetně místa, kde dnes stojí plato,“ tvrdí Václavková. Za plato označuje přistavěnou konstrukci, kterou se cestující z nádraží dostanou k zastávkám tramvají na Svinovské mosty. Tuto etapu by už ale měl hradit převážně soukromý investor.
V současnosti již existuje studie na nový vzhled přednádražního prostoru právě v návaznosti na přístup na mosty. Centrum by podle předběžných návrhů nemělo být více než dvou- či třípatrové. Nemá jít o žádný typický market, ale o budovu s uličkou a postranními obchůdky. Projekt také počítá s parkováním vozů návštěvníků na střeše centra.
„Komerční využití by určitě zlepšilo využití prostoru a zvýšilo celkový estetický dojem z přednádraží v Ostravě-Svinově. Eskalátory k zastávkám by se tak mohly stát přímou součástí obchodního střediska,“ sdělil nedávno primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD).
Samotná výstavba by podle něj měla trvat zhruba rok. Ještě ale několik let prý zabere jednání s potenciálními investory, řešení majetkových vztahů a nalezení vhodného technického řešení.

(Právo)

Krušnohorské městečko Vejprty leží na hranici se sousedním Saskem. Státní hranici tu tvoří říčka Polava, na jejímž druhém břehu leží německý Bärenstein. Vejprtská nádražní budova dosahuje úctyhodných rozměrů. Budovy na nádraží, kam vede železniční trať 137 z Chomutova, jsou dnes většinou opuštěné, ale bývaly doby, kdy stanice překypovala životem a dopravním ruchem.
Počátky železnice jsou spjaty s dynamickým rozvojem železniční dopravy v Podkrušnohoří na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století. Trať vedoucí z Chomutova přivedla v roce 1871 do Vejprt, přes horské svahy a hřebeny, společnost Buštěhradské dráhy. Prvního srpnového dne následujícího roku bylo dáno do užívání zdejší nádraží jako jediný česko­saský společný projekt Buštěhradské dráhy a Společnosti pro výstavbu železnice Annaberg–Vejprty.
Nádraží, kde sídlil i společný celní úřad, se od prvních okamžiků své existence stalo čilým místem mezinárodní výměny zboží. Přímé napojení na rozsáhlou železniční síť v Německu usnadňovalo podmínky exportu a významnou měrou přispívalo k rozvoji vejprtského průmyslu, který na přelomu 19. a 20. století změnil vzhled města.
Železniční stanice Československých státních drah, představující v téměř čistě německém prostředí města jeden ze symbolů nenáviděné republiky, se v roce 1938 stala předmětem několika útoků henleinovských pomahačů nacismu. Při jednom z nich byl dokonce postřelen do krku český četnický praporčík Václav Vítkovec. Tyto události předznamenaly smutný konec vejprtského nádraží, k němuž došlo po skončení druhé světové války.
Konkrétně 5. prosince 1945 byla přerušena železniční doprava s Německem, respektive ve zdejší sovětské okupační zóně se z významné železniční přechodové stanice stalo nádraží „na konci světa“. Nicméně v roce 1994 byla železniční doprava mezi Vejprty a Annabergem obnovena, ale návrat jejího bývalého postavení a intenzity dopravy není příliš pravděpodobný.
Přesto opusťme minulost a podívejme se krátce do současnosti. Historická budova vejprtského nádraží dostává dnes novou střechu a fasádu. Oprava v hodnotě 3,5 milionu korun je financována z prostředků Evropské unie a je jen škoda, že se nové fasády dočká jen část z pěti traktů nádražní budovy. Celá stavba si určitě zaslouží nejen opravu, ale také celkové oživení, včetně tratě samotné. Jak se vše bude vyvíjet dál, to napoví až budoucnost.

(Železničář 5/2007)

Jeden snímek této zajímavé stanice z 2.7.2005 máte v hlavičce diskuse (ten první), další tři (též své vlastní) přidávám:

Nové nádraží v Zábřehu je otevřeno už půl roku, bufet s rychlým občerstvením je však stále mimo provoz. V prvním výběrovém řízení majitel budovy, kterým je Správa železniční dopravní cesty, nikoho ze tří uchazečů nevybral. Další kolo výběrového řízení bude vypsáno v únoru.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Lidé nebudou muset nebezpečně přecházet koleje, cestující se budou odbavovat ve zcela nové hale

Velkou trpělivost a hodně shovívavosti budou potřebovat cestující, kteří využívají říčanské nádraží. To totiž projde letos velkou rekonstrukcí, která úplně změní jeho vzhled.
„Změní se hlavně přístup na nádraží, cestující už nebudou muset chodit přes koleje, ale budou využívat podchod. K jednotlivým nástupištím se tak bude vystupovat jednotlivě,“ popisuje říčanský radní Zdeněk Moudrý.
Radnice má ještě jeden velký plán, jak nádraží přizpůsobit pro potřeby všech cestujících.
„Nádražní hala bude mít kruhový průřez. Do plánů se na poslední chvíli podařilo vtěsnat další průchod ze strany od ulice Ruská a Zborovská. V nádražní hale tak může vzniknout spirála pro vozíčkáře,“ uvedl Moudrý.
Snadnější pohyb pro vozíčkáře není jediným důvodem, proč radnice přikročí k dalšímu vchodu. Jediný vchod by byl pro lidi bydlící na druhé straně města příliš daleko a oni by přebíhali po kolejích, kde by jim hrozilo nebezpečí střetu s vlakem. Tomu chce radnice zabránit.
Změna je proti původnímu plánu velká a nákladná, takže musí ještě projít schvalovacím řízením.

Vlaky pojedou po jedné koleji

Nádraží bude během rekonstrukce fungovat v omezeném provozu. „Vlaky pojedou v obou směrech po jedné koleji a lidé budou smět vstoupit na nástupiště až na vyzvání výpravčího. Aby nedošlo k nějakému zranění, protože kromě zastávkových vlaků budou nádražím projíždět i rychlíky,“ vysvětluje hlavní inženýrka stavby Renata Kristiánová.
Obyvatelé Říčan uznávají, že město nové nádraží potřebuje. Hlavně se však těší na rychlejší spojení s hlavním městem.
„Nádraží jsem pravidelně využívala čtyřicet let, a když jsem se dozvěděla, že se bude měnit, šla jsem si ho na památku vyfotografovat. Ale důležité je, že vlaky budou jezdit častěji, teď pomalu nevíte, kdy vlak přijede nebo jestli vůbec dojede,“ svěřila Stanislava Bachurová.
A právě častější spoje jsou jedním z důvodů, proč nádraží musí projít rekonstrukcí. „Vlaky by po rekonstrukci nádraží a dostavbě koridoru měly městem projíždět každých patnáct minut. Lidé nebudou potřebovat jízdní řád, prostě přijdou na nádraží a za chvíli jim vlak přijede,“ těší se Moudrý.
Přestavba nádraží by měla začít již v polovině března, finální podobu by mohlo mít do konce roku. „Cestující snad budou nová nástupiště využívat bez omezení již od konce listopadu,“ dodala Kristiánová. Rekonstrukce nádraží je součástí výstavby dvacetikilometrového železničního koridoru, který vlakům umožní jezdit po kolejích větší rychlostí.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Stavební práce už začaly na místě budoucí železniční zastávky s pracovním názvem Ostrava centrum. Důvod, proč má nová zastávka na trati mezi ostravským hlavním nádražím a Kunčicemi pod Ondřejníkem vzniknout, je ten, že návštěvníci Ostravy to budou mít blíže od vlaku do centra Ostravy. Projekt je už několik let starý. Výstavba zastávky má zhruba dvouleté zpoždění. Zastávka bude stát poblíž Stodolní ulice v centru města. Podle tvůrců projektu ji bude využívat až tisíc cestujících za hodinu. äVznik této zastávky bude znamenat další posílení role železniční dopravy coby alternativy městské dopravy v rámci Ostravy,ô uvedl včera mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Tato zastávka bude mít například výtahy pro vozíčkáře, kteří se širokým podchodem budou moci dostat směrem k Městské nemocnici Ostrava- Fifejdy, na opačnou stranu pak směrem ke Stodolní ulici. Až bude hotova elektrifikace tratě mezi Kunčicemi a ostravským hlavním nádražím, začnou trať, a tím i novou železniční stanici, využívat také některé převedené vlakové soupravy ze směru od Havířova.

(Moravskoslezský deník - 1.2.2007)

Po tři noci se hlavní nádraží v Plzni změnilo na nádraží v New Yorku. Mezinárodní tým filmařů tu natáčel reklamu pro firmu Coca Cola, která je určena na americký trh. „Režisér se rozhodl pro plzeňské nádraží kvůli jeho schodišti. Pro svůj záměr potřeboval delší a široké schodiště. Uvažovalo se také o tom v Národním muzeu, ale to bylo moc načinčané,“ říká hlavní produkční Zuzana de Pagter. Režiséra totiž uchvátil záběr z filmu Nesmiřitelní, ve kterém po podobném schodišti sestupuje Kevin Costner.
Přestože schodiště na plzeňském nádraží vyhovovalo nejvíce, musel jej režisér nechat upravit. „Podél schodiště jsme upravovali žulový pás, aby získal pravou patinu. Nápisy v angličtině překryly i všechny vývěsní štíty a velká elektronická tabule s odjezdy vlaků bude mít v konečné verzi reklamy také nápisy stanic v Americe,“ popisuje produkční. Kromě herců musela produkce angažovat také stovku komparzistů. Malou roli si zahrála také fenka buldoka. Aby splnila požadavky režiséra - olíznout si čenich - musel cvičitel použít burákové máslo, které jí na čenich namazal.
Reklama bude upozorňovat na novou soutěžní hru firmy. Ta bude rozdávat dárky, které zákazníci najdou vyobrazené na spodní straně uzávěru. „Reklama má tři verze. V Plzni se točila část zachycující cestujícího, který se zastaví na schodech, aby se napil z lahve. Někdo z davu cestujících do něj strčí, uzávěr mu vypadne z ruky a kutálí se po schodech. V reklamě se právě po těchto dlouhých schodech budou kutálet věci, které lidi mohou získat - golfové hole, DVD, CD nebo třeba pistole na paintball,“ prozradila produkční.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

V Malmö probíhají rozsáhlé stavební úpravy a modernizace nádraží. Projekt „Citytunnel“ má za cíl zajistit lepší napojení hlavního nádraží v Malmö na Öresundský most. Problémem Švédska je levostranný provoz, ten byl sice v roce 1966 u městské dopravy zrušen, ale u železniční dopravy zůstal zachován. Počítá se tedy přesmykem, který umožní změnu levostranného provozu na pravostranný bez nutnosti křížení s tunelem a konstrukcí mostu. Celá stavba bude stát asi 71,5 milionu €.

(Želpage/Lok-report)

Vznikající třetí nástupiště na hlavním vlakovém nádraží v Ústí nad Labem bude mít stejnou podobu jako první perón. Podle mluvčího Českých drah Aleše Ondrůje si celková rekonstrukce železničního uzlu Ústí nad Labem, která by měla být ukončena koncem roku 2008, vyžádá celkem 2,5 miliardy korun.
Druhé nástupiště se chystají dělníci zrekonstruovat letos v květnu stejně jako mosty v Drážďanské ulici, nájezd na most Edvarda Beneše či přejezd ve vaňovské Čajkovského ulici. Novou odbavovací halu a zrekonstruované první nástupiště mohli cestující využívat od listopadu loňského roku.
Ústecké nádraží se tak má stát podle Ondrůje jedním z nejmodernějších v České republice i kvůli projíždějícím vlakům ze Skandinávie do jihovýchodní Evropy. Nádraží později nabídne cestujícím také obchodní centrum s komerčními prostorami včetně občerstvení, prodeje potravin či kadeřnictví. Pod nádražím vznikne i parkoviště pro stovku aut či promenáda na labské nábřeží.

(Právo)

ad Addams:

A to jako proč? Že se tu vyskytují převážně příspěvky o nádražích atd. od nás? Vaše chyba!
Ostatně každé významnější slovenské nádraží má téma své...

Admin:
Zalozte aj temu Zel.stanice a zastavky Slovenska. Tuto temu praradte do CZ - vseobecne.

Nádraží chybí zápis v katastru * Nejasnosti v majetkových vztazích brání modernizaci karlovarského Dolního nádraží

Dalšímu rozvoji a modernizaci společného autobusového a dopravního terminálu Dolní nádraží v Karlových Varech brání už několik let nedořešené majetkové vztahy mezi Českými drahami, společností Autobusy Karlovy Vary a karlovarským magistrátem. Přestože byla stavba dokončena v prosinci roku 2000, dodnes není evidována v katastru nemovitostí. Ale i přes to terminálem projíždějí denně stovky autobusových a vlakových spojů.
Nejvyšší podíl v terminálu, kolem šedesáti procent, mají České dráhy. Hodnota objektu přesahuje 150 milionů korun. Podle vrchního přednosty Správy dopravní cesty ČD v Karlových Varech Františka Vlacha byl nyní podán alespoň návrh na zápis pozemků do katastru nemovitostí. Problém je podle něj v tom, že Autobusy Karlovy Vary stále nedokázaly doložit svůj finanční podíl na výstavbě terminálu. Ředitel společnosti Autobusy Karlovy Vary Zdeněk Suchan řekl, že zájem firmy o další spoluúčast při provozování terminálu trvá. Současnou situaci považuje za nepříjemnou a chce, aby se vyřešila co nejdříve. Společnost se doložení podílu na stavbě terminálu nebrání, ale stále se nepodařilo najít veškeré potřebné doklady.
„Autobusy Karlovy Vary vznikly až v roce 2001 vydělením od Autobusů Plzeň. Záležitost s financováním stavby je stará řadu let. Terminál se začal stavět v roce 1987, pak byla po pěti letech zastavena pro nedostatek peněz,“ řekl Suchan. Stavební práce byly obnoveny v lednu roku 2000 poté, co se na dokončení nádraží dohodla karlovarská radnice, ČD a společnost ČSAD Autobusy Plzeň.
Náklady na dokončení třináct let rozestavěného objektu, který byl předán k užívání 8. prosince 2002, si vyžádaly asi 63,2 milionu korun. Na sklonku 80. let již zde bylo investováno 80 milionů korun. Správcem terminálu je od té doby Dopravní podnik města Karlovy Vary. Na úhradách provozních nákladů se podílejí ČD, Autobusy Karlovy Vary a město.
„Za jeden spoj na lince do 60 kilometrů, který na terminál vjede, zaplatí dopravce 14 korun. Za spoj na lince nad 60 kilometrů je poplatek už 100 korun. Denně na terminál zamíří mezi 500 až 600 spoji,“ uvedl ředitel Dopravního podniku Pavel Bohánek.
Lidé využívající terminál mají k dispozici odbavovací halu, kde jsou pokladny a slouží zároveň jako čekárna. Podařilo se vyřešit i problémy s několik měsíců uzavřenou restaurací, již před časem převzala společnost Prima Karlovy Vary. V objektu je také umístěno Regionální informační centrum.

Nový dopravní terminál chtějí vybudovat v následujících letech i v Sokolově. Cílem je, aby se dnešní autobusové nádraží přesunulo vedle vlakového a vznikl tak společný terminál, který by poskytoval více pohodlí a služeb cestujícím.
Sokolov zatím chce koupit pozemky vedle vlakového nádraží, kde stojí nyní sklady. Na jejich místo by se mělo přesunout autobusové nádraží. Vybudování autobusového nádraží a části podchodu pod kolejištěm, který by spojil nádraží se čtvrtí Šenvert, by mělo podle odhadů přijít město na 50 až 70 milionů korun. Celá rekonstrukce nádražní haly včetně úprav kolejiště pak na asi 200 milionů.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Na kolínském vlakovém nádraží vznikne obchodní třída, infocentrum. Zrychlí se také doprava

Kolín - Na kolínském nádraží by mělo vzniknout nákupní a informační středisko. Společnost AŽD Praha provede úpravy budovy kolínského nádraží v rámci projektu Českých drah Živá nádraží.
Společnost hodlá využít část areálu ke komerčním účelům. „Chtěli bychom zde vytvořit zónu volného času, kde by návštěvníci našli nejrůznější obchody a nabídku služeb podobnou jako v klasických obchodních centrech. Součástí zóny bude i informační středisko. Centrum má zpříjemnit cestujícím čekání na nádraží, ale zároveň by mělo být atraktivní i pro občany města, kteří zrovna necestují,“ řekl Jaroslav Sládeček z oddělení propagace společnosti AŽD Praha.
Kolínské nádraží má k dispozici celkem sedmadvacet objektů. Ty z nich, které jsou pro jeho provoz nezbytné, budou zrekonstruovány, zbytek společnost využije komerčně. „Plánujeme také nádraží rozšířit. Na jeho okraji jsou nižší provozní budovy, kde by měl vzniknout bulvár s obchůdky, a uvažujeme také o vytvoření developerské části, v níž budou prostory pro kanceláře a byty,“ řekla tisková mluvčí AŽD Praha Sandra Gosmanová. Úpravy celého areálu se uskuteční ve třech etapách a dokončeny by měly být po roce 2010. „Díky opravám nádraží by se měla také zkrátit jízdní doba na trase z Kolína do Prahy, jelikož zároveň s modernizací budov jiná firma provádí obnovy železničních svršků a spodků. Úpravy areálu se budou dělat především v nočních hodinách, takže by neměly provoz nádraží výrazněji omezit,“ řekla Gosmanová. Na přestavbě nádraží se kromě společnosti AŽD podílí i město.
Modernizace a přestavba kolínského nádraží je součástí projektu Živá nádraží, který organizují České dráhy. Úpravy počítají se spoluprácí soukromých firem, které na své náklady provedou modernizaci budov nádraží. „Společnost AŽD jsme pro úpravu kolínského nádraží vybrali na základě výběrového řízení, protože nejlépe vyhovovala našim požadavkům. Jde nám především o to, aby firmy zachovaly všechny součásti nádraží nutné k jeho provozu a aby zlepšily odbavování cestujících a celkové fungování areálu. Společnost nebude nádraží vlastnit, České dráhy jí budou pouze pronajímat komerční prostory, aby z jejich výdělku splatila investici do přestavby. Obvykle společnostem pronajímáme objekty na dobu dvaceti let,“ řekl tiskový mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
V rámci projektu Živá nádraží by měla být podobným způsobem zrekonstruována většina nádraží v republice. „Kolín byl vybrán v rámci první patnáctky měst,“ řekl Ondrůj.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Bolatice - O osudu zchátralé budovy se bude dále rozhodovat. Problém cestujících vlakem, kteří se na bolatickém nádraží neměli kam schovat, je vyřešen. Před zchátralou budovou nádraží vyrostl kovový přístřešek s dřevěnou a skleněnou výplní. Nahradil tak cestujícím roky nepřístupnou čekárnu v budově.
„Vadilo nám, že čekárna byla již roky uzamčena a cestující museli na vlak čekat ve větru a dešti venku. Nelíbil se nám ani neutěšený stav budovy a pět let jsme se snažili zkontaktovat někoho, kdo by nádraží opravil. Nakonec jsem napsal dopis přímo generálnímu řediteli Českých drah a přes pražského majitele jsem se dopátral až ke správci do Ostravy. Díky vstřícnosti náměstka Správy dopravní cesty MiroslavaViláška jsme nakonec problém vyřešili postavením nového přístřešku,“ řekl starosta Bolatic Herbert Pavera. Stavba celkem stála devadesát tisíc korun a obě organizace se o tuto částku podělí rovným dílem.
V současných mrazivých dnech už novou stavbu ocenili i cestující. „Jezdím vlakem každý den, takže jsem ráda, že se máme kde schovat před větrem a sněhem,“ řekla Miroslava Melecká z Bolatic. Stejně tak ocenila ochranu před nepřízní počasí i čtrnáctiletá Karolína Latková: „Jen se bojím, jak dlouho to bude tak pěkné. Doufám, že to zase nepočmárají nějací sprejeři.“

Budova zchátralého nádraží vadí lidem dále
Čtrnáctileté Alici Ratajové přesto vadí zchátralá budova nádraží a domnívá se, že by se měla opravit. Kritikou na adresu Českých drah nešetřil ani bolatický důchodce Josef Bizoň. „Jízdné zdražují, ale pro cestující nic nedělají. Nebýt starosty, tak tu mrznem na peróně. Ještě před pěti lety se na nádraží prodávaly i jízdenky. Jen co paní odešla do důchodu, dráhy ušetřili pracovní sílu a od té doby to chátrá. Vzal bych to tak jedině na bouračku. Je to postavené z ještě kvalitní cihly, jenže taky je otázka, co by za to chtěli,“ řekl Bizoň. Majitelem chátrající budovy s oprýskanou omítkou vyzdobenou výtvory sprejerů je státní organizace Správa železniční dopravní cesty Praha. Jak ale potvrdil pracovník pražské SŽDC Pavel Andršt, za stav budov odpovídá správce, což je akciová společnost České dráhy, konkrétně organizace Správa dopravní cesty Ostrava. A jaký bude osud budovy, v jejímž patře stále bydlí nájemníci? „Nádraží už není českými drahami využíváno a za současného technického stavu je neekonomické investovat do jeho opravy. Proto ji nabízíme k prodeji. Pokud se kupec nenajde, pravděpodobně ji zbouráme. Do té doby ale musíme vyřešit problém, co s nájemníky. Bydlí tam totiž sociálně slabá rodina a nejbližší bydlení, které jim můžeme nabídnout je v Ostravě,“ uvedl provozní náměstek ostravské SDC Miroslav Vilášek.

Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

Otrokovice - Otrokovická radnice už má zpracovaný projekt na úpravu prostoru před železničním nádražím. Jde o největší plánovanou investici v následujících letech. „Rekonstrukce přijde na 34 milionů korun a město na ni chce získat peníze z Evropské unie,“ řekl místostarosta Otrokovic Stanislav Mišák.
V místě před vlakovým nádražím by se měly potkávat veškeré veřejné dopravní prostředky tak, aby plynule navazovaly na železniční dopravu. V levé části prostoru před nádražím se podle projektu soustředí veřejná hromadná doprava, uprostřed počítá radnice s pěší zónou a časově omezeným parkovištěm, napravo by pak mělo vyrůst hlídané parkoviště pro dlouhodobé parkování. „Jednalo by se ale zřejmě o soukromou investici,“ upřesnil Mišák. Podle něj tak Otrokovice získají důstojný vstup do města. Vlakové nádraží a jeho okolí zatím nepatří k pohledným ani bezpečným prostorám města. Radnice bude z evropských fondů žádat také peníze na zřízení krizového centra a revitalizaci jižního břehu vodní nádrže Štěrkoviště.
Centrum krizového řízení přijde na 8,5 milionu a vznikne v prostorách bývalé výměníkové stanice. Krizové štáby či komise až dosud musely při závažných situacích, jako byly například povodně, zasedat přímo na radnici. „Omezovali jsme tak chod úřadu, což nebylo zrovna nejlepší,“ vysvětlil místostarosta Otrokovic. Ve zrekonstruované budově výměníkové stanice bude sídlit oddělení krizového řízení, vznikne tam technické zázemí, jednací síň a celý objekt bude napojen na síť. Ve zbylém prostoru bude uskladněná požární technika, která se v případě nouze vyveze ven a místnosti budou sloužit jako humanitární sklad.
Revitalizace jižního břehu vodní nádrže Štěrkoviště přijde na 3,4 miliony korun. Radnice tak chce zabránit další erozi místa a případnému narušení blízké silnice.

Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava

O osudu zchátralé budovy se bude dále rozhodovat

Problém cestujících vlakem, kteří se na bolatickém nádraží neměli kam schovat, je vyřešen. Před zchátralou budovou nádraží vyrostl kovový přístřešek s dřevěnou a skleněnou výplní. Nahradil tak cestujícím roky nepřístupnou čekárnu v budově.

„Vadilo nám, že čekárna byla již roky uzamčena a cestující museli na vlak čekat ve větru a dešti venku. Nelíbil se nám ani neutěšený stav budovy a pět let jsme se snažili zkontaktovat někoho, kdo by nádraží opravil. Nakonec jsem napsal dopis přímo generálnímu řediteli Českých drah a přes pražského majitele jsem se dopátral až ke správci do Ostravy. Díky vstřícnosti náměstka Správy dopravní cesty MiroslavaViláška jsme nakonec problém vyřešili postavením nového přístřešku,“ řekl starosta Bolatic Herbert Pavera. Stavba celkem stála devadesát tisíc korun a obě organizace se o tuto částku podělí rovným dílem.

V současných mrazivých dnech už novou stavbu ocenili i cestující. „Jezdím vlakem každý den, takže jsem ráda, že se máme kde schovat před větrem a sněhem,“ řekla Miroslava Melecká z Bolatic. Stejně tak ocenila ochranu před nepřízní počasí i čtrnáctiletá Karolína Latková: „Jen se bojím, jak dlouho to bude tak pěkné. Doufám, že to zase nepočmárají nějací sprejeři.“

Budova zchátralého nádraží vadí lidem dále

Čtrnáctileté Alici Ratajové přesto vadí zchátralá budova nádraží a domnívá se, že by se měla opravit. Kritikou na adresu Českých drah nešetřil ani bolatický důchodce Josef Bizoň. „Jízdné zdražují, ale pro cestující nic nedělají. Nebýt starosty, tak tu mrznem na peróně. Ještě před pěti lety se na nádraží prodávaly i jízdenky. Jen co paní odešla do důchodu, dráhy ušetřili pracovní sílu a od té doby to chátrá. Vzal bych to tak jedině na bouračku. Je to postavené z ještě kvalitní cihly, jenže taky je otázka, co by za to chtěli,“ řekl Bizoň. Majitelem chátrající budovy s oprýskanou omítkou vyzdobenou výtvory sprejerů je státní organizace Správa železniční dopravní cesty Praha. Jak ale potvrdil pracovník pražské SŽDC Pavel Andršt, za stav budov odpovídá správce, což je akciová společnost České dráhy, konkrétně organizace Správa dopravní cesty Ostrava. A jaký bude osud budovy, v jejímž patře stále bydlí nájemníci? „Nádraží už není českými drahami využíváno a za současného technického stavu je neekonomické investovat do jeho opravy. Proto ji nabízíme k prodeji. Pokud se kupec nenajde, pravděpodobně ji zbouráme. Do té doby ale musíme vyřešit problém, co s nájemníky. Bydlí tam totiž sociálně slabá rodina a nejbližší bydlení, které jim můžeme nabídnout je v Ostravě,“ uvedl provozní náměstek ostravské SDC Miroslav Vilášek.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)

Stavba dopravního terminálu má potíže kvůli problémům se statikou haly

Už podruhé se ocitla v potížích jedna z hlavních letošních stavebních akcí hradecké radnice - terminál hromadné dopravy. Po sporech okolo výběru dodavatele se nyní objevily problémy se statikou konstrukce ocelové haly terminálu, což může způsobit, že autobusové nádraží nebude dokončeno včas.

Cestující měli začít využívat terminál ještě letos

Stavba začala loni v srpnu a autobusy by měly začít využívat terminál po dvanácti měsících od zahájení. Když však nádraží nebude hotovo, hradecký dopravní podnik, který je investorem stavby, přijde o šedesátimilionovou dotaci z evropských fondů. „Srpnový termín nedodržíme. Jaké bude zpoždění, v tuto chvíli nevíme. Záleží na firmě Strabag, která včasné dokončení stavby garantuje. Problém je ve statice ocelové konstrukce. Složitost stavby ukázala teprve prováděcí dokumentace, která obsahuje poslední detaily.
Jde například o výpočty zatížení konstrukce. Příprava prováděcího projektu proto zabere více času,“ řekl ředitel dopravního podniku Miroslav Kulich. Vyjádření společnosti Strabag se včera získat nepodařilo. „Mají dovolenou. Jednat s nimi o řešení situace začneme proto v pondělí,“ uvedl náměstek hradeckého primátora Josef Malíř.
Evropská dotace ve výši dvaašedesáti milionů korun je vázána na dokončení stavby do konce letošního roku. Podle Kulicha a Malíře komplikací s halou tento termín ohrožen není. „Jsem přesvědčen, že do konce roku 2007 bude terminál dokončen. Dotace ohrožené nejsou. Stavba jinak pokračuje bez problémů podle plánu, nyní se budují základy a inženýrské sítě,“ řekl Kulich.
Pro hradeckou radnici je stavba terminálu důležitá. V jejích programových zásadách, přijatých po loňských komunálních volbách, je stavba terminálu mezi prioritami v oblasti dopravy na prvním místě. Stavbu však už zdržely komplikace při výběru dodavatele stavby. Původní tendr vyhrálo sdružení firem vedené společností OHL ŽS, ale společnost Skanska, jež skončila druhá, se proti výsledku odvolala. Antimonopolní úřad pak soutěž nařídil zrušit a město vypsalo tendr znovu.

Zpoždění ohožuje zahájení rekonstrukce náměstí

Na stavbu terminálu bude navazovat rekonstrukce Riegrova náměstí. Ta by měla být hotova do podzimu 2008. Složitá přestavba by se mohla rovněž opozdit. „Nedá se tam vyloučit ani zpoždění kvůli mimořádně náročné rekonstrukci technických sítí. Je možné, že práce začnou raději dříve, než jsme původně plánovali,“ řekl Malíř.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)

V rámci projektu Živá nádraží mají být nejdříve opraveny budovy v Nymburku a Poděbradech

Cestující využívající na Nymbursku k přepravě vlaky, by se v budoucnu měli dočkat modernějších nádraží. České dráhy mají v úmyslu v rámci projektu Živá nádraží opravit své budovy v Nymburku, Poděbradech, Lysé nad Labem a Milovicích. „Projekt Živá nádraží se týká asi šedesáti stanic, u kterých uvažujeme o obnově. U některých se teprve připravují podklady pro vypsání výběrového řízení,“ uvedla tisková mluvčí Českých drah Hana Bednářová. Mezi první desítkou nádraží, pro které již dráhy našly partnera pro uskutečnění, je i nymburské a poděbradské nádraží.
„Samozřejmě jsme rádi, že naše nádraží se do projektu dostalo,“ potvrzuje Vlastimil Janda, vedoucí odboru správy městského majetku v Nymburku. Ten je současně členem odborné pracovní skupiny, která návrh obnovy připravuje. „Rádi bychom, aby se v rámci rekonstrukce komplexně řešilo vybudování nové odbavovací haly, která by sloužila i pro autobusové nádraží. Přibyla parkovací místa,“ uvedl.
Na obou nádražích by měly vzniknout doplňkové služby pro cestující. „Půjde třeba o trafiky či rychlá občerstvení až po nadstandardní služby, kterými jsou například hotely či kina,“ vypočetla Bednářová s tím, že nádraží by se po modernizaci měla stát alternativními městskými centry. Návrat investice posléze získá soukromý investor z komerčního využití revitalizovaného majetku. Zatímco Nymburk bude opravovat společnost AŽD Praha, Poděbrady zrekonstruuje společnost Con Invest a Bohemia EU. „Zatím o projektu město mnoho neví. Koncem roku jsme získali informaci, že se připravuje projekt, který by měl být hotov do osmnácti měsíců. Co ale bude obsahovat, zatím nevíme,“ uvedla místostarostka Poděbrad Jiřina Soukupová. Doplnila, že i Poděbradští uvažují o přesunutí autobusového nádraží k vlakovému. Podle ní je ale modernizace poděbradského nádraží během na dlouhou trať. „Bude trvat roky, než se moderního nádraží dočkáme,“ řekla.
Do druhé vlny projektu jsou zařazena další nádraží na Nymbursku. „Například v Lysé nad Labem a Milovicích. Případná výběrová řízení by měla být vyhlášena předběžně do konce roku 2007,“ doplnila Bednářová. Podle ní je mezi investory o rekonstrukce velkých i těch menších nádraží zájem. „Očekáváme, že se nám postupem času podaří nalézt partnery i pro méně významné železniční stanice, kde tolik cestujících nepřepravujeme,“ míní.
Do projektu Živá nádraží bylo od jeho vzniku zařazeno přibližně 120 nejvýznamnějších železničních stanic z celkového počtu asi 3000 nádraží a zastávek. Velmi hrubě odhadovaná výše nákladů na revitalizační projekty se pohybuje řádově v desítkách miliard korun.
„Půjde o trafiky či rychlá občerstvení až po nadstandardní služby, kterými jsou například hotely či kina.“

Hana Bednářová, mluvčí Českých drah

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Českým drahám se stále nedaří pronajmout stanici ve Žďáru * Brod chce firma AŽD Praha

Vysočina - České dráhy se znovu pokusí najít nájemce pro vlakové nádraží ve Žďáru nad Sázavou. Stanice byla zařazena do celostátního projektu Živá nádraží. Soukromé firmy v něm mohou na řadu let získat pronájem drážních budov, pokud zaplatí jejich přeměnu v centra s obchody a provozovnami služeb.
Pro Žďár zatím dráhy investora nenašly ani v opakovaném výběrovém řízení. „Potřetí bude nádraží nabídnuto v prvním čtvrtletí letošního roku,“ uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení podniku.
Budova žďárského nádraží byla postavena před 40 lety na trati, po níž jezdí i rychlíky mezi Prahou a Brnem. Denně jí projde několik tisíc cestujících; zázemí poskytuje i pro sousední autobusové nádraží. Větší opravy nádraží se neprováděly.
„Do projektu Živá nádraží již dráhy zařadily přibližně 120 nejvýznamnějších železničních stanic z celkového počtu svých tří tísícovek nádraží a zastávek,“ uvedla Bednářová. Soukromí investoři by je měli přeměnit v moderní obchodní pasáže se službami i hotely. Náklady na takové oživení vybraných stanic se podle hrubého odhadu drah pohybují v řádu desítek miliard korun. Návratnost vložených peněz by měl investorům zajistit dlouhodobý pronájem.
Na Vysočině byla do projektu kromě Žďáru zapojena také nádraží v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově a v Jihlavě. Havlíčkobrodské nádraží již investora získalo. Výběrové řízení na nádraží v Pelhřimově by mohlo být vyhlášeno ve druhé polovině letošního roku, v Jihlavě o několik měsíců dříve. Dráhy nyní chystají potřebné podklady.
Havlíčkobrodské nádraží přebuduje společnost AŽD Praha. Uspěla ve druhém kole výběrového řízení, v prvním kole zájemce nebyl. Za pronájem na 30 let slíbila investice v řádu desítek milionů korun. Nádraží, jímž denně projde asi šest tisíc lidí, by se do roku 2010 mělo přeměnit v budovu s moderním odbavovacím a informačním centrem, které bude sloužit i autobusové dopravě.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)

Železniční zastávku Plzeň-Skvrňany musí vlaky projíždět, město nestihlo dokončit přístupové cesty

Nejdříve v květnu začne fungovat nové 140 metrů dlouhé nástupiště s vlakovou zastávkou Zadní Skvrňany, která vyrostla na okrajové části plzeňského sídliště. A to i přesto, že České dráhy původně počítaly s jejím zprovozněním už od zavedení nového jízdního řádu v polovině prosince loňského roku.
Otevření nové zastávky blokují nedokončené přístupové cesty. Chybí i úpravy povrchů a osvětlení. Potvrdil to Ladislav Kadlec, náměstek pro dopravní stavby z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, který má v současné době staveniště na starost.
České dráhy skončily práci na nové železniční zastávce v listopadu 2006. Budování přístupových ramp i úpravy povrchů komunikací převzal Útvar investic města Plzně. „Po převzetí v listopadu už jsme tam ale nestihli nic provést. V současné době se pracuje na odvodnění přístupových komunikací. Zbudovat se musí rampy k podchodu, který je pod zastávkou a ústí na Křimickou ulici. Právě tam se odvodnění zakládá,“ popisuje Ladislav Kadlec.
Aby mohly zastávku začít využívat cestující, je třeba vybudovat i výstupní rampy, a to jak na straně vedoucí ke skvrňanskému sídlišti, tak na straně navazující na komunikaci Křimická. „Pokud ale od zítřka zamrzne, tak se tam dělat přestane. Stavbu komplikují i dodatečné projektové úpravy. Dodělat se tam musí například opěrná zeď, se kterou původní projekt nepočítal,“ dodává Kadlec.
Od vybudování speciálních podchodů pro pěší i cyklisty si odborníci slibují i zvýšení bezpečnosti. „Už se nestane, že by tam někdo ze zahrádkářů i dalších přecházel trať načerno. Ve směru od sídliště jsou osazeny také protihlukové stěny,“ uvedl František Medek, asistent správce stavby.
Do stavby zastávky investovaly České dráhy přibližně třináct milionů korun. Nový podchod zaplatilo město Plzeň ze svého rozpočtu. Platit bude i přístupové bezbariérové rampy, komunikaci na Křimickou ulici, povrchy cest i osvětlení podchodu. Počítá se s částkou celkem šest a půl milionu korun.
Vlaková zastávka Zadní Skvrňany vznikla v rámci modernizace celé trati Plzeň - Stříbro. To je jedna z prvních staveb třetího tranzitního železničního koridoru Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice.
Stavební úpravy na trati do Stříbra odstartovaly už vloni na jaře a pokračovat mají i letos.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)