Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Část vnitřních prostor nedávno opravené železniční stanice v Koutech nad Desnou poslouží jako knihovna pro místní obyvatele. Stanice je konečnou stanicí trati Šumperk–Kouty nad Desnou, kterou vlastní Svazek obcí údolí Desné.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/165626/
Podle ředitele developerské společnosti Sekyra Group Leoše Anderleho uzavře jeho firma s Českými drahami smlouvu o vzniku společného podniku. Ten pak bude stavět bytový a administrativní komplex na Nákladovém nádraží Žižkov. Společnost nicméně nesmí stavět, dokud se nezmění územní plán jižní části nádraží.
Městská část Prahy 3, na jejímž území se nádraží nachází, s postupem ČD nesouhlasí. Podle vedoucího odboru územního rozvoje Zdeňka Fikara po ČD městská část požadovala, aby se nevybíral partner pro rozvoj jižní části nádraží, dokud nebude zažádáno o změnu územního plánu.
Radnice má podle Fikara obavu, že stavebníci nebudou na změnu územního rozhodnutí čekat a začnou stavět bez něj. O změnu územního plánu na magistrátu hlavního města Prahy zatím nikdo podle Fikara nepožádal.
Kolejiště se nezachová
Urbanistická studie nákladového nádraží je podle Fikara zpracována, podílely se na ní kromě městské části i ČD, společnost Discovery Group a RailReal. Nyní se jednotliví partneři, včetně Sekyra Group, musejí dohodnout, co bude dál. Změna územního plánu jižní části nádraží bude podle něj trvat dva roky, tzn., že společnost Sekyra Group by mohla na nákladovém nádraží začít stavět až v roce 2010.
Anderle dnes představil dvě varianty rozvoje nádraží, konečná verze se ale podle něj může lišit. Areálu nyní dominuje podle Anderleho rozlehlá administrativní budova, ještě není podle něj jisté, že bude začleněna do komplexu nebo zbourána. Naproti tomu kolejiště se podle něj určitě nezachovají.
(Novinky, ČTK)
Městská část Prahy 3, na jejímž území se nádraží nachází, s postupem ČD nesouhlasí. Podle vedoucího odboru územního rozvoje Zdeňka Fikara po ČD městská část požadovala, aby se nevybíral partner pro rozvoj jižní části nádraží, dokud nebude zažádáno o změnu územního plánu.
Radnice má podle Fikara obavu, že stavebníci nebudou na změnu územního rozhodnutí čekat a začnou stavět bez něj. O změnu územního plánu na magistrátu hlavního města Prahy zatím nikdo podle Fikara nepožádal.
Kolejiště se nezachová
Urbanistická studie nákladového nádraží je podle Fikara zpracována, podílely se na ní kromě městské části i ČD, společnost Discovery Group a RailReal. Nyní se jednotliví partneři, včetně Sekyra Group, musejí dohodnout, co bude dál. Změna územního plánu jižní části nádraží bude podle něj trvat dva roky, tzn., že společnost Sekyra Group by mohla na nákladovém nádraží začít stavět až v roce 2010.
Anderle dnes představil dvě varianty rozvoje nádraží, konečná verze se ale podle něj může lišit. Areálu nyní dominuje podle Anderleho rozlehlá administrativní budova, ještě není podle něj jisté, že bude začleněna do komplexu nebo zbourána. Naproti tomu kolejiště se podle něj určitě nezachovají.
(Novinky, ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164962/
Lidé v Říčanech si musí zvykat na život uprostřed staveniště. Výstavba železničního koridoru a rekonstrukce nádraží se totiž rozjely naplno a ulice města křižují stavební stroje.
Kvůli stavbě je například uzavřený most v ulici Smiřických, a to do 30. listopadu 2007.
Uskromnit se musí i chodci. Až do neděle 15. července bude uzavřen podchod pod tratí, takzvaná myší díra (...). „Chodcům poslouží náhradní trasa pod mostem v ulici Smiřických,“ upozorňuje koordinátorka železničního koridoru Kateřina Suchánková.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Kvůli stavbě je například uzavřený most v ulici Smiřických, a to do 30. listopadu 2007.
Uskromnit se musí i chodci. Až do neděle 15. července bude uzavřen podchod pod tratí, takzvaná myší díra (...). „Chodcům poslouží náhradní trasa pod mostem v ulici Smiřických,“ upozorňuje koordinátorka železničního koridoru Kateřina Suchánková.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164778/
Chránit cestující před zloději a část nádraží před vandaly budou ode dneška bezpečnostní kamery v podchodu železniční stanice v Chocni. České dráhy spolu s choceňskou radnicí tak chtějí zabránit škodám v nehlídaném podchodu.
„Poměrně často tady lidé ničí zařízení podchodu a ničí a krádou kola ze stojanů u východu z podchodu do parku. Proto jsme vybudovali kamerový systém sestávající ze dvou kamer, které sledují vchod do vestibulu a z jedné kamery monitorující prostor stojanů kol v parku,“ vysvětluje přednosta Železniční stanice Choceň Josef Huryta. Kamerový systém za sto třicet tisíc korun zaplatily z poloviny České dráhy a z poloviny město. Zařízení přenáší obraz kamer do dopravní kanceláře, kde jej může sledovat výpravčí spolu s operátorkou. Záznam zároveň systém ukládá do počítače. Dráhy jej pak chtějí předávat policii. „Veškeré monitorování a přenos záznamu budeme samozřejmě provádět tak, abychom dodržovali platnou legislativou, zejména zákon o ochraně osobních dat. Jsme si vědomi ztráty určité části soukromí, preferujeme ale především bezpečnost a ochranu našich zákazníků,“ říká Huryta.
V Chocni to jsou zatím první bezpečnostní kamery, které sledují veřejné prostranství. Cestující je vítají. „Jsem jedině pro. Stane-li se nějaký problém, kamera jej zaznamená. Myslím si, že by mohly být kamery i jinde ve městě. Třeba u nonstopových zařízení nebo klenotnictví,“ říká Jan Hynek z Chocně.
Podle starosty Miroslava Kučery zatím radnice rozšíření systému nechystá.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
„Poměrně často tady lidé ničí zařízení podchodu a ničí a krádou kola ze stojanů u východu z podchodu do parku. Proto jsme vybudovali kamerový systém sestávající ze dvou kamer, které sledují vchod do vestibulu a z jedné kamery monitorující prostor stojanů kol v parku,“ vysvětluje přednosta Železniční stanice Choceň Josef Huryta. Kamerový systém za sto třicet tisíc korun zaplatily z poloviny České dráhy a z poloviny město. Zařízení přenáší obraz kamer do dopravní kanceláře, kde jej může sledovat výpravčí spolu s operátorkou. Záznam zároveň systém ukládá do počítače. Dráhy jej pak chtějí předávat policii. „Veškeré monitorování a přenos záznamu budeme samozřejmě provádět tak, abychom dodržovali platnou legislativou, zejména zákon o ochraně osobních dat. Jsme si vědomi ztráty určité části soukromí, preferujeme ale především bezpečnost a ochranu našich zákazníků,“ říká Huryta.
V Chocni to jsou zatím první bezpečnostní kamery, které sledují veřejné prostranství. Cestující je vítají. „Jsem jedině pro. Stane-li se nějaký problém, kamera jej zaznamená. Myslím si, že by mohly být kamery i jinde ve městě. Třeba u nonstopových zařízení nebo klenotnictví,“ říká Jan Hynek z Chocně.
Podle starosty Miroslava Kučery zatím radnice rozšíření systému nechystá.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164492/
V Benešově začala oprava stanice. Budují se nové koleje, výhybky i nástupiště
Cestující na benešovském vlakovém nádraží jsou zmatení. Polovina kolejí je vytrhaná, funkční je jen druhé nástupiště. Pracovníci Českých drah neustále vysvětlují, odkud vlaky jezdí. Začala totiž rekonstrukce nádraží, která je součástí čtvrtého koridoru v části Benešov–Strančice. Potrvá půl roku.
„Je to hrůza, všude prach nebo bahno. Nejdřív jsem ani nevěděl, kudy se na druhé nástupiště dostanu. Pak jsem si všiml cedule. Ještě že sem jezdím jen jednou za měsíc,“ posteskl si Petr Sýkora z Prahy. „Nejezdím vlakem často, tak mi nějaké zpoždění nevadí. Když pak bude nádraží lepší, tak se to musí vydržet,“ doplnila ho Martina Novotná, která do Benešova přijela z Prahy.
Některé vlaky nejezdí
U téměř každého spoje na nádraží zní: „Vlak z Tábora má deset minut zpoždění.“ Podchod na druhé nástupiště je uzavřený a na peronu chybí stříška. Některé vlaky nejezdí vůbec. Dva rychlíky ale naopak mimořádně zastavují i v Čerčanech, aby nahradily osobní spoje.
„Bohužel nejsme schopní rekonstruovat nádraží bez výluk. Každý měsíc tu bude kontrolní den, cestující budou o výlukách informováni, jak na nádraží, tak prostřednictvím svých starostů,“ uvedl Jan Komárek, ředitel Správy železniční dopravní cesty, která projekt platí.
Rekonstrukce benešovského nádraží má skončit v říjnu a bude rozdělena do dvou etap, aby se provoz na železnici nezastavil úplně. Nové pak budou čtyři hlavní dopravní koleje, zabezpečovací zařízení, opraví se výhybky, trakční vedení, překládají se inženýrské sítě.
„Pro cestující pak bude nádraží moderní, cestovat se jim bude pohodlněji, protože bude především bezbariérové a upravené i pro nevidomé,“ vysvětlil Miroslav Rykl, zástupce ředitele Správy.
Nástupiště zůstanou na svých místech, jen budou zvýšena a zastřešena. Nový bude informační systém i osvětlení nádraží.
Rekonstrukce nádraží ale komplikuje život i řidičům, kteří kolem projíždějí. Podél tratě se totiž staví protihlukové stěny a některé silnice musí být na čas uzavřené. „Odbor dopravy umožňuje objížďky, snažíme se, aby silnice nebyly uzavřené celé, ale aby jeden směr fungoval,“ řekl starosta Benešova Petr Kouba.
Chtějí prodloužit podchod
Město chce v budoucnu na bezbariérové nádraží navázat prodloužením podchodu pod kolejemi a pod silnicí až na autobusové nádraží. Cestující by tak nemuseli přecházet frekventovanou silnici. „Provoz na silnici je velký, většina lidí nejde ani po přechodu. Myslím, že by podchod přivítali,“ poznamenal Kouba.
Město si akci začlenilo do výhledu investic na dobu šesti let s tím, že by na několikamilionovou stavbu využilo dotace z Evropské unie.
Železniční koridor Benešov–Strančice bude letos upraven od Benešova k Čerčanům, což vyjde asi na miliardu korun, z toho je asi 700 milionů na nádraží. Celý koridor až do Strančic vyjde na 4,6 miliardy korun. Náklady hradí Státní fond dopravní infrastruktury, ale mohla by i Unie.
„Čekáme na schválení nového evropského operačního programu Doprava, ze kterého bychom mohli získat 2,5 miliardy korun. Zřejmě to bude na konci prázdnin,“ řekl Jiří Novák ze Státního fondu dopravní infrastruktury s tím, že letos mají na stavbu 1,6 miliardy korun.
Modernizace trati mezi Benešovem a Strančicemi začala v říjnu a potrvá do května 2010.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Cestující na benešovském vlakovém nádraží jsou zmatení. Polovina kolejí je vytrhaná, funkční je jen druhé nástupiště. Pracovníci Českých drah neustále vysvětlují, odkud vlaky jezdí. Začala totiž rekonstrukce nádraží, která je součástí čtvrtého koridoru v části Benešov–Strančice. Potrvá půl roku.
„Je to hrůza, všude prach nebo bahno. Nejdřív jsem ani nevěděl, kudy se na druhé nástupiště dostanu. Pak jsem si všiml cedule. Ještě že sem jezdím jen jednou za měsíc,“ posteskl si Petr Sýkora z Prahy. „Nejezdím vlakem často, tak mi nějaké zpoždění nevadí. Když pak bude nádraží lepší, tak se to musí vydržet,“ doplnila ho Martina Novotná, která do Benešova přijela z Prahy.
Některé vlaky nejezdí
U téměř každého spoje na nádraží zní: „Vlak z Tábora má deset minut zpoždění.“ Podchod na druhé nástupiště je uzavřený a na peronu chybí stříška. Některé vlaky nejezdí vůbec. Dva rychlíky ale naopak mimořádně zastavují i v Čerčanech, aby nahradily osobní spoje.
„Bohužel nejsme schopní rekonstruovat nádraží bez výluk. Každý měsíc tu bude kontrolní den, cestující budou o výlukách informováni, jak na nádraží, tak prostřednictvím svých starostů,“ uvedl Jan Komárek, ředitel Správy železniční dopravní cesty, která projekt platí.
Rekonstrukce benešovského nádraží má skončit v říjnu a bude rozdělena do dvou etap, aby se provoz na železnici nezastavil úplně. Nové pak budou čtyři hlavní dopravní koleje, zabezpečovací zařízení, opraví se výhybky, trakční vedení, překládají se inženýrské sítě.
„Pro cestující pak bude nádraží moderní, cestovat se jim bude pohodlněji, protože bude především bezbariérové a upravené i pro nevidomé,“ vysvětlil Miroslav Rykl, zástupce ředitele Správy.
Nástupiště zůstanou na svých místech, jen budou zvýšena a zastřešena. Nový bude informační systém i osvětlení nádraží.
Rekonstrukce nádraží ale komplikuje život i řidičům, kteří kolem projíždějí. Podél tratě se totiž staví protihlukové stěny a některé silnice musí být na čas uzavřené. „Odbor dopravy umožňuje objížďky, snažíme se, aby silnice nebyly uzavřené celé, ale aby jeden směr fungoval,“ řekl starosta Benešova Petr Kouba.
Chtějí prodloužit podchod
Město chce v budoucnu na bezbariérové nádraží navázat prodloužením podchodu pod kolejemi a pod silnicí až na autobusové nádraží. Cestující by tak nemuseli přecházet frekventovanou silnici. „Provoz na silnici je velký, většina lidí nejde ani po přechodu. Myslím, že by podchod přivítali,“ poznamenal Kouba.
Město si akci začlenilo do výhledu investic na dobu šesti let s tím, že by na několikamilionovou stavbu využilo dotace z Evropské unie.
Železniční koridor Benešov–Strančice bude letos upraven od Benešova k Čerčanům, což vyjde asi na miliardu korun, z toho je asi 700 milionů na nádraží. Celý koridor až do Strančic vyjde na 4,6 miliardy korun. Náklady hradí Státní fond dopravní infrastruktury, ale mohla by i Unie.
„Čekáme na schválení nového evropského operačního programu Doprava, ze kterého bychom mohli získat 2,5 miliardy korun. Zřejmě to bude na konci prázdnin,“ řekl Jiří Novák ze Státního fondu dopravní infrastruktury s tím, že letos mají na stavbu 1,6 miliardy korun.
Modernizace trati mezi Benešovem a Strančicemi začala v říjnu a potrvá do května 2010.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164483/
České dráhy se snaží prodat historickou budovu nádraží na Vyšehradě. Zájemci se mohou hlásit do konce května.
„Nového majitele budou dráhy znát pravděpodobně na přelomu srpna a září,“ uvedl mluvčí drah Ondřej Kubala. Dráhy si nekladou podmínky, které by omezovaly využití budovy. Budoucí majitel by však měl podle mluvčího počítat s tím, že jde o kulturní památku.
K prodeji budovy má výhrady jednatel společnosti Nádraží Ivan Mečl. „Je to hodně divné, protože když jsme my měli zájem o koupi, tak to nešlo,“ poznamenal Mečl. Společnost si secesní dům od Českých drah pronajala v roce 2000. Chtěla tam vybudovat moderní kulturní centrum.
Nakládání s památkou kritizuje také občanské sdružení Přátelé starého Podskalí. „České dráhy nechaly objekt zchátrat. Nevyjasněné vlastnické vztahy nejsou omluvou pro současný žalostný stav budovy,“ uvedla předsedkyně sdružení Eliška Valdová.
Vlaky na vyšehradském nádraží na trati mezi Prahou a Plzní nezastavují už od 60. let. V rozsáhlé nádražní budově si dráhy chtějí ponechat jen prostory nezbytně nutné k řízení železniční dopravy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
„Nového majitele budou dráhy znát pravděpodobně na přelomu srpna a září,“ uvedl mluvčí drah Ondřej Kubala. Dráhy si nekladou podmínky, které by omezovaly využití budovy. Budoucí majitel by však měl podle mluvčího počítat s tím, že jde o kulturní památku.
K prodeji budovy má výhrady jednatel společnosti Nádraží Ivan Mečl. „Je to hodně divné, protože když jsme my měli zájem o koupi, tak to nešlo,“ poznamenal Mečl. Společnost si secesní dům od Českých drah pronajala v roce 2000. Chtěla tam vybudovat moderní kulturní centrum.
Nakládání s památkou kritizuje také občanské sdružení Přátelé starého Podskalí. „České dráhy nechaly objekt zchátrat. Nevyjasněné vlastnické vztahy nejsou omluvou pro současný žalostný stav budovy,“ uvedla předsedkyně sdružení Eliška Valdová.
Vlaky na vyšehradském nádraží na trati mezi Prahou a Plzní nezastavují už od 60. let. V rozsáhlé nádražní budově si dráhy chtějí ponechat jen prostory nezbytně nutné k řízení železniční dopravy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164482/
Na nové železniční zastávce v okrajové plzeňské čtvrti Skvrňany začnou zastavovat vlaky v průběhu června.
Nyní dělníci dodělávají podkladové vrstvy přístupových bezbariérových ramp k oběma nástupištím, dokončují opěrnou zeď a budují také komunikace ve směru do Křimické ulice. Ke konci měsíce osadí stavební firma zábradlí a speciální madla pro vozíčkáře. „Pak stavbu zkolaudujeme a předáme," řekl Ladislav Kadlec z Útvaru investic města Plzně. Zastávka Zadní Skvrňany má dvě nástupiště dlouhá 140 metrů. Do stavby investovaly České dráhy přibližně 13 milionů korun. Nový podchod zaplatila Plzeň ze svého rozpočtu. Platí i přístupové rampy, komunikaci do Křimické ulice, povrchy cest i osvětlení podchodu. Vše ji přijde na 6,5 milionu korun.
Zastávka vznikla v rámci modernizace celé trati Plzeň - Stříbro, která bude součástí koridoru Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Nyní dělníci dodělávají podkladové vrstvy přístupových bezbariérových ramp k oběma nástupištím, dokončují opěrnou zeď a budují také komunikace ve směru do Křimické ulice. Ke konci měsíce osadí stavební firma zábradlí a speciální madla pro vozíčkáře. „Pak stavbu zkolaudujeme a předáme," řekl Ladislav Kadlec z Útvaru investic města Plzně. Zastávka Zadní Skvrňany má dvě nástupiště dlouhá 140 metrů. Do stavby investovaly České dráhy přibližně 13 milionů korun. Nový podchod zaplatila Plzeň ze svého rozpočtu. Platí i přístupové rampy, komunikaci do Křimické ulice, povrchy cest i osvětlení podchodu. Vše ji přijde na 6,5 milionu korun.
Zastávka vznikla v rámci modernizace celé trati Plzeň - Stříbro, která bude součástí koridoru Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/163454/
V polovině letošního března uplynuly již tři roky od události, která svou brutalitou i počtem lidských obětí doslova otřásla celým světem. Dne 11. března 2004 se madridské nádraží Atocha stalo terčem barbarského teroristického útoku, při němž zahynulo 191 lidí a dalších více než 1800 utrpělo zranění.
Výroční den tragické události si letos v Madridu připomněli odhalením památníku. Přímo před nádražím stojí vysoký skleněný monument, zdobený kondolencemi, sepsanými v prvních dnech po hrůzném okamžiku.
Do povědomí miliónů se tak znovu dostalo jméno jednoho z madridských nádraží. Ovšem současně nádraží nejstaršího; první vlaky tady začaly jezdit již v roce 1851. První podoba nádraží Atocha odpovídala dobovým potřebám – mohlo se pochlubit pouhým jedním nástupištěm. Tato střídmost postačovala, vždyť koleje vedly jen do nedalekého Aranjuezu, vyhlášeného královským zámkem a parkem. Ale také proslulými jahodovými plantážemi, rozprostřenými široko daleko. Není divu, že vlaky, odjíždějící z Atochy, si brzy získaly příznačné označení jahodové…
S přibývajícími léty nezůstalo u jahod z Aranjuezu: narůstal počet vlaků a měnila se i podoba nádraží v madridském centru. Na prahu devadesátých let došli odpovědní k závěru, že stará Atocha již neplní svůj účel. Na rozdíl od jiných (ne)odpovědných neporučili však v Madridu nádraží odstřelit a srovnat se zemí. Naopak: oslovili jednoho z nejvýznamnějších španělských architektů Rafaela Monea a ten přišel s návrhem, který našel v očích povolaných podporu a byl také realizován. V roce 1992 se představila nová Atocha.
Co se před patnácti roky objevilo na mapě hlavního města španělského království? Především železniční stanice, přizpůsobená potřebám jednak rychlostních vlaků sítě AVE, jednak nárokům příměstské železnice. Ale na místě starých nástupišť se uprostřed milionového velkoměsta zrodila naprostá novinka – tropická botanická zahrada. Architekt totiž zachoval prosklenou kovovou konstrukci, kryjící staré perony a umístil pod ní na plochu okolo 4000 m2 všechno, co obsahuje správný tropický skleník. Více než 7000 tropických a asi 400 exemplářů subtropické flóry našlo svůj nový domov spolu s rybkami a želvami, obývajícími půvabné jezírko. Architekt však nezůstal u této klasické podoby. Tropy v novém nádraží Atocha nejsou pouhou botanickou zahradou, ale staly se i nádražní čekárnou s lavičkami, kavárničkami a oddechovými prostorami. Celý prostor se tak stal záhy oblíbenou odpočinkovou zónou, využívanou nejenom cestujícími.
Čas spěje nevyhnutelně k létu, době dovolených. Máloco charakterizuje tento čas více než hektické cestování. Jako každoročně i letos budou zase Evropu křižovat karavany novodobých nomádů, beroucích útokem silnice, koleje i vzdušný oceán. Tisícihlavé davy zamíří pochopitelně do Španělska, již tradičního cíle dovolenkářů všech sociálních vrstev i věkových kategorií. Jestli vás letošní letní putování dovede právě na Pyrenejský poloostrov, nenechte si ujít Madrid. Stojí za návštěvu. A utrmáceni celodenní prohlídkou třeba rádi spočinete u šálku dobré kávy právě v tropickém prostředí na nádraží Atocha. A můžete vzpomenout: na dávné, jahodami vonící vlaky a na citlivé architektonické řešení. Ale i na zločinný atentát teroristů.
(Železničář 18/2007)
Výroční den tragické události si letos v Madridu připomněli odhalením památníku. Přímo před nádražím stojí vysoký skleněný monument, zdobený kondolencemi, sepsanými v prvních dnech po hrůzném okamžiku.
Do povědomí miliónů se tak znovu dostalo jméno jednoho z madridských nádraží. Ovšem současně nádraží nejstaršího; první vlaky tady začaly jezdit již v roce 1851. První podoba nádraží Atocha odpovídala dobovým potřebám – mohlo se pochlubit pouhým jedním nástupištěm. Tato střídmost postačovala, vždyť koleje vedly jen do nedalekého Aranjuezu, vyhlášeného královským zámkem a parkem. Ale také proslulými jahodovými plantážemi, rozprostřenými široko daleko. Není divu, že vlaky, odjíždějící z Atochy, si brzy získaly příznačné označení jahodové…
S přibývajícími léty nezůstalo u jahod z Aranjuezu: narůstal počet vlaků a měnila se i podoba nádraží v madridském centru. Na prahu devadesátých let došli odpovědní k závěru, že stará Atocha již neplní svůj účel. Na rozdíl od jiných (ne)odpovědných neporučili však v Madridu nádraží odstřelit a srovnat se zemí. Naopak: oslovili jednoho z nejvýznamnějších španělských architektů Rafaela Monea a ten přišel s návrhem, který našel v očích povolaných podporu a byl také realizován. V roce 1992 se představila nová Atocha.
Co se před patnácti roky objevilo na mapě hlavního města španělského království? Především železniční stanice, přizpůsobená potřebám jednak rychlostních vlaků sítě AVE, jednak nárokům příměstské železnice. Ale na místě starých nástupišť se uprostřed milionového velkoměsta zrodila naprostá novinka – tropická botanická zahrada. Architekt totiž zachoval prosklenou kovovou konstrukci, kryjící staré perony a umístil pod ní na plochu okolo 4000 m2 všechno, co obsahuje správný tropický skleník. Více než 7000 tropických a asi 400 exemplářů subtropické flóry našlo svůj nový domov spolu s rybkami a želvami, obývajícími půvabné jezírko. Architekt však nezůstal u této klasické podoby. Tropy v novém nádraží Atocha nejsou pouhou botanickou zahradou, ale staly se i nádražní čekárnou s lavičkami, kavárničkami a oddechovými prostorami. Celý prostor se tak stal záhy oblíbenou odpočinkovou zónou, využívanou nejenom cestujícími.
Čas spěje nevyhnutelně k létu, době dovolených. Máloco charakterizuje tento čas více než hektické cestování. Jako každoročně i letos budou zase Evropu křižovat karavany novodobých nomádů, beroucích útokem silnice, koleje i vzdušný oceán. Tisícihlavé davy zamíří pochopitelně do Španělska, již tradičního cíle dovolenkářů všech sociálních vrstev i věkových kategorií. Jestli vás letošní letní putování dovede právě na Pyrenejský poloostrov, nenechte si ujít Madrid. Stojí za návštěvu. A utrmáceni celodenní prohlídkou třeba rádi spočinete u šálku dobré kávy právě v tropickém prostředí na nádraží Atocha. A můžete vzpomenout: na dávné, jahodami vonící vlaky a na citlivé architektonické řešení. Ale i na zločinný atentát teroristů.
(Železničář 18/2007)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/163220/
Břeclavský železniční uzel, v němž se spojují trasy I. a II. železničního tranzitního koridoru, čeká významná rekonstrukce v hodnotě 2,75 mld. korun. Zakázku na zpracování projektu získala v listopadu 2006 na základě veřejné soutěže firma SUDOP Brno, spol. s r. o., investorem je Správa železniční dopravní cesty, s. o., reprezentovaná Stavební správou Olomouc.
Celou informaci najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_18brec.htm
Připomínám, že v aktualitách máme také původní naši zprávu, jejímž autorem je Shalomek...
Celou informaci najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_18brec.htm
Připomínám, že v aktualitách máme také původní naši zprávu, jejímž autorem je Shalomek...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/163211/
Železniční nádraží Plzeň-Jižní předměstí ožívá na tři týdny alternativním divadlem. Až do 15. května zde postupně vystoupí divadelníci z celé republiky. Festival je součástí projektu Alternativa na kolejích 07. Prostor opuštěné nádražní budovy byl od svého otevření v roce 1998 využíván jako tvůrčí ateliér pro divadelníky, výtvarníky a fotografy a hudebníky. Koncem roku 2006 budovu koupila soukromá společnost, a tak současný festival je zde zřejmě jedním z posledních.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/162626/
Přestavba pardubického nádraží stojí: dráhy nemají smlouvu se stavební firmou
Pardubické nádraží má dvě tváře. Z venku je to krásná budova a dominanta města, kterou chválil i architekt David Vávra v pořadu Šumná města. Při pohledu dovnitř nádražní haly je to již horší. Omšelý bufet a restaurace nebo nevábné záchodky čekání na vlak lidem rozhodně nezpříjemní.
Nádraží potřebuje už dlouho opravu. České dráhy to vědí a už loni v létě vybraly firmu, která halu a přilehlý hotel přestaví. Jenže vítěz soutěže v projektu drah Živá nádraží, firma Jídelní a lůžkové vozy, která spolupracuje s anglickou společností M2 Real Estate, se do práce stále nepustila.
Proč? Firma se nedomluvila s Českými drahami na podmínkách přestavby a podle všeho budou dohady ještě nějaký čas pokračovat. „Stále jsme se s drahami nedomluvili na detailech. Vůbec nedokážu odhadnout, kdy s nimi podepíšeme smlouvu. Řekněme v řádech měsíců. Stavba začne až potom. Nedokážu říct, kdy přesně,“ řekl Michal Kortán z vedení firmy Jídelní a lůžkové vozy.
O moc více se neví ani na vedení Českých drah. „Přesný harmonogram prací bychom měli znát zhruba za půl roku až rok. Projekt Živá nádraží je dlouhodobá záležitost. Zatím je jen jisté, že se na nádraží bude pracovat za provozu,“ uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
Přitom firma, která změní pardubické nádraží k lepšímu, byla vybrána už loni v červnu. V tu chvíli to vypadalo, že začátek prací je na spadnutí. Společnost M2 Real Estate, která v současnosti staví obchodní centrum v pražském Karlíně, vypadala po přidělení zakázky odhodlaně. „Už začínáme pracovat na projektu. Stavět by se mohlo začít zhruba do půl roku,“ řekl loni v červnu optimisticky jednatel firmy M2 Real Estate Charles Butler. Na jeho slova ale nedošlo.
Nádraží přestaví známý architekt Kotas z ČVUT
Jediné, co je tedy zatím známo, je jméno firmy, která bude stavět a také jméno architekta, který bude vytvářet projekt. Stavbaři budou postupovat podle návrhu profesora ČVUT Patrika Kotase. „To je člověk, který je zárukou kvality. Není to žádný regionální zahořklý architekt, ale člověk, který má evropský věhlas. Navíc je vynikající designér. Navrhoval třeba vozy pražského metra,“ řekl pardubický architekt Aleš Klose. „Je tedy vysoká šance, že by to s nádražím mohlo dopadnout dobře,“ dodal.
Budovu nádraží projektoval v roce 1947 architekt Karel Řepa společně s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Syn prvně jmenovaného, Miroslav Řepa, dnes vlastní na památkově chráněnou budovu autorská práva. Bude tedy muset schválit všechny plánované změny. „Jsme domluveni, že hned jak bude podepsána smlouva, tak se spojíme s panem architektem Kotasem a budeme o projektu mluvit. Určitě budeme spolupracovat. Jen mám pocit, že to hned tak nebude,“ řekl Řepa.
Autor: MILAN ZLINSKÝ
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Pardubické nádraží má dvě tváře. Z venku je to krásná budova a dominanta města, kterou chválil i architekt David Vávra v pořadu Šumná města. Při pohledu dovnitř nádražní haly je to již horší. Omšelý bufet a restaurace nebo nevábné záchodky čekání na vlak lidem rozhodně nezpříjemní.
Nádraží potřebuje už dlouho opravu. České dráhy to vědí a už loni v létě vybraly firmu, která halu a přilehlý hotel přestaví. Jenže vítěz soutěže v projektu drah Živá nádraží, firma Jídelní a lůžkové vozy, která spolupracuje s anglickou společností M2 Real Estate, se do práce stále nepustila.
Proč? Firma se nedomluvila s Českými drahami na podmínkách přestavby a podle všeho budou dohady ještě nějaký čas pokračovat. „Stále jsme se s drahami nedomluvili na detailech. Vůbec nedokážu odhadnout, kdy s nimi podepíšeme smlouvu. Řekněme v řádech měsíců. Stavba začne až potom. Nedokážu říct, kdy přesně,“ řekl Michal Kortán z vedení firmy Jídelní a lůžkové vozy.
O moc více se neví ani na vedení Českých drah. „Přesný harmonogram prací bychom měli znát zhruba za půl roku až rok. Projekt Živá nádraží je dlouhodobá záležitost. Zatím je jen jisté, že se na nádraží bude pracovat za provozu,“ uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
Přitom firma, která změní pardubické nádraží k lepšímu, byla vybrána už loni v červnu. V tu chvíli to vypadalo, že začátek prací je na spadnutí. Společnost M2 Real Estate, která v současnosti staví obchodní centrum v pražském Karlíně, vypadala po přidělení zakázky odhodlaně. „Už začínáme pracovat na projektu. Stavět by se mohlo začít zhruba do půl roku,“ řekl loni v červnu optimisticky jednatel firmy M2 Real Estate Charles Butler. Na jeho slova ale nedošlo.
Nádraží přestaví známý architekt Kotas z ČVUT
Jediné, co je tedy zatím známo, je jméno firmy, která bude stavět a také jméno architekta, který bude vytvářet projekt. Stavbaři budou postupovat podle návrhu profesora ČVUT Patrika Kotase. „To je člověk, který je zárukou kvality. Není to žádný regionální zahořklý architekt, ale člověk, který má evropský věhlas. Navíc je vynikající designér. Navrhoval třeba vozy pražského metra,“ řekl pardubický architekt Aleš Klose. „Je tedy vysoká šance, že by to s nádražím mohlo dopadnout dobře,“ dodal.
Budovu nádraží projektoval v roce 1947 architekt Karel Řepa společně s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Syn prvně jmenovaného, Miroslav Řepa, dnes vlastní na památkově chráněnou budovu autorská práva. Bude tedy muset schválit všechny plánované změny. „Jsme domluveni, že hned jak bude podepsána smlouva, tak se spojíme s panem architektem Kotasem a budeme o projektu mluvit. Určitě budeme spolupracovat. Jen mám pocit, že to hned tak nebude,“ řekl Řepa.
Autor: MILAN ZLINSKÝ
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/161175/
PARDUBICE - DOPRAVNÍ UZEL. Kraj i město mají velkolepé plány. Nejenže se opraví interiér nádražní budovy, ale změnit se má i její okolí včetně lihovaru a autobusového nádraží. Celý areál se pak má v budoucnu propojit s letištěm.
Přestavba pardubického nádraží se nebude týkat jenom samotné budovy. Výrazná změna čeká i celé okolí haly z červených cihel. V plánu je výstavba podzemního parkoviště, využití prázdného areálu bývalého lihovaru nebo rekonstrukce a lepší dostupnost autobusového nádraží. „Na všech těchto věcech se bude podílet město. Přestavbu nádraží musíme využít k vylepšení celého okolí budovy. Je to ideální chvíle. Se zástupci firmy, která bude nádraží opravovat, se určitě sejdeme k jednání,“ řekl náměstek primátora Alexandr Krejčíř.
Politici z vedení kraje i města by také rádi "nové" nádraží napojili na plánovaný moderní letištní terminál, který má v Pardubicích vyrůst. „Hovořili jsme se zástupci firem o možnosti propojení nádraží a letiště. A to ať už jde o dopravu, nebo i možnost jednotného odbavení cestujících. Hodně lidí tady totiž přistane a dál do Prahy pokračuje vlakem,“ řekl nedávno vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.
Architekti už mají dokonce plán, jak by šlo propojení obou dopravních uzlů udělat. „Ideální by bylo celé nádraží i kolejiště podkopat a udělat tunel od lihovaru někam k dopravnímu podniku,“ uvedl architekt Miroslav Řepa.
Autor: MILAN ZLINSKÝ
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Architekt Řepa: Stavba nesmí ztratit svou tvář
Související rozhovor najdete na:
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=101&r=mfpardubice&c=736003
Přestavba pardubického nádraží se nebude týkat jenom samotné budovy. Výrazná změna čeká i celé okolí haly z červených cihel. V plánu je výstavba podzemního parkoviště, využití prázdného areálu bývalého lihovaru nebo rekonstrukce a lepší dostupnost autobusového nádraží. „Na všech těchto věcech se bude podílet město. Přestavbu nádraží musíme využít k vylepšení celého okolí budovy. Je to ideální chvíle. Se zástupci firmy, která bude nádraží opravovat, se určitě sejdeme k jednání,“ řekl náměstek primátora Alexandr Krejčíř.
Politici z vedení kraje i města by také rádi "nové" nádraží napojili na plánovaný moderní letištní terminál, který má v Pardubicích vyrůst. „Hovořili jsme se zástupci firem o možnosti propojení nádraží a letiště. A to ať už jde o dopravu, nebo i možnost jednotného odbavení cestujících. Hodně lidí tady totiž přistane a dál do Prahy pokračuje vlakem,“ řekl nedávno vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.
Architekti už mají dokonce plán, jak by šlo propojení obou dopravních uzlů udělat. „Ideální by bylo celé nádraží i kolejiště podkopat a udělat tunel od lihovaru někam k dopravnímu podniku,“ uvedl architekt Miroslav Řepa.
Autor: MILAN ZLINSKÝ
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Architekt Řepa: Stavba nesmí ztratit svou tvář
Související rozhovor najdete na:
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=101&r=mfpardubice&c=736003
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/161174/
Pardubické nádraží možná dostane za rok ke svým kulatým padesátým narozeninám velký dárek v podobě opravy.
Památkově chráněná budova byla totiž slavnostně uvedena do provozu na prvního máje v roce 1958, kdy o půl třetí odpoledne zastavil u čtvrtého nástupiště slavnostně vyzdobený první vlak tažený lokomotivou řady 498.0.
Soudruzi využili bývalého Svátku práce k velkolepé veselici. „Podívat se přišlo na nádraží strašně moc lidí. Působilo to na nás ohromně. Se starým nádražím se to nedalo ani srovnat. Bylo to na tu dobu hrozně moderní,“ vzpomíná důchodkyně z Pardubic Zdena Stará.
Na stavbě nového nádraží se však začalo pracovat už o jedenáct let dříve. Konkrétně v roce 1947 začali architekti Karel Kalvoda, Josef Danda a Karel Řepa připravovat projekt moderního nádraží.
„Základem se stala velká a prostorná jednopodlažní hala se schodišti podchodů k nástupištím. Součástí budovy jsou čekárny, pokladny, restaurace, úschovny zavazadel, sociální zařízení a prodejní stánky. Z haly vyrůstá kolmo ke kolejím dominantní sedmipodlažní budova využívána jak pro cestující, tak pro administrativu železnice,“ píše se na webových stránkách Pardubického železničního spolku.
Ačkoliv nádraží bylo otevřeno už v roce 1958, stavba byla definitivně dokončena až o dva roky později. „Jako poslední úprava proběhlo narovnání kolejí od Chocně, aby vlaky mohly vjíždět do stanice nezmenšenou rychlostí,“ uvádějí dobové prameny.
Autor: (zln)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Památkově chráněná budova byla totiž slavnostně uvedena do provozu na prvního máje v roce 1958, kdy o půl třetí odpoledne zastavil u čtvrtého nástupiště slavnostně vyzdobený první vlak tažený lokomotivou řady 498.0.
Soudruzi využili bývalého Svátku práce k velkolepé veselici. „Podívat se přišlo na nádraží strašně moc lidí. Působilo to na nás ohromně. Se starým nádražím se to nedalo ani srovnat. Bylo to na tu dobu hrozně moderní,“ vzpomíná důchodkyně z Pardubic Zdena Stará.
Na stavbě nového nádraží se však začalo pracovat už o jedenáct let dříve. Konkrétně v roce 1947 začali architekti Karel Kalvoda, Josef Danda a Karel Řepa připravovat projekt moderního nádraží.
„Základem se stala velká a prostorná jednopodlažní hala se schodišti podchodů k nástupištím. Součástí budovy jsou čekárny, pokladny, restaurace, úschovny zavazadel, sociální zařízení a prodejní stánky. Z haly vyrůstá kolmo ke kolejím dominantní sedmipodlažní budova využívána jak pro cestující, tak pro administrativu železnice,“ píše se na webových stránkách Pardubického železničního spolku.
Ačkoliv nádraží bylo otevřeno už v roce 1958, stavba byla definitivně dokončena až o dva roky později. „Jako poslední úprava proběhlo narovnání kolejí od Chocně, aby vlaky mohly vjíždět do stanice nezmenšenou rychlostí,“ uvádějí dobové prameny.
Autor: (zln)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/161173/
Vlastní cestou se pravděpodobně vydají České dráhy (ČD) při zvelebování hlavního nádraží v Olomouci.
Dráhy budou asi jeho zvelebení nakonec muset platit ze své pokladny
Nepodařilo se totiž najít komerčního partnera, který by se spolu s nimi na oživení a opravách budovy v rámci projektu Živá nádraží podílel. Kdy by mohly úpravy nádražních prostor začít a jak budou postupovat, je ale v tuto chvíli ještě nejasné.
Podle oficiálního sdělení Českých drah se nyní hledá optimální řešení, jak se v Olomouci k dlouho očekávané modernizaci prostor pro cestující dopracovat. „S největší pravděpodobností bude probíhat postupná rekonstrukce z vlastních zdrojů Českých drah,“ uvedla pouze Hana Bednářová z tiskového oddělení ČD. O konkrétní variantě dalšího postupu musí ještě rozhodnout představenstvo ČD.
Bližší informace nemohla poskytnout ani Regionální správa majetku (RSM), která péči o budovu nádraží nyní přebírá. „Více bych mohl vědět zhruba v polovině května,“ konstatoval ředitel RSM Olomouc Gabriel Jursa.
Podle vrchního přednosty olomoucké Správy dopravní cesty Václava Johna jsou studie na modernizaci a oživení prostor připraveny již zhruba tři roky. Další postup byl tehdy přerušen v souvislosti s hledáním partnera pro projekt Živá nádraží i výstavbou podchodu. „Pokud by to dráhy financovaly z vlastních zdrojů, jsou přípravy projektu již v pokročilém stadiu. Osobně jsem přesvědčen, že nejpozději příští rok dojde k dalším krokům při opravách celého prostoru,“ odhaduje John.
Nachystané studie zahrnují modernizaci a úpravy interiérů obou křídel budovy. Snaha najít pro oživení olomouckého nádraží komerčního partnera, který by je financoval a pak část prostor využíval, padla letos v únoru. Ani po dvou kolech výběrového řízení, a ani po přímé poptávce se žádný uchazeč nenašel. „Vyzvedli si zadávací dokumentaci, ale s nabídkou senámpak již nikdo neozval. Důvody, proč nakonec neměli zájem, neuvedli,“ sdělila Martina Koberová ze společnostiČD Reality, která výběr partnera pro projekt zajišťovala.
(Olomoucký deník)
Ilustrační snímky moje vlastní ze 7.4. t.r.
Dráhy budou asi jeho zvelebení nakonec muset platit ze své pokladny
Nepodařilo se totiž najít komerčního partnera, který by se spolu s nimi na oživení a opravách budovy v rámci projektu Živá nádraží podílel. Kdy by mohly úpravy nádražních prostor začít a jak budou postupovat, je ale v tuto chvíli ještě nejasné.
Podle oficiálního sdělení Českých drah se nyní hledá optimální řešení, jak se v Olomouci k dlouho očekávané modernizaci prostor pro cestující dopracovat. „S největší pravděpodobností bude probíhat postupná rekonstrukce z vlastních zdrojů Českých drah,“ uvedla pouze Hana Bednářová z tiskového oddělení ČD. O konkrétní variantě dalšího postupu musí ještě rozhodnout představenstvo ČD.
Bližší informace nemohla poskytnout ani Regionální správa majetku (RSM), která péči o budovu nádraží nyní přebírá. „Více bych mohl vědět zhruba v polovině května,“ konstatoval ředitel RSM Olomouc Gabriel Jursa.
Podle vrchního přednosty olomoucké Správy dopravní cesty Václava Johna jsou studie na modernizaci a oživení prostor připraveny již zhruba tři roky. Další postup byl tehdy přerušen v souvislosti s hledáním partnera pro projekt Živá nádraží i výstavbou podchodu. „Pokud by to dráhy financovaly z vlastních zdrojů, jsou přípravy projektu již v pokročilém stadiu. Osobně jsem přesvědčen, že nejpozději příští rok dojde k dalším krokům při opravách celého prostoru,“ odhaduje John.
Nachystané studie zahrnují modernizaci a úpravy interiérů obou křídel budovy. Snaha najít pro oživení olomouckého nádraží komerčního partnera, který by je financoval a pak část prostor využíval, padla letos v únoru. Ani po dvou kolech výběrového řízení, a ani po přímé poptávce se žádný uchazeč nenašel. „Vyzvedli si zadávací dokumentaci, ale s nabídkou senámpak již nikdo neozval. Důvody, proč nakonec neměli zájem, neuvedli,“ sdělila Martina Koberová ze společnostiČD Reality, která výběr partnera pro projekt zajišťovala.
(Olomoucký deník)
Ilustrační snímky moje vlastní ze 7.4. t.r.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159367/
Níže jsme si mohli přečíst, že se zahájením rekonstrukce jsou problémy, tady se ale píše optimisticky:
Už v letošním roce by mohla začít rozsáhlá rekonstrukce břeclavského nádraží, které je jedním z nejvýznamnějších železničních uzlů v České republice. Správa železniční dopravní cesty Olomouc, která je investorem stavby, plánuje kompletní rekonstrukci nástupišť, podchodu i samotných kolejních koridorů. Stavba za 2 miliardy 175 milionů korun bude hotová do roku 2010.
(Břeclavský deník)
Už v letošním roce by mohla začít rozsáhlá rekonstrukce břeclavského nádraží, které je jedním z nejvýznamnějších železničních uzlů v České republice. Správa železniční dopravní cesty Olomouc, která je investorem stavby, plánuje kompletní rekonstrukci nástupišť, podchodu i samotných kolejních koridorů. Stavba za 2 miliardy 175 milionů korun bude hotová do roku 2010.
(Břeclavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159351/
Ještě dlouho nebudou mít lidé před moderním železničním uzlem dost místa na parkování ani upravené zelené plochy. A přitom přednádražní prostor už měl být před několika měsíci dokončen. Důvodem jsou změny projektů. „Nyní nedokážu říct, kdy se podaří přednádraží dokončit. Snad ještě letos,“ uvedl starosta Zábřeha Zdeněk Kolář.
Problém začal už dlouho před listopadovými volbami, kdy na návrh tehdejšího starosty Petra Fabiána byl původní projekt změněn a rozestavěn podle nového návrhu, který výrazně omezoval parkovací plochy. Nové zastupitelstvo zdědilo rozestavěný prostor ve chvíli, kdy dodavatel – Stavby silnic a železnic – požadoval místo vysoutěžených třiadvaceti milionů o patnáct milionů víc.
Podle nových zastupitelů byla však změna už před několika lety schválené podoby zábřežského přednádraží unáhlená a nevhodná. Rozestavěný prostor se tak bude předělávat znovu. Opět podle původního návrhu architekta Miloslava Tempíra.
Vracíme se k prvnímu návrhu úprav přednádraží
„Já jsem tu změnu nepochopil. Co je teď před nádražím, je paskvil. Určitě je dobře pro cestující, že se vše vrací k původnímu projektu, byť mírně upravenému. Nyní zastupitelé zamítli, aby v práci dál pokračoval původní dodavatel.
„Na přepracování prostoru bude vypsána nová soutěž. To samozřejmě nebrání, aby se jí Staby silnic a železnic nezúčastnily,“ řekl Kolář. Teprve nabídky ukážou, o kolik se podaří patnácti milionou částku navrhovanou původním dodavatelem snížit.
„V každém případě to bude citelný zásah do městského rozpočtu. Letos máme na investice zhruba dvacet milionů korun. Jetě se budeme bavit o tom, zda na úkor přednádraží omezíme jiné investice, nebo si město vezme úvěr, nebo obě varianty zkombinujeme,“ podotkl Kolář. Návrat přednádraží k původnímu návrhu podle něj přinese vedle většího komfortu pro cestující také trojnásobně víc parkovacích míst.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Problém začal už dlouho před listopadovými volbami, kdy na návrh tehdejšího starosty Petra Fabiána byl původní projekt změněn a rozestavěn podle nového návrhu, který výrazně omezoval parkovací plochy. Nové zastupitelstvo zdědilo rozestavěný prostor ve chvíli, kdy dodavatel – Stavby silnic a železnic – požadoval místo vysoutěžených třiadvaceti milionů o patnáct milionů víc.
Podle nových zastupitelů byla však změna už před několika lety schválené podoby zábřežského přednádraží unáhlená a nevhodná. Rozestavěný prostor se tak bude předělávat znovu. Opět podle původního návrhu architekta Miloslava Tempíra.
Vracíme se k prvnímu návrhu úprav přednádraží
„Já jsem tu změnu nepochopil. Co je teď před nádražím, je paskvil. Určitě je dobře pro cestující, že se vše vrací k původnímu projektu, byť mírně upravenému. Nyní zastupitelé zamítli, aby v práci dál pokračoval původní dodavatel.
„Na přepracování prostoru bude vypsána nová soutěž. To samozřejmě nebrání, aby se jí Staby silnic a železnic nezúčastnily,“ řekl Kolář. Teprve nabídky ukážou, o kolik se podaří patnácti milionou částku navrhovanou původním dodavatelem snížit.
„V každém případě to bude citelný zásah do městského rozpočtu. Letos máme na investice zhruba dvacet milionů korun. Jetě se budeme bavit o tom, zda na úkor přednádraží omezíme jiné investice, nebo si město vezme úvěr, nebo obě varianty zkombinujeme,“ podotkl Kolář. Návrat přednádraží k původnímu návrhu podle něj přinese vedle většího komfortu pro cestující také trojnásobně víc parkovacích míst.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/158427/
V odbavovací hale nádraží v Zábřehu na Moravě bylo zprovozněno nové informační zařízení pro slabozraké a nevidomé. Elektronický zobrazovací panel (EZOP) s hlasovým výstupem znamená další výrazný posun v procesu odstraňování bariér pro nevidomé.
Unikátní zařízení předali veřejnosti do užívání v pondělí 2. dubna slavnostním poklepem dlaně náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje MUDr. Jitka Chalánková a ředitel olomouckého Tyflocentra Jan Příborský. Slavnostnímu aktu byli mj. přítomni senátor Adolf Jílek, poslanec Karel Korytář, vrchní přednosta SDC Olomouc Václav John, vrchní přednosta uzlové žst. Olomouc hl. n. Vítězslav Šmelko, viceprezident pražské centrály pro odstraňování bariér SONS ČR Viktor Dudr, zástupce zhotovitelské firmy Starmon, s. r. o., Ladislav Kovář a další hosté.
Aktualitu najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_15prim.htm
Unikátní zařízení předali veřejnosti do užívání v pondělí 2. dubna slavnostním poklepem dlaně náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje MUDr. Jitka Chalánková a ředitel olomouckého Tyflocentra Jan Příborský. Slavnostnímu aktu byli mj. přítomni senátor Adolf Jílek, poslanec Karel Korytář, vrchní přednosta SDC Olomouc Václav John, vrchní přednosta uzlové žst. Olomouc hl. n. Vítězslav Šmelko, viceprezident pražské centrály pro odstraňování bariér SONS ČR Viktor Dudr, zástupce zhotovitelské firmy Starmon, s. r. o., Ladislav Kovář a další hosté.
Aktualitu najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_15prim.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/155873/
České dráhy slibují, že do deseti let zmodernizují samy nebo s pomocí obcí a v některých případech i soukromého kapitálu téměř všechna nádraží ve městech, která mají nad 20 tisíc obyvatel.
V první fázi by rekonstrukcí mělo projít na šest desítek nádraží v celé zemi, a to ta, kterými projde co nejvíce cestujících.
Do skupiny těch „nejatraktivnějších“ a nejfrekventovanějších se dostalo i břeclavské nádraží, jeho přestavba se však zpožďuje.
„Vloni České dráhy opakovaně vyhlásily výběrové řízení, ale nebyla předložena žádná nabídka, která by byla na takové úrovni, abychom o ní jednali. Z tohoto důvodu se připravuje druhé kolo výběrového řízení,“ vysvětlila oddálení přestavby břeclavského nádraží Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
Břeclavské nádraží je významné hlavně tím, že se tady kříží železniční koridory na Brno a na Přerov a navíc leží na hranici s Rakouskem. České dráhy předpokládaly, že práce začnou letos na podzim a možná i dříve. Ale v Břeclavi musí ještě počkat.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Slovensko zřejmě z pohledu pachatele článku
a) je bezvýznamné,
b) není to zahraničí,
c) z Břeclavi tam vlaky nejezdí.
V první fázi by rekonstrukcí mělo projít na šest desítek nádraží v celé zemi, a to ta, kterými projde co nejvíce cestujících.
Do skupiny těch „nejatraktivnějších“ a nejfrekventovanějších se dostalo i břeclavské nádraží, jeho přestavba se však zpožďuje.
„Vloni České dráhy opakovaně vyhlásily výběrové řízení, ale nebyla předložena žádná nabídka, která by byla na takové úrovni, abychom o ní jednali. Z tohoto důvodu se připravuje druhé kolo výběrového řízení,“ vysvětlila oddálení přestavby břeclavského nádraží Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
Břeclavské nádraží je významné hlavně tím, že se tady kříží železniční koridory na Brno a na Přerov a navíc leží na hranici s Rakouskem. České dráhy předpokládaly, že práce začnou letos na podzim a možná i dříve. Ale v Břeclavi musí ještě počkat.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Slovensko zřejmě z pohledu pachatele článku
a) je bezvýznamné,
b) není to zahraničí,
c) z Břeclavi tam vlaky nejezdí.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/155452/
Více pohodlí, příjemnější prostředí a už žádný zápach a špína. České dráhy vytipovaly zhruba patnáct jihomoravských nádraží, která kompletně opraví. Projekt Živá nádraží se dotkne hlavně důležitých dopravních uzlů.
Z jedné strany bučovického nádraží stojí ještě lešení, ale z té druhé, od kolejí, je už vidět, že bude opravdu hezké. „Zasloužilo si nový kabát,“ přiznává cestující Eva Čermáková a starší pán kousek dál to řekne bez obalu: „Vypadalo už děsně.“ Na určitou sešlost mělo nárok, protože tady stojí od roku 1887 a navíc se na něm hodně vyřádili i vandalové.
Podobně je však na tom většina nádraží v kraji, a proto cestující možná potěší, že i jiné železniční stanice na jižní Moravě si postupně vezmou do práce řemeslníci.
Živá nádraží
„Oživovacím a omlazovacím“ procesem jako v Bučovicích projdou nádraží ve většině měst, která mají více než 20 tisíc obyvatel nebo jsou na důležitých dopravních křižovatkách.
Rozsáhlejší rekonstrukce se tedy dočkají například v Břeclavi, Ivančicích, ve Vyškově, Šlapanicích u Brna či Kyjově.
České dráhy „akci“ nazvaly Živé nádraží. Ovšem myšlenka sama o sobě není nic nového – snaha zkulturnit nádraží a dostat do nich co nejvíce lidí je evropský trend. Nádražními budovami stále prochází obrovské množství lidí a už mají i své historické kouzlo.
V Madridu zahrada, ve Strážnici barvy z Itálie
Například v Madridu je na nádraží tropická zahrada, na jedné římské stanici si lidé mohou zacvičit ve fitnesscentru, jinde jsou hotely, obchody, kavárny.
V Jihomoravském kraji nejsou úpravy nádraží tak bombastické jako v evropských metropolích, některá z nich už však alespoň vypadají lépe. Rekonstrukci už má za sebou například nádraží v Tišnově. „Tam se mimo jiné upravila i vnitřní dispozice, aby více vyhovovala cestujícím, a v přízemí je nyní také informační kancelář města Tišnov,“ uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
Modernější interiér dostalo vloni i nádraží v Brně. České dráhy do něj vložily peníze i přesto, že je jasné, že časem vyroste hlavní budova jinde. Zda jen o 200 metrů dále, či 800, se právě rozhoduje. V té stávající se po loňských opravách lépe pohybují vozíčkáři a dráhy vyšly vstříc i cestujícím v 1. třídě – připravily pro ně lepší čekárnu.
Hezčí nádraží mají také v Nedvědici nebo ve Strážnici. České dráhy se dokonce chlubí, že fasádu strážnického nádraží nechaly natřít kvalitními barvami přivezenými z Itálie a Velké Británie a místní výtvarnice horní okraje oken dokonce ozdobily slováckými lidovými motivy.
A opravy dalších nádraží se připravují. „V současné době se zpracovává studie revitalizace železničních stanic Hodonín, Vyškov a Mikulov,“ uvedla Bednářová. Místní se třeba dočkají takových razantních změn jako v Bučovicích.
Nádraží je hrozné, stěžovali si i radní
Tam se na železniční budovy vrhli dělníci vloni na podzim. Do té doby se tady vedly známé řeči o zaplivaném nádraží. „Bylo hnusné a několikrát jsme si na to jako město dokonce stěžovali,“ uvedl bučovický místostarosta František Šujan. Přiznal ovšem také, že vadou na kráse vstupu do města od vlaku nebylo jen nádraží. Ale také sběrné suroviny, které jsou v jeho blízkosti a k nimž stahují harampádí sociálně slabší občané. Pro navození prvního dojmu z města si Bučovice nemohly vymyslet vražednější kombinaci. Starosta ale slíbil, že i o sběrných surovinách už radnice jedná.
Bučovické nádraží by mělo být hotové v dubnu a například nová výdejna jízdenek se do nových prostor přestěhuje každým dnem. Jízdenky se přechodně prodávají v bývalém skladu, kde je i čekárna, která připomíná spíše středověk. Kdo z dlouhé chvíle zvedne hlavu, nevidí nad sebou strop, ale střešní tašky.
Bezdomovci se už tady nevyspí
Nové nádraží je ale velkým příslibem. Vmalé hale jsou už namontované moderní modré sedačky s opěradly, aby si už na nich nemohli „ustlat“ bezdomovci. A jsou z materiálu, který není problém udržovat hygienicky čistý.
Z jedné strany bučovického nádraží stojí ještě lešení, ale z té druhé, od kolejí, je už vidět, že bude opravdu hezké. „Zasloužilo si nový kabát,“ přiznává cestující Eva Čermáková a starší pán kousek dál to řekne bez obalu: „Vypadalo už děsně.“ Na určitou sešlost mělo nárok, protože tady stojí od roku 1887 a navíc se na něm hodně vyřádili i vandalové.
Podobně je však na tom většina nádraží v kraji, a proto cestující možná potěší, že i jiné železniční stanice na jižní Moravě si postupně vezmou do práce řemeslníci.
Živá nádraží
„Oživovacím a omlazovacím“ procesem jako v Bučovicích projdou nádraží ve většině měst, která mají více než 20 tisíc obyvatel nebo jsou na důležitých dopravních křižovatkách.
Rozsáhlejší rekonstrukce se tedy dočkají například v Břeclavi, Ivančicích, ve Vyškově, Šlapanicích u Brna či Kyjově.
České dráhy „akci“ nazvaly Živé nádraží. Ovšem myšlenka sama o sobě není nic nového – snaha zkulturnit nádraží a dostat do nich co nejvíce lidí je evropský trend. Nádražními budovami stále prochází obrovské množství lidí a už mají i své historické kouzlo.
V Madridu zahrada, ve Strážnici barvy z Itálie
Například v Madridu je na nádraží tropická zahrada, na jedné římské stanici si lidé mohou zacvičit ve fitnesscentru, jinde jsou hotely, obchody, kavárny.
V Jihomoravském kraji nejsou úpravy nádraží tak bombastické jako v evropských metropolích, některá z nich už však alespoň vypadají lépe. Rekonstrukci už má za sebou například nádraží v Tišnově. „Tam se mimo jiné upravila i vnitřní dispozice, aby více vyhovovala cestujícím, a v přízemí je nyní také informační kancelář města Tišnov,“ uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
Modernější interiér dostalo vloni i nádraží v Brně. České dráhy do něj vložily peníze i přesto, že je jasné, že časem vyroste hlavní budova jinde. Zda jen o 200 metrů dále, či 800, se právě rozhoduje. V té stávající se po loňských opravách lépe pohybují vozíčkáři a dráhy vyšly vstříc i cestujícím v 1. třídě – připravily pro ně lepší čekárnu.
Hezčí nádraží mají také v Nedvědici nebo ve Strážnici. České dráhy se dokonce chlubí, že fasádu strážnického nádraží nechaly natřít kvalitními barvami přivezenými z Itálie a Velké Británie a místní výtvarnice horní okraje oken dokonce ozdobily slováckými lidovými motivy.
A opravy dalších nádraží se připravují. „V současné době se zpracovává studie revitalizace železničních stanic Hodonín, Vyškov a Mikulov,“ uvedla Bednářová. Místní se třeba dočkají takových razantních změn jako v Bučovicích.
Nádraží je hrozné, stěžovali si i radní
Tam se na železniční budovy vrhli dělníci vloni na podzim. Do té doby se tady vedly známé řeči o zaplivaném nádraží. „Bylo hnusné a několikrát jsme si na to jako město dokonce stěžovali,“ uvedl bučovický místostarosta František Šujan. Přiznal ovšem také, že vadou na kráse vstupu do města od vlaku nebylo jen nádraží. Ale také sběrné suroviny, které jsou v jeho blízkosti a k nimž stahují harampádí sociálně slabší občané. Pro navození prvního dojmu z města si Bučovice nemohly vymyslet vražednější kombinaci. Starosta ale slíbil, že i o sběrných surovinách už radnice jedná.
Bučovické nádraží by mělo být hotové v dubnu a například nová výdejna jízdenek se do nových prostor přestěhuje každým dnem. Jízdenky se přechodně prodávají v bývalém skladu, kde je i čekárna, která připomíná spíše středověk. Kdo z dlouhé chvíle zvedne hlavu, nevidí nad sebou strop, ale střešní tašky.
Bezdomovci se už tady nevyspí
Nové nádraží je ale velkým příslibem. Vmalé hale jsou už namontované moderní modré sedačky s opěradly, aby si už na nich nemohli „ustlat“ bezdomovci. A jsou z materiálu, který není problém udržovat hygienicky čistý.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/155449/
Ošuntělou budovu vyšehradského nádraží míjejí každý den tisíce lidí. Pohled je to smutný – opadané omítky, plevel, povalující se odpadky a špinavá, rozbitá okna. Po dřívější secesní nádheře ani památky. „Cestovala jsem odtud jako malá k tetě do Písku, ale nádraží teď vypadá více jako ruina než místo, kudy jezdí vlak,“ říká Jana Mladá z Pankráce. Vlaky tu nezastavují od 60. let minulého století. Nedovolují to bezpečnostní předpisy, nádraží totiž stojí v oblouku trati. Soupravy proto pouze projíždějí.
Poté, co odešli poslední cestující, začala vzácná, památkově chráněná budova postupně chátrat. Nádraží nepomohla ani rekonstrukce v osmdesátých letech, paradoxně jeho stav spíš zhoršila. Začalo zatékat pod fasádu, proto je okolo celého objektu několik let natažena bezpečnostní síť.
Unikát mezi nádražími
Odborníci přitom upozorňují, že nádražní budova by si zasloužila lepší osud. „Je to zajímavá stavba, mezi pražskými nádražími unikátní,“ upozorňuje jednatel Klubu Za starou Prahu Richard Biegel a své tvrzení hned zdůvodňuje: „Je to jedna z mála dochovaných historických staveb malého městského nádraží, která navíc výrazně formuje své okolí.“
Budova vznikla před 103 lety, pravděpodobně podle plánů architekta Antonína Balšánka, který pro Prahu navrhl například městské muzeum nebo se podílel na projektu Obecního domu.
Památkou však není jen hlavní budova. Historici mluví v superlativech také o přízemním domku z hrázděného zdiva, kde bývala čekárna.
Dnes je nádraží na prodej. Jeho majitel, České dráhy, už hledá kupce. Objekt by chtěla získat například radnice Prahy 2. Městská část plánuje, že by tady vybudovala kulturní a společenské centrum pro veřejnost. Podobný projekt však už jednou ztroskotal – budovu získala v roce 2002 do pronájmu společnost Nádraží, s. r. o., spory mezi ní a Českými dráhami dnes řeší soud.
Zastávka pro vlaky se vrátí
I když bude nádraží prodáno, je možné, že se cestující dočkají a po několika letech jim vlak na trati u Vyšehradu zase zastaví. „Dlouhodobě se uvažuje o vybudování železniční zastávky v této oblasti, nejreálnější se teď jeví varianta v oblasti Ostrčilova náměstí,“ potvrzuje mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.´
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)