Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Kroměřížské vlakové nádraží získá moderní tvář. Bude pohodlnější pro cestující
Rekonstrukcí za bezmála půl miliardy korun projde kroměřížské vlakové nádraží. Stavba začne v březnu 2008 a hotova by měla být koncem dubna roku 2009. O náklady se podělí Státní fond dopravní infrastruktury a Evropská unie.
Jak bude nové nádraží vypadat? To napovídá studie státní společnosti Správa železniční dopravní cesty, kterou má MF DNES k dispozici. Hrbolaté kolejiště z udusané hlíny zmizí. Nahradí je moderní nástupiště z betonových desek usazených půl metru nad kolejemi. Lidem se tak výrazně usnadní nástup do vagonů. Pro vlaky ve směru Kojetín - Hulín vznikne zcela nový 250 metrů dlouhý oboustranný nástupní ostrůvek. Na něm budou stát dva dvanáctimetrové osvětlené přístřešky s elektronickými informačními tabulemi a lavičkami.
K nástupišti povede od středu nádražní budovy pět metrů široký pěší přechod přes koleje.
Druhý, už jen „jednostranný“ nástupní ostrůvek vznikne na místě dnešního skladiště napravo od nádražní budovy. To bude zbouráno. Toto nové nástupiště bude 90 metrů dlouhé. Sloužit bude cestujícím jedoucím směrem na Zdounky a Zborovice.
Domy za nádražím oddělí od kolejiště dva a půl metru vysoká protihluková stěna. Ta bude 86 metrů dlouhá a částečně prosklená.
Přejezdy kolem nádraží dostanou nový, k autům šetrnější povrch a bezpečnější závory i signalizaci. Díky nové koleji s výhybkou skončí i letitý problém kroměřížského nádraží - posouvání vagonů přes přejezd na velmi vytížené Hulínské ulici.
Na většině kolejišť se vymění železniční svršek i podloží. Nahradí je nové koleje a šestnáct vyhřívaných výhybek. Ty v zimě nezamrznou a nebudou tak způsobovat zpoždění. Kromě šestnácti osvětlovacích sloupů přibude i jedna věž s reflektory.
„Celkové investiční náklady projektu stavby nejsou ještě definitivní. Po ukončení připomínkového řízení, které právě probíhá, lze totiž předpokládat změny,“ sdělila Anna Kodysová, vedoucí kanceláře generálního ředitele státního podniku Správa železniční dopravní cesty, který projekt připravuje.
„Náklady však nepřekročí schválený limit 483 milionů korun,“ dodala Kodysová.
* Nové nádraží:
Stavba začne 1. března roku 2008, skončí 30. dubna roku 2009. Na rekonstrukci dá 230 milionů Státní fond dopravní infrastruktury a 253 milionů fondy Evropské unie.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Rekonstrukcí za bezmála půl miliardy korun projde kroměřížské vlakové nádraží. Stavba začne v březnu 2008 a hotova by měla být koncem dubna roku 2009. O náklady se podělí Státní fond dopravní infrastruktury a Evropská unie.
Jak bude nové nádraží vypadat? To napovídá studie státní společnosti Správa železniční dopravní cesty, kterou má MF DNES k dispozici. Hrbolaté kolejiště z udusané hlíny zmizí. Nahradí je moderní nástupiště z betonových desek usazených půl metru nad kolejemi. Lidem se tak výrazně usnadní nástup do vagonů. Pro vlaky ve směru Kojetín - Hulín vznikne zcela nový 250 metrů dlouhý oboustranný nástupní ostrůvek. Na něm budou stát dva dvanáctimetrové osvětlené přístřešky s elektronickými informačními tabulemi a lavičkami.
K nástupišti povede od středu nádražní budovy pět metrů široký pěší přechod přes koleje.
Druhý, už jen „jednostranný“ nástupní ostrůvek vznikne na místě dnešního skladiště napravo od nádražní budovy. To bude zbouráno. Toto nové nástupiště bude 90 metrů dlouhé. Sloužit bude cestujícím jedoucím směrem na Zdounky a Zborovice.
Domy za nádražím oddělí od kolejiště dva a půl metru vysoká protihluková stěna. Ta bude 86 metrů dlouhá a částečně prosklená.
Přejezdy kolem nádraží dostanou nový, k autům šetrnější povrch a bezpečnější závory i signalizaci. Díky nové koleji s výhybkou skončí i letitý problém kroměřížského nádraží - posouvání vagonů přes přejezd na velmi vytížené Hulínské ulici.
Na většině kolejišť se vymění železniční svršek i podloží. Nahradí je nové koleje a šestnáct vyhřívaných výhybek. Ty v zimě nezamrznou a nebudou tak způsobovat zpoždění. Kromě šestnácti osvětlovacích sloupů přibude i jedna věž s reflektory.
„Celkové investiční náklady projektu stavby nejsou ještě definitivní. Po ukončení připomínkového řízení, které právě probíhá, lze totiž předpokládat změny,“ sdělila Anna Kodysová, vedoucí kanceláře generálního ředitele státního podniku Správa železniční dopravní cesty, který projekt připravuje.
„Náklady však nepřekročí schválený limit 483 milionů korun,“ dodala Kodysová.
* Nové nádraží:
Stavba začne 1. března roku 2008, skončí 30. dubna roku 2009. Na rekonstrukci dá 230 milionů Státní fond dopravní infrastruktury a 253 milionů fondy Evropské unie.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194662/
DĚČÍN - VÝCHOD Po letech přijel vlak
Poprvé po třiadvaceti letech včera přijel a zastavil na dnes už nevyužívaném nádraží Děčín - východ osobní vlak. Nebyl to však běžný spoj, ale historický motorák.
Magistrát, členové Iniciativy pro děčínský zámek a představitelé drah zastávkou chtěli upozornit na opuštěné nádražní budovy. Ty by se podle jejich nápadu mohly stát centrem historie železnice v Česku. Doufají, že by zde mohlo vzniknout celonárodní železniční muzeum.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Poprvé po třiadvaceti letech včera přijel a zastavil na dnes už nevyužívaném nádraží Děčín - východ osobní vlak. Nebyl to však běžný spoj, ale historický motorák.
Magistrát, členové Iniciativy pro děčínský zámek a představitelé drah zastávkou chtěli upozornit na opuštěné nádražní budovy. Ty by se podle jejich nápadu mohly stát centrem historie železnice v Česku. Doufají, že by zde mohlo vzniknout celonárodní železniční muzeum.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193815/
Nová kniha o historii železnice v Děčíně odhaluje řadu zajímavostí z nejdůležitějšího uzlu v tehdejším Rakousku
V červnu roku 1984 bylo město Děčín na nohou. Svou návštěvou ho poctil tehdejší vůdce severokorejského lidu, a také jeden z největších diktátorů světa, Kim Ir-sen. Zastavil se i na bývalém nádraží Děčín - východ, které nebylo pro osobní dopravu využíváno od 30. let minulého století. Přivítal jej zde tajemník Ústředního výboru KSČ Vasil Biľak. I takovouto, v dnešní době spíše bizarní, zajímavost se můžete dočíst v nové knize, která je věnována historii železnice v Děčíně. A historie byla skutečně slavná.
„Děčín patřil mezi nejdůležitější železniční uzly v tehdejším Rakousku. První vlaky tudy projížděly už v roce 1851. Jednalo se o strategickou komunikaci mezi Vídní a Drážďanami, která patřila státu. Později zde vznikly ještě další tři trasy, které provozovaly soukromé společnosti,“ říká autor knihy Jan Němec.
Když v roce 1918 vznikla Československá republika, převzala částečně i rakouské železnice.
„Československým drahám však nepatřil úsek mezi děčínskými Podmokly a Dolním Žlebem. Když totiž byla tato trať v 19. století budována, nemělo Rakousko peníze na její dostavbu až ke státní hranici, to znamená do Dolního Žlebu. Úsek tedy postavila Saská královská dráha. A až do roku 1938 na této části pracovali němečtí nádražáci. Když se v roce 1933 dostal v Německu k moci Adolf Hitler, zavlály zde i hákové kříže. Bylo to vůbec poprvé na území republiky,“ dodává autor.
Kniha představuje i perlu mezi nádražními budovami - stavbu na zmíněném Děčíně - východu, o níž se hovoří jako o možném místu, kde by mohlo být v budoucnosti železniční muzeum.
„Postaveno bylo v roce 1874 v neorenesančním slohu. V celé republice se jedná o poslední dochovanou drážní stavbu z této doby. Byl zde třeba Modrý salon, který sloužil k odpočinku před jízdou vlakem lidem cestujícím první třídou. Svému účelu už však nádraží dávno neslouží. Dnes je tu tělocvična,“ poznamenává Němec.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
V červnu roku 1984 bylo město Děčín na nohou. Svou návštěvou ho poctil tehdejší vůdce severokorejského lidu, a také jeden z největších diktátorů světa, Kim Ir-sen. Zastavil se i na bývalém nádraží Děčín - východ, které nebylo pro osobní dopravu využíváno od 30. let minulého století. Přivítal jej zde tajemník Ústředního výboru KSČ Vasil Biľak. I takovouto, v dnešní době spíše bizarní, zajímavost se můžete dočíst v nové knize, která je věnována historii železnice v Děčíně. A historie byla skutečně slavná.
„Děčín patřil mezi nejdůležitější železniční uzly v tehdejším Rakousku. První vlaky tudy projížděly už v roce 1851. Jednalo se o strategickou komunikaci mezi Vídní a Drážďanami, která patřila státu. Později zde vznikly ještě další tři trasy, které provozovaly soukromé společnosti,“ říká autor knihy Jan Němec.
Když v roce 1918 vznikla Československá republika, převzala částečně i rakouské železnice.
„Československým drahám však nepatřil úsek mezi děčínskými Podmokly a Dolním Žlebem. Když totiž byla tato trať v 19. století budována, nemělo Rakousko peníze na její dostavbu až ke státní hranici, to znamená do Dolního Žlebu. Úsek tedy postavila Saská královská dráha. A až do roku 1938 na této části pracovali němečtí nádražáci. Když se v roce 1933 dostal v Německu k moci Adolf Hitler, zavlály zde i hákové kříže. Bylo to vůbec poprvé na území republiky,“ dodává autor.
Kniha představuje i perlu mezi nádražními budovami - stavbu na zmíněném Děčíně - východu, o níž se hovoří jako o možném místu, kde by mohlo být v budoucnosti železniční muzeum.
„Postaveno bylo v roce 1874 v neorenesančním slohu. V celé republice se jedná o poslední dochovanou drážní stavbu z této doby. Byl zde třeba Modrý salon, který sloužil k odpočinku před jízdou vlakem lidem cestujícím první třídou. Svému účelu už však nádraží dávno neslouží. Dnes je tu tělocvična,“ poznamenává Němec.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193814/
Drážní inspekce označila železniční stanici v Brandýse nad Orlicí, kde loni v prosinci usmrtil rychlík ženu vystupující z vlaku, za životu nebezpečnou. Podle inspekce je stanice technicky a organizačně tak špatně zabezpečena, že se tragédie může kdykoli opakovat. Informovala o tom televize Nova. České dráhy výroky inspekce odmítají.
Do případu by se měl vložit i Drážní úřad, který naznačuje, že dráhy jistý díl viny asi ponesou, uvedla Nova. Pokud úřad nakonec označí za viníka tragédie ČD, hrozí jim pokuta až deset milionů korun a odpovědní lidé by se měli zpovídat před soudem.
Neštěstí se stalo loni v prosinci, kdy rychlík srazil ženu, která vystupovala s dcerou z osobního vlaku. Když chtěly přejít přes namrzlý železniční přechod, dcera uklouzla a matka ji zachraňovala. Ve chvíli, kdy se vracela pro tašky, usmrtil ženu projíždějící rychlík.
Podle Českých drah je na vině žena, která se prý neměla vracet přes trať a měla také údajně dost času, aby kolejiště opustila, neboť vlak na ni troubil.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193719/
V blízkej budúcnosti vzniknú na Hornej Nitre nové železničné zastávky:
1. zastávka Handlová sídl. Morovno. Vec je dohodnutá a schválená, vybavuje sa stavebné povolenie. Realizovať by sa malo už túto jeseň.
2. Prievidza Yazaki (na trati 145), zastávka bude situovaná niekde na Vápenickej ulici. Vec je v rovine rokovaní, možno realizácia ešte tento rok.
3. Prievidza sídl. Necpaly, na trati 144.
4. Výhľadovo (rok 2007-8) zastávka Prievidza priemyselná zóna (trať 140). Vybudovanie zastávky úzko súvisí s dobudovaním a oživením novovznikajúcej priemyselnej zóny.
5. V pláne je podľa slov Ing. Michala Vereša, riaditeľa úseku obchodu ŽSR, aj rekonštrukcia žst. Handlová, pravdepodobne na budúci rok.
Zdroj a viac info tu:
http://www.handlova.sk/?id_menu=22383&linked_menu=3TV%20archiv%20&firmy_slovenska_flag=0
32. Magazín Handlovskej televízie. Priamy link:
http://web.handlova.sk/web/3tv/magazin32.wmv
(video má cca 52MB, je to prvý príspevok v Magazíne.)
1. zastávka Handlová sídl. Morovno. Vec je dohodnutá a schválená, vybavuje sa stavebné povolenie. Realizovať by sa malo už túto jeseň.
2. Prievidza Yazaki (na trati 145), zastávka bude situovaná niekde na Vápenickej ulici. Vec je v rovine rokovaní, možno realizácia ešte tento rok.
3. Prievidza sídl. Necpaly, na trati 144.
4. Výhľadovo (rok 2007-8) zastávka Prievidza priemyselná zóna (trať 140). Vybudovanie zastávky úzko súvisí s dobudovaním a oživením novovznikajúcej priemyselnej zóny.
5. V pláne je podľa slov Ing. Michala Vereša, riaditeľa úseku obchodu ŽSR, aj rekonštrukcia žst. Handlová, pravdepodobne na budúci rok.
Zdroj a viac info tu:
http://www.handlova.sk/?id_menu=22383&linked_menu=3TV%20archiv%20&firmy_slovenska_flag=0
32. Magazín Handlovskej televízie. Priamy link:
http://web.handlova.sk/web/3tv/magazin32.wmv
(video má cca 52MB, je to prvý príspevok v Magazíne.)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193252/
Památník amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, který stál od roku 1928 před hlavním nádražím v Praze, bude obnoven. Včera o tom rozhodli pražští radní. Památník s Wilsonovou sochou v životní velikosti by měl být kopií původního památníku. Ten byl zničen nacisty během 2. světové války. Nový památník by měl před nádražím stát v roce 2009.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Na podružnosti je peněz vždycky dost.
Když se o tom plácalo včera v televizi, pražský pan primáš neopomenul zdůraznit, že je to zasloužená pocta našim velkým spojencům. Taková zdůvodnění už pamatuji, akorát, že ti velcí spojenci byli někde jinde.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Na podružnosti je peněz vždycky dost.
Když se o tom plácalo včera v televizi, pražský pan primáš neopomenul zdůraznit, že je to zasloužená pocta našim velkým spojencům. Taková zdůvodnění už pamatuji, akorát, že ti velcí spojenci byli někde jinde.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/192101/
Obyvatelé se musí komplikovaně přepravovat do nedalekého města. Dráha by jim cestování usnadnila
Hodov/ Nezáviděníhodnou polohu má malá obec Hodov. Co na tom, že je to do Velkého Meziříčí jen deset kilometrů, když autobusovou dopravou tam dorazíte po trase asi třikrát delší?
„Lidé často raději jedou čtyři kilometry na druhou stranu do Budišova a odtud vlakem do Velkého Meziříčí,“ posteskl si místostarosta Hodova Jiří Hort. To je jeden z důvodů, proč Hodov žádá o postavení vlastní železniční zastávky. „Nápad vznikl už před delší dobou. Je to dokonce zaneseno i v územním plánu. Žádost na Správu železničních a dopravních cest jsme podali loni,“ vypráví Hort.
„Výstavba nové železniční zastávky na trati ze Studence do Křižanova mezi stanicí Budišov a nákladištěm Rudíkov je zatím pouze ve stádiu úvah. Neexistuje přípravná dokumentace, ani není zadán projekt, tedy není známa ani předpokládaná finanční částka,“ uvedl Jiří Šťastný ze Správy železničních a dopravních cest.
V současné době visí osud plánované zastávky na nitce financování. „V případě, že by se obci podařilo získat příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury či dotaci z fondů Evropské unie, jsme připraveni spolupracovat na projektu i výstavbě a spolufinancovat železniční části stavby,“ dodal Šťastný.
O vzhledu stanice je již jasno
„Je to otázka peněz. Před námi leží důležitější úkoly, do kterých je třeba investovat, například bytová výstavba a podobně. Ale pokud by se podařilo, abychom sehnali peníze ze státního fondu nebo případně z Evropské unie, pak by bylo dobré vystavět zastávku co nejdříve,“ řekl místostarosta Hort. I v přípravné fázi už je ale známo, jak by měla nová železniční stanice nesoucí název Hodov vypadat. „Pravděpodobně by to bylo jednostranné, přibližně 80 metrů dlouhé, zvýšené nástupiště s bezbariérovým přístupem a nástupištní hranou asi půl metru nad temenem kolejnice usnadňující nástup i výstup cestujícím. Jeho součástí by bylo samozřejmě osvětlení a přístřešek pro čekající cestující,“ popsal Jiří Šťastný ze Správy železničních a dopravních cest. Podle něj by se další úpravy odvozovaly podle množství finančních prostředků, které by se Hodovu podařilo zajistit. K zastávce by pak mohla přibýt třeba nově opravená přístupová cesta a osvětlení.
(Třebíčský deník)
Hodov/ Nezáviděníhodnou polohu má malá obec Hodov. Co na tom, že je to do Velkého Meziříčí jen deset kilometrů, když autobusovou dopravou tam dorazíte po trase asi třikrát delší?
„Lidé často raději jedou čtyři kilometry na druhou stranu do Budišova a odtud vlakem do Velkého Meziříčí,“ posteskl si místostarosta Hodova Jiří Hort. To je jeden z důvodů, proč Hodov žádá o postavení vlastní železniční zastávky. „Nápad vznikl už před delší dobou. Je to dokonce zaneseno i v územním plánu. Žádost na Správu železničních a dopravních cest jsme podali loni,“ vypráví Hort.
„Výstavba nové železniční zastávky na trati ze Studence do Křižanova mezi stanicí Budišov a nákladištěm Rudíkov je zatím pouze ve stádiu úvah. Neexistuje přípravná dokumentace, ani není zadán projekt, tedy není známa ani předpokládaná finanční částka,“ uvedl Jiří Šťastný ze Správy železničních a dopravních cest.
V současné době visí osud plánované zastávky na nitce financování. „V případě, že by se obci podařilo získat příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury či dotaci z fondů Evropské unie, jsme připraveni spolupracovat na projektu i výstavbě a spolufinancovat železniční části stavby,“ dodal Šťastný.
O vzhledu stanice je již jasno
„Je to otázka peněz. Před námi leží důležitější úkoly, do kterých je třeba investovat, například bytová výstavba a podobně. Ale pokud by se podařilo, abychom sehnali peníze ze státního fondu nebo případně z Evropské unie, pak by bylo dobré vystavět zastávku co nejdříve,“ řekl místostarosta Hort. I v přípravné fázi už je ale známo, jak by měla nová železniční stanice nesoucí název Hodov vypadat. „Pravděpodobně by to bylo jednostranné, přibližně 80 metrů dlouhé, zvýšené nástupiště s bezbariérovým přístupem a nástupištní hranou asi půl metru nad temenem kolejnice usnadňující nástup i výstup cestujícím. Jeho součástí by bylo samozřejmě osvětlení a přístřešek pro čekající cestující,“ popsal Jiří Šťastný ze Správy železničních a dopravních cest. Podle něj by se další úpravy odvozovaly podle množství finančních prostředků, které by se Hodovu podařilo zajistit. K zastávce by pak mohla přibýt třeba nově opravená přístupová cesta a osvětlení.
(Třebíčský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/190782/
Zavřít mostek v Benešově museli kvůli havarijnímu stavu
Benešov - Jedinou lávku pro pěší v jižní části vlakového nádraží v Benešově muselo město uzavřít kvůli havarijnímu stavu. Nejbližší přechod přes železniční trať je nyní ale o kilometr dál. Lidé tak často riskují a přecházejí přes koleje.
„Po lávce přechází hodně lidí, je to dobrá zkratka. Pěkně nás naštvalo, že je zavřená. Kdybychom museli nádraží obcházet, tak nachodíme několik kilometrů. Hlavně nevíme, co s ní bude dál,“ řekla žena, která dojíždí do Benešova do práce a nepřála si zveřejnit své jméno.
Lidé podle ní nejenže přecházejí přes koleje, ale nerespektují ani zákaz vstupu na lávku: „Ti slušnější začali využívat autobus městské hromadné dopravy, ti ostatní chodí po kolejích nebo dál přes lávku.“
Město chystá rekonstrukci lávky. „Věděli jsme, že je lávka ve velmi špatném stavu, připravujeme rekonstrukci, ale rozhodnutí o uzavření přišlo ze dne na den. Nebyli jsme na to připraveni,“ uvedl místostarosta Roman Tichovský.
Město chystá projekt na nové přemostění
Uzavřít lávku totiž nařídil drážní inspektor, který kontroloval koncem června rekonstrukci železniční trati a vlakového nádraží. Ta trvá už několik měsíců.
„Uvědomujeme si, že tím, že jsme lávku uzavřeli, pustili jsme lidi na koleje, což je nebezpečné. Denně tudy projdou desítky lidí do práce,“ řekl Tichovský.
Lávka spojuje centrum s průmyslovou zónou, kde je několik podniků s desítkami zaměstnanců. „Je to cesta především pro ty, kteří přijíždějí do zaměstnání vlakem. Místní jezdí většinou autem,“ podotkl místostarosta.
Kdy však alespoň nejnutnější úpravy lávky začnou, se zatím neví. Město začalo okamžitě jednat s Českými drahami, aby mohlo lávku co nejdříve provizorně upravit. Zároveň chystá projekt na nový mostek přes koleje. „Máme studii na betonovou lávku, ale musíme se dohodnout s Českými drahami, zda bude po rekonstrukci koridoru v kolejišti místo na podpěru. Musíme zjistit, jak bude prostor potom vypadat,“ vysvětlil Tichovský.
Podle studie by nový mostek stál osm milionů korun. Město by ale muselo další peníze zaplatit za výluky na trati. Proto chce maximálně využít nynější rekonstrukce koridoru, který zajišťuje Správa železniční a dopravní cesty. „Lidé jsou nyní zvyklí na přestavbu a výluky už jsou. Rádi bychom se stavbou začali, dokud se staví koridor. V říjnu by měl být hotový projekt,“ řekl Tichovský.
Benešovské vlakové nádraží by mělo být zrekonstruované do konce roku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Benešov - Jedinou lávku pro pěší v jižní části vlakového nádraží v Benešově muselo město uzavřít kvůli havarijnímu stavu. Nejbližší přechod přes železniční trať je nyní ale o kilometr dál. Lidé tak často riskují a přecházejí přes koleje.
„Po lávce přechází hodně lidí, je to dobrá zkratka. Pěkně nás naštvalo, že je zavřená. Kdybychom museli nádraží obcházet, tak nachodíme několik kilometrů. Hlavně nevíme, co s ní bude dál,“ řekla žena, která dojíždí do Benešova do práce a nepřála si zveřejnit své jméno.
Lidé podle ní nejenže přecházejí přes koleje, ale nerespektují ani zákaz vstupu na lávku: „Ti slušnější začali využívat autobus městské hromadné dopravy, ti ostatní chodí po kolejích nebo dál přes lávku.“
Město chystá rekonstrukci lávky. „Věděli jsme, že je lávka ve velmi špatném stavu, připravujeme rekonstrukci, ale rozhodnutí o uzavření přišlo ze dne na den. Nebyli jsme na to připraveni,“ uvedl místostarosta Roman Tichovský.
Město chystá projekt na nové přemostění
Uzavřít lávku totiž nařídil drážní inspektor, který kontroloval koncem června rekonstrukci železniční trati a vlakového nádraží. Ta trvá už několik měsíců.
„Uvědomujeme si, že tím, že jsme lávku uzavřeli, pustili jsme lidi na koleje, což je nebezpečné. Denně tudy projdou desítky lidí do práce,“ řekl Tichovský.
Lávka spojuje centrum s průmyslovou zónou, kde je několik podniků s desítkami zaměstnanců. „Je to cesta především pro ty, kteří přijíždějí do zaměstnání vlakem. Místní jezdí většinou autem,“ podotkl místostarosta.
Kdy však alespoň nejnutnější úpravy lávky začnou, se zatím neví. Město začalo okamžitě jednat s Českými drahami, aby mohlo lávku co nejdříve provizorně upravit. Zároveň chystá projekt na nový mostek přes koleje. „Máme studii na betonovou lávku, ale musíme se dohodnout s Českými drahami, zda bude po rekonstrukci koridoru v kolejišti místo na podpěru. Musíme zjistit, jak bude prostor potom vypadat,“ vysvětlil Tichovský.
Podle studie by nový mostek stál osm milionů korun. Město by ale muselo další peníze zaplatit za výluky na trati. Proto chce maximálně využít nynější rekonstrukce koridoru, který zajišťuje Správa železniční a dopravní cesty. „Lidé jsou nyní zvyklí na přestavbu a výluky už jsou. Rádi bychom se stavbou začali, dokud se staví koridor. V říjnu by měl být hotový projekt,“ řekl Tichovský.
Benešovské vlakové nádraží by mělo být zrekonstruované do konce roku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/190781/
Nevábná zákoutí nádraží v Ústí a Teplicích, v minulosti často vyhledávaná pochybnými návštěvníky, mají ustoupit čilému obchodnímu a společenskému životu.
Obě stanice České dráhy zařadily do projektu Živá nádraží, jejich přeměna by měla začít příští rok na jaře. V budoucnu k nim mají přibýt ještě Louny.
„Kromě modernizace vozového parku a rozvoje služeb pro cestující je naší prioritou také revitalizace železničních stanic,“ řekl generální ředitel Českých drah Josef Bazala.
Obchody, stánky s občerstvením i kadeřnictví
V Ústí a v Teplicích už proběhly veřejné soutěže. Obchůdky, stánky s občerstvením nebo třeba kadeřnictví vystaví na nádraží v Teplicích mladoboleslavská firma Bostas. V Ústí to bude společnost Viamont, která počítá s tím, že projekt dokončí v roce 2011.
České dráhy chtějí takto oživit celkem 26 nádraží. Na rychlou přeměnu svých důležitých center ale nemají dostatek peněz, takže budou nejrůznějším investorům pronajímat místo ve stanicích k obchodním účelům.
„Podle mých informací mají být smlouvy dlouhodobé, a investoři budou muset tato místa po celou dobu udržovat na požadované úrovni,“ řekl včera šéf osobní dopravy ČD v Ústeckém kraji Petr Hinterholzinger.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Více ještě pod titulkem "Nádraží se mění v pulsující centra"
na stránce
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=182&r=mfsevercech&c=797243
Obě stanice České dráhy zařadily do projektu Živá nádraží, jejich přeměna by měla začít příští rok na jaře. V budoucnu k nim mají přibýt ještě Louny.
„Kromě modernizace vozového parku a rozvoje služeb pro cestující je naší prioritou také revitalizace železničních stanic,“ řekl generální ředitel Českých drah Josef Bazala.
Obchody, stánky s občerstvením i kadeřnictví
V Ústí a v Teplicích už proběhly veřejné soutěže. Obchůdky, stánky s občerstvením nebo třeba kadeřnictví vystaví na nádraží v Teplicích mladoboleslavská firma Bostas. V Ústí to bude společnost Viamont, která počítá s tím, že projekt dokončí v roce 2011.
České dráhy chtějí takto oživit celkem 26 nádraží. Na rychlou přeměnu svých důležitých center ale nemají dostatek peněz, takže budou nejrůznějším investorům pronajímat místo ve stanicích k obchodním účelům.
„Podle mých informací mají být smlouvy dlouhodobé, a investoři budou muset tato místa po celou dobu udržovat na požadované úrovni,“ řekl včera šéf osobní dopravy ČD v Ústeckém kraji Petr Hinterholzinger.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Více ještě pod titulkem "Nádraží se mění v pulsující centra"
na stránce
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=182&r=mfsevercech&c=797243
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/190444/
Definitivně padla naděje, že se ještě letos postaví nová železniční zastávka v Kostelci u masny.
O novou stanici projevilo zájem i vedení Hodova na Třebíčsku. Starostovi se dostalo od železničářů doporučení, aby si na stavbu sehnal peníze z Evropské unie.
Přitom s kosteleckou zastávkou to už loni v srpnu vypadalo nadějně. „V případě, že bude stavba zařazena do plánu, mohla by být uvedena do provozu v roce 2007,“ oznámil tenkrát Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Stanice s osmdesátimetrovým nástupištěm se ale do plánu nedostala. A co říká vedení SŽDC nyní, o rok později?
„S realizací je uvažováno v roce 2008,“ informoval za SŽDC Ivan Doležal. Stavba má stát čtyři a půl milionu korun. Hotova je přípravná dokumentace. V Kosteleckých uzeninách pracuje v současnosti 1300 zaměstnanců. Mnoho z nich dojíždí vlakem a kostelecké nádraží je od firmy poměrně vzdálené. Stanice těsně u firmy by se pracovníkům zamlouvala.
Méně jasnou budoucnost má před sebou plánovaná zastávka v Hodově na Třebíčsku, jejíž stavba se zvažuje zhruba uprostřed trati spojující Studenec a Křižanov. „K požadavku Hodova jsme informovali pana starostu o technických a finančních možnostech s tím, že očekáváme jeho reakci. SŽDC je v případě zájmu připravena konzultovat a řešit umístění a případně i uskutečnění zastávky,“ uvedl Doležal.
„SŽDC nám doporučilo, abychom se snažili získat finance na projekt z fondů EU,“ popsal Jiří Hort, místostarosta Hodova. Ze svého rozpočtu by Hodov nezvládl financování stavby. Přestože obec leží devět kilometrů od Velkého Meziříčí, autobusem se tam kličkuje po třicetikilometrové trase. Velké Meziříčí je tak pro lidi z Hodova nedostupnější než vzdálenější Třebíč.
Nejbližší železniční zastávka je od Hodova čtyři kilometry v Budišově. Do nové stanice by to měli místní mnohem blíž, koleje vedou kilometr od kraje obce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
O novou stanici projevilo zájem i vedení Hodova na Třebíčsku. Starostovi se dostalo od železničářů doporučení, aby si na stavbu sehnal peníze z Evropské unie.
Přitom s kosteleckou zastávkou to už loni v srpnu vypadalo nadějně. „V případě, že bude stavba zařazena do plánu, mohla by být uvedena do provozu v roce 2007,“ oznámil tenkrát Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Stanice s osmdesátimetrovým nástupištěm se ale do plánu nedostala. A co říká vedení SŽDC nyní, o rok později?
„S realizací je uvažováno v roce 2008,“ informoval za SŽDC Ivan Doležal. Stavba má stát čtyři a půl milionu korun. Hotova je přípravná dokumentace. V Kosteleckých uzeninách pracuje v současnosti 1300 zaměstnanců. Mnoho z nich dojíždí vlakem a kostelecké nádraží je od firmy poměrně vzdálené. Stanice těsně u firmy by se pracovníkům zamlouvala.
Méně jasnou budoucnost má před sebou plánovaná zastávka v Hodově na Třebíčsku, jejíž stavba se zvažuje zhruba uprostřed trati spojující Studenec a Křižanov. „K požadavku Hodova jsme informovali pana starostu o technických a finančních možnostech s tím, že očekáváme jeho reakci. SŽDC je v případě zájmu připravena konzultovat a řešit umístění a případně i uskutečnění zastávky,“ uvedl Doležal.
„SŽDC nám doporučilo, abychom se snažili získat finance na projekt z fondů EU,“ popsal Jiří Hort, místostarosta Hodova. Ze svého rozpočtu by Hodov nezvládl financování stavby. Přestože obec leží devět kilometrů od Velkého Meziříčí, autobusem se tam kličkuje po třicetikilometrové trase. Velké Meziříčí je tak pro lidi z Hodova nedostupnější než vzdálenější Třebíč.
Nejbližší železniční zastávka je od Hodova čtyři kilometry v Budišově. Do nové stanice by to měli místní mnohem blíž, koleje vedou kilometr od kraje obce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/189652/
Vedení Českých drah připravuje zavedení tří typů pokladen podle toho, co si cestující potřebuje zařídit. Přestože by tento systém měl do konce roku začít fungovat i v Břeclavi, Hodoníně a ve Znojmě, svou premiéru si odbude v Brně. Právě na zdejším hlavním nádraží má podle vedení drah čekání ve frontách už příští středu skončit.
„Tento způsob odbavování chceme vyzkoušet ve městě, kde je široká nabídka služeb. Do konce roku vzniknou tři typy pokladen na jihu Moravy ještě v Břeclavi, Hodoníně a ve Znojmě,“ vysvětlil ředitel marketingu Českých drah Aleš Ondrůj.
U sedmi pokladen prvního typu si cestující koupí jednorázové jízdenky, na pěti přepážkách takzvaného komplexního odbavení dostanou informace o vlakových spojích i linkách Integrovaného dopravního systému a vyřídí si tady například slevové průkazky.
Posledním typem bude přepážka přednostního odbavení. „Bude sloužit cestujícím vlaků SC Pendolino, lidem jedoucím první třídou všech spojů a těhotným ženám nebo lidem se sníženou pohyblivostí,“ doplnil Ondrůj.
Změnit by se měl i způsob, jakým se dnes na nádraží stojí ve frontě. Místo jednotlivých zástupů se utvoří takzvaný trychtýř, z něhož budou lidé postupovat ke všem přepážkám podle toho, co potřebují. Informační letáky s popisem změn by měly být na nádraží k dispozici už dnes.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
„Tento způsob odbavování chceme vyzkoušet ve městě, kde je široká nabídka služeb. Do konce roku vzniknou tři typy pokladen na jihu Moravy ještě v Břeclavi, Hodoníně a ve Znojmě,“ vysvětlil ředitel marketingu Českých drah Aleš Ondrůj.
U sedmi pokladen prvního typu si cestující koupí jednorázové jízdenky, na pěti přepážkách takzvaného komplexního odbavení dostanou informace o vlakových spojích i linkách Integrovaného dopravního systému a vyřídí si tady například slevové průkazky.
Posledním typem bude přepážka přednostního odbavení. „Bude sloužit cestujícím vlaků SC Pendolino, lidem jedoucím první třídou všech spojů a těhotným ženám nebo lidem se sníženou pohyblivostí,“ doplnil Ondrůj.
Změnit by se měl i způsob, jakým se dnes na nádraží stojí ve frontě. Místo jednotlivých zástupů se utvoří takzvaný trychtýř, z něhož budou lidé postupovat ke všem přepážkám podle toho, co potřebují. Informační letáky s popisem změn by měly být na nádraží k dispozici už dnes.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187735/
Dopravní terminály ve Zlíně a Otrokovicích. Rekonstrukce vlakového nádraží v Kroměříži. To jsou další akce, které by měly lidem usnadnit cestování ve Zlínském kraji.
O dopravním terminálu ve Zlíně už se hovoří několik let. Problémem jsou ale peníze. Město proto shání dotace.
„Terminál by mohl být částečně financován i z prostředků Evropské unie. Jakmile bude vyhlášena výzva, bude se Zlín o dotace ucházet,“ uvedla mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.
V terminálu, který by mohl ve Zlíně vyrůst u vlakového nádraží, by se „potkávala“ železniční, autobusová i městská hromadná doprava. Orientační rozpočet projektu byl vyčíslen na 540 milionů korun.
O něco dál než ve Zlíně jsou s výstavbou terminálu v Otrokovicích. S rozsáhlou investiční akcí za pětačtyřicet milionů korun se začne ještě letos. Radnice by na ni také ráda získala peníze z Evropské unie.
K zásadním úpravám prostoru u železničního nádraží vede město především fakt, že Otrokovice jsou velmi frekventovaný dopravní uzel.
„Princip navrženého řešení spočívá v rozdělení prostranství před vlakovým nádražím na tři samostatné části. Důraz je kladen především na kvalitní organizaci prostoru a integraci různých typů dopravy,“ řekl František Žák z otrokovického magistrátu. S úpravami vlakového nádraží počítá také Kroměříž. Stát mají skoro půl miliardy korun a jsou naplánovány na následujících pět let. V rámci rekonstrukce bude zbourána řídicí věž u silničního přejezdu a vozové depo s točnou a čerpací stanicí pohonných hmot, které stojí za ní. Na jejich místě vyroste stanoviště městské hromadné dopravy. Nádraží projde také téměř kompletní výměnou kolejiště, mimo jiné i asi dvaceti výhybek. „Pro rok 2007 je ze státního rozpočtu vyčleněno 14 milionů na přípravu projektové dokumentace,“ řekl poslanec Josef Smýkal.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
O dopravním terminálu ve Zlíně už se hovoří několik let. Problémem jsou ale peníze. Město proto shání dotace.
„Terminál by mohl být částečně financován i z prostředků Evropské unie. Jakmile bude vyhlášena výzva, bude se Zlín o dotace ucházet,“ uvedla mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.
V terminálu, který by mohl ve Zlíně vyrůst u vlakového nádraží, by se „potkávala“ železniční, autobusová i městská hromadná doprava. Orientační rozpočet projektu byl vyčíslen na 540 milionů korun.
O něco dál než ve Zlíně jsou s výstavbou terminálu v Otrokovicích. S rozsáhlou investiční akcí za pětačtyřicet milionů korun se začne ještě letos. Radnice by na ni také ráda získala peníze z Evropské unie.
K zásadním úpravám prostoru u železničního nádraží vede město především fakt, že Otrokovice jsou velmi frekventovaný dopravní uzel.
„Princip navrženého řešení spočívá v rozdělení prostranství před vlakovým nádražím na tři samostatné části. Důraz je kladen především na kvalitní organizaci prostoru a integraci různých typů dopravy,“ řekl František Žák z otrokovického magistrátu. S úpravami vlakového nádraží počítá také Kroměříž. Stát mají skoro půl miliardy korun a jsou naplánovány na následujících pět let. V rámci rekonstrukce bude zbourána řídicí věž u silničního přejezdu a vozové depo s točnou a čerpací stanicí pohonných hmot, které stojí za ní. Na jejich místě vyroste stanoviště městské hromadné dopravy. Nádraží projde také téměř kompletní výměnou kolejiště, mimo jiné i asi dvaceti výhybek. „Pro rok 2007 je ze státního rozpočtu vyčleněno 14 milionů na přípravu projektové dokumentace,“ řekl poslanec Josef Smýkal.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/185525/
Naše rekonstrukce představuje skutečnou oslavu 19. století prostřednictvím jemného dotyku dnešních myšlenek," komentoval úspěšné završení díla sám autor. "Dramatickou střešní konstrukci jsme navrhli tak, aby spojila komfort původní historické budovy se snížením spotřeby energie. Odhalili jsme při tom jemné historické detaily a současně dovnitř pustili přirozené světlo. Můžeme říci, že jsme nádraží připravili pro provoz v 21. století."
Klenutá hala původní nádražní budovy z roku 1898 od Ernesta Gieseho a Paula Weidnera byla také z velké části prosklená, při opravách po druhé světové válce však bylo sklo nahrazeno neprůhledným materiálem. Dalším důvodem pro zásadnější úpravy byla (kromě hlodání zubu času) i skutečnost, že moderní německé rychlovlaky jsou bezmála dvakrát delší než stávající drážďanská nástupiště. Když se pak blížilo osmisetleté výročí založení Drážďan, bylo o rekonstrukci rozhodnuto. Architekt i stavební firmy stihli termíny tak, jak bylo stanoveno: 10. listopadu 2006 mohla saská metropole oslavit své výročí nádražím, které je reprezentativní v měřítku nejen evropském.
Celá stavba má podobu jakési trojlodní baziliky, v jejímž čele se zdvihá 34 metrů vysoká skleněná kopule. Architekt ponechal většinu původních struktur a jako základní stavební materiál zvolil kámen z místních labských dolů - stejný, jaký byl použit pro rekonstrukci drážďanského chrámu Frauenkirche. Stavba je koncipována tak, aby bylo možné provoz dál rozšiřovat, a přitom aby neztratila svou původní atmosféru. Skutečným unikátem pak je pokrytí hal a kopule stovkami čtverečních metrů skelného laminátu se speciální ochrannou vrstvou z teflonu.
Stirlingova cena se uděluje "za dílo, které představuje největší přínos pro britskou architekturu v uplynulém roce". Stavba může stát kdekoliv na světě, jedinou podmínkou je, aby autor byl členem RIBA. Není bez zajímavosti, že Norman Foster už dvě tyto ceny vlastní (z roku 1998 za Americké letecké muzeum a z roku 2004 za pověstnou skleněnou homoli 30 St. Mary Axe v Londýně), zatímco mezi neúspěšné kandidáty patří třeba i Daniel Libeskind, vítěz boje o projekt obnovy newyorského Ground Zero. Letos se Foster a jeho drážďanské nádraží utkají s projektem Casa da Música v portugalském Portu, Muzea moderní architektury v Neckaru, budovy America Cup ve Valencii, londýnského Young Vic Theatre a návštěvnického centra Savill ve Windsoru.
Jestli nádraží cenu opravdu získalo, se dovíme 4. října, kdy RIBA v londýnském Roundhouse pořádá slavnostní oběd spojený s vyhlášením vítěze soutěže. Konkurence je silná, ale i kdyby Foster tentokrát nevyhrál, nic tak strašného se nestane. Ještě důležitější je, že drážďanské ná-draží nestihl osud těch našich.
(31.8.2007 Reality.iHNed.cz)