Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
rk_kn: Ale tam nie je žiadny názov firmy... Ja si ešte spomínam z Nemecka na stanicu Rüsselsheim Opelwerk.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193878/
DĚČÍN - VÝCHOD Po letech přijel vlak
Poprvé po třiadvaceti letech včera přijel a zastavil na dnes už nevyužívaném nádraží Děčín - východ osobní vlak. Nebyl to však běžný spoj, ale historický motorák.
Magistrát, členové Iniciativy pro děčínský zámek a představitelé drah zastávkou chtěli upozornit na opuštěné nádražní budovy. Ty by se podle jejich nápadu mohly stát centrem historie železnice v Česku. Doufají, že by zde mohlo vzniknout celonárodní železniční muzeum.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Poprvé po třiadvaceti letech včera přijel a zastavil na dnes už nevyužívaném nádraží Děčín - východ osobní vlak. Nebyl to však běžný spoj, ale historický motorák.
Magistrát, členové Iniciativy pro děčínský zámek a představitelé drah zastávkou chtěli upozornit na opuštěné nádražní budovy. Ty by se podle jejich nápadu mohly stát centrem historie železnice v Česku. Doufají, že by zde mohlo vzniknout celonárodní železniční muzeum.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193815/
Nová kniha o historii železnice v Děčíně odhaluje řadu zajímavostí z nejdůležitějšího uzlu v tehdejším Rakousku
V červnu roku 1984 bylo město Děčín na nohou. Svou návštěvou ho poctil tehdejší vůdce severokorejského lidu, a také jeden z největších diktátorů světa, Kim Ir-sen. Zastavil se i na bývalém nádraží Děčín - východ, které nebylo pro osobní dopravu využíváno od 30. let minulého století. Přivítal jej zde tajemník Ústředního výboru KSČ Vasil Biľak. I takovouto, v dnešní době spíše bizarní, zajímavost se můžete dočíst v nové knize, která je věnována historii železnice v Děčíně. A historie byla skutečně slavná.
„Děčín patřil mezi nejdůležitější železniční uzly v tehdejším Rakousku. První vlaky tudy projížděly už v roce 1851. Jednalo se o strategickou komunikaci mezi Vídní a Drážďanami, která patřila státu. Později zde vznikly ještě další tři trasy, které provozovaly soukromé společnosti,“ říká autor knihy Jan Němec.
Když v roce 1918 vznikla Československá republika, převzala částečně i rakouské železnice.
„Československým drahám však nepatřil úsek mezi děčínskými Podmokly a Dolním Žlebem. Když totiž byla tato trať v 19. století budována, nemělo Rakousko peníze na její dostavbu až ke státní hranici, to znamená do Dolního Žlebu. Úsek tedy postavila Saská královská dráha. A až do roku 1938 na této části pracovali němečtí nádražáci. Když se v roce 1933 dostal v Německu k moci Adolf Hitler, zavlály zde i hákové kříže. Bylo to vůbec poprvé na území republiky,“ dodává autor.
Kniha představuje i perlu mezi nádražními budovami - stavbu na zmíněném Děčíně - východu, o níž se hovoří jako o možném místu, kde by mohlo být v budoucnosti železniční muzeum.
„Postaveno bylo v roce 1874 v neorenesančním slohu. V celé republice se jedná o poslední dochovanou drážní stavbu z této doby. Byl zde třeba Modrý salon, který sloužil k odpočinku před jízdou vlakem lidem cestujícím první třídou. Svému účelu už však nádraží dávno neslouží. Dnes je tu tělocvična,“ poznamenává Němec.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
V červnu roku 1984 bylo město Děčín na nohou. Svou návštěvou ho poctil tehdejší vůdce severokorejského lidu, a také jeden z největších diktátorů světa, Kim Ir-sen. Zastavil se i na bývalém nádraží Děčín - východ, které nebylo pro osobní dopravu využíváno od 30. let minulého století. Přivítal jej zde tajemník Ústředního výboru KSČ Vasil Biľak. I takovouto, v dnešní době spíše bizarní, zajímavost se můžete dočíst v nové knize, která je věnována historii železnice v Děčíně. A historie byla skutečně slavná.
„Děčín patřil mezi nejdůležitější železniční uzly v tehdejším Rakousku. První vlaky tudy projížděly už v roce 1851. Jednalo se o strategickou komunikaci mezi Vídní a Drážďanami, která patřila státu. Později zde vznikly ještě další tři trasy, které provozovaly soukromé společnosti,“ říká autor knihy Jan Němec.
Když v roce 1918 vznikla Československá republika, převzala částečně i rakouské železnice.
„Československým drahám však nepatřil úsek mezi děčínskými Podmokly a Dolním Žlebem. Když totiž byla tato trať v 19. století budována, nemělo Rakousko peníze na její dostavbu až ke státní hranici, to znamená do Dolního Žlebu. Úsek tedy postavila Saská královská dráha. A až do roku 1938 na této části pracovali němečtí nádražáci. Když se v roce 1933 dostal v Německu k moci Adolf Hitler, zavlály zde i hákové kříže. Bylo to vůbec poprvé na území republiky,“ dodává autor.
Kniha představuje i perlu mezi nádražními budovami - stavbu na zmíněném Děčíně - východu, o níž se hovoří jako o možném místu, kde by mohlo být v budoucnosti železniční muzeum.
„Postaveno bylo v roce 1874 v neorenesančním slohu. V celé republice se jedná o poslední dochovanou drážní stavbu z této doby. Byl zde třeba Modrý salon, který sloužil k odpočinku před jízdou vlakem lidem cestujícím první třídou. Svému účelu už však nádraží dávno neslouží. Dnes je tu tělocvična,“ poznamenává Němec.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193814/
Drážní inspekce označila železniční stanici v Brandýse nad Orlicí, kde loni v prosinci usmrtil rychlík ženu vystupující z vlaku, za životu nebezpečnou. Podle inspekce je stanice technicky a organizačně tak špatně zabezpečena, že se tragédie může kdykoli opakovat. Informovala o tom televize Nova. České dráhy výroky inspekce odmítají.
Do případu by se měl vložit i Drážní úřad, který naznačuje, že dráhy jistý díl viny asi ponesou, uvedla Nova. Pokud úřad nakonec označí za viníka tragédie ČD, hrozí jim pokuta až deset milionů korun a odpovědní lidé by se měli zpovídat před soudem.
Neštěstí se stalo loni v prosinci, kdy rychlík srazil ženu, která vystupovala s dcerou z osobního vlaku. Když chtěly přejít přes namrzlý železniční přechod, dcera uklouzla a matka ji zachraňovala. Ve chvíli, kdy se vracela pro tašky, usmrtil ženu projíždějící rychlík.
Podle Českých drah je na vině žena, která se prý neměla vracet přes trať a měla také údajně dost času, aby kolejiště opustila, neboť vlak na ni troubil.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193719/
V blízkej budúcnosti vzniknú na Hornej Nitre nové železničné zastávky:
1. zastávka Handlová sídl. Morovno. Vec je dohodnutá a schválená, vybavuje sa stavebné povolenie. Realizovať by sa malo už túto jeseň.
2. Prievidza Yazaki (na trati 145), zastávka bude situovaná niekde na Vápenickej ulici. Vec je v rovine rokovaní, možno realizácia ešte tento rok.
3. Prievidza sídl. Necpaly, na trati 144.
4. Výhľadovo (rok 2007-8) zastávka Prievidza priemyselná zóna (trať 140). Vybudovanie zastávky úzko súvisí s dobudovaním a oživením novovznikajúcej priemyselnej zóny.
5. V pláne je podľa slov Ing. Michala Vereša, riaditeľa úseku obchodu ŽSR, aj rekonštrukcia žst. Handlová, pravdepodobne na budúci rok.
Zdroj a viac info tu:
http://www.handlova.sk/?id_menu=22383&linked_menu=3TV%20archiv%20&firmy_slovenska_flag=0
32. Magazín Handlovskej televízie. Priamy link:
http://web.handlova.sk/web/3tv/magazin32.wmv
(video má cca 52MB, je to prvý príspevok v Magazíne.)
1. zastávka Handlová sídl. Morovno. Vec je dohodnutá a schválená, vybavuje sa stavebné povolenie. Realizovať by sa malo už túto jeseň.
2. Prievidza Yazaki (na trati 145), zastávka bude situovaná niekde na Vápenickej ulici. Vec je v rovine rokovaní, možno realizácia ešte tento rok.
3. Prievidza sídl. Necpaly, na trati 144.
4. Výhľadovo (rok 2007-8) zastávka Prievidza priemyselná zóna (trať 140). Vybudovanie zastávky úzko súvisí s dobudovaním a oživením novovznikajúcej priemyselnej zóny.
5. V pláne je podľa slov Ing. Michala Vereša, riaditeľa úseku obchodu ŽSR, aj rekonštrukcia žst. Handlová, pravdepodobne na budúci rok.
Zdroj a viac info tu:
http://www.handlova.sk/?id_menu=22383&linked_menu=3TV%20archiv%20&firmy_slovenska_flag=0
32. Magazín Handlovskej televízie. Priamy link:
http://web.handlova.sk/web/3tv/magazin32.wmv
(video má cca 52MB, je to prvý príspevok v Magazíne.)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193252/
Památník amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, který stál od roku 1928 před hlavním nádražím v Praze, bude obnoven. Včera o tom rozhodli pražští radní. Památník s Wilsonovou sochou v životní velikosti by měl být kopií původního památníku. Ten byl zničen nacisty během 2. světové války. Nový památník by měl před nádražím stát v roce 2009.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Na podružnosti je peněz vždycky dost.
Když se o tom plácalo včera v televizi, pražský pan primáš neopomenul zdůraznit, že je to zasloužená pocta našim velkým spojencům. Taková zdůvodnění už pamatuji, akorát, že ti velcí spojenci byli někde jinde.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Na podružnosti je peněz vždycky dost.
Když se o tom plácalo včera v televizi, pražský pan primáš neopomenul zdůraznit, že je to zasloužená pocta našim velkým spojencům. Taková zdůvodnění už pamatuji, akorát, že ti velcí spojenci byli někde jinde.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/192101/
Obyvatelé se musí komplikovaně přepravovat do nedalekého města. Dráha by jim cestování usnadnila
Hodov/ Nezáviděníhodnou polohu má malá obec Hodov. Co na tom, že je to do Velkého Meziříčí jen deset kilometrů, když autobusovou dopravou tam dorazíte po trase asi třikrát delší?
„Lidé často raději jedou čtyři kilometry na druhou stranu do Budišova a odtud vlakem do Velkého Meziříčí,“ posteskl si místostarosta Hodova Jiří Hort. To je jeden z důvodů, proč Hodov žádá o postavení vlastní železniční zastávky. „Nápad vznikl už před delší dobou. Je to dokonce zaneseno i v územním plánu. Žádost na Správu železničních a dopravních cest jsme podali loni,“ vypráví Hort.
„Výstavba nové železniční zastávky na trati ze Studence do Křižanova mezi stanicí Budišov a nákladištěm Rudíkov je zatím pouze ve stádiu úvah. Neexistuje přípravná dokumentace, ani není zadán projekt, tedy není známa ani předpokládaná finanční částka,“ uvedl Jiří Šťastný ze Správy železničních a dopravních cest.
V současné době visí osud plánované zastávky na nitce financování. „V případě, že by se obci podařilo získat příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury či dotaci z fondů Evropské unie, jsme připraveni spolupracovat na projektu i výstavbě a spolufinancovat železniční části stavby,“ dodal Šťastný.
O vzhledu stanice je již jasno
„Je to otázka peněz. Před námi leží důležitější úkoly, do kterých je třeba investovat, například bytová výstavba a podobně. Ale pokud by se podařilo, abychom sehnali peníze ze státního fondu nebo případně z Evropské unie, pak by bylo dobré vystavět zastávku co nejdříve,“ řekl místostarosta Hort. I v přípravné fázi už je ale známo, jak by měla nová železniční stanice nesoucí název Hodov vypadat. „Pravděpodobně by to bylo jednostranné, přibližně 80 metrů dlouhé, zvýšené nástupiště s bezbariérovým přístupem a nástupištní hranou asi půl metru nad temenem kolejnice usnadňující nástup i výstup cestujícím. Jeho součástí by bylo samozřejmě osvětlení a přístřešek pro čekající cestující,“ popsal Jiří Šťastný ze Správy železničních a dopravních cest. Podle něj by se další úpravy odvozovaly podle množství finančních prostředků, které by se Hodovu podařilo zajistit. K zastávce by pak mohla přibýt třeba nově opravená přístupová cesta a osvětlení.
(Třebíčský deník)
Hodov/ Nezáviděníhodnou polohu má malá obec Hodov. Co na tom, že je to do Velkého Meziříčí jen deset kilometrů, když autobusovou dopravou tam dorazíte po trase asi třikrát delší?
„Lidé často raději jedou čtyři kilometry na druhou stranu do Budišova a odtud vlakem do Velkého Meziříčí,“ posteskl si místostarosta Hodova Jiří Hort. To je jeden z důvodů, proč Hodov žádá o postavení vlastní železniční zastávky. „Nápad vznikl už před delší dobou. Je to dokonce zaneseno i v územním plánu. Žádost na Správu železničních a dopravních cest jsme podali loni,“ vypráví Hort.
„Výstavba nové železniční zastávky na trati ze Studence do Křižanova mezi stanicí Budišov a nákladištěm Rudíkov je zatím pouze ve stádiu úvah. Neexistuje přípravná dokumentace, ani není zadán projekt, tedy není známa ani předpokládaná finanční částka,“ uvedl Jiří Šťastný ze Správy železničních a dopravních cest.
V současné době visí osud plánované zastávky na nitce financování. „V případě, že by se obci podařilo získat příspěvek ze Státního fondu dopravní infrastruktury či dotaci z fondů Evropské unie, jsme připraveni spolupracovat na projektu i výstavbě a spolufinancovat železniční části stavby,“ dodal Šťastný.
O vzhledu stanice je již jasno
„Je to otázka peněz. Před námi leží důležitější úkoly, do kterých je třeba investovat, například bytová výstavba a podobně. Ale pokud by se podařilo, abychom sehnali peníze ze státního fondu nebo případně z Evropské unie, pak by bylo dobré vystavět zastávku co nejdříve,“ řekl místostarosta Hort. I v přípravné fázi už je ale známo, jak by měla nová železniční stanice nesoucí název Hodov vypadat. „Pravděpodobně by to bylo jednostranné, přibližně 80 metrů dlouhé, zvýšené nástupiště s bezbariérovým přístupem a nástupištní hranou asi půl metru nad temenem kolejnice usnadňující nástup i výstup cestujícím. Jeho součástí by bylo samozřejmě osvětlení a přístřešek pro čekající cestující,“ popsal Jiří Šťastný ze Správy železničních a dopravních cest. Podle něj by se další úpravy odvozovaly podle množství finančních prostředků, které by se Hodovu podařilo zajistit. K zastávce by pak mohla přibýt třeba nově opravená přístupová cesta a osvětlení.
(Třebíčský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/190782/
Zavřít mostek v Benešově museli kvůli havarijnímu stavu
Benešov - Jedinou lávku pro pěší v jižní části vlakového nádraží v Benešově muselo město uzavřít kvůli havarijnímu stavu. Nejbližší přechod přes železniční trať je nyní ale o kilometr dál. Lidé tak často riskují a přecházejí přes koleje.
„Po lávce přechází hodně lidí, je to dobrá zkratka. Pěkně nás naštvalo, že je zavřená. Kdybychom museli nádraží obcházet, tak nachodíme několik kilometrů. Hlavně nevíme, co s ní bude dál,“ řekla žena, která dojíždí do Benešova do práce a nepřála si zveřejnit své jméno.
Lidé podle ní nejenže přecházejí přes koleje, ale nerespektují ani zákaz vstupu na lávku: „Ti slušnější začali využívat autobus městské hromadné dopravy, ti ostatní chodí po kolejích nebo dál přes lávku.“
Město chystá rekonstrukci lávky. „Věděli jsme, že je lávka ve velmi špatném stavu, připravujeme rekonstrukci, ale rozhodnutí o uzavření přišlo ze dne na den. Nebyli jsme na to připraveni,“ uvedl místostarosta Roman Tichovský.
Město chystá projekt na nové přemostění
Uzavřít lávku totiž nařídil drážní inspektor, který kontroloval koncem června rekonstrukci železniční trati a vlakového nádraží. Ta trvá už několik měsíců.
„Uvědomujeme si, že tím, že jsme lávku uzavřeli, pustili jsme lidi na koleje, což je nebezpečné. Denně tudy projdou desítky lidí do práce,“ řekl Tichovský.
Lávka spojuje centrum s průmyslovou zónou, kde je několik podniků s desítkami zaměstnanců. „Je to cesta především pro ty, kteří přijíždějí do zaměstnání vlakem. Místní jezdí většinou autem,“ podotkl místostarosta.
Kdy však alespoň nejnutnější úpravy lávky začnou, se zatím neví. Město začalo okamžitě jednat s Českými drahami, aby mohlo lávku co nejdříve provizorně upravit. Zároveň chystá projekt na nový mostek přes koleje. „Máme studii na betonovou lávku, ale musíme se dohodnout s Českými drahami, zda bude po rekonstrukci koridoru v kolejišti místo na podpěru. Musíme zjistit, jak bude prostor potom vypadat,“ vysvětlil Tichovský.
Podle studie by nový mostek stál osm milionů korun. Město by ale muselo další peníze zaplatit za výluky na trati. Proto chce maximálně využít nynější rekonstrukce koridoru, který zajišťuje Správa železniční a dopravní cesty. „Lidé jsou nyní zvyklí na přestavbu a výluky už jsou. Rádi bychom se stavbou začali, dokud se staví koridor. V říjnu by měl být hotový projekt,“ řekl Tichovský.
Benešovské vlakové nádraží by mělo být zrekonstruované do konce roku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Benešov - Jedinou lávku pro pěší v jižní části vlakového nádraží v Benešově muselo město uzavřít kvůli havarijnímu stavu. Nejbližší přechod přes železniční trať je nyní ale o kilometr dál. Lidé tak často riskují a přecházejí přes koleje.
„Po lávce přechází hodně lidí, je to dobrá zkratka. Pěkně nás naštvalo, že je zavřená. Kdybychom museli nádraží obcházet, tak nachodíme několik kilometrů. Hlavně nevíme, co s ní bude dál,“ řekla žena, která dojíždí do Benešova do práce a nepřála si zveřejnit své jméno.
Lidé podle ní nejenže přecházejí přes koleje, ale nerespektují ani zákaz vstupu na lávku: „Ti slušnější začali využívat autobus městské hromadné dopravy, ti ostatní chodí po kolejích nebo dál přes lávku.“
Město chystá rekonstrukci lávky. „Věděli jsme, že je lávka ve velmi špatném stavu, připravujeme rekonstrukci, ale rozhodnutí o uzavření přišlo ze dne na den. Nebyli jsme na to připraveni,“ uvedl místostarosta Roman Tichovský.
Město chystá projekt na nové přemostění
Uzavřít lávku totiž nařídil drážní inspektor, který kontroloval koncem června rekonstrukci železniční trati a vlakového nádraží. Ta trvá už několik měsíců.
„Uvědomujeme si, že tím, že jsme lávku uzavřeli, pustili jsme lidi na koleje, což je nebezpečné. Denně tudy projdou desítky lidí do práce,“ řekl Tichovský.
Lávka spojuje centrum s průmyslovou zónou, kde je několik podniků s desítkami zaměstnanců. „Je to cesta především pro ty, kteří přijíždějí do zaměstnání vlakem. Místní jezdí většinou autem,“ podotkl místostarosta.
Kdy však alespoň nejnutnější úpravy lávky začnou, se zatím neví. Město začalo okamžitě jednat s Českými drahami, aby mohlo lávku co nejdříve provizorně upravit. Zároveň chystá projekt na nový mostek přes koleje. „Máme studii na betonovou lávku, ale musíme se dohodnout s Českými drahami, zda bude po rekonstrukci koridoru v kolejišti místo na podpěru. Musíme zjistit, jak bude prostor potom vypadat,“ vysvětlil Tichovský.
Podle studie by nový mostek stál osm milionů korun. Město by ale muselo další peníze zaplatit za výluky na trati. Proto chce maximálně využít nynější rekonstrukce koridoru, který zajišťuje Správa železniční a dopravní cesty. „Lidé jsou nyní zvyklí na přestavbu a výluky už jsou. Rádi bychom se stavbou začali, dokud se staví koridor. V říjnu by měl být hotový projekt,“ řekl Tichovský.
Benešovské vlakové nádraží by mělo být zrekonstruované do konce roku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/190781/
Nevábná zákoutí nádraží v Ústí a Teplicích, v minulosti často vyhledávaná pochybnými návštěvníky, mají ustoupit čilému obchodnímu a společenskému životu.
Obě stanice České dráhy zařadily do projektu Živá nádraží, jejich přeměna by měla začít příští rok na jaře. V budoucnu k nim mají přibýt ještě Louny.
„Kromě modernizace vozového parku a rozvoje služeb pro cestující je naší prioritou také revitalizace železničních stanic,“ řekl generální ředitel Českých drah Josef Bazala.
Obchody, stánky s občerstvením i kadeřnictví
V Ústí a v Teplicích už proběhly veřejné soutěže. Obchůdky, stánky s občerstvením nebo třeba kadeřnictví vystaví na nádraží v Teplicích mladoboleslavská firma Bostas. V Ústí to bude společnost Viamont, která počítá s tím, že projekt dokončí v roce 2011.
České dráhy chtějí takto oživit celkem 26 nádraží. Na rychlou přeměnu svých důležitých center ale nemají dostatek peněz, takže budou nejrůznějším investorům pronajímat místo ve stanicích k obchodním účelům.
„Podle mých informací mají být smlouvy dlouhodobé, a investoři budou muset tato místa po celou dobu udržovat na požadované úrovni,“ řekl včera šéf osobní dopravy ČD v Ústeckém kraji Petr Hinterholzinger.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Více ještě pod titulkem "Nádraží se mění v pulsující centra"
na stránce
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=182&r=mfsevercech&c=797243
Obě stanice České dráhy zařadily do projektu Živá nádraží, jejich přeměna by měla začít příští rok na jaře. V budoucnu k nim mají přibýt ještě Louny.
„Kromě modernizace vozového parku a rozvoje služeb pro cestující je naší prioritou také revitalizace železničních stanic,“ řekl generální ředitel Českých drah Josef Bazala.
Obchody, stánky s občerstvením i kadeřnictví
V Ústí a v Teplicích už proběhly veřejné soutěže. Obchůdky, stánky s občerstvením nebo třeba kadeřnictví vystaví na nádraží v Teplicích mladoboleslavská firma Bostas. V Ústí to bude společnost Viamont, která počítá s tím, že projekt dokončí v roce 2011.
České dráhy chtějí takto oživit celkem 26 nádraží. Na rychlou přeměnu svých důležitých center ale nemají dostatek peněz, takže budou nejrůznějším investorům pronajímat místo ve stanicích k obchodním účelům.
„Podle mých informací mají být smlouvy dlouhodobé, a investoři budou muset tato místa po celou dobu udržovat na požadované úrovni,“ řekl včera šéf osobní dopravy ČD v Ústeckém kraji Petr Hinterholzinger.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Více ještě pod titulkem "Nádraží se mění v pulsující centra"
na stránce
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=182&r=mfsevercech&c=797243
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/190444/
Definitivně padla naděje, že se ještě letos postaví nová železniční zastávka v Kostelci u masny.
O novou stanici projevilo zájem i vedení Hodova na Třebíčsku. Starostovi se dostalo od železničářů doporučení, aby si na stavbu sehnal peníze z Evropské unie.
Přitom s kosteleckou zastávkou to už loni v srpnu vypadalo nadějně. „V případě, že bude stavba zařazena do plánu, mohla by být uvedena do provozu v roce 2007,“ oznámil tenkrát Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Stanice s osmdesátimetrovým nástupištěm se ale do plánu nedostala. A co říká vedení SŽDC nyní, o rok později?
„S realizací je uvažováno v roce 2008,“ informoval za SŽDC Ivan Doležal. Stavba má stát čtyři a půl milionu korun. Hotova je přípravná dokumentace. V Kosteleckých uzeninách pracuje v současnosti 1300 zaměstnanců. Mnoho z nich dojíždí vlakem a kostelecké nádraží je od firmy poměrně vzdálené. Stanice těsně u firmy by se pracovníkům zamlouvala.
Méně jasnou budoucnost má před sebou plánovaná zastávka v Hodově na Třebíčsku, jejíž stavba se zvažuje zhruba uprostřed trati spojující Studenec a Křižanov. „K požadavku Hodova jsme informovali pana starostu o technických a finančních možnostech s tím, že očekáváme jeho reakci. SŽDC je v případě zájmu připravena konzultovat a řešit umístění a případně i uskutečnění zastávky,“ uvedl Doležal.
„SŽDC nám doporučilo, abychom se snažili získat finance na projekt z fondů EU,“ popsal Jiří Hort, místostarosta Hodova. Ze svého rozpočtu by Hodov nezvládl financování stavby. Přestože obec leží devět kilometrů od Velkého Meziříčí, autobusem se tam kličkuje po třicetikilometrové trase. Velké Meziříčí je tak pro lidi z Hodova nedostupnější než vzdálenější Třebíč.
Nejbližší železniční zastávka je od Hodova čtyři kilometry v Budišově. Do nové stanice by to měli místní mnohem blíž, koleje vedou kilometr od kraje obce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
O novou stanici projevilo zájem i vedení Hodova na Třebíčsku. Starostovi se dostalo od železničářů doporučení, aby si na stavbu sehnal peníze z Evropské unie.
Přitom s kosteleckou zastávkou to už loni v srpnu vypadalo nadějně. „V případě, že bude stavba zařazena do plánu, mohla by být uvedena do provozu v roce 2007,“ oznámil tenkrát Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Stanice s osmdesátimetrovým nástupištěm se ale do plánu nedostala. A co říká vedení SŽDC nyní, o rok později?
„S realizací je uvažováno v roce 2008,“ informoval za SŽDC Ivan Doležal. Stavba má stát čtyři a půl milionu korun. Hotova je přípravná dokumentace. V Kosteleckých uzeninách pracuje v současnosti 1300 zaměstnanců. Mnoho z nich dojíždí vlakem a kostelecké nádraží je od firmy poměrně vzdálené. Stanice těsně u firmy by se pracovníkům zamlouvala.
Méně jasnou budoucnost má před sebou plánovaná zastávka v Hodově na Třebíčsku, jejíž stavba se zvažuje zhruba uprostřed trati spojující Studenec a Křižanov. „K požadavku Hodova jsme informovali pana starostu o technických a finančních možnostech s tím, že očekáváme jeho reakci. SŽDC je v případě zájmu připravena konzultovat a řešit umístění a případně i uskutečnění zastávky,“ uvedl Doležal.
„SŽDC nám doporučilo, abychom se snažili získat finance na projekt z fondů EU,“ popsal Jiří Hort, místostarosta Hodova. Ze svého rozpočtu by Hodov nezvládl financování stavby. Přestože obec leží devět kilometrů od Velkého Meziříčí, autobusem se tam kličkuje po třicetikilometrové trase. Velké Meziříčí je tak pro lidi z Hodova nedostupnější než vzdálenější Třebíč.
Nejbližší železniční zastávka je od Hodova čtyři kilometry v Budišově. Do nové stanice by to měli místní mnohem blíž, koleje vedou kilometr od kraje obce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/189652/
Vedení Českých drah připravuje zavedení tří typů pokladen podle toho, co si cestující potřebuje zařídit. Přestože by tento systém měl do konce roku začít fungovat i v Břeclavi, Hodoníně a ve Znojmě, svou premiéru si odbude v Brně. Právě na zdejším hlavním nádraží má podle vedení drah čekání ve frontách už příští středu skončit.
„Tento způsob odbavování chceme vyzkoušet ve městě, kde je široká nabídka služeb. Do konce roku vzniknou tři typy pokladen na jihu Moravy ještě v Břeclavi, Hodoníně a ve Znojmě,“ vysvětlil ředitel marketingu Českých drah Aleš Ondrůj.
U sedmi pokladen prvního typu si cestující koupí jednorázové jízdenky, na pěti přepážkách takzvaného komplexního odbavení dostanou informace o vlakových spojích i linkách Integrovaného dopravního systému a vyřídí si tady například slevové průkazky.
Posledním typem bude přepážka přednostního odbavení. „Bude sloužit cestujícím vlaků SC Pendolino, lidem jedoucím první třídou všech spojů a těhotným ženám nebo lidem se sníženou pohyblivostí,“ doplnil Ondrůj.
Změnit by se měl i způsob, jakým se dnes na nádraží stojí ve frontě. Místo jednotlivých zástupů se utvoří takzvaný trychtýř, z něhož budou lidé postupovat ke všem přepážkám podle toho, co potřebují. Informační letáky s popisem změn by měly být na nádraží k dispozici už dnes.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
„Tento způsob odbavování chceme vyzkoušet ve městě, kde je široká nabídka služeb. Do konce roku vzniknou tři typy pokladen na jihu Moravy ještě v Břeclavi, Hodoníně a ve Znojmě,“ vysvětlil ředitel marketingu Českých drah Aleš Ondrůj.
U sedmi pokladen prvního typu si cestující koupí jednorázové jízdenky, na pěti přepážkách takzvaného komplexního odbavení dostanou informace o vlakových spojích i linkách Integrovaného dopravního systému a vyřídí si tady například slevové průkazky.
Posledním typem bude přepážka přednostního odbavení. „Bude sloužit cestujícím vlaků SC Pendolino, lidem jedoucím první třídou všech spojů a těhotným ženám nebo lidem se sníženou pohyblivostí,“ doplnil Ondrůj.
Změnit by se měl i způsob, jakým se dnes na nádraží stojí ve frontě. Místo jednotlivých zástupů se utvoří takzvaný trychtýř, z něhož budou lidé postupovat ke všem přepážkám podle toho, co potřebují. Informační letáky s popisem změn by měly být na nádraží k dispozici už dnes.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187735/
Dopravní terminály ve Zlíně a Otrokovicích. Rekonstrukce vlakového nádraží v Kroměříži. To jsou další akce, které by měly lidem usnadnit cestování ve Zlínském kraji.
O dopravním terminálu ve Zlíně už se hovoří několik let. Problémem jsou ale peníze. Město proto shání dotace.
„Terminál by mohl být částečně financován i z prostředků Evropské unie. Jakmile bude vyhlášena výzva, bude se Zlín o dotace ucházet,“ uvedla mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.
V terminálu, který by mohl ve Zlíně vyrůst u vlakového nádraží, by se „potkávala“ železniční, autobusová i městská hromadná doprava. Orientační rozpočet projektu byl vyčíslen na 540 milionů korun.
O něco dál než ve Zlíně jsou s výstavbou terminálu v Otrokovicích. S rozsáhlou investiční akcí za pětačtyřicet milionů korun se začne ještě letos. Radnice by na ni také ráda získala peníze z Evropské unie.
K zásadním úpravám prostoru u železničního nádraží vede město především fakt, že Otrokovice jsou velmi frekventovaný dopravní uzel.
„Princip navrženého řešení spočívá v rozdělení prostranství před vlakovým nádražím na tři samostatné části. Důraz je kladen především na kvalitní organizaci prostoru a integraci různých typů dopravy,“ řekl František Žák z otrokovického magistrátu. S úpravami vlakového nádraží počítá také Kroměříž. Stát mají skoro půl miliardy korun a jsou naplánovány na následujících pět let. V rámci rekonstrukce bude zbourána řídicí věž u silničního přejezdu a vozové depo s točnou a čerpací stanicí pohonných hmot, které stojí za ní. Na jejich místě vyroste stanoviště městské hromadné dopravy. Nádraží projde také téměř kompletní výměnou kolejiště, mimo jiné i asi dvaceti výhybek. „Pro rok 2007 je ze státního rozpočtu vyčleněno 14 milionů na přípravu projektové dokumentace,“ řekl poslanec Josef Smýkal.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
O dopravním terminálu ve Zlíně už se hovoří několik let. Problémem jsou ale peníze. Město proto shání dotace.
„Terminál by mohl být částečně financován i z prostředků Evropské unie. Jakmile bude vyhlášena výzva, bude se Zlín o dotace ucházet,“ uvedla mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.
V terminálu, který by mohl ve Zlíně vyrůst u vlakového nádraží, by se „potkávala“ železniční, autobusová i městská hromadná doprava. Orientační rozpočet projektu byl vyčíslen na 540 milionů korun.
O něco dál než ve Zlíně jsou s výstavbou terminálu v Otrokovicích. S rozsáhlou investiční akcí za pětačtyřicet milionů korun se začne ještě letos. Radnice by na ni také ráda získala peníze z Evropské unie.
K zásadním úpravám prostoru u železničního nádraží vede město především fakt, že Otrokovice jsou velmi frekventovaný dopravní uzel.
„Princip navrženého řešení spočívá v rozdělení prostranství před vlakovým nádražím na tři samostatné části. Důraz je kladen především na kvalitní organizaci prostoru a integraci různých typů dopravy,“ řekl František Žák z otrokovického magistrátu. S úpravami vlakového nádraží počítá také Kroměříž. Stát mají skoro půl miliardy korun a jsou naplánovány na následujících pět let. V rámci rekonstrukce bude zbourána řídicí věž u silničního přejezdu a vozové depo s točnou a čerpací stanicí pohonných hmot, které stojí za ní. Na jejich místě vyroste stanoviště městské hromadné dopravy. Nádraží projde také téměř kompletní výměnou kolejiště, mimo jiné i asi dvaceti výhybek. „Pro rok 2007 je ze státního rozpočtu vyčleněno 14 milionů na přípravu projektové dokumentace,“ řekl poslanec Josef Smýkal.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/185525/
Smíchovské nádraží by se mělo brzy změnit. Vzniknou zde nové komerční plochy, kanceláře i byty. Zatím je nádraží pouze omšelým přestupním uzlem mezi příměstskými i mezinárodními vlaky, autobusy, tramvajemi a metrem. Stojí tu však také architektonicky a historicky zajímavé budovy. O konečné podobě projektu se bude teprve rozhodovat.
Investorem, který tu chce utratit přes 10 miliard korun, je Smíchov Station Development, společný podnik Českých drah a Sekyra Group. "Funkční využití je jasné, řešíme, v jakém poměru budou zastoupeny byty, kanceláře a obchody," řekl Radek Polák, mluvčí Sekyra Group.
Předčasné jsou podle něho úvahy o tom, jestli budou některé objekty zbourány a kolik nových domů bude postaveno. Rozhodnuto prý ještě není ani to, zda bude budova nádraží z poloviny minulého století rekonstruována, nebo přestavěna."Hala smíchovského nádraží je stavba koncepčně, architektonicky i řemeslně velmi kvalitní. Je na ní znát meziválečná architektonická i stavitelská tradice a praxe," řekl Jan Kněžínek, ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu magistrátu. "Určitě ji chceme zachovat," dodal.
Již v roce 2000 podali pražští památkáři návrh na prohlášení hlavní budovy i nástupišť a historických provozních a skladových budov včetně objektů bývalého buštěhradského nádraží kulturní památkou. Ministerstvo kultury jej však v roce 2005 neschválilo. "Na hlavní budově jim vadilo hlavně propojení se stanicí metra, k němuž došlo v osmdesátých letech," řekl Právu Jan Outrata z Národního památkového ústavu.
Stavět ještě nelze
Pro celé území je již zpracována urbanistická studie, která vznikla na základě zadání útvaru rozvoje hl. m. Prahy. "Rada páté městské části o ní bude jednat 14. srpna," řekl Právu Jan Šlajs, mluvčí Prahy 5. "Zveřejnit ji ale zatím nemůžeme," dodal.
Pokud by se na smíchovském nádraží opravdu mělo v letech 2012 až 2015 stavět, musí být nejprve změněn územní plán, což může trvat až dva roky. "Nyní je na těchto pozemcích stavební uzávěra," řekl Šlajs.
V rámci projektu Smíchov City možná dojde i k přesunu autobusového nádraží Na Knížecí. "Chceme autobusové nádraží přiblížit železniční stanici Praha Smíchov. Meziměstské a příměstské autobusové linky by odjížděly z prostoru západně od vlakového nádraží směrem k místu, kde tunel Mrázovka ústí na Radlickou," uvedl Polák.
(Hana Škodová, Právo, Novinky)
Investorem, který tu chce utratit přes 10 miliard korun, je Smíchov Station Development, společný podnik Českých drah a Sekyra Group. "Funkční využití je jasné, řešíme, v jakém poměru budou zastoupeny byty, kanceláře a obchody," řekl Radek Polák, mluvčí Sekyra Group.
Předčasné jsou podle něho úvahy o tom, jestli budou některé objekty zbourány a kolik nových domů bude postaveno. Rozhodnuto prý ještě není ani to, zda bude budova nádraží z poloviny minulého století rekonstruována, nebo přestavěna."Hala smíchovského nádraží je stavba koncepčně, architektonicky i řemeslně velmi kvalitní. Je na ní znát meziválečná architektonická i stavitelská tradice a praxe," řekl Jan Kněžínek, ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu magistrátu. "Určitě ji chceme zachovat," dodal.
Již v roce 2000 podali pražští památkáři návrh na prohlášení hlavní budovy i nástupišť a historických provozních a skladových budov včetně objektů bývalého buštěhradského nádraží kulturní památkou. Ministerstvo kultury jej však v roce 2005 neschválilo. "Na hlavní budově jim vadilo hlavně propojení se stanicí metra, k němuž došlo v osmdesátých letech," řekl Právu Jan Outrata z Národního památkového ústavu.
Stavět ještě nelze
Pro celé území je již zpracována urbanistická studie, která vznikla na základě zadání útvaru rozvoje hl. m. Prahy. "Rada páté městské části o ní bude jednat 14. srpna," řekl Právu Jan Šlajs, mluvčí Prahy 5. "Zveřejnit ji ale zatím nemůžeme," dodal.
Pokud by se na smíchovském nádraží opravdu mělo v letech 2012 až 2015 stavět, musí být nejprve změněn územní plán, což může trvat až dva roky. "Nyní je na těchto pozemcích stavební uzávěra," řekl Šlajs.
V rámci projektu Smíchov City možná dojde i k přesunu autobusového nádraží Na Knížecí. "Chceme autobusové nádraží přiblížit železniční stanici Praha Smíchov. Meziměstské a příměstské autobusové linky by odjížděly z prostoru západně od vlakového nádraží směrem k místu, kde tunel Mrázovka ústí na Radlickou," uvedl Polák.
(Hana Škodová, Právo, Novinky)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/184765/
Bufet bude uzavřen v srpnu, stánek asi koncem roku
Na hlavním vlakovém nádraží v Jihlavě se prudce snižuje nabídka občerstvení.
Čtrnáct let fungoval bufet u kolejí před hlavní staniční budovou. Na konci srpna se v něm prodá poslední pivo a párek v rohlíku. Pak se dřevěná stavba bez náhrady srovná se zemí. Ubude tím pro cestující jedna z možností sníst narychlo něco teplého.
A to není všechno. Již od července se zhruba o polovinu zkrátila otevírací doba nádražní restaurace, kterou provozuje jihlavský pivovar. Dřív měla otevřeno od rána do deseti večer, teď zavírá již ve tři hodiny odpoledne. A o víkendech bude mít zamčeno úplně.
„Bufet skutečně dostal výpověď. Dlouhodobě nejsme spokojeni s tímto provozem. Neodpovídá našim představám o stravování, se kterým se cestující setká při příchodu na nádraží jako první,“ zdůvodnil rozhodnutí mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Až se dřevěná konstrukce bufetu zboří, opraví dráhy fasádu za přístavkem. „Měli jsme smlouvu do konce roku a nakonec nám řekli, že musíme vypadnout do konce prázdnin. Přišli jsme o místo a jiné nemáme. Jsme z toho celí špatní,“ říká Lenka Vondrová, provozovatelka bufetu.
A diví se, proč stánek musí skončit, když na jiných nádražích podobné běžně fungují. Podle Vondrové se ale drahám nelíbilo, že prodávala kromě potravin i pivo a kořalku.
Na hlavním nádraží stojí ještě jeden podobný bufet při cestě na druhé nástupiště. I jemu ale hrozí zrušení v dohledné době. Tvrdí to místní drážní zaměstnanci.
Také u tohoto stánku se někdy scházejí hosté kvůli pití alkoholu. Přitom to nejsou vlakoví cestující. Prozatím ale ještě bude druhý bufet fungovat do konce roku. Pak se uvidí.
„Na druhou stranu respektujeme, že zákazníci mají i o služby tohoto typu zájem, proto jsme se rozhodli prozatím nerušit druhý bufet,“ oznámil mluvčí Kubala.
Některým cestujícím bude stánek na peróně chybět. „Bufety na nádražích jsou dobré a neměly by se rušit,“ míní Michal David, který si včera koupil párek v rohlíku právě ve stánku, který za několik týdnů skončí.
„Přece si pak nebudeme kupovat drahé bagety u stánku s novinami. Bufety, kde mají párky a pivo, by měly být na každé stanici,“ přidal se další cestující Vítězslav Kotrba. Vedle stojící mladá žena mu ale oponovala, že bufet na peróně je pouze pro otrlejší zákazníky.
A proč pivovar osekal zhruba na polovinu otevírací dobu restaurace? Jedním z důvodů je, že na nádraží letos skončila činnost pobočka České pošty. Její zaměstnanci chodili spolu s pracovníky Českých drah na večeře do pivovarské hospody. To ale skončilo. „V odpoledních hodinách klesly tržby, takže se to nevyplatí. Snížili jsme personál a zkrátili otevírací dobu. Uvidíme, jestli se to ufinancuje,“ popsal ředitel pivovaru Jan Kylberger.
Podle provozního restaurace Jana Doležala se bude lámat chleba na konci letošního roku, kdy končí nájemní smlouva. To už bude jasné, jestli si na sebe restaurace vydělá i se zkrácenou provozní dobou.
Přednosta jihlavské stanice Miroslav Novotný je rád, že jsou na nádražích možnosti občerstvení. „Záleží ale v jaké kvalitě jsou tyto služby poskytovány. Někdy to sebou přináší nepěkné jevy. To když skladba zákazníků těchto stánků nejsou naši cestující. To pak našim cestujícím spíš vadí,“ popisuje Novotný.
Bufety s levným pivem nejsou dle jeho mínění na nádražích tím nejvhodnějším řešením. Mnohým cestujícím stačí podle Novotného, když si koupí v automatu kávu, nealkoholický nápoj a bagetu. „A my se také snažíme, aby jízdní řád lidem vyhovoval a nemuseli trávit na nádraží hodinu čekáním na přípoj,“ dodal přednosta.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Na hlavním vlakovém nádraží v Jihlavě se prudce snižuje nabídka občerstvení.
Čtrnáct let fungoval bufet u kolejí před hlavní staniční budovou. Na konci srpna se v něm prodá poslední pivo a párek v rohlíku. Pak se dřevěná stavba bez náhrady srovná se zemí. Ubude tím pro cestující jedna z možností sníst narychlo něco teplého.
A to není všechno. Již od července se zhruba o polovinu zkrátila otevírací doba nádražní restaurace, kterou provozuje jihlavský pivovar. Dřív měla otevřeno od rána do deseti večer, teď zavírá již ve tři hodiny odpoledne. A o víkendech bude mít zamčeno úplně.
„Bufet skutečně dostal výpověď. Dlouhodobě nejsme spokojeni s tímto provozem. Neodpovídá našim představám o stravování, se kterým se cestující setká při příchodu na nádraží jako první,“ zdůvodnil rozhodnutí mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Až se dřevěná konstrukce bufetu zboří, opraví dráhy fasádu za přístavkem. „Měli jsme smlouvu do konce roku a nakonec nám řekli, že musíme vypadnout do konce prázdnin. Přišli jsme o místo a jiné nemáme. Jsme z toho celí špatní,“ říká Lenka Vondrová, provozovatelka bufetu.
A diví se, proč stánek musí skončit, když na jiných nádražích podobné běžně fungují. Podle Vondrové se ale drahám nelíbilo, že prodávala kromě potravin i pivo a kořalku.
Na hlavním nádraží stojí ještě jeden podobný bufet při cestě na druhé nástupiště. I jemu ale hrozí zrušení v dohledné době. Tvrdí to místní drážní zaměstnanci.
Také u tohoto stánku se někdy scházejí hosté kvůli pití alkoholu. Přitom to nejsou vlakoví cestující. Prozatím ale ještě bude druhý bufet fungovat do konce roku. Pak se uvidí.
„Na druhou stranu respektujeme, že zákazníci mají i o služby tohoto typu zájem, proto jsme se rozhodli prozatím nerušit druhý bufet,“ oznámil mluvčí Kubala.
Některým cestujícím bude stánek na peróně chybět. „Bufety na nádražích jsou dobré a neměly by se rušit,“ míní Michal David, který si včera koupil párek v rohlíku právě ve stánku, který za několik týdnů skončí.
„Přece si pak nebudeme kupovat drahé bagety u stánku s novinami. Bufety, kde mají párky a pivo, by měly být na každé stanici,“ přidal se další cestující Vítězslav Kotrba. Vedle stojící mladá žena mu ale oponovala, že bufet na peróně je pouze pro otrlejší zákazníky.
A proč pivovar osekal zhruba na polovinu otevírací dobu restaurace? Jedním z důvodů je, že na nádraží letos skončila činnost pobočka České pošty. Její zaměstnanci chodili spolu s pracovníky Českých drah na večeře do pivovarské hospody. To ale skončilo. „V odpoledních hodinách klesly tržby, takže se to nevyplatí. Snížili jsme personál a zkrátili otevírací dobu. Uvidíme, jestli se to ufinancuje,“ popsal ředitel pivovaru Jan Kylberger.
Podle provozního restaurace Jana Doležala se bude lámat chleba na konci letošního roku, kdy končí nájemní smlouva. To už bude jasné, jestli si na sebe restaurace vydělá i se zkrácenou provozní dobou.
Přednosta jihlavské stanice Miroslav Novotný je rád, že jsou na nádražích možnosti občerstvení. „Záleží ale v jaké kvalitě jsou tyto služby poskytovány. Někdy to sebou přináší nepěkné jevy. To když skladba zákazníků těchto stánků nejsou naši cestující. To pak našim cestujícím spíš vadí,“ popisuje Novotný.
Bufety s levným pivem nejsou dle jeho mínění na nádražích tím nejvhodnějším řešením. Mnohým cestujícím stačí podle Novotného, když si koupí v automatu kávu, nealkoholický nápoj a bagetu. „A my se také snažíme, aby jízdní řád lidem vyhovoval a nemuseli trávit na nádraží hodinu čekáním na přípoj,“ dodal přednosta.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/184403/
Rekonstrukce benešovského železničního nádraží by měla být hotova v říjnu
Nová kolej a modré stříšky nad nástupišti. Tak vypadá vlakové nádraží v Benešově po dvou měsících rekonstrukce. Protihluková stěna podél kolejí je postavena už téměř po celém městě.
„Práce v železniční stanici postupují podle plánu,“ uvedla Anna Kodysová, vedoucí kanceláře ředitele Správy železniční dopravní cesty, která projekt financuje. „Dokončují se nástupiště, spodní stavba nástupišť je hotová. Železniční spodek je také prakticky dokončen, pokládají se koleje, což je železniční svršek,“ doplnila Kodysová.
Pracuje se také na opravě podchodu, který dříve vedl jen z nádraží na druhé nástupiště. Nyní bude ústit i do dalšího nástupiště, aby cestující nemuseli vůbec přecházet přes koleje. „Nosná konstrukce podchodu je hotová, budují se schodiště. Následovat pak už budou jen dokončovací práce,“ poznamenala Kodysová.
Nádraží bude bezbariérové
Rekonstrukce nádraží je součástí budování čtvrtého koridoru v části Benešov-Strančice. Na trati se pokládají koleje od výhybny v Bedrči a staví se protihlukové stěny v obvodu Benešova. Souběžně se pracuje také na elektroobjektech a zabezpečovacím zařízení.
Rekonstrukce benešovského nádraží by měla skončit v říjnu a je rozdělena do dvou etap, aby se provoz na železnici nezastavil úplně.
Nové pak budou čtyři hlavní dopravní koleje, zabezpečovací zařízení, opraveny budou výhybky, trakční vedení, přeložené jsou inženýrské sítě.
„Pro cestující pak bude nádraží moderní, cestovat se jim bude pohodlněji, protože bude především bezbariérové a upravené i pro nevidomé,“ uvedl Miroslav Rykl, zástupce ředitele Správy železniční dopravní cesty. Nástupiště budou na původním místě, budou ale zvýšená a se stříškou. Na celém nádraží bude nové osvětlení a informační systém.
Kvůli výstavbě koridoru některé vlaky nejezdí vůbec, téměř každý spoj má desetiminutové zpoždění. Dva rychlíky ale mimořádně zastavují i v Čerčanech, aby nahradily osobní spoje. Kdo ale pojede z Benešova do Prahy, čeká na něj výluka z Říčan do Prahy-Uhříněves. Přesednout bude muset do náhradního autobusu. U některých spojů bude muset přestoupit už v Čerčanech do motorového vlaku.
Železniční koridor Benešov Strančice se letos upraví od Benešova k Čerčanům, což bude stát zhruba miliardu korun. Celý koridor až do Strančic vyjde na 4,6 miliardy korun. Náklady hradí Státní fond dopravní infrastruktury.
Modernizace trati mezi Benešovem a Strančicemi začala loni v říjnu a potrvá do května 2010. Zahrnuje mimo jiné rekonstrukci tří železničních stanic, kromě Benešova také Čerčan a Senohrab. V celém úseku se buduje nový moderní železniční svršek, opraví se 46 mostů, vybuduje téměř 18 kilometrů protihlukových stěn, upraví se deset přejezdových zabezpečovacích zařízení. Kompletní rekonstrukcí projdou také zastávky Mrač, Pyšely, Čtyřkoly, Mirošovice a Mnichovice. Vlaky pak budou moci v tomto úseku jezdit rychlostí až 125 kilometrů v hodině.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Nová kolej a modré stříšky nad nástupišti. Tak vypadá vlakové nádraží v Benešově po dvou měsících rekonstrukce. Protihluková stěna podél kolejí je postavena už téměř po celém městě.
„Práce v železniční stanici postupují podle plánu,“ uvedla Anna Kodysová, vedoucí kanceláře ředitele Správy železniční dopravní cesty, která projekt financuje. „Dokončují se nástupiště, spodní stavba nástupišť je hotová. Železniční spodek je také prakticky dokončen, pokládají se koleje, což je železniční svršek,“ doplnila Kodysová.
Pracuje se také na opravě podchodu, který dříve vedl jen z nádraží na druhé nástupiště. Nyní bude ústit i do dalšího nástupiště, aby cestující nemuseli vůbec přecházet přes koleje. „Nosná konstrukce podchodu je hotová, budují se schodiště. Následovat pak už budou jen dokončovací práce,“ poznamenala Kodysová.
Nádraží bude bezbariérové
Rekonstrukce nádraží je součástí budování čtvrtého koridoru v části Benešov-Strančice. Na trati se pokládají koleje od výhybny v Bedrči a staví se protihlukové stěny v obvodu Benešova. Souběžně se pracuje také na elektroobjektech a zabezpečovacím zařízení.
Rekonstrukce benešovského nádraží by měla skončit v říjnu a je rozdělena do dvou etap, aby se provoz na železnici nezastavil úplně.
Nové pak budou čtyři hlavní dopravní koleje, zabezpečovací zařízení, opraveny budou výhybky, trakční vedení, přeložené jsou inženýrské sítě.
„Pro cestující pak bude nádraží moderní, cestovat se jim bude pohodlněji, protože bude především bezbariérové a upravené i pro nevidomé,“ uvedl Miroslav Rykl, zástupce ředitele Správy železniční dopravní cesty. Nástupiště budou na původním místě, budou ale zvýšená a se stříškou. Na celém nádraží bude nové osvětlení a informační systém.
Kvůli výstavbě koridoru některé vlaky nejezdí vůbec, téměř každý spoj má desetiminutové zpoždění. Dva rychlíky ale mimořádně zastavují i v Čerčanech, aby nahradily osobní spoje. Kdo ale pojede z Benešova do Prahy, čeká na něj výluka z Říčan do Prahy-Uhříněves. Přesednout bude muset do náhradního autobusu. U některých spojů bude muset přestoupit už v Čerčanech do motorového vlaku.
Železniční koridor Benešov Strančice se letos upraví od Benešova k Čerčanům, což bude stát zhruba miliardu korun. Celý koridor až do Strančic vyjde na 4,6 miliardy korun. Náklady hradí Státní fond dopravní infrastruktury.
Modernizace trati mezi Benešovem a Strančicemi začala loni v říjnu a potrvá do května 2010. Zahrnuje mimo jiné rekonstrukci tří železničních stanic, kromě Benešova také Čerčan a Senohrab. V celém úseku se buduje nový moderní železniční svršek, opraví se 46 mostů, vybuduje téměř 18 kilometrů protihlukových stěn, upraví se deset přejezdových zabezpečovacích zařízení. Kompletní rekonstrukcí projdou také zastávky Mrač, Pyšely, Čtyřkoly, Mirošovice a Mnichovice. Vlaky pak budou moci v tomto úseku jezdit rychlostí až 125 kilometrů v hodině.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/183676/
