Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zásadní rekonstrukce čeká v následujících letech autobusové a vlakové nádraží v příhraničním Chebu. Záměr je v současné době ve fázi studie. Radnice chce projekt zpracovat pro územní řízení, aby mohlo využít financí Regionálního operačního programu. Podle chebského starosty Jana Svobody vedení města předpokládá, že by pětadevadesát procent investice zajistila Evropská unie a krajský úřad.
Jan SVOBODA, chebský starosta
--------------------
Asi nejdůležitějším cílem je teď dostat se do priorit Karlovarského kraje tak, abychom uměli sehnat finanční prostředky na tuto stavbu, která by se měla pohybovat kolem sto milionů korun. Měla by se vyřešit zároveň i budova nádraží chebského tak, aby bylo vše modernější, účelnější a bezpečnější.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Projekt na rekonstrukci autobusového nádraží chce chebská radnice koordinovat s opravami vlakového nádraží, které spravují České dráhy. Interiér stavby z poloviny minulého století už současným technickým požadavkům nevyhovuje. Cestující zde navíc často obtěžují bezdomovci. Úpravy autobusového a železničního terminálu by mohly být hotovy do roku 2016.
(ČRo - Plzeň)
--------------------
Zásadní rekonstrukce čeká v následujících letech autobusové a vlakové nádraží v příhraničním Chebu. Záměr je v současné době ve fázi studie. Radnice chce projekt zpracovat pro územní řízení, aby mohlo využít financí Regionálního operačního programu. Podle chebského starosty Jana Svobody vedení města předpokládá, že by pětadevadesát procent investice zajistila Evropská unie a krajský úřad.
Jan SVOBODA, chebský starosta
--------------------
Asi nejdůležitějším cílem je teď dostat se do priorit Karlovarského kraje tak, abychom uměli sehnat finanční prostředky na tuto stavbu, která by se měla pohybovat kolem sto milionů korun. Měla by se vyřešit zároveň i budova nádraží chebského tak, aby bylo vše modernější, účelnější a bezpečnější.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Projekt na rekonstrukci autobusového nádraží chce chebská radnice koordinovat s opravami vlakového nádraží, které spravují České dráhy. Interiér stavby z poloviny minulého století už současným technickým požadavkům nevyhovuje. Cestující zde navíc často obtěžují bezdomovci. Úpravy autobusového a železničního terminálu by mohly být hotovy do roku 2016.
(ČRo - Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205799/
Na dvacet třimilionů korun vyjde rekonstrukce rokycanského nádraží. Skončí v prosinci a už teď jsou na objektu patrné změny k lepšímu. Opravená je fasáda i střecha budovy, v příštích týdnech se dočká vestibul a střecha nad perónem.
„Přibude například kadeřnictví, prokoukne bufet. Cestující by v každém případě měli zaznamenat vzestup kultury cestování,“ řekl Radek Joklík z Českých drah. V dohledné době počítají dráhy s rekonstrukcemi dalších nádraží na tratích Plzeň-Stříbro a Plzeň-Klatovy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
„Přibude například kadeřnictví, prokoukne bufet. Cestující by v každém případě měli zaznamenat vzestup kultury cestování,“ řekl Radek Joklík z Českých drah. V dohledné době počítají dráhy s rekonstrukcemi dalších nádraží na tratích Plzeň-Stříbro a Plzeň-Klatovy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205597/
Přístup na třetí nástupiště přes koleje vlevo od staniční budovy železničního nádraží je už minulostí. Cestujícím od čtvrtečního dopoledne slouží provizorně zprovozněný podchod. Ten musí lidé využít také pro přístup na první peron a přilehlé nástupiště číslo 1A. Stavbaři nyní aktivně pracují na budování a zastřešení peronu, které ponese číslo dvě. Měl by být dokončen ještě letos, zatímco celková rekonstrukce nádraží skončí až příští rok. Spolyká přes dvě miliardy. Součástí rekonstrukce je také oprava viaduktu mezi křižovatkou Předmostí a mostem Edvarda Beneše. Ten bude podle mluvčího města Milana Knotka zprovozněn ve středu 31. října. Účelem rekonstrukce je přebudování důležitého vlakového bodu na moderní dopravní centrum přístupné i pro imobilní osoby.
(Ústecký deník)
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205335/
Fasáda rokycanského nádraží svítí novotou, prostoru před ním světlo chybí
Budovy rokycanského vlakového nádraží už svítí do okolí novou okrovou fasádou. Do skončení jeho rekonstrukce možná zbývají pouhé dva měsíce. Na náměstí před nádražím ale po setmění moc světla není. Pořádné veřejné osvětlení tu zatím chybí. Místostarosta okresního města Jaroslav Mráz slíbil, že věc prověří. „Právě zpracováváme návrh na postupnou opravu veřejného osvětlení. Tento prostor bychom do něj mohli zahrnout. Před nádražím by světlo být mělo,“ uvedl s tím, že pokud zastupitelé nebudou proti, mohla by radnice do obnovy pouličního osvětlení investovat ročně pět milionů korun.
Samotná rekonstrukce budov nádraží začala na konci března. České dráhy do ní investují několik desítek milionů korun.
Fasády a střechy už jsou skoro hotové, také v hale už je podle přednosty Josefa Sutnara nový strop. „Vnitřek haly je vybouraný. V plánu je podlaha, malování, topení, místnosti pro stánky, nová úschovna zavazadel a vstup do restaurace z náměstí,“ vyjmenoval namátkou Sutnar.
Vestibul bude podle něj otevřen koncem listopadu, přitom podle původního plánu měla celá rekonstrukce skončit až v závěru letošního roku.
Dráhy ale ještě musí vyřešit jednu vadu na dokonalosti proměny nádraží z roku 1931. V rozpočtu totiž nezbyly peníze na kamery, které by prostor ochránily před vandaly. „Správce na ně peníze shání,“ dodal Sutnar.
(Rokycanský deník)
Budovy rokycanského vlakového nádraží už svítí do okolí novou okrovou fasádou. Do skončení jeho rekonstrukce možná zbývají pouhé dva měsíce. Na náměstí před nádražím ale po setmění moc světla není. Pořádné veřejné osvětlení tu zatím chybí. Místostarosta okresního města Jaroslav Mráz slíbil, že věc prověří. „Právě zpracováváme návrh na postupnou opravu veřejného osvětlení. Tento prostor bychom do něj mohli zahrnout. Před nádražím by světlo být mělo,“ uvedl s tím, že pokud zastupitelé nebudou proti, mohla by radnice do obnovy pouličního osvětlení investovat ročně pět milionů korun.
Samotná rekonstrukce budov nádraží začala na konci března. České dráhy do ní investují několik desítek milionů korun.
Fasády a střechy už jsou skoro hotové, také v hale už je podle přednosty Josefa Sutnara nový strop. „Vnitřek haly je vybouraný. V plánu je podlaha, malování, topení, místnosti pro stánky, nová úschovna zavazadel a vstup do restaurace z náměstí,“ vyjmenoval namátkou Sutnar.
Vestibul bude podle něj otevřen koncem listopadu, přitom podle původního plánu měla celá rekonstrukce skončit až v závěru letošního roku.
Dráhy ale ještě musí vyřešit jednu vadu na dokonalosti proměny nádraží z roku 1931. V rozpočtu totiž nezbyly peníze na kamery, které by prostor ochránily před vandaly. „Správce na ně peníze shání,“ dodal Sutnar.
(Rokycanský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205333/
Návštěvníci lyských výstav si stěžují: „Nový podchod bez toalet je úplně k ničemu!“
Katastrofální situaci zažívají cestující vlakem, kteří vystupují v Lysé nad Labem. Asi každý zná ten pocit, když vystoupí a musí... V Lysé ale není kam!
Nepříjemný šok zažívají cestující, kteří vystoupí v Lysé nad Labem z vlaku a potřebují na toaletu. Luxusní záchodky v nedávno vybudovaném podchodu jsou už dva měsíce mimo provoz! Zvláště při víkendových výstavách je situace kriciká a oprávněnou zlobu lidí odnášejí jak zaměstnanci drah, tak vedení města.
„To snad není ani možné. Všechny troje záchodky zavřené. Ať se jdou vycpat. K čemu je jim nový podchod, když nefungují toalety,“ rozčiloval se asi pětapadesátiletý pán před zamčenými dveřmi toalet. Za chvíli se stejná situace opakovala u skupinky žen.
„Bohužel už nefungují asi dva měsíce. Opravář by snad měl brzy dorazit,“ říká slečna v informačním centru naproti zamčeným toaletám. Sama tento dotaz odpověděla už nesčetněkrát, setkala se pochopitelně i s rozzlobenými reakcemi. „Musíme posílat tazatele na toaletu do protější pizzerie,“ povzdechla si slečna.
V čem je potíž? „Záchodky v podchodu mají od začátku technickou vadu související s kanalizací,“ řekla místostarostka Marcela Chloupková. Podle dostupných informací jsou v současné době v podstatě vytopené a šance na jejich zprovoznění do budoucna je mizivá. „Prostory by mohly sloužit k jiným účelům. Zkrátka by byly využity jinak,“ potvrdila Chloupková.
A kde by tedy byly toalety? V místech, kde jsou stávající na peróně. Jenže dámské jsou úplně uzavřené a na pánské se odváží jen drsnější povahy se silným žaludkem.
„Samozřejmě by se musely rekonstruovat a fungovala by na nich kontrola,“ má představu místostarostka. Podle ní ale úpravy nemůže financovat radnice. Budova patří drahám, konkrétně úseku s názvem Regionální správa majetku (RSM). Šéf RSM Luděk Eichler se nejprve omluvil kvůli jednání, později nebral mobilní telefon.
Radnice se ve spolupráci s vedením místní stanice chystá u RSM intervenovat a požadovat urychlené řešení situace. „Je to ostuda celého města,“ doplnila Chloupková.
(Nymburský deník)
Katastrofální situaci zažívají cestující vlakem, kteří vystupují v Lysé nad Labem. Asi každý zná ten pocit, když vystoupí a musí... V Lysé ale není kam!
Nepříjemný šok zažívají cestující, kteří vystoupí v Lysé nad Labem z vlaku a potřebují na toaletu. Luxusní záchodky v nedávno vybudovaném podchodu jsou už dva měsíce mimo provoz! Zvláště při víkendových výstavách je situace kriciká a oprávněnou zlobu lidí odnášejí jak zaměstnanci drah, tak vedení města.
„To snad není ani možné. Všechny troje záchodky zavřené. Ať se jdou vycpat. K čemu je jim nový podchod, když nefungují toalety,“ rozčiloval se asi pětapadesátiletý pán před zamčenými dveřmi toalet. Za chvíli se stejná situace opakovala u skupinky žen.
„Bohužel už nefungují asi dva měsíce. Opravář by snad měl brzy dorazit,“ říká slečna v informačním centru naproti zamčeným toaletám. Sama tento dotaz odpověděla už nesčetněkrát, setkala se pochopitelně i s rozzlobenými reakcemi. „Musíme posílat tazatele na toaletu do protější pizzerie,“ povzdechla si slečna.
V čem je potíž? „Záchodky v podchodu mají od začátku technickou vadu související s kanalizací,“ řekla místostarostka Marcela Chloupková. Podle dostupných informací jsou v současné době v podstatě vytopené a šance na jejich zprovoznění do budoucna je mizivá. „Prostory by mohly sloužit k jiným účelům. Zkrátka by byly využity jinak,“ potvrdila Chloupková.
A kde by tedy byly toalety? V místech, kde jsou stávající na peróně. Jenže dámské jsou úplně uzavřené a na pánské se odváží jen drsnější povahy se silným žaludkem.
„Samozřejmě by se musely rekonstruovat a fungovala by na nich kontrola,“ má představu místostarostka. Podle ní ale úpravy nemůže financovat radnice. Budova patří drahám, konkrétně úseku s názvem Regionální správa majetku (RSM). Šéf RSM Luděk Eichler se nejprve omluvil kvůli jednání, později nebral mobilní telefon.
Radnice se ve spolupráci s vedením místní stanice chystá u RSM intervenovat a požadovat urychlené řešení situace. „Je to ostuda celého města,“ doplnila Chloupková.
(Nymburský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205326/
Zatímco v Ústí nad Labem vrcholí přestavba nádraží, vylepšení stanice v Mostě se odkládá. A to i přesto, že nádraží bylo zařazeno do projektu Živá nádraží a bylo vypsáno výběrové řízení na partnera, který by ho zrekonstruoval. „Žádná z nabídek nesplňovala naše požadavky, v současné době hledáme jinou možnost, jak nádraží opravit,“ řekl manažer komunikace Českých drah Radek Joklík.
„Denně jezdím vlakem a mohu porovnat, jak nádraží v kraji vypadají. Těším se na to, až bude v Mostě nádraží opravené. Hned se zde budu cítit lépe a cesta bude příjemnější,“ řekla 32letá Linda Kodymová z Mostu.
„Jsem ráda, že se ústecké nádraží opravuje. Jezdím téměř denně vlakem do Mostu. Až bude opravené i to mostecké, nebudu se konečně muset bát jezdit i v noci. Budu mít lepší pocit,“ řekla cestující z Ústí nad Labem Klára Plzáková. Projekt Živá nádraží je komplexní revitalizací nádražních prostor a zatím do něj dráhy zapojily na 60 nádražních objektů v ČR. Cílem je přetvořit nádraží v respektované součásti měst, kam by lidé rádi chodili například i za nákupy. Proces revitalizace proběhne ve spolupráci Českých drah a soukromého investora. Dráhy do projektu vloží prostory nádraží s tím, že komerční partneři, kteří vyhrají jednotlivá výběrová řízení, připraví celkový projekt obnovy, navrhnou její rozsah a následně revitalizaci nádraží zrealizují. „Na oplátku pak získají do dlouhodobého užívání komerční prostory, které po revitalizaci vzniknou v jednotlivých nádražních terminálech, ty mohou například pronajmout,“ sdělil Joklík.
Podle Českých drah není ve městech mnoho nevyužitých lokalit, jimiž každý den projde tak velké množství lidí, kteří navíc jako součást cesty do a ze zaměstnání většinou nakupují či využívají další typy služeb.
Letos České dráhy na mosteckém nádraží opravily například podchody, postupně zaplňují komerční prostory novými nájemci, opravily opláštění objektu poškozeného větrem a postupně vyměňují okna v administrativní části výpravní budovy.
(Mostecký deník)
„Denně jezdím vlakem a mohu porovnat, jak nádraží v kraji vypadají. Těším se na to, až bude v Mostě nádraží opravené. Hned se zde budu cítit lépe a cesta bude příjemnější,“ řekla 32letá Linda Kodymová z Mostu.
„Jsem ráda, že se ústecké nádraží opravuje. Jezdím téměř denně vlakem do Mostu. Až bude opravené i to mostecké, nebudu se konečně muset bát jezdit i v noci. Budu mít lepší pocit,“ řekla cestující z Ústí nad Labem Klára Plzáková. Projekt Živá nádraží je komplexní revitalizací nádražních prostor a zatím do něj dráhy zapojily na 60 nádražních objektů v ČR. Cílem je přetvořit nádraží v respektované součásti měst, kam by lidé rádi chodili například i za nákupy. Proces revitalizace proběhne ve spolupráci Českých drah a soukromého investora. Dráhy do projektu vloží prostory nádraží s tím, že komerční partneři, kteří vyhrají jednotlivá výběrová řízení, připraví celkový projekt obnovy, navrhnou její rozsah a následně revitalizaci nádraží zrealizují. „Na oplátku pak získají do dlouhodobého užívání komerční prostory, které po revitalizaci vzniknou v jednotlivých nádražních terminálech, ty mohou například pronajmout,“ sdělil Joklík.
Podle Českých drah není ve městech mnoho nevyužitých lokalit, jimiž každý den projde tak velké množství lidí, kteří navíc jako součást cesty do a ze zaměstnání většinou nakupují či využívají další typy služeb.
Letos České dráhy na mosteckém nádraží opravily například podchody, postupně zaplňují komerční prostory novými nájemci, opravily opláštění objektu poškozeného větrem a postupně vyměňují okna v administrativní části výpravní budovy.
(Mostecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205324/
Původní trasa dráhy měla vést ze Svinova až do blízkosti Fifejd.
V roce 1847 přijel do Přívozu první vlak. Byl přivítán hudbou a slavnostními proslovy reprezentantů kraje a Moravské Ostravy. V této souvislosti se často psalo, a bohužel i v rubrice historie tohoto listu, že radní Moravské Ostravy žádné nádraží ve městě nechtěli. Toto tvrzení je chybné a podle historika Miloslava Kročka s tím začal jako první ostravský historik František Wattolik. Ten o radních napsal, že „bránili se rukama nohama proti umístění stanice v blízkosti stodol u Nádražní ulice …“.
Wattolikovo tvrzení opakovali další lidé. Například historik Milan Hubert citoval některé z konšelů: „Nechceme do města železnici, protože nám ta sršící železná obluda zapálí naše stodoly.“ Argumentovali prý i tím, že není městu potřeba železné dráhy, když má dobrou c. k. poštu, která dvakrát týdně jezdí z Haliče až do Vídně. Železnice prý vnese do klidného a počestného města zbytečný vzruch a jeho obyvatelstvo poškodí na mravech.
Tvrzení, že se Ostravští rozhýbali teprve poté, co obec Hrušov nabídla ke stavbě nádraží pozemky zdarma, je nepravdivé. Naopak, jak uvádí historik Kroček, ostravský magistrát už v říjnu 1843 nabídl osm jiter svého pozemku na stavbu nádraží v Přívoze. Magistrát totiž napsal krajskému úřadu v Hranicích, že zřízení nádraží u města prospěje obchodům, řemeslu a všem podnikům, což znamená mnohostranný prospěch. To je ovšem něco jiného než striktní odmítání. Pravda ovšem je, že ještě předtím, než došlo k definitivnímu vytyčení trasy, počítala jedna z variant s vedením železnice ze Svinova do Moravské Ostravy, odkud by pak trasou pozdější frýdlantské dráhy pokračovala do Kunčic, Těšína a Bílska. Koleje by vedly v blízkosti Fifejd. Proti tomu mohli radní vznášet protesty, ale tento jejich postoj nelze žádnými písemnostmi doložit. Takže ho musíme zařadit jen mezi legendy. V roce 1836 už ovšem platila nová verze: železnice povede ze Svinova do Přívozu a dál do Bohumína.
Pro novou trasu se rozhodlo konsorcium Severní dráhy Ferdinandovy, o příčinách se lze jen dohadovat. V žádném případě ale nemůžeme moravskoostravské radní vinit ze zpátečnictví a nepřejícnosti pokroku.
(Moravskoslezský deník)
V roce 1847 přijel do Přívozu první vlak. Byl přivítán hudbou a slavnostními proslovy reprezentantů kraje a Moravské Ostravy. V této souvislosti se často psalo, a bohužel i v rubrice historie tohoto listu, že radní Moravské Ostravy žádné nádraží ve městě nechtěli. Toto tvrzení je chybné a podle historika Miloslava Kročka s tím začal jako první ostravský historik František Wattolik. Ten o radních napsal, že „bránili se rukama nohama proti umístění stanice v blízkosti stodol u Nádražní ulice …“.
Wattolikovo tvrzení opakovali další lidé. Například historik Milan Hubert citoval některé z konšelů: „Nechceme do města železnici, protože nám ta sršící železná obluda zapálí naše stodoly.“ Argumentovali prý i tím, že není městu potřeba železné dráhy, když má dobrou c. k. poštu, která dvakrát týdně jezdí z Haliče až do Vídně. Železnice prý vnese do klidného a počestného města zbytečný vzruch a jeho obyvatelstvo poškodí na mravech.
Tvrzení, že se Ostravští rozhýbali teprve poté, co obec Hrušov nabídla ke stavbě nádraží pozemky zdarma, je nepravdivé. Naopak, jak uvádí historik Kroček, ostravský magistrát už v říjnu 1843 nabídl osm jiter svého pozemku na stavbu nádraží v Přívoze. Magistrát totiž napsal krajskému úřadu v Hranicích, že zřízení nádraží u města prospěje obchodům, řemeslu a všem podnikům, což znamená mnohostranný prospěch. To je ovšem něco jiného než striktní odmítání. Pravda ovšem je, že ještě předtím, než došlo k definitivnímu vytyčení trasy, počítala jedna z variant s vedením železnice ze Svinova do Moravské Ostravy, odkud by pak trasou pozdější frýdlantské dráhy pokračovala do Kunčic, Těšína a Bílska. Koleje by vedly v blízkosti Fifejd. Proti tomu mohli radní vznášet protesty, ale tento jejich postoj nelze žádnými písemnostmi doložit. Takže ho musíme zařadit jen mezi legendy. V roce 1836 už ovšem platila nová verze: železnice povede ze Svinova do Přívozu a dál do Bohumína.
Pro novou trasu se rozhodlo konsorcium Severní dráhy Ferdinandovy, o příčinách se lze jen dohadovat. V žádném případě ale nemůžeme moravskoostravské radní vinit ze zpátečnictví a nepřejícnosti pokroku.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205322/
Mnozí turisté po vystoupení z vlaku netuší, kde jsou. Názvy stanic mohou mást
Nejedna železniční zastávka nese název jiného místa, než toho, kde se skutečně nachází. A tak například zastávka Doňov je v Záhoří.
Stejným rébusem se musejí proplétat i turisté, kteří na novobystřické úzkokolejce vystoupí na zastávce Kunžak – Lomy. Rázem se ocitnou v malé vesnici Lomy a velice často ani netuší, že do Kužaku je to dalších skoro pět kilometrů. Mnozí se pak ptají, proč to nejsou třeba Lomy u Kunžaku.
„Názvy stanic vycházejí z tradice. Je to dáno zřejmě tím, že tehdy městys Kunžak byl významně zainteresovaný na stavbě trati, takže se zastávka pojmenovala podle významného sídla,“ vysvětluje ředitel Jindřichohradeckých místních drah Jan Šatava.
A tak původně se zastávka jmenovala německy Kunžak, po celou první republiku do 60. let nesla název Kunžak – Lomy. Kromě období protektorátu, kdy to byly jenom Lomy.
„Poté se komunistům dvojité názvy jako přežitek nelíbily, takže to byl zase Kunžak a za naší éry v roce 1999 jsme zastávce vrátili historický název Kunžak – Lomy,“ říká Šatava a pokračuje v tom smyslu, že takové přejmenování není jen tak.
„Je to poměrně náročné správní řízení, kdy se ke změně vyjadřuje několik správních orgánů. Přehodit cedule jde jen na filmování,“ dodal.
(Jindřichohradecký deník)
Nejedna železniční zastávka nese název jiného místa, než toho, kde se skutečně nachází. A tak například zastávka Doňov je v Záhoří.
Stejným rébusem se musejí proplétat i turisté, kteří na novobystřické úzkokolejce vystoupí na zastávce Kunžak – Lomy. Rázem se ocitnou v malé vesnici Lomy a velice často ani netuší, že do Kužaku je to dalších skoro pět kilometrů. Mnozí se pak ptají, proč to nejsou třeba Lomy u Kunžaku.
„Názvy stanic vycházejí z tradice. Je to dáno zřejmě tím, že tehdy městys Kunžak byl významně zainteresovaný na stavbě trati, takže se zastávka pojmenovala podle významného sídla,“ vysvětluje ředitel Jindřichohradeckých místních drah Jan Šatava.
A tak původně se zastávka jmenovala německy Kunžak, po celou první republiku do 60. let nesla název Kunžak – Lomy. Kromě období protektorátu, kdy to byly jenom Lomy.
„Poté se komunistům dvojité názvy jako přežitek nelíbily, takže to byl zase Kunžak a za naší éry v roce 1999 jsme zastávce vrátili historický název Kunžak – Lomy,“ říká Šatava a pokračuje v tom smyslu, že takové přejmenování není jen tak.
„Je to poměrně náročné správní řízení, kdy se ke změně vyjadřuje několik správních orgánů. Přehodit cedule jde jen na filmování,“ dodal.
(Jindřichohradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/204185/
Holubovští po dlouhé době opět najdou čekárnu na železniční zastávce otevřenou. Obec si ji pronajala od Českých drah a přes den ji pro cestující otevírá. Nad dalším osudem budovy, v jejímž patře jsou byty, ale visí otazník.
Nyní ji podle Českých drah (ČD) spravuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), což je státní organizace, která zastupuje vlastníka, tedy stát. „SŽDC a ČD uzavřely tříletou smlouvu, na jejímž základě mají ČD povinnost starat se za úplatu o majetek SŽDC. Tedy vykonávat funkci správce,“ vysvětlila včera Anna Kodysová, vedoucí kanceláře Generálního ředitelství SŽDC. „Majetek SŽDC tvoří hlavně železniční tratě a je nutné především zajišťovat bezpečnost provozu. V tomto případě je správcem ČD – Správa dopravní cesty Č. Budějovice, která musí garantovat provozuschopnost a bezpečnost tratí. V Holubově se předpokládá, že tato Správa vybuduje nový přístřešek pro cestující,“ líčila.
Nevyužité budovy jsou určeny k odprodeji nebo pronájmu, čemuž předchází zdlouhavý schvalovací proces.
(Českokrumlovský deník)
Nyní ji podle Českých drah (ČD) spravuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), což je státní organizace, která zastupuje vlastníka, tedy stát. „SŽDC a ČD uzavřely tříletou smlouvu, na jejímž základě mají ČD povinnost starat se za úplatu o majetek SŽDC. Tedy vykonávat funkci správce,“ vysvětlila včera Anna Kodysová, vedoucí kanceláře Generálního ředitelství SŽDC. „Majetek SŽDC tvoří hlavně železniční tratě a je nutné především zajišťovat bezpečnost provozu. V tomto případě je správcem ČD – Správa dopravní cesty Č. Budějovice, která musí garantovat provozuschopnost a bezpečnost tratí. V Holubově se předpokládá, že tato Správa vybuduje nový přístřešek pro cestující,“ líčila.
Nevyužité budovy jsou určeny k odprodeji nebo pronájmu, čemuž předchází zdlouhavý schvalovací proces.
(Českokrumlovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/204175/
V polovině letošního srpna rozhodli pražští radní o obnovení pomníku amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, a to v podstatě na místě, kde byl 4. července 1928, v den amerického svátku Nezávislosti, za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka, slavnostně odhalen.
Od samého vzniku první republiky neslo dnešní pražské hlavní nádraží Wilsonovo jméno. Prezident Wilson se významně podílel na udělení autonomie pro národy Rakousko-Uherska, a tedy i na osamostatnění českého a slovenského národa po skončení první světové války v roce 1918. Myšlenka postavit v Praze prezidentu Wilsonovi pomník na důkaz lásky Američanů československého původu k rodné zemi a současně jako projev úcty všech Čechoslováků vznikla ihned po zprávě o jeho smrti 3. února 1924.
Sbírka ve 33 státech USA vynesla 15 milionů dolarů. Odhalení pomníku bylo určeno na rok 1928 v rámci jubilea prvního desetiletí Československé republiky. Za nejvhodnější místo pro pomník komise navrhla městský sad Vrchlického proti střední budově Wilsonova nádraží v tehdejší Hooverově třídě (dnes Wilsonova -tzv. severojižní magistrála). Úkolu ztvárnit pomník se ujal českoamerický sochař Albín Polášek. Dne 15. června 1928 byla uložena do základů prvního v té době pomníku prezidenta Wilsona na světě těžká olověná skřínka a do ní měděná schránka s dokumenty o historii pomníku a činnosti prezidenta Wilsona.
Pomník byl zničen 11. prosince 1941, údajně na příkaz Reinharda Heidricha. To už bylo nádraží přejmenováno na Praha hlavní nádraží, což mu vydrželo až do roku 1991. Obnoven by měl být podle původního návrhu, ale v životní velikosti. Na zničeném pomníku byla výška postavy 3,74 m, váha sochy byla 2500 kg, výška křesla 2 m a žulového podstavce 5,65 m.
Až do druhé světové války stál pomník před Wilsonovým nádražím na výsostném území USA. Němci se ho obávali strhnout, odhodlali se až po Pearl Harbouru a pomník odvezli neznámo kam. Zachoval se pouze sádrový odlitek hlavy, který sloužil jako předloha pro bronzový reliéf, který byl umístěn na pamětní desku, odhalenou 3. července 1991 v prostorách foyeru odjezdového podchodu v interiéru hlavního nádraží.
Stalo se tak v souvislosti s pojmenováním hlavního nádraží na úplný název Praha hlavní nádraží -Nádraží prezidenta Wilsona. Pamětní desku odhalila tehdejší velvyslankyně USA její Excelence Shirley TempleováBlacková za účasti předsedkyně České národní rady paní Dagmar Burešové a představitelů ČSD v čele s ředitelem Pražské oblasti ing. Radimírem Hoftou.
(Železničář)
Bude to vzešené, až sošný zámořský prezident bude shlížet na všechny ty asocky.
Od samého vzniku první republiky neslo dnešní pražské hlavní nádraží Wilsonovo jméno. Prezident Wilson se významně podílel na udělení autonomie pro národy Rakousko-Uherska, a tedy i na osamostatnění českého a slovenského národa po skončení první světové války v roce 1918. Myšlenka postavit v Praze prezidentu Wilsonovi pomník na důkaz lásky Američanů československého původu k rodné zemi a současně jako projev úcty všech Čechoslováků vznikla ihned po zprávě o jeho smrti 3. února 1924.
Sbírka ve 33 státech USA vynesla 15 milionů dolarů. Odhalení pomníku bylo určeno na rok 1928 v rámci jubilea prvního desetiletí Československé republiky. Za nejvhodnější místo pro pomník komise navrhla městský sad Vrchlického proti střední budově Wilsonova nádraží v tehdejší Hooverově třídě (dnes Wilsonova -tzv. severojižní magistrála). Úkolu ztvárnit pomník se ujal českoamerický sochař Albín Polášek. Dne 15. června 1928 byla uložena do základů prvního v té době pomníku prezidenta Wilsona na světě těžká olověná skřínka a do ní měděná schránka s dokumenty o historii pomníku a činnosti prezidenta Wilsona.
Pomník byl zničen 11. prosince 1941, údajně na příkaz Reinharda Heidricha. To už bylo nádraží přejmenováno na Praha hlavní nádraží, což mu vydrželo až do roku 1991. Obnoven by měl být podle původního návrhu, ale v životní velikosti. Na zničeném pomníku byla výška postavy 3,74 m, váha sochy byla 2500 kg, výška křesla 2 m a žulového podstavce 5,65 m.
Až do druhé světové války stál pomník před Wilsonovým nádražím na výsostném území USA. Němci se ho obávali strhnout, odhodlali se až po Pearl Harbouru a pomník odvezli neznámo kam. Zachoval se pouze sádrový odlitek hlavy, který sloužil jako předloha pro bronzový reliéf, který byl umístěn na pamětní desku, odhalenou 3. července 1991 v prostorách foyeru odjezdového podchodu v interiéru hlavního nádraží.
Stalo se tak v souvislosti s pojmenováním hlavního nádraží na úplný název Praha hlavní nádraží -Nádraží prezidenta Wilsona. Pamětní desku odhalila tehdejší velvyslankyně USA její Excelence Shirley TempleováBlacková za účasti předsedkyně České národní rady paní Dagmar Burešové a představitelů ČSD v čele s ředitelem Pražské oblasti ing. Radimírem Hoftou.
(Železničář)
Bude to vzešené, až sošný zámořský prezident bude shlížet na všechny ty asocky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203855/
Jak jsme již na stránkách Železničáře informovali, dozná havlíčkobrodské nádraží v nejbližších letech zásadní proměny. V současné době probíhají již některé práce, které se týkají nejen prostor pro cestující, ale i prostor služebních. Připomeňme, že tendr na rekonstrukci a provoz nádraží Havlíčkův Brod v rámci projektu Živá nádraží vyhrála v roce 2006 společnost AŽD Praha.
V suterénu výpravní budovy se již rekonstruují šatny a sociální zařízení pro zaměstnance Českých drah, aby mohly být uvolněny prostory, které nyní využívají. Jedná se o prostory v budově, kde sídlil železniční lékař, ale s vchodem z pátého nástupiště.
Původně se počítalo, že tyto prostory budou po uvolnění a následné rekonstrukci sloužit jako šatny, denní místnost a sociální zařízení pro řidiče autobusů, ale autobusová firma si nakonec našla jiné místnosti. Proto bude asi snaha tyto prostory vhodně upravit a nabídnout ke komerčnímu využití. Naši zaměstnanci se budou do nových prostor stěhovat v posledním zářijovém týdnu, říká vrchní přednostka uzlové žst. Havlíčkův Brod Zdeňka Prokešová.
Paní přednostka současně dodává, že ve výpravní hale se buduje společné zákaznické centrum pro České dráhy a linkové autobusy. Podle dohody s městem se počítá, že stavba bude předána jako hotová do letošního 5. prosince a zprovozněna ke změně jízdního řádu, což by mělo být o čtyři dny později, potvrzuje paní Prokešová.
(Železničář)
V suterénu výpravní budovy se již rekonstruují šatny a sociální zařízení pro zaměstnance Českých drah, aby mohly být uvolněny prostory, které nyní využívají. Jedná se o prostory v budově, kde sídlil železniční lékař, ale s vchodem z pátého nástupiště.
Původně se počítalo, že tyto prostory budou po uvolnění a následné rekonstrukci sloužit jako šatny, denní místnost a sociální zařízení pro řidiče autobusů, ale autobusová firma si nakonec našla jiné místnosti. Proto bude asi snaha tyto prostory vhodně upravit a nabídnout ke komerčnímu využití. Naši zaměstnanci se budou do nových prostor stěhovat v posledním zářijovém týdnu, říká vrchní přednostka uzlové žst. Havlíčkův Brod Zdeňka Prokešová.
Paní přednostka současně dodává, že ve výpravní hale se buduje společné zákaznické centrum pro České dráhy a linkové autobusy. Podle dohody s městem se počítá, že stavba bude předána jako hotová do letošního 5. prosince a zprovozněna ke změně jízdního řádu, což by mělo být o čtyři dny později, potvrzuje paní Prokešová.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203854/
Nehorázné, smutné, šokující. Nedávno otevřený podchod na vlakovém nádraží je poničen vulgarismy.
Stalo se to včera nad ránem. Desítkami nepublikovatelných vulgárních nápisů a malůvek „ozdobili“ neznámí vandalové téměř celou plochu nově otevřeného podchodu na vlakovém nádraží Opava-východ. Kolem neslušných obrazců tak musí projít každý, kdo přijede nebo bude chtít odjet z hlavního opavského vlakového nádraží na Janské ulici. „Je smutné, že si mladí neváží práce druhých. Jen jsme podchod otevřeli, už je zničený,“ řekla redakci rozčilená dozorčí osobní přepravy Libuše Schindlerová, která byla jednou z prvních, kdo pubertální nápisy spatřil. Ředitel správy budov Zdenek Ondra sdělil, že včera dopoledne byl na policii sepsat protokol. „Teď už to budou řešit naši právníci. Až se to přemaluje, asi budou muset zavřít všechny vandaly v Opavě,“ dodal Ondra. Lumír Dobiáš ze Správy mostů a tunelů Ostrava, která podchod společně s městem spravuje, odhaduje, že náprava škod by mohla stát kolem deseti tisíc korun.
A co na to cestující? „Minulý týden jsem si říkal, jak je to tady krásné. Teď jsem přijel znovu a jsem v šoku,“ kroutil nevěřícně hlavou Pavel Budínský z Ostravy jen pár minut poté, co výtvory vandalů spatřil. Reakce studentky Martiny Moravcové je razantnější. „Kdyby jednou něco takového udělalo moje dítě, asi bych mu zpřelámala ruce.“
(Opavský a hlučínský deník)
Stalo se to včera nad ránem. Desítkami nepublikovatelných vulgárních nápisů a malůvek „ozdobili“ neznámí vandalové téměř celou plochu nově otevřeného podchodu na vlakovém nádraží Opava-východ. Kolem neslušných obrazců tak musí projít každý, kdo přijede nebo bude chtít odjet z hlavního opavského vlakového nádraží na Janské ulici. „Je smutné, že si mladí neváží práce druhých. Jen jsme podchod otevřeli, už je zničený,“ řekla redakci rozčilená dozorčí osobní přepravy Libuše Schindlerová, která byla jednou z prvních, kdo pubertální nápisy spatřil. Ředitel správy budov Zdenek Ondra sdělil, že včera dopoledne byl na policii sepsat protokol. „Teď už to budou řešit naši právníci. Až se to přemaluje, asi budou muset zavřít všechny vandaly v Opavě,“ dodal Ondra. Lumír Dobiáš ze Správy mostů a tunelů Ostrava, která podchod společně s městem spravuje, odhaduje, že náprava škod by mohla stát kolem deseti tisíc korun.
A co na to cestující? „Minulý týden jsem si říkal, jak je to tady krásné. Teď jsem přijel znovu a jsem v šoku,“ kroutil nevěřícně hlavou Pavel Budínský z Ostravy jen pár minut poté, co výtvory vandalů spatřil. Reakce studentky Martiny Moravcové je razantnější. „Kdyby jednou něco takového udělalo moje dítě, asi bych mu zpřelámala ruce.“
(Opavský a hlučínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203849/
Cestující spílají společnosti České dráhy, že zavřela čekárnu na zastávce
Cestující na železniční zastávce v Holubově nemají při nepohodě kam hlavu složit. Přízemí budovy zde osiřelo. Skoro rok je mimo provoz.
„Byl zrušen prodej jízdenek v této exponované zastávce, výchozím místě na Kleť a Dívčí kámen, cíli početných výprav,“ stěžuje si cestující z Českých Budějovic. „Je uzavřena zastávka, v níž je jediný záchod vestavěný v uzamčené čekárně, vzaly za své obě lavičky na peroně, zmizel odpadkový koš. Cestující nemají ani přístřešek, kde by se uchýlili před deštěm,“ říká. „Tomu dráhy říkají kultura cestování?“ ptá se.
I když to až tak úplně není její starost, obec Holubov se snaží tuto situaci řešit. „Právě dnes jsem převzal klíče od čekárny,“ uvedl včera starosta Jaroslav Franěk.
Iniciativa obce
„Dohodli jsme se s firmou České dráhy. Čekárnu nám bezplatně pronajme. My najmeme paní, která je ochotna čekárnu ráno otevírat, na noc zavírat a uklidit. Klíče jí co nejdřív předám,“ ujistil. „Půjdu se tam dnes podívat, myslím, že místnost nebude vybavená a zřejmě tam budeme muset dodat lavičky. Jak to bude se záchody, to ještě nevím,“ poznamenal.
Ohledně udržování pořádku ve veřejných prostorách v Česku je starosta pesimista. „Víme například, že když dáme odpadkové koše třeba na koupaliště, lidé do nich sypou tašky odpadu patřící do popelnic. Zkusíme umístit na zastávku popelnici. Pokud to nebude dělat dobrotu a lidé budou v čekárně tropit nepořádek, tak s jejím provozem skončíme,“ zdůraznil starosta. „České dráhy budeme tlačit k tomu, aby na zastávce vybudovaly přístřešek pro případ, že by třeba budovu prodaly,“ doplnil.
„Jednání jsme se také zúčastnili, ale budova už nepatří akciové společnosti České dráhy, ale přímo státu. Je v péči Správy železniční dopravní cesty,“ upřesnil včera manažer komunikace Českých drah Radek Joklík.
(Českokrumlovský deník)
Cestující na železniční zastávce v Holubově nemají při nepohodě kam hlavu složit. Přízemí budovy zde osiřelo. Skoro rok je mimo provoz.
„Byl zrušen prodej jízdenek v této exponované zastávce, výchozím místě na Kleť a Dívčí kámen, cíli početných výprav,“ stěžuje si cestující z Českých Budějovic. „Je uzavřena zastávka, v níž je jediný záchod vestavěný v uzamčené čekárně, vzaly za své obě lavičky na peroně, zmizel odpadkový koš. Cestující nemají ani přístřešek, kde by se uchýlili před deštěm,“ říká. „Tomu dráhy říkají kultura cestování?“ ptá se.
I když to až tak úplně není její starost, obec Holubov se snaží tuto situaci řešit. „Právě dnes jsem převzal klíče od čekárny,“ uvedl včera starosta Jaroslav Franěk.
Iniciativa obce
„Dohodli jsme se s firmou České dráhy. Čekárnu nám bezplatně pronajme. My najmeme paní, která je ochotna čekárnu ráno otevírat, na noc zavírat a uklidit. Klíče jí co nejdřív předám,“ ujistil. „Půjdu se tam dnes podívat, myslím, že místnost nebude vybavená a zřejmě tam budeme muset dodat lavičky. Jak to bude se záchody, to ještě nevím,“ poznamenal.
Ohledně udržování pořádku ve veřejných prostorách v Česku je starosta pesimista. „Víme například, že když dáme odpadkové koše třeba na koupaliště, lidé do nich sypou tašky odpadu patřící do popelnic. Zkusíme umístit na zastávku popelnici. Pokud to nebude dělat dobrotu a lidé budou v čekárně tropit nepořádek, tak s jejím provozem skončíme,“ zdůraznil starosta. „České dráhy budeme tlačit k tomu, aby na zastávce vybudovaly přístřešek pro případ, že by třeba budovu prodaly,“ doplnil.
„Jednání jsme se také zúčastnili, ale budova už nepatří akciové společnosti České dráhy, ale přímo státu. Je v péči Správy železniční dopravní cesty,“ upřesnil včera manažer komunikace Českých drah Radek Joklík.
(Českokrumlovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203835/
Podle slov vedoucího projektu Bohuslava Zachaře by stavba terminálu mohla začít už za dva roky.
Rozvoj integrovaného dopravního systému na Novobydžovsku a Chlumecku pomůže druhému největšímu městu okresu k novému autobusovému nádraží. To zatím nemá podobu. K odjezdům a příjezdům autobusů slouží ulice J. E. Purkyně.
„Jednání o vhodném místě a schválení záměru zastupitelstvem města se už uskutečnilo na podzim roku 2006. Nyní jsme postoupili dál a navázali spolupráci se společností Oredo, která zajišťuje organizaci hromadné dopravy osob, i s Českými drahami, na jejichž pozemcích by část autobusového nádraží měla vyrůst,“ uvedl vedoucí projektu města Bohuslav Zachař. Podle jeho slov jsou jednání na dobré cestě a pokud vše půjde hladce, v příštích šesti letech vznikne v blízkosti vlakového nádraží terminál, který bude společný pro vlaky i autobusy. Kromě služeb cestujícím by v areálu mělo vzniknout kompletní zázemí pro řidiče včetně dispečinku. Podle Václava Fikra, ředitele Regionální správy majetku ČD Hradec Králové, která má na starosti pozemky Českých drah, jsou jednání v počátku, ale prodej je reálný.
„Rozdělení spádových oblastí podle průzkumu učiněného formou dotazníků v jednotlivých obcích by mělo být hotové do konce října,“ uvedl vedoucí projektu ve společnosti Oredo Tomáš Jurček. Tyto spádové oblasti jsou důležité pro vytvoření studie a následně konkrétního projektu nádraží z hlediska počtu nástupišť. „Dokumentaci projektu bychom chtěli stihnout vytvořit v průběhu příštího roku a pokud vše dopadne dobře, pak bychom mohli začít stavět snad i s pomocí peněz z Evropské unie už v roce 2009,“ uzavírá Bohuslav Zachař.
(Hradecký deník)
Rozvoj integrovaného dopravního systému na Novobydžovsku a Chlumecku pomůže druhému největšímu městu okresu k novému autobusovému nádraží. To zatím nemá podobu. K odjezdům a příjezdům autobusů slouží ulice J. E. Purkyně.
„Jednání o vhodném místě a schválení záměru zastupitelstvem města se už uskutečnilo na podzim roku 2006. Nyní jsme postoupili dál a navázali spolupráci se společností Oredo, která zajišťuje organizaci hromadné dopravy osob, i s Českými drahami, na jejichž pozemcích by část autobusového nádraží měla vyrůst,“ uvedl vedoucí projektu města Bohuslav Zachař. Podle jeho slov jsou jednání na dobré cestě a pokud vše půjde hladce, v příštích šesti letech vznikne v blízkosti vlakového nádraží terminál, který bude společný pro vlaky i autobusy. Kromě služeb cestujícím by v areálu mělo vzniknout kompletní zázemí pro řidiče včetně dispečinku. Podle Václava Fikra, ředitele Regionální správy majetku ČD Hradec Králové, která má na starosti pozemky Českých drah, jsou jednání v počátku, ale prodej je reálný.
„Rozdělení spádových oblastí podle průzkumu učiněného formou dotazníků v jednotlivých obcích by mělo být hotové do konce října,“ uvedl vedoucí projektu ve společnosti Oredo Tomáš Jurček. Tyto spádové oblasti jsou důležité pro vytvoření studie a následně konkrétního projektu nádraží z hlediska počtu nástupišť. „Dokumentaci projektu bychom chtěli stihnout vytvořit v průběhu příštího roku a pokud vše dopadne dobře, pak bychom mohli začít stavět snad i s pomocí peněz z Evropské unie už v roce 2009,“ uzavírá Bohuslav Zachař.
(Hradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203549/
Ve většině malých obcí, kterými prochází železniční trať, začínají značně chátrat nádražní budovy.
Úvalno, region/ Na tento problém se rozhodl upozornit úvalenský starosta Vítězslav Odložilík. Vyzval ostatní starosty, aby se společně s pracovníky Českých drah zamysleli nad perspektivou nádraží.
V dobách, kdy železnice byla dominantní formou dopravy a ještě jí příliš nekonkuroval automobilismus, vznikaly relativně velkorysé nádražní budovy i v malých obcích. Poté, co zde byly zrušeny nádražní pokladny a obsluhu přejezdů se závorami i výhybkami začala ve větším rozsahu zajišťovat automatika, stala se řada objektů nepotřebná. Uzamkly se čekárny, aby se nestaly terčem vandalů.
„České dráhy nám v propagačních materiálech na křídovém papíře s velkou slávou ukazují, jak investovaly do nových vagonů, rychlovlaků, elektrifikace nebo nádražních komplexů v největších metropolích, ale podívejte se, jak vypadají nádraží v našem regionu. Úvalno zdaleka není ojedinělým případem, kde by už naléhavě potřebovalo opravy. Stačí se porozhlédnout třeba na Osoblažce. Chápu, že si České dráhy představují nádraží budoucnosti jako malou autobusovou zastávku z plexiskla, ale měly by současně říct, jaký mají plán na využití historických nádražních budov. Zatím to vypadá, že jejich jediným plánem je vyčkávat s opravou nádraží tak dlouho, až budou zralá na demoliční výměr,“ míní Odložilík.
Podle něj není nutné, aby nádražní budovy sloužily i v budoucnu původnímu účelu. „Dráhy argumentují tím, že zdokonalováním jízdních řádů dosáhnou, že spoje budou lépe navazovat a jezdit přesně, takže čekárny v podstatě nebudou potřeba. Jenže zatím jsou zpoždění i dlouhé čekání celkem běžné. Musím také přiznat, že mezi cestujícími je řada vandalů a že na poškozování nádraží v Úvalně se určitě podílela i mládež. Zmapujme, v jakém stavu je současná síť nádraží v našem regionu, a zamysleme se, které objekty se dají zprivatizovat, třeba jako domky pro rekreační pobyt, co využít pro komerční využití a co opravit a využívat pro cestující. Měli bychom se snažit zachovat nádražní budovy v nějaké podobě pro budoucí generace a ne přihlížet jejich chátrání,“ dodal Odložilík.
(Bruntálský a krnovský deník)
Úvalno, region/ Na tento problém se rozhodl upozornit úvalenský starosta Vítězslav Odložilík. Vyzval ostatní starosty, aby se společně s pracovníky Českých drah zamysleli nad perspektivou nádraží.
V dobách, kdy železnice byla dominantní formou dopravy a ještě jí příliš nekonkuroval automobilismus, vznikaly relativně velkorysé nádražní budovy i v malých obcích. Poté, co zde byly zrušeny nádražní pokladny a obsluhu přejezdů se závorami i výhybkami začala ve větším rozsahu zajišťovat automatika, stala se řada objektů nepotřebná. Uzamkly se čekárny, aby se nestaly terčem vandalů.
„České dráhy nám v propagačních materiálech na křídovém papíře s velkou slávou ukazují, jak investovaly do nových vagonů, rychlovlaků, elektrifikace nebo nádražních komplexů v největších metropolích, ale podívejte se, jak vypadají nádraží v našem regionu. Úvalno zdaleka není ojedinělým případem, kde by už naléhavě potřebovalo opravy. Stačí se porozhlédnout třeba na Osoblažce. Chápu, že si České dráhy představují nádraží budoucnosti jako malou autobusovou zastávku z plexiskla, ale měly by současně říct, jaký mají plán na využití historických nádražních budov. Zatím to vypadá, že jejich jediným plánem je vyčkávat s opravou nádraží tak dlouho, až budou zralá na demoliční výměr,“ míní Odložilík.
Podle něj není nutné, aby nádražní budovy sloužily i v budoucnu původnímu účelu. „Dráhy argumentují tím, že zdokonalováním jízdních řádů dosáhnou, že spoje budou lépe navazovat a jezdit přesně, takže čekárny v podstatě nebudou potřeba. Jenže zatím jsou zpoždění i dlouhé čekání celkem běžné. Musím také přiznat, že mezi cestujícími je řada vandalů a že na poškozování nádraží v Úvalně se určitě podílela i mládež. Zmapujme, v jakém stavu je současná síť nádraží v našem regionu, a zamysleme se, které objekty se dají zprivatizovat, třeba jako domky pro rekreační pobyt, co využít pro komerční využití a co opravit a využívat pro cestující. Měli bychom se snažit zachovat nádražní budovy v nějaké podobě pro budoucí generace a ne přihlížet jejich chátrání,“ dodal Odložilík.
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203546/
V zimě započatá komplexní rekonstrukce rokycanského hlavního nádraží vstupuje do poslední fáze. Funkcionalistická budova z třicátých let už má opravenou střechu a fasády září novotou, do konce roku ještě zbývá obnovit stříšku nad perónem a upravit nyní uzavřený vestibul.
„Jeho využití bude podobné jako před začátkem prací, přibude kadeřnictví, novou podobu získá bufet, samozřejmě se zvýší kultura prostředí i cestování,“ sdělil Právu mluvčí Českých drah Radek Joklík, podle něhož ČD za obnovu nádraží zaplatí dvacet tři miliónů korun.
Dráhy už také zahájily nebo chystají rekonstrukci řady menších zastávek na optimalizované trati Plzeň-Stříbro a také mezi Plzní a městem Klatovy.
Nejvýznamnější stanice v západních Čechách - plzeňské hlavní nádraží - ale na revitalizaci stále ještě čeká.
„Probíhají jednání s potenciálním strategickým partnerem,“ připomněl Joklík.
(Právo)
„Jeho využití bude podobné jako před začátkem prací, přibude kadeřnictví, novou podobu získá bufet, samozřejmě se zvýší kultura prostředí i cestování,“ sdělil Právu mluvčí Českých drah Radek Joklík, podle něhož ČD za obnovu nádraží zaplatí dvacet tři miliónů korun.
Dráhy už také zahájily nebo chystají rekonstrukci řady menších zastávek na optimalizované trati Plzeň-Stříbro a také mezi Plzní a městem Klatovy.
Nejvýznamnější stanice v západních Čechách - plzeňské hlavní nádraží - ale na revitalizaci stále ještě čeká.
„Probíhají jednání s potenciálním strategickým partnerem,“ připomněl Joklík.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203429/
Dráhy zvýší tržby, bary dělí od železnice dvacet metrů
U slavné Stodolní ulice roste v Ostravě železniční zastávka. Do nejbližších barů E 99 nebo Desperado to budou mít cestující po vystoupení z vlaku pár metrů. Stačí jen přejít cestu.
Zatím končila Stodolní na své odvrácené straně jen věčně špinavým a zaplaveným podchodem pod železniční tratí, kudy se ti méně otrlí báli chodit. Nyní spolu s úplně novou zastávkou na železnici z Bohumína do Beskyd vyrůstá pod drahou i úplně nový podchod.
„Lidé bydlící v centru města se mnohem pohodlněji dostanou k vlaku. Zmizí konečně také ten úzký zaplivaný podchod. A návštěvníci Stodolní budou moci vstoupit do centra dění rovnou z vlaku,“ vypočítává výhody vznikajícího díla zastupitel centrálního ostravského obvodu Petr Sedláček z ODS. Z rozpočtu města šlo na stavbu podchodu a jeho okolí třicet milionů korun. Zastávka samotná pak přijde Správu železniční dopravní cesty na devadesát milionů korun.
Stodolní se tak v krátkém čase poněkolikáté výrazně změní. Už dnes někteří majitelé podniků přemýšlejí o tom, že otevřou díky zastávce už brzy zrána. Do Stodolní totiž začnou vlaky přivážet novou klientelu - ty, kteří jezdí ráno vlakem do práce a odpoledne zase domů. Právě tito lidé se při cestě na vlak mohou stavit v podnicích, kde zatím převažuje většinou večerní a noční zábava. „Sám jsem zvědav, jak moc se ulice dokáže především přes den oživit. V každém případě čekáme na vlakovou zastávku s velkými nadějemi,“ říká Vladimír Pustecký ze Sdružení Stodolní, které spojuje provozovatele tamních podniků. Přesný termín, kdy první pasažéři vystoupí na nové zastávce, zatím není znám. Podle Anny Kodysové ze Správy železniční dopravní cesty se tak má stát již příští měsíc. Podle plánů železničářů bude na zastávce u ulice Stodolní stavět až šedesát vlaků za den. „Zastávku si vyžádal ostravský magistrát i místní lidé. Chtěli zlepšit dostupnost vlaku obyvatelům a zkrátit jim cestu do centra města,“ vysvětluje Kodysová. Zastávka neponese nijak originální jméno ani se v něm Stodolní neodrazí. Bude se jmenovat Ostravacentrum. Zastávku jménem Stodolní totiž už provozuje ostravský dopravní podnik. Leží na druhé straně ulice a původně nesla název Kino Vesmír. Před dvěma lety ji dopraváci přejmenovali.
Mluvčí dopravního podniku Miroslav Albrecht připouští, že hosté Stodolní nejsou vždy hromadným dopravním prostředkům příznivě nakloněni. „Na noční spoje v pátek a v sobotu nasazujeme spíše starší tramvaje. Zhruba mezi půlnocí a třetí hodinou ráno jezdívá problémová skupina cestujících a prostředí v tramvaji není zrovna kultivované,“ říká mluvčí diplomaticky. Zda tyto „problémové skupiny“ budou využívat i služeb Českých drah, se teprve ukáže. „Jen doufáme, že novou zastávku hned vandalové nezničí. Bohužel máme z podobných staveb zkušenosti, že hezké věci dlouho nevydrží,“ netají se obavami Kodysová.
Stodolní je ostravský fenomén. První klub s antikvariátem Černý pavouk vznikl v rozpadající se ulici v roce 1994. Dnes je v oblasti ulice zhruba šedesát barů a klubů s nejrůznějším zaměřením. Zvláště v pátek a v sobotu míří do Stodolní až desetitisíce hostů.
(Lidové noviny)
U slavné Stodolní ulice roste v Ostravě železniční zastávka. Do nejbližších barů E 99 nebo Desperado to budou mít cestující po vystoupení z vlaku pár metrů. Stačí jen přejít cestu.
Zatím končila Stodolní na své odvrácené straně jen věčně špinavým a zaplaveným podchodem pod železniční tratí, kudy se ti méně otrlí báli chodit. Nyní spolu s úplně novou zastávkou na železnici z Bohumína do Beskyd vyrůstá pod drahou i úplně nový podchod.
„Lidé bydlící v centru města se mnohem pohodlněji dostanou k vlaku. Zmizí konečně také ten úzký zaplivaný podchod. A návštěvníci Stodolní budou moci vstoupit do centra dění rovnou z vlaku,“ vypočítává výhody vznikajícího díla zastupitel centrálního ostravského obvodu Petr Sedláček z ODS. Z rozpočtu města šlo na stavbu podchodu a jeho okolí třicet milionů korun. Zastávka samotná pak přijde Správu železniční dopravní cesty na devadesát milionů korun.
Stodolní se tak v krátkém čase poněkolikáté výrazně změní. Už dnes někteří majitelé podniků přemýšlejí o tom, že otevřou díky zastávce už brzy zrána. Do Stodolní totiž začnou vlaky přivážet novou klientelu - ty, kteří jezdí ráno vlakem do práce a odpoledne zase domů. Právě tito lidé se při cestě na vlak mohou stavit v podnicích, kde zatím převažuje většinou večerní a noční zábava. „Sám jsem zvědav, jak moc se ulice dokáže především přes den oživit. V každém případě čekáme na vlakovou zastávku s velkými nadějemi,“ říká Vladimír Pustecký ze Sdružení Stodolní, které spojuje provozovatele tamních podniků. Přesný termín, kdy první pasažéři vystoupí na nové zastávce, zatím není znám. Podle Anny Kodysové ze Správy železniční dopravní cesty se tak má stát již příští měsíc. Podle plánů železničářů bude na zastávce u ulice Stodolní stavět až šedesát vlaků za den. „Zastávku si vyžádal ostravský magistrát i místní lidé. Chtěli zlepšit dostupnost vlaku obyvatelům a zkrátit jim cestu do centra města,“ vysvětluje Kodysová. Zastávka neponese nijak originální jméno ani se v něm Stodolní neodrazí. Bude se jmenovat Ostravacentrum. Zastávku jménem Stodolní totiž už provozuje ostravský dopravní podnik. Leží na druhé straně ulice a původně nesla název Kino Vesmír. Před dvěma lety ji dopraváci přejmenovali.
Mluvčí dopravního podniku Miroslav Albrecht připouští, že hosté Stodolní nejsou vždy hromadným dopravním prostředkům příznivě nakloněni. „Na noční spoje v pátek a v sobotu nasazujeme spíše starší tramvaje. Zhruba mezi půlnocí a třetí hodinou ráno jezdívá problémová skupina cestujících a prostředí v tramvaji není zrovna kultivované,“ říká mluvčí diplomaticky. Zda tyto „problémové skupiny“ budou využívat i služeb Českých drah, se teprve ukáže. „Jen doufáme, že novou zastávku hned vandalové nezničí. Bohužel máme z podobných staveb zkušenosti, že hezké věci dlouho nevydrží,“ netají se obavami Kodysová.
Stodolní je ostravský fenomén. První klub s antikvariátem Černý pavouk vznikl v rozpadající se ulici v roce 1994. Dnes je v oblasti ulice zhruba šedesát barů a klubů s nejrůznějším zaměřením. Zvláště v pátek a v sobotu míří do Stodolní až desetitisíce hostů.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203428/
Jan HRUBEŠ, moderátor
--------------------
Dřív nádražní budova, dnes centrum současného umění, tak se proměnila administrativní stavba Českých drah na pražském Smíchově. Prostory, pro které město nemělo využití, patří ode dneška mladým výtvarníkům, hudebníkům a také filmařům.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Pracovat ve svém ateliéru, mít k dispozici svoji galerii, nahrávací studio nebo prostory pro divadelní a hudební zkoušky. Takové možnosti mají mladí umělci v novém centru současného umění Meet Factory.
David ČERNÝ, výtvarník, autor projektu
--------------------
Stojí za tím to, že jsem podobný vlastně útvary nebo zřízení viděl různě po světě. Myslím si, že Praha takovýhle vlastně prostor nebo aglomerát neměla.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Na pěti tisících metrech čtverečních industriálního prostoru vzniklo patnáct ateliérů, klub, kam se vejde osm set lidí, galerie a dva kinosály. Staví se i zvukové a postprodukční studio. To bude sloužit jak hudebníkům, tak i výtvarníkům, kteří zvuk využívají při své tvorbě. Má být také prvním v Česku specializovaný na nahrávání rapu.
David KOLLER, hudebník, autor projektu
--------------------
Když se podívám vlastně, kolik novejch umělců vydávají dneska vydavatelství, tak si myslím, že to je málo a že, protože jich znám osobně víc, tak si myslím, že to bude dobrý přispět svojí troškou do mlýna.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Po Evropě podobná centra současného umění fungují běžně. Téměř většina vznikla v nevyužívaných průmyslových objektech, které byly určeny k demolici. Pražské centrum se chce připojit a dát k dispozici tento prostor nejen mladým umělcům, ale proměnit ho zároveň v jedinečnou výstavní síň současného umění.
(ČT 1)
--------------------
Dřív nádražní budova, dnes centrum současného umění, tak se proměnila administrativní stavba Českých drah na pražském Smíchově. Prostory, pro které město nemělo využití, patří ode dneška mladým výtvarníkům, hudebníkům a také filmařům.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Pracovat ve svém ateliéru, mít k dispozici svoji galerii, nahrávací studio nebo prostory pro divadelní a hudební zkoušky. Takové možnosti mají mladí umělci v novém centru současného umění Meet Factory.
David ČERNÝ, výtvarník, autor projektu
--------------------
Stojí za tím to, že jsem podobný vlastně útvary nebo zřízení viděl různě po světě. Myslím si, že Praha takovýhle vlastně prostor nebo aglomerát neměla.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Na pěti tisících metrech čtverečních industriálního prostoru vzniklo patnáct ateliérů, klub, kam se vejde osm set lidí, galerie a dva kinosály. Staví se i zvukové a postprodukční studio. To bude sloužit jak hudebníkům, tak i výtvarníkům, kteří zvuk využívají při své tvorbě. Má být také prvním v Česku specializovaný na nahrávání rapu.
David KOLLER, hudebník, autor projektu
--------------------
Když se podívám vlastně, kolik novejch umělců vydávají dneska vydavatelství, tak si myslím, že to je málo a že, protože jich znám osobně víc, tak si myslím, že to bude dobrý přispět svojí troškou do mlýna.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Po Evropě podobná centra současného umění fungují běžně. Téměř většina vznikla v nevyužívaných průmyslových objektech, které byly určeny k demolici. Pražské centrum se chce připojit a dát k dispozici tento prostor nejen mladým umělcům, ale proměnit ho zároveň v jedinečnou výstavní síň současného umění.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203427/
Smlouvu o přestavbě vlakového nádraží podepsali ve středu 12. září na teplické radnici představitelé ČD a firmy Bostas. Na základě této smlouvy se začne s revitalizací železniční stanice v rámci projektu Českých drah Živá nádraží.
V projektu Živá nádraží, jak řekl v úvodu ing. Kolář, postupovaly České dráhy podle zahraničních vzorů, kdy železniční společnosti nemají dostatek finančních prostředků na revitalizaci železničních stanic a vyberou si firmy, které nádraží svým nákladem zrevitalizují amají ho pak za to v nájmu na několik desítek let. Nová, moderní tvář nádraží se pak stane přirozeným centrem města a přiláká společnosti, která objekt revitalizovala, ale také železnici nové zákazníky, nové cestující.
Za ČD podepsal dokument náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu ing. Jiří Kolář, Ph. D., za mladoboleslavskou stavební společnost Bostas předseda představenstva Manfred Mayer za přítomnosti primátora Teplic Jaroslava Kubery.
Po podpisu proběhla tisková konference. S projektem seznámil novináře jeho ředitel Mgr. Milan Sýkora.
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009. Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun.
Celý projekt přestavby nádraží je plně v souladu s územním plánem města. Přestavba železniční stanice a jejího okolí není megalomanská a její dokončení je reálné. Oživení přirozeného centra města navíc vyvolá další investice, řekl primátor Kubera.
Nejvíce času zabere podle ředitele Sýkory příprava akce. Samotná rekonstrukce nádražní budovy by měla vyjít podle odhadů firmy přibližně na 150 milionů korun. Rekonstruovat se bude po etapách a za provozu. Vlastní stavební práce na nádražní budově by měly trvat 18 měsíců. Může je ale prodloužit rekonstrukce fresek v hale. V dalších etapách projektu je i výstavba obchodního centra, která by měla začít v roce 2010. Její součástí by mohl být i hotel nebo multiplex.
Firma Bostas vznikla v roce 1992 a zabývá se rekonstrukci a výstavbou pozemních a vodohospodářských staveb. Průměrný roční obrat firmy, která má asi 300 vlastních zaměstnanců, je přibližně 600 milionů korun. V roce 2006 se jediným vlastníkem firmy stala společnost IMMO-MANAGEMENT s rakouským kapitálem a sídlem v Praze.
Zeptali jsme se ing. Koláře, zda považuje projekt za pozitivní. Jednoznačně; uvědomme si, kolik je nádraží po celém Česku; naše akciová společnost prostě nemá dost prostředků na bezesporu potřebnou revitalizaci těchto objektů. Je to model, který se běžně používá v západní Evropě, tak byly revitalizovány např. Lipsko, Řím a řada dalších nádraží. My tuto činnost, kterou pro nás ČD Reality dělá, vítáme a myslím si, že firma Bostas svým projektem prokázala životaschopnost. Jak se říká: jen houšť a větší kapky!
Ředitel společnosti ČD Reality, a. s., dr Eugen Bečka Železničáři řekl: Není to nádraží ani první, ani poslední. Firma Bostas vyhrála soutěž o nádraží v Chomutově, předpokládáme, že smlouva by měla být podepsána do konce tohoto roku. Soutěže na další nádraží vypisujeme, ale je složitější najít investora. Ne všechny lokality se pro to hodí. Investice do výpravních budov jsou obrovské. Praha má výjimečné postavení, ale menší města mohou být problematická.
(Železničář)
V projektu Živá nádraží, jak řekl v úvodu ing. Kolář, postupovaly České dráhy podle zahraničních vzorů, kdy železniční společnosti nemají dostatek finančních prostředků na revitalizaci železničních stanic a vyberou si firmy, které nádraží svým nákladem zrevitalizují amají ho pak za to v nájmu na několik desítek let. Nová, moderní tvář nádraží se pak stane přirozeným centrem města a přiláká společnosti, která objekt revitalizovala, ale také železnici nové zákazníky, nové cestující.
Za ČD podepsal dokument náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu ing. Jiří Kolář, Ph. D., za mladoboleslavskou stavební společnost Bostas předseda představenstva Manfred Mayer za přítomnosti primátora Teplic Jaroslava Kubery.
Po podpisu proběhla tisková konference. S projektem seznámil novináře jeho ředitel Mgr. Milan Sýkora.
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009. Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun.
Celý projekt přestavby nádraží je plně v souladu s územním plánem města. Přestavba železniční stanice a jejího okolí není megalomanská a její dokončení je reálné. Oživení přirozeného centra města navíc vyvolá další investice, řekl primátor Kubera.
Nejvíce času zabere podle ředitele Sýkory příprava akce. Samotná rekonstrukce nádražní budovy by měla vyjít podle odhadů firmy přibližně na 150 milionů korun. Rekonstruovat se bude po etapách a za provozu. Vlastní stavební práce na nádražní budově by měly trvat 18 měsíců. Může je ale prodloužit rekonstrukce fresek v hale. V dalších etapách projektu je i výstavba obchodního centra, která by měla začít v roce 2010. Její součástí by mohl být i hotel nebo multiplex.
Firma Bostas vznikla v roce 1992 a zabývá se rekonstrukci a výstavbou pozemních a vodohospodářských staveb. Průměrný roční obrat firmy, která má asi 300 vlastních zaměstnanců, je přibližně 600 milionů korun. V roce 2006 se jediným vlastníkem firmy stala společnost IMMO-MANAGEMENT s rakouským kapitálem a sídlem v Praze.
Zeptali jsme se ing. Koláře, zda považuje projekt za pozitivní. Jednoznačně; uvědomme si, kolik je nádraží po celém Česku; naše akciová společnost prostě nemá dost prostředků na bezesporu potřebnou revitalizaci těchto objektů. Je to model, který se běžně používá v západní Evropě, tak byly revitalizovány např. Lipsko, Řím a řada dalších nádraží. My tuto činnost, kterou pro nás ČD Reality dělá, vítáme a myslím si, že firma Bostas svým projektem prokázala životaschopnost. Jak se říká: jen houšť a větší kapky!
Ředitel společnosti ČD Reality, a. s., dr Eugen Bečka Železničáři řekl: Není to nádraží ani první, ani poslední. Firma Bostas vyhrála soutěž o nádraží v Chomutově, předpokládáme, že smlouva by měla být podepsána do konce tohoto roku. Soutěže na další nádraží vypisujeme, ale je složitější najít investora. Ne všechny lokality se pro to hodí. Investice do výpravních budov jsou obrovské. Praha má výjimečné postavení, ale menší města mohou být problematická.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/202136/
Vnitrostátní pokladny budou fungovat jen v pravé části haly. Nově jsou přestěhovány také do bývalého informačního centra v pravém rohu u východu z haly. Budou otevřeny nepřetržitě kromě doby mezi 1.10 a 3.20 hod., kdy je nádraží uzavřeno. Mezinárodní pokladny v dolní hale jsou uzavřeny a přestěhovány jsou do prvního patra vpravo od eskalátorů.
U přepážek jsou vylepeny informační letáky, u eskalátoru stojí malá modrá informační cedulka. Podle informací, které poskytl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala, by pokladny měly být přestěhovány do dnešního dne, maximálně do konce týdne.
Problémy mají zejména cizinci
Mnozí cestující jsou ale z organizačních změn poněkud zmatení. Problém zorientovat se mají hlavně cizinci. Hlavní nádraží je totiž důležitou vstupní branou do metropole pro stovky tisíc zahraničních návštěvníků.
„Značení je nedostatečné, už patnáct minut hledám mezinárodní pokladny,“ stěžoval si včera Jan Šofránko z Trenčína, který se pohyboval po nádraží se zlomenou nohou o berlích. Stejný problém včera měly na nádraží desítky dalších cestujících. Na konci roku se otevřou pro cestující nové obchody a služby uprostřed haly. Práce budou hotovy do konce roku. Teď se tam montuje konstrukce – základ nových prostor pro obchody a služby. Pak bude následovat rekonstrukce celé levé části nádraží v hale i v prvním patře. Vznikne tu nové zákaznické centrum, obchody i kanceláře pro České dráhy,“ řekl mluvčí italského investora oprav společnosti Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Od Nového roku by se na nádraží měly služby výrazně rozšířit. „Chceme co nejširší nabídku služeb pro cestující. V nových prostorech najdou občerstvení, kavárnu, prodejnu s tiskem a časopisy, ale i drogerii, služby banky nebo cestovní kanceláře,“ dodal mluvčí.
Stavební práce začaly 14. prosince loňského roku. Oprava pražského hlavního nádraží potrvá celkem pět let a skončit má v roce 2011.
(Právo)