Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Vlaky ze Žatce přes Kladno do Prahy už zase opět zajíždějí na Masarykovo nádraží. Tento týden tam skončila výluka, která trvala od 2. července. Zastavení provozu si vyžádala obnova kolejiště a zabezpečovacího zařízení ve stanici. „Během rekonstrukce bylo vyměněno opotřebované kolejiště, výhybky a staré trakční vedení. Zároveň bylo vybudováno nové zabezpečovací zařízení. Díky těmto změnám se podstatně zvýšila bezpečnost a spolehlivost provozu,“ uvedl Ondřej Kubala, tiskový mluvčí Českých drah. Během výluky vlaky končily ve stanicích Praha-Holešovice, Praha-Bubny nebo Praha-Libeň. Na cestu do stanice Praha-Masarykovo nádraží pak mohli cestující použít městskou hromadnou dopravu, na kterou jim platila jízdenka z vlaku.
(Žatecký a lounský deník)
(Žatecký a lounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207783/
Rekonstrukce dopravního uzlu přináší lidem komplikace, v hale marně hledají pokladny
Mnozí cestující bloudí po Hlavním nádraží a hledají, kde si mohou koupit lístek.
Minulý týden se v hale tohoto hlavního českého železničního uzlu přestěhovaly pokladny. Všechny přepážky nalevo od eskalátoru se na řadu měsíců uzavřely kvůli generální rekonstrukci nádraží. Lidé si stěžují na nedostatečnou informovanost.
„Dobrý den, kde se tady kupují lístky?“ ptala se včera kolem 11. hodiny starší žena reportérky Práva před řadou zavřených pokladen. „Vracím se z chaty, jsem překvapená, jaké tu jsou novinky. V televizi to nehlásili, ani jsem to nečetla v novinách,“ zoufá si Gerta Krátká z Prahy.
Polovina pokladen na pražském hlavním nádraží nalevo od eskalátorů je zavřena kvůli další fázi rekonstrukce tohoto důležitého železničního uzlu. Vnitrostátní pokladny fungují jen v pravé části haly, nově jsou přestěhovány také do bývalého informačního centra v pravém rohu u východu z haly. Budou otevřeny nepřetržitě kromě nočního období, kdy je nádraží uzavřeno. Mezinárodní pokladny v dolní hale jsou uzavřeny a přestěhovány do prvního patra napravo od eskalátorů. U přepážek jsou vylepeny informační letáky, u pokladem stojí několik malých modrých informačních cedulek, které ale mnozí cestující přehlédnou. „Ano, je tu blázinec a chaos, lidé se chodí často ptát, kam se přestěhovaly kasy,“ potvrzuje starší muž v informačním centru. Podle něj je ale značení dostačující a lidé se jen špatně dívají. Markéta Krausová z tiskového oddělení í Českých drah řekla, že značení je ale dostatečné. Nebudou ho proto vylepšovat. Koncem roku se uprostřed haly, kde nyní probíhají stavební práce, otevřou nové obchody a služby. „V tuto chvíli se montuje konstrukce, která je základem nových prostor pro obchody a služby,“ řekl mluvčí italského investora oprav společnosti Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Počátkem příštího roku se stavební práce přesunou do celé levé části nádraží v hale i v prvním patře. Vznikne tu nové centrum pro zákazníky, kde se budou v budoucnu prodávat jízdenky. Značnou část prostoru haly mají v budoucnu tvořit obchody, ale i kanceláře pro ČD.
Jejich služeb využívá nyní asi 180 miliónů Čechů. Hlavním nádražím projde denně asi 100 tisíc cestujících. Od nového roku by se pro ně na nádraží měly služby výrazně rozšířit.
„Chceme co nejširší nabídku služeb pro cestující. V nových prostorech najdou občerstvení, kavárnu, prodejnu s tiskem a časopisy, ale i drogerii, služby banky nebo cestovní kanceláře,“ dodal mluvčí. Italský investor má podle smlouvy budovu nádraží v pronájmu na 30 let. Stavba má stát zhruba 1 miliardu Kč.
(Právo)
Mnozí cestující bloudí po Hlavním nádraží a hledají, kde si mohou koupit lístek.
Minulý týden se v hale tohoto hlavního českého železničního uzlu přestěhovaly pokladny. Všechny přepážky nalevo od eskalátoru se na řadu měsíců uzavřely kvůli generální rekonstrukci nádraží. Lidé si stěžují na nedostatečnou informovanost.
„Dobrý den, kde se tady kupují lístky?“ ptala se včera kolem 11. hodiny starší žena reportérky Práva před řadou zavřených pokladen. „Vracím se z chaty, jsem překvapená, jaké tu jsou novinky. V televizi to nehlásili, ani jsem to nečetla v novinách,“ zoufá si Gerta Krátká z Prahy.
Polovina pokladen na pražském hlavním nádraží nalevo od eskalátorů je zavřena kvůli další fázi rekonstrukce tohoto důležitého železničního uzlu. Vnitrostátní pokladny fungují jen v pravé části haly, nově jsou přestěhovány také do bývalého informačního centra v pravém rohu u východu z haly. Budou otevřeny nepřetržitě kromě nočního období, kdy je nádraží uzavřeno. Mezinárodní pokladny v dolní hale jsou uzavřeny a přestěhovány do prvního patra napravo od eskalátorů. U přepážek jsou vylepeny informační letáky, u pokladem stojí několik malých modrých informačních cedulek, které ale mnozí cestující přehlédnou. „Ano, je tu blázinec a chaos, lidé se chodí často ptát, kam se přestěhovaly kasy,“ potvrzuje starší muž v informačním centru. Podle něj je ale značení dostačující a lidé se jen špatně dívají. Markéta Krausová z tiskového oddělení í Českých drah řekla, že značení je ale dostatečné. Nebudou ho proto vylepšovat. Koncem roku se uprostřed haly, kde nyní probíhají stavební práce, otevřou nové obchody a služby. „V tuto chvíli se montuje konstrukce, která je základem nových prostor pro obchody a služby,“ řekl mluvčí italského investora oprav společnosti Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Počátkem příštího roku se stavební práce přesunou do celé levé části nádraží v hale i v prvním patře. Vznikne tu nové centrum pro zákazníky, kde se budou v budoucnu prodávat jízdenky. Značnou část prostoru haly mají v budoucnu tvořit obchody, ale i kanceláře pro ČD.
Jejich služeb využívá nyní asi 180 miliónů Čechů. Hlavním nádražím projde denně asi 100 tisíc cestujících. Od nového roku by se pro ně na nádraží měly služby výrazně rozšířit.
„Chceme co nejširší nabídku služeb pro cestující. V nových prostorech najdou občerstvení, kavárnu, prodejnu s tiskem a časopisy, ale i drogerii, služby banky nebo cestovní kanceláře,“ dodal mluvčí. Italský investor má podle smlouvy budovu nádraží v pronájmu na 30 let. Stavba má stát zhruba 1 miliardu Kč.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207782/
Mimochodem - ona společnost se jmenuje Grandi Stazioni (mnohým novinářům to asi připadá málo italské) a je to dceřiná společnost FS - takže je to celé vlastně kuriozita, kdy jedny státní dráhy pronajímají svá nádraží jiným.
Společnost má i své stránky:
http://www.grandistazioni.it/client/
Společnost má i své stránky:
http://www.grandistazioni.it/client/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207772/
Grandi Stazzioni jednají s Českými drahami. Projekt rekonstrukce nepadá
Technický stav budovy karlovarského horního nádraží zatím stále brzdí zahájení její rekonstrukce. Podle Martina Hamšíka, mluvčího společnosti Grandi Stazzioni, která má budovu na třicet let v nájmu, byl v okamžiku předání objekt v horším stavu než předpokládal investor opravy, tedy Grandi Stazzioni, tak České dráhy jako vlastník.
„V současné době čekáme na finální dohodu s Českými drahami, která by odpovídala námi podané nabídce,“ vysvětlil Hamšík. Podle jeho slov zatím nehrozí, že by společnost Grandi Stazzioni odstoupila od smlouvy. „Budovu zrekonstruovat chceme. Za stávajících podmínek by se ovšem investice nikdy nevrátila,“ upřesnil mluvčí.
Společnost, kterou Martin Hamšík zastupuje, získala od Českých drah do nájmu hned tři železniční stanice - Prahu hlavní nádraží, Mariánské Lázně a Karlovy Vary - horní nádraží. „Nájem budeme umořovat právě investicemi do budov. Po uplynutí doby dané smlouvou tak České dráhy dostanou zpět opravená nádraží,“ vysvětlil.
To, že budova horního nádraží je v horším stavu, než všichni předpokládali, Deníku potvrdila i Martkéta Krausová, pracovnice tiskového oddělení Českých drah. „V současné době jsme ve stádiu jednání. Hledáme nejvhodnější řešení, které by vyhovovalo jak nám, tak Grandi Stazzioni. Přesné datum, kdy začne rekonstrukce v Karlových Varech, tedy nedokáži říci,“ uvedla.
O tom, že Grandi Stazzioni myslí projekt rekonstrukce českých nádraží vážně, svědčí i fakt, že se v nejbližších dnech začne pracovat v Mariánských Lázních. „Minulý pátek jsme stavbu předali Metrostavu, který ji bude realizovat,“ řekl mluvčí investora rekonstrukce Hamšík.
(Karlovarský deník)
Technický stav budovy karlovarského horního nádraží zatím stále brzdí zahájení její rekonstrukce. Podle Martina Hamšíka, mluvčího společnosti Grandi Stazzioni, která má budovu na třicet let v nájmu, byl v okamžiku předání objekt v horším stavu než předpokládal investor opravy, tedy Grandi Stazzioni, tak České dráhy jako vlastník.
„V současné době čekáme na finální dohodu s Českými drahami, která by odpovídala námi podané nabídce,“ vysvětlil Hamšík. Podle jeho slov zatím nehrozí, že by společnost Grandi Stazzioni odstoupila od smlouvy. „Budovu zrekonstruovat chceme. Za stávajících podmínek by se ovšem investice nikdy nevrátila,“ upřesnil mluvčí.
Společnost, kterou Martin Hamšík zastupuje, získala od Českých drah do nájmu hned tři železniční stanice - Prahu hlavní nádraží, Mariánské Lázně a Karlovy Vary - horní nádraží. „Nájem budeme umořovat právě investicemi do budov. Po uplynutí doby dané smlouvou tak České dráhy dostanou zpět opravená nádraží,“ vysvětlil.
To, že budova horního nádraží je v horším stavu, než všichni předpokládali, Deníku potvrdila i Martkéta Krausová, pracovnice tiskového oddělení Českých drah. „V současné době jsme ve stádiu jednání. Hledáme nejvhodnější řešení, které by vyhovovalo jak nám, tak Grandi Stazzioni. Přesné datum, kdy začne rekonstrukce v Karlových Varech, tedy nedokáži říci,“ uvedla.
O tom, že Grandi Stazzioni myslí projekt rekonstrukce českých nádraží vážně, svědčí i fakt, že se v nejbližších dnech začne pracovat v Mariánských Lázních. „Minulý pátek jsme stavbu předali Metrostavu, který ji bude realizovat,“ řekl mluvčí investora rekonstrukce Hamšík.
(Karlovarský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207771/
Soubor písní a tanců Dyleň navštívil letos v srpnu folklorní festival v Portugalsku. Celý pobyt se o ně staral a provázel je Luis Miguel Santos, který patřil k organizátorům festivalu. Miguel se tento víkend rozhodl, že jim návštěvu oplatí a členové Dyleně se stanou na chvíli zase jeho průvodci. Byl nesmírně zvědavý, jak vypadá Česká republika a jak vypadají Karlovy Vary, odkud soubor pochází.
Na nádraží ho sice nevítal celý soubor, ale přivítat ho přišli ti, kteří měli zrovna čas a chuť portugalského průvodce znovu vidět. Stejně jako on provedl Dyleň po Lisabonu, provedli ho Dyleňáci po Karlových Varech. Nevynechali ani jednu zajímavou pamětihodnost a Miguel a jeho přátelé měli neustále co fotit a obdivovat. Karlovy Vary jim naprosto učarovaly. Nechali se dokonce zlákat k ochutnání několika pramenů.
Mezi fotografiemi Puppu, Mlýnské kolonády, Vřídla nebudou bohužel chybět ani fotky horního nádraží. Zde strávili hodinu do odjezdu vlaku. Podivovali se nad tím, že tak krásné město má tak ošklivé a zanedbané nádraží.
Byla to nepovedená tečka za jinak pěkným dnem. A všichni litovali, že den, který byl plný krásných míst, končí na místě, které dělá Karlovým Varům jen ostudu a za které se musíme stydět.
(Karlovarský deník)
Na nádraží ho sice nevítal celý soubor, ale přivítat ho přišli ti, kteří měli zrovna čas a chuť portugalského průvodce znovu vidět. Stejně jako on provedl Dyleň po Lisabonu, provedli ho Dyleňáci po Karlových Varech. Nevynechali ani jednu zajímavou pamětihodnost a Miguel a jeho přátelé měli neustále co fotit a obdivovat. Karlovy Vary jim naprosto učarovaly. Nechali se dokonce zlákat k ochutnání několika pramenů.
Mezi fotografiemi Puppu, Mlýnské kolonády, Vřídla nebudou bohužel chybět ani fotky horního nádraží. Zde strávili hodinu do odjezdu vlaku. Podivovali se nad tím, že tak krásné město má tak ošklivé a zanedbané nádraží.
Byla to nepovedená tečka za jinak pěkným dnem. A všichni litovali, že den, který byl plný krásných míst, končí na místě, které dělá Karlovým Varům jen ostudu a za které se musíme stydět.
(Karlovarský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207770/
Na rekonstrukce by bylo třeba miliard, můžeme ale dát jen miliony, tvrdí České dráhy. Obcím však dochází trpělivost
Nevzhledné okolí, šedivá budova, čekárna jak vystřižená z časů reálného socialismu. Ani osmnáct let po revoluci není na nádraží Opava-západ po změně režimu ani památky. Stanice je všeobecně považována za ostudu města.
„Vůbec nic se tu nezměnilo. Jezdím tu celý život a je to pořád stejné,“ říká devětašedesátiletý důchodce Vincent Jedlička. On i další jeho spoluobčané jsou denně nuceni procházet nevzhlednými okolím železniční stanice. Naděje na změnu je přitom mizivá. České dráhy (ČD) o rekonstrukci neuvažují. Nejsou peníze.
Podobná situace jako v Opavě je typická pro většinu železničních nádraží v Česku. Budovy jsou zchátralé, sociální zařízení je v dezolátním stavu a na mnoha místech chybí čekárny. „Hledáme strategické partnery pro rozvoj nádraží, ale jde především o nádraží ve větších městech, která chceme revitalizovat. Potom jsou ale například nádraží uprostřed lesů, která už nemají význam a o ně nemá nikdo zájem, ani obce. S tím neuděláme vesměs nic,“ přiznává mluvčíČDOndřej Kubala.
Obce versus dráhy
Od roku 2003 se podařilo prodat majetek za 1,2 miliardy, šlo ale hlavně o pozemky a nepotřebné budovy. Dráhy si netroufají odhadnout, kolik by stála rekonstrukce alespoň všech větších nádraží. „Jsou to desítky miliard korun. Konkrétní číslo je obtížné stanovit,“ říká Markéta Krausová z ČD. Jak dodává, omezené finance dovolují investice do nádražních budov jen v řádu desítek milionů ročně. Na území Česka se přitom nalézá celkem 2960 zastávek, nákladišť a stanic, z nichž je většina ve velmi špatném stavu. Zchátralé budovy lákají bezdomovce a kriminální živly.
Na neutěšený stav si stěžují mnohé obce. „České dráhy nám v propagačních materiálech na křídovém papíře s velkou slávou ukazují, jak investovaly do vagonů, rychlovlaků, elektrifikace či nádražních komplexů v největších městech, ale podívejte se, jak vypadají nádraží u nás,“ stěžuje si starosta Úvalna na Krnovsku Vítězslav Odložílek. Rozhodl se proto oslovit další starosty a proti dráhám chtějí postupovat společně.
(Brněnský deník)
Nevzhledné okolí, šedivá budova, čekárna jak vystřižená z časů reálného socialismu. Ani osmnáct let po revoluci není na nádraží Opava-západ po změně režimu ani památky. Stanice je všeobecně považována za ostudu města.
„Vůbec nic se tu nezměnilo. Jezdím tu celý život a je to pořád stejné,“ říká devětašedesátiletý důchodce Vincent Jedlička. On i další jeho spoluobčané jsou denně nuceni procházet nevzhlednými okolím železniční stanice. Naděje na změnu je přitom mizivá. České dráhy (ČD) o rekonstrukci neuvažují. Nejsou peníze.
Podobná situace jako v Opavě je typická pro většinu železničních nádraží v Česku. Budovy jsou zchátralé, sociální zařízení je v dezolátním stavu a na mnoha místech chybí čekárny. „Hledáme strategické partnery pro rozvoj nádraží, ale jde především o nádraží ve větších městech, která chceme revitalizovat. Potom jsou ale například nádraží uprostřed lesů, která už nemají význam a o ně nemá nikdo zájem, ani obce. S tím neuděláme vesměs nic,“ přiznává mluvčíČDOndřej Kubala.
Obce versus dráhy
Od roku 2003 se podařilo prodat majetek za 1,2 miliardy, šlo ale hlavně o pozemky a nepotřebné budovy. Dráhy si netroufají odhadnout, kolik by stála rekonstrukce alespoň všech větších nádraží. „Jsou to desítky miliard korun. Konkrétní číslo je obtížné stanovit,“ říká Markéta Krausová z ČD. Jak dodává, omezené finance dovolují investice do nádražních budov jen v řádu desítek milionů ročně. Na území Česka se přitom nalézá celkem 2960 zastávek, nákladišť a stanic, z nichž je většina ve velmi špatném stavu. Zchátralé budovy lákají bezdomovce a kriminální živly.
Na neutěšený stav si stěžují mnohé obce. „České dráhy nám v propagačních materiálech na křídovém papíře s velkou slávou ukazují, jak investovaly do vagonů, rychlovlaků, elektrifikace či nádražních komplexů v největších městech, ale podívejte se, jak vypadají nádraží u nás,“ stěžuje si starosta Úvalna na Krnovsku Vítězslav Odložílek. Rozhodl se proto oslovit další starosty a proti dráhám chtějí postupovat společně.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207761/
Bude to jako na letišti. Tak charakterizují architekti novou podobu hlavního nádraží v Praze. Největší nádraží v republice se začalo měnit loni v prosinci a první fáze rekonstrukce by měla být hotova ještě do konce letoška.
„Vznikne tam zhruba 16 tisíc metrů čtverečních prodejních ploch. Základní koncept vychází z toho, že tam bude co nejvíce prosvětlených ploch, aby se zamezilo temným zákoutím, kde se dnes scházejí bezdomovci a narkomani,“ říká Martin Hamšík, zástupce společnosti Grande Stazione, která rekonstrukci za miliardu dokončí v roce 2011.
Živá nádraží
Takových velkorysých rekonstrukcí ale v Česku není mnoho. Štěstí mají jen některá větší nádraží. Ta se postupně zařazují do projektu Živá nádraží, takže se v nejbližších letech dočkají modernizace. Nejdříve by mělo jít o nádraží v Teplicích, Ústí nad Labem, Plzni a Havlíčkově Brodu. V další fázi jsou do projektu zařazeny Zlín, Tábor či Brno.
Ani zrekonstruovaná nádraží ale nejsou bez chyb. Kupříkladu nádraží v pražské Libni se dočkalo nákladné modernizace před konáním hokejového šampionátu v roce 2004. Architekti ale zapomněli na přístřešek nad prvním nástupištěm, cestující tak za nepříznivého počasí vzdorují větru a dešti. Velkou nepříjemností pro seniory je také častá absence nízko položených nástupišť.,„Kdyby mi někdo nepomohl, těžko bych se do vlaku vydrápala,“ říká například Marie Macháčková, která jezdí vlakem z nádraží v Týništi nad Orlicí.
Nádraží v číslech
V Česku je celkem 2960 zastávek a stanic Ročně jimi projde 180 milionů cestujících V rekonstrukci je nyní 6 větších nádraží V blízké budoucnosti se plánuje rekonstrukce dalších 22 nádraží (celkem by jich mělo být 60) Nejdražší rekonstrukcí je Praha - hl. nádraží za miliardu korun.
(Brněnský deník)
„Vznikne tam zhruba 16 tisíc metrů čtverečních prodejních ploch. Základní koncept vychází z toho, že tam bude co nejvíce prosvětlených ploch, aby se zamezilo temným zákoutím, kde se dnes scházejí bezdomovci a narkomani,“ říká Martin Hamšík, zástupce společnosti Grande Stazione, která rekonstrukci za miliardu dokončí v roce 2011.
Živá nádraží
Takových velkorysých rekonstrukcí ale v Česku není mnoho. Štěstí mají jen některá větší nádraží. Ta se postupně zařazují do projektu Živá nádraží, takže se v nejbližších letech dočkají modernizace. Nejdříve by mělo jít o nádraží v Teplicích, Ústí nad Labem, Plzni a Havlíčkově Brodu. V další fázi jsou do projektu zařazeny Zlín, Tábor či Brno.
Ani zrekonstruovaná nádraží ale nejsou bez chyb. Kupříkladu nádraží v pražské Libni se dočkalo nákladné modernizace před konáním hokejového šampionátu v roce 2004. Architekti ale zapomněli na přístřešek nad prvním nástupištěm, cestující tak za nepříznivého počasí vzdorují větru a dešti. Velkou nepříjemností pro seniory je také častá absence nízko položených nástupišť.,„Kdyby mi někdo nepomohl, těžko bych se do vlaku vydrápala,“ říká například Marie Macháčková, která jezdí vlakem z nádraží v Týništi nad Orlicí.
Nádraží v číslech
V Česku je celkem 2960 zastávek a stanic Ročně jimi projde 180 milionů cestujících V rekonstrukci je nyní 6 větších nádraží V blízké budoucnosti se plánuje rekonstrukce dalších 22 nádraží (celkem by jich mělo být 60) Nejdražší rekonstrukcí je Praha - hl. nádraží za miliardu korun.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207760/
Na rekonstrukci malých venkovských nádraží chybějí Českým drahám finanční prostředky
Staré budovy s oprýskanou fasádou a nevyhovující sociální zařízení. S takovým prostředím železničních stanic se denně setkává velký počet cestujících v berounském a hořovickém regionu. „Ještě nedávno nebyla naše železniční zastávka nic moc. Před patnáci lety v ní hořel vlak a oheň poničil i zastávku. Až do loňského roku s ní dráhy vůbec nic nedělaly. Teď je sice opravená, ale sociální zařízenímástále původní. Jsou na ní suché záchody. Naše obec proto nabídla Českým drahám, aby se připojily na naší kanalizaci, ale ty to odmítly,“ informoval starosta Srbska Jaroslav Bastl.
Lidé raději záchody nepoužívají
S nekvalitním sociálním zařízením se musejí smířit i cestující na Železniční stanici Lochovice. „Vlakem jezdím dost často. Budova nádraží ujde, ale sociální zařízení není nic moc. Já bych ho nepoužila. Záchody jsou dost ošklivé. Klíč od nich má žena, která prodává lístky,“ postěžovala si Jana Hrubá z Lochovic.
Prostranství nakonec opravilo město
Na velkou zimu si zase stěžují cestující, kteří nastupují do vlaku na zastávce v Králově Dvoře u objektu bývalých železáren. „Zastávka i sociální zařízení už hodně pamatují a jsou zastaralé. V zimních měsících, když mají vlaky velké zpoždění, tam vždy pořádně promrznu,“ poznamenal Pavel Kosina z Králova Dvora.
Ve Zdicích zase několik let muselo vedení města s Českými drahami bojovat kvůli úpravě prostranství před místní železniční stanicí. Nakonec mezi nimi došlo k vzájemné dohodě. „My jsme opravili prostranství před nádražím a dráhy nechaly uvnitř budovy zmodernizovat sociální zařízení. To je nyní na odpovídající úrovni. Vzhled budovy ale nepatří k těm nejlepším,“ řekl starosta Zdic Miroslav Holotina. Podle něho je naděje, že se vzhled zdického nádraží změní k lepšímu v rámci optimalizace trati.
S Českými drahami si museli dopisovat i představitelé Karlštejna. „Naše nádraží bylo zchátralé a sociální zařízení nevábné. Proto jsme na dráhy tlačili, aby to změnily. Nyní vypadá nádraží už obstojně,“ uvedl starosta Karlštejna Miroslav Ureš.
Velké změny čekají berounské nádraží
A co na to vše říkají České dráhy? „Mezi nádraží, která se v dohledné době dočkají rozsáhlejší opravy, patří i Železniční stanice Beroun. Nádraží bylo zahrnuto do projektu Živá nádraží. Nejprve se ale musí vybrat strategický partner, udělat územní plány a připravit projektová dokumentace. Nádraží by mohlo být opraveno tak v horizontu pěti let,“ informoval pracovník Českých drah Karel Tabery.
(Berounský deník)
Staré budovy s oprýskanou fasádou a nevyhovující sociální zařízení. S takovým prostředím železničních stanic se denně setkává velký počet cestujících v berounském a hořovickém regionu. „Ještě nedávno nebyla naše železniční zastávka nic moc. Před patnáci lety v ní hořel vlak a oheň poničil i zastávku. Až do loňského roku s ní dráhy vůbec nic nedělaly. Teď je sice opravená, ale sociální zařízenímástále původní. Jsou na ní suché záchody. Naše obec proto nabídla Českým drahám, aby se připojily na naší kanalizaci, ale ty to odmítly,“ informoval starosta Srbska Jaroslav Bastl.
Lidé raději záchody nepoužívají
S nekvalitním sociálním zařízením se musejí smířit i cestující na Železniční stanici Lochovice. „Vlakem jezdím dost často. Budova nádraží ujde, ale sociální zařízení není nic moc. Já bych ho nepoužila. Záchody jsou dost ošklivé. Klíč od nich má žena, která prodává lístky,“ postěžovala si Jana Hrubá z Lochovic.
Prostranství nakonec opravilo město
Na velkou zimu si zase stěžují cestující, kteří nastupují do vlaku na zastávce v Králově Dvoře u objektu bývalých železáren. „Zastávka i sociální zařízení už hodně pamatují a jsou zastaralé. V zimních měsících, když mají vlaky velké zpoždění, tam vždy pořádně promrznu,“ poznamenal Pavel Kosina z Králova Dvora.
Ve Zdicích zase několik let muselo vedení města s Českými drahami bojovat kvůli úpravě prostranství před místní železniční stanicí. Nakonec mezi nimi došlo k vzájemné dohodě. „My jsme opravili prostranství před nádražím a dráhy nechaly uvnitř budovy zmodernizovat sociální zařízení. To je nyní na odpovídající úrovni. Vzhled budovy ale nepatří k těm nejlepším,“ řekl starosta Zdic Miroslav Holotina. Podle něho je naděje, že se vzhled zdického nádraží změní k lepšímu v rámci optimalizace trati.
S Českými drahami si museli dopisovat i představitelé Karlštejna. „Naše nádraží bylo zchátralé a sociální zařízení nevábné. Proto jsme na dráhy tlačili, aby to změnily. Nyní vypadá nádraží už obstojně,“ uvedl starosta Karlštejna Miroslav Ureš.
Velké změny čekají berounské nádraží
A co na to vše říkají České dráhy? „Mezi nádraží, která se v dohledné době dočkají rozsáhlejší opravy, patří i Železniční stanice Beroun. Nádraží bylo zahrnuto do projektu Živá nádraží. Nejprve se ale musí vybrat strategický partner, udělat územní plány a připravit projektová dokumentace. Nádraží by mohlo být opraveno tak v horizontu pěti let,“ informoval pracovník Českých drah Karel Tabery.
(Berounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207678/
Vedení radnice se sešlo s projektantem, který připravuje studii nového dopravního terminálu. Ten by měl v budoucnu vyrůst v prostorách stávajícího autobusového a vlakového nádraží. „Projektant nám představil první návrh terminálu, který byl velmi zásadně připomínkován. Návrh se nyní musí doplnit těmito připomínkami a projektant vypracuje novou, skromnější verzi studie. Ta by měla lépe využít okolní pozemky Českých drah a také přiblížit autobusový terminál více k vlakovému, aby to cestující měli blíže. Na novém návrhu se bude pracovat zhruba měsíc. Pak už budeme vybírat tu lepší variantu,“ vysvětlil náchodský místostarosta Jaroslav Rohulán.
(Náchodský deník)
(Náchodský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207395/
Prostory před nádražním v Mostě stále čekají na opravy, ty zatím nepřichází
Poškozené krytí odvodňovacího žlabu a okolní prohlubně, díry v chodníku, špatný stav spojovacích mostů či chybějící přechod pro chodce -to vše je k vidění před mosteckým nádražím. Město Most chce však s opravami ještě počkat. Nádražní prostory patří Českým drahám, to co je však před budovu je majetkem města. „Nádraží Most bylo zařazeno do projektu „Živá nádraží“, což znamená, že jakmile najdeme vhodného investora proběhne kompletní rekonstrukce nádraží. Opravy se však netýkají prostor před nádražím, ty patří městu,“ řekl Deníku Radek Joklík manažer komunikace Českých drah.
Část odvodňovacího žlabu se před několika dny propadla úplně. Na několik dní sem byly umístěny zátarasy a upozornění na opravy chodníku. Do oprav se technické služby města, které mají na starosti údržbu komunikací, pustily až ve čtvrtek. „Chyběl materiál potřebný k úpravě odvodňovacího žlabu. Proto jsme museli se zasypáním a následným zaasfaltováním několik dní počkat,“ sdělil Pavel Měska, ředitel divize účelových zařízení Technických služeb v Mostě.
Město má pro vyčkávání s opravami své důvody. „Ještě v minulém volebním období jsme si nechali vypracovat studii na rekonstrukci přednádražních prostor, nakonec se od ní však ustoupilo,“ sdělila tisková mluvčí magistrátu Alena Sedláčková s tím, že tyto opravy jsou velmi nákladnou investicí. Podle jejích slov jen oprava mostů u nádraží by vyšla asi na 35 milionů korun. Je ovšem nelogické tyto opravy uskutečnit dříve než proběhne rekonstrukce celého nádraží. Kdyby bylo potřeba při těchto opravách zasáhnout do již opravených přednádražních prostor.
Mimo oprav chodníků, odvodňovacích žlabů se jedná i o rekonstrukci již zmiňovaných mostů, vedoucích od nádražní budovy k tramvajovým kolejím. „Přemýšleli jsme, zda shodit oba mosty a nechat postavit jen jeden. Nakonec budou mosty opět dva,“ řekla Sedláčková.
Trpělivost ale lidem dochází už nyní. „Denně musím přeskakovat díry v chodníku před nádražím, opravy by tyto prostory opravdu potřebovaly,“ stěžuje si dvaatřicetiletá Jana Adamcová z Mostu. Její přítel Tibor Komenský s ní souhlasí: „Podle mě je jen otázkou času, kdy tady někdo pořádně zraní. Obzvláště v zimě,“ povzdychne si.
Dlouhodobým problémem komunikace před nádražní budovou je také chybějící přechod pro chodce. „Víme, že přechod zde chybí a lidé přebíhají silnic, když jdou na autobusovou zastávku. Ovšem vzhledem k dopravní situaci, kvůli přítomnosti zatáčky, není možné přechod zřídit. Byly zde i návrhy na postavení nadchodu vedoucího k zastávce, ovšem jsme si jisti, že lidé by přebíhali silnici stejně, protože nadchod by je jen zdržoval. Vše je zatím v jednání,“ dodala Sedláčková.
(Mostecký deník)
Poškozené krytí odvodňovacího žlabu a okolní prohlubně, díry v chodníku, špatný stav spojovacích mostů či chybějící přechod pro chodce -to vše je k vidění před mosteckým nádražím. Město Most chce však s opravami ještě počkat. Nádražní prostory patří Českým drahám, to co je však před budovu je majetkem města. „Nádraží Most bylo zařazeno do projektu „Živá nádraží“, což znamená, že jakmile najdeme vhodného investora proběhne kompletní rekonstrukce nádraží. Opravy se však netýkají prostor před nádražím, ty patří městu,“ řekl Deníku Radek Joklík manažer komunikace Českých drah.
Část odvodňovacího žlabu se před několika dny propadla úplně. Na několik dní sem byly umístěny zátarasy a upozornění na opravy chodníku. Do oprav se technické služby města, které mají na starosti údržbu komunikací, pustily až ve čtvrtek. „Chyběl materiál potřebný k úpravě odvodňovacího žlabu. Proto jsme museli se zasypáním a následným zaasfaltováním několik dní počkat,“ sdělil Pavel Měska, ředitel divize účelových zařízení Technických služeb v Mostě.
Město má pro vyčkávání s opravami své důvody. „Ještě v minulém volebním období jsme si nechali vypracovat studii na rekonstrukci přednádražních prostor, nakonec se od ní však ustoupilo,“ sdělila tisková mluvčí magistrátu Alena Sedláčková s tím, že tyto opravy jsou velmi nákladnou investicí. Podle jejích slov jen oprava mostů u nádraží by vyšla asi na 35 milionů korun. Je ovšem nelogické tyto opravy uskutečnit dříve než proběhne rekonstrukce celého nádraží. Kdyby bylo potřeba při těchto opravách zasáhnout do již opravených přednádražních prostor.
Mimo oprav chodníků, odvodňovacích žlabů se jedná i o rekonstrukci již zmiňovaných mostů, vedoucích od nádražní budovy k tramvajovým kolejím. „Přemýšleli jsme, zda shodit oba mosty a nechat postavit jen jeden. Nakonec budou mosty opět dva,“ řekla Sedláčková.
Trpělivost ale lidem dochází už nyní. „Denně musím přeskakovat díry v chodníku před nádražím, opravy by tyto prostory opravdu potřebovaly,“ stěžuje si dvaatřicetiletá Jana Adamcová z Mostu. Její přítel Tibor Komenský s ní souhlasí: „Podle mě je jen otázkou času, kdy tady někdo pořádně zraní. Obzvláště v zimě,“ povzdychne si.
Dlouhodobým problémem komunikace před nádražní budovou je také chybějící přechod pro chodce. „Víme, že přechod zde chybí a lidé přebíhají silnic, když jdou na autobusovou zastávku. Ovšem vzhledem k dopravní situaci, kvůli přítomnosti zatáčky, není možné přechod zřídit. Byly zde i návrhy na postavení nadchodu vedoucího k zastávce, ovšem jsme si jisti, že lidé by přebíhali silnici stejně, protože nadchod by je jen zdržoval. Vše je zatím v jednání,“ dodala Sedláčková.
(Mostecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207393/
Vlakové nádraží Kutná Hora-město se zřejmě změní. Radnice se totiž přihlásila do projektu Oživlá nádraží a na přeměnu chce získat evropské dotace. Místo se stane přestupním terminálem, to znamená, že se tam přesune i autobusové nádraží a vzniknou další parkoviště. Kolik vše bude stát, zatím město neví.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207392/
Jen detail v podobě zhruba 150 milionů korun chybí turnovské radnici, aby se pustila do budování dopravního terminálu u vlakového nádraží. Společné přestupní místo pro vlakovou, autobusovou i osobní dopravu město plánuje již tři roky. Nyní se radnici podařilo odkoupit všechny klíčové pozemky a s majiteli několika zbývajících se dohodla o budoucím prodeji. „S vlastníky pozemků jsme uzavřeli dohodu, nyní může začít územní řízení k autobusovému terminálu a parkovacímu domu,“ sdělila starostka Turnova Hana Maierová.
Radnice musela ustoupit od původního záměru využít pro areál terminálu prostor bývalých uhelných skladů, protože jejich majitelka je odmítla městu odprodat. „Musíme také vypracovat novou studii, jak bude terminál vypadat. V té původní se počítalo i s věcmi, které nebude potřeba dělat,“ vysvětlila starostka.
Nová studie vnitřních prostor haly Českých drah bude stát přibližně 90 tisíc korun a nebude počítat například s restaurací uvnitř haly, protože naproti hale vznikla restaurace a rychlé občerstvení Albion. Rovněž nebude potřeba stavět podchody pod nástupiště, neboť České dráhy nástupiště upravily do moderní bezpečné podoby. Radnice naopak uvažuje o umístění pobočky knihovny nebo klubu důchodců.
Ve hře jsou dráhy i Liberecký kraj
Nejprve se ale město musí dohodnout s Českými drahami na formě spolupráce, protože dopravní společnost o rekonstrukci zastaralé budovy zatím neuvažuje.
„Ideální by bylo, kdybynám České dráhy budovu dlouhodobě pronajaly, třeba na dvacet let. Město by nájem umořovalo vloženými investicemi,“ uvedla šéfka odboru správy majetku Ludmila Těhníková. Podle ní podobný model dlouhodobého pronájmu zafungoval při rekonstrukci nádraží ve Vlašimi.
Nyní musí město zatížené budováním centra Střelnice a do budoucna i spoluúčastí na kanalizačním projektu Čistá Jizera vymyslet, kde na terminál vezme peníze. Jenom rekonstrukce nádražní haly bude stát kolem padesáti milionů korun.
Původně radnice počítala s podporou kraje, ten může městu pomoci nanejvýš se sháněním dotací. „Kraj sice má koncepci rozvoje integrované dopravy, ale o peníze spolu budou soupeřit ještě projekty Regiotram či tramvaj do libereckých Rochlic,“ poznamenala Maierová.
(Jablonecký deník)
Radnice musela ustoupit od původního záměru využít pro areál terminálu prostor bývalých uhelných skladů, protože jejich majitelka je odmítla městu odprodat. „Musíme také vypracovat novou studii, jak bude terminál vypadat. V té původní se počítalo i s věcmi, které nebude potřeba dělat,“ vysvětlila starostka.
Nová studie vnitřních prostor haly Českých drah bude stát přibližně 90 tisíc korun a nebude počítat například s restaurací uvnitř haly, protože naproti hale vznikla restaurace a rychlé občerstvení Albion. Rovněž nebude potřeba stavět podchody pod nástupiště, neboť České dráhy nástupiště upravily do moderní bezpečné podoby. Radnice naopak uvažuje o umístění pobočky knihovny nebo klubu důchodců.
Ve hře jsou dráhy i Liberecký kraj
Nejprve se ale město musí dohodnout s Českými drahami na formě spolupráce, protože dopravní společnost o rekonstrukci zastaralé budovy zatím neuvažuje.
„Ideální by bylo, kdybynám České dráhy budovu dlouhodobě pronajaly, třeba na dvacet let. Město by nájem umořovalo vloženými investicemi,“ uvedla šéfka odboru správy majetku Ludmila Těhníková. Podle ní podobný model dlouhodobého pronájmu zafungoval při rekonstrukci nádraží ve Vlašimi.
Nyní musí město zatížené budováním centra Střelnice a do budoucna i spoluúčastí na kanalizačním projektu Čistá Jizera vymyslet, kde na terminál vezme peníze. Jenom rekonstrukce nádražní haly bude stát kolem padesáti milionů korun.
Původně radnice počítala s podporou kraje, ten může městu pomoci nanejvýš se sháněním dotací. „Kraj sice má koncepci rozvoje integrované dopravy, ale o peníze spolu budou soupeřit ještě projekty Regiotram či tramvaj do libereckých Rochlic,“ poznamenala Maierová.
(Jablonecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207387/
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Karlovarský kraj buduje nové dopravní terminály. Připraveny k podání jsou zatím žádosti na tři projekty, a to na dopravní terminál v Sokolově, v Chodově a Mariánských Lázních. Karlovarský kraj momentálně spolupracuje na čtvrtém projektu s městem Cheb. Jak řekl náměstek hejtmana Jan Zborník, terminál podle něho musí splňovat snadný přístup z železnice na autobus.
Jan ZBORNÍK, náměstek hejtmana Karlovarského kraje
--------------------
V krátkosti řečeno jde o to umožnit rychlé efektivní přestupy z linkových autobusů, z městských autobusů na vlak a obráceně. Ale je potřeba řešit i to, že přibývá lidí, kteří na tu veřejnou hromadnou dopravu přestupují, ať už z osobních aut, ale taky jako kol.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Zborník dále uvedl, že dopravní terminál musí také nabízet parkoviště pro osobní auta a úschovnu bicyklů.
(ČRo - Plzeň)
--------------------
Karlovarský kraj buduje nové dopravní terminály. Připraveny k podání jsou zatím žádosti na tři projekty, a to na dopravní terminál v Sokolově, v Chodově a Mariánských Lázních. Karlovarský kraj momentálně spolupracuje na čtvrtém projektu s městem Cheb. Jak řekl náměstek hejtmana Jan Zborník, terminál podle něho musí splňovat snadný přístup z železnice na autobus.
Jan ZBORNÍK, náměstek hejtmana Karlovarského kraje
--------------------
V krátkosti řečeno jde o to umožnit rychlé efektivní přestupy z linkových autobusů, z městských autobusů na vlak a obráceně. Ale je potřeba řešit i to, že přibývá lidí, kteří na tu veřejnou hromadnou dopravu přestupují, ať už z osobních aut, ale taky jako kol.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Zborník dále uvedl, že dopravní terminál musí také nabízet parkoviště pro osobní auta a úschovnu bicyklů.
(ČRo - Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207381/
Mám jednu poznámku (možno sa o tom tu na fóre už hovorilo, nemám však čas to hľadať).
V súčanosti už asi druhý týždeň je medzi stanicami Prešov - Drienovská Nová Ves v pracovných dňoch výluka, pretože budujú nástupište na zastávke Haniska pri Prešove.
Podľa môjho názoru sú to dosť zbytočne vyhodené peniaze, lebo frekvencia cestujúcich je tam dosť mizerná. Chodí tam aj MHD.
keby sa radšej pustili do zdvojkoľajňovania PO - Obišovce/Kysak...
V súčanosti už asi druhý týždeň je medzi stanicami Prešov - Drienovská Nová Ves v pracovných dňoch výluka, pretože budujú nástupište na zastávke Haniska pri Prešove.
Podľa môjho názoru sú to dosť zbytočne vyhodené peniaze, lebo frekvencia cestujúcich je tam dosť mizerná. Chodí tam aj MHD.
keby sa radšej pustili do zdvojkoľajňovania PO - Obišovce/Kysak...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206888/
Smlouva na koupi historické budovy nádraží Praha - Vyšehrad bude podepsána v nejbližší době. S odvoláním na mluvčího Českých drah (ČD) Ondřeje Kubalu to dnes uvedl server Euro OnLine. Budovu získala v červnu letošního roku firma TIP Estate, která nabídla nejvyšší cenu 42,5 milionu korun.
Náklady na rekonstrukci objektu, který chátrá již od 90. let, se odhadují na částku okolo 100 milionů korun. Navíc bude muset nový majitel respektovat památkovou ochranu budovy a také dodržet podmínky Českých drah, které požadují ponechání místnosti pro výpravčího a stálý přístup zaměstnanců do areálu. Jakému účelu bude budova sloužit, není zatím jasné.
V budově železniční stanice mělo původně vzniknout kulturní centrum. S takovým záměrem vyhrála tendr na pronájem nemovitosti v roce 2000 společnost Nádraží. Nepodařilo se jí však získat včas stavební povolení a smlouva o pronájmu podle ČD nikdy nenabyla účinnosti. Společnost Nádraží však nyní žádá po drahách u soudu téměř 14 milionů korun jako náhradu za výdaje spojené s přípravou projektu.
(Autor: ČTK)
Náklady na rekonstrukci objektu, který chátrá již od 90. let, se odhadují na částku okolo 100 milionů korun. Navíc bude muset nový majitel respektovat památkovou ochranu budovy a také dodržet podmínky Českých drah, které požadují ponechání místnosti pro výpravčího a stálý přístup zaměstnanců do areálu. Jakému účelu bude budova sloužit, není zatím jasné.
V budově železniční stanice mělo původně vzniknout kulturní centrum. S takovým záměrem vyhrála tendr na pronájem nemovitosti v roce 2000 společnost Nádraží. Nepodařilo se jí však získat včas stavební povolení a smlouva o pronájmu podle ČD nikdy nenabyla účinnosti. Společnost Nádraží však nyní žádá po drahách u soudu téměř 14 milionů korun jako náhradu za výdaje spojené s přípravou projektu.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206489/
Budoucnost historické budovy vyšehradského nádraží dostala konkrétní rysy. Čeká se už jen na podpis. „V nejbližší době dojde k podpisu kupní smlouvy historické budovy nádraží PrahaVyšehrad,“ prozradil serveru Euro.cz mluvčí Českých drah (ČD) Ondřej Kubala. Budova připadla firmě TIP Estate, která za ni nabídla částku 42,5 milionu. Na dalších 100 milionů vyjde rekonstrukce. Podmínkou ČD je zachování místnosti pro výpravčího a stálý přístup zaměstnanců do areálu. Předchozí vítěz soutěže, společnost Nádraží, se s dopravcem soudí o téměř 14 milionů za přípravu rekonstrukce.
(Blesk)
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206379/
V Ostravě skončila v průběhu července skoro pět let trvající rekonstrukce výpravní budovy železniční stanice Ostrava - hlavní nádraží. Ta byla podle vyjádření pracovníků Správy dopravní cesty už nanejvýš nutná a vyžádala si náklady v řádu milionů korun. Tento důležitý železniční uzel v moravskoslezské metropoli byl naposledy přestavěn a renovován v sedmdesátých letech minulého století, tedy před více než třiceti lety, od té doby se tady moc oprav neudělalo. Současnou rekonstrukcí byla zároveň úspěšně ukončena další z akcí v rámci tzv. revitalizací nádraží Českých drah. Nově opláštěná hala „hlavního“ v Ostravě září novotou.
Redakce časopisu Konstrukce se o průběhu rekonstrukce hlavního nádraží v Ostravě dověděla, když shromažďovala podklady k článku o rekonstrukci dalšího ze zdejších nádraží - stanice Ostrava-střed. Jak redakci informoval vedoucí provozu infrastruktury Správy dopravní cesty Ostrava Jaromír Carbol, obnova hlavního ostravského nádraží proběhla v několika etapách.
Ve výběrovém řízení na provedení rekonstrukce hlavního nádraží byla vybrána ostravská stavební firma GMP MIX. Její pracovníci se v roce 2002 pustili do kompletní rekonstrukce prvního nadzemního podlaží, té části nádražní budovy, která je vlastně pro cestující nejdůležitější. Během dvou let bylo kompletně zrenovováno tzv. ČD Centrum, důležitá informační centrála pro cestující, všechny pokladny, úschovna zavazadel a interiér přízemí haly. Také všechny nákupní kiosky a čekárna pro VIP cestující, dnes klienty rychlovlaku Pendolino. Tyto činnosti byly ukončeny do konce roku 2005.
Plynule a za provozu pak začala rozsáhlá rekonstrukce druhého nadzemního podlaží. Ta znamenala obnovu všech vnitřních prosklených stěn, čekárny, kulturní místnosti a sociálních zařízení pro cestující, v konečné fázi pak i částečnou výměnu oken. Skončila v roce 2006. Poté se zhruba třicítka pracovníků stavební firmy GMP MIX začala naplno připravovat na vlastní rekonstrukci pláště budovy hlavního ostravského nádraží.
Jak redakci Konstrukcí řekl vedoucí přípravy divize Stavby zmíněné firmy GMP MIX Radomír Čončka, výměna původního keramického hutného obkladu, velkých prosklených ploch v ocelohliníkových rámech ze sedmdesátých let minulého století, byla provedena už doslova v hodině dvanácté. Keramické obklady byly na mnoha místech popraskané, zvětralé betonové nosníky se musely složitě sanovat a některé části zkorodované nosné konstrukce pracně vyvařovat. Původní keramické hutné obklady, které nádražní halu tři desetiletí chránily, měly být podle projektu ostravského architekta Davida Kotka nahrazeny sklocementovými fasádními deskami Cembonit tuzemské provenience. Investor, České dráhy, se ale rozhodl pro změnu. Místo českých fasádních desek Cembonit nechal budovu ostravského hlavního nádraží opláštit kvalitnějšími švýcarskými vláknocementovými fasádními panely a odvětrávaným systémem Swisspearl. Panely na opláštění budovy hlavního nádraží do Ostravy dodala pražská firma Kiwi Investment & Consulting, montáž provedla firma DOMbau. Kompletní odvětrávanou fasádu Swisspearl tvoří nosný hliníkový rošt, tepelná izolace Orsil Fassil, odvětrávaná mezera a vláknocementové desky Swisspearl o tloušťce 8 mm.
Fasádní panely Swisspearl jsou velkoformátové desky z cementové směsi určené pro odvětrávané fasády na novostavby i rekonstruované budovy od reprezentačních staveb až po rodinné domy, pro interiéry a nově také jako velkoformátová střešní krytina. Výrobcem je švýcarský Eternit AG. Fasádní panely Swisspearl jsou v České republice certifikovány pro použití ve stavební části staveb.
Na fasádu nádraží byly použity panely probarvené ve hmotě Swisspearl Refl ex, barva Platinum 9020, s reflexním povrchem, který je upravený na bázi čistého akrylátu.
Do vodorovných spár fasády jsou vloženy nerez L-profi ly v barvě panelů Platinum 9020. Panely jsou k nosné konstrukci uchyceny speciálními systémovými nýty ze směsi AlMg, rozměr 4,0 x 18 - K15 mm, s barvenou hlavou v
Redakce časopisu Konstrukce se o průběhu rekonstrukce hlavního nádraží v Ostravě dověděla, když shromažďovala podklady k článku o rekonstrukci dalšího ze zdejších nádraží - stanice Ostrava-střed. Jak redakci informoval vedoucí provozu infrastruktury Správy dopravní cesty Ostrava Jaromír Carbol, obnova hlavního ostravského nádraží proběhla v několika etapách.
Ve výběrovém řízení na provedení rekonstrukce hlavního nádraží byla vybrána ostravská stavební firma GMP MIX. Její pracovníci se v roce 2002 pustili do kompletní rekonstrukce prvního nadzemního podlaží, té části nádražní budovy, která je vlastně pro cestující nejdůležitější. Během dvou let bylo kompletně zrenovováno tzv. ČD Centrum, důležitá informační centrála pro cestující, všechny pokladny, úschovna zavazadel a interiér přízemí haly. Také všechny nákupní kiosky a čekárna pro VIP cestující, dnes klienty rychlovlaku Pendolino. Tyto činnosti byly ukončeny do konce roku 2005.
Plynule a za provozu pak začala rozsáhlá rekonstrukce druhého nadzemního podlaží. Ta znamenala obnovu všech vnitřních prosklených stěn, čekárny, kulturní místnosti a sociálních zařízení pro cestující, v konečné fázi pak i částečnou výměnu oken. Skončila v roce 2006. Poté se zhruba třicítka pracovníků stavební firmy GMP MIX začala naplno připravovat na vlastní rekonstrukci pláště budovy hlavního ostravského nádraží.
Jak redakci Konstrukcí řekl vedoucí přípravy divize Stavby zmíněné firmy GMP MIX Radomír Čončka, výměna původního keramického hutného obkladu, velkých prosklených ploch v ocelohliníkových rámech ze sedmdesátých let minulého století, byla provedena už doslova v hodině dvanácté. Keramické obklady byly na mnoha místech popraskané, zvětralé betonové nosníky se musely složitě sanovat a některé části zkorodované nosné konstrukce pracně vyvařovat. Původní keramické hutné obklady, které nádražní halu tři desetiletí chránily, měly být podle projektu ostravského architekta Davida Kotka nahrazeny sklocementovými fasádními deskami Cembonit tuzemské provenience. Investor, České dráhy, se ale rozhodl pro změnu. Místo českých fasádních desek Cembonit nechal budovu ostravského hlavního nádraží opláštit kvalitnějšími švýcarskými vláknocementovými fasádními panely a odvětrávaným systémem Swisspearl. Panely na opláštění budovy hlavního nádraží do Ostravy dodala pražská firma Kiwi Investment & Consulting, montáž provedla firma DOMbau. Kompletní odvětrávanou fasádu Swisspearl tvoří nosný hliníkový rošt, tepelná izolace Orsil Fassil, odvětrávaná mezera a vláknocementové desky Swisspearl o tloušťce 8 mm.
Fasádní panely Swisspearl jsou velkoformátové desky z cementové směsi určené pro odvětrávané fasády na novostavby i rekonstruované budovy od reprezentačních staveb až po rodinné domy, pro interiéry a nově také jako velkoformátová střešní krytina. Výrobcem je švýcarský Eternit AG. Fasádní panely Swisspearl jsou v České republice certifikovány pro použití ve stavební části staveb.
Na fasádu nádraží byly použity panely probarvené ve hmotě Swisspearl Refl ex, barva Platinum 9020, s reflexním povrchem, který je upravený na bázi čistého akrylátu.
Do vodorovných spár fasády jsou vloženy nerez L-profi ly v barvě panelů Platinum 9020. Panely jsou k nosné konstrukci uchyceny speciálními systémovými nýty ze směsi AlMg, rozměr 4,0 x 18 - K15 mm, s barvenou hlavou v
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206092/
Obyvatelé Českého Krumlova požadují přesun železniční zastávky Domoradice.
Přísečná/ Železniční stanice Domoradice se stala hlavním tématem vášnivých diskusí v obci Přísečná. Českokrumlovští se totiž začínají opět ozývat, že by rádi současnou zastávku přesunuli blíže k Českému Krumlovu. Další variantou je, že by se přestěhovala naopak o kus dál do Přísečné a v Tovární ulici by se postavila další železniční stanice.
„Dělali jsme v obci průzkum, ze kterého vyplynulo, že jsou lidé proti, aby byla stanice přímo v obci. Je totiž navržená v těsné blízkosti zástavby, což není moc příjemné. Lidé chodí do práce na směnný provoz, tudíž se potřebují vyspat. Dobržďování vlaku by bylo v mírném spádu, takže by rušilo ještě více,“ řekl včera starosta Přísečné Miroslav Schwarz.
Co se týče přiblížení stanice k Českému Krumlovu, tak by občané Přísečné museli urazit daleko větší kus cesty a řešení by si vyžádala také otázka přístupového chodníku.
Rozhodnutí
Zastupitelé Přísečné tedy rozhodli, že nehodlají na stávající situaci nic měnit.
Proběhlo také jednání mezi starostou Českého Krumlova a jeho kolegou z Přísečné. „Starosta Přísečné mi sdělil, jak se zastupitelé rozhodli a jaké k tomu měli důvody. Posunutí k Českému Krumlovu by znamenalo pro občany Přísečné hodně dlouhou cestu, umístění do středu obce by zase rušilo spánek, což samozřejmě musíme brát a chápat jako suverénní rozhodnutí zastupitelstva obce Přísečná,“ sdělil starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička.
Jiné východisko
Přísečná se snažila hledat i jiná řešení, například přesunout stanici blíže k Srnínu, ale muselo by se počítat s problémem kolem zimní údržby komunikace, na což nemá obec prostředky.
„Samozřejmě se vůbec nedivím občanům Českého Krumlova, ale my musíme hájit zájmy občanů naší obce. Osobně bych byl rád, kdyby nám tu zastávka zůstala, když už tu vlak jezdí. Myslím si, že by tu měl vlak stavět jen na zažádání cestujícího nebo kdyby chtěl někdo nastoupit. Nemusel by to být takový problém,“ dodal Schwarz.
(Českokrumlovský deník)
Přísečná/ Železniční stanice Domoradice se stala hlavním tématem vášnivých diskusí v obci Přísečná. Českokrumlovští se totiž začínají opět ozývat, že by rádi současnou zastávku přesunuli blíže k Českému Krumlovu. Další variantou je, že by se přestěhovala naopak o kus dál do Přísečné a v Tovární ulici by se postavila další železniční stanice.
„Dělali jsme v obci průzkum, ze kterého vyplynulo, že jsou lidé proti, aby byla stanice přímo v obci. Je totiž navržená v těsné blízkosti zástavby, což není moc příjemné. Lidé chodí do práce na směnný provoz, tudíž se potřebují vyspat. Dobržďování vlaku by bylo v mírném spádu, takže by rušilo ještě více,“ řekl včera starosta Přísečné Miroslav Schwarz.
Co se týče přiblížení stanice k Českému Krumlovu, tak by občané Přísečné museli urazit daleko větší kus cesty a řešení by si vyžádala také otázka přístupového chodníku.
Rozhodnutí
Zastupitelé Přísečné tedy rozhodli, že nehodlají na stávající situaci nic měnit.
Proběhlo také jednání mezi starostou Českého Krumlova a jeho kolegou z Přísečné. „Starosta Přísečné mi sdělil, jak se zastupitelé rozhodli a jaké k tomu měli důvody. Posunutí k Českému Krumlovu by znamenalo pro občany Přísečné hodně dlouhou cestu, umístění do středu obce by zase rušilo spánek, což samozřejmě musíme brát a chápat jako suverénní rozhodnutí zastupitelstva obce Přísečná,“ sdělil starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička.
Jiné východisko
Přísečná se snažila hledat i jiná řešení, například přesunout stanici blíže k Srnínu, ale muselo by se počítat s problémem kolem zimní údržby komunikace, na což nemá obec prostředky.
„Samozřejmě se vůbec nedivím občanům Českého Krumlova, ale my musíme hájit zájmy občanů naší obce. Osobně bych byl rád, kdyby nám tu zastávka zůstala, když už tu vlak jezdí. Myslím si, že by tu měl vlak stavět jen na zažádání cestujícího nebo kdyby chtěl někdo nastoupit. Nemusel by to být takový problém,“ dodal Schwarz.
(Českokrumlovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206076/
V polovině června byl ve Vídni zahájen projekt století - nové hlavní nádraží. Vídeň tak konečně upustila od tradiční koncepce hlavového nádraží. Dosavadní systém byl už totálně zastaralý a neefektivní. Když totiž cestující, který přijížděl od západu, chtěl pokračovat dále na východ, musel se přepravit prostředky městské veřejné dopravy ze Západního nádraží na Východní nebo Jižní nádraží. Plynulé propojení těchto tahů má ušetřit nejméně 40 minut času.
Nádraží bude částečně uváděno do provozu v letech v letech 2011-2012 a s dokončením hlavního provozu se počítá v 2013. Kompletní provoz nebude zahájen dřív než v roce 2015. Kapacita nového nádraží má dosáhnout 230 000 cestujících denně.
Nové nádraží bude mít deset nástupišť a v jeho areálu bude položeno na 100 kilometrů kolejnic. Jen přímé investice do nádražní budovy a do železniční infrastruktury se odhadují na 886 milionů eur (přes 25 miliard korun), včetně výstavby dalších objektů v okolí přijde celý projekt stát na dvě miliardy eur (asi 56 miliard korun).
Vídeňské i spolkové úřady předpokládají, že rakouská metropole se vzhledem ke své geografické poloze stane nejdůležitější železniční křižovatkou Evropy a nová koncepce včetně hlavního nádraží k tomu má významně přispět.
Vídeň se podobně jako v nedávné minulosti německá metropole Berlín tímto projektem rozhodla definitivně ukončit koncepci několika železničních uzlů na obvodu města a vybudovat centrální nádraží, které zajistí průjezdnost města po železnici a rychlé napojení jednoho ústředního uzlu na všechny hlavní tahy. Výstavba bude navíc provázena modernizací tratí i jejich doplněním některými novými úseky a tunely, které mají přispět k dalšímu urychlení a zatraktivnění jízdy po kolejích a částečnému odlehčení automobilové dopravě.
Nové hlavní nádraží vznikne v prostoru Jihotyrolského náměstí, částečně na místě dosavadního Jižního nádraží, které bude stejně jako Východní nádraží strženo. Západní nádraží zůstane zachováno, ale bude mít napříště jen regionální charakter.
Samozřejmě nebude chybět kompletní nová infrastruktura v okolí nového nádraží. 59 hektarů plochy v areálu dnešního nádraží a v bezprostředním okolí bude nově ztvárněno. Bude zde vybudována nová moderní městská čtvrť s administrativními i obytnými objekty, které nabídnou 5500 bytů. Současně vznikne kolem kolem 20 000 nových pracovních příležitostí.
(Realit)
Nádraží bude částečně uváděno do provozu v letech v letech 2011-2012 a s dokončením hlavního provozu se počítá v 2013. Kompletní provoz nebude zahájen dřív než v roce 2015. Kapacita nového nádraží má dosáhnout 230 000 cestujících denně.
Nové nádraží bude mít deset nástupišť a v jeho areálu bude položeno na 100 kilometrů kolejnic. Jen přímé investice do nádražní budovy a do železniční infrastruktury se odhadují na 886 milionů eur (přes 25 miliard korun), včetně výstavby dalších objektů v okolí přijde celý projekt stát na dvě miliardy eur (asi 56 miliard korun).
Vídeňské i spolkové úřady předpokládají, že rakouská metropole se vzhledem ke své geografické poloze stane nejdůležitější železniční křižovatkou Evropy a nová koncepce včetně hlavního nádraží k tomu má významně přispět.
Vídeň se podobně jako v nedávné minulosti německá metropole Berlín tímto projektem rozhodla definitivně ukončit koncepci několika železničních uzlů na obvodu města a vybudovat centrální nádraží, které zajistí průjezdnost města po železnici a rychlé napojení jednoho ústředního uzlu na všechny hlavní tahy. Výstavba bude navíc provázena modernizací tratí i jejich doplněním některými novými úseky a tunely, které mají přispět k dalšímu urychlení a zatraktivnění jízdy po kolejích a částečnému odlehčení automobilové dopravě.
Nové hlavní nádraží vznikne v prostoru Jihotyrolského náměstí, částečně na místě dosavadního Jižního nádraží, které bude stejně jako Východní nádraží strženo. Západní nádraží zůstane zachováno, ale bude mít napříště jen regionální charakter.
Samozřejmě nebude chybět kompletní nová infrastruktura v okolí nového nádraží. 59 hektarů plochy v areálu dnešního nádraží a v bezprostředním okolí bude nově ztvárněno. Bude zde vybudována nová moderní městská čtvrť s administrativními i obytnými objekty, které nabídnou 5500 bytů. Současně vznikne kolem kolem 20 000 nových pracovních příležitostí.
(Realit)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205821/
„Projekt má za cíl výrazně zlepšit podobu vybraných vlakových nádraží a ve spolupráci se soukromými firmami zvýšit komfort cestování. Pro revitalizaci vybraly České dráhy téměř 60 nádraží v celé republice. Jedním z hlavních kritérií byla především intenzita pohybu cestujících, kteří jednotlivými nádražími denně projdou. Z Loun směrují spoje do Kralup nad Vltavou, Rakovníka, Mostu, Postoloprt, Slaného i Libochovic. V případě lounského nádraží se zpracovává studie proveditelnosti a na jejím základě bude během podzimu rozhodnuto, zda bude vyhlášeno výběrové řízení na firmu, která by měla projekt realizovat. Dráhy do projektu vloží svůj majetek a prostory nádraží s tím, že komerční partneři, kteří vzejdou z výběrových řízení, připraví projekt a revitalizaci nádraží provedou. Na oplátku pak získají do dlouhodobého užívání komerční prostory, kde mohou vzniknout různé obchody nebo služby pro cestující.“
(Svobodný hlas)