Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Rekonstrukce potrvá až do 1. dubna příštího roku, prodej jízdenek bude zatím zajištěn v provizorních prostorách
Cestující, kteří využívají ke své přepravě vlakové nádraží v Ostravě-Kunčicích, se mohou těšit na mnohem větší komfort. Ještě předtím však budou muset přečkat dobu, kdy bude uzavřena odbavovací hala. Právě dnes zde začala rozsáhlá rekonstrukce, která potrvá až do 1. dubna příštího roku. Prodej jízdenek bude zatím zajištěn v provizorní místnosti přímo u nástupiště. Podle přednosty železniční stanice Jiřího Procházky zde bude kromě jiného vybudováno nové sociální zařízení, bufet a bezbariérový přístup. Počítá se také s opravou střechy, výměnou oken a novou fasádou. „Už loni zde začala rekonstrukce výpravní budovy za devět milionů korun, byly opraveny interiéry a všichni administrativní zaměstnanci byli soustředěni do jedné budovy,„ popsal mluvčí slezskoostravské radnice Karel Klíma.
„Toto nádraží, které je významným železničním uzlem, si tuto nemalou investici určitě zaslouží. Vždyť je přípojovou stanicí nejen pro významné ostravské podniky, ale také pro cestující, kteří tudy jezdí nejen do zaměstnání, ale také třeba do Beskyd,„ zhodnotil starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř.
V současné době připravují České dráhy nový jízdní řád, který bude zahrnovat nové vlakové spojení mezi Havířovem a Ostravou - hlavním nádražím. Vlaky budou zastavovat také v nově vybudované stanici v centru Ostravy na Stodolní ulici.
(Moravskoslezský deník)
Cestující, kteří využívají ke své přepravě vlakové nádraží v Ostravě-Kunčicích, se mohou těšit na mnohem větší komfort. Ještě předtím však budou muset přečkat dobu, kdy bude uzavřena odbavovací hala. Právě dnes zde začala rozsáhlá rekonstrukce, která potrvá až do 1. dubna příštího roku. Prodej jízdenek bude zatím zajištěn v provizorní místnosti přímo u nástupiště. Podle přednosty železniční stanice Jiřího Procházky zde bude kromě jiného vybudováno nové sociální zařízení, bufet a bezbariérový přístup. Počítá se také s opravou střechy, výměnou oken a novou fasádou. „Už loni zde začala rekonstrukce výpravní budovy za devět milionů korun, byly opraveny interiéry a všichni administrativní zaměstnanci byli soustředěni do jedné budovy,„ popsal mluvčí slezskoostravské radnice Karel Klíma.
„Toto nádraží, které je významným železničním uzlem, si tuto nemalou investici určitě zaslouží. Vždyť je přípojovou stanicí nejen pro významné ostravské podniky, ale také pro cestující, kteří tudy jezdí nejen do zaměstnání, ale také třeba do Beskyd,„ zhodnotil starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř.
V současné době připravují České dráhy nový jízdní řád, který bude zahrnovat nové vlakové spojení mezi Havířovem a Ostravou - hlavním nádražím. Vlaky budou zastavovat také v nově vybudované stanici v centru Ostravy na Stodolní ulici.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211944/
Větší komfort pro cestující, nová parkoviště, bezbariérový přístup pro tělesně postižené i nová cyklostezka. Tak by mohl vypadat prostor před vlakovým nádražím v Uničově. Počítá s tím studie, kterou nechali zpracovat uničovští radní.
Podle nich je zapotřebí podobu nádraží, kde chybí sociální zařízení, přístřešek pro cestující nebo občerstvení, změnit. Studie počítá s přesunem autobusového nádraží blíž k železniční stanici, kde má vzniknout zastřešený terminál s deseti zastávkami pro autobusy. „U vlakového nádraží by dále měla vyrůst dvě parkoviště s kapacitou 28 míst. Studie rovněž navrhuje rampu, kterou by využívali lidé tělesně handicapovaní,„ uvedl mluvčí radnice Marek Juráň. V projektu nechybí ani nová cyklostezka v ulici Nádražní, která by se napojila na komunikaci pro pěší a cyklisty v nedaleké Šumperské ulici.
Protože studie počítá se zásadní změnou v prostoru u nádraží, k plánu se budou vyjadřovat i obyvatelé Uničova. Stejně jako České dráhy, které budou stanici v Uničově v rámci projektu Živá nádraží opravovat. Náklady na modernizaci nádraží přesáhnou 46 milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Podle nich je zapotřebí podobu nádraží, kde chybí sociální zařízení, přístřešek pro cestující nebo občerstvení, změnit. Studie počítá s přesunem autobusového nádraží blíž k železniční stanici, kde má vzniknout zastřešený terminál s deseti zastávkami pro autobusy. „U vlakového nádraží by dále měla vyrůst dvě parkoviště s kapacitou 28 míst. Studie rovněž navrhuje rampu, kterou by využívali lidé tělesně handicapovaní,„ uvedl mluvčí radnice Marek Juráň. V projektu nechybí ani nová cyklostezka v ulici Nádražní, která by se napojila na komunikaci pro pěší a cyklisty v nedaleké Šumperské ulici.
Protože studie počítá se zásadní změnou v prostoru u nádraží, k plánu se budou vyjadřovat i obyvatelé Uničova. Stejně jako České dráhy, které budou stanici v Uničově v rámci projektu Živá nádraží opravovat. Náklady na modernizaci nádraží přesáhnou 46 milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211943/
Zpříjemnit lidem cestování. To je cílem vedení Českých drah. Proto zařadilo vyškovské nádraží do projektu Živá nádraží.
Jeho cílem je přetvořit železniční stanice v součást života městských center, kam lidé rádi chodí, nejen když cestují. Podnik si proto nechal zpracovat studii.
„Materiál doporučuje vyhlásit výběrové řízení na firmu, která se projektu zúčastní,„ uvedla mluvčí Markéta Krausová. Zda bude podnik při hledání úspěšný, zatím není jisté.
(Brněnský deník)
Jeho cílem je přetvořit železniční stanice v součást života městských center, kam lidé rádi chodí, nejen když cestují. Podnik si proto nechal zpracovat studii.
„Materiál doporučuje vyhlásit výběrové řízení na firmu, která se projektu zúčastní,„ uvedla mluvčí Markéta Krausová. Zda bude podnik při hledání úspěšný, zatím není jisté.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211922/
Ještě do konce roku by se veřejnost mohla dočkat nového peronu na místním nádraží. „Je připravena smlouva o poskytnutí příspěvku, který byl odsouhlasen zastupitelstvem ve výši sto tisíc korun, a rekonstrukce nástupiště by se měla uskutečnit v listopadu,„ uvedl starosta Josef Táborský. Kromě toho České dráhy plánují, že dojde k úpravě drážní budovy včetně sociálního zařízení. Nejprve žádaly dotaci ve výši 200 tisíc korun, ta by však pro město byla neúnosná, a tak přistoupily na finanční možnosti radnice. Celkový rozpočet činí milion korun.
(Jičínský deník)
(Jičínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211669/
Zvláštní ocenění za kvalitní a citlivé provedení rekonstrukce, za aktivní přístup města a za příkladnou péči zaměstnanců o děčínské nádraží převzali z rukou pořadatelů soutěže „O nejkrásnější nádraží ČR„ reprezentanti města Děčín.
Až donedávna děčínské hlavní nádraží neodpovídalo nárokům, které na něj kladla jeho významná poloha. Byla potřeba přizpůsobit se novým trendům v železniční dopravě, vysokým požadavkům cestujících na pohodlí, komunikaci a změnám souvisejícím se vstupem České republiky do Evropské unie. V roce 2001 začala rozsáhlá přestavba s cílem odstranit tyto nedostatky a začlenit tak děčínské nádraží mezi plnohodnotná nádraží mezinárodního standardu.
Rekonstrukce byla dokončena v roce 2004 a následné tři roky provozu ukázaly, že se podařilo toto předsevzetí naplnit. I když se děčínské nádraží nestalo přímo nejkrásnějším v České republice, je ocenění důkazem, že se rekonstrukce opravdu vydařila. „Jsme na získanou cenu samozřejmě velmi hrdí. Nejvyšším oceněním pro nás ale vždy bude spokojenost těch, kteří nádraží při svých cestách využívají,„ říka primátor města Děčín Vladislav Raška, který děčínské nádraží do soutěže přihlásil.
(Děčínský deník)
Až donedávna děčínské hlavní nádraží neodpovídalo nárokům, které na něj kladla jeho významná poloha. Byla potřeba přizpůsobit se novým trendům v železniční dopravě, vysokým požadavkům cestujících na pohodlí, komunikaci a změnám souvisejícím se vstupem České republiky do Evropské unie. V roce 2001 začala rozsáhlá přestavba s cílem odstranit tyto nedostatky a začlenit tak děčínské nádraží mezi plnohodnotná nádraží mezinárodního standardu.
Rekonstrukce byla dokončena v roce 2004 a následné tři roky provozu ukázaly, že se podařilo toto předsevzetí naplnit. I když se děčínské nádraží nestalo přímo nejkrásnějším v České republice, je ocenění důkazem, že se rekonstrukce opravdu vydařila. „Jsme na získanou cenu samozřejmě velmi hrdí. Nejvyšším oceněním pro nás ale vždy bude spokojenost těch, kteří nádraží při svých cestách využívají,„ říka primátor města Děčín Vladislav Raška, který děčínské nádraží do soutěže přihlásil.
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211667/
Ještě tři až čtyři roky se chomutovské hlavní nádraží perónů nedočká. I když je to jediná velká stanice na trase Chomutov-Ústí nad Labem, která je ještě nemá, cestující nemají na časnější realizaci šanci. „Chomutov je těžkým oříškem pro svoji atypičnost. Jak svým historickým uspořádáním, tak mimořádně těžkou polohou. Nachází se daleko od středu města, což je špatné pro dostupnost lidí,„ udává důvody, proč se stavba oddálila, vedoucí oddělení koncepce Správy železniční dopravní cesty Ivan Doležal.
Přes všechny nešvary, není stavba podle Doležala jen tématem k hovoru, ale už i „na papíře„.
„Je zpracovaná studie, která obsahuje tři varianty. Do konce roku by měla být vybrána ta nejoptimálnější,„ upřesňuje.
„Buď zůstanou peróny v místě stávajícího nádraží, nebo se posunou na nákladní vlakové nádraží, které stojí naproti a v návrhu je i možnost, že by se přiblížily o čtyři sta metrů blíž k městu,„ prozrazuje řešení Doležal. Podle něj je to přesto pořád ještě běh na dlouhou trať. „Je to rozsáhlá investice za desítky miliónů korun. Jen teplické nádraží, které je podstatně jednodušší na výstavbu vyšlo na devadesát miliónů korun. V Chomutově přesáhnou náklady pravděpodobně více jak sto miliónů,„ odhaduje Doležal.
Při sledování dění na chomutovském nádraží je patrno, že chybějící peróny dělají největší problémy starým a nemocným lidem, matkám s dětmi a potíž má i něžné pohlaví v sukních.
Ti všichni mnohdy předvádí sportovní výkony, aby překonali půlmetrový schod. Cestující, kteří ví o nástrahách chomutovského nádraží, využívají tři kilometry vzdálenou stanici Chomutov-město. A není divu, nejeden z nich skončil s odřenou nohou či rukou.
Chybějící peróny nejsou lhostejné ani politikům, kteří působí mimo náš region. „Výstavbu perónů bude náš klub iniciovat při zastupitelstvu kraje,„ slíbil senátor Václav Homolka. „Kraji chybí koncepce. Veškeré úsilí vkládá především do autobusové dopravy,„ dodal. Osud perónů budeme sledovat.
(CV týden)
Přes všechny nešvary, není stavba podle Doležala jen tématem k hovoru, ale už i „na papíře„.
„Je zpracovaná studie, která obsahuje tři varianty. Do konce roku by měla být vybrána ta nejoptimálnější,„ upřesňuje.
„Buď zůstanou peróny v místě stávajícího nádraží, nebo se posunou na nákladní vlakové nádraží, které stojí naproti a v návrhu je i možnost, že by se přiblížily o čtyři sta metrů blíž k městu,„ prozrazuje řešení Doležal. Podle něj je to přesto pořád ještě běh na dlouhou trať. „Je to rozsáhlá investice za desítky miliónů korun. Jen teplické nádraží, které je podstatně jednodušší na výstavbu vyšlo na devadesát miliónů korun. V Chomutově přesáhnou náklady pravděpodobně více jak sto miliónů,„ odhaduje Doležal.
Při sledování dění na chomutovském nádraží je patrno, že chybějící peróny dělají největší problémy starým a nemocným lidem, matkám s dětmi a potíž má i něžné pohlaví v sukních.
Ti všichni mnohdy předvádí sportovní výkony, aby překonali půlmetrový schod. Cestující, kteří ví o nástrahách chomutovského nádraží, využívají tři kilometry vzdálenou stanici Chomutov-město. A není divu, nejeden z nich skončil s odřenou nohou či rukou.
Chybějící peróny nejsou lhostejné ani politikům, kteří působí mimo náš region. „Výstavbu perónů bude náš klub iniciovat při zastupitelstvu kraje,„ slíbil senátor Václav Homolka. „Kraji chybí koncepce. Veškeré úsilí vkládá především do autobusové dopravy,„ dodal. Osud perónů budeme sledovat.
(CV týden)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211662/
Už příští rok dělníci změní podobu podchodu pod hlavním nádražím v Brně
Přestože je to často to první, co lidé při příjezdu do Brna vidí, podchod pod hlavním nádražím město příliš nereprezentuje. Na konci příštího roku by se to mohlo změnit. Podchod bude mít modernější strop a rozsvítí ho nová světla.
„Včera jsme vybrali firmu, která podchod za deset milionů opraví. Vyměníme nejen světla a stropy, ale i elektrické obvody. Podchod tak bude modernější a prosvětlenější,„ informoval technický náměstek primátora Ladislav Macek.
Podle něj rekonstrukce lidi ani stánkaře v pasáži neomezí. „Podchod neuzavřeme. Budemě pracovat na etapy, takže je možné, že občas tam lidé uvidí nějakou zátarasu. Nebude to ale nic, co by je výrazně omezovalo,„ dodal Macek.
Ještě včera ráno nebylo jasné, zda radní budou chtít smlouvu podepsat. Nakonec o tom rozhodli až v druhém hlasování. O část podchodu se totiž město soudí s firmou Porta Brno Plus. Ta vlastní dům s vyhořelým kasinem v Nádražní ulici, který zasahuje až k eskalátorům v podchodu.
„S firmou jsme prohráli spor u městského soudu. Odvolali jsme se. Jsme totiž přesvědčeni, že spodní patra domu stavělo město. Firma ale neoprávněně získala dva eskalátory a část podchodu v privatizaci v devadesátých letech,„ vysvětlil majetkový náměstek primátora Oliver Pospíšil. Podle něj se tato část nebude proto zatím opravovat.
Podchod je už delší dobu také noční můrou hasičů. Oprava elektřiny a stropů ale doutnající problém podle nich nezastaví. „Hasiči tomu říkají časovaná bomba. Stánky jsou plné textilu a plastů, které mohou začít rychle hořet. Všechno na malém prostoru,„ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.
I přesto, že kontroloři chodí za stánkaři pravidelně a zajímají se o to, jak mají své zboží vystaveno, je jejich práce často marná. „Musíme jim každou kontrolu předem hlásit, a stánkaři se tak na nás připraví. Dvacet minut po odchodu posledního kontrolora je všechno zase tak, jak by být nemělo,„ popisuje Haid. Radní ale problém stánkařů zatím řešit nebudou. Navíc nejkritičtější pasáž, takzvaná Myší díra, patří Českým drahám. „Není jasné, jak bude nádraží vypadat za deset let, takže nájemní smlouvy zatím vypovědět nechceme,„ řekl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Podle některých Brňanů bude modernizace podchodu pro Brno přínosem. „Je jasné, že podchod už dávno neodpovídá dnešní době. Za posledních dvacet let se tady nic nezměnilo. Jsem rád, že už tady nebudou svítit ty ošklivé zářivky,„ myslí si například Ivan Horák.
Z rekonstrukce ale mají strach vietnamští trhovci. „Teď je to dobré. Nechceme to měnit,„ odpovídají shodně.
(Brněnský deník)
Přestože je to často to první, co lidé při příjezdu do Brna vidí, podchod pod hlavním nádražím město příliš nereprezentuje. Na konci příštího roku by se to mohlo změnit. Podchod bude mít modernější strop a rozsvítí ho nová světla.
„Včera jsme vybrali firmu, která podchod za deset milionů opraví. Vyměníme nejen světla a stropy, ale i elektrické obvody. Podchod tak bude modernější a prosvětlenější,„ informoval technický náměstek primátora Ladislav Macek.
Podle něj rekonstrukce lidi ani stánkaře v pasáži neomezí. „Podchod neuzavřeme. Budemě pracovat na etapy, takže je možné, že občas tam lidé uvidí nějakou zátarasu. Nebude to ale nic, co by je výrazně omezovalo,„ dodal Macek.
Ještě včera ráno nebylo jasné, zda radní budou chtít smlouvu podepsat. Nakonec o tom rozhodli až v druhém hlasování. O část podchodu se totiž město soudí s firmou Porta Brno Plus. Ta vlastní dům s vyhořelým kasinem v Nádražní ulici, který zasahuje až k eskalátorům v podchodu.
„S firmou jsme prohráli spor u městského soudu. Odvolali jsme se. Jsme totiž přesvědčeni, že spodní patra domu stavělo město. Firma ale neoprávněně získala dva eskalátory a část podchodu v privatizaci v devadesátých letech,„ vysvětlil majetkový náměstek primátora Oliver Pospíšil. Podle něj se tato část nebude proto zatím opravovat.
Podchod je už delší dobu také noční můrou hasičů. Oprava elektřiny a stropů ale doutnající problém podle nich nezastaví. „Hasiči tomu říkají časovaná bomba. Stánky jsou plné textilu a plastů, které mohou začít rychle hořet. Všechno na malém prostoru,„ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.
I přesto, že kontroloři chodí za stánkaři pravidelně a zajímají se o to, jak mají své zboží vystaveno, je jejich práce často marná. „Musíme jim každou kontrolu předem hlásit, a stánkaři se tak na nás připraví. Dvacet minut po odchodu posledního kontrolora je všechno zase tak, jak by být nemělo,„ popisuje Haid. Radní ale problém stánkařů zatím řešit nebudou. Navíc nejkritičtější pasáž, takzvaná Myší díra, patří Českým drahám. „Není jasné, jak bude nádraží vypadat za deset let, takže nájemní smlouvy zatím vypovědět nechceme,„ řekl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Podle některých Brňanů bude modernizace podchodu pro Brno přínosem. „Je jasné, že podchod už dávno neodpovídá dnešní době. Za posledních dvacet let se tady nic nezměnilo. Jsem rád, že už tady nebudou svítit ty ošklivé zářivky,„ myslí si například Ivan Horák.
Z rekonstrukce ale mají strach vietnamští trhovci. „Teď je to dobré. Nechceme to měnit,„ odpovídají shodně.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211660/
Pravděpodobně už jen čtyři týdny budou muset lidé, kteří cestují z nádraží v Zábřehu, snášet nepohodlí, jež jim způsobuje více než rok trvající stavba přednádražního prostoru.
Oddychnou si také řidiči, kteří musejí dnes ze Zábřehu na Mohelnici vyjíždět přes křižovatku v Leštinské ulici a v dopravních špičkách je čekají dlouhé fronty. Stavba má být dokončena v pondělí 12. listopadu. Potvrdil to Miroslav Trnka, náměstek ředitele Staveb silnic a železnic Pardubice, která práce provádí.
„Vše nasvědčuje tomu, že termín se podaří stihnout. Nástupní ostrůvky autobusů i parkoviště jsou téměř hotové. Teď pracujeme na přeměně bývalého autobusového nádraží v parkoviště,„ řekl Trnka. Dodal, že i po předání prostoru veřejnosti budou pokračovat některé drobné úpravy. „Dá se očekávat, že zkušební provoz by mohl být zahájen asi týden po dokončení,„ uvedl mluvčí zábřežské radnice Milan Kratochvíl.
Autobusy v současné době sice k odbavovací hale nádraží už zajíždějí, ale jen se u ní otočí a zastavují u chodníku před křižovatkou s Olomouckou ulicí. „Je to provizorní řešení do té doby, než budou nástupní ostrůvky dokončeny,„ uvedl Jan Hampl z Connexu Morava.
„Situace před nádražím je opravdu nepříjemná, hlavně proto, že není kde zaparkovat. Vezla jsem nedávno dceru s těžkým zavazadlem na vlak a vůbec jsem nevěděla, kde zastavit,„ řekla Alena Horáková ze Šumperka.
Přednádraží mělo být hotové už loni v listopadu. Stavba začala v srpnu roku 2006, ale výsledkem špatně připraveného projektu s mnoha změnami byly takové problémy, že Stavby silnic a železnic Pardubice práce po čtyřech měsících zastavily. Od města požadovaly navýšení ceny díla o patnáct milionů korun. Zakázku předtím získaly ve výběrovém řízení s cenou třiadvacet milionů korun.
Město vypsalo na dokončení novou soutěž, kterou v srpnu vyhrál opět původní dodavatel, s nímž se také město dohodlo o narovnání za už vykonané práce. Celkové náklady stavby tak nakonec dosáhnou 47,3 milionu korun. Částkou deseti milionů přispěl městu Olomoucký kraj.
Ve výsledku to bude znamenat, že místo pětačtyřiceti bude u nádraží sto patnáct parkovacích míst.
(Moravský sever)
Oddychnou si také řidiči, kteří musejí dnes ze Zábřehu na Mohelnici vyjíždět přes křižovatku v Leštinské ulici a v dopravních špičkách je čekají dlouhé fronty. Stavba má být dokončena v pondělí 12. listopadu. Potvrdil to Miroslav Trnka, náměstek ředitele Staveb silnic a železnic Pardubice, která práce provádí.
„Vše nasvědčuje tomu, že termín se podaří stihnout. Nástupní ostrůvky autobusů i parkoviště jsou téměř hotové. Teď pracujeme na přeměně bývalého autobusového nádraží v parkoviště,„ řekl Trnka. Dodal, že i po předání prostoru veřejnosti budou pokračovat některé drobné úpravy. „Dá se očekávat, že zkušební provoz by mohl být zahájen asi týden po dokončení,„ uvedl mluvčí zábřežské radnice Milan Kratochvíl.
Autobusy v současné době sice k odbavovací hale nádraží už zajíždějí, ale jen se u ní otočí a zastavují u chodníku před křižovatkou s Olomouckou ulicí. „Je to provizorní řešení do té doby, než budou nástupní ostrůvky dokončeny,„ uvedl Jan Hampl z Connexu Morava.
„Situace před nádražím je opravdu nepříjemná, hlavně proto, že není kde zaparkovat. Vezla jsem nedávno dceru s těžkým zavazadlem na vlak a vůbec jsem nevěděla, kde zastavit,„ řekla Alena Horáková ze Šumperka.
Přednádraží mělo být hotové už loni v listopadu. Stavba začala v srpnu roku 2006, ale výsledkem špatně připraveného projektu s mnoha změnami byly takové problémy, že Stavby silnic a železnic Pardubice práce po čtyřech měsících zastavily. Od města požadovaly navýšení ceny díla o patnáct milionů korun. Zakázku předtím získaly ve výběrovém řízení s cenou třiadvacet milionů korun.
Město vypsalo na dokončení novou soutěž, kterou v srpnu vyhrál opět původní dodavatel, s nímž se také město dohodlo o narovnání za už vykonané práce. Celkové náklady stavby tak nakonec dosáhnou 47,3 milionu korun. Částkou deseti milionů přispěl městu Olomoucký kraj.
Ve výsledku to bude znamenat, že místo pětačtyřiceti bude u nádraží sto patnáct parkovacích míst.
(Moravský sever)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211570/
Vedle hlavního nádraží a menších stanic Písek město (směrem na Tábor) a Písek zastávka (směrem na Březnici) zřídí České dráhy ještě zastávku Písek – Dobešice na trati směrem na Čížovou, Vráž a Zdice. S pojmenováním již město vyslovilo souhlas. Zastávka bude v těsném sousedství statku a bude sloužit především lidem zaměstnaným v průmyslové zóně Sever, kde už kapacita dosavadní autobusové dopravy přestává stačit. „Železniční zastávku určitě využijí také studenti naší školy, kteří vykonávají praxi na dobešickém statku,„ uvedl člen zastupitelstva a učitel Střední zemědělské školy v Písku Roman Jedlička.
(Písecký deník)
(Písecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211075/
Nádraží v Mariánských Lázních patří stavbařům. Ti se po několika letech odkladů pustili do kompletní rekonstrukce železniční stanice, nástupiště a dalších prostor. Cestující v Karlových Varech si musí ještě nějaký čas počkat. Přeměně zdejšího zpustlého horního nádraží v moderní centrum kultury, obchodu a služeb totiž brání katastrofální stav provizorně postavené budovy z roku 1946.
„Minulý týden zahájili pracovníci dodavatelské firmy Metrostav v Mariánských Lázních bourací práce. Stavět se bude za plného provozu nádraží,„ řekl zástupce investora Martin Hamšík z italské společnosti Grandi Stazioni.
Italové si pronajali obě lázeňská nádraží na tři desítky let. Postupně tyto vstupní brány do lázní přemění na místa se standardem, na jaký jsou zvyklí lidé v zahraničí. V Mariánských Lázních mají náklady na rekonstrukci dosáhnot osmdesát milionů korun. V Karlových Varech to je o deset milionů víc.
Podle původních plánů mělo karlovarské nádraží sloužit lidem už letos. Rekonstrukce je však odložena na neurčito. „Když České dráhy vypsaly výběrové řízení na pronájem nádraží, tak nikdo nevěděl, že jeho vedlejší budova je v katastrofálním stavu a že se v současné podobě nedá opravit,„ konstatoval Martin Hamšík.
„Stav vedlejší budovy, postavené v roce 1946, je opravdu špatný. V těchto dnech jsme vybrali dvě varianty řešení. Obě počítají se zbouráním provizoria. Jeho oprava by byla neúměrná nákladům,„ vysvětlil mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Na místě zbourané budovy má stát novostavba.
Začátek prací v Mariánských Lázních uvítalo vedení zdejší radnice. „Už se člověk trochu bál, že práce vůbec nezačnou,„ oddychl si místostarosta Jiří Chval. Poznamenal, že by bylo moc špatné, kdyby nádraží zůstalo v současném stavu a sousední autobusové nádraží bude nové.
(Mladá fronta DNES)
„Minulý týden zahájili pracovníci dodavatelské firmy Metrostav v Mariánských Lázních bourací práce. Stavět se bude za plného provozu nádraží,„ řekl zástupce investora Martin Hamšík z italské společnosti Grandi Stazioni.
Italové si pronajali obě lázeňská nádraží na tři desítky let. Postupně tyto vstupní brány do lázní přemění na místa se standardem, na jaký jsou zvyklí lidé v zahraničí. V Mariánských Lázních mají náklady na rekonstrukci dosáhnot osmdesát milionů korun. V Karlových Varech to je o deset milionů víc.
Podle původních plánů mělo karlovarské nádraží sloužit lidem už letos. Rekonstrukce je však odložena na neurčito. „Když České dráhy vypsaly výběrové řízení na pronájem nádraží, tak nikdo nevěděl, že jeho vedlejší budova je v katastrofálním stavu a že se v současné podobě nedá opravit,„ konstatoval Martin Hamšík.
„Stav vedlejší budovy, postavené v roce 1946, je opravdu špatný. V těchto dnech jsme vybrali dvě varianty řešení. Obě počítají se zbouráním provizoria. Jeho oprava by byla neúměrná nákladům,„ vysvětlil mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Na místě zbourané budovy má stát novostavba.
Začátek prací v Mariánských Lázních uvítalo vedení zdejší radnice. „Už se člověk trochu bál, že práce vůbec nezačnou,„ oddychl si místostarosta Jiří Chval. Poznamenal, že by bylo moc špatné, kdyby nádraží zůstalo v současném stavu a sousední autobusové nádraží bude nové.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211066/
Rail Vision slibuje v horizontu 4 let pět stovek informačně reklamních ploch v prostorách českých nádraží.
Konkrétní kontury projektu Rail Vision ( M&M 37/2007) představili v uplynulém týdnu zástupci firem Railreklam a Poster Media Network (PMN).
Krok za krokem
Celkem bylo vytipováno 116 českých a moravských nádraží, které budou postupně osazovány 42- a 32palcovými LCD monitory, projekčními plochami a LED panely. Pilotní provoz byl před časem spuštěn ve stanici Praha-Holešovice. „Budeme postupovat od těch nejfrekventovanějších stanic. Preferujeme zde místa přirozené koncentrace cestujících, u odjezdových tabulí, pokladen, příchodů k nástupištím nebo ČD centrech,„ plánuje šéf Railreklam Alexandr Křížek. Ještě letos v prosinci má fungovat 40 LCD. Do dubna 2008, kdy odstartuje ostrý provoz, jich má být stovka. Plného počtu 500 nosičů na digitální bázi chce Rail Vision dosáhnout nejpozději do čtyř let.
Nejen o reklamě
Projekt, který si klade za cíl mj. zlepšit kulturu cestování, má být zapojen do krizového systému varování a informování cestujících, poskytovat Českým drahám prostor k prezentaci jejich produktů - a také sloužit jako prostředek komerční komunikace zadavatelů reklamy. Vysílání tak v praxi bude sestávat ze základních informací pro cestující (např. dopravní situace, aktivity v konkrétní nádražní hale), zpravodajství, zábavy a regionálních informací a také z celostátní a lokální reklamy. Spoty nebo reklamní motivy by měly být opakovány ve 3-6minutové frekvenci. Nové „zboží„ má být k dispozici za ceny srovnatelné se statickou venkovní reklamou.
Podle otců projektu se nádražní prostředí zbaví nálepky špinavých lokalit a míst nevhodných pro příjem reklamních sdělení podobně jako před časem městská doprava. „Z nezávislých dat MML vyplývá, že počet cestujících na železnici se už od roku 1999 drží zhruba na úrovni 180 milionů pasažérů ročně. Většina jich přitom cestuje příměstskou dopravou a spadá do mladších věkových skupin obyvatelstva,„ nabídl sociodemografickou sondu jednatel PMN Roman Heřman.
(Marketing & Media)
Konkrétní kontury projektu Rail Vision ( M&M 37/2007) představili v uplynulém týdnu zástupci firem Railreklam a Poster Media Network (PMN).
Krok za krokem
Celkem bylo vytipováno 116 českých a moravských nádraží, které budou postupně osazovány 42- a 32palcovými LCD monitory, projekčními plochami a LED panely. Pilotní provoz byl před časem spuštěn ve stanici Praha-Holešovice. „Budeme postupovat od těch nejfrekventovanějších stanic. Preferujeme zde místa přirozené koncentrace cestujících, u odjezdových tabulí, pokladen, příchodů k nástupištím nebo ČD centrech,„ plánuje šéf Railreklam Alexandr Křížek. Ještě letos v prosinci má fungovat 40 LCD. Do dubna 2008, kdy odstartuje ostrý provoz, jich má být stovka. Plného počtu 500 nosičů na digitální bázi chce Rail Vision dosáhnout nejpozději do čtyř let.
Nejen o reklamě
Projekt, který si klade za cíl mj. zlepšit kulturu cestování, má být zapojen do krizového systému varování a informování cestujících, poskytovat Českým drahám prostor k prezentaci jejich produktů - a také sloužit jako prostředek komerční komunikace zadavatelů reklamy. Vysílání tak v praxi bude sestávat ze základních informací pro cestující (např. dopravní situace, aktivity v konkrétní nádražní hale), zpravodajství, zábavy a regionálních informací a také z celostátní a lokální reklamy. Spoty nebo reklamní motivy by měly být opakovány ve 3-6minutové frekvenci. Nové „zboží„ má být k dispozici za ceny srovnatelné se statickou venkovní reklamou.
Podle otců projektu se nádražní prostředí zbaví nálepky špinavých lokalit a míst nevhodných pro příjem reklamních sdělení podobně jako před časem městská doprava. „Z nezávislých dat MML vyplývá, že počet cestujících na železnici se už od roku 1999 drží zhruba na úrovni 180 milionů pasažérů ročně. Většina jich přitom cestuje příměstskou dopravou a spadá do mladších věkových skupin obyvatelstva,„ nabídl sociodemografickou sondu jednatel PMN Roman Heřman.
(Marketing & Media)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211063/
Cestující na vlakovém nádraží již několik dní opět využívají opravené druhé nástupiště. Důvodem jsou dokončovací práce třetího perónu a podchodu. Dělníci zároveň pracují na finální podobě železniční tratě. Kvůli tomu v minulých týdnech proběhlo také několik výluk..
Na nových nástupištích jsou cestujícím k dispozici inovované informační systémy, v nejbližších týdnech pak přibudou i eskalátory a výtahy pro snadnější přístup imobilních cestujících.
„Stejně, jako v dalších stanicích, chceme i na nádraží v Ústí poskytnout cestujícím vyšší komfort cestování. Z tohoto důvodu byla stanice zařazena do projektu Živá nádraží,„ uvedla Hana Bednářová z Českých drah. Cestující tak v rozšířeném podchodu najdou doplňkové služby, jako občerstvení nebo trafiky.
Stavba, kterou zafinancuje Státní fond dopravní infrastruktury, vyjde na téměř 2,1 miliardy korun. Stavební ruch pak na nádraží a v jeho okolí utichne přístí rok.
(Deník)
Na nových nástupištích jsou cestujícím k dispozici inovované informační systémy, v nejbližších týdnech pak přibudou i eskalátory a výtahy pro snadnější přístup imobilních cestujících.
„Stejně, jako v dalších stanicích, chceme i na nádraží v Ústí poskytnout cestujícím vyšší komfort cestování. Z tohoto důvodu byla stanice zařazena do projektu Živá nádraží,„ uvedla Hana Bednářová z Českých drah. Cestující tak v rozšířeném podchodu najdou doplňkové služby, jako občerstvení nebo trafiky.
Stavba, kterou zafinancuje Státní fond dopravní infrastruktury, vyjde na téměř 2,1 miliardy korun. Stavební ruch pak na nádraží a v jeho okolí utichne přístí rok.
(Deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211062/
Čas od času se pohybuji na vlakovém hlavním nádraží v Brně. Je pro mne nepochopitelná jedna věc. Z vestibulu hlavního vlakového nádraží vede schodiště do podchodu a k nástupištím dvě, tři a čtyři. Průchod k nástupištím končí východem ústícím u obchodního domu Tesco. Ještě nedávno býval průchod otevřen a sloužil. Možná i jako únikový východ z podchodu a nádraží. Nyní je zamčen.
Cestující, který vystoupí z vlaku, sejde z peronu do pochodu nádraží. Za několik kroků by mohl být u Teska. V současném stavu je ale třeba jít nádražním podchodem pod schodiště do vestibulu, zahnout kolem obchůdku cestovní kanceláře Kudrna a jít zase celou trasu zpět k Tesku souběžně vedoucím hlavním podchodem.
Zmíněný zamčený průchod bych chápal v noci. Ale během dne? Kdo jej má na starost? Město, České dráhy nebo místní trhovci?
(Brněnský deník)
Cestující, který vystoupí z vlaku, sejde z peronu do pochodu nádraží. Za několik kroků by mohl být u Teska. V současném stavu je ale třeba jít nádražním podchodem pod schodiště do vestibulu, zahnout kolem obchůdku cestovní kanceláře Kudrna a jít zase celou trasu zpět k Tesku souběžně vedoucím hlavním podchodem.
Zmíněný zamčený průchod bych chápal v noci. Ale během dne? Kdo jej má na starost? Město, České dráhy nebo místní trhovci?
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/211052/
Stanice Bohumín byla od svého vzniku důležitým železničním uzlem a významně urychlila i rozvoj města. „První vlak přijel do Bohumína v roce 1847. Ve stejném roce byla postavena staniční budova,“ uvedla mluvčí bohumínské radnice Lucie Balcarová. V roce 1860 byla na místě staré budovy postavena nová, která byla v letech 1902 až 1904 přestavěna v novorenesančním stylu do dnešní podoby. Tehdy vznikla i nástupiště.
V devadesátých letech minulého století začala generální oprava. Předtím bylo nádraží dlouho zanedbávané. Část budovy se zřítila a musela být nově postavena. „V roce 1995 byla rekonstrukce dokončena a nádraží stále patří k nejpěknějším objektům ve městě. Je i na seznamu kulturních památek,“ doplnila Balcarová.
Roku 2003 rozhodly České dráhy o celkové renovaci tohoto významného železničního uzlu. Součástí byla rekonstrukce kolejišť, elektronizace provozu i informačního systému, propojení s II. tranzitním železničním koridorem. Stálo to dvě a půl miliardy. Bohumínské nádraží teď patří k nejmodernějším v republice. Podle ocenění v soutěži o nejkrásnější nádraží také k nejhezčím.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
V devadesátých letech minulého století začala generální oprava. Předtím bylo nádraží dlouho zanedbávané. Část budovy se zřítila a musela být nově postavena. „V roce 1995 byla rekonstrukce dokončena a nádraží stále patří k nejpěknějším objektům ve městě. Je i na seznamu kulturních památek,“ doplnila Balcarová.
Roku 2003 rozhodly České dráhy o celkové renovaci tohoto významného železničního uzlu. Součástí byla rekonstrukce kolejišť, elektronizace provozu i informačního systému, propojení s II. tranzitním železničním koridorem. Stálo to dvě a půl miliardy. Bohumínské nádraží teď patří k nejmodernějším v republice. Podle ocenění v soutěži o nejkrásnější nádraží také k nejhezčím.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/210296/
Pro letošní rok je v Česku nejkrásnější železniční nádraží v Ostroměři na Jičínsku. Soutěž, která letos teprve začala, pořádají občanská sdružení Asociace Entente Florale CZ - Souznění a Plzeňská dráha. Nominace posílali do soutěže sami cestující. „Chceme prezentovat pozitivní příklady toho, jak by mohla nádraží vypadat,“ řekl jeden z organizátorů Jan Bauer. Ostroměřské nádraží je staré 120 let. „Je to ocenění lidí, kteří se tady starají o čistotu, pořádek a vzhled nádraží,“ řekl František Šafka ze železniční stanice v Ostroměři.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/210295/
Velkolepé plány na oživení nádraží, jež mají České dráhy ve čtyřech městech na Nymbursku, zatím zkomírají. Co dál?
Už dvě firmy se ptaly v Lysé nad Labem na projekt Živá nádraží. Měly by zájem do něj vstoupit, jak uvedl starosta města Jiří Havelka.
„My ale vůbec nic nevíme,„ řekl bezradně. A bezradně jako by se chovaly i dráhy. Pro Lysou zatím výběrové řízení na investora, který by na nádraží investoval do zkvalitnění zázemí, nevypsaly. A ani se nechystají. „Zatím se neví, kdy to bude,„ řekl Karel Otava z Českých drah stručně.
Špatně jsou na tom Poděbrady, kde první kolo tendru krachlo. Firma Con Invest, která měla projekt realizovat, už neudělá nic. „Zástupci firmy nám sdělili, že České dráhy zrušily výběrové řízení a tím vypadly ze hry. Jsme na mrtvém bodě, přes rok příprav je pryč,„ zlobí se starosta Lubomír Zíta, který netuší, co bude dál.
A o nic chytřejší není ani Nymburk. I když i tady nádraží potřebuje akutní obnovu, o jeho oživení se stále jen jedná. Firma AŽD Praha, která to má mít na starost, stále jen pracuje na smlouvě s drahami.
Skeptický byl k projektu od začátku starosta Milovic Milan Kraus. I zdejší nádraží dráhy zařadily mezi 60 nádraží k oživení. Nikdo ale neví, kdy. „Nádraží je hrozné, neodpovídá sedmitisícovému městu,„ řekl Kraus. Modernizaci by vítal, a to brzy. „Obávám se ale, že se investoři nepohrnou. I větší a atraktivnější města s tím mají potíže.„
(Nymburský deník)
Už dvě firmy se ptaly v Lysé nad Labem na projekt Živá nádraží. Měly by zájem do něj vstoupit, jak uvedl starosta města Jiří Havelka.
„My ale vůbec nic nevíme,„ řekl bezradně. A bezradně jako by se chovaly i dráhy. Pro Lysou zatím výběrové řízení na investora, který by na nádraží investoval do zkvalitnění zázemí, nevypsaly. A ani se nechystají. „Zatím se neví, kdy to bude,„ řekl Karel Otava z Českých drah stručně.
Špatně jsou na tom Poděbrady, kde první kolo tendru krachlo. Firma Con Invest, která měla projekt realizovat, už neudělá nic. „Zástupci firmy nám sdělili, že České dráhy zrušily výběrové řízení a tím vypadly ze hry. Jsme na mrtvém bodě, přes rok příprav je pryč,„ zlobí se starosta Lubomír Zíta, který netuší, co bude dál.
A o nic chytřejší není ani Nymburk. I když i tady nádraží potřebuje akutní obnovu, o jeho oživení se stále jen jedná. Firma AŽD Praha, která to má mít na starost, stále jen pracuje na smlouvě s drahami.
Skeptický byl k projektu od začátku starosta Milovic Milan Kraus. I zdejší nádraží dráhy zařadily mezi 60 nádraží k oživení. Nikdo ale neví, kdy. „Nádraží je hrozné, neodpovídá sedmitisícovému městu,„ řekl Kraus. Modernizaci by vítal, a to brzy. „Obávám se ale, že se investoři nepohrnou. I větší a atraktivnější města s tím mají potíže.„
(Nymburský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/210117/
Omšelé pardubické nádraží se má proměnit v moderní terminál. Dělníci už vybourali svérázný bufet a sousední restauraci. Samotná přestavba haly má začít v září 2009
Když se pardubické nádraží v roce 1958 slavnostně otevřelo, patřilo k nejmodernějším stavbám v zemi. I po padesáti letech zůstala funkcionalistická stavba ceněnou památkou. Její interiér však už dávno zastaral.
Nyní dělníci začali opravovat nevábný bufet a restauraci. Další vybavení haly ale zatím chátrá dál.
„Problémem číslo jedna zůstávají ostudné záchody. Nové toalety jsou přitom dávno vyprojektovány. Ale České dráhy nechtějí dát ani korunu na to, aby se to dalo do pořádku,„ říká pardubický architekt Miroslav Řepa, který má na budovu autorská práva. Autorem stavby je jeho otec, architekt Karel Řepa.
* Co dalšího byste rád na pardubickém nádraží změnil?
Bufet a restaurace, které byly také ostudou nádraží, už jsou zlikvidovány. Ke konci roku se otevře důstojná restaurace. Firma, která ji rekonstruuje, bude opravovat restaurace na většině velkých českých nádražích - například v Praze, v Brně nebo v Olomouci. Doufejme tedy, že výsledek bude adekvátní významu budovy nádraží.
* Jak by podle vás měla v ideálním případě nádražní hala vypadat?
Ideálně by měla zůstat v takovém stavu, v jakém je. Tam se žádné velké úpravy dělat nedají.
* Firma, která připravuje projekt revitalizace nádraží, chce z haly udělat jakousi obchodní pasáž. Jaké změny by pro vás byly už nepřípustné?
Nedovedu si představit, že bychom halu naplnili nějakými obchodními stánky nebo jí dali tvář jakési tržnice. Změny je nutno chápat v kontextu charakteru budovy. A jelikož je budova památkově chráněna, není možné, abychom tam například vkládali patra nebo jiné zásadní změny. Hala je jednou z vizitek vlastní stavby. Čas ale běží dál, mnoho věcí se dá zmodernizovat. Například v jedné nevyužité části jsme povolili, aby se tam umístila prodejna, která není ostudou, ale naopak doplňuje nezbytné zázemí pro cestující. Vsoučasnosti se musí využít hotelová část.
* Jste spokojený se současnou úrovní hotelu?
Ne! Hotel je v katastrofálním stavu. Od vstupního prostoru až po jednotlivé pokoje. Pro dnešní nároky je zcela nevyhovující. Nemá to nic společného s tím, k čemu měl původně sloužit a v jaké kategorii. Proto doufám, že se brzy najde firma, která by jej opravila, a hotel se tak dostal do podoby, kterou si zaslouží...
* Byl by to tedy hotel vyšší kategorie...
Měl by to být hotel v kategorii mezi dvojkou a trojkou. Sloužil by tedy zejména cestujícím, obchodním cestujícím, ale třeba i hokejovým fandům.
(Mladá fronta DNES)
Když se pardubické nádraží v roce 1958 slavnostně otevřelo, patřilo k nejmodernějším stavbám v zemi. I po padesáti letech zůstala funkcionalistická stavba ceněnou památkou. Její interiér však už dávno zastaral.
Nyní dělníci začali opravovat nevábný bufet a restauraci. Další vybavení haly ale zatím chátrá dál.
„Problémem číslo jedna zůstávají ostudné záchody. Nové toalety jsou přitom dávno vyprojektovány. Ale České dráhy nechtějí dát ani korunu na to, aby se to dalo do pořádku,„ říká pardubický architekt Miroslav Řepa, který má na budovu autorská práva. Autorem stavby je jeho otec, architekt Karel Řepa.
* Co dalšího byste rád na pardubickém nádraží změnil?
Bufet a restaurace, které byly také ostudou nádraží, už jsou zlikvidovány. Ke konci roku se otevře důstojná restaurace. Firma, která ji rekonstruuje, bude opravovat restaurace na většině velkých českých nádražích - například v Praze, v Brně nebo v Olomouci. Doufejme tedy, že výsledek bude adekvátní významu budovy nádraží.
* Jak by podle vás měla v ideálním případě nádražní hala vypadat?
Ideálně by měla zůstat v takovém stavu, v jakém je. Tam se žádné velké úpravy dělat nedají.
* Firma, která připravuje projekt revitalizace nádraží, chce z haly udělat jakousi obchodní pasáž. Jaké změny by pro vás byly už nepřípustné?
Nedovedu si představit, že bychom halu naplnili nějakými obchodními stánky nebo jí dali tvář jakési tržnice. Změny je nutno chápat v kontextu charakteru budovy. A jelikož je budova památkově chráněna, není možné, abychom tam například vkládali patra nebo jiné zásadní změny. Hala je jednou z vizitek vlastní stavby. Čas ale běží dál, mnoho věcí se dá zmodernizovat. Například v jedné nevyužité části jsme povolili, aby se tam umístila prodejna, která není ostudou, ale naopak doplňuje nezbytné zázemí pro cestující. Vsoučasnosti se musí využít hotelová část.
* Jste spokojený se současnou úrovní hotelu?
Ne! Hotel je v katastrofálním stavu. Od vstupního prostoru až po jednotlivé pokoje. Pro dnešní nároky je zcela nevyhovující. Nemá to nic společného s tím, k čemu měl původně sloužit a v jaké kategorii. Proto doufám, že se brzy najde firma, která by jej opravila, a hotel se tak dostal do podoby, kterou si zaslouží...
* Byl by to tedy hotel vyšší kategorie...
Měl by to být hotel v kategorii mezi dvojkou a trojkou. Sloužil by tedy zejména cestujícím, obchodním cestujícím, ale třeba i hokejovým fandům.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/210116/
Nádražní hala by ideálně měla zůstat v takovém stavu, v jakém je, říká architekt Miroslav Řepa, který má na budovu autorská práva. To je věta, která asi každému, kdo pravidelně odjíždí z pardubického nádraží, vyrazila dech. Snad to bylo myšleno jen v tom smylu, že se hala nemá třeba rozpůlit nebo v ní vystavět nová dvě patra, a ne tak, že se tu už nikdy nebude malovat. Prostor, kudy musí projít každý cestující Českých drah, je totiž v tristním stavu. Navíc jeho vnitřní uspořádání je naprosto nepochopitelné. Informace jsou dvě stě metrů od pokladen a cestující cestou k nim musí bůhví proč minout trafiku i knihkupectví. Nabídka občerstvení žalostná, o záchodcích ani nemluvě. Úplně zbytečné je pak hovořit o přestárlých kýčovitých fotografiích Krkonoš nebo Vysokých Tater, které nesmyslně zabírají plochu, kde by mohla být pořádná informační tabule. Budova sice je chráněnou památkou, to ale nic nemění na tom, že už od dob jejího vzniku se díky nevhodnému řešení pokladen každému druhému rozsypou vrácené mince, protože jednoduše nejdou z hladkého povrchu sebrat. Podobných nedostatků by jistě cestující vyjmenovali další desítky. Nádražní hala tedy rekonstrukci potřebuje, a to důkladnou.
(Mladá fronta DNES)
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/210114/
Poslední bašta kultury reálného socialismu v Pardubicích padla. V rázovitém nádražním bufetu a sousední restauraci se objevili dělníci se sbíječkami a vytloukli letité obklady a umakart. Začala tak dlouho plánovaná rekonstrukce pardubického nádraží. „Rekonstrukce bufetu a restaurace je první krok celkové revitalizace pardubického nádraží. Začalo se s tím, co tady dělalo největší ostudu - bufet a restaurace,„ řekl přednosta pardubického nádraží Miloslav Ježek.
Oprýskané pardubické nádraží se má postupně proměnit v moderní nablýskaný „terminál„. Co vše se změní? Socialistický bufet nahradí nové bistro a restaurace. Otevřít se má před letošními Vánoci. „Vznikne tam rychlé občerstvení moderního střihu s pultovým prodejem a restaurace, kde se lidé najedí vsedě. Vedle bude dětský koutek,„ řekl Radek Joklík, manažer Českých drah.
Firma, která vyhrála výběrové řízení na přestavbu pardubického nádraží, má však mnohem velkolepější plány.
„Nádražní hala se podle našeho projektu promění v nákupní pasáž, která nabídne širokou škálu obchodů, restauraci, kavárny, různé typy rychlého občerstvení a další doplňkové služby,„ uvedla Nikola Durdilová z pražské firmy M2 Real Estate, které chce nádraží modernizovat. „Chceme cestujícím i kolemjdoucím nabídnout možnost, aby si v nádražní hale cestou domů nebo do práce obstarali nákup potravin, vyřídili základní služby anebo si poseděli v některé z nově vybudovaných kaváren či restaurací,„ uvedla Durdiovlá.
Jenže předtím ještě stanicí projedou tisíce vlaků.
Nová nádražní restaurace se sice zřejmě otevře ještě letos v prosinci. Potom však dělníci odejdou a vrátí se nejdříve po více než roce.
M2 Real Estate totiž ani po roce vyjednávání nesepsala s Českými drahami smlouvu. Ve firmě však nyní věří, že smlouvu v nejbližší době podepíšou.
„Začátkem podzimu 2008 bychom měli obdržet všechna potřebná stavební povolení a na začátku roku 2009 by měly začít stavební práce,„ dodala Durdilová.
A co na to České dráhy?
„Jednáme o konkrétní podobě, podmínkách a rozsahu přestavby. Kdy se začne pracovat, nejsem zatím schopen odhadnout,„ dodal Radek Joklík.
(Mladá fronta DNES)
Oprýskané pardubické nádraží se má postupně proměnit v moderní nablýskaný „terminál„. Co vše se změní? Socialistický bufet nahradí nové bistro a restaurace. Otevřít se má před letošními Vánoci. „Vznikne tam rychlé občerstvení moderního střihu s pultovým prodejem a restaurace, kde se lidé najedí vsedě. Vedle bude dětský koutek,„ řekl Radek Joklík, manažer Českých drah.
Firma, která vyhrála výběrové řízení na přestavbu pardubického nádraží, má však mnohem velkolepější plány.
„Nádražní hala se podle našeho projektu promění v nákupní pasáž, která nabídne širokou škálu obchodů, restauraci, kavárny, různé typy rychlého občerstvení a další doplňkové služby,„ uvedla Nikola Durdilová z pražské firmy M2 Real Estate, které chce nádraží modernizovat. „Chceme cestujícím i kolemjdoucím nabídnout možnost, aby si v nádražní hale cestou domů nebo do práce obstarali nákup potravin, vyřídili základní služby anebo si poseděli v některé z nově vybudovaných kaváren či restaurací,„ uvedla Durdiovlá.
Jenže předtím ještě stanicí projedou tisíce vlaků.
Nová nádražní restaurace se sice zřejmě otevře ještě letos v prosinci. Potom však dělníci odejdou a vrátí se nejdříve po více než roce.
M2 Real Estate totiž ani po roce vyjednávání nesepsala s Českými drahami smlouvu. Ve firmě však nyní věří, že smlouvu v nejbližší době podepíšou.
„Začátkem podzimu 2008 bychom měli obdržet všechna potřebná stavební povolení a na začátku roku 2009 by měly začít stavební práce,„ dodala Durdilová.
A co na to České dráhy?
„Jednáme o konkrétní podobě, podmínkách a rozsahu přestavby. Kdy se začne pracovat, nejsem zatím schopen odhadnout,„ dodal Radek Joklík.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/210113/
Stavební práce začaly 10. října a po třech týdnech je již vidět, že uzel čekají zásadní změny. Přínosem bude nové nástupiště 1 B v sousedství staniční budovy, v místě jedné z kolejí nákladové skupiny nádraží vzniká provizorní 4. nástupiště.
„Naším prvním cílem je výstavba nástupiště 1 B se dvěma nástupištními hranami. Spolu s provizorním čtvrtým nástupištěm je máme odevzdat v únoru následujícího roku. Současně děláme podchod pro zaměstnance depa a rekonstrukci kolejí do Hrušek,„ upřesnil nejbližší plány Emil Cendelín z dodavatelské společnosti OHL ŽS.
Rok 2008 bude patřit celý budování osobního nádraží, všechna nástupiště čeká rekonstrukce a stavbaři se budou věnovat i kolejím ve směru do Podivína. „Současně bude město Břeclav a Jihomoravský kraj stavět u nádraží přestupní terminál, aby v prosinci mohl být spuštěn Integrovaný dopravní systém,„ prozradil Cendelín.
Opraví také hlavní budovu
Nádraží, jehož hlavní budova se také dočká opravy, bude mít dvanáct nástupištních hran. Po ukončení rekonstrukcí v osobní části uzlu se stavební ruch přesune na jih od nástupišť. Pro rok 2009 plán počítá se složitými úkoly. Nový podchod, rekonstrukce podjezdu na ulici Bratislavská a především výměna pětikolejného mostu nad Dyjí.
Investiční akci Břeclavský uzel zajišťuje společnost OHL ŽS za účasti Skanska DS a SSŽ Praha. Plánovaná cena je 2,42 miliardy korun, ČR se uchází o spolufinancování z Fondu soudržnosti EU. Hlavní stavební práce mají skončit v závěru roku 2009, celé dílo bude předáno v dubnu následujícího roku.
Milan Vojtek
(Regionální mutace| Právo - Jižní Morava)