Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Rekonstrukce a přístavba nádraží v Ostravě-Svinově od Václava Filandra byla oceněna Grand Prix 2007 ve své kategorii. Je nejen příkladem šťastného urbanistického řešení přednádražního prostoru, ale také zdařilým designem veřejných prostor.
Známý bonmot o tom, že nejlepší architektura je ta nepostavená, má v jistém smyslu pravdu, pokud toto rčení nebereme doslova. Je výstižný v tom smyslu, že nejlepší architektura je neintervenční, podobně jako jsou v medicíně nejblahodárnější neinvazivní metody. Neintervenční je minimálně taková stavba, která se umí organicky včlenit do svého okolí, a maximálně taková, jejíž existenci téměř nevnímáme. Takovou je vstupní hala do historické budovy nádraží z druhé poloviny předminulého století. Sklo je tu natolik dominantním materiálem, že tuto přístavbu téměř neregistrujeme. Naopak, transparentní hala vytváří až opticky neutrální prostředí, jímž vnímáme pseudohistorickou původní nádražní budovu. A to i přesto, že prostora je členěna ocelobetonovými sloupy s kloubovým uložením, které vynášejí ocelobetonovou střechu s ukotvenými táhly, jež jsou u podlahy ukončena pružinami. Ty tvoří uvnitř haly jistý „brutalistní„ kontrapunkt k převaze zasklení. Máme-li hodnotit výraz, pak je to budova jako vzduch.
Nádraží bývá obvykle městotvorný prostor, komunikační uzel, zejména soustřeďuje-li smíšenou dopravu (železniční, autobusovou, individuální), ale velkou roli také hraje design, celkové utváření nádražní haly.
Projektant postavený před úkol, v němž musí vzít v úvahu nejen nejbližší urbanistické vazby, dopravní souvislosti, ale i nutnost estetické formy, stojí před základní otázkou: Má tento design dominovat veřejnému prostoru, nebo mu má sloužit?
Má „přebít„ své často nevýrazné okolí, nebo se má sklonit před stávajícím stavem? Václav Filandr zvolil cestu pokory, služebnosti lidem a místu, protože nechal svou přístavbou plně zaznít původní budově.
Design veřejných prostor je specifickým protipólem interiérového designu, protože na rozdíl od individuálního adresáta je zde adresátem veřejnost. Design veřejných prostor je součástí společenské každodennosti, takže tíhne - na rozdíl od interiérového designu, jemuž je naopak vlastní výlučnost - k nevýlučnosti, „skromnosti„, „pokoře„. V tomto směru splnil Václav Filandr zadání žánru znamenitě. Je daleko obtížnější vytvořit návrh pro „kolektivního„ adresáta než pro individuálního, jehož vkusové preference si můžeme ověřit. Estetická funkce designu veřejných prostor musí být naopak širokospektrální, podobně jako jsou širokospektrální antibiotika, jestliže mají zasáhnout co největší počet bakteriálních kmenů. Tento druh designu musí mít také služebnější povahu, ale zároveň musí naplňovat určité symbolické funkce. Ty plní u svinovského nádraží troje hodiny umístěné nad jednotlivými vchody. Nemají dekorativní účel, ale vytvářejí „piktogram„ místa, jeho účelu, jasný rozpoznávací znak typu budovy, do níž uživatel vstupuje. Symbolizují specifický „nádražní„ čas, naplněný kombinatorikou a chronologií spojů, čekáním, prodlevou, spěchem, tedy časovými mody spjatými s cestováním, byť dnes už do jisté míry a hlavně u nás již anachronickým. Design nástupní haly je přehledný, snadno „čitelný„ ve smyslu klasifikace Kevina Lynche z jeho knihy The Image of the City. Vyjdeme-li z jeho typologie paths, edges, districts, nodes, landmarks, pak jsou zde silně potlačeny právě edges, což bychom mohli v tomto případě přeložit jako rozhraní, neboť výraznou vlastností designu přístavby svinovského nádraží je prostupnost, transparence v protikladu k původní budově, která je opakní, neprostupná, plná rozhraní, členěná.
Design nejnovější (Filandrovy) části svým způsobem není, je přítomen svou absencí. Je architekturou, která je vlastně vzduchem, závanem artikulace, která se nijak nedere být viděna. Tato neokázalost v éře diktátu okázalosti, epoše modu „zdá se„ a „jeví se„, neosobního heideggerovského „man„ (ono se) je téměř hrdinským činem. Tento design slouží svému
Známý bonmot o tom, že nejlepší architektura je ta nepostavená, má v jistém smyslu pravdu, pokud toto rčení nebereme doslova. Je výstižný v tom smyslu, že nejlepší architektura je neintervenční, podobně jako jsou v medicíně nejblahodárnější neinvazivní metody. Neintervenční je minimálně taková stavba, která se umí organicky včlenit do svého okolí, a maximálně taková, jejíž existenci téměř nevnímáme. Takovou je vstupní hala do historické budovy nádraží z druhé poloviny předminulého století. Sklo je tu natolik dominantním materiálem, že tuto přístavbu téměř neregistrujeme. Naopak, transparentní hala vytváří až opticky neutrální prostředí, jímž vnímáme pseudohistorickou původní nádražní budovu. A to i přesto, že prostora je členěna ocelobetonovými sloupy s kloubovým uložením, které vynášejí ocelobetonovou střechu s ukotvenými táhly, jež jsou u podlahy ukončena pružinami. Ty tvoří uvnitř haly jistý „brutalistní„ kontrapunkt k převaze zasklení. Máme-li hodnotit výraz, pak je to budova jako vzduch.
Nádraží bývá obvykle městotvorný prostor, komunikační uzel, zejména soustřeďuje-li smíšenou dopravu (železniční, autobusovou, individuální), ale velkou roli také hraje design, celkové utváření nádražní haly.
Projektant postavený před úkol, v němž musí vzít v úvahu nejen nejbližší urbanistické vazby, dopravní souvislosti, ale i nutnost estetické formy, stojí před základní otázkou: Má tento design dominovat veřejnému prostoru, nebo mu má sloužit?
Má „přebít„ své často nevýrazné okolí, nebo se má sklonit před stávajícím stavem? Václav Filandr zvolil cestu pokory, služebnosti lidem a místu, protože nechal svou přístavbou plně zaznít původní budově.
Design veřejných prostor je specifickým protipólem interiérového designu, protože na rozdíl od individuálního adresáta je zde adresátem veřejnost. Design veřejných prostor je součástí společenské každodennosti, takže tíhne - na rozdíl od interiérového designu, jemuž je naopak vlastní výlučnost - k nevýlučnosti, „skromnosti„, „pokoře„. V tomto směru splnil Václav Filandr zadání žánru znamenitě. Je daleko obtížnější vytvořit návrh pro „kolektivního„ adresáta než pro individuálního, jehož vkusové preference si můžeme ověřit. Estetická funkce designu veřejných prostor musí být naopak širokospektrální, podobně jako jsou širokospektrální antibiotika, jestliže mají zasáhnout co největší počet bakteriálních kmenů. Tento druh designu musí mít také služebnější povahu, ale zároveň musí naplňovat určité symbolické funkce. Ty plní u svinovského nádraží troje hodiny umístěné nad jednotlivými vchody. Nemají dekorativní účel, ale vytvářejí „piktogram„ místa, jeho účelu, jasný rozpoznávací znak typu budovy, do níž uživatel vstupuje. Symbolizují specifický „nádražní„ čas, naplněný kombinatorikou a chronologií spojů, čekáním, prodlevou, spěchem, tedy časovými mody spjatými s cestováním, byť dnes už do jisté míry a hlavně u nás již anachronickým. Design nástupní haly je přehledný, snadno „čitelný„ ve smyslu klasifikace Kevina Lynche z jeho knihy The Image of the City. Vyjdeme-li z jeho typologie paths, edges, districts, nodes, landmarks, pak jsou zde silně potlačeny právě edges, což bychom mohli v tomto případě přeložit jako rozhraní, neboť výraznou vlastností designu přístavby svinovského nádraží je prostupnost, transparence v protikladu k původní budově, která je opakní, neprostupná, plná rozhraní, členěná.
Design nejnovější (Filandrovy) části svým způsobem není, je přítomen svou absencí. Je architekturou, která je vlastně vzduchem, závanem artikulace, která se nijak nedere být viděna. Tato neokázalost v éře diktátu okázalosti, epoše modu „zdá se„ a „jeví se„, neosobního heideggerovského „man„ (ono se) je téměř hrdinským činem. Tento design slouží svému
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217134/
Z nově zrekonstruovaného nádraží St Pancras v Londýně, které se otevřelo ve středu, budou nově vyjíždět mimo jiné i vlaky Eurostar do evropských metropolí. Přestavba původně viktoriánského nádraží trvala 11 let a stála 800 miliónů liber (přes 30 miliard korun).
Rekonstruované nádraží St. Pancras, postavené v roce 1868, slavnostně otevřela královna Alžběta II. Nádraží s typickou zaoblenou prosklenou střechou spočívající nad kolejemi na litinových sloupech projektoval viktoriánský inženýr William Barlow.
Rekonstrukci původně navrhl známý britský architekt Norman Foster, známý svými provokativními kreacemi jako londýnská City Hall či nejnovějším návrhem obřího mrakodrapu na Sibiři. Štafetu po něm převzal architekt Alastair Lansley.
Stanice, kde se zároveň nachází i zastávka několika linek metra, se má stát jedním z dopravních uzlů pro olympiádu, která se bude v britském hlavním městě konat v roce 2012.
(Novinky)
Foto: http://1.im.cz/n/photo//11/02/35vlktv-gallerylarge.jpg
Rekonstruované nádraží St. Pancras, postavené v roce 1868, slavnostně otevřela královna Alžběta II. Nádraží s typickou zaoblenou prosklenou střechou spočívající nad kolejemi na litinových sloupech projektoval viktoriánský inženýr William Barlow.
Rekonstrukci původně navrhl známý britský architekt Norman Foster, známý svými provokativními kreacemi jako londýnská City Hall či nejnovějším návrhem obřího mrakodrapu na Sibiři. Štafetu po něm převzal architekt Alastair Lansley.
Stanice, kde se zároveň nachází i zastávka několika linek metra, se má stát jedním z dopravních uzlů pro olympiádu, která se bude v britském hlavním městě konat v roce 2012.
(Novinky)
Foto: http://1.im.cz/n/photo//11/02/35vlktv-gallerylarge.jpg
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217051/
Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka
--------------------
Slavná Stodolní ulice v Ostravě bude mít svoji vlastní železniční zastávku. Radním se nelíbil název Ostrava centrum. Změna názvu stanice ale nebude jednoduchá. Radnice se musí odvolat proti rozhodnutí drážního úřadu.
Pavel NAVRÁTIL, redaktor
--------------------
Stanice Ostrava centrum. Už tento čtvrtek tady zastaví první vlak. Radní Ostravy si ale přejí, aby se zastávka jmenovala Ostrava Stodolní.
Andrea VOJKOVSKÁ, mluvčí, Magistrát města Opavy
--------------------
Aby název zastávky nebyl zavádějící, aby po zastávce Ostrava střed nenásledovalo Ostrava centrum a následně hlavní nádrží, aby okamžitě věděli, kde vystupují.
Pavel NAVRÁTIL, redaktor
--------------------
Změna názvu ale nebude jen tak. Radnice se musí odvolat proti rozhodnutí drážního úřadu. Navíc se musí vyměnit cedule a taky přetisknout nové jízdní řády. To se už letos nestihne.
Ondřej KUBALA, mluvčí Českých drah
--------------------
My nemůžeme udělat to, že z ničeho nic změníme tři týdny před platností jízdního řádu název zastávky. To si nemůžeme dovolit.
Pavel NAVRÁTIL, redaktor
--------------------
Změnu názvu by uvítali i majitelé klubů na Stodolní. Zastávka podle nich pomůže slavnou ulici ještě více zviditelnit.
Lukáš CHLEPKO, vedoucí restaurace, Stodolní ulice
--------------------
Když řeknete Ostrava centrum, tak lidi nebudou vědět. Když řeknete zastávka Stodolní, tak si myslím, že Stodolní sama o sobě je pojem.
Pavel NAVRÁTIL, redaktor
--------------------
Tady napravo ode mě je slavná Stodolní ulice a stačí přejít jen pár metrů a už jste na nádraží. Každý večer míří na Stodolní tisíce návštěvníků nejen z Ostravy, ale i z okolních měst. Třeba přímý spoj z Havířova teď pojede jen sedmnáct minut.
majitel klubu, Stodolní ulice
--------------------
Doufám, že vlastně přilákáme další klientelu, naše zisky porostou.
majitel klubu, Stodolní ulice
--------------------
Konečně Stodolní bude mít svoji zastávku.
Pavel NAVRÁTIL, redaktor
--------------------
Nová stanice bude už osmou zastávkou na území města.
(TV Nova)
--------------------
Slavná Stodolní ulice v Ostravě bude mít svoji vlastní železniční zastávku. Radním se nelíbil název Ostrava centrum. Změna názvu stanice ale nebude jednoduchá. Radnice se musí odvolat proti rozhodnutí drážního úřadu.
Pavel NAVRÁTIL, redaktor
--------------------
Stanice Ostrava centrum. Už tento čtvrtek tady zastaví první vlak. Radní Ostravy si ale přejí, aby se zastávka jmenovala Ostrava Stodolní.
Andrea VOJKOVSKÁ, mluvčí, Magistrát města Opavy
--------------------
Aby název zastávky nebyl zavádějící, aby po zastávce Ostrava střed nenásledovalo Ostrava centrum a následně hlavní nádrží, aby okamžitě věděli, kde vystupují.
Pavel NAVRÁTIL, redaktor
--------------------
Změna názvu ale nebude jen tak. Radnice se musí odvolat proti rozhodnutí drážního úřadu. Navíc se musí vyměnit cedule a taky přetisknout nové jízdní řády. To se už letos nestihne.
Ondřej KUBALA, mluvčí Českých drah
--------------------
My nemůžeme udělat to, že z ničeho nic změníme tři týdny před platností jízdního řádu název zastávky. To si nemůžeme dovolit.
Pavel NAVRÁTIL, redaktor
--------------------
Změnu názvu by uvítali i majitelé klubů na Stodolní. Zastávka podle nich pomůže slavnou ulici ještě více zviditelnit.
Lukáš CHLEPKO, vedoucí restaurace, Stodolní ulice
--------------------
Když řeknete Ostrava centrum, tak lidi nebudou vědět. Když řeknete zastávka Stodolní, tak si myslím, že Stodolní sama o sobě je pojem.
Pavel NAVRÁTIL, redaktor
--------------------
Tady napravo ode mě je slavná Stodolní ulice a stačí přejít jen pár metrů a už jste na nádraží. Každý večer míří na Stodolní tisíce návštěvníků nejen z Ostravy, ale i z okolních měst. Třeba přímý spoj z Havířova teď pojede jen sedmnáct minut.
majitel klubu, Stodolní ulice
--------------------
Doufám, že vlastně přilákáme další klientelu, naše zisky porostou.
majitel klubu, Stodolní ulice
--------------------
Konečně Stodolní bude mít svoji zastávku.
Pavel NAVRÁTIL, redaktor
--------------------
Nová stanice bude už osmou zastávkou na území města.
(TV Nova)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216887/
Drážďanské nádraží citlivě zrekonstruoval přední světový architekt Norman Foster. Letos je proto kandidátem na prestižní Stirlingovu cenu Královského institutu britských architektů. Rekonstrukce představuje skutečnou oslavu 19. století. Střecha je navržena tak, aby spojila komfort původní historické budovy se sníženou spotřebou energie. Klenutá hala původní budovy z roku 1898 byla také z velké části prosklená, při opravách po 2. světové válce však sklo nahradil neprůhledný materiál. Dalším důvodem pro zásadnější úpravy bylo i to, že moderní německé rychlovlaky jsou bezmála dvakrát delší než stávající drážďanská nástupiště. Stavba je koncipována tak, aby bylo možné provoz dál rozšiřovat a přitom aby neztratila svou původní atmosféru. Unikátem je pokrytí hal a kopule stovkami čtverečních metrů skelného laminátu se speciální ochrannou vrstvou z teflonu.
(Technický týdeník)
(Technický týdeník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216882/
České dráhy nyní posuzují dvě varianty řešení * Předložila je italská společnost Grandi Stazioni
Objekt karlovarského horního nádraží má s největší pravděpodobností odzvoněno a čeká ho demolice. Jeho stavebně technický stav totiž neumožňuje opravu, takže ho má nahradit nová moderní nádražní budova.
České dráhy (ČD) nyní posuzují dvě varianty řešení, které jim předložila italská společnost Grandi Stazioni. Tu již před pěti lety ČD ve výběrovém řízení přizvaly, aby zrekonstruovala pražské hlavní nádraží a železniční nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Za to má Grandi Stazioni získat obnovené objekty na desítky let do pronájmu.
„Dvě náhradní varianty, které nabízejí v podstatě úplně novou stavbu železničního nádraží, nyní posuzují ČD,„ uvedl mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík. „V současné době nabízené varianty posuzuje naše expertní komise,„ uvedl mluvčí ČD Radek Joklík, podle kterého by o projektu mělo být jasno až po Novém roce. „Kvůli zásadním změnám v projektech se posunou i termíny zahájení prací,„ pokračoval Hamšík.
Spojí město se sídlištěm
„Jedná se o zcela novou moderní budovu, která se má stát jakousi spojnicí mezi městem a sídlištěm Růžový Vrch,„ popisoval Právu zaměstnanec ČD, který projekty viděl.
„Grandi Stazioni se nás dotazovala, zda by nám nevadilo, kdyby lávka přes kolejiště byla přístupná pouze přes novou nádražní budovu,„ přidal se náměstek karlovarské primátorky Petr Keřka (ODS), podle kterého se zatím nejednalo o případné finanční spoluúčasti města na výstavbě nové lávky. „Výstavbu podchodu jsme zavrhli,„ dodal Keřka.
Nové nádraží má nabídnout základní potřeby pro cestující. „Nebude tam chybět kavárna s restaurací, prodejna potravin či dárkového zboží,„ uvedl Hamšík, podle kterého nemají náklady na výstavbu nového nádražního objektu přesáhnout 90 miliónů korun, s kterými se počítalo původně na rekonstrukci budovy stávající.
„Stávající budova je velkou ostudou města. Tisíce turistů přijíždějící do lázní zejména z Německa jsou jeho podobou doslova otřeseny,„ popisovala Petra Vařeková z karlovarského infocentra, jež zajišťuje pro tyto turisty průvodcovské služby.
Práce byly naopak na konci října zahájeny na rekonstrukci železničního nádraží v Mariánských Lázních.
„Metrostav již započal s prvními přípravnými pracemi. Zde jsou předpokládané náklady vyčísleny na 80 miliónů korun,„ dodal Hamšík s tím, že práce mají být dokončeny v příštím roce. I zde mají v útrobách rekonstruovaného nádraží vzniknout restaurace, kavárny a obchody.
(Regionální mutace| Právo - Plzeňský kraj)
Objekt karlovarského horního nádraží má s největší pravděpodobností odzvoněno a čeká ho demolice. Jeho stavebně technický stav totiž neumožňuje opravu, takže ho má nahradit nová moderní nádražní budova.
České dráhy (ČD) nyní posuzují dvě varianty řešení, které jim předložila italská společnost Grandi Stazioni. Tu již před pěti lety ČD ve výběrovém řízení přizvaly, aby zrekonstruovala pražské hlavní nádraží a železniční nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Za to má Grandi Stazioni získat obnovené objekty na desítky let do pronájmu.
„Dvě náhradní varianty, které nabízejí v podstatě úplně novou stavbu železničního nádraží, nyní posuzují ČD,„ uvedl mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík. „V současné době nabízené varianty posuzuje naše expertní komise,„ uvedl mluvčí ČD Radek Joklík, podle kterého by o projektu mělo být jasno až po Novém roce. „Kvůli zásadním změnám v projektech se posunou i termíny zahájení prací,„ pokračoval Hamšík.
Spojí město se sídlištěm
„Jedná se o zcela novou moderní budovu, která se má stát jakousi spojnicí mezi městem a sídlištěm Růžový Vrch,„ popisoval Právu zaměstnanec ČD, který projekty viděl.
„Grandi Stazioni se nás dotazovala, zda by nám nevadilo, kdyby lávka přes kolejiště byla přístupná pouze přes novou nádražní budovu,„ přidal se náměstek karlovarské primátorky Petr Keřka (ODS), podle kterého se zatím nejednalo o případné finanční spoluúčasti města na výstavbě nové lávky. „Výstavbu podchodu jsme zavrhli,„ dodal Keřka.
Nové nádraží má nabídnout základní potřeby pro cestující. „Nebude tam chybět kavárna s restaurací, prodejna potravin či dárkového zboží,„ uvedl Hamšík, podle kterého nemají náklady na výstavbu nového nádražního objektu přesáhnout 90 miliónů korun, s kterými se počítalo původně na rekonstrukci budovy stávající.
„Stávající budova je velkou ostudou města. Tisíce turistů přijíždějící do lázní zejména z Německa jsou jeho podobou doslova otřeseny,„ popisovala Petra Vařeková z karlovarského infocentra, jež zajišťuje pro tyto turisty průvodcovské služby.
Práce byly naopak na konci října zahájeny na rekonstrukci železničního nádraží v Mariánských Lázních.
„Metrostav již započal s prvními přípravnými pracemi. Zde jsou předpokládané náklady vyčísleny na 80 miliónů korun,„ dodal Hamšík s tím, že práce mají být dokončeny v příštím roce. I zde mají v útrobách rekonstruovaného nádraží vzniknout restaurace, kavárny a obchody.
(Regionální mutace| Právo - Plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216878/
Projekt dopravního terminálu, který připravuje město Cheb ve spolupráci s Českými drahami, Autobusy Karlovy Vary a společností Plaza Centers, zatím počítá se dvěma variantami. Podle jedné by šlo o nádraží s klasickými refýžemi, druhá počítá se stavbou šestiúhelníkového tvaru uprostřed, kolem níž by stály autobusy. „Náklady na jeho vybudování se předběžně odhadují na zhruba 80 mil. Kč,„ řekl ČTK místostarosta Chebu Michal Pospíšil.
Terminál byl krajem zařazen mezi projekty, které se budou ucházet o dotace ve druhé výzvě regionálního operačního programu. „To by znamenalo, že ze strukturálních fondů získáme 85 % nákladů, 10 % dá kraj, zbytek město,„ uvedl Pospíšil. Pokud plány Chebu vyjdou, mohlo by se se stavbou začít zhruba v roce 2010. Celé okolí vlakového a autobusového nádraží by mohlo být dokončeno v roce 2016. Na stavbu dopravního terminálu přitom má navazovat rekonstrukce budovy vlakového nádraží. Tu by měla provádět společnost Plaza Centers. Plánuje nádraží modernizovat a vybudovat v něm i obchodní centrum. Kdy by ale rekonstrukce mohla začít, zatím není známo.
(Logistika)
Terminál byl krajem zařazen mezi projekty, které se budou ucházet o dotace ve druhé výzvě regionálního operačního programu. „To by znamenalo, že ze strukturálních fondů získáme 85 % nákladů, 10 % dá kraj, zbytek město,„ uvedl Pospíšil. Pokud plány Chebu vyjdou, mohlo by se se stavbou začít zhruba v roce 2010. Celé okolí vlakového a autobusového nádraží by mohlo být dokončeno v roce 2016. Na stavbu dopravního terminálu přitom má navazovat rekonstrukce budovy vlakového nádraží. Tu by měla provádět společnost Plaza Centers. Plánuje nádraží modernizovat a vybudovat v něm i obchodní centrum. Kdy by ale rekonstrukce mohla začít, zatím není známo.
(Logistika)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216865/
České dráhy letos nezahájí opravu staré nádražní budovy ve Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku. Frýdlantská radnice přitom počítala s tím, že generální přestavba železniční stanice, která je důležitým beskydským železničním uzlem, začne na podzim. Vedení desetitisícové obce teď doufá, že investiční akce nebude úplně zrušena, zjistila ČTK.
O chystaných opravách na nádraží informovala frýdlantská radnice společně se zástupcem Českých drah letos v únoru. Frýdlantské nádraží ale podle Markéty Krausové z tiskového oddělení Českých drah nebylo vůbec zařazeno do plánu rekonstrukcí na letošní rok. "Celá rekonstrukce je projekčně připravena, do konce letošního roku bude vybrána dodavatelská firma a počátkem roku 2008 se začne s rekonstrukcí," dodala Krausová.
Zprávu o tom, že stavební práce letos nezačnou, se místostarosta Bohumil Dolanský dozvěděl zhruba před dvěma týdny. "Čekali jsme, že budeme mít moderní nádraží. Nic s tím nenaděláme, je nám to jen líto. Doufejme, že se to jenom opozdí, že se to úplně neodsune," řekl místostarosta ČTK. Podle původních plánů měla být obnovena hlavní staniční budova, která byla postavena na začátku 20. století, dále odbavovací hala, čekárna a kryté nástupiště. Cestující se měli dočkat i moderního turistického centra.
České dráhy letos odsunuly rekonstrukci nádraží v Jablonci nad Nisou, která byla původně naplánována na letošní rok. Namísto toho se podle Krausové opravilo nádraží v Rychnově u Jablonce nad Nisou, kde se teď čeká na kolaudaci. "Bylo rozhodnuto pro Rychnov, neboť právě pro toto nádraží byly nejlépe vypracovány projektové studie a s výstavbou se mohlo začít," vysvětlila Krausová.
(Zpravodajství ČTK)
O chystaných opravách na nádraží informovala frýdlantská radnice společně se zástupcem Českých drah letos v únoru. Frýdlantské nádraží ale podle Markéty Krausové z tiskového oddělení Českých drah nebylo vůbec zařazeno do plánu rekonstrukcí na letošní rok. "Celá rekonstrukce je projekčně připravena, do konce letošního roku bude vybrána dodavatelská firma a počátkem roku 2008 se začne s rekonstrukcí," dodala Krausová.
Zprávu o tom, že stavební práce letos nezačnou, se místostarosta Bohumil Dolanský dozvěděl zhruba před dvěma týdny. "Čekali jsme, že budeme mít moderní nádraží. Nic s tím nenaděláme, je nám to jen líto. Doufejme, že se to jenom opozdí, že se to úplně neodsune," řekl místostarosta ČTK. Podle původních plánů měla být obnovena hlavní staniční budova, která byla postavena na začátku 20. století, dále odbavovací hala, čekárna a kryté nástupiště. Cestující se měli dočkat i moderního turistického centra.
České dráhy letos odsunuly rekonstrukci nádraží v Jablonci nad Nisou, která byla původně naplánována na letošní rok. Namísto toho se podle Krausové opravilo nádraží v Rychnově u Jablonce nad Nisou, kde se teď čeká na kolaudaci. "Bylo rozhodnuto pro Rychnov, neboť právě pro toto nádraží byly nejlépe vypracovány projektové studie a s výstavbou se mohlo začít," vysvětlila Krausová.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216574/
K rekonstrukci objektů na pražském Hlavním nádraží se přidá i přestavba hlavních nástupišť. Předběžné náklady Správa železniční dopravní cesty odhadla na 1,3 miliardy korun. V současné době investor vybírá zhotovitele stavby.
Vedle obnovy hlavních čtyř nástupišť, kolejových úprav a výstavby výtahů rekonstrukce zahrnuje také opravu ocelové haly. Přestavba by měla být zahájena počátkem ledna příštího roku, s dokončením se počítá v průběhu roku 2009. Celá stavba bude koordinována s již pobíhající rekonstrukcí odbavovací haly a Fantovy budovy, kterou zajišťuje italská společnost Grandi Stazioni.
(Euro)
Vedle obnovy hlavních čtyř nástupišť, kolejových úprav a výstavby výtahů rekonstrukce zahrnuje také opravu ocelové haly. Přestavba by měla být zahájena počátkem ledna příštího roku, s dokončením se počítá v průběhu roku 2009. Celá stavba bude koordinována s již pobíhající rekonstrukcí odbavovací haly a Fantovy budovy, kterou zajišťuje italská společnost Grandi Stazioni.
(Euro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216559/
Tělo starší ženy našli policisté zaházené v místnosti pod hromadou hader
Vraždu devětapadesátileté ženy vyšetřují olomoučtí kriminalisté v Nezamyslicích na jihu Prostějovska. Mrtvou bezdomovkyni objevil ve středu jeden z místních lidí a přivolal policisty. Ti našli tělo s rozbitou hlavou skryté pod hromadou hadrů v drážním domku u železničního přejezdu.
„Příčinou smrti byla podle okamžité lékařské prohlídky rozsáhlá zhmoždění hlavy. Předpokládáme, že ženu někdo zavraždil, nejspíš kolem půlnoci třináctého listopadu,„ informovala krajská policejní mluvčí Dagmar Bednarčíková. Podotkla, že se zatím nedá určit, zda vrahem byla jedna osoba, nebo více lidí. Přesnou příčinu smrti, ale i dobu, kdy žena skonala, určí soudní pitva.
„Zrovna zde mám vyšetřující kriminalisty,„ řekl Deníku včera dopoledne Petr Dostalík, přednosta stanice Kojetín, pod níž Nezamyslice spadají. Ženu, která ukončila svůj život za smutných okolností pozdě v noci z úterý na středu, znal. „Vegetovala na nádraží už asi deset let,„ poznamenal Dostalík. Popřel, že by mrtvolu našel někdo ze zaměstnanců Českých drah. „Byl to člověk z obce,„ konstatoval.
„Tu paní jsme dobře znali, na nádraží byla každý den,„ rozpovídal se jeden z dvojice zkřehlých mladých mužů z Nezamyslic, kteří postávali na perónu a čekali na vlak.
O její smrti již slyšeli. „Že ji někdo zabil? To si vůbec nedokážu představit, byla neškodná,„ podotkl druhý mladík. „Žena byla nekonfliktní, na nádraží zalévala kytky a utírala parapety, všichni jsme ji dobře znali. Nedokážeme si představit, že by ji zabil někdo z místních,„ shodli se.
„Slyšel jsem, že v tom objektu bydlela i se svým psíkem,„ pokračoval muž. Prochladlý pes skutečně zůstal vystrašený v drážním domku. Včera se o něho ještě starali vyšetřující kriminalisté.
„Psíka krmíme a starosta slíbil, že ho předá do útulku,„ uvedl policista.
K průběhu vyšetřování smrti a jejím okolnostem se ale odmítl vyjádřit.
Železničáři domek, v němž žena zřejmě skonala, chtějí zabezpečit tak, aby se do něj již nikdo nedostal. „Uděláme to co nejdřív,„ slíbil Dostalík.
„Měli to udělat už dávno. Ten domek se k ničemu nevyužívá,„ shodli se lidé, čekající na nádraží.
(Olomoucký deník)
Vraždu devětapadesátileté ženy vyšetřují olomoučtí kriminalisté v Nezamyslicích na jihu Prostějovska. Mrtvou bezdomovkyni objevil ve středu jeden z místních lidí a přivolal policisty. Ti našli tělo s rozbitou hlavou skryté pod hromadou hadrů v drážním domku u železničního přejezdu.
„Příčinou smrti byla podle okamžité lékařské prohlídky rozsáhlá zhmoždění hlavy. Předpokládáme, že ženu někdo zavraždil, nejspíš kolem půlnoci třináctého listopadu,„ informovala krajská policejní mluvčí Dagmar Bednarčíková. Podotkla, že se zatím nedá určit, zda vrahem byla jedna osoba, nebo více lidí. Přesnou příčinu smrti, ale i dobu, kdy žena skonala, určí soudní pitva.
„Zrovna zde mám vyšetřující kriminalisty,„ řekl Deníku včera dopoledne Petr Dostalík, přednosta stanice Kojetín, pod níž Nezamyslice spadají. Ženu, která ukončila svůj život za smutných okolností pozdě v noci z úterý na středu, znal. „Vegetovala na nádraží už asi deset let,„ poznamenal Dostalík. Popřel, že by mrtvolu našel někdo ze zaměstnanců Českých drah. „Byl to člověk z obce,„ konstatoval.
„Tu paní jsme dobře znali, na nádraží byla každý den,„ rozpovídal se jeden z dvojice zkřehlých mladých mužů z Nezamyslic, kteří postávali na perónu a čekali na vlak.
O její smrti již slyšeli. „Že ji někdo zabil? To si vůbec nedokážu představit, byla neškodná,„ podotkl druhý mladík. „Žena byla nekonfliktní, na nádraží zalévala kytky a utírala parapety, všichni jsme ji dobře znali. Nedokážeme si představit, že by ji zabil někdo z místních,„ shodli se.
„Slyšel jsem, že v tom objektu bydlela i se svým psíkem,„ pokračoval muž. Prochladlý pes skutečně zůstal vystrašený v drážním domku. Včera se o něho ještě starali vyšetřující kriminalisté.
„Psíka krmíme a starosta slíbil, že ho předá do útulku,„ uvedl policista.
K průběhu vyšetřování smrti a jejím okolnostem se ale odmítl vyjádřit.
Železničáři domek, v němž žena zřejmě skonala, chtějí zabezpečit tak, aby se do něj již nikdo nedostal. „Uděláme to co nejdřív,„ slíbil Dostalík.
„Měli to udělat už dávno. Ten domek se k ničemu nevyužívá,„ shodli se lidé, čekající na nádraží.
(Olomoucký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/216000/
Azyl lidem bez domova poskytuje ve dvou zařízeních Oblastní charita Hradec Králové
Přicházející mrazy a studené počasí předznamenaly blížící se průzkum městské policie, která by měla monitorovat počet bezdomovců a jejich potíže. Avšak lidé bez domova se už v současnosti houfují na známých místech, kde hledají úkryt před zimou.
„Lokality vyhledávané bezdomovci se rok od roku mění. K těm, které se už stávají stálicemi, patří opuštěné skleníky v Kuklenách, některé budovy v areálu společnosti Foma a přes den za účelem výdělku se scházejí na hlavním nádraží nebo před Tescem na náměstí 28. října,„ uvedl tiskový mluvčí magistrátu Václav Svoboda.
Dále prozradil, že město také uvažovalo ve spolupráci s Českými drahami o zřízení speciální místnosti, kde by mohli bezdomovci dostat základní péči. „Mohli by přijít na teplou polévku, popřípadě by se mohli umýt,„ upřesnil.
Doplnil také, že zatím se dál tato myšlenka nerozvíjí, jelikož se neví, kdo by byl provozovatelem a zda by to nebylo spíš kontraproduktivní.
Ředitel Městské policie Hradec Králové Miroslav Hloušek vysvětlil, že často mají lidé zkreslený pohled na pravomoce policie při zásazích proti bezdomovcům.
„Pokud nerušeně sedí na lavičce a nespáchají žádný přestupek, pak není důvod, abychom zasahovali. V tomto případě nemáme ani právo je z veřejných prostor vykázat,„ vysvětlil. Dodal, že díky této neznalosti občas dochází ke sporům s majiteli obchodních center, kteří nechtějí bezdomovce ve svých obchodech.
„Spolupracujeme také s oblastní charitou a jako nadstandard se snažíme bezdomovce přesvědčit, aby využili služeb azylových domů,„ uvedl Miroslav Hloušek.
Oblastní charita v Hradci Králové provozuje dvě zařízení, která poskytují služby lidem bez domova. Mužům slouží Dům Matky Terezy, který nabízí několik možností: od prosté noclehárny až po kompletní resocializační péči.
„V současnosti máme kapacitu naplněnu. V denním centru jsme dokonce zvýšili kapacitu o deset přistýlek,„ sdělil vedoucí zařízení Ivan Košteyn. Ženy mohou využít Domu pro matky s dětmi. „Pro ženy bez domova máme vyhrazen jeden čtyřlůžkový pokoj, který je nyní naplněn. Pokud by kapacita nestačila, spolupracujeme s Domem Matky Terezy,„ uzavírá vedoucí zařízení Zdeňka Koutníková.
(Hradecký deník)
Přicházející mrazy a studené počasí předznamenaly blížící se průzkum městské policie, která by měla monitorovat počet bezdomovců a jejich potíže. Avšak lidé bez domova se už v současnosti houfují na známých místech, kde hledají úkryt před zimou.
„Lokality vyhledávané bezdomovci se rok od roku mění. K těm, které se už stávají stálicemi, patří opuštěné skleníky v Kuklenách, některé budovy v areálu společnosti Foma a přes den za účelem výdělku se scházejí na hlavním nádraží nebo před Tescem na náměstí 28. října,„ uvedl tiskový mluvčí magistrátu Václav Svoboda.
Dále prozradil, že město také uvažovalo ve spolupráci s Českými drahami o zřízení speciální místnosti, kde by mohli bezdomovci dostat základní péči. „Mohli by přijít na teplou polévku, popřípadě by se mohli umýt,„ upřesnil.
Doplnil také, že zatím se dál tato myšlenka nerozvíjí, jelikož se neví, kdo by byl provozovatelem a zda by to nebylo spíš kontraproduktivní.
Ředitel Městské policie Hradec Králové Miroslav Hloušek vysvětlil, že často mají lidé zkreslený pohled na pravomoce policie při zásazích proti bezdomovcům.
„Pokud nerušeně sedí na lavičce a nespáchají žádný přestupek, pak není důvod, abychom zasahovali. V tomto případě nemáme ani právo je z veřejných prostor vykázat,„ vysvětlil. Dodal, že díky této neznalosti občas dochází ke sporům s majiteli obchodních center, kteří nechtějí bezdomovce ve svých obchodech.
„Spolupracujeme také s oblastní charitou a jako nadstandard se snažíme bezdomovce přesvědčit, aby využili služeb azylových domů,„ uvedl Miroslav Hloušek.
Oblastní charita v Hradci Králové provozuje dvě zařízení, která poskytují služby lidem bez domova. Mužům slouží Dům Matky Terezy, který nabízí několik možností: od prosté noclehárny až po kompletní resocializační péči.
„V současnosti máme kapacitu naplněnu. V denním centru jsme dokonce zvýšili kapacitu o deset přistýlek,„ sdělil vedoucí zařízení Ivan Košteyn. Ženy mohou využít Domu pro matky s dětmi. „Pro ženy bez domova máme vyhrazen jeden čtyřlůžkový pokoj, který je nyní naplněn. Pokud by kapacita nestačila, spolupracujeme s Domem Matky Terezy,„ uzavírá vedoucí zařízení Zdeňka Koutníková.
(Hradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215994/
V Teplicích se do dvou let začne s revitalizací železniční stanice v rámci projektu Českých drah „Živá nádraží„.
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009.
Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun.
Nejdelší úsek v celém projektu zabere příprava akce. Samotná rekonstrukce nádražní budovy by měla vyjít podle odhadů firmy přibližně na 150 milionů korun. Rekonstruovat se bude po etapách a za provozu. Vlastní stavební práce na nádražní budově by měly trvat 18 měsíců. Může je ale protáhnout rekonstrukce fresek v hale. V dalších etapách projektu je i výstavba obchodního centra, která by měla začít v roce 2010.
(Děčínský deník)
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009.
Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun.
Nejdelší úsek v celém projektu zabere příprava akce. Samotná rekonstrukce nádražní budovy by měla vyjít podle odhadů firmy přibližně na 150 milionů korun. Rekonstruovat se bude po etapách a za provozu. Vlastní stavební práce na nádražní budově by měly trvat 18 měsíců. Může je ale protáhnout rekonstrukce fresek v hale. V dalších etapách projektu je i výstavba obchodního centra, která by měla začít v roce 2010.
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215986/
Železniční stanice Ostroměř byla koncem října vyhlášena nejkrásnějším nádražím v České republice (pozn.: informovali jsme v Železničáři 43/2007). Nádraží je stále upravené a čisté, s příjemným provozním personálem a dokonce i malou nádražní hospůdkou. Výpravní budova, ač uvnitř moderně zařízena, má vnější dochované, neporušené historické prvky a v létě se pak stanice doslova utápí v bohaté a vzorně udržované květinové výzdobě.
Duší celého nádraží je tamní dozorčí provozu František Šafka, s nímž naše redakce hovořila ominulosti, ale i současnosti ostroměřského nádraží.
Komise, která soutěž vyhodnocovala, ocenila nejen zachovalou historickou budovu bez násilných stavebních zásahů, ale také naši tradiční květinovou výzdobu, pořádek a čistotu, říká František Šafka. Jen díky přístupu celého patnáctičlenného kolektivu zaměstnanců vypadá nádraží vždy velmi příjemně. Všichni jsou ochotni kdykoli přiložit ruku k dílu, protože naše nádraží je současně i naše radost. Jen mě mrzí, že se stále nepodařila vyměnit okna ve výpravní budově, což by minimálně znamenalo významnou tepelnou úsporu v zimním období. Mám pocit, že by našemu nádraží také prospělo otryskání poněkud zašlého kamenného obložení, říká s patriotickým zaujetím pan Šafka.
Z pamětní knihy, která se v Ostroměři vede zhruba od roku 1925, se lze dočíst, že se bohužel zachovalo jen málo dokumentů ke stavbě dráhy z Chlumce nad Cidlinou do Staré Paky, kde právě Ostroměř leží. Nicméně nádraží vzniklo v letech 1867 až 1869, kdy byla současně budována zmíněná trať. Kámen na obložení budovy se vozil z nedalekého pískovcového lomu a v podobném duchu byla postavena ještě nádraží v Novém Bydžově, Nové Pace a Martinicích v Krkonoších.
A jaká je současnost ostroměřské stanice? Do nádraží se v pravidelných intervalech sjíždí osobní nebo spěšné vlaky z Hradce Králové, Turnova, Chlumce nad Cidlinou a Staré Paky. Největší frekvence je v naší stanici, která slouží prioritně jako přestupní uzel, je kolem šesté až sedmé hodiny ranní a odpoledne pak mezi druhou až čtvrtou hodinou. Chod stanice zabezpečují čtyři výpravčí, osm signalistů a dvě pokladní, které obsluhují jak centrální nákladní, tak osobní pokladnu, potvrzuje František Šafka.
V posledních letech se v Ostroměři zlepšilo i zázemí pro personál, přestavbou prošla dopravní kancelář a pracoviště pokladních. Výpravčí mají k dispozici moderní výpočetní techniku včetně elektronického deníku, i když obsluhují historické, ale stále spolehlivé elektromechanické zabezpečovací zařízení.
A na závěr ještě velmi stručně, o jakou soutěž se jednalo: Asociace Entente Florale CZ – Souznění (AEF CZ) vyhlásila na začátku roku 2007 ve svém programu „Změň svůj svět„ soutěž VLÍDNÁ NÁDRAŽÍ. Soutěž pokračuje i letos, takže otiskujeme ještě kontakty na AEF CZ: e-mail: EntenteFlorale@email.cz, web: www.aefcz.org, mob. tel. 777 581 983. Ředitelkou je ing. Drahomíra Kolmanová.
(Železničář)
Duší celého nádraží je tamní dozorčí provozu František Šafka, s nímž naše redakce hovořila ominulosti, ale i současnosti ostroměřského nádraží.
Komise, která soutěž vyhodnocovala, ocenila nejen zachovalou historickou budovu bez násilných stavebních zásahů, ale také naši tradiční květinovou výzdobu, pořádek a čistotu, říká František Šafka. Jen díky přístupu celého patnáctičlenného kolektivu zaměstnanců vypadá nádraží vždy velmi příjemně. Všichni jsou ochotni kdykoli přiložit ruku k dílu, protože naše nádraží je současně i naše radost. Jen mě mrzí, že se stále nepodařila vyměnit okna ve výpravní budově, což by minimálně znamenalo významnou tepelnou úsporu v zimním období. Mám pocit, že by našemu nádraží také prospělo otryskání poněkud zašlého kamenného obložení, říká s patriotickým zaujetím pan Šafka.
Z pamětní knihy, která se v Ostroměři vede zhruba od roku 1925, se lze dočíst, že se bohužel zachovalo jen málo dokumentů ke stavbě dráhy z Chlumce nad Cidlinou do Staré Paky, kde právě Ostroměř leží. Nicméně nádraží vzniklo v letech 1867 až 1869, kdy byla současně budována zmíněná trať. Kámen na obložení budovy se vozil z nedalekého pískovcového lomu a v podobném duchu byla postavena ještě nádraží v Novém Bydžově, Nové Pace a Martinicích v Krkonoších.
A jaká je současnost ostroměřské stanice? Do nádraží se v pravidelných intervalech sjíždí osobní nebo spěšné vlaky z Hradce Králové, Turnova, Chlumce nad Cidlinou a Staré Paky. Největší frekvence je v naší stanici, která slouží prioritně jako přestupní uzel, je kolem šesté až sedmé hodiny ranní a odpoledne pak mezi druhou až čtvrtou hodinou. Chod stanice zabezpečují čtyři výpravčí, osm signalistů a dvě pokladní, které obsluhují jak centrální nákladní, tak osobní pokladnu, potvrzuje František Šafka.
V posledních letech se v Ostroměři zlepšilo i zázemí pro personál, přestavbou prošla dopravní kancelář a pracoviště pokladních. Výpravčí mají k dispozici moderní výpočetní techniku včetně elektronického deníku, i když obsluhují historické, ale stále spolehlivé elektromechanické zabezpečovací zařízení.
A na závěr ještě velmi stručně, o jakou soutěž se jednalo: Asociace Entente Florale CZ – Souznění (AEF CZ) vyhlásila na začátku roku 2007 ve svém programu „Změň svůj svět„ soutěž VLÍDNÁ NÁDRAŽÍ. Soutěž pokračuje i letos, takže otiskujeme ještě kontakty na AEF CZ: e-mail: EntenteFlorale@email.cz, web: www.aefcz.org, mob. tel. 777 581 983. Ředitelkou je ing. Drahomíra Kolmanová.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215486/
Jsem Olomoučan a jako takový jsem docela hrdý na to, že naše železniční stanice, myslím hlavní nádraží, je pěkně postavená a lze říci i reprezentativní. Má dokonce i čekárnu první třídy, ČD LOUNGE, a tu má jen několik stanic v Česku.
Jednou časně ráno, brzy po otevření, jsem s jízdenkou první třídy do této čekárny vešel. Uklizeno, čisto, bezdomovci si sem netroufnou, neboť je kamerově střežena. Po ránu by bodla káva, pomyslel jsem si, a můj zrak padl na nápojový automat. Trochu nestandardní, kelímek se musí ručně odebrat ze zásobníku a postavit pod pípu, odkud za peníz nateče káva.
Netekla. (A musím dodat – opět, minule byl totiž automat označen cedulí mimo provoz.) Dvacetikorunu přístroj pozřel a nevytekla ani kapka. Nepomohl smutný obličej ani lehké bouchnutí do těla kávostroje. Peníze nevrátil.
Místnost s honosným anglickým názvem u mne poněkud ztratila glanc, zvláště když jsem si uvědomil, že tam chybí obyčejné hodiny a navíc panel velkého monitoru, kde by zřejmě měly být uváděny aktuální odjezdy vlaků, vysílal v tuto dobu pouze hlubokou čerň. Šel jsem tedy do vestibulu a zkoušel kávostroje pro běžné cestující. První přístroj mě rovněž zklamal, polkl dvacku, tekutinu nedal a minci nevrátil.
Jsem člověk tvrdohlavý a na kávu jsem měl stále větší chuť. Zkusil jsem tedy další automat; ani on nebyl docela O. K., jak se dnes říká, ale přece jen posloužil: kávu nedal, ale po stisknutí tlačítka vracení mincí mi do kasičky automatu spadla nejen má dvacetikoruna, ale k ní ještě další desetikoruna – zřejmě od předchozího uchazeče o kafe, který fintu s tlačítkem neodhalil.
Nevzdal jsem to. Třetí automat kávu konečně vydal. Celková bilance: investoval jsem 40 Kč minus 10, takže káva mně přišla na 30 + 10 Kč pro poslední, „hodný„ automat. Inu, mohlo to dopadnout hůř…
(Železničář)
Jednou časně ráno, brzy po otevření, jsem s jízdenkou první třídy do této čekárny vešel. Uklizeno, čisto, bezdomovci si sem netroufnou, neboť je kamerově střežena. Po ránu by bodla káva, pomyslel jsem si, a můj zrak padl na nápojový automat. Trochu nestandardní, kelímek se musí ručně odebrat ze zásobníku a postavit pod pípu, odkud za peníz nateče káva.
Netekla. (A musím dodat – opět, minule byl totiž automat označen cedulí mimo provoz.) Dvacetikorunu přístroj pozřel a nevytekla ani kapka. Nepomohl smutný obličej ani lehké bouchnutí do těla kávostroje. Peníze nevrátil.
Místnost s honosným anglickým názvem u mne poněkud ztratila glanc, zvláště když jsem si uvědomil, že tam chybí obyčejné hodiny a navíc panel velkého monitoru, kde by zřejmě měly být uváděny aktuální odjezdy vlaků, vysílal v tuto dobu pouze hlubokou čerň. Šel jsem tedy do vestibulu a zkoušel kávostroje pro běžné cestující. První přístroj mě rovněž zklamal, polkl dvacku, tekutinu nedal a minci nevrátil.
Jsem člověk tvrdohlavý a na kávu jsem měl stále větší chuť. Zkusil jsem tedy další automat; ani on nebyl docela O. K., jak se dnes říká, ale přece jen posloužil: kávu nedal, ale po stisknutí tlačítka vracení mincí mi do kasičky automatu spadla nejen má dvacetikoruna, ale k ní ještě další desetikoruna – zřejmě od předchozího uchazeče o kafe, který fintu s tlačítkem neodhalil.
Nevzdal jsem to. Třetí automat kávu konečně vydal. Celková bilance: investoval jsem 40 Kč minus 10, takže káva mně přišla na 30 + 10 Kč pro poslední, „hodný„ automat. Inu, mohlo to dopadnout hůř…
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215481/
Obtěžování cestujících řeší bezpečnostní agentura i městská policie
Žďár nad Sázavou/ Vlakové nádraží v Chelčického ulici má jako jediné na Žďársku ochranku. Důvod? Bezdomovci. „Už to není jen problém nádražní haly, máme informace také od provozovatelů obchodů, že se tam lidé bez domova stahují. S prvním sněhem se také jejich počet zvýšil,„ řekla místostarostka Dagmar Zvěřinová s tím, že tito lidé se kolem vlakového nádraží pohybuje běžně v počtu od tří do pěti, nyní ale sociální odbor monitoruje skupinu asi patnácti bezdomovců. Na radnici se dnes proto sejdou zástupci Českých drah, bezpečnostní agentury, městské i státní policie, aby rozhodli, jak situaci řešit.
Radnice věří v pomoc charity
„Byli bychom rádi, kdyby se jich ujala některá z charitativních organizací, protože v azylovém domě už místo nemáme. Jsme ochotni i finančně přispět. Je to velmi citlivý problém, se kterým se potýká každé město,„ dodala Dagmar Zvěřinová. Jako každoročně i letos znovu na problém lidí bez domova upozornilo první sněžení a jejich pohyb v nádražní hale.
„S tím, jak se zhoršilo počasí, měli tito lidé snahu se zde zdržovat, ale situaci máme díky ochrance pod kontrolou,„ uvedl přednosta žďárské stanice Jan Janeba. Bez zásahu policie se přesto nádraží neobešlo.
„V posledních dnech jsme do nádražní haly vyjížděli, o spolupráci nás požádala právě bezpečnostní agentura, která tam působí. Řešili jsme hlavně obtěžování cestujících, vzbuzování veřejného pohoršení, a také jsme opilého bezdomovce převáželi na záchytku,„ řekl zástupce vedoucího městské policie Luboš Skřivánek.
Zajistit bezdomovcům důstojnější prožití zimních měsíců se žďárská radnice snažila už v minulých letech.
„Připravili jsme místa v azylovém domě. Osobně jsem potom s lidmi bez domova hovořil a informal je o této možnosti. Ani jeden z nich naši nabídku ale nevyužil. Nechtějí dodržovat pravidla domu - například žádný alkohol,„ doplnil starosta Jaromír Brychta.
(Žďárský deník)
Žďár nad Sázavou/ Vlakové nádraží v Chelčického ulici má jako jediné na Žďársku ochranku. Důvod? Bezdomovci. „Už to není jen problém nádražní haly, máme informace také od provozovatelů obchodů, že se tam lidé bez domova stahují. S prvním sněhem se také jejich počet zvýšil,„ řekla místostarostka Dagmar Zvěřinová s tím, že tito lidé se kolem vlakového nádraží pohybuje běžně v počtu od tří do pěti, nyní ale sociální odbor monitoruje skupinu asi patnácti bezdomovců. Na radnici se dnes proto sejdou zástupci Českých drah, bezpečnostní agentury, městské i státní policie, aby rozhodli, jak situaci řešit.
Radnice věří v pomoc charity
„Byli bychom rádi, kdyby se jich ujala některá z charitativních organizací, protože v azylovém domě už místo nemáme. Jsme ochotni i finančně přispět. Je to velmi citlivý problém, se kterým se potýká každé město,„ dodala Dagmar Zvěřinová. Jako každoročně i letos znovu na problém lidí bez domova upozornilo první sněžení a jejich pohyb v nádražní hale.
„S tím, jak se zhoršilo počasí, měli tito lidé snahu se zde zdržovat, ale situaci máme díky ochrance pod kontrolou,„ uvedl přednosta žďárské stanice Jan Janeba. Bez zásahu policie se přesto nádraží neobešlo.
„V posledních dnech jsme do nádražní haly vyjížděli, o spolupráci nás požádala právě bezpečnostní agentura, která tam působí. Řešili jsme hlavně obtěžování cestujících, vzbuzování veřejného pohoršení, a také jsme opilého bezdomovce převáželi na záchytku,„ řekl zástupce vedoucího městské policie Luboš Skřivánek.
Zajistit bezdomovcům důstojnější prožití zimních měsíců se žďárská radnice snažila už v minulých letech.
„Připravili jsme místa v azylovém domě. Osobně jsem potom s lidmi bez domova hovořil a informal je o této možnosti. Ani jeden z nich naši nabídku ale nevyužil. Nechtějí dodržovat pravidla domu - například žádný alkohol,„ doplnil starosta Jaromír Brychta.
(Žďárský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215440/
Již delší dobu se radní zabývali myšlenkou zakoupit od Českých drah bývalou strojovnu a rodný dům Eduarda Štorcha, což se jim nakonec podařilo za 200 tisíc korun. Objekt, který je zapsán jako chráněná památka, je ve špatném stavu. Dříve kamenná budova sloužila jako strojovna, kde se čerpala voda z Javorky pro parní lokomotivy, a v patře byl umístěn malý byt pro strojníka.
„V současné době zvažujeme a hledáme optimální využití, pokusíme se na rekonstrukci získat dotace i z evropských fondů, pokud to bude možné,„ sdělil starosta Tomáš Gabriel. Jeden z návrhů se týkal obnovy strojního zařízení, které zde původně bylo, další možností by bylo vybudování výstavních prostor a v patře malometrážního služebního bytu. Renovace objektu počítá s výměnou střechy, údržbou kamene na vnější straně a interiéru včetně rozvodů odhadem za deset milionů korun. „Bude záležet na tom, jestli se v brzké době dokážeme shodnout na jednom z návrhů, a pak uspět v dotačním řízení,„ dodal starosta.
(Turnovský a semilský deník)
„V současné době zvažujeme a hledáme optimální využití, pokusíme se na rekonstrukci získat dotace i z evropských fondů, pokud to bude možné,„ sdělil starosta Tomáš Gabriel. Jeden z návrhů se týkal obnovy strojního zařízení, které zde původně bylo, další možností by bylo vybudování výstavních prostor a v patře malometrážního služebního bytu. Renovace objektu počítá s výměnou střechy, údržbou kamene na vnější straně a interiéru včetně rozvodů odhadem za deset milionů korun. „Bude záležet na tom, jestli se v brzké době dokážeme shodnout na jednom z návrhů, a pak uspět v dotačním řízení,„ dodal starosta.
(Turnovský a semilský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215429/
Zastupitelé města odsouhlasili návrh na další jednání mezi Chýnovem a Českými drahami. Předmětem tohoto jednání má být odkoupení budovy traťové distance u chýnovského nádraží.
V souvislosti s modernizací tratě z Tábora do Horní Cerekve opustili pracovníci Českých drah nádraží už koncem září tohoto roku. Budovy jsou nyní prázdné. Vzhledem k tomu, že traťová distance je vhodným objektem ke zřízení zázemí a disponuje i několika garážemi, uvažují Chýnovští o tom, že by zde zřídili základnu pro pracovníky technických služeb. Ti zatím sídlí společně s hasiči v ulici Slavníkovců.
„V pondělí byl na radnici referent Českých drah, který reagoval na naši žádost o odkoupení. Po zpracování podkladů, které odsouhlasí vedení drah, bychom už mohli jednat o konkrétních podmínkách prodeje,„ upřesnil radní Josef Musil.
(Táborský deník)
V souvislosti s modernizací tratě z Tábora do Horní Cerekve opustili pracovníci Českých drah nádraží už koncem září tohoto roku. Budovy jsou nyní prázdné. Vzhledem k tomu, že traťová distance je vhodným objektem ke zřízení zázemí a disponuje i několika garážemi, uvažují Chýnovští o tom, že by zde zřídili základnu pro pracovníky technických služeb. Ti zatím sídlí společně s hasiči v ulici Slavníkovců.
„V pondělí byl na radnici referent Českých drah, který reagoval na naši žádost o odkoupení. Po zpracování podkladů, které odsouhlasí vedení drah, bychom už mohli jednat o konkrétních podmínkách prodeje,„ upřesnil radní Josef Musil.
(Táborský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215426/
Británie posílí bezpečnost na nádražích, letištích a kolem dalších potenciálních cílů proti teroristickým útokům za pomoci automobilů. Oznámil to v parlamentu britský premiér Gordon Brown. Kolem letišť a 250 největších nádraží budou vybudovány nové zátarasy a budou vymezeny zóny striktního zákazu vjezdu pro automobily.
Brown přišel s návrhy na zpřísnění bezpečnosti po analýze potenciálních slabých míst britské infrastruktury. Vláda studii zadala po útoku na letišti v Glasgowě, kde vůz plný paliva vjel do vchodu na letiště, a také po odhalení bomb v automobilech v Londýně.
"Analýza došla k závěru..., že je potřeba posílit fyzickou ochranu proti případným útokům bomb uložených v automobilech," řekl Brown. "Bezpečnost bude posílena na železničních stanicích... a v letištních terminálech, v přístavech a ve více než stovce citlivých zařízení."
Místa soustřeďující hodně lidí jako nákupní střediska, divadla, kina, školy a nemocnice dostanou další instrukce, jak identifikovat případné nálože. Jejich personál bude školit na 160 protiteroristických expertů.
Brown také vyložil podrobnosti o nové jednotné pohraniční stráži, přísnější požadavky pro biometrická víza a navrhl elektronické prověřování všech cestujících. Na velkých nádražích bude zavedena kontrola zavazadel, ale bude zmírněn požadavek, podle něhož mohou mít pasažéři v letadlech jen jedno příruční zavazadlo, řekl premiér.
Tato podmínka byla zavedena v srpnu 2006 po odhalení plánovaných útoků na transatlantických linkách za pomoci tekutých výbušnin.
Zpráva také navrhuje, aby se nové veřejné budovy jako stadiony či koncertní sály navrhovaly tak, aby omezovaly důsledky exploze.
Zveřejnění nových bezpečnostních opatření následuje týden poté, co šéf zpravodajské služby MI5 Jonathan Evans varoval, že v Británii přibývá radikálních islamistů.
Vláda vyzve internetové společnosti, aby bojovaly proti tomu, aby se po síti šířila teroristická propaganda, řekl Brown. Veřejné knihovny a univerzity také podle něj prověří, zda se v jejich prostorách nešíří extremistická literatura.
(České noviny)
Brown přišel s návrhy na zpřísnění bezpečnosti po analýze potenciálních slabých míst britské infrastruktury. Vláda studii zadala po útoku na letišti v Glasgowě, kde vůz plný paliva vjel do vchodu na letiště, a také po odhalení bomb v automobilech v Londýně.
"Analýza došla k závěru..., že je potřeba posílit fyzickou ochranu proti případným útokům bomb uložených v automobilech," řekl Brown. "Bezpečnost bude posílena na železničních stanicích... a v letištních terminálech, v přístavech a ve více než stovce citlivých zařízení."
Místa soustřeďující hodně lidí jako nákupní střediska, divadla, kina, školy a nemocnice dostanou další instrukce, jak identifikovat případné nálože. Jejich personál bude školit na 160 protiteroristických expertů.
Brown také vyložil podrobnosti o nové jednotné pohraniční stráži, přísnější požadavky pro biometrická víza a navrhl elektronické prověřování všech cestujících. Na velkých nádražích bude zavedena kontrola zavazadel, ale bude zmírněn požadavek, podle něhož mohou mít pasažéři v letadlech jen jedno příruční zavazadlo, řekl premiér.
Tato podmínka byla zavedena v srpnu 2006 po odhalení plánovaných útoků na transatlantických linkách za pomoci tekutých výbušnin.
Zpráva také navrhuje, aby se nové veřejné budovy jako stadiony či koncertní sály navrhovaly tak, aby omezovaly důsledky exploze.
Zveřejnění nových bezpečnostních opatření následuje týden poté, co šéf zpravodajské služby MI5 Jonathan Evans varoval, že v Británii přibývá radikálních islamistů.
Vláda vyzve internetové společnosti, aby bojovaly proti tomu, aby se po síti šířila teroristická propaganda, řekl Brown. Veřejné knihovny a univerzity také podle něj prověří, zda se v jejich prostorách nešíří extremistická literatura.
(České noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215390/
Kryté nástupiště i budova s pokladnami, čekárnou a infocentrem už za týden
Déšť, sníh? S tím je konec! Cestující, kteří využívají autobusovou nebo vlakovou dopravu v Mladé Boleslavi, už budou na svůj spoj čekat pod střechou. V areálu nového obchodního a zábavního Bondy centra se totiž už 23. listopadu otevře nový autobusový terminál. Místa, kde budou zastavovat autobusy, jsou z velké části zastřešená, proto už cestující nebudou muset tolik čelit povětrnostním podmínkám.
K dispozici bude lidem i výpravní budova, kde budou pokladny nejen pro jízdenky na autobus, ale také na vlaky Českých drah, jejichž nástupiště je vzdálené jen několik desítek metrů. Podle dopravní náměstkyně přednosty železniční stanice v Mladé Boleslavi Zdeňky Veškrnové budou mít přepážky Českých drah dvě okénka pro odbavení cestujících, podávání informací o jízdních řádech a odbavení zavazadel. V budově bude také čekárna pro cestující. Ti, kteří budou čekat na autobus déle, pak mohou využít služeb Bondy centra, které nabídne obchody, restaurace a kavárny.
„Na novém autobusovém terminálu je k dispozici 29 krytých odjezdových stání pro autobusy linek městské dopravy, příměstské, dálkové, mezinárodní i smluvní dopravy pro automobilku Škoda Auto,„ uvedl referent dopravy Dopravního podniku Jan Holub.
Provozní doba informačního střediska, které zajišťuje informace o veřejné hromadné dopravě v celé republice, o městské dopravě ve městě a také prodej a obnovu náplní čipových karet, je nově od pondělí do pátku od 5.30 do 17.30 hodin, v sobotu pak od 7.00 do 12.30 hodin. Linky městské dopravy 11, 43, 88 a OC4 odjíždějí z nového terminálu ze stanoviště č. 3 a 4. Oficiální provoz nového autobusového terminálu začne 29. listopadu.
(Boleslavský deník)
Déšť, sníh? S tím je konec! Cestující, kteří využívají autobusovou nebo vlakovou dopravu v Mladé Boleslavi, už budou na svůj spoj čekat pod střechou. V areálu nového obchodního a zábavního Bondy centra se totiž už 23. listopadu otevře nový autobusový terminál. Místa, kde budou zastavovat autobusy, jsou z velké části zastřešená, proto už cestující nebudou muset tolik čelit povětrnostním podmínkám.
K dispozici bude lidem i výpravní budova, kde budou pokladny nejen pro jízdenky na autobus, ale také na vlaky Českých drah, jejichž nástupiště je vzdálené jen několik desítek metrů. Podle dopravní náměstkyně přednosty železniční stanice v Mladé Boleslavi Zdeňky Veškrnové budou mít přepážky Českých drah dvě okénka pro odbavení cestujících, podávání informací o jízdních řádech a odbavení zavazadel. V budově bude také čekárna pro cestující. Ti, kteří budou čekat na autobus déle, pak mohou využít služeb Bondy centra, které nabídne obchody, restaurace a kavárny.
„Na novém autobusovém terminálu je k dispozici 29 krytých odjezdových stání pro autobusy linek městské dopravy, příměstské, dálkové, mezinárodní i smluvní dopravy pro automobilku Škoda Auto,„ uvedl referent dopravy Dopravního podniku Jan Holub.
Provozní doba informačního střediska, které zajišťuje informace o veřejné hromadné dopravě v celé republice, o městské dopravě ve městě a také prodej a obnovu náplní čipových karet, je nově od pondělí do pátku od 5.30 do 17.30 hodin, v sobotu pak od 7.00 do 12.30 hodin. Linky městské dopravy 11, 43, 88 a OC4 odjíždějí z nového terminálu ze stanoviště č. 3 a 4. Oficiální provoz nového autobusového terminálu začne 29. listopadu.
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215386/
Osm set milionů liber zaplatili Britové za opravu železniční stanice, která je o desítky minut přiblíží kontinentální Evropě. Rekonstrukce nádraží St. Pancras v centru Londýna byla nejrozsáhlejší svého druhu v dějinách země. Dnes se stanice otevírá veřejnosti. Lidé se odsud dostanou do Paříže za 2 hodiny a 15 minut.
Nádraží St. Pancras ještě před pár desítkami let představovalo pro Londýňany zhmotnění všeho, co dvacáté století nesnášelo na devatenáctém. Jak poznamenal britský server BBC, bylo zastaralé, nabubřelé a směšné.
Velkolepá stavba architekta Williama Henryho Barlowa, poprvé otevřená roku 1868, byla odsouzena k demolici. Až na poslední chvíli ji zachránila kampaň, nejčastěji spojovaná s básníkem Johnem Betjemanem. Jeho socha teď stojí v opravené nádražní hale.
Ne jen stanice, ale i cíl
Obří rekonstrukce udělala ze St. Pancras moderní mezinárodní terminál, který minulý týden slavnostně otevřela královna Alžběta II. "Doufám, že St. Pancras nebude jen stanicí, ale také samotným cílem cesty," prohlásila.
Veřejnosti se nádraží otevřelo až dnes. V 11:01 tamního času, tedy po poledni našeho, vyrazil ze St. Pancras první rychlostní vlak Eurostar do Paříže. Cesta by se měla díky novým tratím zkrátit o dvacet minut na pouhé dvě a čtvrt hodiny. Jediné, co by spoj mohlo zastavit, je nynější stávka francouzských železničářů.
Večírek na rozloučenou
Až doteď vyrážely vlaky Eurostar z nádraží Waterloo na jižním břehu Temže. Poslední odjel včera v podvečer, načež se v prostorách stanice konala rozlučková party, která překvapila i zaměstnance. "Je to jako večírek pro odcházejícího kolegu. Neměli jsme tušení, že se něco takového bude konat," řekla agentuře Reuters Celine Cognardová ze zákaznického servisu Eurostar. Na světelné tabuli za ní svítil nápis "Sbohem, Waterloo, budeš nám chybět".
Nový terminál St. Pancras je schopen vypravit osm mezinárodních vlaků za hodinu, a bude tedy značnou konkurencí pro leteckou dopravu. Kupříkladu cesta vlakem do Bruselu zabere pouhou hodinu a 51 minut. A tak zatímco jeden pasažér bude čekat na letišti na odbavení, jiný, usazený ve vlaku, už bude mít za sebou polovinu cesty.
Úkryty pro netopýry
Na nádraží St. Pancras je navázáno skoro 100 kilometrů nových tratí a bezmála deset kilometrů dlouhý tunel do Stratfordu, východní části Londýna, kde mají vyrůst sportoviště pro olympijské hry 2012.
Rekonstrukce měla za cíl co nejméně ohrozit okolní faunu, a proto bylo budovány úkryty pro netopýry či pelechy pro jezevce.
K nádraží přiléhá hotel, velkolepá stavba v gotickém stylu, která byla nejdříve přeměněna na kanceláře a později osiřela úplně. Teď tu bude znovu hotel a také luxusní byty. A v prostoru, který vznikl v 19. století umístěním původního nádraží na tisíc železných sloupů a který sloužil jako pivovarský sklad, teď vyrostly obchody a restaurace.
(iDnes)
Fotogalerie:
http://zpravy.idnes.cz/foto.asp?r=zahranicni&c=A071114_115229_zahranicni_ad
Nádraží St. Pancras ještě před pár desítkami let představovalo pro Londýňany zhmotnění všeho, co dvacáté století nesnášelo na devatenáctém. Jak poznamenal britský server BBC, bylo zastaralé, nabubřelé a směšné.
Velkolepá stavba architekta Williama Henryho Barlowa, poprvé otevřená roku 1868, byla odsouzena k demolici. Až na poslední chvíli ji zachránila kampaň, nejčastěji spojovaná s básníkem Johnem Betjemanem. Jeho socha teď stojí v opravené nádražní hale.
Ne jen stanice, ale i cíl
Obří rekonstrukce udělala ze St. Pancras moderní mezinárodní terminál, který minulý týden slavnostně otevřela královna Alžběta II. "Doufám, že St. Pancras nebude jen stanicí, ale také samotným cílem cesty," prohlásila.
Veřejnosti se nádraží otevřelo až dnes. V 11:01 tamního času, tedy po poledni našeho, vyrazil ze St. Pancras první rychlostní vlak Eurostar do Paříže. Cesta by se měla díky novým tratím zkrátit o dvacet minut na pouhé dvě a čtvrt hodiny. Jediné, co by spoj mohlo zastavit, je nynější stávka francouzských železničářů.
Večírek na rozloučenou
Až doteď vyrážely vlaky Eurostar z nádraží Waterloo na jižním břehu Temže. Poslední odjel včera v podvečer, načež se v prostorách stanice konala rozlučková party, která překvapila i zaměstnance. "Je to jako večírek pro odcházejícího kolegu. Neměli jsme tušení, že se něco takového bude konat," řekla agentuře Reuters Celine Cognardová ze zákaznického servisu Eurostar. Na světelné tabuli za ní svítil nápis "Sbohem, Waterloo, budeš nám chybět".
Nový terminál St. Pancras je schopen vypravit osm mezinárodních vlaků za hodinu, a bude tedy značnou konkurencí pro leteckou dopravu. Kupříkladu cesta vlakem do Bruselu zabere pouhou hodinu a 51 minut. A tak zatímco jeden pasažér bude čekat na letišti na odbavení, jiný, usazený ve vlaku, už bude mít za sebou polovinu cesty.
Úkryty pro netopýry
Na nádraží St. Pancras je navázáno skoro 100 kilometrů nových tratí a bezmála deset kilometrů dlouhý tunel do Stratfordu, východní části Londýna, kde mají vyrůst sportoviště pro olympijské hry 2012.
Rekonstrukce měla za cíl co nejméně ohrozit okolní faunu, a proto bylo budovány úkryty pro netopýry či pelechy pro jezevce.
K nádraží přiléhá hotel, velkolepá stavba v gotickém stylu, která byla nejdříve přeměněna na kanceláře a později osiřela úplně. Teď tu bude znovu hotel a také luxusní byty. A v prostoru, který vznikl v 19. století umístěním původního nádraží na tisíc železných sloupů a který sloužil jako pivovarský sklad, teď vyrostly obchody a restaurace.
(iDnes)
Fotogalerie:
http://zpravy.idnes.cz/foto.asp?r=zahranicni&c=A071114_115229_zahranicni_ad
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215163/
Měl to být recept, jak z rozpadajících se nádražních budov postavených často už na počátku minulého století udělat do roku 2014 moderní městská centra. S výjimkou hlavního města se však zatím projekt Živá nádraží, který připravily České dráhy, nesetkal s velkým zájmem investorů. Po třech letech je výsledek hubený: přestavovat se začalo jedno nádraží - v Havlíčkově Brodě.
»Revitalizace nádraží není běžným developerským projektem, zisk totiž přichází až po 15, 20 letech po dokončení. Na druhé straně, nádraží zaručuje dlouhodobě stálý přísun zákazníků,„ vysvětluje Karel Tabery z odboru podnikání Českých drah.
V roce 2004 vybraly České dráhy šedesát lokalit a nabídly je investorům k dlouhodobému, zpravidla třicetiletému pronájmu. „Postupně jsme přidávali další nádraží, teď jich je do projektu zařazeno zhruba sto třicet,„ uvedl Tabery. Ve stovce výběrových řízení, která dosud vypsala dceřiná společnost drah ČD Reality, se podařilo najít zájemce pro pětadvacet měst.
Ani v těchto případech však není vyhráno. České dráhy totiž v těchto dnech zrušily již úspěšně ukončená výběrová řízení. Z projektu vypadla nádraží v Pardubicích, Hradci Králové a Poděbradech.
„Nedomluvili jsme se na podmínkách,„ konstatoval Bohumír Bárta ze společnosti Jídelní a lůžkové vozy, která spolu s developerem M2 Real Estate vyhrála tendr na pardubické a hradecké nádraží loni v létě.
Rozdílné představy byly podle Taberyho důvodem i pro ukončení spolupráce se společností Bohemia EU, která měla představit konkrétní projekt pro Poděbrady letos v červnu.
Lokality, kde se nikdo ani v opakovaném kole nepřihlásí, dráhy vyřazují. A „ztracených„ případů není málo - zatím 36. Patří k nim například nádraží v Mostě s typicky socialistickou architekturou. „Vzniká tady celá řada obchodních center, nádraží na okraji města není pro developery atraktivní,„ vysvětluje Rudolf Jung, šéf mostecké hospodářské komory.
Co tedy bude s nádražími, o která nikdo nejeví zájem? „Spolupracujeme s místními zastupitelstvími a městskými částmi,„ tvrdí předseda představenstva ČD Reality Eugen Bečka. Například Žďár nad Sázavou, vyřazený z projektu v říjnu, však s financováním modernizace nádraží nepočítá. Město se totiž nyní chystá na přestavbu autobusového terminálu.
Podle Bečky je další cestou revitalizace nádražních budov vlastními silami. „Šlo by o spolupráci Českých drah se síťovými operátory, jako jsou prodejny občerstvení Pont, trafiky nebo provozovatelé kasin,„ řekl včera na semináři Stavebního fóra Bečka.
Úspěšně zatím vypadají jednání se silným izraelským developerem Plaza Center, který staví nákupní a zábavní centra ve střední a východní Evropě. V Česku má za sebou projekt Novodvorská Plaza a buduje centra v Plzni, Liberci a Opavě. Plaza zatím uspěla ve výběrových řízeních v šesti nádražních lokalitách - Chebu, Českém Krumlově, České Lípě, Šumperku a Břeclavi. „Jejich plány zahrnující vznik obchodních center nám velmi vyhovují,„ zdůrazňuje Tabery. Síť revitalizovaných nádraží by mohla vytvořit také společnost AŽD Praha, která zatím uspěla ve čtyřech projektech. Je také jediným investorem, který už začal skutečně stavět, a to na nádraží v Havlíčkově Brodě.
(E15)