Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
V současné době panuje na břeclavském osobním nádraží, které je i významným pohraničním bodem, velká stavební činnost. V běhu je první stavební etapa, která se týká především zlepšení podmínek pro cestující. Na ni plynule naváže druhá etapa, v níž bude zapojeno nové zabezpečovací zařízení.
V první etapě přibudou dvě nová nástupiště a ta stávající budou modernizována na evropský standard. Současně vzniká rekonstruovaný podchod a také výtahy pro imobilní cestující. V plánu je instalace nového informačního systému, nové osvětlení a také zastřešení nástupišť. Rekonstruovat se bude i pětikolejný železniční most, přes který směřují vlaky do Znojma, Rakouska a také na Slovensko.
Celá stavba s sebou přináší pochopitelně i výlukovou činnost. V takové chvíli se musí častěji vypnout trakční proud v trolejovém vedení a všechny vlaky musí být vedeny stroji nezávislé trakce. Tři čtvrtiny kolejí ve stanici jsou v současné době mimo provoz, což je velký zásah do provozuschopnosti naší stanice a nákladní vlaky tak musí jezdit na stejná nástupiště jako osobní vlaky, za což se pochopitelně cestující veřejnosti omlouváme, říká vrchní přednosta uzlové železniční stanice Břeclav Libor Semorád.
(Železničář)
V první etapě přibudou dvě nová nástupiště a ta stávající budou modernizována na evropský standard. Současně vzniká rekonstruovaný podchod a také výtahy pro imobilní cestující. V plánu je instalace nového informačního systému, nové osvětlení a také zastřešení nástupišť. Rekonstruovat se bude i pětikolejný železniční most, přes který směřují vlaky do Znojma, Rakouska a také na Slovensko.
Celá stavba s sebou přináší pochopitelně i výlukovou činnost. V takové chvíli se musí častěji vypnout trakční proud v trolejovém vedení a všechny vlaky musí být vedeny stroji nezávislé trakce. Tři čtvrtiny kolejí ve stanici jsou v současné době mimo provoz, což je velký zásah do provozuschopnosti naší stanice a nákladní vlaky tak musí jezdit na stejná nástupiště jako osobní vlaky, za což se pochopitelně cestující veřejnosti omlouváme, říká vrchní přednosta uzlové železniční stanice Břeclav Libor Semorád.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220887/
S příchodem zimy se lůza povalečů z řad bezdomovců „přestěhovala„ na vlakové nádraží. Ani zde však nedají slušným lidem pokoj. Obtěžují nejen svým vzhledem a často nesnesitelným zápachem, ale v téměř neustálé opilosti žebrají peníze. Když jim není vyhověno, jsou sprostí, nadávají, vyhrožují a kradou.
K jednomu takovému konkrétnímu případu došlo v pondělí 3. prosince. Na policejní služebnu se dostavil 44letý muž z Ústí nad Labem a nahlásil, že byl napaden. „Nejprve k němu prý u hlavního vchodu přišel muž a začal na něj křičet, aby vytáhl prachy. Následně ho pak dvakrát udeřil svou hlavou do obličeje. Napadený muž vytáhl ze strachu ze své peněženky bankovku v hodnotě dvě stě korun. Opilec mu ji vytrhl z ruky a řekl mu ať vypadne,„ potvrdil nám tuto skutečnost jeden z pardubických policistů.
Okradený cestující skutečně raději odcházel, ale v tom ho násilník opět doběhl. Tentokrát mu uštědřil tři „hlavičky„. Potom chtěl další peníze. „Když vystrašený muž vyndal peněženku, pachatel mu z ní vytáhl další tři bankovky. Celkem tedy napadenému vznikla škoda ve výši sedm set korun,„ potvrdila nám mluvčí pardubické policie Dana Hejkalová. Na základě oznámení provedla policejní hlídka kontrolu odbavovací haly a skutečně se jí podařilo podezřelého muže nalézt. Pětačtyřicetiletý pachatel pak dobrovolně následoval policisty na oddělení. „Policejní komisař proti němu již zahájil stíhání pro trestný čin loupeže a dal státnímu zástupci podnět ke vzetí obviněného do vazby. V případě odsouzení mu hrozí až deset let odnětí svobody,„ upřesnila policejní mluvčí.
(Pardubický deník)
K jednomu takovému konkrétnímu případu došlo v pondělí 3. prosince. Na policejní služebnu se dostavil 44letý muž z Ústí nad Labem a nahlásil, že byl napaden. „Nejprve k němu prý u hlavního vchodu přišel muž a začal na něj křičet, aby vytáhl prachy. Následně ho pak dvakrát udeřil svou hlavou do obličeje. Napadený muž vytáhl ze strachu ze své peněženky bankovku v hodnotě dvě stě korun. Opilec mu ji vytrhl z ruky a řekl mu ať vypadne,„ potvrdil nám tuto skutečnost jeden z pardubických policistů.
Okradený cestující skutečně raději odcházel, ale v tom ho násilník opět doběhl. Tentokrát mu uštědřil tři „hlavičky„. Potom chtěl další peníze. „Když vystrašený muž vyndal peněženku, pachatel mu z ní vytáhl další tři bankovky. Celkem tedy napadenému vznikla škoda ve výši sedm set korun,„ potvrdila nám mluvčí pardubické policie Dana Hejkalová. Na základě oznámení provedla policejní hlídka kontrolu odbavovací haly a skutečně se jí podařilo podezřelého muže nalézt. Pětačtyřicetiletý pachatel pak dobrovolně následoval policisty na oddělení. „Policejní komisař proti němu již zahájil stíhání pro trestný čin loupeže a dal státnímu zástupci podnět ke vzetí obviněného do vazby. V případě odsouzení mu hrozí až deset let odnětí svobody,„ upřesnila policejní mluvčí.
(Pardubický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220797/
V těchto dnech bylo vydáno již druhé z řady stavebních povolení na stavbu Multifunkční dopravní terminál Bezručovo náměstí v České Třebové.
Po stavebním povolení, které vydal odbor výstavby, přibylo další od odboru dopravy a silničního hospodářství.
Stavba v celkové hodnotě asi 350 milionů korun by mohla být zahájena koncem příštího roku. Záležet však bude na tom, kdy bude vypsáno první kolo výzvy na podání projektů. „Pokud bude první kolo vypsáno až ve čtvrtém nebo pátém měsíci příštího roku, vše se posune,„ upozornil Karel Švercl, vedoucí odboru rozvoje města a investic. Dominantní část nákladů ponese za podpory Evropské unie, státu i kraje město, částkou kolem 12 milionů korun se budou podílet České dráhy.
Vyřeší parkování
Razantní úprava přednádražního prostoru by měla vyřešit dopravní situaci na Bezručově náměstí. Cílem je skloubit osobní automobilovou, autobusovou a železniční dopravu s poštovní přepravou, trasami pro pěší a klidovými zónami.
V lokalitě budou nově uspořádány komunikace, vznikne kruhový objezd s přístupem do podzemních garáží a k vlakovým nástupištím. Právě parkování je velkým problémem Bezručova náměstí. V podzemních garážích vznikne 260 parkovacích míst. Nové autobusové nádraží bude zastřešené, aby cestující nastupovali suchou nohou.
(Orlický deník)
Po stavebním povolení, které vydal odbor výstavby, přibylo další od odboru dopravy a silničního hospodářství.
Stavba v celkové hodnotě asi 350 milionů korun by mohla být zahájena koncem příštího roku. Záležet však bude na tom, kdy bude vypsáno první kolo výzvy na podání projektů. „Pokud bude první kolo vypsáno až ve čtvrtém nebo pátém měsíci příštího roku, vše se posune,„ upozornil Karel Švercl, vedoucí odboru rozvoje města a investic. Dominantní část nákladů ponese za podpory Evropské unie, státu i kraje město, částkou kolem 12 milionů korun se budou podílet České dráhy.
Vyřeší parkování
Razantní úprava přednádražního prostoru by měla vyřešit dopravní situaci na Bezručově náměstí. Cílem je skloubit osobní automobilovou, autobusovou a železniční dopravu s poštovní přepravou, trasami pro pěší a klidovými zónami.
V lokalitě budou nově uspořádány komunikace, vznikne kruhový objezd s přístupem do podzemních garáží a k vlakovým nástupištím. Právě parkování je velkým problémem Bezručova náměstí. V podzemních garážích vznikne 260 parkovacích míst. Nové autobusové nádraží bude zastřešené, aby cestující nastupovali suchou nohou.
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220785/
Obec kvůli železniční stanici odkoupí pozemek, který je v katastru sousedních Dasnic
Koupi pozemku, který je v katastru obce Dasnice, odsouhlasilo zastupitelstvo Šabiny. Obec nakupuje pozemek za účelem zpřístupnění budoucí železniční zastávky a k rekonstrukci stávající lávky přes řeku Ohři.
„Pozemek bychom chtěli odkoupit ještě letos a zastávka by měla být hotová během příštího roku,„ uvedl místostarosta Šabiny Bedřich Líbal. Podle něj obec na své náklady zajistí zpřístupnění zastávky, její úklid, vybudování lávky přes řeku a osvětlení cesty. Pozemek je velký 662 metrů čtverečných a Šabina jej odkoupí za sto korun za metr čtverečný.
„Ostatní záležitosti ohledně vybudování železniční zastávky zajistí Správa železniční dopravní cesty, která je investorem celé akce,„ tvrdí šabinský místostarosta.
V současné době projektanti zpracovávají projektovou dokumentaci. „Obec dostala za úkol zabezpečit komunikaci, která by k zastávce vedla. Je to totiž polní cesta, která je právě v katastru Dasnic stejně jako místo, kde by měl vlak stavět,„ vysvětluje starosta Šabiny Pavel Pešek. Železniční zastávka v obci nikdy nebyla a radní o její zřízení usilují už přes tři roky.
V Šabině se konalo jednání, na kterém byli přítomni představitelé investorské firmy, která nabízela určité varianty, co se týče například vybudování nástupiště. „Vybrali jsme místo, kde by zastávka mohla být,„ uvedl starosta Šabiny Pavel Pešek. Protože vlak v obci nikdy nestavěl, museli cestující nastupovat a vystupovat v nedalekých Dasnicích. Do Šabiny vede zkratka, která trvá asi třicet minut. Vede ale přes les a lidé jí často musí chodit i ve tmě,„ popisuje starosta cestu, kterou cestující chodí z vlaku domů. Podle starosty obce se zřízení zastávky zčásti bude hradit také z fondů Evropské unie.
(Týdeník Sokolovska)
Koupi pozemku, který je v katastru obce Dasnice, odsouhlasilo zastupitelstvo Šabiny. Obec nakupuje pozemek za účelem zpřístupnění budoucí železniční zastávky a k rekonstrukci stávající lávky přes řeku Ohři.
„Pozemek bychom chtěli odkoupit ještě letos a zastávka by měla být hotová během příštího roku,„ uvedl místostarosta Šabiny Bedřich Líbal. Podle něj obec na své náklady zajistí zpřístupnění zastávky, její úklid, vybudování lávky přes řeku a osvětlení cesty. Pozemek je velký 662 metrů čtverečných a Šabina jej odkoupí za sto korun za metr čtverečný.
„Ostatní záležitosti ohledně vybudování železniční zastávky zajistí Správa železniční dopravní cesty, která je investorem celé akce,„ tvrdí šabinský místostarosta.
V současné době projektanti zpracovávají projektovou dokumentaci. „Obec dostala za úkol zabezpečit komunikaci, která by k zastávce vedla. Je to totiž polní cesta, která je právě v katastru Dasnic stejně jako místo, kde by měl vlak stavět,„ vysvětluje starosta Šabiny Pavel Pešek. Železniční zastávka v obci nikdy nebyla a radní o její zřízení usilují už přes tři roky.
V Šabině se konalo jednání, na kterém byli přítomni představitelé investorské firmy, která nabízela určité varianty, co se týče například vybudování nástupiště. „Vybrali jsme místo, kde by zastávka mohla být,„ uvedl starosta Šabiny Pavel Pešek. Protože vlak v obci nikdy nestavěl, museli cestující nastupovat a vystupovat v nedalekých Dasnicích. Do Šabiny vede zkratka, která trvá asi třicet minut. Vede ale přes les a lidé jí často musí chodit i ve tmě,„ popisuje starosta cestu, kterou cestující chodí z vlaku domů. Podle starosty obce se zřízení zastávky zčásti bude hradit také z fondů Evropské unie.
(Týdeník Sokolovska)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220439/
Historická budova pražského nádraží Vyšehrad patří k vůbec nejkrásnějším železničním stavbám u nás. V současné době je však její technický stav žalostný a vyžaduje rychlou komplexní opravu. Po letech, kdy se nedařilo osud nádraží nasměrovat k novému životu, se snad ale dnes už blýská na lepší zítřky, České dráhy už pro tento ne-li architektonický skvost, pak přinejmenším pozoruhodnou stavbu našly nového majitele. Osud budovy postavené na počátku 20. století přímo v železniční stanici pod Vyšehradem je velice pohnutý. Dlouho byla chloubou tehdejších státních drah, stavěly na ní osobní vlaky jezdící mezi Hlavním nádraží a Smíchovem. S výstavbou sítě tramvají a později i metra a v souvislosti se zhoršujícím se technickým stavem nádražní budovy a okolních staveb zde vlaky ale přestaly stavět a stanicí dodnes pouze projíždějí. Na konci 90. let minulého století se České dráhy rozhodly najít partnera na využití budovy.
Plány zhatily hádky
V roce 2000 byla uzavřena nájemní smlouva mezi v té době ještě státní organizací České dráhy a společností Nádraží s.r.o., na základě které se tato firma stala nájemcem nádraží Vyšehrad. Ve zchátralé budově chtěla vybudovat kulturní centrum moderního typu, které Praze, respektive v této její části, víceméně chybí. „Od začátku jsme se potýkali s těžkostmi, které brzdily či přímo bránily realizaci podnikatelského záměru,„ vzpomíná dnes představitel společnosti Nádraží Ivan Mečl na tehdejší peripetie projektu. Nejprve, přesněji v roce 2001, byla část pronajatých objektů prohlášena za kulturní památku. To znamenalo zásadní zásah nejen do možnosti jejich využití, ale i podstatným způsobem omezilo rozsah jejich rekonstrukce. To horší ale mělo teprve přijít. V roce 2003 došlo k transformaci Českých dráh a v důsledku toho tu namísto jednoho státního podniku byly hned dva nástupnické subjekty: jednak akciová společnost České dráhy (ČD), jednak státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Nedokonalá a do detailu nedotažená právní úprava jejich vzájemných majetkových vztahů pak způsobila, že nádraží Vyšehrad mělo náhle dva vlastníky. Pozemky pod nádražím patřily ČD, budova a další objekty pak SŽDC. „Na novou právní situaci bylo třeba reagovat rovněž v nájemním vztahu. Oba nástupnické subjekty se však bránily úpravě, a to vždy s poukazem, že je třeba uzavřít dodatek k původní nájemní smlouvě, respektive uzavřít novou nájemní smlouvu,„ pokračuje Mečl.
Překvapivé rozuzlení
Ještě v letech 2003 a 2004 se stále řešilo, kdo je majitelem objektu a kdo má právo podepisovat smlouvy na její pronájem. V závěru roku 2004 se nejasná situace překvapivě vyjasnila. ČD společně se SŽDC oznámily, že nájemní smlouvu pokládají za neplatnou, protože nájemce nesplnil termíny, ke kterým se zavázal. „Už tenkrát jen tak pod čarou padlo vysvětlení, že nové vedení Českých drah má zájem Vyšehrad prodat. Na to, že pronajímatel se ve smlouvě zavázal poskytnout nájemci ke splnění termínů nezbytnou součinnost, se jaksi zapomnělo,„ připomíná Mečl. Podle jeho slov vynaložila společnost Nádraží s.r.o. na samotnou přípravu rekonstrukce Vyšehradu miliony korun, které jí ani jeden ze dvou současných vlastníků Vyšehradu nehodlá vrátit. „Nezbylo nám tedy nic jiného, než se obrátit na soud se žalobou o náhradu škody,„ dodal zástupce nájemce s tím, že soud zatím v této věci nijak nerozhodl.
ČD mezitím letos na jaře vypsaly nové výběrové řízení na nového nikoli už nájemce, ale přímo majitele nádražní budovy. V rozsáhlé nádražní budově by si tak ČD ponechaly pouze prostory nezbytně nutné k řízení železniční dopravy a zbytek by se prodal. Pokud by se někdy obnovovala železniční zastávka pod Vyšehradem, což je v plánu v souvislosti s větším zapojením železnice do pražské integrované dopravy, stála by zastávka blíže směrem k Ostrčilovu náměstí.
Budoucí využití nadále nejasné
Po letech sporů podepsaly České dráhy na základě tendru kupní smlouvu s novým majitelem nádražní budovy v
Plány zhatily hádky
V roce 2000 byla uzavřena nájemní smlouva mezi v té době ještě státní organizací České dráhy a společností Nádraží s.r.o., na základě které se tato firma stala nájemcem nádraží Vyšehrad. Ve zchátralé budově chtěla vybudovat kulturní centrum moderního typu, které Praze, respektive v této její části, víceméně chybí. „Od začátku jsme se potýkali s těžkostmi, které brzdily či přímo bránily realizaci podnikatelského záměru,„ vzpomíná dnes představitel společnosti Nádraží Ivan Mečl na tehdejší peripetie projektu. Nejprve, přesněji v roce 2001, byla část pronajatých objektů prohlášena za kulturní památku. To znamenalo zásadní zásah nejen do možnosti jejich využití, ale i podstatným způsobem omezilo rozsah jejich rekonstrukce. To horší ale mělo teprve přijít. V roce 2003 došlo k transformaci Českých dráh a v důsledku toho tu namísto jednoho státního podniku byly hned dva nástupnické subjekty: jednak akciová společnost České dráhy (ČD), jednak státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Nedokonalá a do detailu nedotažená právní úprava jejich vzájemných majetkových vztahů pak způsobila, že nádraží Vyšehrad mělo náhle dva vlastníky. Pozemky pod nádražím patřily ČD, budova a další objekty pak SŽDC. „Na novou právní situaci bylo třeba reagovat rovněž v nájemním vztahu. Oba nástupnické subjekty se však bránily úpravě, a to vždy s poukazem, že je třeba uzavřít dodatek k původní nájemní smlouvě, respektive uzavřít novou nájemní smlouvu,„ pokračuje Mečl.
Překvapivé rozuzlení
Ještě v letech 2003 a 2004 se stále řešilo, kdo je majitelem objektu a kdo má právo podepisovat smlouvy na její pronájem. V závěru roku 2004 se nejasná situace překvapivě vyjasnila. ČD společně se SŽDC oznámily, že nájemní smlouvu pokládají za neplatnou, protože nájemce nesplnil termíny, ke kterým se zavázal. „Už tenkrát jen tak pod čarou padlo vysvětlení, že nové vedení Českých drah má zájem Vyšehrad prodat. Na to, že pronajímatel se ve smlouvě zavázal poskytnout nájemci ke splnění termínů nezbytnou součinnost, se jaksi zapomnělo,„ připomíná Mečl. Podle jeho slov vynaložila společnost Nádraží s.r.o. na samotnou přípravu rekonstrukce Vyšehradu miliony korun, které jí ani jeden ze dvou současných vlastníků Vyšehradu nehodlá vrátit. „Nezbylo nám tedy nic jiného, než se obrátit na soud se žalobou o náhradu škody,„ dodal zástupce nájemce s tím, že soud zatím v této věci nijak nerozhodl.
ČD mezitím letos na jaře vypsaly nové výběrové řízení na nového nikoli už nájemce, ale přímo majitele nádražní budovy. V rozsáhlé nádražní budově by si tak ČD ponechaly pouze prostory nezbytně nutné k řízení železniční dopravy a zbytek by se prodal. Pokud by se někdy obnovovala železniční zastávka pod Vyšehradem, což je v plánu v souvislosti s větším zapojením železnice do pražské integrované dopravy, stála by zastávka blíže směrem k Ostrčilovu náměstí.
Budoucí využití nadále nejasné
Po letech sporů podepsaly České dráhy na základě tendru kupní smlouvu s novým majitelem nádražní budovy v
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220432/
Některé železniční budovy i jejich okolí směrem na Hlučín vypadají jako v ponurém hororovém filmu.
Zvláště v porovnání se zrekonstruovanou tratí na Ostravu.
„Je to zoufalé. Trať Opava-Hlučín chátrá. Peníze jdou jinam, zřejmě tato trať není pro České dráhy tak výnosná,„ uvedl starosta Kozmic Petr Kozák s tím, že po roce a půl se obci podařilo vybudovat alespoň malou čekárnu. Teď vedou konzultace o lavičku a o posunutí osvětlení před vchod čekárny.
Se stejným problémem se potýkají také obyvatelé Zábřehu u Hlučína, kteří spadají pod Dolní Benešov. „Žádali jsme zástupce drah, aby nám dovolili vystavět v Zábřehu přístřešek, nebo zprovoznili budovu, aby se měli cestující před nepřízní počasí kam schovat,„ řekl starosta Dolního Benešova Martin Štefek. Konkrétní výsledky však nejsou. „České dráhy se transformovaly a pokaždé se nám ozve někdo jiný,„ dodal starosta se slovy, že pokud by to nešlo jinak, muselo by se to profinancovat z městského rozpočtu. „Je to ale obtížné, protože bez povolení Českých drah se nikam nedostaneme,„ vysvětlil starosta a zmínil, že lidé poukazují na to, že v Bolaticích už jsou výsledky viditelné. „Bohužel lidé si musejí uvědomit, že se nejedná o krátkodobou záležitost,„ dodal v závěru Štefek. Také Bolatice se potýkají s těmito problémy. Na rozdíl od jiných obcí se jim však už podařilo dosáhnout konkrétních výsledků. „Podařilo se nám společně s Českými drahami vybudovat přístřešek pro cestující,„ sdělil starosta Bolatic Herbert Pavera. Jak dále uvedl, trvalo zhruba pět let, než jsme se dostali tam, kam jsme potřebovali. „Jinak s drahami stále řešíme nevhodný stav jejich budov na našem nádraží. Jedná se o bývalou čekárnu se skladem a bytový dům. Slíbili bytový dům prodat a taktéž bývalou čekárnu. Pokud čekárnu neprodají, plánují ji zbourat,„ dodal na závěr starosta.
Přednosta železniční stanice Opava-východ Jiří Valeček o stavu nádražních budov ví. Jak ale uvedl, správcem veškerých budov je Správa dopravních cest Ostrava. „Vím, že se něco plánuje, bližší informace ale nemám,„ řekl Valeček. Vyjádření ze strany Správy dopravních cest Ostrava se nám do uzávěrky tohoto čísla nepodařilo získat. Problému se budeme dále věnovat.
(Moravskoslezský deník)
Zvláště v porovnání se zrekonstruovanou tratí na Ostravu.
„Je to zoufalé. Trať Opava-Hlučín chátrá. Peníze jdou jinam, zřejmě tato trať není pro České dráhy tak výnosná,„ uvedl starosta Kozmic Petr Kozák s tím, že po roce a půl se obci podařilo vybudovat alespoň malou čekárnu. Teď vedou konzultace o lavičku a o posunutí osvětlení před vchod čekárny.
Se stejným problémem se potýkají také obyvatelé Zábřehu u Hlučína, kteří spadají pod Dolní Benešov. „Žádali jsme zástupce drah, aby nám dovolili vystavět v Zábřehu přístřešek, nebo zprovoznili budovu, aby se měli cestující před nepřízní počasí kam schovat,„ řekl starosta Dolního Benešova Martin Štefek. Konkrétní výsledky však nejsou. „České dráhy se transformovaly a pokaždé se nám ozve někdo jiný,„ dodal starosta se slovy, že pokud by to nešlo jinak, muselo by se to profinancovat z městského rozpočtu. „Je to ale obtížné, protože bez povolení Českých drah se nikam nedostaneme,„ vysvětlil starosta a zmínil, že lidé poukazují na to, že v Bolaticích už jsou výsledky viditelné. „Bohužel lidé si musejí uvědomit, že se nejedná o krátkodobou záležitost,„ dodal v závěru Štefek. Také Bolatice se potýkají s těmito problémy. Na rozdíl od jiných obcí se jim však už podařilo dosáhnout konkrétních výsledků. „Podařilo se nám společně s Českými drahami vybudovat přístřešek pro cestující,„ sdělil starosta Bolatic Herbert Pavera. Jak dále uvedl, trvalo zhruba pět let, než jsme se dostali tam, kam jsme potřebovali. „Jinak s drahami stále řešíme nevhodný stav jejich budov na našem nádraží. Jedná se o bývalou čekárnu se skladem a bytový dům. Slíbili bytový dům prodat a taktéž bývalou čekárnu. Pokud čekárnu neprodají, plánují ji zbourat,„ dodal na závěr starosta.
Přednosta železniční stanice Opava-východ Jiří Valeček o stavu nádražních budov ví. Jak ale uvedl, správcem veškerých budov je Správa dopravních cest Ostrava. „Vím, že se něco plánuje, bližší informace ale nemám,„ řekl Valeček. Vyjádření ze strany Správy dopravních cest Ostrava se nám do uzávěrky tohoto čísla nepodařilo získat. Problému se budeme dále věnovat.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220424/
Železniční lávka nad tratí Českých drah v Tlumačově je už minulostí. Technici ji na objednávku obce demontovali minulý týden. Dlouhé roky byla kvůli novému podchodu nevyužívána, chátrala a scházela se na ní místní mládež.
Přechodová lávka z roku 1989, která spojovala chodcům obě strany Tlumačova, byla mimo provoz už šest let. Podle místního starosty Jaroslava Ševely byla nebezpečná pro cestující i projíždějící vlaky. „Navíc se stala oblíbeným místem některých mladých lidí, kteří tam požívali návykové látky. Mnohdy shazovali na koleje i plechovky a další věci,„ popsal tlumačovský starosta. Dodal, že přibližně před rokem tam navíc zfetovaný hoch spadl ze schodiště a zranil se.
Proto na podzim obecní rada odsouhlasila její demolici, která vyšla celkem na šest set tisíc korun. „Lávka nám byla trnem v oku už řadu let, ale dříve požadovaly České dráhy i financování případné výluky. Tento požadavek naštěstí zrušily,„ přiblížil Ševela. Částka by se tak podle něj vyšplhala až na trojnásobek té současné. „A na to obec dřív peníze neměla,„ zdůvodnil starosta.
(Zlínský deník)
Přechodová lávka z roku 1989, která spojovala chodcům obě strany Tlumačova, byla mimo provoz už šest let. Podle místního starosty Jaroslava Ševely byla nebezpečná pro cestující i projíždějící vlaky. „Navíc se stala oblíbeným místem některých mladých lidí, kteří tam požívali návykové látky. Mnohdy shazovali na koleje i plechovky a další věci,„ popsal tlumačovský starosta. Dodal, že přibližně před rokem tam navíc zfetovaný hoch spadl ze schodiště a zranil se.
Proto na podzim obecní rada odsouhlasila její demolici, která vyšla celkem na šest set tisíc korun. „Lávka nám byla trnem v oku už řadu let, ale dříve požadovaly České dráhy i financování případné výluky. Tento požadavek naštěstí zrušily,„ přiblížil Ševela. Částka by se tak podle něj vyšplhala až na trojnásobek té současné. „A na to obec dřív peníze neměla,„ zdůvodnil starosta.
(Zlínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220167/
Prázdné stanice lákají bezdomovce a zloděje, chybějící obsluha zhoršuje bezpečnost na tratích
Nádraží v Běchovicích vypadá jako po výbuchu bomby. Část oken nádražní budovy je zazděných a všudypřítomný prach víří neustále ve vzduchu.
Představu bitevní scenérie umocňují ještě špinavé záclony vlající z otevřených oken dopravní kanceláře a záplava bahna kolem budovy. Staniční budova totiž prochází rekonstrukcí.
To samé, jen v bleděmodrém, čeká na cestující v Dolních Počernicích. Jen s tím rozdílem, že tamní budovu pravděpodobně dráhy úplně odepsaly a opravy se už asi nedočká.
Navíc ji hyzdí záplava ohyzdných graffiti. A právě mezi oběma opuštěnými nádražími došlo v sobotu k nehodě a vykolejení superexpresu Pendolino, která jen zázrakem skončila bez jediného zranění.
Ani z jedné stanice nemohl nikdo nic vidět, a tudíž ani zasáhnout. Jsou totiž úplně prázdné.
Problémem, který za určitých okolností může ohrozit bezpečnost železničního provozu, je skutečnost, že z celkem 43 zastávek na území metropole jich 21 nemá vůbec žádnou lidskou obsluhu. Mimo Prahu je pak tento poměr ještě mnohem horší. Pulzující nádražíčka s muškáty za okny a výpravčím v červené čepici jsou, zdá se, už jen dávnou minulostí.
Dnes jsou to spíše schovávačky bezdomovců a kriminálních živlů. A přitom vlaky patří do Pražské integrované dopravy (PID) stejně jako metro, které je ostře hlídané ze všech stran. Význam spojů, vypravovaných Českými drahami, zvláště v oblastech přiléhajících k Praze, tedy v zónách 1–5, je také značný.
Mluvčí ČD Ondřej Kubala sice Právu sdělil, že ČD žádné stanice neruší a naopak počet míst, kde vlaky zastavují, se prý stále zvyšuje, ale jak Právu potvrdil Václav Haas z ROPID, asi 60 procent zastávek vlaků v rámci PID je bez obsluhy.
O provoz se nezajímají
„Mimo Prahu v zónách Pražské integrované dopravy 1–5 je jich dalších 180, jen 75 má lidskou obsluhu,„ řekl Právu Haas. I na těch zastávkách, které jsou obsazené, slouží ale podle Hasse zaměstnanci ČD spíše než v dopravní kanceláři v pokladně. O provoz a situaci na trati se tudíž příliš nezajímají. „Navíc slouží většinou jen přes den, v noci by je dráhy nezaplatily,„ dodal Haas.
Právě chybějící obsluha vlakových zastávek a stanic může podle některých expertů znamenat pro provoz na železničních tratích jisté ohrožení. „Ten, kdo by chtěl na trati udělat nějakou neplechu, se tak dnes nemusí prakticky bát, že bude odhalen. Není, kdo by ty tratě hlídal, pochůzkářů je málo a nemohou být všude a vždy,„ řekl důchodce Josefa Malvína, který dříve pracoval na dopravním dispečinku. Tyto opuštěné zastávky se podle Malvíny také často stávají útočištěm pro různé kriminální živly nebo bezdomovce. „Běžte se do kterékoliv opuštěné zastávky nebo stanice podívat, jak to tam vypadá. A to dovnitř vleze jen otrlý jedinec, většinou stačí jen nakouknout zvenku. Ideální místo pro někoho, kdo se potřebuje třeba přes noc schovat,„ řekl Malvín.
Vlaků bude jezdit stále více
Podle mluvčího ČD Ondřeje Kubaly přitom mají v novém jízdním řádu, který vstoupí v platnost 9. prosince, jezdit příměstské vlaky ve špičkách každých 15 minut. „Celkem vyjede v Praze a Středočeském kraji 1776 osobních a spěšných vlaků, ve Středočeském kraji je to nárůst o 1,5 %,„ sdělil Kubala.
Význam vlaků v rámci PID poroste ještě více, až dojde koncem příštího roku k plánovanému zprovoznění tzv. Nového spojení. Díky dvojici dvoukolejných tunelů pod vrchem Vítkov, kterým bude projíždět většina městských linek ČD, se má podle vedení ČD stát cestování po železnici pro Pražany a návštěvníky metropole mnohem rychlejší variantou než většina dnešní MHD.
Cesta z okraje metropole, například z Běchovic na Masarykovo nádraží v centru Prahy, totiž nebude delší než 20 minut. Vlak má svou rychlostí konkurovat i metru a předčit i tramvaje a autobusy MHD.
(Právo)
Nádraží v Běchovicích vypadá jako po výbuchu bomby. Část oken nádražní budovy je zazděných a všudypřítomný prach víří neustále ve vzduchu.
Představu bitevní scenérie umocňují ještě špinavé záclony vlající z otevřených oken dopravní kanceláře a záplava bahna kolem budovy. Staniční budova totiž prochází rekonstrukcí.
To samé, jen v bleděmodrém, čeká na cestující v Dolních Počernicích. Jen s tím rozdílem, že tamní budovu pravděpodobně dráhy úplně odepsaly a opravy se už asi nedočká.
Navíc ji hyzdí záplava ohyzdných graffiti. A právě mezi oběma opuštěnými nádražími došlo v sobotu k nehodě a vykolejení superexpresu Pendolino, která jen zázrakem skončila bez jediného zranění.
Ani z jedné stanice nemohl nikdo nic vidět, a tudíž ani zasáhnout. Jsou totiž úplně prázdné.
Problémem, který za určitých okolností může ohrozit bezpečnost železničního provozu, je skutečnost, že z celkem 43 zastávek na území metropole jich 21 nemá vůbec žádnou lidskou obsluhu. Mimo Prahu je pak tento poměr ještě mnohem horší. Pulzující nádražíčka s muškáty za okny a výpravčím v červené čepici jsou, zdá se, už jen dávnou minulostí.
Dnes jsou to spíše schovávačky bezdomovců a kriminálních živlů. A přitom vlaky patří do Pražské integrované dopravy (PID) stejně jako metro, které je ostře hlídané ze všech stran. Význam spojů, vypravovaných Českými drahami, zvláště v oblastech přiléhajících k Praze, tedy v zónách 1–5, je také značný.
Mluvčí ČD Ondřej Kubala sice Právu sdělil, že ČD žádné stanice neruší a naopak počet míst, kde vlaky zastavují, se prý stále zvyšuje, ale jak Právu potvrdil Václav Haas z ROPID, asi 60 procent zastávek vlaků v rámci PID je bez obsluhy.
O provoz se nezajímají
„Mimo Prahu v zónách Pražské integrované dopravy 1–5 je jich dalších 180, jen 75 má lidskou obsluhu,„ řekl Právu Haas. I na těch zastávkách, které jsou obsazené, slouží ale podle Hasse zaměstnanci ČD spíše než v dopravní kanceláři v pokladně. O provoz a situaci na trati se tudíž příliš nezajímají. „Navíc slouží většinou jen přes den, v noci by je dráhy nezaplatily,„ dodal Haas.
Právě chybějící obsluha vlakových zastávek a stanic může podle některých expertů znamenat pro provoz na železničních tratích jisté ohrožení. „Ten, kdo by chtěl na trati udělat nějakou neplechu, se tak dnes nemusí prakticky bát, že bude odhalen. Není, kdo by ty tratě hlídal, pochůzkářů je málo a nemohou být všude a vždy,„ řekl důchodce Josefa Malvína, který dříve pracoval na dopravním dispečinku. Tyto opuštěné zastávky se podle Malvíny také často stávají útočištěm pro různé kriminální živly nebo bezdomovce. „Běžte se do kterékoliv opuštěné zastávky nebo stanice podívat, jak to tam vypadá. A to dovnitř vleze jen otrlý jedinec, většinou stačí jen nakouknout zvenku. Ideální místo pro někoho, kdo se potřebuje třeba přes noc schovat,„ řekl Malvín.
Vlaků bude jezdit stále více
Podle mluvčího ČD Ondřeje Kubaly přitom mají v novém jízdním řádu, který vstoupí v platnost 9. prosince, jezdit příměstské vlaky ve špičkách každých 15 minut. „Celkem vyjede v Praze a Středočeském kraji 1776 osobních a spěšných vlaků, ve Středočeském kraji je to nárůst o 1,5 %,„ sdělil Kubala.
Význam vlaků v rámci PID poroste ještě více, až dojde koncem příštího roku k plánovanému zprovoznění tzv. Nového spojení. Díky dvojici dvoukolejných tunelů pod vrchem Vítkov, kterým bude projíždět většina městských linek ČD, se má podle vedení ČD stát cestování po železnici pro Pražany a návštěvníky metropole mnohem rychlejší variantou než většina dnešní MHD.
Cesta z okraje metropole, například z Běchovic na Masarykovo nádraží v centru Prahy, totiž nebude delší než 20 minut. Vlak má svou rychlostí konkurovat i metru a předčit i tramvaje a autobusy MHD.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220159/
Na dolním vlakovém nádraží (Litoměřice - město pozn. red.) se cestující přesvědčí, že měřeno optikou přirozené lidské potřeby kulturnosti i v oblasti tak intimní, jako je nutnost uchýlit se občas tam, kam i císař pán chodil pěšky, městu cosi podstatného chybí - veřejné záchodky.
Tedy záchodky přístupné za úplatu a bez povšimnutí cestující veřejnosti. To, co se mi na tomto nádraží stalo, byl však horor, na který do smrti nezapomenu. Doprovázela jsme manžela z určité procedury v nemocnicia a cestou k autobusové zastávce se mi „to„ přihodilo. Urychleně jsem se vydala do vlakové čekárny, ale cedule na dveřích toalety, oznamující, že je z technických důvodů nepřístupná, mne znervózněla ještě víc.
Abych co nejdříve dosáhla svého bez velkého rozruchu, běžela jsme na peron a diskrétním klepáním jsme přivolala paní z úschovny zavazadel a poprosila jí o pomoc. S informací, že klíč je k dispozici v pokladně, jsem spěchala jako ta slepička v pohádce zpět do čekárny plné cestujících.
Potichu jsem o klíč požádala paní s mohutným ohonem, ale dostalo se mi jen ryčné otázky, mám-li platnou jízdenku. Nechápavě jsem popravdě odpověděla, že jdu na autobus, načež další zařičení bylo doporučením, ať tedy v tom případě navštívím záchodky autobusové, že „oni„ nebudou přece „po někom„ uklízet.
Byla jsem v kritické situaci a neměla jsem čas zdlouhavě pátrat po jiné možnosti. Napadlo mě, že kdysi se prodávaly tzv. peronky, a tak jsem požádala onu nepříčetnou paní o lístek na peron.
To už se ranní ospalá atmosféra v čekárně zvedla jako mlha kamsi ke stropu a z mé soukromé intimní záležitosti se stala vítaná podívaná pro všechny přítomné. Pokladní, jak byla v ráži, nemohla jako naschvál v počítači nalézt příslušný lístek za 5 korun, až posléze s viditelnou nechutí cvrnkla do misky pod sklem a vytoužený klíč mi podala a já, celá rudá studem i úsilím zvládnout své vnitřnosti, jsem na poslední chvíli mohla odemknout a ulevit si.
Zkontrolovala jsem po sobě místo činu, zamkla dveře a ve špalíru cestujících jsem dokráčela k ohonu za okénkem, prostrčila klíč, poděkovala jsem a poinformovala, že jsem záchod neznečistila a jak jsem už nic víc nemohla ztratit ze své důstojnosti, popřála jsem té milé paní, jistě mladší o několik desítek let, aby se jí v nejbližší době přihodilo totéž, jen s tím rozdílem, že se jí klíče dostane pozdě.
Jestlipak byste si přáli dostat se do podobné situace?
(Litoměřický deník)
Tedy záchodky přístupné za úplatu a bez povšimnutí cestující veřejnosti. To, co se mi na tomto nádraží stalo, byl však horor, na který do smrti nezapomenu. Doprovázela jsme manžela z určité procedury v nemocnicia a cestou k autobusové zastávce se mi „to„ přihodilo. Urychleně jsem se vydala do vlakové čekárny, ale cedule na dveřích toalety, oznamující, že je z technických důvodů nepřístupná, mne znervózněla ještě víc.
Abych co nejdříve dosáhla svého bez velkého rozruchu, běžela jsme na peron a diskrétním klepáním jsme přivolala paní z úschovny zavazadel a poprosila jí o pomoc. S informací, že klíč je k dispozici v pokladně, jsem spěchala jako ta slepička v pohádce zpět do čekárny plné cestujících.
Potichu jsem o klíč požádala paní s mohutným ohonem, ale dostalo se mi jen ryčné otázky, mám-li platnou jízdenku. Nechápavě jsem popravdě odpověděla, že jdu na autobus, načež další zařičení bylo doporučením, ať tedy v tom případě navštívím záchodky autobusové, že „oni„ nebudou přece „po někom„ uklízet.
Byla jsem v kritické situaci a neměla jsem čas zdlouhavě pátrat po jiné možnosti. Napadlo mě, že kdysi se prodávaly tzv. peronky, a tak jsem požádala onu nepříčetnou paní o lístek na peron.
To už se ranní ospalá atmosféra v čekárně zvedla jako mlha kamsi ke stropu a z mé soukromé intimní záležitosti se stala vítaná podívaná pro všechny přítomné. Pokladní, jak byla v ráži, nemohla jako naschvál v počítači nalézt příslušný lístek za 5 korun, až posléze s viditelnou nechutí cvrnkla do misky pod sklem a vytoužený klíč mi podala a já, celá rudá studem i úsilím zvládnout své vnitřnosti, jsem na poslední chvíli mohla odemknout a ulevit si.
Zkontrolovala jsem po sobě místo činu, zamkla dveře a ve špalíru cestujících jsem dokráčela k ohonu za okénkem, prostrčila klíč, poděkovala jsem a poinformovala, že jsem záchod neznečistila a jak jsem už nic víc nemohla ztratit ze své důstojnosti, popřála jsem té milé paní, jistě mladší o několik desítek let, aby se jí v nejbližší době přihodilo totéž, jen s tím rozdílem, že se jí klíče dostane pozdě.
Jestlipak byste si přáli dostat se do podobné situace?
(Litoměřický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220143/
Revitalizace berounského vlakového nádraží se bude týkat nejen budovy, ale také přilehlých pozemků Českých drah
Projekt Živá nádraží se týká zhruba 120 regionálních železničních stanic po celé republice, u kterých by mělo dojít k celkové revitalizaci s využitím soukromých investorů. Berounské vlakové nádraží naštěstí nebude výjimkou, a tak se cestující mohou těšit nejen na hezčí prostředí, ale také na kvalitnější služby.
„Tento projekt by měl posílit image českých drah, protože je pravda, že například hlavní nádraží v Praze nevypadá moc dobře. Právě proto teď prochází rekonstrukcí, která čeká i berounské vlakové nádraží,„ sdělil místostarosta Berouna Tomáš Havel.
Revitalizace se nebude týkat pouze budovy berounské železniční stanice, ale také přilehlých pozemků, které patří Českým drahám. „Hlavní požadavek města se týkal realizace dopravního terminálu s přesunutím autobusového nádraží a zřízení většího množství parkovacích stání. Zatím máme za sebou první jednání, takže uvidíme, jak se celá věc bude vyvíjet. Berounské nádraží by ale mělo být příjemnějším místem pro pasažéry, kteří zde najdou i obchodní centrum,„ prozradil Tomáš Havel.
Kromě revitalizace železniční stanice čeká Beroun také výstavba tunelu, který by měl vést ze Smíchovského nádraží. „Díky tomu vzniknou nové koleje, přičemž stávající dráha, která vede podél řeky Berounky, se bude moci opravit,„ dodal místostarosta Berouna.
I když termín revitalizace ani výstavby tunelu zatím není jistý, obyvatelé tyto plány rozhodně vítají. „Myslím si, že v případě berounského vlakového nádraží je rekonstrukce potřeba, a dá se říct, že je nejvyšší čas. Nejvíce se těším na opravu haly,„ řekla cestující Marie Uhrová ze Srbska.
(Berounský deník)
Projekt Živá nádraží se týká zhruba 120 regionálních železničních stanic po celé republice, u kterých by mělo dojít k celkové revitalizaci s využitím soukromých investorů. Berounské vlakové nádraží naštěstí nebude výjimkou, a tak se cestující mohou těšit nejen na hezčí prostředí, ale také na kvalitnější služby.
„Tento projekt by měl posílit image českých drah, protože je pravda, že například hlavní nádraží v Praze nevypadá moc dobře. Právě proto teď prochází rekonstrukcí, která čeká i berounské vlakové nádraží,„ sdělil místostarosta Berouna Tomáš Havel.
Revitalizace se nebude týkat pouze budovy berounské železniční stanice, ale také přilehlých pozemků, které patří Českým drahám. „Hlavní požadavek města se týkal realizace dopravního terminálu s přesunutím autobusového nádraží a zřízení většího množství parkovacích stání. Zatím máme za sebou první jednání, takže uvidíme, jak se celá věc bude vyvíjet. Berounské nádraží by ale mělo být příjemnějším místem pro pasažéry, kteří zde najdou i obchodní centrum,„ prozradil Tomáš Havel.
Kromě revitalizace železniční stanice čeká Beroun také výstavba tunelu, který by měl vést ze Smíchovského nádraží. „Díky tomu vzniknou nové koleje, přičemž stávající dráha, která vede podél řeky Berounky, se bude moci opravit,„ dodal místostarosta Berouna.
I když termín revitalizace ani výstavby tunelu zatím není jistý, obyvatelé tyto plány rozhodně vítají. „Myslím si, že v případě berounského vlakového nádraží je rekonstrukce potřeba, a dá se říct, že je nejvyšší čas. Nejvíce se těším na opravu haly,„ řekla cestující Marie Uhrová ze Srbska.
(Berounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220131/
Cestující nemohou využít budovu, která byla loni opravena se značnými náklady
Chlad lezoucí do těla trápí v Mýtě obyvatele čekající na vlak. Nádraží je uzavřeno, přesněji - nádražní budova je uzavřena.
„Nepochopím to. Velikým nákladem ji loni celou opraví, udělají i novou fasádu a pak, na začátku podzimu nádraží zavřou,„ říká starosta František Končel. „Telefonovali jsme kvůli tomu, psali, a zatím všechno marně,„ podotkl. Lidé ale chodí na úřad, stěžují si i vytýkají, že jeho představitelé se situací nic nedělají.
„Neshody vlastně začaly už lavičkami,„ sdělil starosta. Ty po opravě budovy dráha na peron nevrátila. „Starším to dost vadilo a nám se s Českými drahami nedařilo dohodnout,„ líčil Končel. „Nakonec město koupilo dvě své, ale ty z peronu skoro obratem odstranili, že na pozemku drah nemají co dělat. Současná situace ale lidi trápí hůř. „Každý strašně nadává, ale nic s tím neuděláte. Je to stát ve státě,„ uvedl Zdeněk Balej. „Prší, fouká vítr, mrzne…jsme tam jako ovce. Investovali do nádraží velké peníze a pak ho zavřou. To nedává smysl,„ poukazuje i Josef Baum. „Vezměte si, že předtím čekárnu vybavili ještě novými přímotopy,„ trumfoval Balej, „a dodal: „Žena na nádraží prodávala lístky, kvůli uzavírání stanice ale nakonec šla předčasně do důchodu. Její kolegyně jezdí do Rokycan. Ani to lidé nemohou pochopit -krásně opravený barák a oni pracovníky stáhnou,„ konstatoval. „Zákazníky drah odrazuje i to, že na zastávce v Mýtě nesvítí několik světel, a to v současném ročním období příchod na nádraží nečiní zrovna příjemným,„ zdůraznil místostarosta Jan Auinger. To a hlavně fakt, že občané jsou velmi nespokojeni s celkovými podmínkami, za kterých je České dráhy dopravují, zaznělo i v oficiálním dopise města zaslaném plzeňské správě. „Ti cestující, kteří vám ještě zůstali věrni, zvažují, zda raději nezvolit jiný dopravní prostředek. V Mýtě aspoň tu volbu mají,„ stojí v něm (kráceno) a dále: „Útrapy uživatelů Vašich služeb nevyváží ani možnost cestovat do blízkých obcí zdarma, ne vždy je stačí průvodčí ve vlaku odbavit.„ Odpověď Českých drah je podle názorů Mýtských nicneříkající, respektive - neřešící problémy. Z Uzlové železniční stanice Plzeň jim totiž sdělují, že se zabývali ekonomickým posuzováním nákladů na jednotlivých místech, včetně porovnávání nákladů na prodej jízdenek v porovnání s tržbami. Podotýkají, že při posuzování rentability jsou brány v úvahu i další faktory, třeba využití čekáren cestující veřejností.
Vyjádření, jak nádraží z posuzování ale vyšlo, chybí. Nedozvěděli jsme se to ani my při rozhovoru s vrchním přednostou uzlové stanice Milanem Krondlem. Zopakoval nám však v malé obměně Mýtským už tlumočené sdělení, které pro jejich záležitost nevyznívá beznadějně: „Zatím nebylo definitivně rozhodnuto o ukončení výdeje jízdenek na zastávce Mýto.„ Přidal také potěšující zprávu: „V dohledné době i zvažujeme jeho znovuotevření, záleží ale na personálním obsazení. Prioritnější je zajištění provozu v Rokycanech, kde se prodá daleko více jízdenek.„ Přesnější údaj časového horizontu, kdy by výdejna mohla být znova otevřena, jsme zatím nevyzvěděli. Ale právě od toho se odvíjí i problém zavřené čekárny: „Bohužel, vzhledem k vandalismu nelze ponechat bez dohledu vnitřní prostory zastávky,„ říká Krondl s dodatkem, že dráha ani nemá za povinnost mít na zastávkách přístřeší pro cestující.
(Rokycanský deník)
Chlad lezoucí do těla trápí v Mýtě obyvatele čekající na vlak. Nádraží je uzavřeno, přesněji - nádražní budova je uzavřena.
„Nepochopím to. Velikým nákladem ji loni celou opraví, udělají i novou fasádu a pak, na začátku podzimu nádraží zavřou,„ říká starosta František Končel. „Telefonovali jsme kvůli tomu, psali, a zatím všechno marně,„ podotkl. Lidé ale chodí na úřad, stěžují si i vytýkají, že jeho představitelé se situací nic nedělají.
„Neshody vlastně začaly už lavičkami,„ sdělil starosta. Ty po opravě budovy dráha na peron nevrátila. „Starším to dost vadilo a nám se s Českými drahami nedařilo dohodnout,„ líčil Končel. „Nakonec město koupilo dvě své, ale ty z peronu skoro obratem odstranili, že na pozemku drah nemají co dělat. Současná situace ale lidi trápí hůř. „Každý strašně nadává, ale nic s tím neuděláte. Je to stát ve státě,„ uvedl Zdeněk Balej. „Prší, fouká vítr, mrzne…jsme tam jako ovce. Investovali do nádraží velké peníze a pak ho zavřou. To nedává smysl,„ poukazuje i Josef Baum. „Vezměte si, že předtím čekárnu vybavili ještě novými přímotopy,„ trumfoval Balej, „a dodal: „Žena na nádraží prodávala lístky, kvůli uzavírání stanice ale nakonec šla předčasně do důchodu. Její kolegyně jezdí do Rokycan. Ani to lidé nemohou pochopit -krásně opravený barák a oni pracovníky stáhnou,„ konstatoval. „Zákazníky drah odrazuje i to, že na zastávce v Mýtě nesvítí několik světel, a to v současném ročním období příchod na nádraží nečiní zrovna příjemným,„ zdůraznil místostarosta Jan Auinger. To a hlavně fakt, že občané jsou velmi nespokojeni s celkovými podmínkami, za kterých je České dráhy dopravují, zaznělo i v oficiálním dopise města zaslaném plzeňské správě. „Ti cestující, kteří vám ještě zůstali věrni, zvažují, zda raději nezvolit jiný dopravní prostředek. V Mýtě aspoň tu volbu mají,„ stojí v něm (kráceno) a dále: „Útrapy uživatelů Vašich služeb nevyváží ani možnost cestovat do blízkých obcí zdarma, ne vždy je stačí průvodčí ve vlaku odbavit.„ Odpověď Českých drah je podle názorů Mýtských nicneříkající, respektive - neřešící problémy. Z Uzlové železniční stanice Plzeň jim totiž sdělují, že se zabývali ekonomickým posuzováním nákladů na jednotlivých místech, včetně porovnávání nákladů na prodej jízdenek v porovnání s tržbami. Podotýkají, že při posuzování rentability jsou brány v úvahu i další faktory, třeba využití čekáren cestující veřejností.
Vyjádření, jak nádraží z posuzování ale vyšlo, chybí. Nedozvěděli jsme se to ani my při rozhovoru s vrchním přednostou uzlové stanice Milanem Krondlem. Zopakoval nám však v malé obměně Mýtským už tlumočené sdělení, které pro jejich záležitost nevyznívá beznadějně: „Zatím nebylo definitivně rozhodnuto o ukončení výdeje jízdenek na zastávce Mýto.„ Přidal také potěšující zprávu: „V dohledné době i zvažujeme jeho znovuotevření, záleží ale na personálním obsazení. Prioritnější je zajištění provozu v Rokycanech, kde se prodá daleko více jízdenek.„ Přesnější údaj časového horizontu, kdy by výdejna mohla být znova otevřena, jsme zatím nevyzvěděli. Ale právě od toho se odvíjí i problém zavřené čekárny: „Bohužel, vzhledem k vandalismu nelze ponechat bez dohledu vnitřní prostory zastávky,„ říká Krondl s dodatkem, že dráha ani nemá za povinnost mít na zastávkách přístřeší pro cestující.
(Rokycanský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220041/
Reaguji na vyjádření pana Joklíka z odboru komunikace Českých drah – jedná se o odpověď na dotaz jistého čtenáře ohledně provozu herny v prostoru Hlavního nádraží v Praze.
Jeho odpovědí jsem konsternován ještě více než aktuální situací na Hlavním nádraží. Nechám stranou svůj názor na podnikání s hracími automaty (názor pana Joklíka je, že se jedná o „běžnou podnikatelskou činnost, která ničemu nevadí„), stejně jako na očividný vliv provozu těchto her na okolí i na „prověřenost„ společnosti Happy Day. Dokonce ani na rozdíl od dotyčného čtenáře nepovažuji prostor nádraží za „veřejný„, ale naopak za prostor soukromý, určený k podnikání jeho majitele. Jistě se však shodneme, že vzhledem k předmětu podnikání ČD jako proklientsky orientované firmy lze za primární účel budovy nádraží považovat odbavení cestujících. Zpříjemnění jejich čekání na vlak zprostředkováním služeb třetích firem je jistě též na místě. Vytvoření prostoru pro vyžití ostatních návštěvníků nádraží obecně také schvaluji, ale jistě se shodneme, že je to možné, pokud jsou předchozí funkce uspokojivě naplněny.
Pokud však z pochopitelných důvodů dojde k omezení využitelného prostoru nádraží, odstavení poloviny pokladen a celkovému výraznému zhuštění provozu cestujících v hale, považuji rozšíření kapacity herny, a zejména její přesun do jednoho z nejfrekventovanějších míst za neuvěřitelný výsměch cestujícím. Ti snad prostřednictvím jízdného nepřispívají „na kamerový systém„ a nepodílí se „na úklidu a ostraze nádraží„?
Je možné, že herna slouží ke zmíněnému zpříjemnění jejich čekání na vlak. Nemáte však dojem, že alespoň velká část klientů herny se rekrutuje z řad lidí, kteří z nádraží vlakem nikam nepojedou ani na nádraží vlakem nepřijeli? A že možná právě oni přispívají ke zvýšené potřebě ostrahy a úklidu nádraží? Nemyslíte si, že mimořádná situace, která vznikla na Hlavním nádraží vzhledem k jeho rekonstrukci za provozu, vyžaduje spíše vynaložení úsilí pro zachování uspokojivého plnění primární funkce nádraží než zachování, či dokonce rozvoj jeho ostatních funkcí s nižší až zanedbatelnou přidanou hodnotou pro cestující?
Ano, je to způsob, jak dosáhnout toho, že jediní, kdo bude přispívat na úklid a ostrahu nádraží, budou hráči v Happy Day. Je to přece běžná podnikatelská činnost...
Odpověď pana Joklíka naznačuje, že v posledních týdnech, zejména například v pátek večer, na Hlavním nádraží nepobýval. Zjistil by, že jeho primární funkce uspokojivě plněna není.
(Respekt)
Jeho odpovědí jsem konsternován ještě více než aktuální situací na Hlavním nádraží. Nechám stranou svůj názor na podnikání s hracími automaty (názor pana Joklíka je, že se jedná o „běžnou podnikatelskou činnost, která ničemu nevadí„), stejně jako na očividný vliv provozu těchto her na okolí i na „prověřenost„ společnosti Happy Day. Dokonce ani na rozdíl od dotyčného čtenáře nepovažuji prostor nádraží za „veřejný„, ale naopak za prostor soukromý, určený k podnikání jeho majitele. Jistě se však shodneme, že vzhledem k předmětu podnikání ČD jako proklientsky orientované firmy lze za primární účel budovy nádraží považovat odbavení cestujících. Zpříjemnění jejich čekání na vlak zprostředkováním služeb třetích firem je jistě též na místě. Vytvoření prostoru pro vyžití ostatních návštěvníků nádraží obecně také schvaluji, ale jistě se shodneme, že je to možné, pokud jsou předchozí funkce uspokojivě naplněny.
Pokud však z pochopitelných důvodů dojde k omezení využitelného prostoru nádraží, odstavení poloviny pokladen a celkovému výraznému zhuštění provozu cestujících v hale, považuji rozšíření kapacity herny, a zejména její přesun do jednoho z nejfrekventovanějších míst za neuvěřitelný výsměch cestujícím. Ti snad prostřednictvím jízdného nepřispívají „na kamerový systém„ a nepodílí se „na úklidu a ostraze nádraží„?
Je možné, že herna slouží ke zmíněnému zpříjemnění jejich čekání na vlak. Nemáte však dojem, že alespoň velká část klientů herny se rekrutuje z řad lidí, kteří z nádraží vlakem nikam nepojedou ani na nádraží vlakem nepřijeli? A že možná právě oni přispívají ke zvýšené potřebě ostrahy a úklidu nádraží? Nemyslíte si, že mimořádná situace, která vznikla na Hlavním nádraží vzhledem k jeho rekonstrukci za provozu, vyžaduje spíše vynaložení úsilí pro zachování uspokojivého plnění primární funkce nádraží než zachování, či dokonce rozvoj jeho ostatních funkcí s nižší až zanedbatelnou přidanou hodnotou pro cestující?
Ano, je to způsob, jak dosáhnout toho, že jediní, kdo bude přispívat na úklid a ostrahu nádraží, budou hráči v Happy Day. Je to přece běžná podnikatelská činnost...
Odpověď pana Joklíka naznačuje, že v posledních týdnech, zejména například v pátek večer, na Hlavním nádraží nepobýval. Zjistil by, že jeho primární funkce uspokojivě plněna není.
(Respekt)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220040/
Představenstvo Českých drah (ČD) už schválilo vypsání výběrového řízení na investora, který by měl oživit nádraží v Lysé nad Labem. Naopak v Poděbradech celý projekt krachl.
Na začátku příštího roku má být vypsáno výběrové řízení v rámci projektu Živá nádraží na železniční nádraží v Lysé nad Labem. Odsouhlasilo to už představenstvo drah, jak potvrdil ve středu na zastupitelstvu města zástupceČDKarel Otava.
Principem oživení je najít investora, kterému dráhy pronajmou nádraží zhruba na 30 let a ten bude do budov a okolí investovat, rozvine služby, obchody a další zázemí. To by mělo v malém pohodlím připomínat podobné zázemí třeba na letišti.
„Ve výběrovém řízení bude během roku určen vítězný investor, který by měl dále rok na přípravu vlastního projektu, co by na nádraží chtěl všechno zrealizovat, a do pěti let by pak měl zvládnout to udělat,„ dodal Otava.
Starosta Jiří Havelka uvedl, že se na tuto možnost na radnici už ptali zástupci dvou firem.
Na lyském nádraží, které je v regionu jedno z těch kvalitněji vybavených a také zmodernizovaných, přitom je ještě co dohánět. Chybí zde například kvalitní čekárna a služby. I obchodní zázemí by mohlo být rozsáhlejší.
Velkolepé plány drah ovšem zatím nevychází tak, jak si jejich vedení představuje. Například v Poděbradech projekt Živé nádraží nedávno zkrachoval, přestože běžel skoro dva roky. Firma Con Invest, vítěz soutěže, už neudělá nic. České dráhy totiž výběrové řízení překvapivě zrušily. O důvodech se toho moc neví.
„Jsme na mrtvém bodě, přes rok příprav je pryč,„ uvedl před časem rozzlobeně dnes už bývalý starosta Poděbrad Lubomír Zíta. Nikdo teď také neví, jak to s nádražím v Poděbradech bude dál, zda bude vypsána jiná soutěž nebo bude z celé akce prostě vyřazeno.
Projektu Živá nádraží se tak v kuloárech ironicky začalo říkat „Mrtvá nádraží„. Ani v Nymburce totiž neběží, jak by si město představovalo. Dráhy dosud nebyly schopny uzavřít smlouvu s firmou AŽD, která by do nymburského nádraží měla investovat.
Pro řadu měst by to ovšem byla škoda. V Milovicích radnice už konečně získala po mnoha letech od státu pozemky právě kolem železničního nádraží.
„Tyto bychom rádi do projektu Živé nádraží nabídli. Na zuboženou a malou budovu nádraží těžko někoho nalákáme. Ta přitom potřebuje obrovské finanční injekce, které město nemá. Je to jediná možnost, jak sem přilákat investora. Na pozemcích kolem by mohlo vzniknout obchodní a společenské centrum, parkoviště i autobusové zastávky a nádraží by investor opravil v rámci tohoto záměru,„ myslí si starosta Milan Kraus.
Ten ovšem kritizuje pomalé tempo celého projektu.
(Nymburský deník)
Na začátku příštího roku má být vypsáno výběrové řízení v rámci projektu Živá nádraží na železniční nádraží v Lysé nad Labem. Odsouhlasilo to už představenstvo drah, jak potvrdil ve středu na zastupitelstvu města zástupceČDKarel Otava.
Principem oživení je najít investora, kterému dráhy pronajmou nádraží zhruba na 30 let a ten bude do budov a okolí investovat, rozvine služby, obchody a další zázemí. To by mělo v malém pohodlím připomínat podobné zázemí třeba na letišti.
„Ve výběrovém řízení bude během roku určen vítězný investor, který by měl dále rok na přípravu vlastního projektu, co by na nádraží chtěl všechno zrealizovat, a do pěti let by pak měl zvládnout to udělat,„ dodal Otava.
Starosta Jiří Havelka uvedl, že se na tuto možnost na radnici už ptali zástupci dvou firem.
Na lyském nádraží, které je v regionu jedno z těch kvalitněji vybavených a také zmodernizovaných, přitom je ještě co dohánět. Chybí zde například kvalitní čekárna a služby. I obchodní zázemí by mohlo být rozsáhlejší.
Velkolepé plány drah ovšem zatím nevychází tak, jak si jejich vedení představuje. Například v Poděbradech projekt Živé nádraží nedávno zkrachoval, přestože běžel skoro dva roky. Firma Con Invest, vítěz soutěže, už neudělá nic. České dráhy totiž výběrové řízení překvapivě zrušily. O důvodech se toho moc neví.
„Jsme na mrtvém bodě, přes rok příprav je pryč,„ uvedl před časem rozzlobeně dnes už bývalý starosta Poděbrad Lubomír Zíta. Nikdo teď také neví, jak to s nádražím v Poděbradech bude dál, zda bude vypsána jiná soutěž nebo bude z celé akce prostě vyřazeno.
Projektu Živá nádraží se tak v kuloárech ironicky začalo říkat „Mrtvá nádraží„. Ani v Nymburce totiž neběží, jak by si město představovalo. Dráhy dosud nebyly schopny uzavřít smlouvu s firmou AŽD, která by do nymburského nádraží měla investovat.
Pro řadu měst by to ovšem byla škoda. V Milovicích radnice už konečně získala po mnoha letech od státu pozemky právě kolem železničního nádraží.
„Tyto bychom rádi do projektu Živé nádraží nabídli. Na zuboženou a malou budovu nádraží těžko někoho nalákáme. Ta přitom potřebuje obrovské finanční injekce, které město nemá. Je to jediná možnost, jak sem přilákat investora. Na pozemcích kolem by mohlo vzniknout obchodní a společenské centrum, parkoviště i autobusové zastávky a nádraží by investor opravil v rámci tohoto záměru,„ myslí si starosta Milan Kraus.
Ten ovšem kritizuje pomalé tempo celého projektu.
(Nymburský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/220037/
České dráhy daly 22 milionů korun na modernizaci nádraží v centru lyžařského střediska
V centru Železné Rudy budou moci nově zastavovat dlouhé vlakové soupravy. Zatím na zastávce za kostelem mohly stát jen menší vlaky. Nádraží totiž mělo krátké nástupiště.
Od tohoto týdne se nádraží v centru města nedaleko lyžařského areálu Samoty změnilo. „Díky prodlouženému nástupišti ze 70 na 240 metrů už nebudou lidé při vystupování padat do sněhu,“ řekl ředitel plzeňské správy železniční dopravní cesty Václav Šťastný. „Dlouhé vlaky pro lyžaře, které mají deset až dvanáct vozů, tam nemohly dříve stavět, pouze motorové vlaky se dvěma vagony. Stanici budou využívat také německé soupravy Waldbahnu, které vozí turisty na Špičák,“ uvedl.
Novinka přivede další lyžaře na sjezdovky
Dlouhé vlaky v centru horského městečka ještě nestaví. Stane se tak od 9. prosince, kdy začne platit nový jízdní řád. „Určitě je to pro nás přínos. Dříve se k nám lidé z dlouhých vlakových souprav prakticky nedostali, pokud nechtěli šlapat přes celé město. Raději zůstali na jiných sjezdovkách. Tahle změna by i pro nás mohla být k lepšímu,“ věří JanWild z lyžařského areálu Samoty. „Z nádraží v centru města je teď plnohodnotná zastávka, kterou střeží kamery,“ pochvaluje si změnu také starosta Železné Rudy Michal Šnebergr.
Změna v centru města přišla na 22 milionů korun. V Železné Rudě-centru budou stavět všechny osobní a spěšné vlaky, které na příští rok objednal Plzeňský kraj. Nově ale také pět rychlíků, z toho tři zpětné, jež dotuje ministerstvo dopravy. Rychlíky pojedou z Prahy až do Alžbětína, poslední české stanice na státní hranici.
Dráhy opravily před dvěma roky předchozí zastávku Železná Ruda-město, která byla před zbouráním železné opony poslední stanicí vlaků. Tam je nástupiště dlouhé 260 metrů. „Příští rok chceme opravit stanici Brčálník,“ uvedl Václav Šťastný. Na Brčálníku mezi Hojsovou Stráží a Špičákem chce správa železnice, po vzoru německých drah, vyzkoušet vyhřívání nástupišť z geotermálních vrtů. Obsluha stanice by tak nemusela hrabat sníh. Spolu s městem Železná Ruda chce železniční dopravní cesta s pomocí evropských peněz obnovit pro turisty ojedinělou starou vodárnu a topírnu, dříve určenou pro parní lokomotivy. Nachází se u špičáckého portálu téměř 1800 metrů dlouhého tunelu, nejdelšího železničního v Česku, který příští rok oslaví 130. výročí. Radnice se bude snažit získat nevyužitou budovu se třemi místnostmi a věží s vodní nádrží od depa kolejových vozidel Plzeň.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
V centru Železné Rudy budou moci nově zastavovat dlouhé vlakové soupravy. Zatím na zastávce za kostelem mohly stát jen menší vlaky. Nádraží totiž mělo krátké nástupiště.
Od tohoto týdne se nádraží v centru města nedaleko lyžařského areálu Samoty změnilo. „Díky prodlouženému nástupišti ze 70 na 240 metrů už nebudou lidé při vystupování padat do sněhu,“ řekl ředitel plzeňské správy železniční dopravní cesty Václav Šťastný. „Dlouhé vlaky pro lyžaře, které mají deset až dvanáct vozů, tam nemohly dříve stavět, pouze motorové vlaky se dvěma vagony. Stanici budou využívat také německé soupravy Waldbahnu, které vozí turisty na Špičák,“ uvedl.
Novinka přivede další lyžaře na sjezdovky
Dlouhé vlaky v centru horského městečka ještě nestaví. Stane se tak od 9. prosince, kdy začne platit nový jízdní řád. „Určitě je to pro nás přínos. Dříve se k nám lidé z dlouhých vlakových souprav prakticky nedostali, pokud nechtěli šlapat přes celé město. Raději zůstali na jiných sjezdovkách. Tahle změna by i pro nás mohla být k lepšímu,“ věří JanWild z lyžařského areálu Samoty. „Z nádraží v centru města je teď plnohodnotná zastávka, kterou střeží kamery,“ pochvaluje si změnu také starosta Železné Rudy Michal Šnebergr.
Změna v centru města přišla na 22 milionů korun. V Železné Rudě-centru budou stavět všechny osobní a spěšné vlaky, které na příští rok objednal Plzeňský kraj. Nově ale také pět rychlíků, z toho tři zpětné, jež dotuje ministerstvo dopravy. Rychlíky pojedou z Prahy až do Alžbětína, poslední české stanice na státní hranici.
Dráhy opravily před dvěma roky předchozí zastávku Železná Ruda-město, která byla před zbouráním železné opony poslední stanicí vlaků. Tam je nástupiště dlouhé 260 metrů. „Příští rok chceme opravit stanici Brčálník,“ uvedl Václav Šťastný. Na Brčálníku mezi Hojsovou Stráží a Špičákem chce správa železnice, po vzoru německých drah, vyzkoušet vyhřívání nástupišť z geotermálních vrtů. Obsluha stanice by tak nemusela hrabat sníh. Spolu s městem Železná Ruda chce železniční dopravní cesta s pomocí evropských peněz obnovit pro turisty ojedinělou starou vodárnu a topírnu, dříve určenou pro parní lokomotivy. Nachází se u špičáckého portálu téměř 1800 metrů dlouhého tunelu, nejdelšího železničního v Česku, který příští rok oslaví 130. výročí. Radnice se bude snažit získat nevyužitou budovu se třemi místnostmi a věží s vodní nádrží od depa kolejových vozidel Plzeň.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/219492/
Obec by měla ze státního rozpočtu získat 12 milionů korun na stavbu bytů
Nedostatek bytů je problém, který komplikuje život v Merklíně. Situaci by mohla zmírnit dotace ze státního rozpočtu ve výši 12 milionů korun. Obec úspěšně vyšla z tak zvaného ’porcování medvěda’, tedy rozdělování státních dotací. Dvanáct milionů pro Merklín je nejvyšší částka, kterou města a obce na Karlovarsku získají. Tyto peníze chce merklínská radnice použít k přestavbě místního zchátralého nádraží v bytový dům.
Podle poslance parlamentu Miloše Patery prošel tento návrh úspěšně rozpočtovým výborem. „Vybírali jsme projekty, které měly obce co nejlépe připraveny. Teď bude záviset na nich, zda dodrží to, co při přípravě projektu naslibují,„ vysvětlil Patera. Podle něj ovšem ještě nemají obce vyhráno. „Rozpočtový výbor sice projekt schválil, ale důležité bude, jak se k návrhu postaví příští týden poslanecká sněmovna,„ konstatoval.
Pro vedení merklínské radnice je tato dotace klíčová. „Máme připravený projekt a nyní pracujeme na stavebním povolení. V březnu či dubnu bychom chtěli začít stavět. V přízemí bude infocentrum, malé merklínské muzeum a zároveň i pracoviště Českých drah. V prvním patře by pak bylo asi osm bytů. Celkové náklady na stavbu činí dvacet milionů korun. Peníze od státu by tedy pokryly většinu nákladů,„ vysvětlil Josef Níč, starosta Merlína.
O byty mají lidé v Merklíně obrovský zájem. „Už nyní sem docházejí lidé, kteří si chtějí bydlení rezervovat. Rozhodně chceme při výběru nájemníků upřednostnit místní lidi,„ ujistil Níč.
O tom, jak je těžké sehnat v Merklíně byt, ví své i Milada Sziáková. „Manžel tady žije od narození a já čtyři roky. Celou dobu ovšem bydlíme v podnájmech. Obec nemá žádné byty, které by nám mohla nabídnout, a podávat žádost je v podstatě zbytečná snaha,„ posteskla si. „Navíc je získání bytu těžké i proto, že kvůli bydlení v podnájmech vlastně nemáme v obci trvalý pobyt. Tím pádem nám byt nikdo dát nechce,„ dodala Sziáková.
Na projekt přestavby nádraží se podle ní lidé dívají spíše skepticky. „Radnice už to slibuje dlouho. Pokud ovšem dostaneme státní dotace, mohlo by se konečně začít něco dít,„ prohlásila.
Druhou nejúspěšnější obcí z Karlovarska je Nová Role. Pokud příští týden návrh poslanci schválí, poputuje do města devět milionů korun. „Tyto peníze bychom použili na další etapu rekonstrukce naší školy,„ potvrdil Václav Heřman, starosta Nové Role.
(Karlovarský deník)
Nedostatek bytů je problém, který komplikuje život v Merklíně. Situaci by mohla zmírnit dotace ze státního rozpočtu ve výši 12 milionů korun. Obec úspěšně vyšla z tak zvaného ’porcování medvěda’, tedy rozdělování státních dotací. Dvanáct milionů pro Merklín je nejvyšší částka, kterou města a obce na Karlovarsku získají. Tyto peníze chce merklínská radnice použít k přestavbě místního zchátralého nádraží v bytový dům.
Podle poslance parlamentu Miloše Patery prošel tento návrh úspěšně rozpočtovým výborem. „Vybírali jsme projekty, které měly obce co nejlépe připraveny. Teď bude záviset na nich, zda dodrží to, co při přípravě projektu naslibují,„ vysvětlil Patera. Podle něj ovšem ještě nemají obce vyhráno. „Rozpočtový výbor sice projekt schválil, ale důležité bude, jak se k návrhu postaví příští týden poslanecká sněmovna,„ konstatoval.
Pro vedení merklínské radnice je tato dotace klíčová. „Máme připravený projekt a nyní pracujeme na stavebním povolení. V březnu či dubnu bychom chtěli začít stavět. V přízemí bude infocentrum, malé merklínské muzeum a zároveň i pracoviště Českých drah. V prvním patře by pak bylo asi osm bytů. Celkové náklady na stavbu činí dvacet milionů korun. Peníze od státu by tedy pokryly většinu nákladů,„ vysvětlil Josef Níč, starosta Merlína.
O byty mají lidé v Merklíně obrovský zájem. „Už nyní sem docházejí lidé, kteří si chtějí bydlení rezervovat. Rozhodně chceme při výběru nájemníků upřednostnit místní lidi,„ ujistil Níč.
O tom, jak je těžké sehnat v Merklíně byt, ví své i Milada Sziáková. „Manžel tady žije od narození a já čtyři roky. Celou dobu ovšem bydlíme v podnájmech. Obec nemá žádné byty, které by nám mohla nabídnout, a podávat žádost je v podstatě zbytečná snaha,„ posteskla si. „Navíc je získání bytu těžké i proto, že kvůli bydlení v podnájmech vlastně nemáme v obci trvalý pobyt. Tím pádem nám byt nikdo dát nechce,„ dodala Sziáková.
Na projekt přestavby nádraží se podle ní lidé dívají spíše skepticky. „Radnice už to slibuje dlouho. Pokud ovšem dostaneme státní dotace, mohlo by se konečně začít něco dít,„ prohlásila.
Druhou nejúspěšnější obcí z Karlovarska je Nová Role. Pokud příští týden návrh poslanci schválí, poputuje do města devět milionů korun. „Tyto peníze bychom použili na další etapu rekonstrukce naší školy,„ potvrdil Václav Heřman, starosta Nové Role.
(Karlovarský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/219345/
V železniční stanici Ostroměř nenajdeme jen tolik obdivovanou výpravní budovu, která byla oceněna jako nekrásnější české nádraží roku 2007, ale také stylové stavědlo číslo 1 na vjezdu od Hradce Králové. Jeden z tamních signalistů František Průcha potvrzuje, že ve stanici se nachází ještě druhé stavědlo ve směru na Jičín.
Podobně jako samotná stanice je stavědlo číslo 1 doslova obsypáno květinami a vzornou květinovou výzdobou je decentně vyzdoben i interiér. O květiny se staráme bez výhrady všichni – jak muži, tak ženy, říká s úsměvem pan Průcha. Současně dodává, že asi před sedmnácti lety ze stavědla zmizely původní výměnové a závorníkové páky, které byly nahrazeny modernějšími elektromotorickými přestavníky, které podstatně ulehčily službu signalisty.
Na obou stavědlech se průběžně střídá celkem osm signalistů, kteří pracují v nepřetržitých směnách, s výjimkou takzvané výluky služby dopravního zaměstnance, která trvá zhruba od čtvrt na jedenáct v noci do čtvrt na pět ráno. Vzhledem k tomu, že se prozatím na trati Hradec Králové–Turnov neplánuje dálkové ovládání, signalisté naší stanici určitě v blízkém časovém horizontu neopustí, potvrzuje dozorčí provozu stanice Ostroměř František Šafka.
(Železničář)
Podobně jako samotná stanice je stavědlo číslo 1 doslova obsypáno květinami a vzornou květinovou výzdobou je decentně vyzdoben i interiér. O květiny se staráme bez výhrady všichni – jak muži, tak ženy, říká s úsměvem pan Průcha. Současně dodává, že asi před sedmnácti lety ze stavědla zmizely původní výměnové a závorníkové páky, které byly nahrazeny modernějšími elektromotorickými přestavníky, které podstatně ulehčily službu signalisty.
Na obou stavědlech se průběžně střídá celkem osm signalistů, kteří pracují v nepřetržitých směnách, s výjimkou takzvané výluky služby dopravního zaměstnance, která trvá zhruba od čtvrt na jedenáct v noci do čtvrt na pět ráno. Vzhledem k tomu, že se prozatím na trati Hradec Králové–Turnov neplánuje dálkové ovládání, signalisté naší stanici určitě v blízkém časovém horizontu neopustí, potvrzuje dozorčí provozu stanice Ostroměř František Šafka.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/219122/
V polovině listopadu byly na hlavním nádraží v Praze zahájeny práce na 1. etapě rekonstrukce nádražní budovy. Zhotovitel už převzal uvolněné prostory, aktuálně však dochází k uzavření další části odbavovacích hal. Pro cestující je ve stanici připraven přehledný orientační systém, aby vždy našly služby a pokladny, které potřebují. Nově je uzavřena celá levá část dolní haly a levá část galerie v prvním patře. Úschovní skříňky teď najdou cestující v prvním patře na galerii, říká Tomáš Nachtman, vrchní přednosta hlavního nádraží v Praze. Jsme rádi, že se oproti původnímu plánu kvůli stavbě neuzavře celý levý podchod, ale jen malá část při vyústění do horní haly. Díky vstřícnému přístupu zhotovitele tak nejsou cestující zatím omezeni v přístupu k nástupištím. Před časem už byly vnitrostátní pokladny pro denní provoz (5.30-20.00) přesunuty z levé části dolní haly na pravou, kde se dříve prodávaly mezinárodní jízdenky. Vnitrostátní pokladny s nepřetržitým provozem pak cestující najdou v pravé části haly bezprostředně u vchodu z parku (bývalé Infocentrum). Tam je také možné vyřídit průkazy a In-karty. Další změnou je přemístění mezinárodních pokladen do pravé části horní haly.
Informace o spojích a službách Českých drah lidé dostanou v Infocentru, které je aktuálně umístěno v pravé části dolní haly, několik metrů od vnitrostátních pokladen. Informace u prostředního odjezdového tunelu jsou na původním místě, dodává vrchní přednosta Tomáš Nachtman.
V průběhu roku 2008 proběhne na hlavním nádraží také rozsáhlá rekonstrukce prvních čtyř nástupišť, která budou zcela uzavřena, a všechny vlaky budou odjíždět z nástupiště pět, šest nebo sedm. Na jaře 2008, od 5. května do 28. června, bude také zcela uzavřen železniční tunel z hlavního nádraží na Smíchov, všechny vlaky od Plzně a Berouna budou v tomto období končit ve stanici Praha-Smíchov, jako náhradní doprava bude sloužit pražská MHD.
Aktuální informace o změnách na pražském hlavním nádraží jsou průběžně zveřejňovány i s přehlednými nákresy na www.cd.cz/praha. Pro vozíčkáře je k dispozici telefonní linka 972 241 140, kde mohou před cestou zjistit všechny potřebné informace.
(Železničář)