Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
S velkou pompou před nedávnem byla ukončená rekonstrukce hlavního nádraží Ostrava a slibovalo se zvýšení komfortu pro cestující.
Jaká je však skutečnost ve službách pro cestující veřejnost? Restaurace a vedle jídelna jsou od začátku října zavřené a v provozu je jen Nonstop Bistro, které má velmi omezenou kapacitu a i ta je plně obsazená klientelou, která vůbec necestuje, tzv. nádražními štamgasty, a o hygieně ani nemluvě. Takže cestující, jestli se chceš najíst, nebo občerstvit, sedni na tramvaj a zajed si někde blíž k centru a za tu dobu, když budeš mít štěstí, ti neujede vlak.
Nepopírám, něco se zlepšilo, ale v této oblasti ČD mají ještě značný nedostatek. Rozšířené prostory zejí prázdnotou a je to škoda. Možná, že problém je v tom, že se nenašel nájemce těchto prostor a služeb, možná, že to je otázka výše nájmu, a je to škoda. Nedělá to v žádném případě dobrou reklamu ČD, o kterou tak se snaží u domácích zákazníků, ale co horší, ani u cizinců, a to už není reklama jen ČD, ale i města Ostravy, celého Moravskoslezského kraje a nakonec i celé republiky.
Atak nezbývá než doufat, že cestující veřejnost se v brzké době dočká i zlepšení v těchto službách.
Chtěli bychom v to věřit, ale kdo ví?
(Moravskoslezský deník)
Jaká je však skutečnost ve službách pro cestující veřejnost? Restaurace a vedle jídelna jsou od začátku října zavřené a v provozu je jen Nonstop Bistro, které má velmi omezenou kapacitu a i ta je plně obsazená klientelou, která vůbec necestuje, tzv. nádražními štamgasty, a o hygieně ani nemluvě. Takže cestující, jestli se chceš najíst, nebo občerstvit, sedni na tramvaj a zajed si někde blíž k centru a za tu dobu, když budeš mít štěstí, ti neujede vlak.
Nepopírám, něco se zlepšilo, ale v této oblasti ČD mají ještě značný nedostatek. Rozšířené prostory zejí prázdnotou a je to škoda. Možná, že problém je v tom, že se nenašel nájemce těchto prostor a služeb, možná, že to je otázka výše nájmu, a je to škoda. Nedělá to v žádném případě dobrou reklamu ČD, o kterou tak se snaží u domácích zákazníků, ale co horší, ani u cizinců, a to už není reklama jen ČD, ale i města Ostravy, celého Moravskoslezského kraje a nakonec i celé republiky.
Atak nezbývá než doufat, že cestující veřejnost se v brzké době dočká i zlepšení v těchto službách.
Chtěli bychom v to věřit, ale kdo ví?
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/229337/
Jako z jiného světa působí prodejna italských oděvů na pražském hlavním nádraží. Zatímco kolem butiku posedávají bezdomovci, panuje tu přítmí a halou občas prolétne zatoulaný holub, obchod Sasch svítí novotou a u vchodu hlídá ostraha.
Butik je první prodejnou otevřenou při postupné rekonstrukci, kterou na hlavním nádraží od prosince 2006 provádí italská společnost Grandi Stazioni. Díky ní se má zdevastovaný vlakový přístav během pěti let proměnit v centrum plné obchodů a kaváren.
Vprvní fázi zde vzniklo 1 600 metrů čtverečních nových obchodních ploch. V roce 2011 jich má být 16 tisíc, říká za Grandi Stazioni Martin Hamšík. V průběhu ledna převezmou připravené plochy další nájemci. Otevřít mají na přelomu ledna a února. Druhá fáze má skončit do konce tohoto roku. Příští rok se bude přestavovat jižní část nádraží.
(MF Dnes)
Butik je první prodejnou otevřenou při postupné rekonstrukci, kterou na hlavním nádraží od prosince 2006 provádí italská společnost Grandi Stazioni. Díky ní se má zdevastovaný vlakový přístav během pěti let proměnit v centrum plné obchodů a kaváren.
Vprvní fázi zde vzniklo 1 600 metrů čtverečních nových obchodních ploch. V roce 2011 jich má být 16 tisíc, říká za Grandi Stazioni Martin Hamšík. V průběhu ledna převezmou připravené plochy další nájemci. Otevřít mají na přelomu ledna a února. Druhá fáze má skončit do konce tohoto roku. Příští rok se bude přestavovat jižní část nádraží.
(MF Dnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/228761/
Areál železniční stanice se výhledově změní v rámci projektu Živá města k nepoznání
Revitalizace areálu železniční stanice v Teplicích by v rámci projektu Českých drah Živá nádraží měla začít už v příštím roce.
Smlouvu o přestavbě vlakového nádraží podepsaly loni České dráhy s mladoboleslavskou stavební společností Bostas.
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení, která zaberou zřejmě nejdelší úsek realizace projektu, začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009.
Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na 1,6 až 2,1 miliardy korun. Podle představitelů investora jsou finance na realizaci připraveny.
Samotná rekonstrukce hlavní odbavovací haly z roku 1858, která bude stát zhruba 150 miliónů korun, by neměla trvat déle než 18 měsíců.
„Rekonstruovat se bude po etapách a za provozu,„ řekl Právu ředitel projektu Milan Sýkora. Po dokončení by budova měla mít při zachování historického rázu novou fasádu, jednotlivé části budou ale pozměněny. Uvnitř budou restaurovány historické fresky a opraveno schodiště s litinovým zábradlím. Zároveň zde budou vybudovány nové prostory pro komerční využití. Celý projekt je v souladu s územním plánem města. „Přestavba železniční stanice a jejího okolí není megalomanská a její dokončení je reálné. Oživení přirozeného centra města navíc s sebou přinese další investice,„ poznamenal teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS).
V dalších etapách velkolepého projektu se v roce 2010 počítá s výstavbou obchodního centra, jehož součástí by mohl být například multiplex.
Teplice jsou jedním z přibližně 60 měst, která byla vybrána pro projekt Českých drah s názvem Živá nádraží.
„Jeho cílem je přetvořit nádraží na prostor, který se stane součástí života městského centra a svou nabídkou obchodů a volnočasových aktivit přiláká návštěvníky,„ připomněl náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Kolář.
(Právo)
Revitalizace areálu železniční stanice v Teplicích by v rámci projektu Českých drah Živá nádraží měla začít už v příštím roce.
Smlouvu o přestavbě vlakového nádraží podepsaly loni České dráhy s mladoboleslavskou stavební společností Bostas.
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení, která zaberou zřejmě nejdelší úsek realizace projektu, začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009.
Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na 1,6 až 2,1 miliardy korun. Podle představitelů investora jsou finance na realizaci připraveny.
Samotná rekonstrukce hlavní odbavovací haly z roku 1858, která bude stát zhruba 150 miliónů korun, by neměla trvat déle než 18 měsíců.
„Rekonstruovat se bude po etapách a za provozu,„ řekl Právu ředitel projektu Milan Sýkora. Po dokončení by budova měla mít při zachování historického rázu novou fasádu, jednotlivé části budou ale pozměněny. Uvnitř budou restaurovány historické fresky a opraveno schodiště s litinovým zábradlím. Zároveň zde budou vybudovány nové prostory pro komerční využití. Celý projekt je v souladu s územním plánem města. „Přestavba železniční stanice a jejího okolí není megalomanská a její dokončení je reálné. Oživení přirozeného centra města navíc s sebou přinese další investice,„ poznamenal teplický primátor Jaroslav Kubera (ODS).
V dalších etapách velkolepého projektu se v roce 2010 počítá s výstavbou obchodního centra, jehož součástí by mohl být například multiplex.
Teplice jsou jedním z přibližně 60 měst, která byla vybrána pro projekt Českých drah s názvem Živá nádraží.
„Jeho cílem je přetvořit nádraží na prostor, který se stane součástí života městského centra a svou nabídkou obchodů a volnočasových aktivit přiláká návštěvníky,„ připomněl náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Kolář.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/228371/
Italská společnost Grandi Stazioni (GS) se může stát partnerem pro oživení hlavního vlakového nádraží v Plzni. Uvedl to Karel Tabery ze společnosti ČD reality, která partnery pro revitalizace českých nádraží hledá. Podle něj teď ČD reality jedná exkluzivně s Italy o podmínkách případné smlouvy.
České dráhy hledají partnera pro oživení nádraží aktivně už 14 let. Z posledního výběrového řízení vyšla loni jako vítěz pražská developerská společnost Lordship. ČD reality ji daly představenstvu ČD ke schválení. Ktomu ale nedošlo.
„Lordship měl velmi zajímavý a moderní projekt přeměny nádraží. Nabídka ale byla pro dráhy nevýhodná. Především ve smyslu výnosů z projektu,„ uvedl Tabery, podle něhož jsou výše nájmů, sankce za nedodržení projektu a doba užívání nádražních prostor pro dráhy velmi důležité.
Od roku 1994 se už o plzeňské nádraží zajímalo více než 35 potenciálních investorů. Mezi nimi byla například i plzeňská InterCora. Její šéf Ivan Hlaváček ale po jednáních uvedl, že dráhy budou muset ze svých požadavků ustoupit, jinak partnera pro oživení těžko získají. „Při jejich požadavcích je návratnost investice příliš dlouhá,„ uvedl před rokem Hlaváček.
Oživení nádraží vyjde podle odhadů ČD reality na 360 milionů korun. Může dosáhnout ale i dvojnásobku ceny v případě, že se nebude opravovat jen hlavní budova ale i objekty mezi perony.
(Plzeňský deník)
České dráhy hledají partnera pro oživení nádraží aktivně už 14 let. Z posledního výběrového řízení vyšla loni jako vítěz pražská developerská společnost Lordship. ČD reality ji daly představenstvu ČD ke schválení. Ktomu ale nedošlo.
„Lordship měl velmi zajímavý a moderní projekt přeměny nádraží. Nabídka ale byla pro dráhy nevýhodná. Především ve smyslu výnosů z projektu,„ uvedl Tabery, podle něhož jsou výše nájmů, sankce za nedodržení projektu a doba užívání nádražních prostor pro dráhy velmi důležité.
Od roku 1994 se už o plzeňské nádraží zajímalo více než 35 potenciálních investorů. Mezi nimi byla například i plzeňská InterCora. Její šéf Ivan Hlaváček ale po jednáních uvedl, že dráhy budou muset ze svých požadavků ustoupit, jinak partnera pro oživení těžko získají. „Při jejich požadavcích je návratnost investice příliš dlouhá,„ uvedl před rokem Hlaváček.
Oživení nádraží vyjde podle odhadů ČD reality na 360 milionů korun. Může dosáhnout ale i dvojnásobku ceny v případě, že se nebude opravovat jen hlavní budova ale i objekty mezi perony.
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/228369/
Vlaková nádraží v České republice by snad konečně měla začít vypadat civilizovaně. České dráhy je začaly pronajímat soukromým firmám, které tyto prostory využijí komerčně a zároveň se postarají o jejich revitalizaci. Bývá to často nepoměr: Snad všechna města a obce už mají pěkně upravená náměstí i další veřejné prostory a nadále krásní. Vlakové nádraží, jedna ze vstupních bran města, ale v mnoha případech vypadá, jako by nepatřilo do 21. století. Když se k tomu připočtou ještě některé téměř hrůzostrašné vlakové zastávky, poznamenané absencí údržby a vandalstvím, může se zdát, že na dráze se leckde zastavil čas.
PROJEKT NA LÉTA Dráhy zahájily před třemi lety revitalizační projekt s názvem Živá nádraží. Jeho podstata je celkem jednoduchá. »Zahrnujeme sem jak modernizaci a rekonstrukci nádraží, tak zejména naplnění objektu novými funkcemi. Ty klientům umožní, aby zde uspokojovali i takové potřeby, které případně nemusejí s cestováním vůbec souviset,« řekl zástupce ředitele odboru majetkového podnikání generálního ředitelství Českých drah Ing. Karel Tabery. Znamená to, že veškeré prostory, které dráhy nepotřebují přímo k svému provozu, se snaží dlouhodobě pronajmout soukromým subjektům. Ty se pak mají postarat o vše, od předprojektové a projektové přípravy až po vlastní stavební úpravy. Náklady hradí ze zisku z pronajatých prostor.
Smlouvy o pronájmu se uzavírají na dlouhou dobu, zpravidla na 30 let, protože se předpokládá, že nejen samotná přeměna, ale i návratnost vložených finančních prostředků budou dlouhodobé. Dráhy trvají při uzavírání smluv na tom, aby se nejdříve opravila výpravní budova, tedy ta, kde se prodávají jízdenky a již veřejnost většinou vnímá jako vlastní nádraží. Důvodem je skutečnost, že developeři mívají snahu dělat tyto práce až nakonec, kdy je možné je financovat z už vydělaných peněz.
Říci paušálně, jak dlouho očekávaná přeměna od uzavření smlouvy potrvá, není možné. U každého nádraží je to prý individuální, někde mohou stačit dva roky, jinde jich bude třeba až třicet.
NA VŠECHNY SE NEDOSTANE České dráhy mají prý (Ing. Tabery užil výrazu »říká se, že...«) 2580 nádraží a zastávek, pokud se počítají i ty, kde není žádná budova. Z nich je k revitalizaci zatím vybrán pouhý zlomek - asi 120. Jsou to takové, kde se vyskytuje natolik dostatečný počet cestujících, aby to zaujalo zájemce o pronájem. Z toho logicky vyplývá, že na všechny se hned tak v rámci projektu nedostane, na některé dokonce vůbec. Co s nimi?
Dráhy hodlají něco málo rekonstruovat z vlastních prostředků, ale ty nejsou moc velké. »Obávám se, že tu zůstanou některá nádraží a zastávky, kde nejsou prostory k využití. Budou tu strašit do té doby, než někdo řekne, milá obci, proč se o to nepostaráš, a donutí zastupitele, aby s námi jednali. My máme jen určitou finanční a personální kapacitu a pochopitelně se musíme věnovat těm lokalitám, přes které přechází nejvíc lidí. To také děláme. Na ty menší, malé až nicotné nezbývá,« řekl Ing. Tabery.
Námitku, že tyto »menší, malé a nicotné« jsou opět v menších a malých obcích, jejichž rozpočet je malý a nicotný, Ing. Tabery chápe, ale podle něho dráhy jako akciová společnost nejsou charitou. Je to záležitost politické reprezentace, která má uzpůsobit rozdělování daní tak, aby se dostalo i na tyto obce. »Všichni to házejí na nás, ale neuvědomují si, že od roku 1940 nedal do nádraží nikdo skoro ani korunu. Za socialismu se spíš stavěla nová, než aby se opravovala stará,« řekl.
MOŽNOSTI VYUŽITÍ Obce považují představitelé drah za velmi důležité partnery. Oslovují je a snaží se je do tohoto procesu zapojit. Inspirovali se německým a zejména švýcarským modelem, podle něhož skýtají nádražní prostory, které dráha nepotřebuje ke svému provozu, obrovské možnosti využití. Podle švýcarského konceptu je možné některé zastávky dokonce úplně provozně opustit. Vlaky tam sice pravidelně jezdí a zastavují, ale budovy se prodaly nebo převedly na obce, které je využívají pro své p
PROJEKT NA LÉTA Dráhy zahájily před třemi lety revitalizační projekt s názvem Živá nádraží. Jeho podstata je celkem jednoduchá. »Zahrnujeme sem jak modernizaci a rekonstrukci nádraží, tak zejména naplnění objektu novými funkcemi. Ty klientům umožní, aby zde uspokojovali i takové potřeby, které případně nemusejí s cestováním vůbec souviset,« řekl zástupce ředitele odboru majetkového podnikání generálního ředitelství Českých drah Ing. Karel Tabery. Znamená to, že veškeré prostory, které dráhy nepotřebují přímo k svému provozu, se snaží dlouhodobě pronajmout soukromým subjektům. Ty se pak mají postarat o vše, od předprojektové a projektové přípravy až po vlastní stavební úpravy. Náklady hradí ze zisku z pronajatých prostor.
Smlouvy o pronájmu se uzavírají na dlouhou dobu, zpravidla na 30 let, protože se předpokládá, že nejen samotná přeměna, ale i návratnost vložených finančních prostředků budou dlouhodobé. Dráhy trvají při uzavírání smluv na tom, aby se nejdříve opravila výpravní budova, tedy ta, kde se prodávají jízdenky a již veřejnost většinou vnímá jako vlastní nádraží. Důvodem je skutečnost, že developeři mívají snahu dělat tyto práce až nakonec, kdy je možné je financovat z už vydělaných peněz.
Říci paušálně, jak dlouho očekávaná přeměna od uzavření smlouvy potrvá, není možné. U každého nádraží je to prý individuální, někde mohou stačit dva roky, jinde jich bude třeba až třicet.
NA VŠECHNY SE NEDOSTANE České dráhy mají prý (Ing. Tabery užil výrazu »říká se, že...«) 2580 nádraží a zastávek, pokud se počítají i ty, kde není žádná budova. Z nich je k revitalizaci zatím vybrán pouhý zlomek - asi 120. Jsou to takové, kde se vyskytuje natolik dostatečný počet cestujících, aby to zaujalo zájemce o pronájem. Z toho logicky vyplývá, že na všechny se hned tak v rámci projektu nedostane, na některé dokonce vůbec. Co s nimi?
Dráhy hodlají něco málo rekonstruovat z vlastních prostředků, ale ty nejsou moc velké. »Obávám se, že tu zůstanou některá nádraží a zastávky, kde nejsou prostory k využití. Budou tu strašit do té doby, než někdo řekne, milá obci, proč se o to nepostaráš, a donutí zastupitele, aby s námi jednali. My máme jen určitou finanční a personální kapacitu a pochopitelně se musíme věnovat těm lokalitám, přes které přechází nejvíc lidí. To také děláme. Na ty menší, malé až nicotné nezbývá,« řekl Ing. Tabery.
Námitku, že tyto »menší, malé a nicotné« jsou opět v menších a malých obcích, jejichž rozpočet je malý a nicotný, Ing. Tabery chápe, ale podle něho dráhy jako akciová společnost nejsou charitou. Je to záležitost politické reprezentace, která má uzpůsobit rozdělování daní tak, aby se dostalo i na tyto obce. »Všichni to házejí na nás, ale neuvědomují si, že od roku 1940 nedal do nádraží nikdo skoro ani korunu. Za socialismu se spíš stavěla nová, než aby se opravovala stará,« řekl.
MOŽNOSTI VYUŽITÍ Obce považují představitelé drah za velmi důležité partnery. Oslovují je a snaží se je do tohoto procesu zapojit. Inspirovali se německým a zejména švýcarským modelem, podle něhož skýtají nádražní prostory, které dráha nepotřebuje ke svému provozu, obrovské možnosti využití. Podle švýcarského konceptu je možné některé zastávky dokonce úplně provozně opustit. Vlaky tam sice pravidelně jezdí a zastavují, ale budovy se prodaly nebo převedly na obce, které je využívají pro své p
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/228363/
Na komfort při cestování vlakem si budou v letošním roce zvykat obyvatelé Jeseníku. Zdejší nádraží má totiž před sebou nákladnou rekonstrukci. Postižení lidé ocení bezbariérové úpravy, cestující budou mít pohodlnější čekárnu. „Chceme také odstranit nevhodné zásahy a vrátit nádražní budově její původní podobu,„ sdělil vrchní přednosta Správy dopravní cesty Olomouc Václav John. Samotný Jeseník se k opravám připojí také. Zaplatí úpravy prostoru před nádražím.
(Mladá fronta DNES)
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/228357/
Místní vlakové nádraží se dočká výrazných změn. „Oprava nádraží je dlouhodobě připravována a projednávána jako společná investice Správy železniční dopravní cesty, Českých drah, a. s., a města Týniště,„ informovala Markéta Krausová, tisková mluvčí Českých drah, a. s. Změn dozná kolejiště, přibudou perony a zřídí se podchod do současného zastřešeného prostoru. „Investice Českých drah by měla obsáhnout rekonstrukci vlastních budov včetně jejich předpokládaného propojení. Finance města by měly pokrýt zejména řešení ploch před nádražím. V roce 2008 se bude zpracovávat projektová dokumentace na rekonstrukci budov v součinnosti se zpracovatelem investice – Správou železniční dopravní cesty. Bude se rvoněž uplatňovat žádost o zařazení do plánu investic,„ pokračovala mluvčí. Podle prvních studií by stavba měla přijít zhruba na 16 milionů korun. „Skutečné náklady se od této částky mohou lišit a budou upřesněny právě až po zpracování projektu a vyhotovení rozpočtu navržených prací,„ uzavřela Krausová.
(Rychnovský deník)
(Rychnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/228045/
Tělesné teplo ze stovek tisíců pasažérů, kteří projdou denně Hlavním nádražím ve Stockholmu, bude využito k vytápění nových kanceláří a obchodů nedaleko stojícího centra."Hlavním nádražím projde mnoho lidí... Chceme část toho tepla, které vytvoří, využít k vytápění nové budovy," prohlásil Karl Sundholm ze státní společnosti Jernhuset.
Každodenně největší stanicí v hlavní švédské metropoli projde až 250 tisíc osob, kteří spěchají na vlak, podzemní dráhu nebo prostě navštíví zdejší butiky a obchody. "Všichni lidé tvoří teplo a tohoto tepla se ve skutečnosti dá jen velmi těžce zbavit. Místo otevírání oken a mrhání větráním ho chceme pomocí ventilačního systému využít," uvedl Sundholm.
Podle návrhů bude tělesné teplo ohřívat vodu, která bude pumpována trubkami do nové budovy, kde vyjma kanceláří bude také malý hotel a několik obchodů. Stavba i vytápění mají být dokončeny v roce 2010."Je to stará technologie, ale využívaná novým způsobem. Budou to jen trubky, voda a pumpy, ale nikdy jsme neslyšeli o nikom jiném, kdo by tuto technologii takto využíval," dodal Sundholm.
Podle něj se náklady na vytápění mohou snížit až o 20 procent...
(Blesk)
Každodenně největší stanicí v hlavní švédské metropoli projde až 250 tisíc osob, kteří spěchají na vlak, podzemní dráhu nebo prostě navštíví zdejší butiky a obchody. "Všichni lidé tvoří teplo a tohoto tepla se ve skutečnosti dá jen velmi těžce zbavit. Místo otevírání oken a mrhání větráním ho chceme pomocí ventilačního systému využít," uvedl Sundholm.
Podle návrhů bude tělesné teplo ohřívat vodu, která bude pumpována trubkami do nové budovy, kde vyjma kanceláří bude také malý hotel a několik obchodů. Stavba i vytápění mají být dokončeny v roce 2010."Je to stará technologie, ale využívaná novým způsobem. Budou to jen trubky, voda a pumpy, ale nikdy jsme neslyšeli o nikom jiném, kdo by tuto technologii takto využíval," dodal Sundholm.
Podle něj se náklady na vytápění mohou snížit až o 20 procent...
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/228038/
Jen detail v podobě zhruba 150 milionů korun chybí turnovské radnici, aby se pustila do budování dopravního terminálu u vlakového nádraží.
Společné přestupní místo pro vlakovou, autobusovou i osobní dopravu město plánuje již tři roky. Letos se radnici podařilo odkoupit všechny klíčové pozemky a s majiteli několika zbývajících se dohodla o budoucím prodeji. „S vlastníky pozemků jsme uzavřeli dohodu, nyní může proběhnout územní řízení k autobusovému terminálu a parkovacímu domu,“ sdělila starostka Turnova Hana Maierová. Radnice musela ustoupit od původního záměru využít pro areál terminálu prostor bývalých uhelných skladů, protože jejich majitelka je odmítla městu odprodat. „Musíme také vypracovat novou studii, jak bude terminál vypadat. V té původní se počítalo i s věcmi, které nebude potřeba dělat,“ vysvětlila starostka.
Nová studie vnitřních prostor haly Českých drah bude stát přibližně 90 tisíc korun a nebude počítat například s restaurací uvnitř haly, protože naproti hale vznikla restaurace a rychlé občerstvení Albion. Rovněž nebude potřeba stavět podchody pod nástupiště, neboť České dráhy nástupiště upravily do moderní bezpečné podoby. Radnice naopak uvažuje o umístění pobočky knihovny a klubu důchodců.
Nejprve se ale město musí dohodnout s Českými drahami na formě spolupráce, protože dopravní společnost o rekonstrukci zastaralé budovy zatím neuvažuje.
„Ideální by bylo, kdybynám České dráhy budovu dlouhodobě pronajaly, třeba na dvacet let. Město by nájem umořovalo vloženými investicemi,“ uvedla šéfka odboru správy majetku Ludmila Těhníková. Podle ní podobný model dlouhodobého pronájmu zafungoval při rekonstrukci nádraží ve Vlašimi.
Nyní musí město zatížené budováním centra Střelnice a do budoucna i spoluúčastí na kanalizačním projektu Čistá Jizera vymyslet, kde na terminál vezme peníze. Jenom rekonstrukce nádražní haly bude stát kolem padesáti milionů korun.
Původně radnice počítala s podporou kraje, ten může městu pomoci nanejvýš se sháněním dotací. „Kraj sice má koncepci rozvoje integrované dopravy, ale o peníze spolu budou soupeřit ještě projekty Regiotram či tramvaj do libereckých Rochlic,“ poznamenala Maierová.
(Turnovský a semilský deník)
Společné přestupní místo pro vlakovou, autobusovou i osobní dopravu město plánuje již tři roky. Letos se radnici podařilo odkoupit všechny klíčové pozemky a s majiteli několika zbývajících se dohodla o budoucím prodeji. „S vlastníky pozemků jsme uzavřeli dohodu, nyní může proběhnout územní řízení k autobusovému terminálu a parkovacímu domu,“ sdělila starostka Turnova Hana Maierová. Radnice musela ustoupit od původního záměru využít pro areál terminálu prostor bývalých uhelných skladů, protože jejich majitelka je odmítla městu odprodat. „Musíme také vypracovat novou studii, jak bude terminál vypadat. V té původní se počítalo i s věcmi, které nebude potřeba dělat,“ vysvětlila starostka.
Nová studie vnitřních prostor haly Českých drah bude stát přibližně 90 tisíc korun a nebude počítat například s restaurací uvnitř haly, protože naproti hale vznikla restaurace a rychlé občerstvení Albion. Rovněž nebude potřeba stavět podchody pod nástupiště, neboť České dráhy nástupiště upravily do moderní bezpečné podoby. Radnice naopak uvažuje o umístění pobočky knihovny a klubu důchodců.
Nejprve se ale město musí dohodnout s Českými drahami na formě spolupráce, protože dopravní společnost o rekonstrukci zastaralé budovy zatím neuvažuje.
„Ideální by bylo, kdybynám České dráhy budovu dlouhodobě pronajaly, třeba na dvacet let. Město by nájem umořovalo vloženými investicemi,“ uvedla šéfka odboru správy majetku Ludmila Těhníková. Podle ní podobný model dlouhodobého pronájmu zafungoval při rekonstrukci nádraží ve Vlašimi.
Nyní musí město zatížené budováním centra Střelnice a do budoucna i spoluúčastí na kanalizačním projektu Čistá Jizera vymyslet, kde na terminál vezme peníze. Jenom rekonstrukce nádražní haly bude stát kolem padesáti milionů korun.
Původně radnice počítala s podporou kraje, ten může městu pomoci nanejvýš se sháněním dotací. „Kraj sice má koncepci rozvoje integrované dopravy, ale o peníze spolu budou soupeřit ještě projekty Regiotram či tramvaj do libereckých Rochlic,“ poznamenala Maierová.
(Turnovský a semilský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/227280/
Jičínská radnice musí dát dvacet tisíc korun, pokud chce získat od společnosti ČD reality podmínky pro výběrové řízení na rekonstrukci vlakového nádraží.
Dvacet tisíc korun dá město společnosti ČD reality za získání podmínek pro výběrové řízení na rekonstrukci vlakového nádraží v Jičíně. O připravovaném záměru se radnice dozvěděla v polovině prosince, a protože se od loňska zabývá myšlenkou vytvoření společného terminálu autobusové i vlakové dopravy právě přebudováním jičínského nádraží, začala se ihned o plán zajímat. Ale marně. Bez povinného poplatku neměla šanci údaje o budoucím dění získat.
Nevole na radnici
Postup vzbudil na městském úřadě nevoli. „Jiným způsobem nemáme možnost informace získat, buď budeme projekt ignorovat, nebo zaplatíme, je to zvláštní a nehorázné, ale nemáme jinou šanci,“ uvedl místostarosta Richard Koníř. Jičínští mají informace, že se projekt týká právě pozemků, s nimiž počítali na vytvoření společného terminálu.
O této myšlence hovořil starosta Martin Puš před více než rokem s představiteli Českých drah, kteří v Jičíně pořádali seminář, a záměr společného terminálu tehdy získal podporu obou partnerů. Zdroj financování pak chtěli získat z peněz Evropské unie. Poté však jednání utichla a po roce je opět vše jinak.
„Podklady si koupíme, nemůžeme si dovolit, aby došlo k nějakému nakládání s pozemky, když máme zájem vybudovat na nich autobusové nádraží,“ dodal místostarosta Ladislav Brykner. Firma ČD reality vypsala výběrové řízení na rekonstrukci, chtějí vybrat partnera pro přípravu, realizaci a rozvoj železniční stanice Jičín, a takto vyhledá nejvhodnějšího zájemce.
„Nevíme, zda jde o drobné úpravy či výraznější modernizaci, kterou by nádraží potřebovalo, a nemůžeme si dovolit přijít o možnost do projektu vstoupit kvůli 20 tisícům korun,“ doplnil Ladislav Brykner.
(Jičínský deník)
Dvacet tisíc korun dá město společnosti ČD reality za získání podmínek pro výběrové řízení na rekonstrukci vlakového nádraží v Jičíně. O připravovaném záměru se radnice dozvěděla v polovině prosince, a protože se od loňska zabývá myšlenkou vytvoření společného terminálu autobusové i vlakové dopravy právě přebudováním jičínského nádraží, začala se ihned o plán zajímat. Ale marně. Bez povinného poplatku neměla šanci údaje o budoucím dění získat.
Nevole na radnici
Postup vzbudil na městském úřadě nevoli. „Jiným způsobem nemáme možnost informace získat, buď budeme projekt ignorovat, nebo zaplatíme, je to zvláštní a nehorázné, ale nemáme jinou šanci,“ uvedl místostarosta Richard Koníř. Jičínští mají informace, že se projekt týká právě pozemků, s nimiž počítali na vytvoření společného terminálu.
O této myšlence hovořil starosta Martin Puš před více než rokem s představiteli Českých drah, kteří v Jičíně pořádali seminář, a záměr společného terminálu tehdy získal podporu obou partnerů. Zdroj financování pak chtěli získat z peněz Evropské unie. Poté však jednání utichla a po roce je opět vše jinak.
„Podklady si koupíme, nemůžeme si dovolit, aby došlo k nějakému nakládání s pozemky, když máme zájem vybudovat na nich autobusové nádraží,“ dodal místostarosta Ladislav Brykner. Firma ČD reality vypsala výběrové řízení na rekonstrukci, chtějí vybrat partnera pro přípravu, realizaci a rozvoj železniční stanice Jičín, a takto vyhledá nejvhodnějšího zájemce.
„Nevíme, zda jde o drobné úpravy či výraznější modernizaci, kterou by nádraží potřebovalo, a nemůžeme si dovolit přijít o možnost do projektu vstoupit kvůli 20 tisícům korun,“ doplnil Ladislav Brykner.
(Jičínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/227253/
Přístup na vlakové nádraží v Uh. Brodě je pro mnohé, hlavně starší občany problematický. Míří-li totiž z nádraží do centra města, musí zdolat některé ze dvou schodišť a vozíčkáři musí rovnou objet půl města. Snazší přístup měla pomoci vyřešit nová lávka, která by propojila centrum Uh. Brodu jak s nádražím, tak později i s jeho jižní částí. Její stavba je však odložena na neurčito.
Zastupitelé města na svém posledním zasedání odsouhlasili druhé, úspornější řešení. To navrhl Pavel Chramosta z oddělení strategického rozvoje. „Napadlo mě zrušit tak zvané malé schody k nádraží a místo nich nainstalovat eskalátory. Samozřejmě s dostatečně širokými nášlapnými plochami tak, aby na jezdící schod mohl pohodlně vjet i vozík či kočárek,“ popsal Chramosta.
Město na odstranění stávajících schodů a koupi a instalaci eskalátorů vyčlenilo mimořádnou částku ze svého rozpočtu.
„Osvědčí-li se eskalátory k nádraží, určitě budeme uvažovat o jejich instalaci všude, kde se dosud nachází alespoň deset kamenných schodků,“ dodal starosta Ladislav Kryštof.
(Dobrý den s kurýrem)
Zastupitelé města na svém posledním zasedání odsouhlasili druhé, úspornější řešení. To navrhl Pavel Chramosta z oddělení strategického rozvoje. „Napadlo mě zrušit tak zvané malé schody k nádraží a místo nich nainstalovat eskalátory. Samozřejmě s dostatečně širokými nášlapnými plochami tak, aby na jezdící schod mohl pohodlně vjet i vozík či kočárek,“ popsal Chramosta.
Město na odstranění stávajících schodů a koupi a instalaci eskalátorů vyčlenilo mimořádnou částku ze svého rozpočtu.
„Osvědčí-li se eskalátory k nádraží, určitě budeme uvažovat o jejich instalaci všude, kde se dosud nachází alespoň deset kamenných schodků,“ dodal starosta Ladislav Kryštof.
(Dobrý den s kurýrem)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/227244/
Cestující na železniční trati ve směru Hlučín se zřejmě cítí jako v hororu. Železniční stanice, respektive čekárny, jsou v dezolátním stavu, někde chybějí úplně. „Je to zoufalé. Trať Opava -Hlučín chátrá. Peníze jdou jinam, zřejmě tato trať není pro České dráhy tak výnosná,„ uvedl starosta Kozmic Petr Kozák s tím, že po roce a půl se obci podařilo vybudovat alespoň malou čekárnu. V současné době jedná vedení obce s drahami o umístění lavičky a o posunutí osvětlení před vchod čekárny. S tím samým problémem se potýkají také v Zábřehu u Hlučína. „Žádali jsme zástupce drah, aby nám dovolili vystavět v Zábřehu přístřešek, nebo zprovoznili budovu, aby se měli cestující před nepřízní počasí kam schovat,„ řekl před nedávnem starosta Dolního Benešova Martin Štefek. Konkrétních výsledků však zatím nedosáhli. Kladnými výsledky jednání s drahami se můžou prozatím pochlubit jen Bolatice. Ty se výstavby přístřešku dočkaly po pětiletém úsilí.
(Moravskoslezský deník)
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/226551/
Jako první otevřel obchod s oděvy, ostatní prodejny se přidají na začátku roku
Pražané se včera mohli poprvé seznámit s budoucí podobou obchodů v hale hlavního nádraží. Odstranění zábran z části nového komplexu poodkrylo novou tvář dolní haly.
Z celkem 1600 metrů čtverečních obchodních ploch otevřel na ukázku pouze obchod s oděvy. „Chtěli jsme, aby první obchod otevřel ještě před Vánoci,“ prohlásil Martin Hamšík, tiskový mluvčí italské společnosti Grandi Stazioni, která rekonstrukci provádí.
Ostatní prostory se zákazníkům otevřou nejpozději v březnu. V rámci komplexu budou například obchody s knihami, dárkovým zbožím, kavárna či trafika.
„Jednáme i se zástupci bank a cestovních kanceláří, které by tu rády měly své pobočky,“ popsal Hamšík situaci, kdy ještě není o všech nájemcích rozhodnuto.
Žádné laciné obchody
Zákazníci by se měli připravit na cenovou hladinu odpovídající centru města. „Úroveň cen bude odpovídat kupní síle návštěvníků, a vzhledem k tomu, že nádraží je brána do metropole, tak tu sílu nečekáme nijak malou,“ připustil Hamšík fakt, že se o laciné obchody jednat nebude.
Pro samotné pasažéry vlaků Českých drah, kteří budovou hlavního nádraží pouze procházejí na nástupiště, se dokončením první etapy rekonstrukce nic významného nemění. Před neotevřenými obchody zůstávají postavené zábrany.
„Stále je uzavřena celá levá část dolní haly a levá část galerie v prvním patře,“ sdělil vrchní přednosta nádraží Tomáš Nachtman.
Kvůli tomu nenajdou lidé pokladny na stejném místě, kde byli zvyklí kupovat jízdenky před rekonstrukcí. Vnitrostátní pokladny se přemístily do pravé části dolní haly, mezinárodní jsou pak o patro výše.
„Naštěstí se oproti původnímu plánu neuzavře celý podchod, takže cestující zatím nejsou omezeni v přístupu k nástupištím,“ informoval Nachtman.
První opravdu velké změny se cestující dočkají na konci příštího roku. České dráhy pro ně otevřou moderní zákaznické centrum v prostoru bývalé úschovny zavazadel.
Celá rekonstrukce skončí v roce 2011. „Na závěr máme v plánu nejtěžší úkol, rekonstrukci Fantovy budovy,“ řekl Hamšík. Celkové náklady pětileté práce vyšplhají na 850 milionů korun.
Harmonogram rekonstrukce
1. etapa
prosinec 2006 – prosinec 2007 - 1600 metrů čtverečních obchodních prostor v dolní hale - noví nájemci otevřou nejpozději v březnu
2. etapa
leden – prosinec 2008 - v severní části dolní haly vyroste nové zákaznické centrum ČD - vedle bude 3000 čtverečních metrů obchodů a úschovna zavazadel
3. etapa
leden 2009 – rok 2010 - práce se přesunou na jižní část, kde vyrostou další obchody
4. etapa
rok 2010 – prosinec 2011 - oprava secesní Fantovy budovy včetně Fantovy kavárny - novou tvář dostanou nástupiště
(Pražský deník)
Pražané se včera mohli poprvé seznámit s budoucí podobou obchodů v hale hlavního nádraží. Odstranění zábran z části nového komplexu poodkrylo novou tvář dolní haly.
Z celkem 1600 metrů čtverečních obchodních ploch otevřel na ukázku pouze obchod s oděvy. „Chtěli jsme, aby první obchod otevřel ještě před Vánoci,“ prohlásil Martin Hamšík, tiskový mluvčí italské společnosti Grandi Stazioni, která rekonstrukci provádí.
Ostatní prostory se zákazníkům otevřou nejpozději v březnu. V rámci komplexu budou například obchody s knihami, dárkovým zbožím, kavárna či trafika.
„Jednáme i se zástupci bank a cestovních kanceláří, které by tu rády měly své pobočky,“ popsal Hamšík situaci, kdy ještě není o všech nájemcích rozhodnuto.
Žádné laciné obchody
Zákazníci by se měli připravit na cenovou hladinu odpovídající centru města. „Úroveň cen bude odpovídat kupní síle návštěvníků, a vzhledem k tomu, že nádraží je brána do metropole, tak tu sílu nečekáme nijak malou,“ připustil Hamšík fakt, že se o laciné obchody jednat nebude.
Pro samotné pasažéry vlaků Českých drah, kteří budovou hlavního nádraží pouze procházejí na nástupiště, se dokončením první etapy rekonstrukce nic významného nemění. Před neotevřenými obchody zůstávají postavené zábrany.
„Stále je uzavřena celá levá část dolní haly a levá část galerie v prvním patře,“ sdělil vrchní přednosta nádraží Tomáš Nachtman.
Kvůli tomu nenajdou lidé pokladny na stejném místě, kde byli zvyklí kupovat jízdenky před rekonstrukcí. Vnitrostátní pokladny se přemístily do pravé části dolní haly, mezinárodní jsou pak o patro výše.
„Naštěstí se oproti původnímu plánu neuzavře celý podchod, takže cestující zatím nejsou omezeni v přístupu k nástupištím,“ informoval Nachtman.
První opravdu velké změny se cestující dočkají na konci příštího roku. České dráhy pro ně otevřou moderní zákaznické centrum v prostoru bývalé úschovny zavazadel.
Celá rekonstrukce skončí v roce 2011. „Na závěr máme v plánu nejtěžší úkol, rekonstrukci Fantovy budovy,“ řekl Hamšík. Celkové náklady pětileté práce vyšplhají na 850 milionů korun.
Harmonogram rekonstrukce
1. etapa
prosinec 2006 – prosinec 2007 - 1600 metrů čtverečních obchodních prostor v dolní hale - noví nájemci otevřou nejpozději v březnu
2. etapa
leden – prosinec 2008 - v severní části dolní haly vyroste nové zákaznické centrum ČD - vedle bude 3000 čtverečních metrů obchodů a úschovna zavazadel
3. etapa
leden 2009 – rok 2010 - práce se přesunou na jižní část, kde vyrostou další obchody
4. etapa
rok 2010 – prosinec 2011 - oprava secesní Fantovy budovy včetně Fantovy kavárny - novou tvář dostanou nástupiště
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/226220/
S válečnou přestávkou prakticky od vzniku Československa v roce 1918 zastavovaly kvůli pasové kontrole na česko-polské hranici mezinárodní rychlíky v Petrovicích u Karviné. Nyní už to neplatí. „Vlaky do Polska v Petrovicích zastavovaly jen kvůli policistům. Nový jízdní řád zavedený 9. prosince už s těmito zastávkami nepočítá, teď už tu jen projíždějí,„ říká Luďka Hnulíková, ředitelka Odboru osobní dopravy a přepravy Českých drah.
Starosta Petrovic Petr Trojek (ODS) však z rychlíkového otevření hranic přílišnou radost nemá. „Lidé vystupující kvůli pasovým kontrolám udělali na nádraží slušnou tržbu, nyní letitá tradice skončila. Nechápu to, stejně tady vlaky, údajně kvůli výměně lokomotiv, stávávají, ale lidé nesmějí vystupovat. Je to hodně nešťastné,„ povzdychl si.
(Právo)
Starosta Petrovic Petr Trojek (ODS) však z rychlíkového otevření hranic přílišnou radost nemá. „Lidé vystupující kvůli pasovým kontrolám udělali na nádraží slušnou tržbu, nyní letitá tradice skončila. Nechápu to, stejně tady vlaky, údajně kvůli výměně lokomotiv, stávávají, ale lidé nesmějí vystupovat. Je to hodně nešťastné,„ povzdychl si.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/225089/
Už dnes se zákazníci poprvé podívají do nových obchodů v opravené části budovy hlavního nádraží.
„Chceme cestujícím a návštěvníkům umožnit, aby si poprvé mohli nakoupit ještě před letošními Vánocemi. Ukončení první části rekonstrukce je jen prvním krokem celkové obnovy nádraží, na který navazuje další část oprav,„ řekl Andrea Odoardi, jednatel společnosti Grandi Stazioni, která je investorem rekonstrukce nádraží.
První fáze oprav byla zahájena v prosinci loňského roku a podle plánu skončila po dvanácti měsících. V prostřední části vstupní haly vzniklo šestnáct set metrů čtverečních nových obchodních prostor, které budou postupně předávány nájemníkům. Ti si je už upraví podle svého.
Zatímco první etapa oprav končí, o kus dál v severní části haly už začíná fáze číslo dvě: výstavba centra Českých drah, kde si přibližně od konce roku 2008 koupí cestující jízdenku nebo získají informace o spojích. Objeví se tu i další obchody. Celková obnova hlavního nádraží potrvá pět 5 let.
(Mladá fronta DNES)
„Chceme cestujícím a návštěvníkům umožnit, aby si poprvé mohli nakoupit ještě před letošními Vánocemi. Ukončení první části rekonstrukce je jen prvním krokem celkové obnovy nádraží, na který navazuje další část oprav,„ řekl Andrea Odoardi, jednatel společnosti Grandi Stazioni, která je investorem rekonstrukce nádraží.
První fáze oprav byla zahájena v prosinci loňského roku a podle plánu skončila po dvanácti měsících. V prostřední části vstupní haly vzniklo šestnáct set metrů čtverečních nových obchodních prostor, které budou postupně předávány nájemníkům. Ti si je už upraví podle svého.
Zatímco první etapa oprav končí, o kus dál v severní části haly už začíná fáze číslo dvě: výstavba centra Českých drah, kde si přibližně od konce roku 2008 koupí cestující jízdenku nebo získají informace o spojích. Objeví se tu i další obchody. Celková obnova hlavního nádraží potrvá pět 5 let.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/225087/
Znojmo se bude finančně spolupodílet na stavbě nové železniční zastávky Nový Šaldorf-Sedlešovice. „Nevidím v tom pro město žádný přínos,„ reagoval zastupitel Ludvík Hekrle. Starosta Petr Nezveda to však vidí jinak: „Domnívám se, že zastávku mohou využívat třeba cykloturisté a může přispět k rozvoji vinařské turistiky.„ Většinu nákladů z asi 5,5 milionu korun ponese Správa železniční dopravní cesty. Zbytek potřebných prostředků si mezi sebe rozdělí Nový Šaldorf-Sedlešovice a Znojmo. Stavba bude finančně zařazena do akce elektrifikace traťového úseku Šatov-Znojmo.
(Znojemsko)
(Znojemsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/224891/
Na pardubickém nádraží se hýbalo s pokladnami. Od včerejška se všechny jízdenky kupují v jediné části nádražní haly. Oddělené ČD centrum, kde se prodávaly jízdenky na zahraniční spoje a místenky a kde se poskytovaly informace, je nyní zavřené.
„Sestěhovali jsme všechny pokladny na jedno místo. Ukázalo se, že jejich umístění, jak ho v roce 1947 navrhl Karel Řepa, bylo nejlepší. Oddělené ČD centrum, které vzniklo v devadesátých letech, přestalo v pondělí fungovat,„ uvedl Michal Štěpánek, přednosta pardubického nádraží.
Nové pokladny na nádražích budou mít čtyři druhy přepážek. „Nejpočetnější budou přepážky pro základní odbavení. U nich si cestující rychle koupí jednorázovou jízdenku a pojede. U přepážek nabízejících komplexní odbavení se budou prodávat jízdenky a místenky všech typů, vystavovat průkazky a kilometrické banky a poskytovat informace. Přepážky pro přednostní odbavení slouží cestujícím pendolinem a 1. třídou, těhotné ženy a tělesně postižené. Slouží i jako směnárna. Servisní přepážka dává informace, vystavuje potvrzení, prodává jízdní řády, zájezdy a suvenýry,„ řekl manažer osobní přepravy Českých drah Aleš Ondrůj.
Změna, kterou dráhy včera v Pardubicích provedly, čeká i další česká nádraží. Pro cestující to tak bude pohodlnější a přehlednější. „Postupně se chystáme přeorganizovat systém odbavení cestujících na šedesáti největších nádražích tak, aby bylo logické, mělo jednotné označení a probíhalo na různých místech stejně,„ vysvětlil Ondrůj.
V Pardubicích navíc u východu na nástupiště přibyl tmavěmodrý informační stojan s přehledným plánem nádraží, na kterém jsou vyznačeny všechny poskytované služby i rozdělení přepážek.
Úprava pokladen, jejich nové vybavení, zavedení klimatizace a počítačové sítě stálo v Pardubicích zhruba 400 tisíc korun. Podle Ondrůje se peníze drahám brzy vrátí zpět. „Zaplatí je jako nájem provozovatel lékárny, která se v prvních měsících příštího roku nastěhuje do prostor, které včera uvolnilo ČD centrum,„ řekl Ondrůj.
Lékárna podle něj bude hojně využívána cestujícími i lidmi z Pardubic, pro které je nádraží snadno dostupné městskou dopravou.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Takže pracně a nákladně budovaná ČD centra, mnohde spojená s informačními centry města či prodejnami dopravních podniků půjdou do kytek?
„Sestěhovali jsme všechny pokladny na jedno místo. Ukázalo se, že jejich umístění, jak ho v roce 1947 navrhl Karel Řepa, bylo nejlepší. Oddělené ČD centrum, které vzniklo v devadesátých letech, přestalo v pondělí fungovat,„ uvedl Michal Štěpánek, přednosta pardubického nádraží.
Nové pokladny na nádražích budou mít čtyři druhy přepážek. „Nejpočetnější budou přepážky pro základní odbavení. U nich si cestující rychle koupí jednorázovou jízdenku a pojede. U přepážek nabízejících komplexní odbavení se budou prodávat jízdenky a místenky všech typů, vystavovat průkazky a kilometrické banky a poskytovat informace. Přepážky pro přednostní odbavení slouží cestujícím pendolinem a 1. třídou, těhotné ženy a tělesně postižené. Slouží i jako směnárna. Servisní přepážka dává informace, vystavuje potvrzení, prodává jízdní řády, zájezdy a suvenýry,„ řekl manažer osobní přepravy Českých drah Aleš Ondrůj.
Změna, kterou dráhy včera v Pardubicích provedly, čeká i další česká nádraží. Pro cestující to tak bude pohodlnější a přehlednější. „Postupně se chystáme přeorganizovat systém odbavení cestujících na šedesáti největších nádražích tak, aby bylo logické, mělo jednotné označení a probíhalo na různých místech stejně,„ vysvětlil Ondrůj.
V Pardubicích navíc u východu na nástupiště přibyl tmavěmodrý informační stojan s přehledným plánem nádraží, na kterém jsou vyznačeny všechny poskytované služby i rozdělení přepážek.
Úprava pokladen, jejich nové vybavení, zavedení klimatizace a počítačové sítě stálo v Pardubicích zhruba 400 tisíc korun. Podle Ondrůje se peníze drahám brzy vrátí zpět. „Zaplatí je jako nájem provozovatel lékárny, která se v prvních měsících příštího roku nastěhuje do prostor, které včera uvolnilo ČD centrum,„ řekl Ondrůj.
Lékárna podle něj bude hojně využívána cestujícími i lidmi z Pardubic, pro které je nádraží snadno dostupné městskou dopravou.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Takže pracně a nákladně budovaná ČD centra, mnohde spojená s informačními centry města či prodejnami dopravních podniků půjdou do kytek?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/224335/
České dráhy zrušily výběrové řízení na firmu, která měla přestavět halu pardubického nádraží
Zpoždění není na pardubickém nádraží ničím výjimečným. Na světelné tabuli s vypsanými vlaky se objevuje každou chvíli. Nyní ho dostala i přestavba samotné nádražní haly.
A tak zatím jediným výsledkem velkorysých plánů na modernizaci nádraží je nová restaurace sítě La Rocket, která byla otevřena včera, a upravené pokladny. Vše ostatní zatím zůstává při starém. České dráhy totiž zrušily konkurs, ve kterém vybraly pro rekonstrukci haly firmu M2 Real Estate. „Společnost si při přípravě stavby kladla neadekvátní požadavky, na kterých se nakonec s vedením Českých drah nedohodla. Nyní připravujeme nové poptávkové řízení,„ řekl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Zástupkyně společnosti M2 Real Estate Nikola Durdilová se k problému během včerejška odmítla vyjádřit. „Bez schválení akcionářů vám nemohu nic říci,„ řekla do telefonu.
Podle architekta Miroslava Řepy, který má při jednáních o podobě nádraží nezanedbatelné slovo, protože po svém otci Karlovi zdědil autorská práva na budovu, firma nebyla ochotna přistoupit na všechny požadavky, které měly dráhy a město Pardubice. „Chtěli jsme železniční nádraží řešit jako urbanistický celek dohromady s areálem lihovaru, benzinové pumpy a autobusového nádraží tak, aby tam vznikla pro cestující parkovací místa a další služby. Chtěli jsme pod kolejištěm podjezd nebo podchod, aby od nádraží bylo přímé spojení s Duklou a Skřivánkem. Tomu nechtěla firma vyhovět,„ řekl Řepa.
Příprava celkové přestavby nádraží se tak ocitla tam, kde byla před dvěma roky. To ale neznamená, že se v hale brzy nezačnou věci měnit. „Do prostor, kde bývalo ČD centrum, se v prvním čtvrtletí příštího roku nastěhuje lékárna. Je to služba, kterou lidé potřebují a navíc se nám líbí i proto, že má čistý a klidný provoz, který nebude cestující obtěžovat,„ řekl Aleš Ondrůj z Českých drah.
Na druhou stranu se ale odkládá rekonstrukce otřesných nádražních záchodů. „Nevím, proč už záchody nejsou v pořádku. Podle mne projekt a povolení na jejich opravu jsou už dva roky k dispozici. Je to ostuda. Toalety každý, kdo přijede do Pardubic, vidí jako jednu z prvních věcí,„ řekl architekt Řepa.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Zpoždění není na pardubickém nádraží ničím výjimečným. Na světelné tabuli s vypsanými vlaky se objevuje každou chvíli. Nyní ho dostala i přestavba samotné nádražní haly.
A tak zatím jediným výsledkem velkorysých plánů na modernizaci nádraží je nová restaurace sítě La Rocket, která byla otevřena včera, a upravené pokladny. Vše ostatní zatím zůstává při starém. České dráhy totiž zrušily konkurs, ve kterém vybraly pro rekonstrukci haly firmu M2 Real Estate. „Společnost si při přípravě stavby kladla neadekvátní požadavky, na kterých se nakonec s vedením Českých drah nedohodla. Nyní připravujeme nové poptávkové řízení,„ řekl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Zástupkyně společnosti M2 Real Estate Nikola Durdilová se k problému během včerejška odmítla vyjádřit. „Bez schválení akcionářů vám nemohu nic říci,„ řekla do telefonu.
Podle architekta Miroslava Řepy, který má při jednáních o podobě nádraží nezanedbatelné slovo, protože po svém otci Karlovi zdědil autorská práva na budovu, firma nebyla ochotna přistoupit na všechny požadavky, které měly dráhy a město Pardubice. „Chtěli jsme železniční nádraží řešit jako urbanistický celek dohromady s areálem lihovaru, benzinové pumpy a autobusového nádraží tak, aby tam vznikla pro cestující parkovací místa a další služby. Chtěli jsme pod kolejištěm podjezd nebo podchod, aby od nádraží bylo přímé spojení s Duklou a Skřivánkem. Tomu nechtěla firma vyhovět,„ řekl Řepa.
Příprava celkové přestavby nádraží se tak ocitla tam, kde byla před dvěma roky. To ale neznamená, že se v hale brzy nezačnou věci měnit. „Do prostor, kde bývalo ČD centrum, se v prvním čtvrtletí příštího roku nastěhuje lékárna. Je to služba, kterou lidé potřebují a navíc se nám líbí i proto, že má čistý a klidný provoz, který nebude cestující obtěžovat,„ řekl Aleš Ondrůj z Českých drah.
Na druhou stranu se ale odkládá rekonstrukce otřesných nádražních záchodů. „Nevím, proč už záchody nejsou v pořádku. Podle mne projekt a povolení na jejich opravu jsou už dva roky k dispozici. Je to ostuda. Toalety každý, kdo přijede do Pardubic, vidí jako jednu z prvních věcí,„ řekl architekt Řepa.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/224333/
Zpráva budící v obyvatelích městské části Borek nadšení zní: V Borku by mohl v blízké době stavět vlak. Orgány kompetentní k vyjádření v této záležitosti jsou totiž podle Ondřeje Fábery, který s návrhem přišel, zatím návrhu příznivě nakloněny.
Potěšeni byli i radní, když tento týden návrh předjednávali. „Před koncem roku jsem se ve Spáleném Poříčí zúčastnil diskuse o budoucnosti tratě Rokycany - Nezvěstice. Velice mě překvapilo, když za mnou při této příležitosti Ondřej Fábera ze Společnosti pro veřejnou dopravu přišel s dotazem, jak by se město dívalo na možnost zřídit v Borku vlakovou zastávku,„ uvedl místostarosta Jasroslav Mráz. „Pro občany Borku by určitě bylo výborné, že by nemuseli nejdřív na rokycanské nádraží a odtud se třeba při cestě na Prahu vracet zpět Borkem. I cesta do Plzně či na mirošovskou stranu by se tím pro ně usnadnila,„ míní. Návrh proto postoupil radě města. Ta rozhodla, že odbor rozvoje města ihned začne jednat o možnosti vlakové zastávky v Borku a o zjištěných podmínkách už v únoru informuje zastupitelstvo.
„Věc mě napadla v souvislosti s koncepcí dopravy Plzeňského kraje, kterou jsme jako občanské sdružení připomínkovali. Týkala se totiž i železničních zastávek,„ vysvětloval Fábera. Dalším vodítkem bylo to, že z hlediska možnosti čerpání evropských prostředků zpracovával dopravní část regionálních operačních programů pro Střední Čechy a Střední Moravu. „Navrhl jsem, že by se z těchto prostředků daly podporovat i nové železniční zastávky. Zpracovatelům operačních programů v dalších regionech se to zdálo zajímavé, takže byli pro realizovat záležitost prakticky,„ doplnil. I Správu železniční dopravní cesty podle něj možnost zaujala. Teď jde o to návrh změnit v konkrétní plán.
V případě borecké zastávky jsou předběžné náklady odhadovány zhruba na pět milionů, z toho by Evropská unie mohla zaplatit až 85 procent. Zbytek by byl na městu.
Teď je pro uskutečnění myšlenky podle mínění zainteresovaných jedinečná příležitost i proto, že se chystá modernizace trati na Plzeň. „Soudě z jednání kolem vlakových podchodů ve městě vím, že potom by už změny byly těžko proveditelné,„ doplnil Mráz. Je třeba tedy rozhodovat rychle. „V budoucnu už by uskutečnění záměru bylo nereálné. Změny, které vstoupí v platnost, hlavně protihlukové stěny, které jsou na koridoru jednou z nejdražších záležitostí, by to znemožnily. Jsou totiž záležitostí tak za 20 - 30 milionů korun,„ upozornil projektant Jiří Kalčík.
Naději na povolení zastávky opravňují i přírodní podmínky místa a fakt, že by se už nemusela dělat žádná dodatečná stavba. „Vlaková zastávka potřebuje příchod z obou stran a přechod přes v lokalitě se nacházející viadukt. I když by se musel trochu přizpůsobit, splňoval by to. Vytipované místo v Borku navíc leží na rovině mezi dvěma oblouky trati, takže by se tam bez problémů dala udělat nástupiště pro oba směry jízdy,„ vysvětloval místostarosta. Pro zastávku mluví i skutečnost, že z hlediska hustoty zastávek je na hlavních tratích předepsána minimální vzdálenost 2 kilometry. V tomto případě by to do Svokovic bylo 2,3 km a do Rokycan tři kilometry.
„Mně by zastávka v Borku hodně usnadnila život,„ podotkla v místě žijící Veronika Karlová. „Jezdíme často do Prahy, mám tam další členy rodiny, děti zase dojíždějí na kroužky do Plzně. Bylo by to skvělé.„
(Rokycanský deník)