Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Otrokovická radnice chce letos začít budovat terminál veřejné dopravy. Projekt za 50 mil. Kč už schválila rada. Na zásadní rekonstrukci prostoru před vlakovým nádražím chce radnice získat peníze z evropských fondů. ČTK to řekl mluvčí radnice Milan Plesar.
Jde o komplexně řešený projekt, kdy se před vlakovým nádražím budou potkávat všechny druhy osobní hromadné dopravy - železniční, městská hromadná i meziměstská. U vlakového nádraží je nyní zastávka městské hromadné dopravy, autobusové nádraží je však v jiné části města. Radnice počítá například s vybudování terminálů pro jednotlivé druhy dopravy, parkovací plochou včetně hlídaného parkoviště, parkem i obchody.
(Logistika)
Jde o komplexně řešený projekt, kdy se před vlakovým nádražím budou potkávat všechny druhy osobní hromadné dopravy - železniční, městská hromadná i meziměstská. U vlakového nádraží je nyní zastávka městské hromadné dopravy, autobusové nádraží je však v jiné části města. Radnice počítá například s vybudování terminálů pro jednotlivé druhy dopravy, parkovací plochou včetně hlídaného parkoviště, parkem i obchody.
(Logistika)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/243097/
Partičky poflakující se na rokycanském nádraží cestujícím vadí. Pomůže kamera
Ani dva měsíce nevydržely čisté fasády a vnitřní omítky rokycanského vlakového nádraží. Právě před dvěma měsíci odstranili stavbaři lešení z jeho budovy. Do haly se ale kromě cestujících opět vrátili nikam necestující partičky a bezdomovci.
„Čmáranicím nikdo nezabrání. To by je museli odtud hnát s pendrekem,„ myslí si jedna z cestujících, Mirka Zoulová. „Je to vizitka směsi obyvatel našeho města. Ať sem dráhy dají kamery. Vyšlo by to levněji než opravy,„ řekla další cestující Linda Rondevaldová. Někteří lidé se v nových a přitom už pokopaných a počmáraných prostorách nádraží dokonce bojí. „Mně už tu ukradli ruksak a když jsem se ohradil, udělali mi monokl,„ postěžoval si senior, který raději neuvedl jméno.
Také Evě Slatkovské se dění na nádraží nelíbí. Nedávno ji při čekání na vlak z haly na perón vyštípaly nejapné poznámky bezdomovců i místní mládež, která se na nádraží poflakuje od každého odpoledne až dlouho do večera. „Jela jsem vlakem domů v sedm večer. Seděli tam tři bezdomovci a mládež tmavší pleti, která dělá nepořádek v hale. Bezdomovci okatě prohlašovali, že si nemajíkamsednout, až jsem odešla. Paní pokladní jsou z toho nešťastné, mohou jen zavolat policii. Ta přijede a aktéři nepořádku se stáhnou ven, ale za deset minut jsou zpátky,„ posteskla si Slatkovská.
Podle přednosty Josefa Sutnara pomůže pořádek nastolit kamera. „Městská policie nám nabídla, že nám ji sem dá trvale. Snáze tak chytíme pachatele. To se už dokonce s pomocí cestujících povedlo,„ řekl přednosta, podle kterého všímavý pasažér upozornil na školáka jezdícího po nově omítnuté zídce na kole. „Chytil jeho kamaráda. Případ jsme předali polici, která už to řeší. Malovat teď budeme na náklady dotyčného, jehož rodiče bude oprava stát pět tisíc,„ konstatoval přednosta.
Také zástupce ředitele okresní policie Josef Svoboda doporučuje hned volat linku 158. „Naše hlídky se sice na nádraží střídají a hlídají je, ale nemohou tam stát pořád. Sprejerství je navíc trestný čin. Ať nám cestující pomohou,„ požádal Svoboda.
Podnapilé z nádraží restaurace, skupiny romské mládeže a bezdomovce denně z prostor nádraží vykazují podle velitele Petra Wohlmutha také rokycanští strážníci. „Museli by tu stát pořád, jinak to nemá smysl,„ myslí si ale naštvaní pasažéři.
(Rokycanský deník)
Ani dva měsíce nevydržely čisté fasády a vnitřní omítky rokycanského vlakového nádraží. Právě před dvěma měsíci odstranili stavbaři lešení z jeho budovy. Do haly se ale kromě cestujících opět vrátili nikam necestující partičky a bezdomovci.
„Čmáranicím nikdo nezabrání. To by je museli odtud hnát s pendrekem,„ myslí si jedna z cestujících, Mirka Zoulová. „Je to vizitka směsi obyvatel našeho města. Ať sem dráhy dají kamery. Vyšlo by to levněji než opravy,„ řekla další cestující Linda Rondevaldová. Někteří lidé se v nových a přitom už pokopaných a počmáraných prostorách nádraží dokonce bojí. „Mně už tu ukradli ruksak a když jsem se ohradil, udělali mi monokl,„ postěžoval si senior, který raději neuvedl jméno.
Také Evě Slatkovské se dění na nádraží nelíbí. Nedávno ji při čekání na vlak z haly na perón vyštípaly nejapné poznámky bezdomovců i místní mládež, která se na nádraží poflakuje od každého odpoledne až dlouho do večera. „Jela jsem vlakem domů v sedm večer. Seděli tam tři bezdomovci a mládež tmavší pleti, která dělá nepořádek v hale. Bezdomovci okatě prohlašovali, že si nemajíkamsednout, až jsem odešla. Paní pokladní jsou z toho nešťastné, mohou jen zavolat policii. Ta přijede a aktéři nepořádku se stáhnou ven, ale za deset minut jsou zpátky,„ posteskla si Slatkovská.
Podle přednosty Josefa Sutnara pomůže pořádek nastolit kamera. „Městská policie nám nabídla, že nám ji sem dá trvale. Snáze tak chytíme pachatele. To se už dokonce s pomocí cestujících povedlo,„ řekl přednosta, podle kterého všímavý pasažér upozornil na školáka jezdícího po nově omítnuté zídce na kole. „Chytil jeho kamaráda. Případ jsme předali polici, která už to řeší. Malovat teď budeme na náklady dotyčného, jehož rodiče bude oprava stát pět tisíc,„ konstatoval přednosta.
Také zástupce ředitele okresní policie Josef Svoboda doporučuje hned volat linku 158. „Naše hlídky se sice na nádraží střídají a hlídají je, ale nemohou tam stát pořád. Sprejerství je navíc trestný čin. Ať nám cestující pomohou,„ požádal Svoboda.
Podnapilé z nádraží restaurace, skupiny romské mládeže a bezdomovce denně z prostor nádraží vykazují podle velitele Petra Wohlmutha také rokycanští strážníci. „Museli by tu stát pořád, jinak to nemá smysl,„ myslí si ale naštvaní pasažéři.
(Rokycanský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242882/
Na pardubické nádraží se v noci poslední dobou vydávají snad jen dva druhy lidí. Cestující, kterým nic jiného nezbývá a lovci bobříků odvahy. Vlakvedoucí před půlnocí žádal policisty, aby z vagonu jedné soupravy vyvedli ubytovaného bezdomovce. Ale muži zákona už měli plné ruce práce jinde. Předváděli k vyšetřovateli právě zadrženého 48letého muže a vzápětí museli dalšího zadrženého odevzdat do věznice v Hradci Králové, kde si měl už dávno odpykávat nařízený trest odnětí svobody. Bezdomovce z vagonu tak museli vyprovodit pardubičtí strážníci.
(Pardubický deník)
(Pardubický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242881/
Za zrekonstruovanou halu bude muset havlíčkobrodská uzlová železniční stanice přinést jistou oběť. Většinu prostor, kde nyní sídlí administrativní zázemí a vedení, využije společnost AŽD ke komerčním účelům. V dubnu či květnu se tak většina kanceláří přesune do budovy bývalé Správy dopravní cesty, která stojí z opačné strany kolejí v úrovni nástupiště městské hromadné dopravy. „Jenom část aparátu zůstane v zadní části objektu, kterému říkáme dopravní pavilon - je to ta část s věží,„ předeslala vrchní přednostka uzlové železniční stanice Zdeňka Prokešová.
(Havlíčkobrodský deník)
(Havlíčkobrodský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242866/
Cesta jako do pekla lemovaná tunami páchnoucích odpadků, shnilými prkny a desítkami ojetých pneumatik. Tak vypadá beznaděj starosty Želenic.
Bohem zapomenutý kraj v katastru obce Želenice, kde potkani a desítka zdivočelých psů dávají dobrou noc, jsou trnem v oku nejen starostovi, ale i ostatním řádným obyvatelům. Několik romských rodin, které se před lety usídlily v budově tamní železniční stanice, ji v krátkosti dokázalo nadobro přeměnit k obrazu svému. Kvůli současnému katastrofálnímu stavu domu, jemuž hrozí propadnutí stropů a krovů, je ohroženo na sedm desítek osob -včetně dětí. K místu, kde vládne temný středověk, se dokáží přiblížit jen ti nejodvážnější. Kladenskému deníku se to podařilo, ale v obavách o bezpečnost jsme záběry kvůli volně pobíhajícím psům raději pořídili ze vzdálenosti několika desítek metrů. Nebezpečí mezi poli číhá hlavně na místní děti. Kromě jiného je zde i vysoká pravděpodobnost vzniku požáru. Situací je dlouhodobě znepokojen i železnický starosta Lubomír Švihlík.
„České dráhy na nás kašlou. Vlak už v těchto místech dávno nestaví, nikdo by se neodvážil tady vystoupit. Opakovaně tvrdím, že zde hrozí nebezpečí požáru a infekcí, stejně jako zřícení střechy. Je zde páchána trestná činnost. Psů místních romských obyvatel se všichni bojí, mohou kdykoli kousnout. Dodnes mi není jasné, kde ti lidé berou elektřinu, když jim ji dávno odpojili. Měl jsem snahu dát nájemníkům, kteří zde byli hlášeni, alespoň kontejner na odpadky, aby se tam nemnožili potkani, ale ten do druhého dne zmizel,„ uvedl starosta Želenic, jenž se zoufalými prosbami o pomoc obesílá nejméně sedm let příslušné instituce.
České dráhy zatím ale zásadní kroky dodnes nepodnikly. „Každopádně mohu říci, že se s podobnými problémy setkáváme i na jiných místech v republice a situaci se pokusíme řešit,„ uvedla pracovnice tiskového odboru Českých drah Markéta Krausová.
Přestože se návštěvníkovi zvenčí jeví stav páchnoucí čtvrti jako katastrofální, její obyvatelé ho jako alarmující nevnímají. Vadí jim pouze jediné, že obec Želenice se údajně nestará, jak by měla.
„Starosta na nás akorát posílá kontroly, ale jinak na nás nevzpomene. Občas sem pošle policajty a sociálku, ale jinak se nic neděje. Tvrdí, že tady bydlí sedmdesát lidí, ale to není pravda, kde by se tu vzali, žije nás tu nejvýš dvacet. Kontejner na odpadky nám sem taky nikdy nedá. Kam to máme tedy házet,„ rozzlobila se žena se sousedství drážního domu.
V blízkosti železniční zastávky totiž vyrostly navíc podivné slepenice připomínající boudy na nářadí, které jsou podle zvuků zevnitř rovněž obydlené. „Jestli tam topí a svítí kdovíčím, nebo rozdělávají ohýnky, je to v rozporu se všemi požárními předpisy a nebude dlouho trvat a všechna ta hrůza skončí v plamenech. Pak už by bylo uklizeno navždy. Doufám tedy, že dojde brzy k řešení,„ podotkla obyvatelka Želenic.
(Kladenský deník)
Bohem zapomenutý kraj v katastru obce Želenice, kde potkani a desítka zdivočelých psů dávají dobrou noc, jsou trnem v oku nejen starostovi, ale i ostatním řádným obyvatelům. Několik romských rodin, které se před lety usídlily v budově tamní železniční stanice, ji v krátkosti dokázalo nadobro přeměnit k obrazu svému. Kvůli současnému katastrofálnímu stavu domu, jemuž hrozí propadnutí stropů a krovů, je ohroženo na sedm desítek osob -včetně dětí. K místu, kde vládne temný středověk, se dokáží přiblížit jen ti nejodvážnější. Kladenskému deníku se to podařilo, ale v obavách o bezpečnost jsme záběry kvůli volně pobíhajícím psům raději pořídili ze vzdálenosti několika desítek metrů. Nebezpečí mezi poli číhá hlavně na místní děti. Kromě jiného je zde i vysoká pravděpodobnost vzniku požáru. Situací je dlouhodobě znepokojen i železnický starosta Lubomír Švihlík.
„České dráhy na nás kašlou. Vlak už v těchto místech dávno nestaví, nikdo by se neodvážil tady vystoupit. Opakovaně tvrdím, že zde hrozí nebezpečí požáru a infekcí, stejně jako zřícení střechy. Je zde páchána trestná činnost. Psů místních romských obyvatel se všichni bojí, mohou kdykoli kousnout. Dodnes mi není jasné, kde ti lidé berou elektřinu, když jim ji dávno odpojili. Měl jsem snahu dát nájemníkům, kteří zde byli hlášeni, alespoň kontejner na odpadky, aby se tam nemnožili potkani, ale ten do druhého dne zmizel,„ uvedl starosta Želenic, jenž se zoufalými prosbami o pomoc obesílá nejméně sedm let příslušné instituce.
České dráhy zatím ale zásadní kroky dodnes nepodnikly. „Každopádně mohu říci, že se s podobnými problémy setkáváme i na jiných místech v republice a situaci se pokusíme řešit,„ uvedla pracovnice tiskového odboru Českých drah Markéta Krausová.
Přestože se návštěvníkovi zvenčí jeví stav páchnoucí čtvrti jako katastrofální, její obyvatelé ho jako alarmující nevnímají. Vadí jim pouze jediné, že obec Želenice se údajně nestará, jak by měla.
„Starosta na nás akorát posílá kontroly, ale jinak na nás nevzpomene. Občas sem pošle policajty a sociálku, ale jinak se nic neděje. Tvrdí, že tady bydlí sedmdesát lidí, ale to není pravda, kde by se tu vzali, žije nás tu nejvýš dvacet. Kontejner na odpadky nám sem taky nikdy nedá. Kam to máme tedy házet,„ rozzlobila se žena se sousedství drážního domu.
V blízkosti železniční zastávky totiž vyrostly navíc podivné slepenice připomínající boudy na nářadí, které jsou podle zvuků zevnitř rovněž obydlené. „Jestli tam topí a svítí kdovíčím, nebo rozdělávají ohýnky, je to v rozporu se všemi požárními předpisy a nebude dlouho trvat a všechna ta hrůza skončí v plamenech. Pak už by bylo uklizeno navždy. Doufám tedy, že dojde brzy k řešení,„ podotkla obyvatelka Želenic.
(Kladenský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242722/
Součást života městského centra, kam lidé rádi chodí, i když necestují. Tak by mělo podle Českých drah vyhlížet vyškovské vlakové nádraží. Zatím ovšem podle mnohých cestujících neodpovídá dnešním požadavkům. Působí ponuře, chybí v něm čekárna nebo obchody.
Cestující si podle všeho ovšem na pěkné nádraží budou muset ještě počkat. Ačkoliv je to vyškovské jako jediné z okresu zařazené do projektu Živé nádraží, České dráhy zatím ani nevyhlásily výběrové řízení na dodavatele.
Ten měl být přitom podle původních předpokladů známý už v loňském roce. „V případě vyškovské železniční stanice jsme nechali vypracovat studii proveditelnosti, z níž vyplynulo, že nejlepší by bylo vyhlásit výběrové řízení v prvním kvartálu roku 2008,„ informovala mluvčí Českých drah Martina Krausová.
Jakým způsobem se vyškovské nádraží změní a kolik úpravy budou stát peněz, odmítla prozatím říct. Informovala však, že zájmem je hlavně obnovit výpravní budovy včetně jejich okolí. Cestující si prý taky přijdou na nové služby. „Jde o opravu, modernizaci a nové využití objektů i pozemků, abychom s nimi mohli efektivněji naložit,„ naznačila alespoň Krausová.
O tom, že vyškovské nádraží potřebuje rekonstrukci, nejsou přesvědčení jen místní. „Nelíbí se mi, že tam není čekárna. Cestující musejí čekat ve vestibulu. A ten taky není nijak příjemný. Navíc tam není takřka žádný obchod, jen trafika a nádražní restaurace. Například v Olomouci nebo Prostějově si lidé můžou nakoupit v pekařství nebo potravinách,„ srovnal například Radek Lehký z Prostějova, který téměř denně ve Vyškově přestupuje.
(Vyškovské noviny)
Cestující si podle všeho ovšem na pěkné nádraží budou muset ještě počkat. Ačkoliv je to vyškovské jako jediné z okresu zařazené do projektu Živé nádraží, České dráhy zatím ani nevyhlásily výběrové řízení na dodavatele.
Ten měl být přitom podle původních předpokladů známý už v loňském roce. „V případě vyškovské železniční stanice jsme nechali vypracovat studii proveditelnosti, z níž vyplynulo, že nejlepší by bylo vyhlásit výběrové řízení v prvním kvartálu roku 2008,„ informovala mluvčí Českých drah Martina Krausová.
Jakým způsobem se vyškovské nádraží změní a kolik úpravy budou stát peněz, odmítla prozatím říct. Informovala však, že zájmem je hlavně obnovit výpravní budovy včetně jejich okolí. Cestující si prý taky přijdou na nové služby. „Jde o opravu, modernizaci a nové využití objektů i pozemků, abychom s nimi mohli efektivněji naložit,„ naznačila alespoň Krausová.
O tom, že vyškovské nádraží potřebuje rekonstrukci, nejsou přesvědčení jen místní. „Nelíbí se mi, že tam není čekárna. Cestující musejí čekat ve vestibulu. A ten taky není nijak příjemný. Navíc tam není takřka žádný obchod, jen trafika a nádražní restaurace. Například v Olomouci nebo Prostějově si lidé můžou nakoupit v pekařství nebo potravinách,„ srovnal například Radek Lehký z Prostějova, který téměř denně ve Vyškově přestupuje.
(Vyškovské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241893/
Střet zájmů: lidé bez střechy nad hlavou chtějí teplo, ostatní by zase rádi klid
Cestujícím začíná docházet trpělivost s bezdomovci pobývajícími v hale brodského železničního nádraží. „Povalují se tam opilí a páchnoucí lidé, kteří pokřikují na kolemjdoucí. Žebrají a obtěžují nejen večer, ale během celého dne!„ napsal do redakce Deníku vysokoškolský student Milan. Dodal, že pro město je nádražní hala přímo odstrašující reklamou - a přitom právě zde mnoho turistů začíná svou pouť po městě.
Škrtili se a křičeli
„Zrovna tohle úterý se tam mezi opilci strhla bitka, řvali na sebe a škrtili se navzájem. Člověk se jim musí vyhýbat velkým obloukem, aby také nepřišel k úrazu,„ rozhořčila se oslovená cestující, paní Zdena z Chotěbořska.
Zákon ovšem neposkytuje žádnou oporu pro to dostat žebráky, spáče nebo „smraďochy„ z nádraží pryč. „Jednou jsem volal strážníky na jednoho muže, který tu seděl na lavičce a neskutečně zapáchal. Bylo mi ale řečeno, že s tím nic neudělají, protože smrdět není přestupek,„ vzpomíná na nepříjemnosti pracovník z úschovny zavazadel Miroslav Hartl.
Každou noc po příjezdu posledního rychlíku se nádražní hala musí zamknout. V tu chvíli mají ženy od pokladen nepříjemný úkol - většinou opilé lidi dostat ven. V Brodě totiž zatím nádraží nemá žádnou ochranku.
Strážníci toho už mají dost
Podle železničářů u vyvádění bezdomovců z haly dříve často asistovala městská policie. Ta to odmítá nadále dělat.
„Jakmile někdo páchá zločin nebo přestupek, ihned přijedeme. Opravdu tam ale nemůžeme být neustále, dělat drahám ostrahu a vynucovat dodržování jejich interních předpisů. Dnes mají vlastní ochranku třeba obchodní domy, takže by si ji mohly opatřit i dráhy,„ sdělil ředitel brodské městské policie Jan Pavlík.
Strážníci by přesto mohli brzy pomoci jinak: při usvědčování výtržníků se velmi osvědčuje městský kamerový systém. Kamera u parkoviště před Kauflandem sice měla pokrývat i prostor před nádražní halou, jenže výhled jí teď zastínily stříšky autobusového nádraží. „Proto v létě tato kamera bude vyzdvihnuta asi o dva metry výš,„ informoval Pavlík.
Situaci v hale snad zlepší také vybourání starých pokladen ve středu haly, které se plánuje zhruba na květen. Právě na parapetech pokladen bezdomovci často přespávají a schovávají se v tmavém koutě za nimi.
(Havlíčkobrodský deník)
Cestujícím začíná docházet trpělivost s bezdomovci pobývajícími v hale brodského železničního nádraží. „Povalují se tam opilí a páchnoucí lidé, kteří pokřikují na kolemjdoucí. Žebrají a obtěžují nejen večer, ale během celého dne!„ napsal do redakce Deníku vysokoškolský student Milan. Dodal, že pro město je nádražní hala přímo odstrašující reklamou - a přitom právě zde mnoho turistů začíná svou pouť po městě.
Škrtili se a křičeli
„Zrovna tohle úterý se tam mezi opilci strhla bitka, řvali na sebe a škrtili se navzájem. Člověk se jim musí vyhýbat velkým obloukem, aby také nepřišel k úrazu,„ rozhořčila se oslovená cestující, paní Zdena z Chotěbořska.
Zákon ovšem neposkytuje žádnou oporu pro to dostat žebráky, spáče nebo „smraďochy„ z nádraží pryč. „Jednou jsem volal strážníky na jednoho muže, který tu seděl na lavičce a neskutečně zapáchal. Bylo mi ale řečeno, že s tím nic neudělají, protože smrdět není přestupek,„ vzpomíná na nepříjemnosti pracovník z úschovny zavazadel Miroslav Hartl.
Každou noc po příjezdu posledního rychlíku se nádražní hala musí zamknout. V tu chvíli mají ženy od pokladen nepříjemný úkol - většinou opilé lidi dostat ven. V Brodě totiž zatím nádraží nemá žádnou ochranku.
Strážníci toho už mají dost
Podle železničářů u vyvádění bezdomovců z haly dříve často asistovala městská policie. Ta to odmítá nadále dělat.
„Jakmile někdo páchá zločin nebo přestupek, ihned přijedeme. Opravdu tam ale nemůžeme být neustále, dělat drahám ostrahu a vynucovat dodržování jejich interních předpisů. Dnes mají vlastní ochranku třeba obchodní domy, takže by si ji mohly opatřit i dráhy,„ sdělil ředitel brodské městské policie Jan Pavlík.
Strážníci by přesto mohli brzy pomoci jinak: při usvědčování výtržníků se velmi osvědčuje městský kamerový systém. Kamera u parkoviště před Kauflandem sice měla pokrývat i prostor před nádražní halou, jenže výhled jí teď zastínily stříšky autobusového nádraží. „Proto v létě tato kamera bude vyzdvihnuta asi o dva metry výš,„ informoval Pavlík.
Situaci v hale snad zlepší také vybourání starých pokladen ve středu haly, které se plánuje zhruba na květen. Právě na parapetech pokladen bezdomovci často přespávají a schovávají se v tmavém koutě za nimi.
(Havlíčkobrodský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241888/
Událost vskutku mimořádnou prožívali v pohraničních Vejprtech dne 1. srpna 1993. Onoho dne byl totiž obnoven mezistátní železniční provoz do sousedního Německa. Po hraničním mostě, spojujícím české Vejprty se saským Bärensteinem, opět zaduněla kola osobních vlaků. Událost zaznamenal tisk regionální i celostátní a novináři neopomenuli zdůraznit, že Vejprty se staly opět tím, čím byly kdysi.
Ano, kdysi. Vlaky, jezdící mezi českým severem a Saskem, patřily po léta ve Vejprtech k běžnému koloritu. Vlaky, naložené především černým kladenským a hnědým sokolovským uhlím, směřující k německým zákazníkům. Protože porodní bábou kolejí, které spojily Vejprty se světem, bylo uhlí. Respektive problém jeho rychlé a kapacitní přepravy z míst těžby ke konzumentovi.
Vybudovat dráhu z kladenského revíru do Saska (a právě přes Vejprty) se pokusili již v polovině šedesátých let 19. století podnikatelé Oehme a Hempel ze saského Annabergu. V roce 1865 dokonce obdrželi koncesi, ovšem špatné finanční zajištění záležitost odsunulo. O tři roky. Dne 1. srpna 1868 vydaná koncese na „severozápadní českou síť drážní„ uvádí již nového stavebníka: společnost Buštěhradská železnice (BEB). Státní smlouva se Saskem konkretizuje i přechodovou stanici: Vejprty. Společnost skutečně 57,7 km dlouhou dráhu Chomutov-Vejprty-říšská hranice rychle postavila a nákladní dopravu tady zahájila 12. května 1872; s dopravou osob započala 1. srpna téhož roku. Tak vykročily Vejprty do světa železnic.
Dráhu provozovala BEB až do svého postátnění v roce 1923 (0, 225 km dlouhý úsek Vejprty-státní hranice provozovaly saské královské dráhy, později říšská dráha, formou nájmu).
(Železničář)
Ano, kdysi. Vlaky, jezdící mezi českým severem a Saskem, patřily po léta ve Vejprtech k běžnému koloritu. Vlaky, naložené především černým kladenským a hnědým sokolovským uhlím, směřující k německým zákazníkům. Protože porodní bábou kolejí, které spojily Vejprty se světem, bylo uhlí. Respektive problém jeho rychlé a kapacitní přepravy z míst těžby ke konzumentovi.
Vybudovat dráhu z kladenského revíru do Saska (a právě přes Vejprty) se pokusili již v polovině šedesátých let 19. století podnikatelé Oehme a Hempel ze saského Annabergu. V roce 1865 dokonce obdrželi koncesi, ovšem špatné finanční zajištění záležitost odsunulo. O tři roky. Dne 1. srpna 1868 vydaná koncese na „severozápadní českou síť drážní„ uvádí již nového stavebníka: společnost Buštěhradská železnice (BEB). Státní smlouva se Saskem konkretizuje i přechodovou stanici: Vejprty. Společnost skutečně 57,7 km dlouhou dráhu Chomutov-Vejprty-říšská hranice rychle postavila a nákladní dopravu tady zahájila 12. května 1872; s dopravou osob započala 1. srpna téhož roku. Tak vykročily Vejprty do světa železnic.
Dráhu provozovala BEB až do svého postátnění v roce 1923 (0, 225 km dlouhý úsek Vejprty-státní hranice provozovaly saské královské dráhy, později říšská dráha, formou nájmu).
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241744/
Modernizace dopravní kanceláře v železniční stanici Benešov u Prahy byla sice dokončena loňského 11. listopadu, ale další dílčí úpravy probíhají za plného provozu i v současné době.
Jak informoval náš list vrchní přednosta uzlové železniční stanice Benešov Karel Červenka, výpravčí dostali k dispozici nové zabezpečovací zařízení typu ESA 11 s jednotným obslužným pracovištěm (JOP), které vyrobila společnost AŽD Praha. Drobnější dokončovací práce jsou dodavateli realizovány za plného provozu ještě v současnosti. Již nyní ale máme v naší stanici nový informační systém, ovládaný pomocí výpočetní techniky, ale i kamery, které jsou umístěné v podchodech i na všech nástupištích, potvrdil přednosta Červenka. Dodejme, že efektivnější a moderní způsob práce v dopravní kanceláři přímo souvisí s výstavbou železničního koridoru Praha-České BudějoviceHorní Dvořiště, který je v první etapě budován právě mezi Benešovem a Prahou.
(Železničář)
Jak informoval náš list vrchní přednosta uzlové železniční stanice Benešov Karel Červenka, výpravčí dostali k dispozici nové zabezpečovací zařízení typu ESA 11 s jednotným obslužným pracovištěm (JOP), které vyrobila společnost AŽD Praha. Drobnější dokončovací práce jsou dodavateli realizovány za plného provozu ještě v současnosti. Již nyní ale máme v naší stanici nový informační systém, ovládaný pomocí výpočetní techniky, ale i kamery, které jsou umístěné v podchodech i na všech nástupištích, potvrdil přednosta Červenka. Dodejme, že efektivnější a moderní způsob práce v dopravní kanceláři přímo souvisí s výstavbou železničního koridoru Praha-České BudějoviceHorní Dvořiště, který je v první etapě budován právě mezi Benešovem a Prahou.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241726/
O spolupráci na projektu přemístění autobusového nádraží do přednádražního prostoru v Telči podepsalo město Telč, jmenovitě starosta Roman Daneš, a za České dráhy, a. s., generální ředitel a předseda představenstva Josef Bazala memorandum. Stalo se 10. ledna.
Projekt má posílit význam Telče coby jedné z nejvyhledávanějších turistických lokalit v ČR, odrážet její kulturně historický potenciál a také podpořit autobusovou dopravu jako alternativu k dopravě individuální. Spolupráce stran by měla směřovat k integraci telčské veřejné dopravy, splňující požadavky na kvalitu a bezpečnost, a ke zřízení komfortního zázemí pro cestující. Jak uvádí memorandum, podpora se týká i dalších připravovaných aktivit, mj. zprovoznění přeshraničního železničního spojení mezi Slavonicemi a Waldkirchenem. ČD a Telč budou spolupracovat a koordinovat postup při přípravě projektové dokumentace a žádosti o příspěvek z fondů EU, stejně jako při realizaci projektu a zajištění budov a pozemků. Společně budou usilovat o překonání veškerých technických, organizačních, finančních či legislativních problémů.
Uzavření memoranda schválila dne 9. ledna na své 30. schůzi rada města Telče.
(Železničář)
Projekt má posílit význam Telče coby jedné z nejvyhledávanějších turistických lokalit v ČR, odrážet její kulturně historický potenciál a také podpořit autobusovou dopravu jako alternativu k dopravě individuální. Spolupráce stran by měla směřovat k integraci telčské veřejné dopravy, splňující požadavky na kvalitu a bezpečnost, a ke zřízení komfortního zázemí pro cestující. Jak uvádí memorandum, podpora se týká i dalších připravovaných aktivit, mj. zprovoznění přeshraničního železničního spojení mezi Slavonicemi a Waldkirchenem. ČD a Telč budou spolupracovat a koordinovat postup při přípravě projektové dokumentace a žádosti o příspěvek z fondů EU, stejně jako při realizaci projektu a zajištění budov a pozemků. Společně budou usilovat o překonání veškerých technických, organizačních, finančních či legislativních problémů.
Uzavření memoranda schválila dne 9. ledna na své 30. schůzi rada města Telče.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/241725/
Cestující z železniční stanice ve Vyškově by si přáli nádraží na úrovni. Zatím si na něj ještě ale budou muset hodnou chvíli počkat.
Součást života městského centra, kam lidé rádi chodí, i když necestují. Tak by mělo podle Českých drah vyhlížet vyškovské vlakové nádraží. Zatím ovšem podle mnohých cestujících neodpovídá dnešním požadavkům. Působí ponuře, chybí v něm čekárna nebo obchody.
Rozdíl pociťují především ti, kdo navštívili například nádraží v Brně, Olomouci nebo nedávno zrekonstruované nádraží v Prostějově.
„Nelíbí se mi, že na vyškovském nádraží není čekárna. Cestující musejí čekat ve vestibulu. A ten taky není nijak příjemný. Navíc tam není takřka žádný obchod, jen trafika a nádražní restaurace. Například v Olomouci nebo Prostějově si lidé můžou nakoupit v pekařství nebo potravinách,„ srovnal například Radek Lehký z Prostějova, který téměř denně ve Vyškově přestupuje. Vlaková stanice se ale nelíbí ani obyvatelům okresního města. „Svůj účel sice splňuje, ale mohla by svým vzezřením samozřejmě vyhlížet lépe. Co se mi ve Vyškově hodně nelíbí, je, že cestující musí docela dost dlouho čekat na lístek u okénka. Pracovnice si tam totiž přijde sednout, až když vidí, že je tam zástup lidí,„ svěřil se třeba Petr Násada.
To, že by si železniční stanice zasloužila lepší vzhled a lidé zase příjemnější podmínky pro cestování, si myslí i starosta Vyškova Petr Hájek. „Vím, že se zmodernizoval systém ohlašování vlaků, lidé jsou lépe informovaní. Je ale pravda, že interiér se nezměnil, ten je stejný už desítky let. Kvůli komfortu cestujících by si nádraží určitě zasloužilo obnovit,„ uvedl starosta.
Cestující si podle všeho ovšem na pěkné nádraží budou muset ještě počkat. Ačkoliv je to vyškovské jako jediné z okresu zařazené do projektu Živé nádraží, České dráhy zatím ani nevyhlásily výběrové řízení na dodavatele.
Ten měl být přitom podle původních předpokladů známý už v loňském roce. „V případě vyškovské železniční stanice jsme nechali vypracovat studii proveditelnosti, z níž vyplynulo, že nejlepší by bylo vyhlásit výběrové řízení v prvním kvartálu roku 2008,„ informovala mluvčí Českých drah Martina Krausová.
Jakým způsobem se vyškovské nádraží změní a kolik úpravy budou stát peněz, odmítla prozatím říct.
Informovala však, že zájmem je hlavně obnovit výpravní budovy včetně jejich okolí. Cestující si prý taky přijdou na nové služby.
„Jde o opravu, modernizaci a nové využití objektů i pozemků, abychom s nimi mohli efektivněji naložit,„ naznačila alespoň Krausová.
(Vyškovský deník)
Součást života městského centra, kam lidé rádi chodí, i když necestují. Tak by mělo podle Českých drah vyhlížet vyškovské vlakové nádraží. Zatím ovšem podle mnohých cestujících neodpovídá dnešním požadavkům. Působí ponuře, chybí v něm čekárna nebo obchody.
Rozdíl pociťují především ti, kdo navštívili například nádraží v Brně, Olomouci nebo nedávno zrekonstruované nádraží v Prostějově.
„Nelíbí se mi, že na vyškovském nádraží není čekárna. Cestující musejí čekat ve vestibulu. A ten taky není nijak příjemný. Navíc tam není takřka žádný obchod, jen trafika a nádražní restaurace. Například v Olomouci nebo Prostějově si lidé můžou nakoupit v pekařství nebo potravinách,„ srovnal například Radek Lehký z Prostějova, který téměř denně ve Vyškově přestupuje. Vlaková stanice se ale nelíbí ani obyvatelům okresního města. „Svůj účel sice splňuje, ale mohla by svým vzezřením samozřejmě vyhlížet lépe. Co se mi ve Vyškově hodně nelíbí, je, že cestující musí docela dost dlouho čekat na lístek u okénka. Pracovnice si tam totiž přijde sednout, až když vidí, že je tam zástup lidí,„ svěřil se třeba Petr Násada.
To, že by si železniční stanice zasloužila lepší vzhled a lidé zase příjemnější podmínky pro cestování, si myslí i starosta Vyškova Petr Hájek. „Vím, že se zmodernizoval systém ohlašování vlaků, lidé jsou lépe informovaní. Je ale pravda, že interiér se nezměnil, ten je stejný už desítky let. Kvůli komfortu cestujících by si nádraží určitě zasloužilo obnovit,„ uvedl starosta.
Cestující si podle všeho ovšem na pěkné nádraží budou muset ještě počkat. Ačkoliv je to vyškovské jako jediné z okresu zařazené do projektu Živé nádraží, České dráhy zatím ani nevyhlásily výběrové řízení na dodavatele.
Ten měl být přitom podle původních předpokladů známý už v loňském roce. „V případě vyškovské železniční stanice jsme nechali vypracovat studii proveditelnosti, z níž vyplynulo, že nejlepší by bylo vyhlásit výběrové řízení v prvním kvartálu roku 2008,„ informovala mluvčí Českých drah Martina Krausová.
Jakým způsobem se vyškovské nádraží změní a kolik úpravy budou stát peněz, odmítla prozatím říct.
Informovala však, že zájmem je hlavně obnovit výpravní budovy včetně jejich okolí. Cestující si prý taky přijdou na nové služby.
„Jde o opravu, modernizaci a nové využití objektů i pozemků, abychom s nimi mohli efektivněji naložit,„ naznačila alespoň Krausová.
(Vyškovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/240660/
Občané a návštěvníci Vlašimi, která je jakousi bránou do Podblanického regionu, mají od úterý 22. ledna k dispozici multifunkční nádraží, které slouží nejen železniční, ale zároveň linkové autobusové dopravě. Vedle stávající železniční výpravní budovy vznikl nový autobusový terminál a celý areál byl vybudován jako bezbariérový. Město Vlašim, které celou stavbu financovalo, tak chce v dlouhodobém časovém horizontu přispět ke snižování podílu individuální dopravy ve prospěch dopravy veřejné.
Článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_6vlasi.htm
Článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_6vlasi.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/240341/
Železniční stanice Dresden Hauptbahnhof (Drážďany hlavní nádraží) obdržela ocenění „Renault Traffic Future Award 2007„ za inovativní dopravní architekturu v Německu pro rok 2007. Projekt byl oceněn za rekonstrukci původní železniční stavby v historické podobě. Jak sdělila odborná porota, přestavba spojuje zdařilou symbiózu dějin a moderny.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/240336/
Česká Lípa potřebuje část městského nádraží kvůli stavbě okruhu
Objekt bývalého městského vlakového nádraží stále patří Českým drahám. Společnost části areálu pronajala, ale jsou tu místa zcela nevábná. Drážní domek vedle budovy nádraží vyhořel, a tak jej už opustili i bezdomovci. Zůstaly po nich jenom stopy v podobě rozbitého nábytku, nepořádku a výkalů. Celý objekt je nezabezpečený, může sem přijít prakticky každý.
Okolí nádraží podél Mimoňské ulice je zčásti uklizené, je tu viditelná péče o zeleň. „Průběžně provádíme základní údržbu budovy i bezprostředního okolí, nedávno jsme například prořezávali dřeviny. Trvalá ostraha objektu ale není možná, což bohužel nahrává vandalům,“ uvedl Radek Joklík, manažer komunikace Českých drah.
Pracovníci Českých drah definitivně opustili prostory městského nádraží v roce 2006. „V tuto chvíli jsou ještě ve staniční budově byty a část prostor je pronajatá k podnikatelským účelům. O koupi objektu projevilo před časem zájem město Česká Lípa a my bychom se rádi ještě v tomto měsíci setkali se zástupci města a projednali další postup,“ upřesnil Radek Joklík.
Záměr města na koupi objektu trvá již několik let a vychází z plánovaného pokračování stavby vnitřního městského okruhu. „Máme smluvně ošetřeno předkupní právo na budovu bývalého městského nádraží,“ potvrdil místostarosta Jan Stejskal. „Budovu budeme potřebovat až pro stavbu části městského okruhu. Zatím to ale není mezi našimi prioritami, přednostně musíme zrekonstruovat ulici 5. května a Hrnčířskou včetně mostu přes Ploučnici,“ doplnil Jan Stejskal s tím, že se jedná o rozsáhlé investice přibližně na pět let.
(Českolipský deník)
Objekt bývalého městského vlakového nádraží stále patří Českým drahám. Společnost části areálu pronajala, ale jsou tu místa zcela nevábná. Drážní domek vedle budovy nádraží vyhořel, a tak jej už opustili i bezdomovci. Zůstaly po nich jenom stopy v podobě rozbitého nábytku, nepořádku a výkalů. Celý objekt je nezabezpečený, může sem přijít prakticky každý.
Okolí nádraží podél Mimoňské ulice je zčásti uklizené, je tu viditelná péče o zeleň. „Průběžně provádíme základní údržbu budovy i bezprostředního okolí, nedávno jsme například prořezávali dřeviny. Trvalá ostraha objektu ale není možná, což bohužel nahrává vandalům,“ uvedl Radek Joklík, manažer komunikace Českých drah.
Pracovníci Českých drah definitivně opustili prostory městského nádraží v roce 2006. „V tuto chvíli jsou ještě ve staniční budově byty a část prostor je pronajatá k podnikatelským účelům. O koupi objektu projevilo před časem zájem město Česká Lípa a my bychom se rádi ještě v tomto měsíci setkali se zástupci města a projednali další postup,“ upřesnil Radek Joklík.
Záměr města na koupi objektu trvá již několik let a vychází z plánovaného pokračování stavby vnitřního městského okruhu. „Máme smluvně ošetřeno předkupní právo na budovu bývalého městského nádraží,“ potvrdil místostarosta Jan Stejskal. „Budovu budeme potřebovat až pro stavbu části městského okruhu. Zatím to ale není mezi našimi prioritami, přednostně musíme zrekonstruovat ulici 5. května a Hrnčířskou včetně mostu přes Ploučnici,“ doplnil Jan Stejskal s tím, že se jedná o rozsáhlé investice přibližně na pět let.
(Českolipský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/239273/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/239272/
Stavba spojující centrum města s Vlčnovskou ulicí má začít už na podzim
To, o čem se dosud pouze mluvilo, se zřejmě brzy stane skutečností. Městu Uh. Brod se totiž podařilo získat dvacet milionů korun z fondu dopravní infrastruktury na vybudování bezbariérové lávky, která propojí centrum s nádražím a bude pokračovat dále přes koleje až na ulici Vlčnovskou. Odhadované celkové náklady na stavbu se pohybují kolem 50 milionů korun. Zbývající částku město zřejmě dofinancuje formou úvěru.
„V této chvíli už se zpracovává projektová dokumentace. Počítáme, že v polovině roku bude dokončeno stavební řízení a hned poté vypíšeme soutěž o zhotovitele. Věřím, že do konce roku 2009 budeme chodit po nové lávce,„ uvažuje optimisticky místostarosta Pavel Josefík.
Zastupitelé už před dvěma lety ze čtyř studií vybrali a schválili návrh architekta Jaroslava Habarty. Nadzemní komunikace bude dlouhá zhruba 170 metrů, čímž se zařadí mezi nejdelší podobné stavby v republice. Bude začínat na první podestě velkých schodů (z ulice U Sboru sem povede bezbariérový chodník) a přemostí ulici Pod Valy s frekventovanou silnicí. Tento úsek budou podpírat dva betonové sloupy. U nádražní budovy povede z lávky výtah i schodiště k nádražní hale. Lávka dále přemostí železnici až k ulici Vlčnovská, tato část však bude zavěšena na lanové konstrukci podobně, jako je tomu například u mostu v Bratislavě.
Když jdete dnes z centra Uh. Brodu na ulici Vlčnovskou, musíte zdolat troje dlouhé schody a frekventovanou silnici. Vozíčkářům zatím nezbývá nic jiného, než objet půl města s tím, že v některých místech se stále ještě při nájezdu na chodníky neobejdou bez cizí pomoci. „Vloni jsem spolu s místostarostou Josefíkem projela město a ukázala, kam se s vozíkem nedostanu,„ říká vozíčkářka Petra Málková, která s přeměnou Brodu na bezbariérové město pomáhá. Dnes už se díky novým nájezdům vozíčkáři dostanou až na staré sídliště, k městské poliklinice, k Lapači a částečně i směrem k Havřicím. „Zbývá nám ještě vyřešit propojení s jižní částí města a tomu výrazně napomůže také nová lávka,„ vysvětluje Pavel Josefík.
Do budoucna se má podstatně změnit i vzhled přednádražního prostoru. Podle studie tu má vzniknout zastřešené stání pro autobusy, nákupní zóna a namísto stavebnin velké parkoviště. V plánu je i stavba další lávky, která propojí sídliště Olšava a přemostí mezinárodní silnici.
(Dobrý den s kurýrem)
To, o čem se dosud pouze mluvilo, se zřejmě brzy stane skutečností. Městu Uh. Brod se totiž podařilo získat dvacet milionů korun z fondu dopravní infrastruktury na vybudování bezbariérové lávky, která propojí centrum s nádražím a bude pokračovat dále přes koleje až na ulici Vlčnovskou. Odhadované celkové náklady na stavbu se pohybují kolem 50 milionů korun. Zbývající částku město zřejmě dofinancuje formou úvěru.
„V této chvíli už se zpracovává projektová dokumentace. Počítáme, že v polovině roku bude dokončeno stavební řízení a hned poté vypíšeme soutěž o zhotovitele. Věřím, že do konce roku 2009 budeme chodit po nové lávce,„ uvažuje optimisticky místostarosta Pavel Josefík.
Zastupitelé už před dvěma lety ze čtyř studií vybrali a schválili návrh architekta Jaroslava Habarty. Nadzemní komunikace bude dlouhá zhruba 170 metrů, čímž se zařadí mezi nejdelší podobné stavby v republice. Bude začínat na první podestě velkých schodů (z ulice U Sboru sem povede bezbariérový chodník) a přemostí ulici Pod Valy s frekventovanou silnicí. Tento úsek budou podpírat dva betonové sloupy. U nádražní budovy povede z lávky výtah i schodiště k nádražní hale. Lávka dále přemostí železnici až k ulici Vlčnovská, tato část však bude zavěšena na lanové konstrukci podobně, jako je tomu například u mostu v Bratislavě.
Když jdete dnes z centra Uh. Brodu na ulici Vlčnovskou, musíte zdolat troje dlouhé schody a frekventovanou silnici. Vozíčkářům zatím nezbývá nic jiného, než objet půl města s tím, že v některých místech se stále ještě při nájezdu na chodníky neobejdou bez cizí pomoci. „Vloni jsem spolu s místostarostou Josefíkem projela město a ukázala, kam se s vozíkem nedostanu,„ říká vozíčkářka Petra Málková, která s přeměnou Brodu na bezbariérové město pomáhá. Dnes už se díky novým nájezdům vozíčkáři dostanou až na staré sídliště, k městské poliklinice, k Lapači a částečně i směrem k Havřicím. „Zbývá nám ještě vyřešit propojení s jižní částí města a tomu výrazně napomůže také nová lávka,„ vysvětluje Pavel Josefík.
Do budoucna se má podstatně změnit i vzhled přednádražního prostoru. Podle studie tu má vzniknout zastřešené stání pro autobusy, nákupní zóna a namísto stavebnin velké parkoviště. V plánu je i stavba další lávky, která propojí sídliště Olšava a přemostí mezinárodní silnici.
(Dobrý den s kurýrem)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/238497/
Při plánované rekonstrukci železnice vyroste možná v Borku zastávka
Ojedinělá šance, která se příštích padesát let nenaskytne. Tak hodnotí případné vybudování zastávky Českých drah v Borku rokycanský místostarosta Jaroslav Mráz.
Obyvatelé osady s ním podle výsledků ankety na webu radnice i podle vyjádření Deníkem oslovených lidí většinou souhlasí. Stavba by mohla začít roku 2010 – při úpravě trati.
„Taky bych to využila, dostat se odtud bez auta je problém. Vždyť u nás se nedá ani nakoupit,„ řekla Alena Hanzlíčková. Petr Špelina sice podle svých slov už 25 let vlakem nejel, ale chápe, že řadě lidí by mohla přijít vhod. „Je třeba to udělat. Postavit zastávku při stavbě železničního koridoru je kapka v moři,„ konstatoval.
Podle ankety, kterou radnice vyvěsila na webu www.rokycany.cz, si přálo v pátek po poledni zastávku v Borku 73 hlasujících, 26 osob ji naopak odmítá.
Zastávka by mohla vzniknout u cesty na Žďár pod viaduktem. „Je to vhodné místo, trať tam není v oblouku. Díky mostu by byla zastávka oboustranně přístupná. Splňujeme také podmínku drah, že zastávky musí být nejméně ve dvoukilometrové vzdálenosti,„ řekl Mráz.
Radnice chce proto, až se dohodne se Správou želežniční a dopravní cesty Českých drah, požádat o dotaci z Regionálního operačního programu Jihozápad. Podle prvních odhadů by přišlo zřízení zastávky na pět milionů korun. Pokud Rokycany získají zmíněnou dotaci, doplatily by ze svého rozpočtu jen půl milionu korun.
(Rokycanský deník)
Ojedinělá šance, která se příštích padesát let nenaskytne. Tak hodnotí případné vybudování zastávky Českých drah v Borku rokycanský místostarosta Jaroslav Mráz.
Obyvatelé osady s ním podle výsledků ankety na webu radnice i podle vyjádření Deníkem oslovených lidí většinou souhlasí. Stavba by mohla začít roku 2010 – při úpravě trati.
„Taky bych to využila, dostat se odtud bez auta je problém. Vždyť u nás se nedá ani nakoupit,„ řekla Alena Hanzlíčková. Petr Špelina sice podle svých slov už 25 let vlakem nejel, ale chápe, že řadě lidí by mohla přijít vhod. „Je třeba to udělat. Postavit zastávku při stavbě železničního koridoru je kapka v moři,„ konstatoval.
Podle ankety, kterou radnice vyvěsila na webu www.rokycany.cz, si přálo v pátek po poledni zastávku v Borku 73 hlasujících, 26 osob ji naopak odmítá.
Zastávka by mohla vzniknout u cesty na Žďár pod viaduktem. „Je to vhodné místo, trať tam není v oblouku. Díky mostu by byla zastávka oboustranně přístupná. Splňujeme také podmínku drah, že zastávky musí být nejméně ve dvoukilometrové vzdálenosti,„ řekl Mráz.
Radnice chce proto, až se dohodne se Správou želežniční a dopravní cesty Českých drah, požádat o dotaci z Regionálního operačního programu Jihozápad. Podle prvních odhadů by přišlo zřízení zastávky na pět milionů korun. Pokud Rokycany získají zmíněnou dotaci, doplatily by ze svého rozpočtu jen půl milionu korun.
(Rokycanský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/238491/
Nádraží ve Vršovicích je dnes ostudou Českých drah i města. Přesto se jeho rekonstrukce zatím nechystá
Přestože většině pražských nádraží v posledních letech svitla naděje, že se jich už nebudou cestující štítit, na jedno nádraží jako by se stále zapomínalo. Na to vršovické. To dnes vypadá s trochou nadsázky jako nádraží provinčního města ztraceného kdesi na Sibiři.
Nádražní budova má oprýskanou fasádu, v čekárně si člověk připadá jak ve filmu z dob první republiky.
Když u nástupiště zastaví moderní soupravy City Elefant, vypadají s nádražní budovou na pozadí jako koláž futuristického umělce, jenž spojil dvě staletí dohromady.
Přitom nejde o bezvýznamné nádraží, ale jedno z nejdůležitějších v Praze. Zastavují zde nejen všechny osobní zastávkové vlaky, ale i drtivá většina rychlíků a také zde cestující přestupují na vlaky mířící do Braníka a dále do Posázaví. Je to první velká stanice pro mezinárodní spoje při cestě do metropole od Českých Budějovic.
Všem, kdo těmito vlaky Vršovicemi projíždějí, se tak naskytne celkem ostudný obrázek. „Když jsem tudy jel poprvé, chodil jsem na základní školu. Tehdy mě doslova šokovalo, že je to tu tak sešlé a zanedbané. Dokonce jsem tehdy o nádraží napsal slohovou práci,„ usmívá se třicetiletý Dušan Šťastný, který přes vršovické nádraží jezdí do zaměstnání v Hostivaři. „A od té doby se prakticky nic nezměnilo, jen vyměnili některá okna a přetřeli část fasády,„ dodává.
A na zářivou fasádu a moderní interiér se budova z konce devatenáctého století nemůže těšit ani v nejbližší době.
„Nádraží Vršovice není v projektu Živá nádraží,„ tvrdí Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah. Podle ní se zde pouze počítá s tím, že se přestaví kolejiště. „Až potom se bude rekonstruovat celé nádraží,„ dodává.
Ani císař se nezastavil Přestože Vršovice trať přeťala už v roce 1871, jedenáct let tudy vlaky pouze projížděly. „Největší slávy„ se nádraží zřejmě dočkalo 12. června 1901. Tehdy svým dvorním vlakem přes Vršovice cestoval do Prahy císař František Josef I. Na vyzdobeném nádraží se slavobránou se sešla místní honorace, ve větru plápolaly prapory a žáci místní školy netrpělivě nad stromy vyhlíželi dým parní lokomotivy.
Když vlak vjel do stanice, nastoupená kapela na nástupišti spustila rakouskou hymnu a davy provolávaly císaři slávu. A vlak pouze projel.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Přestože většině pražských nádraží v posledních letech svitla naděje, že se jich už nebudou cestující štítit, na jedno nádraží jako by se stále zapomínalo. Na to vršovické. To dnes vypadá s trochou nadsázky jako nádraží provinčního města ztraceného kdesi na Sibiři.
Nádražní budova má oprýskanou fasádu, v čekárně si člověk připadá jak ve filmu z dob první republiky.
Když u nástupiště zastaví moderní soupravy City Elefant, vypadají s nádražní budovou na pozadí jako koláž futuristického umělce, jenž spojil dvě staletí dohromady.
Přitom nejde o bezvýznamné nádraží, ale jedno z nejdůležitějších v Praze. Zastavují zde nejen všechny osobní zastávkové vlaky, ale i drtivá většina rychlíků a také zde cestující přestupují na vlaky mířící do Braníka a dále do Posázaví. Je to první velká stanice pro mezinárodní spoje při cestě do metropole od Českých Budějovic.
Všem, kdo těmito vlaky Vršovicemi projíždějí, se tak naskytne celkem ostudný obrázek. „Když jsem tudy jel poprvé, chodil jsem na základní školu. Tehdy mě doslova šokovalo, že je to tu tak sešlé a zanedbané. Dokonce jsem tehdy o nádraží napsal slohovou práci,„ usmívá se třicetiletý Dušan Šťastný, který přes vršovické nádraží jezdí do zaměstnání v Hostivaři. „A od té doby se prakticky nic nezměnilo, jen vyměnili některá okna a přetřeli část fasády,„ dodává.
A na zářivou fasádu a moderní interiér se budova z konce devatenáctého století nemůže těšit ani v nejbližší době.
„Nádraží Vršovice není v projektu Živá nádraží,„ tvrdí Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah. Podle ní se zde pouze počítá s tím, že se přestaví kolejiště. „Až potom se bude rekonstruovat celé nádraží,„ dodává.
Ani císař se nezastavil Přestože Vršovice trať přeťala už v roce 1871, jedenáct let tudy vlaky pouze projížděly. „Největší slávy„ se nádraží zřejmě dočkalo 12. června 1901. Tehdy svým dvorním vlakem přes Vršovice cestoval do Prahy císař František Josef I. Na vyzdobeném nádraží se slavobránou se sešla místní honorace, ve větru plápolaly prapory a žáci místní školy netrpělivě nad stromy vyhlíželi dým parní lokomotivy.
Když vlak vjel do stanice, nastoupená kapela na nástupišti spustila rakouskou hymnu a davy provolávaly císaři slávu. A vlak pouze projel.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/238478/
V Lysé nad Labem mají v dopravní kanceláři krásné uklidňující akvárium
Lysá nad Labem, město nedaleko Prahy, leží na železniční trati z Prahy do Nymburka (č. 231) a dále do Hradce Králové a Týniště nad Orlicí. V Lysé se napojuje trať do Všetat a Ústí nad Labem západ (č. 072); obě trati jsou dvoukolejné a elektrizované. Další, místní trať, spojuje Lysou nad Labem s 5 km vzdálenými Milovicemi (č. 232).
Celý článek najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_5lysa.htm
Lysá nad Labem, město nedaleko Prahy, leží na železniční trati z Prahy do Nymburka (č. 231) a dále do Hradce Králové a Týniště nad Orlicí. V Lysé se napojuje trať do Všetat a Ústí nad Labem západ (č. 072); obě trati jsou dvoukolejné a elektrizované. Další, místní trať, spojuje Lysou nad Labem s 5 km vzdálenými Milovicemi (č. 232).
Celý článek najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_5lysa.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/237788/
Rekonstrukce hlavního nádraží Českých drah postoupila do další etapy. Po rekonstrukci kolejí a železničního svršku zde vzniká nová odbavovací hala, spojená s komerční zónou.
Tuto část rekonstrukce provádí společnost Viamont. Ten před rokem zvítězil ve veřejné soutěži. Nedávno podepsal s Českými drahami smlouvu.
Její podmínkou například je, že musí do nádraží investovat minimálně 25 milionů korun. Za to dostane k dispozici volné komerční prostory na nádraží. „Z tržního nájemního zaplatíme investici, ale i samotný provoz nádraží,„ uvedl Tomáš Novák z Viamontu, který má nádraží na starosti.
V současnosti společnost dokončuje projektování interiérů, vyřizuje si stavební povolení a další náležitosti ke stavbě. „Již se nám ozvali první zájemci o pronájem prostorů. Samozřejmě, nemůžeme celé nádraží pronajmout na obchody. Je třeba, aby zde byly všechny náležitosti, jež má nádraží mít, tedy informační stánek, čekárna, toalety a podobně,„ pokračoval Novák.
Přesto tu ale je naplánováno občerstvení, restaurac, květinářství, trafika. Dokonce se ozvala i nejmenovaná pekárna. Plánovači zde počítají i s cestovní kanceláří. „Nemá ovšem smysl tady umístit nějaký second hand. Možná by nebylo od věci, někde v čekárně umístit i vývoj budovy nádraží v obrazech od jeho postavení až po současnost. Záleží ovšem na ČD, zda s tím bude souhlasit,„ dodal Novák.
Časem by pak nádraží měla vzniknout další obchodní zóna. Měla by totiž být otevřena terasa s výhledem na řeku Labe, pod ní by mělo vzniknout parkoviště. Celé nádraží je plánováno tak, aby přes něj mohla vést pěší stezka z centra Ústí nad Labem na Střekov.
Ústecké nádraží se tak stane součástí projektu Živá nádraží. Rozsáhlou modernizaci železničního koridoru, jež této fázi přestavby nádraží předcházela, připravila Správa železniční dopravní cesty. „Celkový objem investic dosáhl zhruba 2,5 miliardy korun,„ uvedl k tomu již dříve Petr Hinterholzinger z krajského centra Českých drah.
Nejvíce prostředků bylo použito právě na koleje, výhybky, zabezpečovací systémy nebo podjezdy a podchody, například u zoologické zahrady. Vydržet by to prý mělo další desítky let. Díky tomu by hlavní ústecké nádraží mělo podle záměru Českých drah získat novou tvář moderního evropského nádraží, kde staví mezinárodní vlaky EuroCity na trase Vídeň, Praha, Berlín, Hamburk.
Do Ústí tak už jezdí z části nízkopodlažní vlaky, určené pro příměstskou dopravu. Nově byly také přetrasovány osobní vlaky jedoucí přes Ústí. Ty doposud jezdily v relaci Děčín - Roudnice a Ústí - Chomutov. V současnosti jezdí mezi Děčínem a Chomutovem. Do Roudnice a Prahy bude jezdit vlak už jen z ústeckého hlavního nádraží, cestující z Dečína musí přestoupit v Ústí.
Zatím se však České dráhy potýkají s problémem bezdomovců, kteří se na nádraží houfují. Při nedávné kontrole tu zastihli městští strážníci jednoho muže, přičemž ostatní měli údajně odejít do hospody Na Předmostí na polévku.
„V podstatě na každém větším nádraží jsou bezdomovci, nejen v Ústí, ale i v Lovosicích, v Mostě, Chomutově. Městská policie areál zkontroluje, odejde a oni se hned vrátí zpět,„ dodal Hinterholzinger.
(Ústecký deník)