Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Pro nejbližší budoucnost se musejí cestující smířit se stávající podobou tachovské vlakové zastávky.
České dráhy totiž neplánují žádné větší opravy, které by zvýšily úroveň cestování.
Přepravce uvažuje pouze o běžné údržbě.
„Tachovské nádraží totiž není zařazeno do projektu revitalizace s názvem Živá nádraží,„ vysvětluje Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah.
V Plzeňském kraji je do projektu Živých nádraží, díky kterému se zvyšuje komfort odbavování cestujících, zahrnuta třeba hlavní vlaková zastávka v Sokolově, či Chebu.
„Na těch nádražích, kde se nepodaří najít vhodného partnera v rámci projektu Živá nádraží, investují České dráhy vlastní prostředky,„ připomíná mluvčí.
Loni v prosinci dráhy dokončily rekonstrukci rokycanského nádraží. Tato rekonstrukce trvala rok a byla opravena fasáda, vyměněna okna a opravena byla také střecha. Dále došlo k úpravě vestibulu, kde přibylo kadeřnictví a bufet.
V současnosti probíhá rekonstrukce na nádraží v Domažlicích, která potrvá až do července a během které bude taktéž opravena fasáda a budou se měnit okna. Pro cestující bude nainstalováno nové přehledné informační zařízení a zákazníci si koupí lístek v nových pokladnách.
V našem okresním městě je v současnosti naplánována jen menší oprava střechy. „Byla poškozena vichřicí Emma,„ říká Krausová.
Vestibul tachovského vlakového nádraží ,je poničený, stěny počmárali vandalové.
„Problém graffitů se netýká pouze tachovského nádraží, přestože cílem sprejerů jsou převážně vozy. Vloňském roce jsme zaznamenaly 2 670 případů graffitů se škodou 17,1 milionu Kč. Zabránění tomu, aby lidé nepoškozovali majetekČD je velmi složité. Pokud bychom zavřeli halu a tím chránili vlastní majetek, budeme čelit kritice ze strany cestujících, kteří budou muset za jakéhokoliv počasí čekat na vlak venku a sníží se jim tedy pohodlí cestování,„ říká Markéta Krausová.
Tachovské nádraží patří k poměrně vytíženým.
Kromě vnitrostátních pokladen je zde i mezinárodní pokladna a vlakový provoz je zde až do pozdních nočních hodin.
(Tachovský deník)
České dráhy totiž neplánují žádné větší opravy, které by zvýšily úroveň cestování.
Přepravce uvažuje pouze o běžné údržbě.
„Tachovské nádraží totiž není zařazeno do projektu revitalizace s názvem Živá nádraží,„ vysvětluje Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah.
V Plzeňském kraji je do projektu Živých nádraží, díky kterému se zvyšuje komfort odbavování cestujících, zahrnuta třeba hlavní vlaková zastávka v Sokolově, či Chebu.
„Na těch nádražích, kde se nepodaří najít vhodného partnera v rámci projektu Živá nádraží, investují České dráhy vlastní prostředky,„ připomíná mluvčí.
Loni v prosinci dráhy dokončily rekonstrukci rokycanského nádraží. Tato rekonstrukce trvala rok a byla opravena fasáda, vyměněna okna a opravena byla také střecha. Dále došlo k úpravě vestibulu, kde přibylo kadeřnictví a bufet.
V současnosti probíhá rekonstrukce na nádraží v Domažlicích, která potrvá až do července a během které bude taktéž opravena fasáda a budou se měnit okna. Pro cestující bude nainstalováno nové přehledné informační zařízení a zákazníci si koupí lístek v nových pokladnách.
V našem okresním městě je v současnosti naplánována jen menší oprava střechy. „Byla poškozena vichřicí Emma,„ říká Krausová.
Vestibul tachovského vlakového nádraží ,je poničený, stěny počmárali vandalové.
„Problém graffitů se netýká pouze tachovského nádraží, přestože cílem sprejerů jsou převážně vozy. Vloňském roce jsme zaznamenaly 2 670 případů graffitů se škodou 17,1 milionu Kč. Zabránění tomu, aby lidé nepoškozovali majetekČD je velmi složité. Pokud bychom zavřeli halu a tím chránili vlastní majetek, budeme čelit kritice ze strany cestujících, kteří budou muset za jakéhokoliv počasí čekat na vlak venku a sníží se jim tedy pohodlí cestování,„ říká Markéta Krausová.
Tachovské nádraží patří k poměrně vytíženým.
Kromě vnitrostátních pokladen je zde i mezinárodní pokladna a vlakový provoz je zde až do pozdních nočních hodin.
(Tachovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/248399/
Ne že bychom o "bagru na 7. koleji" nic nevěděli, ale aspoň důkaz, že si děni v Lundenburgu všímají i jinde:
Důležité nádraží se kompletně mění. Cestující by opravy měli poznat jen komplikovanějším nástupem
Kdo chodí na vlak přesně, měl by si v Břeclavi dát pozor. A raději vyrazit o deset minut dříve. Cesta k soupravám, které míří nejen na Brno, Bratislavu i Vídeň, je od soboty komplikovanější - z nádraží totiž zmizela lávka. Lidem je uzavřen i podchod. Musí proto počítat se zhruba čtyřsetmetrovou obchůzkou. Sobotní sejmutí a rozřezání jedné čtvrtiny stodvacetimetrové železné konstrukce z poloviny 19. století je dalším krokem k zbrusu novému břeclavskému nádraží.
Pracovníci důležitého dopravního uzlu ale slibují, že obří rekonstrukce se vlakové dopravy nedotkne. Přesto, že již nefungují některá nástupiště. Spoje totiž budou podle potřeby přesměrovávány na jiná nástupiště. Buď nová, či provizorní.
„Fungujeme normálně podle jízdního řádu,„ potvrdil vrchní přednosta břeclavského železničního uzlu Libor Semorád, s omluvou za složitější cestu k vlakům.
„Za čtyři měsíce už ale budou lidé chodit novým podchodem, jezdit novými výtahy a omezení vyplývající z další rekonstrukce prakticky nepoznají,„ dodal Semorád.
Rekonstrukce celého břeclavského železničního uzlu začala vloni na podzim. Přijde na 2,7 miliardy korun a skončí v roce 2010. Podle náměstka vrchního přednosty Zdeňka Krystiána ale práce v samotných prostorách nádraží potrvají maximálně do Vánoc.
„Poté cestujícím předáme kompletně nová nástupiště. Místo dosavadních sedmi bude dvanáct nástupištních hran, což pojme celou rychlíkovou i osobní dopravu,„ nastínil Krystián. Podle něj se tak břeclavský uzel dostane na vysokou evropskou úroveň. „Tolik peronních hran pro vlaky EuroCity a InterCity spolu s osobní dopravou je plně dostačujících. Navíc se zachová vysoká kvalita úrovně cestování,„ dodal náměstek.
Břeclavské nádraží má mimořádné postavení, nejenom proto, že jím před téměř 170 lety projel první vlak na území Československa. Sbíhají se v něm dva důležité koridory, současně je příhraniční přestupní stanicí do Rakouska a na Slovensko. Každý měsíc tak z jeho peronů nastoupí do vlakových souprav přes 78 tisíc cestujících.
Zrekonstruované nádraží bude propojeno s dříve opravenými tratěmi k rakouským a slovenským hranicím a také ve směrech na Vranovice a Hodonín. Po dokončení prací se navíc rychlost vlaků před nádražím zvýší z dnešních osmdesáti na 130 kilometrů v hodině.
Břeclavské nádraží - Co letos čeká cestující Březen - uzavření 1. a 2. nástupiště a východu z výpravní budovy Do 30. 5. - zbudování podchodu, nových kolejí 1, 3, 5, nového ostrovního nástupiště č. 1 a 2 30. 5.-29. 8. - nové ostrovní nástupiště č. 3, koleje č. 2, 4, 6 a 8, výstavba výtahů a informačního systému 29. 8.-1. 12. - vyroste 4. nástupiště, koleje č. 10, 12, 14 a 16, podchod, výtah a infosystém
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Důležité nádraží se kompletně mění. Cestující by opravy měli poznat jen komplikovanějším nástupem
Kdo chodí na vlak přesně, měl by si v Břeclavi dát pozor. A raději vyrazit o deset minut dříve. Cesta k soupravám, které míří nejen na Brno, Bratislavu i Vídeň, je od soboty komplikovanější - z nádraží totiž zmizela lávka. Lidem je uzavřen i podchod. Musí proto počítat se zhruba čtyřsetmetrovou obchůzkou. Sobotní sejmutí a rozřezání jedné čtvrtiny stodvacetimetrové železné konstrukce z poloviny 19. století je dalším krokem k zbrusu novému břeclavskému nádraží.
Pracovníci důležitého dopravního uzlu ale slibují, že obří rekonstrukce se vlakové dopravy nedotkne. Přesto, že již nefungují některá nástupiště. Spoje totiž budou podle potřeby přesměrovávány na jiná nástupiště. Buď nová, či provizorní.
„Fungujeme normálně podle jízdního řádu,„ potvrdil vrchní přednosta břeclavského železničního uzlu Libor Semorád, s omluvou za složitější cestu k vlakům.
„Za čtyři měsíce už ale budou lidé chodit novým podchodem, jezdit novými výtahy a omezení vyplývající z další rekonstrukce prakticky nepoznají,„ dodal Semorád.
Rekonstrukce celého břeclavského železničního uzlu začala vloni na podzim. Přijde na 2,7 miliardy korun a skončí v roce 2010. Podle náměstka vrchního přednosty Zdeňka Krystiána ale práce v samotných prostorách nádraží potrvají maximálně do Vánoc.
„Poté cestujícím předáme kompletně nová nástupiště. Místo dosavadních sedmi bude dvanáct nástupištních hran, což pojme celou rychlíkovou i osobní dopravu,„ nastínil Krystián. Podle něj se tak břeclavský uzel dostane na vysokou evropskou úroveň. „Tolik peronních hran pro vlaky EuroCity a InterCity spolu s osobní dopravou je plně dostačujících. Navíc se zachová vysoká kvalita úrovně cestování,„ dodal náměstek.
Břeclavské nádraží má mimořádné postavení, nejenom proto, že jím před téměř 170 lety projel první vlak na území Československa. Sbíhají se v něm dva důležité koridory, současně je příhraniční přestupní stanicí do Rakouska a na Slovensko. Každý měsíc tak z jeho peronů nastoupí do vlakových souprav přes 78 tisíc cestujících.
Zrekonstruované nádraží bude propojeno s dříve opravenými tratěmi k rakouským a slovenským hranicím a také ve směrech na Vranovice a Hodonín. Po dokončení prací se navíc rychlost vlaků před nádražím zvýší z dnešních osmdesáti na 130 kilometrů v hodině.
Břeclavské nádraží - Co letos čeká cestující Březen - uzavření 1. a 2. nástupiště a východu z výpravní budovy Do 30. 5. - zbudování podchodu, nových kolejí 1, 3, 5, nového ostrovního nástupiště č. 1 a 2 30. 5.-29. 8. - nové ostrovní nástupiště č. 3, koleje č. 2, 4, 6 a 8, výstavba výtahů a informačního systému 29. 8.-1. 12. - vyroste 4. nástupiště, koleje č. 10, 12, 14 a 16, podchod, výtah a infosystém
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/248395/
Modernizace železniční stanice Sokolov byla slavnostně zahájena ve středu 27. února 2008. Tato stavba navazuje na již v roce 2006 dokončenou elektrizaci trati Kadaň - Karlovy Vary. Modernizace železniční stanice Sokolov zajistí celkové zvýšení jejích technických parametrů, zkvalitní úroveň železniční dopravy a výrazně přispěje ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti železničního provozu, řekl při této příležitosti ing. Miroslav Konečný, náměstek generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty, státní organizace.
Celá stať je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_10soko.htm
Celá stať je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_10soko.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/248301/
Plán na výstavbu nové stanice počítá s komfortním servisem pro cestující
Až patnáctipatrová budova se zázemím pro cestující, s obchody, službami, kancelářemi a restaurací. To je vize budoucího vlakového nádraží v Třebíči, s níž přišlo občanské sdružení Metropolis. Nová železniční stanicemábýt dominantou lokality mezi stanicí stávající, Okresním soudem a nemocnicí. Zatím je ovšem jenom ve stadiu plánů. K výstavbě chybějí peníze a souhlas majitelů pozemků.
„Současné vlakové nádraží je nevyhovující, chybí vzájemné provázání vlaků a autobusů, nenabízí cestujícím potřebný servis a není bezbariérové,„ míní Aleš Stuchlík, předseda sdružení Metropolis a zároveň autor celého projektu. Myšlenkou na zlepšení dopravní situace se začal zabývat před dvěma roky. A dnes je celá studie dopodrobna vypracovaná. Jakou podobu by tedy nové nádraží mělo mít? Výšková budova s odbavovací halou a komerčními prostory má stát přímo proti soudu, hned vedle parkoviště. V prostoru mezi nimi se počítá se zastávkami městské dopravy. Na nádražní halu by navazoval podchod pod kolejištěm s přístupem na jednotlivá nástupiště . Av místě nyní nevyužívaného nákladového prostoru má být nový autobusový terminál se stáním taxíků.
Se studií se již seznámila třebíčská radnice a České dráhy. Oběma se nápad zalíbil a hodlají jej podpořit. „Je to ambiciózní myšlenka. Nyní se podíváme, jak to tam vypadá majetkově. Budou se na tom podílet tři komise města,„ sdělil starosta Ivo Uher. Jak řekl mluvčí drah Radek Joklík, dopravce je rovněž otevřen dalším jednáním o revitalizaci nádraží. A cestující by nové nádraží jen uvítali. „Snad tam budou vyšší nástupiště,„ těší se Lenka Plachá z Třebíče, které se teď s dětmi do vagónů špatně nastupuje.
S možnou realizací projektu Stuchlík počítá v horizontu pěti let. „Díky komerčnímu využití může být financována i ze soukromých zdrojů,„ myslí si. trebicsky.denik.cz
(Třebíčský deník)
Až patnáctipatrová budova se zázemím pro cestující, s obchody, službami, kancelářemi a restaurací. To je vize budoucího vlakového nádraží v Třebíči, s níž přišlo občanské sdružení Metropolis. Nová železniční stanicemábýt dominantou lokality mezi stanicí stávající, Okresním soudem a nemocnicí. Zatím je ovšem jenom ve stadiu plánů. K výstavbě chybějí peníze a souhlas majitelů pozemků.
„Současné vlakové nádraží je nevyhovující, chybí vzájemné provázání vlaků a autobusů, nenabízí cestujícím potřebný servis a není bezbariérové,„ míní Aleš Stuchlík, předseda sdružení Metropolis a zároveň autor celého projektu. Myšlenkou na zlepšení dopravní situace se začal zabývat před dvěma roky. A dnes je celá studie dopodrobna vypracovaná. Jakou podobu by tedy nové nádraží mělo mít? Výšková budova s odbavovací halou a komerčními prostory má stát přímo proti soudu, hned vedle parkoviště. V prostoru mezi nimi se počítá se zastávkami městské dopravy. Na nádražní halu by navazoval podchod pod kolejištěm s přístupem na jednotlivá nástupiště . Av místě nyní nevyužívaného nákladového prostoru má být nový autobusový terminál se stáním taxíků.
Se studií se již seznámila třebíčská radnice a České dráhy. Oběma se nápad zalíbil a hodlají jej podpořit. „Je to ambiciózní myšlenka. Nyní se podíváme, jak to tam vypadá majetkově. Budou se na tom podílet tři komise města,„ sdělil starosta Ivo Uher. Jak řekl mluvčí drah Radek Joklík, dopravce je rovněž otevřen dalším jednáním o revitalizaci nádraží. A cestující by nové nádraží jen uvítali. „Snad tam budou vyšší nástupiště,„ těší se Lenka Plachá z Třebíče, které se teď s dětmi do vagónů špatně nastupuje.
S možnou realizací projektu Stuchlík počítá v horizontu pěti let. „Díky komerčnímu využití může být financována i ze soukromých zdrojů,„ myslí si. trebicsky.denik.cz
(Třebíčský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247779/
Těšnov by se do budoucna mohl změnit k nepoznání. Alespoň s tím počítá návrh Prahy 1 na nový územní plán hlavního města. Díky tomu začíná diskuse nad budoucností území na hranici Praha 1 a 8, které ztratilo svou přitažlivost v polovině 80. let, kdy musela být kvůli výstavbě severojižní magistrály odstraněna více než stoletá nádražní budova.
„Chceme městu navrhnout, aby se toto území změnilo na zastavitelnou plochu, což umožní budoucí rozvoj. Vsoučasnosti je vedené jen jako plocha se zbytkovou zelení,„ vysvětlil Deníku radní Prahy 1 Filip Dvořák. Tomu by se líbilo, kdyby na Těšnově vyrostla replika historického nádraží, sloužící jako galerie moderního umění.
Repliky nejsou českou tradicí
O návrat alespoň části monumentální stavby dlouhodobě usiluje Společnost pro znovupostavení torza Denisova nádraží. Její zástupci navrhují, aby byla postavena přední fasáda hlavní budovy a za ní potom moderní prosklená hala.
Podle Richarda Biegela z Klubu za starou Prahu je však návrat nádražní budovy nereálný, protože se nedochovaly její původní plány. „Lepší by tam bylo postavit moderní stavbu, která bude citlivě začleněna do okolní zástavby. Určitě by to ale neměl být další administrativní projekt. Těch už je v této oblasti dostatek,„ sdělil Deníku.
Opětovné vybudování nádraží se nelíbí ani řediteli památkového odboru magistrátu Janu Kněžínkovi. Vytváření replik historických budov totiž není tradicí české památkové péče. „Obecně jsme proti zahušťování města. V souvislosti s tímto místem je mi sympatická představa spíše nějaké zeleně,„ řekl.
„Nemá smysl měnit územní plán kvůli jedné či dvěma stavbám. K úpravám by mělo dojít, až se schválí nějaká vize na základě architektonické soutěže,„ dodal radní Dvořák. Ať už na Těšnově opět vyroste nádražní budova nebo ne, svému původnímu účelu určitě sloužit nebude. „Z pohledu železniční dopravy ve městě by zde nádraží nemělo žádný význam. Našimi prioritami jsou spíše železniční zastávky Podbaba, Kačerov, Černý Most a Malešice,„ uvedl Radek Joklík z tiskového oddělení Českých drah.
Obnova vazeb
Architekt Jan Sedlák, který už v minulosti vytvářel pro Prahu 1 i magistrát koncepci Těšnova, považuje za nejdůležitější obnovení kontinuity pražského centra a Prahy 8, kterou nešetrně ukončila magistrála. Poničené místo podle něj potřebuje velkou rehabilitaci.
„Ať už tam bude zeleň nebo zástavba, celé to musí hlavně působit příjemně pro chodce, kteří tak ani nepostřehnou magistrálu,„ řekl.
Nádraží Těšnov
Bylo vybudováno v letech 1872 až 1875 jako konečná stanice tehdy dostavěné Rakouské severozápadní dráhy. Komplex novorenesančních budov byl považován za jednu z nejkrásnějších nádražních budov střední Evropy. Postupně se jmenovalo Severozápadní, Denisovo a Vltavské nádraží a také Praha-Těšnov. Osobní doprava na něm byla ukončena v roce 1972, nákladní o dvanáct let později. Památka byla odstraněna v roce 1985 kvůli výstavbě severojižní magistrály.
(Pražský deník)
„Chceme městu navrhnout, aby se toto území změnilo na zastavitelnou plochu, což umožní budoucí rozvoj. Vsoučasnosti je vedené jen jako plocha se zbytkovou zelení,„ vysvětlil Deníku radní Prahy 1 Filip Dvořák. Tomu by se líbilo, kdyby na Těšnově vyrostla replika historického nádraží, sloužící jako galerie moderního umění.
Repliky nejsou českou tradicí
O návrat alespoň části monumentální stavby dlouhodobě usiluje Společnost pro znovupostavení torza Denisova nádraží. Její zástupci navrhují, aby byla postavena přední fasáda hlavní budovy a za ní potom moderní prosklená hala.
Podle Richarda Biegela z Klubu za starou Prahu je však návrat nádražní budovy nereálný, protože se nedochovaly její původní plány. „Lepší by tam bylo postavit moderní stavbu, která bude citlivě začleněna do okolní zástavby. Určitě by to ale neměl být další administrativní projekt. Těch už je v této oblasti dostatek,„ sdělil Deníku.
Opětovné vybudování nádraží se nelíbí ani řediteli památkového odboru magistrátu Janu Kněžínkovi. Vytváření replik historických budov totiž není tradicí české památkové péče. „Obecně jsme proti zahušťování města. V souvislosti s tímto místem je mi sympatická představa spíše nějaké zeleně,„ řekl.
„Nemá smysl měnit územní plán kvůli jedné či dvěma stavbám. K úpravám by mělo dojít, až se schválí nějaká vize na základě architektonické soutěže,„ dodal radní Dvořák. Ať už na Těšnově opět vyroste nádražní budova nebo ne, svému původnímu účelu určitě sloužit nebude. „Z pohledu železniční dopravy ve městě by zde nádraží nemělo žádný význam. Našimi prioritami jsou spíše železniční zastávky Podbaba, Kačerov, Černý Most a Malešice,„ uvedl Radek Joklík z tiskového oddělení Českých drah.
Obnova vazeb
Architekt Jan Sedlák, který už v minulosti vytvářel pro Prahu 1 i magistrát koncepci Těšnova, považuje za nejdůležitější obnovení kontinuity pražského centra a Prahy 8, kterou nešetrně ukončila magistrála. Poničené místo podle něj potřebuje velkou rehabilitaci.
„Ať už tam bude zeleň nebo zástavba, celé to musí hlavně působit příjemně pro chodce, kteří tak ani nepostřehnou magistrálu,„ řekl.
Nádraží Těšnov
Bylo vybudováno v letech 1872 až 1875 jako konečná stanice tehdy dostavěné Rakouské severozápadní dráhy. Komplex novorenesančních budov byl považován za jednu z nejkrásnějších nádražních budov střední Evropy. Postupně se jmenovalo Severozápadní, Denisovo a Vltavské nádraží a také Praha-Těšnov. Osobní doprava na něm byla ukončena v roce 1972, nákladní o dvanáct let později. Památka byla odstraněna v roce 1985 kvůli výstavbě severojižní magistrály.
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247315/
Zatím na papíře se vypíná první třebíčský ,mrakodrap‘. Až patnáctipatrová budova by sloužila jednak coby nová železniční stanice, a také podnikatelům i obchodníkům. S odvážným plánem posunout vlakové nádraží směrem k nemocnici a vytvořit z celého prostoru od současné stanice až k nemocnici živou zónu přišlo občanské sdružení Metropolis. S projektem už Metropolis seznámil České dráhy i radnici. „Na projektu s názvem Třebíč - hlavní nádraží pracujeme od loňského roku,„ předeslal Aleš Stuchlík, předseda sdružení Metropolis.
Jak by mělo nádraží budoucnosti vypadat? Proti soudu, tedy těsně vedle parkoviště u nemocnice, vyroste výškový objekt. V něm najdou cestující odbavovací halu. Budou tu také kanceláře, obchodní pasáž, vyhlídková restaurace, drobnější občerstvení. Vedle by měl stát podlažní parkovací dům.
V lokalitě, kde je dnes nevyužívaný železniční nákladový prostor, by byl nový autobusový terminál, včetně zastávek městské dopravy a stanoviště taxi. „Zajištění komfortního přestupu mezi vlakem, autobusy, auty i taxíky přiláká další cestující do veřejné dopravy,„ zamyslel se Stuchlík.
Je fakt, že vlaková a autobusová stanice jsou od sebe vzdáleny tak deset, patnáct minut pěší chůze. Navíc železniční zastávka stojí ve strmém kopci. Uvítali by Třebíčané takto razantní změnu?
„Já určitě. Jezdím vlakem hodně. Nádraží není špatné, ale je maličké. Spíš by patřilo někam na vesnici. I ten kopec je dost protivný třeba pro starší lidi. A to prostranství u vlakáče je zpustlé. Klidně by tam mohl být nový autobusák,„ zadumala se Ivana Novotná.
Metropolis do plánů zahrnul i úpravu kolejiště a zřízení ostrovních nástupišť s podchodem spojujícím Riegrovu ulici, nástupiště, nádražní halu, Bráfovu třídu, případně také nemocnici.
„Železniční stanice v Třebíči je jednou ze tří nejvytíženějších v kraji Vysočina. Její význam poroste s plánovanou elektrifikací tratě Jihlava - Brno. Nádraží by mělo být vstupní branou do města,„ pravil Stuchlík s tím, že denně projdou vlakovým nádražím na čtyři tisíce lidí.
Radnice se k záměru postavila čelem. Minulý týden rada města kývla na pomoc. „My nyní prověříme, jaké jsou majetkové poměry v daném prostoru. Odborné komise posoudí projekt do konce dubna. Mně tento záměr připadne jako velmi ambiciozní myšlenka,„ sdělil starosta Ivo Uher.
Ani České dráhy se neodvrátily. „Naši zástupci se v únoru zúčastnili prezentace sdružení Metropolis. Návrh je pro nás zajímavý. Jsme nakloněni tomuto projektu a připraveni jednat,„ vzkázal mluvčí drah Radek Joklík.
Do léta by měla vzniknout pracovní skupina ze zástupců Metropolisu, města, kraje a drah. Ta by projekt dotáhla do konce. Metropolis, který usiluje o všeobecný rozvoj Třebíče, předpokládá, že na výstavbě by se podílel soukromý investor. „Zřejmě developer, jemuž by pak plynuly příjmy z pronájmu komerčních prostor,„ nastínil Stuchlík, jenž prozradil, že současná železniční stanice nepůjde k zemi. V budoucnu by v ní mohl být například hostel nebo železniční muzeum.
(Mladá fronta DNES)
Jak by mělo nádraží budoucnosti vypadat? Proti soudu, tedy těsně vedle parkoviště u nemocnice, vyroste výškový objekt. V něm najdou cestující odbavovací halu. Budou tu také kanceláře, obchodní pasáž, vyhlídková restaurace, drobnější občerstvení. Vedle by měl stát podlažní parkovací dům.
V lokalitě, kde je dnes nevyužívaný železniční nákladový prostor, by byl nový autobusový terminál, včetně zastávek městské dopravy a stanoviště taxi. „Zajištění komfortního přestupu mezi vlakem, autobusy, auty i taxíky přiláká další cestující do veřejné dopravy,„ zamyslel se Stuchlík.
Je fakt, že vlaková a autobusová stanice jsou od sebe vzdáleny tak deset, patnáct minut pěší chůze. Navíc železniční zastávka stojí ve strmém kopci. Uvítali by Třebíčané takto razantní změnu?
„Já určitě. Jezdím vlakem hodně. Nádraží není špatné, ale je maličké. Spíš by patřilo někam na vesnici. I ten kopec je dost protivný třeba pro starší lidi. A to prostranství u vlakáče je zpustlé. Klidně by tam mohl být nový autobusák,„ zadumala se Ivana Novotná.
Metropolis do plánů zahrnul i úpravu kolejiště a zřízení ostrovních nástupišť s podchodem spojujícím Riegrovu ulici, nástupiště, nádražní halu, Bráfovu třídu, případně také nemocnici.
„Železniční stanice v Třebíči je jednou ze tří nejvytíženějších v kraji Vysočina. Její význam poroste s plánovanou elektrifikací tratě Jihlava - Brno. Nádraží by mělo být vstupní branou do města,„ pravil Stuchlík s tím, že denně projdou vlakovým nádražím na čtyři tisíce lidí.
Radnice se k záměru postavila čelem. Minulý týden rada města kývla na pomoc. „My nyní prověříme, jaké jsou majetkové poměry v daném prostoru. Odborné komise posoudí projekt do konce dubna. Mně tento záměr připadne jako velmi ambiciozní myšlenka,„ sdělil starosta Ivo Uher.
Ani České dráhy se neodvrátily. „Naši zástupci se v únoru zúčastnili prezentace sdružení Metropolis. Návrh je pro nás zajímavý. Jsme nakloněni tomuto projektu a připraveni jednat,„ vzkázal mluvčí drah Radek Joklík.
Do léta by měla vzniknout pracovní skupina ze zástupců Metropolisu, města, kraje a drah. Ta by projekt dotáhla do konce. Metropolis, který usiluje o všeobecný rozvoj Třebíče, předpokládá, že na výstavbě by se podílel soukromý investor. „Zřejmě developer, jemuž by pak plynuly příjmy z pronájmu komerčních prostor,„ nastínil Stuchlík, jenž prozradil, že současná železniční stanice nepůjde k zemi. V budoucnu by v ní mohl být například hostel nebo železniční muzeum.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247297/
Chystané zdvoukolejnění železniční trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi kromě jiného přesune zdejší stanici do jiného místa.
Potvrdil nám to ředitel hradeckého krajského centra Českých drah Roman Moravčík. „Oproti stávající stanici bude nová zastávka posunuta zhruba o kilometr dál. Bude tedy umístěna blíž k obci,„ uvedl. Současná budova železniční stanice je totiž od Opatovic nad Labem dost daleko. Změna by však mohla vadit Hradečanům, kteří sem v létě jezdí vlakem na oblíbený písník Opaťák. Současná stanice je téměř na jeho břehu, kdežto z nové zastávky bude cesta k vodě delší o čtvrt hodiny.
Chystané zdvoukolejnění trati však přinese spoustu kladů. Cesta mezi stotisícovým Hradcem a devadesáti tisícovými Pardubicemi bude rychlejší, bezpečnější a plynulejší, protože odpadne čekání na křižující vlaky. První etapu prací, která zahrne modernizaci úseku mezi Opatovicemi a Stéblovou, plánuje Správa železniční dopravní cesty na roky 2011 a 2012.
(Hradecký deník)
To jsem žádostiv, jak to pak bude s napojením vlečky do elektrárny a s kolejištěm pro uhelné vlaky ve stanici samé...
Potvrdil nám to ředitel hradeckého krajského centra Českých drah Roman Moravčík. „Oproti stávající stanici bude nová zastávka posunuta zhruba o kilometr dál. Bude tedy umístěna blíž k obci,„ uvedl. Současná budova železniční stanice je totiž od Opatovic nad Labem dost daleko. Změna by však mohla vadit Hradečanům, kteří sem v létě jezdí vlakem na oblíbený písník Opaťák. Současná stanice je téměř na jeho břehu, kdežto z nové zastávky bude cesta k vodě delší o čtvrt hodiny.
Chystané zdvoukolejnění trati však přinese spoustu kladů. Cesta mezi stotisícovým Hradcem a devadesáti tisícovými Pardubicemi bude rychlejší, bezpečnější a plynulejší, protože odpadne čekání na křižující vlaky. První etapu prací, která zahrne modernizaci úseku mezi Opatovicemi a Stéblovou, plánuje Správa železniční dopravní cesty na roky 2011 a 2012.
(Hradecký deník)
To jsem žádostiv, jak to pak bude s napojením vlečky do elektrárny a s kolejištěm pro uhelné vlaky ve stanici samé...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247289/
Projekt nového ústředního vlakového nádraží ve Vídni se vrací zpět na začátek. Renomovaní norští architekti z firmy Snohetta AS, kteří mimo jiné stojí za stavbou knihovny v egyptské Alexandrii a památníku 11. září 2001 na Ground Zero v New Yorku, totiž úspěšně zpochybnili výběrové řízení.
Rakouská státní komise pro zadávání veřejných zakázek začátkem tohoto týdne rozhodla, že soutěž nesplňovala normy Evropské unie, a nařídila vypsání nové soutěže. Ta musí být přístupná všem, tedy nejen rakouským architektům. Komise zdůvodnila své rozhodnutí tím, že zadavatel a hlavní investor projektu za téměř tři miliardy eur - Správa nemovitostí Rakouských státních drah ÖBB Immo - protiprávně pozval do soutěže jen předvybrané architekty. Podle norem EU musí být všechny státní zakázky veřejně vypsané a dostupné všem zájemcům.
Státní komise tedy dala za pravdu právním zástupcům společnosti Snohetta, Petře Rindlerové a Christophu Hanselerovi. Ti také vidí v závěrech komise precedens. »Tímto rozhodnutím se jasně stanovuje, že veřejné instituce nemohou obejít své povinnosti tím, že založí dceřiné společnosti,« nechal se slyšet Hanseler po oznámení rozhodnutí komise.
ÖBB Immo podle něj navíc nesprávně zkreslila hodnotu zakázky, když ji vyčíslila na 206 000 eur, přestože skutečná hodnota celého projektu dosahuje téměř tří miliard eur. ÖBB Immo nemá možnost se proti rozhodnutí komise odvolat, může jen podat stížnost u nejvyššího správního nebo ústavního soudu.
Podle odborníků se rozhodnutím komise celá stavba tolik potřebného ústředního nádraží opozdí o nejméně devět měsíců. Vídeň totiž dodnes nemá centrální nádraží. Vlaky zde dojíždějí na čtyři větší nádraží, která však mezi sebou nejsou propojena. To znamená, že cestující, kteří přijedou do Vídně na jedno nádraží a chtějí pokračovat jiným směrem, musí složitě pátrat po tramvaji, metru nebo jiném dopravním prostředku, který by je dopravil na jiné, někdy až pět kilometrů vzdálené nádraží.
Nové nádraží má vzniknout na ploše nynějšího východního a jižního nádraží (Ostbahnhof a Südbahnhof), kterým sice slouží jedna budova, ale přitom jsou to tzv. hlavová nádraží, což znamená, že zde kolejiště končí. Z těchto dvou nádraží vznikne jedno centrální, průjezdné nádraží, ke kterému budou směřovat vlaky přijíždějící ze všech světových stran. Vedle samotného nádraží tu vznikne i nová stanice metra a autobusové nádraží. V roce 2009 se rovněž začne pod kolejišti budovat tzv. »nádražní město«, kde na rozloze 20 000 metrů čtverečních vznikne nákupní středisko a parkovací stání pro více než 600 aut.
(Hospodářské noviny)
Rakouská státní komise pro zadávání veřejných zakázek začátkem tohoto týdne rozhodla, že soutěž nesplňovala normy Evropské unie, a nařídila vypsání nové soutěže. Ta musí být přístupná všem, tedy nejen rakouským architektům. Komise zdůvodnila své rozhodnutí tím, že zadavatel a hlavní investor projektu za téměř tři miliardy eur - Správa nemovitostí Rakouských státních drah ÖBB Immo - protiprávně pozval do soutěže jen předvybrané architekty. Podle norem EU musí být všechny státní zakázky veřejně vypsané a dostupné všem zájemcům.
Státní komise tedy dala za pravdu právním zástupcům společnosti Snohetta, Petře Rindlerové a Christophu Hanselerovi. Ti také vidí v závěrech komise precedens. »Tímto rozhodnutím se jasně stanovuje, že veřejné instituce nemohou obejít své povinnosti tím, že založí dceřiné společnosti,« nechal se slyšet Hanseler po oznámení rozhodnutí komise.
ÖBB Immo podle něj navíc nesprávně zkreslila hodnotu zakázky, když ji vyčíslila na 206 000 eur, přestože skutečná hodnota celého projektu dosahuje téměř tří miliard eur. ÖBB Immo nemá možnost se proti rozhodnutí komise odvolat, může jen podat stížnost u nejvyššího správního nebo ústavního soudu.
Podle odborníků se rozhodnutím komise celá stavba tolik potřebného ústředního nádraží opozdí o nejméně devět měsíců. Vídeň totiž dodnes nemá centrální nádraží. Vlaky zde dojíždějí na čtyři větší nádraží, která však mezi sebou nejsou propojena. To znamená, že cestující, kteří přijedou do Vídně na jedno nádraží a chtějí pokračovat jiným směrem, musí složitě pátrat po tramvaji, metru nebo jiném dopravním prostředku, který by je dopravil na jiné, někdy až pět kilometrů vzdálené nádraží.
Nové nádraží má vzniknout na ploše nynějšího východního a jižního nádraží (Ostbahnhof a Südbahnhof), kterým sice slouží jedna budova, ale přitom jsou to tzv. hlavová nádraží, což znamená, že zde kolejiště končí. Z těchto dvou nádraží vznikne jedno centrální, průjezdné nádraží, ke kterému budou směřovat vlaky přijíždějící ze všech světových stran. Vedle samotného nádraží tu vznikne i nová stanice metra a autobusové nádraží. V roce 2009 se rovněž začne pod kolejišti budovat tzv. »nádražní město«, kde na rozloze 20 000 metrů čtverečních vznikne nákupní středisko a parkovací stání pro více než 600 aut.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247288/
Obtěžující žebráci na hlavním nádraží Českých drah v budou mít brzy smůlu.
Dráhy tu totiž nechají nainstalovat kamery. Alespoň to slíbily už v létě. Učinily to po dotazu Deníku, jak budou tato individua vytěsňovat z prostor nádraží. Kamery se měly na nádraží objevit po dokončení první etapy rekonstrukce. Ale nainstalovány budou až nyní; a to do konce března letošního roku. Uvedla to Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah. „Celkem zde bude 11 kamer, dvě budou umístěny na prvním nástupišti, na druhém čtyři. Třetí nástupiště je nejdelší, měří 400ma je tvarováno do oblouku. Právě sem také jezdí dlouhé vlaky, a proto je zde umístěno celých 5 kamer,„ řekla.
(Děčínský deník)
Dráhy tu totiž nechají nainstalovat kamery. Alespoň to slíbily už v létě. Učinily to po dotazu Deníku, jak budou tato individua vytěsňovat z prostor nádraží. Kamery se měly na nádraží objevit po dokončení první etapy rekonstrukce. Ale nainstalovány budou až nyní; a to do konce března letošního roku. Uvedla to Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah. „Celkem zde bude 11 kamer, dvě budou umístěny na prvním nástupišti, na druhém čtyři. Třetí nástupiště je nejdelší, měří 400ma je tvarováno do oblouku. Právě sem také jezdí dlouhé vlaky, a proto je zde umístěno celých 5 kamer,„ řekla.
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247285/
Tak ještě jednou... 
Magistrátní památkáři chtějí do konce týdne podat trestní oznámení kvůli zbourané čekárně nádraží Vyšehrad, řekl dnes ČTK jejich šéf Jan Kněžínek. Firma, která loni zvítězila ve výběrovém řízení Českých drah a koupila historickou budovu nádraží na Vyšehradě, bez vyjádření památkářů i Drážního úřadu zbourala bývalou čekárnu. Domek stál mezi kolejemi a s hlavní budovou ho spojoval podchod.
Kněžínek ještě neví, jestli trestní oznámení kvůli zbourané části nádraží, které bylo prohlášeno za nemovitou kulturní památku, bude přímo na investora. Zabývají se tím magistrátní právníci.
Radnice druhé městské části se po zkušenostech s novým majitelem, který bez povolení vykácel stromy a keře a poničil nový chodník, obává také o budovu nádraží. "Nepochybně se něco stane, zvlášť pokud investor bude postupovat tak, jak postupuje," uvedl zástupce starostky Václav Vondrášek.
Podle starostky Prahy 2 Jany Černochové (ODS) je také možné, aby památkáři požádali soud o předběžné opatření, aby vlastník nezničil i druhou budovu. "Bude záležet na tom, jak ten soud bude přihlížet k těm všem okolnostem," uvedla Černochová. Takové řešení nevylučuje ani Kněžínek. "V tomto případě použijeme jakoukoliv metodu," řekl ČTK Kněžínek.
Pokud nebude společnost s úřady komunikovat, je možné určit takzvaného opatrovníka, dodala starostka. Radnici se zatím nepodařilo se s firmou spojit, společnost nekomunikuje ani s médii.
"Rádi bychom o tom jednali s ministerstvem dopravy, už dříve jsme dostali příslib, že pomohou tomu, aby se to nějakým způsobem napravilo," uvedl Vondrášek. Ministerstvo je podle mluvčího Karla Hanzelky připraveno s radnicí jednat. "Pokud nějaký problém je, tak ať se na nás obrátí," řekl ČTK Hanzelka.
Za nádraží původně zodpovídal Drážní úřad. Po prodeji měla tato kompetence přejít na stavební úřad městské části, Drážní úřad ji ovšem podle Vondráška nepředal. Drážní úřad mohl také podle starostky zničení památky předejít. Po prodeji nádraží mohl podle Černochové s novým majitelem začít jednat, aby se s památkou, která je ve velmi špatném stavu, něco dělalo.
Pro historickou budovu hledaly dráhy nájemce od začátku 90. let. Minulý rok vypsaly výběrové řízení, společnost TIP Estate nabídla nejvyšší nabídku. O budovu měla zájem i radnice Prahy 2, chtěla tam vybudovat kulturně-společenské centrum.
(ČTK)
Magistrátní památkáři chtějí do konce týdne podat trestní oznámení kvůli zbourané čekárně nádraží Vyšehrad, řekl dnes ČTK jejich šéf Jan Kněžínek. Firma, která loni zvítězila ve výběrovém řízení Českých drah a koupila historickou budovu nádraží na Vyšehradě, bez vyjádření památkářů i Drážního úřadu zbourala bývalou čekárnu. Domek stál mezi kolejemi a s hlavní budovou ho spojoval podchod.
Kněžínek ještě neví, jestli trestní oznámení kvůli zbourané části nádraží, které bylo prohlášeno za nemovitou kulturní památku, bude přímo na investora. Zabývají se tím magistrátní právníci.
Radnice druhé městské části se po zkušenostech s novým majitelem, který bez povolení vykácel stromy a keře a poničil nový chodník, obává také o budovu nádraží. "Nepochybně se něco stane, zvlášť pokud investor bude postupovat tak, jak postupuje," uvedl zástupce starostky Václav Vondrášek.
Podle starostky Prahy 2 Jany Černochové (ODS) je také možné, aby památkáři požádali soud o předběžné opatření, aby vlastník nezničil i druhou budovu. "Bude záležet na tom, jak ten soud bude přihlížet k těm všem okolnostem," uvedla Černochová. Takové řešení nevylučuje ani Kněžínek. "V tomto případě použijeme jakoukoliv metodu," řekl ČTK Kněžínek.
Pokud nebude společnost s úřady komunikovat, je možné určit takzvaného opatrovníka, dodala starostka. Radnici se zatím nepodařilo se s firmou spojit, společnost nekomunikuje ani s médii.
"Rádi bychom o tom jednali s ministerstvem dopravy, už dříve jsme dostali příslib, že pomohou tomu, aby se to nějakým způsobem napravilo," uvedl Vondrášek. Ministerstvo je podle mluvčího Karla Hanzelky připraveno s radnicí jednat. "Pokud nějaký problém je, tak ať se na nás obrátí," řekl ČTK Hanzelka.
Za nádraží původně zodpovídal Drážní úřad. Po prodeji měla tato kompetence přejít na stavební úřad městské části, Drážní úřad ji ovšem podle Vondráška nepředal. Drážní úřad mohl také podle starostky zničení památky předejít. Po prodeji nádraží mohl podle Černochové s novým majitelem začít jednat, aby se s památkou, která je ve velmi špatném stavu, něco dělalo.
Pro historickou budovu hledaly dráhy nájemce od začátku 90. let. Minulý rok vypsaly výběrové řízení, společnost TIP Estate nabídla nejvyšší nabídku. O budovu měla zájem i radnice Prahy 2, chtěla tam vybudovat kulturně-společenské centrum.
(ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247282/
Už tady informace o tomto počinu byla, ale stále vycházejí najevo další okolnosti:
Čekárnu na vyšehradském nádraží zbourali bez svolení památkářů
Zbourání starobylé čekárny na vyšehradském nádraží bude mít zřejmě dohru u soudu. Objekt, který byl součástí kulturní památky, srovnali se zemí stavební dělníci. Magistrátní památkáři zvažují podání trestního oznámení. Právníci nyní zkoumají, zda za zničením památky stojí majitel areálu společnost Tip Estate.
Objekt stál mezi kolejemi a s hlavní budovou ho spojoval podchod. Radnice Prahy 2, kam nádraží územě spadá, se nyní bojí také o hlavní budovu.
„Nepochybně se něco stane, zvlášť pokud investor bude postupovat tak, jak postupuje,„ uvedl zástupce starostky Václav Vondrášek. Narážel tak na skutečnost, že současně s bouráním čekárny, stavební dělníci bez povolení vykáceli kolem budovy stromy a zničili chodník.
Za budovu zodpovídal před prodejem Drážní úřad. „Úřad mohl zničení památky předejít. Po prodeji nádraží mohl s novým majitelem začít jednat, aby se s památkou, která je ve velmi špatném stavu, něco dělalo,„ řekla starostka Prahy 2 Jana Černochová.
„My nic předávat neměli. Budovu prodaly České dráhy. Nicméně dnes jdeme zjišťovat podrobnosti na Státní dozor,„ řekl včera ředitel Drážního úřadu Pavel Kodym. „Nádraží jsme prodali firmě Tip Estate za 42,5 milionu korun. V kupní smlouvě se zavázali, že budovu přemístí v areálu nádraží na jiné místo,„ uvedlo tiskové oddělení Českých drah.
„I kdyby čekárnu postavili jinde, už to nebude památka. Podáme v pátek trestní oznámení na majitele, nebo neznámého pachatele,„ řekl včera Jan Kněžínek, šéf magistrátních památkářů.
Zástupce Tip Estate nám včera nebral telefon. Nespojila se s ním ani radnice Prahy 2.
JAK TAKÉ ZACHRÁNIT NÁDRAŽNÍ BUDOVY Firma začala s bouráním objektu bez vyjádření památkářů. Památkáři proto mohou požádat soud o předběžné opatření, které zabrání tomu, aby vlastník budovu nezničil. Pokud nebude společnost s úřady komunikovat, je možné určit takzvaného opatrovníka.
HISTORIE NÁDRAŽÍ Nádraží Vyšehrad bylo zprovozněno v září 1872. Secesní budovy pocházejí z roku 1904. Vlaky tu nestaví od 60. let. V budově zůstávala obsluha řízení dopravy mezi Smíchovem a Hlavním nádražím.
(24 hodin)
Tolik k samospasitelnosti privatizace. U památkových objektů poměrně častý jev. bohužel...
Čekárnu na vyšehradském nádraží zbourali bez svolení památkářů
Zbourání starobylé čekárny na vyšehradském nádraží bude mít zřejmě dohru u soudu. Objekt, který byl součástí kulturní památky, srovnali se zemí stavební dělníci. Magistrátní památkáři zvažují podání trestního oznámení. Právníci nyní zkoumají, zda za zničením památky stojí majitel areálu společnost Tip Estate.
Objekt stál mezi kolejemi a s hlavní budovou ho spojoval podchod. Radnice Prahy 2, kam nádraží územě spadá, se nyní bojí také o hlavní budovu.
„Nepochybně se něco stane, zvlášť pokud investor bude postupovat tak, jak postupuje,„ uvedl zástupce starostky Václav Vondrášek. Narážel tak na skutečnost, že současně s bouráním čekárny, stavební dělníci bez povolení vykáceli kolem budovy stromy a zničili chodník.
Za budovu zodpovídal před prodejem Drážní úřad. „Úřad mohl zničení památky předejít. Po prodeji nádraží mohl s novým majitelem začít jednat, aby se s památkou, která je ve velmi špatném stavu, něco dělalo,„ řekla starostka Prahy 2 Jana Černochová.
„My nic předávat neměli. Budovu prodaly České dráhy. Nicméně dnes jdeme zjišťovat podrobnosti na Státní dozor,„ řekl včera ředitel Drážního úřadu Pavel Kodym. „Nádraží jsme prodali firmě Tip Estate za 42,5 milionu korun. V kupní smlouvě se zavázali, že budovu přemístí v areálu nádraží na jiné místo,„ uvedlo tiskové oddělení Českých drah.
„I kdyby čekárnu postavili jinde, už to nebude památka. Podáme v pátek trestní oznámení na majitele, nebo neznámého pachatele,„ řekl včera Jan Kněžínek, šéf magistrátních památkářů.
Zástupce Tip Estate nám včera nebral telefon. Nespojila se s ním ani radnice Prahy 2.
JAK TAKÉ ZACHRÁNIT NÁDRAŽNÍ BUDOVY Firma začala s bouráním objektu bez vyjádření památkářů. Památkáři proto mohou požádat soud o předběžné opatření, které zabrání tomu, aby vlastník budovu nezničil. Pokud nebude společnost s úřady komunikovat, je možné určit takzvaného opatrovníka.
HISTORIE NÁDRAŽÍ Nádraží Vyšehrad bylo zprovozněno v září 1872. Secesní budovy pocházejí z roku 1904. Vlaky tu nestaví od 60. let. V budově zůstávala obsluha řízení dopravy mezi Smíchovem a Hlavním nádražím.
(24 hodin)
Tolik k samospasitelnosti privatizace. U památkových objektů poměrně častý jev. bohužel...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247277/
O zřízení zcela nové železniční stanice v městské části Borek požádala v úterý 4. března rokycanská radnice. „Poslali jsme žádost na generální ředitelství Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC) v Praze. Chceme, aby bylo zahájeno řízení o zřízení zastávky,„ řekl Právu rokycanský místostarosta Jaroslav Mráz (ODS).
Nová stanice na hlavní železniční trati Praha–Plzeň by měla zlepšit dopravní obslužnost Borku – místní to teď mají na rokycanské nádraží více než dva kilometry. Podle Ondřeje Fábery ze Společnosti pro veřejnou dopravu, který již se SŽDC jednal, je reálná šance, že se zastávka ještě stane součástí projektu plánované výstavby železničního koridoru.
„V tom případě by nástupiště a další drážní prvky byly hrazené v rámci budování koridoru, město by zaplatilo jen přístupové cesty,„ uvedl Fábera.
Kdyby se zastávka připravovala zvlášť, mimo hlavní projekt koridoru, musela by se radnice pokusit získat evropské dotace.
„Náklady se budou pohybovat kolem pěti miliónů, dotace je mohou pokrýt až z devadesáti procent,„ sdělil Mráz, který doufá, že na stavbu nové stanice – ta má vzniknout v místech, kde železnici překonává silniční most – dojde v roce 2010.
(Právo)
Nová stanice na hlavní železniční trati Praha–Plzeň by měla zlepšit dopravní obslužnost Borku – místní to teď mají na rokycanské nádraží více než dva kilometry. Podle Ondřeje Fábery ze Společnosti pro veřejnou dopravu, který již se SŽDC jednal, je reálná šance, že se zastávka ještě stane součástí projektu plánované výstavby železničního koridoru.
„V tom případě by nástupiště a další drážní prvky byly hrazené v rámci budování koridoru, město by zaplatilo jen přístupové cesty,„ uvedl Fábera.
Kdyby se zastávka připravovala zvlášť, mimo hlavní projekt koridoru, musela by se radnice pokusit získat evropské dotace.
„Náklady se budou pohybovat kolem pěti miliónů, dotace je mohou pokrýt až z devadesáti procent,„ sdělil Mráz, který doufá, že na stavbu nové stanice – ta má vzniknout v místech, kde železnici překonává silniční most – dojde v roce 2010.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/247016/
Nepořádek na zastávkách vlaků v Blansku i v Adamově trápí tamní radní. Adamovští už uvažují i o pokutě Českým drahám.
Nejen cestující vlaky, ale také místní lidé v Blansku i v Adamově kritizují velký nepořádek na vlakových zastávkách.
„Je to opravdu nevábný pohled. Na zastávce je prázdný stánek, kde se kdysi cosi prodávalo, na záchod se tam vůbec nedá jít, jak je špinavý,„ říká jedna z cestujících o zastávce Blansko-město Jitka Čechová.
Za pravdu jí dává i blanenská starostka Jaroslava Králová. „ Trápí nás situace, jaká na zastávce Českých drah je. Je to totiž ve středu města. Začali jsme proto jednat s Českými drahami , jak dát zastávku do pořádku,„ řekla starostka. Podle ní železničáři přislíbili na zastávce udělat pořádek, zkulturnit prostor čekárny a vyměnit osvětlení. „My jsme jim nabídli, že bezplatně zveřejníme ve zpravodaji a na internetu inzerát hledající nájemce bufetu. Myslím si, že pokud se najde někdo, kdo by tam začal podnikat, bude mu záležet i na prostoru, kde podniká,„ sdělila starostka Králová. Podle Markéty Krausové z tiskového odboru Českých drah je už část věcí na zastávce daná do pořádku. „Očistili jsme fasádu budovy, vyklidili jsme přístřešek, tedy prostor mezi WC a budovou, osvětlení ve vestibulu vyměníme do konce dubna,„ sdělila Krausová. Nájemci bufetu se podle ní mohou hlásit do konce března, dosud se však nikdo nepřihlásil. Stav kolem objektů Českých drah kritizují také lidé v Adamově. „Tento týden pořizujeme fotodokumentaci, jaký je tam nepořádek. České dráhy na stav znovu upozorníme. Jsme připraveni udělit organizaci i pokutu podle zákona o obcích,„ potvrdil starosta Adamova Jiří Němec.
Železničáři se však hájí tím, že do údržby zastávky v Adamově v uplynulých osmi letech postupně investovali asi osm set tisíc korun.
„Opravili jsme přístřešky čekáren, nahradili vytlučené zasklení plechem, opravili zastřešení, omítky, malby a nátěry. Při jednání se starostou města v uplynulém období bylo přislíbeno ze strany města pečlivější hlídání této zastávky. Účinek však není znát, znovu zde dochází k vandalismu, objevují se nové graffiti. Z toho důvodu v současné době neuvažujeme o tom, že bychom tam investovali další peníze,„ uvedla Markéta Krausová.
(Blanenský deník)
Nejen cestující vlaky, ale také místní lidé v Blansku i v Adamově kritizují velký nepořádek na vlakových zastávkách.
„Je to opravdu nevábný pohled. Na zastávce je prázdný stánek, kde se kdysi cosi prodávalo, na záchod se tam vůbec nedá jít, jak je špinavý,„ říká jedna z cestujících o zastávce Blansko-město Jitka Čechová.
Za pravdu jí dává i blanenská starostka Jaroslava Králová. „ Trápí nás situace, jaká na zastávce Českých drah je. Je to totiž ve středu města. Začali jsme proto jednat s Českými drahami , jak dát zastávku do pořádku,„ řekla starostka. Podle ní železničáři přislíbili na zastávce udělat pořádek, zkulturnit prostor čekárny a vyměnit osvětlení. „My jsme jim nabídli, že bezplatně zveřejníme ve zpravodaji a na internetu inzerát hledající nájemce bufetu. Myslím si, že pokud se najde někdo, kdo by tam začal podnikat, bude mu záležet i na prostoru, kde podniká,„ sdělila starostka Králová. Podle Markéty Krausové z tiskového odboru Českých drah je už část věcí na zastávce daná do pořádku. „Očistili jsme fasádu budovy, vyklidili jsme přístřešek, tedy prostor mezi WC a budovou, osvětlení ve vestibulu vyměníme do konce dubna,„ sdělila Krausová. Nájemci bufetu se podle ní mohou hlásit do konce března, dosud se však nikdo nepřihlásil. Stav kolem objektů Českých drah kritizují také lidé v Adamově. „Tento týden pořizujeme fotodokumentaci, jaký je tam nepořádek. České dráhy na stav znovu upozorníme. Jsme připraveni udělit organizaci i pokutu podle zákona o obcích,„ potvrdil starosta Adamova Jiří Němec.
Železničáři se však hájí tím, že do údržby zastávky v Adamově v uplynulých osmi letech postupně investovali asi osm set tisíc korun.
„Opravili jsme přístřešky čekáren, nahradili vytlučené zasklení plechem, opravili zastřešení, omítky, malby a nátěry. Při jednání se starostou města v uplynulém období bylo přislíbeno ze strany města pečlivější hlídání této zastávky. Účinek však není znát, znovu zde dochází k vandalismu, objevují se nové graffiti. Z toho důvodu v současné době neuvažujeme o tom, že bychom tam investovali další peníze,„ uvedla Markéta Krausová.
(Blanenský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246998/
Poslední službu na křimickém nádraží včera absolvoval výpravčí Jaromír Rádl. „Dnes jsem tady naposledy, po službě si odvezu věci do Kozolup, kde se budu hlásit do služby,„ říká smířeně výpravčí. Nádraží na okraji Plzně přejde ode dneška na automatiku, dálkově budou provoz řídit dispečeři z Purkyňovy ulice v Plzni. V Křimicích se střídalo ve službách pět výpravčích a další pracovníci Českých drah, ode dneška nádraží zcela osiří. „Jsem na tomto nádraží od roku 1991, předtím jsem tu pracoval ještě dva roky na začátku 80. let. Pochopitelně, že je to srdeční záležitost, bude se mi stýskat,„ přiznává Jaromír Rádl. Uzavřena bude pro veřejnost celá budova, lidé se nedostanou ani do čekárny, kterou dlouho využívali.
(Plzeňský deník)
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246715/
Cestující včera poprvé omezila rekonstrukce břeclavského vlakového nádraží. Vzduchem létaly nadávky
Pondělí dopoledne, něco po půl jedenácté, tři a půl minuty do odjezdu vlaku. Vběhnu do nádražního vestibulu, jakože kupuji jízdenku, a metu k dřevěnému přechodu přes koleje. Ale ejhle, dělník mě navádí zpět do podchodu. Jak to? Vždyť ten už měl být ráno uzavřený.
Vezmu to tedy podchodem a smiřuji se s faktem, že vlak prostě nestihnu. To se však mýlím. O pár chvil později stojím na třetím nástupišti, kde muži v reflexních vestách navádí cestující k vlaku, který jsem chtěl také stihnout.
„Čekáme delší dobu, než se má,„ vysvětluje na konci třetího nástupiště přednosta břeclavského železničního uzlu Libor Semorád. Z amplionu se zatím ozývá upozornění, že čtvrtá kolej, z níž má osobní vlak do Brna odjet, se nachází na třetím nástupišti.
„Lidé samozřejmě nadávají. I sprostě. Tohle tady nemělo být, chlapi prostě nestihli vyrobit dřevěný přechod,„ vysvětloval naštvaně Semorád při pohledu na kmitající dělníky. „V půl dvanácté uzavřeme podchod a lidi už budou chodit tudy,„ ukazuje na dřevěnou konstrukci se závorou a mužem, který bude lidi pouštět, to aby v kolejišti nedošlo k neštěstí.
Někteří lidé ovšem ignorují hlášení a krátí si cestu přes koleje v místech, kde je to životu nebezpečné. „Některým lidem něco vysvětlovat, to je zbytečné. Řekneme jim to a stejně neposlechnou. Chce to tak týden, než se naučí,„ říká přednosta při pohledu na některé provinilce. „Snad už dnes odpoledne budeme vlaky směřovat i na zbrusu nové první nástupiště,„ slibuje Semorád.
To už ke správnému přechodu přes koleje míří šestasedmdesátiletý Zdeněk Veselý z Mikulova. „Byl jsem na poliklinice. Mám problémy s nohama,„ oddechuje stařík po několika stech metrech chůze navíc. Vlak mu jede za tři minuty, a tak zvládá s velkým úsilím poslední desítky metrů.
Asi v půl dvanácté se lidem uzavřel podchod. Další cestující už musejí zvládat několikasetmetrovou trasu k dřevěnému přechodu. Těm prvním se to vůbec nelíbí. „Došli jsme sem podle instrukcí ve vestibulu a cedulí po cestě. Jsou v tom docela zmatky,„ utrousí studentka Gábina Lubová, spěchající na vlak do Valtic.
Hodně naštvaně působí Zdeňka Kováčová, která vede k vlaku svou sedmaosmdesátiletou matku „Babička je špatná na srdce a teď tohle. Je to hrůza. Mají dát aspoň nějakou slevu,„ zlobí se žena. „Vlakem už nepojedu,„ podotýká důchodkyně po jejím boku. Naopak mladý muž, byť o berlích, zvládá cestu bez problémů a na otázku, zda jsou pro něj metry navíc utrpením, kroutí hlavou, že ne.
(Břeclavský deník)
Pondělí dopoledne, něco po půl jedenácté, tři a půl minuty do odjezdu vlaku. Vběhnu do nádražního vestibulu, jakože kupuji jízdenku, a metu k dřevěnému přechodu přes koleje. Ale ejhle, dělník mě navádí zpět do podchodu. Jak to? Vždyť ten už měl být ráno uzavřený.
Vezmu to tedy podchodem a smiřuji se s faktem, že vlak prostě nestihnu. To se však mýlím. O pár chvil později stojím na třetím nástupišti, kde muži v reflexních vestách navádí cestující k vlaku, který jsem chtěl také stihnout.
„Čekáme delší dobu, než se má,„ vysvětluje na konci třetího nástupiště přednosta břeclavského železničního uzlu Libor Semorád. Z amplionu se zatím ozývá upozornění, že čtvrtá kolej, z níž má osobní vlak do Brna odjet, se nachází na třetím nástupišti.
„Lidé samozřejmě nadávají. I sprostě. Tohle tady nemělo být, chlapi prostě nestihli vyrobit dřevěný přechod,„ vysvětloval naštvaně Semorád při pohledu na kmitající dělníky. „V půl dvanácté uzavřeme podchod a lidi už budou chodit tudy,„ ukazuje na dřevěnou konstrukci se závorou a mužem, který bude lidi pouštět, to aby v kolejišti nedošlo k neštěstí.
Někteří lidé ovšem ignorují hlášení a krátí si cestu přes koleje v místech, kde je to životu nebezpečné. „Některým lidem něco vysvětlovat, to je zbytečné. Řekneme jim to a stejně neposlechnou. Chce to tak týden, než se naučí,„ říká přednosta při pohledu na některé provinilce. „Snad už dnes odpoledne budeme vlaky směřovat i na zbrusu nové první nástupiště,„ slibuje Semorád.
To už ke správnému přechodu přes koleje míří šestasedmdesátiletý Zdeněk Veselý z Mikulova. „Byl jsem na poliklinice. Mám problémy s nohama,„ oddechuje stařík po několika stech metrech chůze navíc. Vlak mu jede za tři minuty, a tak zvládá s velkým úsilím poslední desítky metrů.
Asi v půl dvanácté se lidem uzavřel podchod. Další cestující už musejí zvládat několikasetmetrovou trasu k dřevěnému přechodu. Těm prvním se to vůbec nelíbí. „Došli jsme sem podle instrukcí ve vestibulu a cedulí po cestě. Jsou v tom docela zmatky,„ utrousí studentka Gábina Lubová, spěchající na vlak do Valtic.
Hodně naštvaně působí Zdeňka Kováčová, která vede k vlaku svou sedmaosmdesátiletou matku „Babička je špatná na srdce a teď tohle. Je to hrůza. Mají dát aspoň nějakou slevu,„ zlobí se žena. „Vlakem už nepojedu,„ podotýká důchodkyně po jejím boku. Naopak mladý muž, byť o berlích, zvládá cestu bez problémů a na otázku, zda jsou pro něj metry navíc utrpením, kroutí hlavou, že ne.
(Břeclavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246692/
Slavnostním přestřižením pásky definitivně skončila komplexní rekonstrukce výpravní budovy žst. Opava východ do původní historické podoby z přelomu 19. a 20. století. Byla postavena už v roce 1955 spolu se zprovozněním trati z Ostravy Svinova, ale významně rozšířena byla až v letech 1892 a 1893. Právě z té doby je i unikátní výmalba vestibulu, jak zaznělo na malé oslavě k otevření budovy ve čtvrtek 21. února.
Obsáhlý článek najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_9opava.htm
Obsáhlý článek najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_9opava.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246489/
Již dlouho jsem nepsal do žádného periodika, nicméně článek zveřejněný zde na Neviditelném psu dne 27. února mě nutí tak učinit. Nečekejte, že budu paní Alexandru Hejdukovou, která článek napsala, kritizovat nebo chválit. To rozhodně ne, protože má ve své podstatě pravdu. Jen bych chtěl některé věci, o kterých píše, uvést na pravou míru. Protože se již více jak patnáct let pohybuji v prostředí podniku, který se jmenuje České dráhy, mám k tomu co říci. Ale pojďme k věci.
V celé Praze probíhají „rozsáhlé výlukové práce„, jak může kdokoliv, kdo přijde kdekoliv v Praze na jakékoliv nádraží slyšet z hlášení staničního rozhlasu (možná, pokud ho někdo pustí). Železniční stanice Praha Vršovice, i když to tak nevypadá, nebyla nikdy primárně určena pro osobní dopravu. Za celou dobu existence tohoto nádraží nebylo potřeba řešit takovou vysokou frekvenci vlaků osobní dopravy, projíždějících touto stanicí, jako je tomu nyní. Její kolejiště s nástupišti je navíc z dopravního hlediska tak nešťastně řešeno, že pro praktické použití pro osobní dopravu zbývá, světe div se, pouhých pět kolejí. To do jisté míry pro zabezpečení plynulého provozu stačí. Nyní již ne, protože od Nového roku je uzavřena větší část Hlavního nádraží v Praze a všechny vlaky, které nemohou končit na „Hlaváku„ (kam by se tam totiž taky vešly), končí anebo jsou směrovány do Vršovic.
Rozsáhlá polemika je na stránce Neviditelný pes.
V celé Praze probíhají „rozsáhlé výlukové práce„, jak může kdokoliv, kdo přijde kdekoliv v Praze na jakékoliv nádraží slyšet z hlášení staničního rozhlasu (možná, pokud ho někdo pustí). Železniční stanice Praha Vršovice, i když to tak nevypadá, nebyla nikdy primárně určena pro osobní dopravu. Za celou dobu existence tohoto nádraží nebylo potřeba řešit takovou vysokou frekvenci vlaků osobní dopravy, projíždějících touto stanicí, jako je tomu nyní. Její kolejiště s nástupišti je navíc z dopravního hlediska tak nešťastně řešeno, že pro praktické použití pro osobní dopravu zbývá, světe div se, pouhých pět kolejí. To do jisté míry pro zabezpečení plynulého provozu stačí. Nyní již ne, protože od Nového roku je uzavřena větší část Hlavního nádraží v Praze a všechny vlaky, které nemohou končit na „Hlaváku„ (kam by se tam totiž taky vešly), končí anebo jsou směrovány do Vršovic.
Rozsáhlá polemika je na stránce Neviditelný pes.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246466/
České dráhy již pronajaly soukromým firmám více než 30 nádražních budov na desítky let a zadělávají tak zřejmě na právní problém. Je totiž možné, že novela zákona o ČD, která nyní leží v parlamentu, nádražní budovy firmě odebere. Jak by se potom situace kolem pronajatých stanic řešila, neví ani ministerstvo dopravy.
Někteří poslanci chtějí, aby se nádraží do konce června příštího roku převedla do majetku Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Jejich stanovisko podpořil před několika dny i hospodářský výbor sněmovny. Nyní záleží na tom, zda se usnesení objeví ve znění novely zákona. Ta převádí na SŽDC pouze péči o koleje a majetek za deset miliard korun. Nádraží zatím neřeší.
"Ministerstvo to původně nenavrhovalo, ale pokud se to nějakou formou dostane do zákona, museli bychom právně velmi složitě převádět ty nájemní smlouvy," řekl k tomu mluvčí MD Karel Hanzelka. Dodal, že netuší, jak všechno dopadne. Novela zákona má oddělením funkcí provozovatele dráhy od dopravce umožnit snadnější přístup na koleje i jiným přepravcům.
Nádraží dráhy dostaly do vínku při svém vzniku v roce 2003, kdy se dělila státní organizace České dráhy na ČD a.s. a Správu železniční dopravní cesty, která vlastní koleje. Převod nádraží na ČD kritizoval také Ústavní soud. Především však vadí konkurenci, podle které České dráhy získaly s nádražními budovami neprávem výhodu na trhu.
Při diskusi během čtvrtečního Dne dopravy označil majitel Student Agency Radim Jančura, který chce provozovat vlastní vlaky, současný stav za protiústavní. Podle něj dráhy neumožňují konkurenci pronájem obchodních ploch na nádražích, takže ostatní dopravci si tam nemohou otevřít ani pokladnu. Pronájem prostor konkurenci dráhy údajně zakazují i novým nájemcům.
To však odmítl mluvčí drah Ondřej Kubala. Na nádražích si prý může pronajmout prostory za tržní nájemné kdokoliv. Nájemné údajně platí i odbor osobní dopravy Českých drah. Peníze však putují pouze k jinému odboru ČD, který má na starosti správu majetku.
Dráhy pronajímají budovy v rámci projektu s názvem Živá nádraží. Princip je vždy stejný: dráhy pronajmou stanici na 30 až 40 let a investor za to budovu zrekonstruuje a dále pronajímá. Celkem by se to mělo týkat 190 nádraží, prvních 34 již nájemce má. Opravuje se například pražské hlavní nádraží, nádraží v Havlíčkově Brodě, Kolíně, Teplicích nebo Mariánských Lázních.
Podle Kubaly je to nejrychlejší způsob, jak budovy opravit. Celková zanedbanost nádražních budov se odhaduje zhruba na 200 miliard korun. Přesto by se dráhy stanic nerady zbavovaly. "Nemyslím, že by bylo nejlepší řešení uprostřed takových investic a dlouhodobých závazků převádět budovy na jiné organizace," uvedl Kubala.
(Zpravodajství ČTK)
Někteří poslanci chtějí, aby se nádraží do konce června příštího roku převedla do majetku Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Jejich stanovisko podpořil před několika dny i hospodářský výbor sněmovny. Nyní záleží na tom, zda se usnesení objeví ve znění novely zákona. Ta převádí na SŽDC pouze péči o koleje a majetek za deset miliard korun. Nádraží zatím neřeší.
"Ministerstvo to původně nenavrhovalo, ale pokud se to nějakou formou dostane do zákona, museli bychom právně velmi složitě převádět ty nájemní smlouvy," řekl k tomu mluvčí MD Karel Hanzelka. Dodal, že netuší, jak všechno dopadne. Novela zákona má oddělením funkcí provozovatele dráhy od dopravce umožnit snadnější přístup na koleje i jiným přepravcům.
Nádraží dráhy dostaly do vínku při svém vzniku v roce 2003, kdy se dělila státní organizace České dráhy na ČD a.s. a Správu železniční dopravní cesty, která vlastní koleje. Převod nádraží na ČD kritizoval také Ústavní soud. Především však vadí konkurenci, podle které České dráhy získaly s nádražními budovami neprávem výhodu na trhu.
Při diskusi během čtvrtečního Dne dopravy označil majitel Student Agency Radim Jančura, který chce provozovat vlastní vlaky, současný stav za protiústavní. Podle něj dráhy neumožňují konkurenci pronájem obchodních ploch na nádražích, takže ostatní dopravci si tam nemohou otevřít ani pokladnu. Pronájem prostor konkurenci dráhy údajně zakazují i novým nájemcům.
To však odmítl mluvčí drah Ondřej Kubala. Na nádražích si prý může pronajmout prostory za tržní nájemné kdokoliv. Nájemné údajně platí i odbor osobní dopravy Českých drah. Peníze však putují pouze k jinému odboru ČD, který má na starosti správu majetku.
Dráhy pronajímají budovy v rámci projektu s názvem Živá nádraží. Princip je vždy stejný: dráhy pronajmou stanici na 30 až 40 let a investor za to budovu zrekonstruuje a dále pronajímá. Celkem by se to mělo týkat 190 nádraží, prvních 34 již nájemce má. Opravuje se například pražské hlavní nádraží, nádraží v Havlíčkově Brodě, Kolíně, Teplicích nebo Mariánských Lázních.
Podle Kubaly je to nejrychlejší způsob, jak budovy opravit. Celková zanedbanost nádražních budov se odhaduje zhruba na 200 miliard korun. Přesto by se dráhy stanic nerady zbavovaly. "Nemyslím, že by bylo nejlepší řešení uprostřed takových investic a dlouhodobých závazků převádět budovy na jiné organizace," uvedl Kubala.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246454/
Cestující na břeclavském nádraží, které prochází rozsáhlou opravou, se musejí od dnešního rána obrnit trpělivostí. A přijít raději o pár minut dřív. Namísto pohodlné cesty podchodem budou totiž klopýtat přes staveniště. „Nádraží čeká od třetího března nejhorší výluka. Zruší se první a druhé nástupiště a vznikne velká díra. Cestujícím se uzavře i podchod. K vlakům budou chodit po úrovňovém přechodu přes koleje,„ řekl vrchní přednosta stanice Libor Semorád. Cestující by se proto podle něj neměli spoléhat na to, že za tři minuty přijdou na vlak. „Takhle ho nestihnou. Koupí lístek, půjdou zadem po náhradním úseku a zajdou si asi čtyři sta metrů,„ upozorňuje.
(Břeclavský deník)
(Břeclavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246451/
Vsimol som si to, ked sme v piatok so SS prndulinom minali tabulu s nazvom stanice na slovenskorakuskom zhlavi...