Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Grandi Stazioni Česká republika pokračuje v otevírání dalších obchodů v prostorách vstupní haly pražského hlavního nádraží. Ve čtvrtek 3. dubna byl pro cestující otevřen ve dvou patrech nový obchod s knihami společnosti NeoLuxor o rozloze 1250 m2. Součástí obchodu je také kavárna pro nakupující.
Uprostřed vstupní haly bylo vybudováno 1700 m2 obchodních prostor. Jde o moderní dvoupatrové prosklené obchodní prostory, které nabízí vysoký standard služeb. V prosinci 2007 zde zahájil prodej italský módní řetězec Sash. Nyní je celý nákupní ostrov přístupný cestujícím. Je to výsledek první fáze rekonstrukce, která byla zahájena v prosinci 2006 a skončila před Vánocemi loňského roku.
Spolupracujeme se špičkovými značkami v mnoha tržních sektorech. Naším cílem je poskytovat širokou nabídku kvalitních produktů a služeb za přijatelnou cenu. Prodej knih považujeme za nedílnou součást zajímavé nabídky pro cestující. Společnost NeoLuxor je největším prodejcem knih v České republice a jsme velmi rádi, že svůj další obchod otevřela právě na pražském hlavním nádraží, dodává Andrea Odoardi, jednatelka společnosti Grandi Stazioni Česká republika.
Revitalizace pražského hlavního nádraží byla zahájena v prosinci 2006 a potrvá 5 let. V současné době probíhá druhá fáze revitalizace, která bude ukončena do konce tohoto roku. Její součástí bude nové ČD centrum, které nabídne cestujícím nové pokladny a úschovnu zavazadel. Vznikne také 3000 m2 nových obchodních prostor. Grandi Stazioni Česká republika v říjnu 2007 také zahájila revitalizaci nádraží v Mariánských Lázních. Stav nádražní budovy v Karlových Varech je natolik špatný, že neumožňuje rekonstrukci podle původních plánů, proto Grandi Stazioni Česká republika jedná s Českými drahami o modifi kaci projektu.
Celková cena investice za revitalizaci tří stanic je cca jedna miliarda korun. Práce provádí společnost Metrostav.
(Železničář)
Uprostřed vstupní haly bylo vybudováno 1700 m2 obchodních prostor. Jde o moderní dvoupatrové prosklené obchodní prostory, které nabízí vysoký standard služeb. V prosinci 2007 zde zahájil prodej italský módní řetězec Sash. Nyní je celý nákupní ostrov přístupný cestujícím. Je to výsledek první fáze rekonstrukce, která byla zahájena v prosinci 2006 a skončila před Vánocemi loňského roku.
Spolupracujeme se špičkovými značkami v mnoha tržních sektorech. Naším cílem je poskytovat širokou nabídku kvalitních produktů a služeb za přijatelnou cenu. Prodej knih považujeme za nedílnou součást zajímavé nabídky pro cestující. Společnost NeoLuxor je největším prodejcem knih v České republice a jsme velmi rádi, že svůj další obchod otevřela právě na pražském hlavním nádraží, dodává Andrea Odoardi, jednatelka společnosti Grandi Stazioni Česká republika.
Revitalizace pražského hlavního nádraží byla zahájena v prosinci 2006 a potrvá 5 let. V současné době probíhá druhá fáze revitalizace, která bude ukončena do konce tohoto roku. Její součástí bude nové ČD centrum, které nabídne cestujícím nové pokladny a úschovnu zavazadel. Vznikne také 3000 m2 nových obchodních prostor. Grandi Stazioni Česká republika v říjnu 2007 také zahájila revitalizaci nádraží v Mariánských Lázních. Stav nádražní budovy v Karlových Varech je natolik špatný, že neumožňuje rekonstrukci podle původních plánů, proto Grandi Stazioni Česká republika jedná s Českými drahami o modifi kaci projektu.
Celková cena investice za revitalizaci tří stanic je cca jedna miliarda korun. Práce provádí společnost Metrostav.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/257251/
Už jako malý kluk jsem vnímal a měl rád prostředí malých vlakových nádraží. Jejich kouzlo mám spojeno i dnes hlavně s dětstvím. Vlakem jsme jezdili s rodiči na výlety, na borůvky, na houby.
Naproti tomu mi nikdy neimponoval labyrint, třeba pražského hlavního nádraží.
O to tíživěji na mně dolehla informace o tom, že na trati z Písku do Březnice přestanou nádražíčka, alespoň v tom smyslu, jak jsem byl na ně zvyklý, existovat. A netýká se to do budoucna pochopitelně jenom této trasy.
„Pokrok„ se nedá zastavit. Ale o takový pokrok, alespoň já, nestojím.
Bude mi chybět pan přednosta v červené placaté čepici, v zimě příjemně vytopená čekárna, pokladna, kde si můžu od člověka a nikoliv od automatu koupit lístek.
Místo toho všeho mně asi „přivítají„ zamřížovaná okna a dveře. Od vandalů poničená a počmáraná budova, nástupiště zarostlé trávou. V oknech nebudou v létě kvést muškáty, zato se na zemi nahromadí odpadky.
Kéž bych se mýlil. A to všechno proto, že je to prý ekonomicky výhodnější.
A tak dojde patrně i na nádraží v Mirovicích. „Velký třesk„ má nastat na podzim letošního roku. Jaro i léto si ještě s normálním nádražím užiju. A potom? Život určitě půjde dál. Spolu s ostatními živočišnými druhy. Bude nás čím dál víc. Vždyť pan prezident dokonce říkal, že každý den dva nové živočišné druhy na světě přibývají. V duchu takovýchto tvrzení nás přece nemůže nějaké nádraží rozházet.
O autorovi| Miroslav Felcman, Mirovice
(Písecký deník)
Naproti tomu mi nikdy neimponoval labyrint, třeba pražského hlavního nádraží.
O to tíživěji na mně dolehla informace o tom, že na trati z Písku do Březnice přestanou nádražíčka, alespoň v tom smyslu, jak jsem byl na ně zvyklý, existovat. A netýká se to do budoucna pochopitelně jenom této trasy.
„Pokrok„ se nedá zastavit. Ale o takový pokrok, alespoň já, nestojím.
Bude mi chybět pan přednosta v červené placaté čepici, v zimě příjemně vytopená čekárna, pokladna, kde si můžu od člověka a nikoliv od automatu koupit lístek.
Místo toho všeho mně asi „přivítají„ zamřížovaná okna a dveře. Od vandalů poničená a počmáraná budova, nástupiště zarostlé trávou. V oknech nebudou v létě kvést muškáty, zato se na zemi nahromadí odpadky.
Kéž bych se mýlil. A to všechno proto, že je to prý ekonomicky výhodnější.
A tak dojde patrně i na nádraží v Mirovicích. „Velký třesk„ má nastat na podzim letošního roku. Jaro i léto si ještě s normálním nádražím užiju. A potom? Život určitě půjde dál. Spolu s ostatními živočišnými druhy. Bude nás čím dál víc. Vždyť pan prezident dokonce říkal, že každý den dva nové živočišné druhy na světě přibývají. V duchu takovýchto tvrzení nás přece nemůže nějaké nádraží rozházet.
O autorovi| Miroslav Felcman, Mirovice
(Písecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256569/
Poděbradka už kromě Riegrova náměstí teče od soboty i z pramene u vlakového nádraží a na Žižkově naproti východu z podchodu. „U nádraží mají být od května masivnější, chromované kohouty, které jsou objednané, ale ještě nepřišly. Zatím jsme tam do té doby dali klasické,„ uvedl jednatel technických služeb Michal Biskup. Samočistící kohouty podle Biskupa navrhl k prameni u nádraží hlavní architekt parku Tomáš Jiránek.
(Nymburský deník)
(Nymburský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256568/
Na tahu z Kroměříže do Hulína se letos nebude opravovat jen most Karla Rajnocha, ale i železniční přejezd. Jeho obnova bude součástí rozsáhlé rekonstrukce celého nádraží. Toho, že uzavírka kvůli opravě mostu skončí a hned začne druhá kvůli železničnímu přejezdu, se ale řidiči bát nemusejí. Správě železniční dopravní cesty, která je investorem opravy nádraží, jsem zdůraznil, že akci bude muset koordinovat tak, aby opravy probíhaly zároveň s rekonstrukcí mostu. Oprava přejezdu má navíc údajně trvat jen dva a půl dne. Stavaři tam vyříznou dva metry silnice, vytrhají koleje, dají tam nové a obloží je gumovými panely.
O autorovi| Miloš Malý, starosta Kroměříže
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
O autorovi| Miloš Malý, starosta Kroměříže
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256567/
Dne 1. 4. byl uveřejněn článek s nešťastně formulovaným titulkem „Výstavbu nového terminálu brzdí jednání o pozemky„. Ve spojení s navazujícím textem popisujícím komplikovanou problematiku majetkového řešení pozemků mohl budit dojem, že tou brzdou jsou České dráhy, a.s.
Především toto bych chtěla uvést na pravou míru. České dráhy, a.s. jsou od počátku významným partnerem projektu, který je důležitý nejen pro město, ale celý region. V posledních měsících velmi konstruktivně postupujeme v řešení majetkových vztahů k pozemkům tak, aby Město Turnov bylo připraveno splnit podmínky dotačního titulu EU.
Stejně tak se obě strany snaží řešit i další problémy způsobené mimo jiné komplikovaností programů EU. Věřím, že díky snaze všech partnerů jednou bude v Turnově vybudován moderní dopravní terminál na úrovni 21. století.
O autorovi| HANA MAIEROVÁ, starostka Turnova
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Především toto bych chtěla uvést na pravou míru. České dráhy, a.s. jsou od počátku významným partnerem projektu, který je důležitý nejen pro město, ale celý region. V posledních měsících velmi konstruktivně postupujeme v řešení majetkových vztahů k pozemkům tak, aby Město Turnov bylo připraveno splnit podmínky dotačního titulu EU.
Stejně tak se obě strany snaží řešit i další problémy způsobené mimo jiné komplikovaností programů EU. Věřím, že díky snaze všech partnerů jednou bude v Turnově vybudován moderní dopravní terminál na úrovni 21. století.
O autorovi| HANA MAIEROVÁ, starostka Turnova
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256566/
V břeclavské železniční stanici v těchto dnech probíhá za plného provozu významná rekonstrukce, která ve své konečné podobě zcela změní tradiční tvář tamního nádraží. Vzniknou nejen moderní nástupiště či nový podchod, ale v budoucnu také komplexní odbavovací terminál Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_14brec.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_14brec.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256325/
Kronika železniční stanice Hranice na Moravě by asi potěšila každého, kdo by si chtěl ověřit konkrétní data. Neobsahuje autogramy významných osobností své doby, zato až s pedantskou pečlivostí a přesností shromažďuje popisy událostí nejen v obvodu samotné stanice, ale často i obce a regionu. Není proto divu, že z ní čerpali posluchači Vysoké školy dopravní v Žilině pro své diplomové práce, autoři pamětních brožur i obecní kronikáři.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_14kron.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_14kron.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256321/
Čtyřicet milionů korun, tak tolik bude stát rekonstrukce pražského Dejvického nádraží. České dráhy chtějí historické budově vrátit podobu, kterou mívala za první republiky. Tehdy nádraží mnohokrát poctil svou návštěvou prezident Masaryk, a to v rámci svých cest do Lán. Fotografie budou k vidění v Masarykově salonku. Rekonstrukce nádraží má být hotova koncem dubna.
(Prima TV)
(Prima TV)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256287/
Nedávno jsem si přečetl na stránce Moje Ostrava: První nesmělé pokusy o ostravský bulvár od redaktora Boleslava Navrátila.
Psal se rok 1967. Uprostřed článku jsem četl: ... připravuje se stavba nového vítkovického nádraží, které prý bude „absolutní nádražní špičkou„ a postaveno z nerezavějící oceli, skla a keramických obkladů. Tento skvělý projekt nám prý ostatní města záviděla. Tolik výňatek článku.
Kdo žije delší čas v Ostravě, musí přiznat, že Ostrava se mění, vyrůstají nové budovy, bohužel ale také chátrají ty, které byly okrasou Ostravy. Chtěl bych vzpomenout právě na nádraží Ostrava-Vítkovice. Bylo nejkrásnějším nádražím na Ostravsku. Toto nádraží bylo velmi frekventovanou stanicí. Po vstupu do haly na pravé straně byla řada laviček a stolů pro cestující. V hale byla maximální čistota. Po celém obvodu byly všechny stánky obsazeny. Na čelní stěně směrem ke kolejišti byly dva výstupy na galerii. Uprostřed byl příchod na první nástupiště. Těsně před vchodem na 1. nástupiště byl bufet. Zde bylo možno koupit párky, pivo, limonády a jiné občerstvení. Z tohoto nástupiště odjížděly hlavně vlaky na Novou huť. Na druhé nástupiště byla možnost vyjít na galerii. Zde rovněž po obvodu byly lavičky, kde bylo možno pozorovat ruch v hale. Na levé straně galerie byla velká čekárna, kde se pořádaly výstavy. Zahrádkáři zde nabízeli růže. Na pravé straně byla kvalitní restaurace. Pro potíže s vodou byla po čase restaurace uzavřena a vedle ní otevřena pivnice, která byla hojně navštěvovaná. Z galerie se přešlo nadchodem na 2. nástupiště.
Dnešní stav je trochu jiný. Když vystoupíte z tramvaje a je po dešti, musíte dávat pozor, ať nešlápnete na rozbité dlaždice, jinak dostanete dávku vody pod oblečení. Kdo se před vstupem do haly podívá nahoru, nemůže tomu věřit. Z okrasného plechového vlnitého pásu po celém obvodu čelní stěny to vypadá, jako by tam řádil Jeníček s Mařenkou z pohádky. Na třech místech chybí okrasný plech, jsou tam jen díry, široké tři až čtyři metry. Vlevo od hlavních dveří je plocha černého skla, na které bývala velká mapa.
Vejdete do haly a místo, kde byste si sedli a vyčkali příjezdu vlaku, neexistuje. V čele na místě příchodu na první nástupiště visí označení zákazu vstupu. Levý a pravý výstup na galerii je už jen legendou. Je zazděn. Na druhé nástupiště musíte kolem stánku s pečivem po schodech nahoru. Přístup dolů na 1. nástupiště je obehnán důkladnou mříží. Když vyšlapete na přechod a chcete se podívat na galerii, máte smůlu. Na dveřích je oznámení, že galerie je uzavřena. Přes sklo dveří se můžete pokochat zborcenou dlažbou, špínou a na okrajích zbytky uschlých okrasných keřů.
Po schodech sejdete dolů na nástupiště. Tam už nejezdí žádné akuvozíky, neuvidíte výpravčího, a kdybyste neslyšeli hlášení o příjezdu a odjezdu vlaků, měli byste dojem, že tam nikdo už nepracuje. Ten, kdo přijede a má potíže s výstupem na horní přechod, má smůlu. Eskalátor je už zase mimo provoz. Přechod přes koleje sice je, ale nemá vás kdo převést, a kdyby to někdo zkusil, nemá kam vyjít.
Je to velká škoda, jak nádraží dnes vypadá...
(Moravskoslezský deník)
Psal se rok 1967. Uprostřed článku jsem četl: ... připravuje se stavba nového vítkovického nádraží, které prý bude „absolutní nádražní špičkou„ a postaveno z nerezavějící oceli, skla a keramických obkladů. Tento skvělý projekt nám prý ostatní města záviděla. Tolik výňatek článku.
Kdo žije delší čas v Ostravě, musí přiznat, že Ostrava se mění, vyrůstají nové budovy, bohužel ale také chátrají ty, které byly okrasou Ostravy. Chtěl bych vzpomenout právě na nádraží Ostrava-Vítkovice. Bylo nejkrásnějším nádražím na Ostravsku. Toto nádraží bylo velmi frekventovanou stanicí. Po vstupu do haly na pravé straně byla řada laviček a stolů pro cestující. V hale byla maximální čistota. Po celém obvodu byly všechny stánky obsazeny. Na čelní stěně směrem ke kolejišti byly dva výstupy na galerii. Uprostřed byl příchod na první nástupiště. Těsně před vchodem na 1. nástupiště byl bufet. Zde bylo možno koupit párky, pivo, limonády a jiné občerstvení. Z tohoto nástupiště odjížděly hlavně vlaky na Novou huť. Na druhé nástupiště byla možnost vyjít na galerii. Zde rovněž po obvodu byly lavičky, kde bylo možno pozorovat ruch v hale. Na levé straně galerie byla velká čekárna, kde se pořádaly výstavy. Zahrádkáři zde nabízeli růže. Na pravé straně byla kvalitní restaurace. Pro potíže s vodou byla po čase restaurace uzavřena a vedle ní otevřena pivnice, která byla hojně navštěvovaná. Z galerie se přešlo nadchodem na 2. nástupiště.
Dnešní stav je trochu jiný. Když vystoupíte z tramvaje a je po dešti, musíte dávat pozor, ať nešlápnete na rozbité dlaždice, jinak dostanete dávku vody pod oblečení. Kdo se před vstupem do haly podívá nahoru, nemůže tomu věřit. Z okrasného plechového vlnitého pásu po celém obvodu čelní stěny to vypadá, jako by tam řádil Jeníček s Mařenkou z pohádky. Na třech místech chybí okrasný plech, jsou tam jen díry, široké tři až čtyři metry. Vlevo od hlavních dveří je plocha černého skla, na které bývala velká mapa.
Vejdete do haly a místo, kde byste si sedli a vyčkali příjezdu vlaku, neexistuje. V čele na místě příchodu na první nástupiště visí označení zákazu vstupu. Levý a pravý výstup na galerii je už jen legendou. Je zazděn. Na druhé nástupiště musíte kolem stánku s pečivem po schodech nahoru. Přístup dolů na 1. nástupiště je obehnán důkladnou mříží. Když vyšlapete na přechod a chcete se podívat na galerii, máte smůlu. Na dveřích je oznámení, že galerie je uzavřena. Přes sklo dveří se můžete pokochat zborcenou dlažbou, špínou a na okrajích zbytky uschlých okrasných keřů.
Po schodech sejdete dolů na nástupiště. Tam už nejezdí žádné akuvozíky, neuvidíte výpravčího, a kdybyste neslyšeli hlášení o příjezdu a odjezdu vlaků, měli byste dojem, že tam nikdo už nepracuje. Ten, kdo přijede a má potíže s výstupem na horní přechod, má smůlu. Eskalátor je už zase mimo provoz. Přechod přes koleje sice je, ale nemá vás kdo převést, a kdyby to někdo zkusil, nemá kam vyjít.
Je to velká škoda, jak nádraží dnes vypadá...
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256286/
Projekt Vlídná nádraží se uskuteční na železniční trase Čerčany-Český Šternberk-Kácov
Zastávka či nádraží je první a poslední místo, které člověk vidí, když cestuje vlakem. A právě z toho vychází projekt Vlídná nádraží, do kterého se zapojilo občanské sdružení Posázavský Pacifik z Čerčan na Benešovsku. Zvelebit se mají všechny zastávky na železniční trase Čerčany-Český Šternberk-Kácov.
Sdružení Posázavský Pacifik, které propaguje železnici a turistiku v Posázaví už deset let, oslovila Asociace Entente Florale CZ - Souznění, která s projektem začala v loňském roce na Tachovsku.
„Smyslem projektu je propojit místní obyvatele, zástupce obcí, občanská sdružení a další společenství s vlastníkem a uživatelem železnice a budov a společně zlepšit stav místních nádraží a železničních zastávek,„ uvedla Drahomíra Kolmanová, jednatelka projektu a ředitelka AFC CZ - Souznění.
Sdružení takovou aktivitu vítá, protože některé zastávky jsou zničené a zdevastované od vandalů, sprejerů, někde chybí lavičky či odpadkové koše.
„Když nějaký návštěvník přijede vlakem do obce a pak ji opouští, tak by si měl uchovat pozitivní dojem, neměl by vidět jako poslední věc zničenou zastávku,„ řekl Lumír Běhal ze sdružení Posázavský Pacifik.
„Proto chceme tento projekt podporovat, oslovili jsme i společnost Posázaví a chceme zapojit všechny, kteří mají k Posázaví nějaký vztah, chtějí se tím zabývat,„ doplnil Běhal. Podle něj stačí jen málo a zastávka se může stát pěkným a příjemným místem nejen při čekání na vlak.
„Projekt nepočítá s velkými rekonstrukcemi, s mnoha penězi. Leckde stačí třeba jen natřít fasádu, vysekat křoví, vysadit květiny nebo opravit lavičku,„ poznamenal Běhal. Do akce chce zapojit i místní děti ze základních škol. „Když se děti podílejí na zvelebení zastávek, vytvoří si k místu určitý vztah a už ho nebudou ničit,„ vysvětlil Běhal. A to je také smyslem celé akce.
„Výsledkem bude kromě zvelebení zastávky i zvýšení zájmu o cestování po železnici, zlepšení místních vztahů a současně posílení vazby všech zúčastněných k místu i k okolní krajině,„ potvrdila Kolmanová.
Partnerem projektu Vlídná nádraží Posázaví by se mělo stát i ministerstvo životního prostředí, ministerstvo dopravy, České dráhy, Správa železniční dopravní cesty a Středočeský kraj, který už slíbil z Fondu hejtmana Středočeského kraje příspěvek 30 tisíc korun. Postupně se má projekt Vlídná nádraží rozšířit po celém Česku.
(Mladá fronta DNES)
Zastávka či nádraží je první a poslední místo, které člověk vidí, když cestuje vlakem. A právě z toho vychází projekt Vlídná nádraží, do kterého se zapojilo občanské sdružení Posázavský Pacifik z Čerčan na Benešovsku. Zvelebit se mají všechny zastávky na železniční trase Čerčany-Český Šternberk-Kácov.
Sdružení Posázavský Pacifik, které propaguje železnici a turistiku v Posázaví už deset let, oslovila Asociace Entente Florale CZ - Souznění, která s projektem začala v loňském roce na Tachovsku.
„Smyslem projektu je propojit místní obyvatele, zástupce obcí, občanská sdružení a další společenství s vlastníkem a uživatelem železnice a budov a společně zlepšit stav místních nádraží a železničních zastávek,„ uvedla Drahomíra Kolmanová, jednatelka projektu a ředitelka AFC CZ - Souznění.
Sdružení takovou aktivitu vítá, protože některé zastávky jsou zničené a zdevastované od vandalů, sprejerů, někde chybí lavičky či odpadkové koše.
„Když nějaký návštěvník přijede vlakem do obce a pak ji opouští, tak by si měl uchovat pozitivní dojem, neměl by vidět jako poslední věc zničenou zastávku,„ řekl Lumír Běhal ze sdružení Posázavský Pacifik.
„Proto chceme tento projekt podporovat, oslovili jsme i společnost Posázaví a chceme zapojit všechny, kteří mají k Posázaví nějaký vztah, chtějí se tím zabývat,„ doplnil Běhal. Podle něj stačí jen málo a zastávka se může stát pěkným a příjemným místem nejen při čekání na vlak.
„Projekt nepočítá s velkými rekonstrukcemi, s mnoha penězi. Leckde stačí třeba jen natřít fasádu, vysekat křoví, vysadit květiny nebo opravit lavičku,„ poznamenal Běhal. Do akce chce zapojit i místní děti ze základních škol. „Když se děti podílejí na zvelebení zastávek, vytvoří si k místu určitý vztah a už ho nebudou ničit,„ vysvětlil Běhal. A to je také smyslem celé akce.
„Výsledkem bude kromě zvelebení zastávky i zvýšení zájmu o cestování po železnici, zlepšení místních vztahů a současně posílení vazby všech zúčastněných k místu i k okolní krajině,„ potvrdila Kolmanová.
Partnerem projektu Vlídná nádraží Posázaví by se mělo stát i ministerstvo životního prostředí, ministerstvo dopravy, České dráhy, Správa železniční dopravní cesty a Středočeský kraj, který už slíbil z Fondu hejtmana Středočeského kraje příspěvek 30 tisíc korun. Postupně se má projekt Vlídná nádraží rozšířit po celém Česku.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256283/
Historie v. investoři - Sílí tlak na rušení památkové ochrany v hlavním městě
Seznam pražských památek by mohl být během jednoho roku až o osmdesát chráněných staveb tenčí. Přibližně tolik majitelů památek se totiž každoročně obrací na ministerstvo kultury, aby ochranu jejich památky zrušilo.
Nejnověji tak činí společnost Orco Property Group, která koupila od Českých drah areál nádraží Bubny. Teď žádá ministerstvo kultury, aby zrušilo ochranu alespoň některých ze sedmi drobných industriálních památek. V areálu je dodnes dochovaná patrová budova stanice historické Buštěhradské dráhy, drážní dílny, výtopna pro lokomotivu a vodárna.
Odborníci na průmyslové dědictví se zrušením památkové ochrany nesouhlasí. „Tyto drážní stavby sice v roce 2002 zasáhly povodně, ale dodnes neztratily hodnoty, pro které byly prohlášeny za kulturní památky. Obsahují autentické konstrukční a stavební detaily,„ říká Benjamin Fragner, ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT.
Společnost Orco Property Group chce v Bubnech postavit novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi a možná i univerzitou nebo nemocnicí. „Projekt je v úplných počátcích, nechceme o něm ještě hovořit,„ říká mluvčí společnosti Petra Zdeňková. Žádost o zrušení památkové ochrany LN potvrdila. Ministerstvo o ní však zatím nerozhodlo.
Podle mluvčího ministerstva kultury Jana Cieslara úřad vyhoví ročně asi čtyřiceti žadatelům a památkovou ochranu pražských objektů zruší. Nevyhověl ale hlavnímu městu Praha, které chtělo „odpamátkovat„ bývalá městská jatka, později holešovickou tržnici. Padl tím projekt vytvořit z areálu luxusní rezidenční bydlení u řeky.
V tichosti zato mizí jiná technická památka přímo v centru Pražské památkové rezervace. V Opletalově ulici byla demolována část Pražské akciové tiskárny, kterou nechal postavit dědeček exprezidenta Václava Havla a kde Julius Grégr tiskl v 19. století Národní listy. „Zůstala stát uliční fronta ve stylu geometrické secese. Majitel teď žádá o zrušení památkové ochrany,„ říká předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Pokud bude ochrana zrušena, znamená to podle expertů automaticky likvidaci. „Stavba, která není památkou, jako by neexistovala,„ tvrdí Fragner. Podle investorů jsou technické památky atypické a najít pro ně využití je náročné. „My bychom si dopředu udělali audit a jednali se špičkovými architekty ze zahraničí, abychom měli dopředu jasno, zda pro technickou památku lze najít využití při zachování genia loci,„ říká Milorad Miškovič, partner a obchodní ředitel společnosti Real Estate Karlín Group.
(Lidové noviny)
Seznam pražských památek by mohl být během jednoho roku až o osmdesát chráněných staveb tenčí. Přibližně tolik majitelů památek se totiž každoročně obrací na ministerstvo kultury, aby ochranu jejich památky zrušilo.
Nejnověji tak činí společnost Orco Property Group, která koupila od Českých drah areál nádraží Bubny. Teď žádá ministerstvo kultury, aby zrušilo ochranu alespoň některých ze sedmi drobných industriálních památek. V areálu je dodnes dochovaná patrová budova stanice historické Buštěhradské dráhy, drážní dílny, výtopna pro lokomotivu a vodárna.
Odborníci na průmyslové dědictví se zrušením památkové ochrany nesouhlasí. „Tyto drážní stavby sice v roce 2002 zasáhly povodně, ale dodnes neztratily hodnoty, pro které byly prohlášeny za kulturní památky. Obsahují autentické konstrukční a stavební detaily,„ říká Benjamin Fragner, ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT.
Společnost Orco Property Group chce v Bubnech postavit novou městskou čtvrť s byty, kancelářemi a možná i univerzitou nebo nemocnicí. „Projekt je v úplných počátcích, nechceme o něm ještě hovořit,„ říká mluvčí společnosti Petra Zdeňková. Žádost o zrušení památkové ochrany LN potvrdila. Ministerstvo o ní však zatím nerozhodlo.
Podle mluvčího ministerstva kultury Jana Cieslara úřad vyhoví ročně asi čtyřiceti žadatelům a památkovou ochranu pražských objektů zruší. Nevyhověl ale hlavnímu městu Praha, které chtělo „odpamátkovat„ bývalá městská jatka, později holešovickou tržnici. Padl tím projekt vytvořit z areálu luxusní rezidenční bydlení u řeky.
V tichosti zato mizí jiná technická památka přímo v centru Pražské památkové rezervace. V Opletalově ulici byla demolována část Pražské akciové tiskárny, kterou nechal postavit dědeček exprezidenta Václava Havla a kde Julius Grégr tiskl v 19. století Národní listy. „Zůstala stát uliční fronta ve stylu geometrické secese. Majitel teď žádá o zrušení památkové ochrany,„ říká předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Pokud bude ochrana zrušena, znamená to podle expertů automaticky likvidaci. „Stavba, která není památkou, jako by neexistovala,„ tvrdí Fragner. Podle investorů jsou technické památky atypické a najít pro ně využití je náročné. „My bychom si dopředu udělali audit a jednali se špičkovými architekty ze zahraničí, abychom měli dopředu jasno, zda pro technickou památku lze najít využití při zachování genia loci,„ říká Milorad Miškovič, partner a obchodní ředitel společnosti Real Estate Karlín Group.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256277/
Dvacet let usilují lidé z veselské městské části Milokošť o vlastní železniční zastávku. Pokud město získá peníze, mohli by uspět.
Možná už v příštím roce začne ve veselské části Milokošť vyrůstat nová železniční zastávka. Radost z toho budou mít především místní, kteří se dnes musí komplikovaně dostávat na vlak městskými autobusy.
Věc má ale háček. „V tuto chvíli necháváme vyhotovit dokumentaci, ze které vyplynou náklady na výstavbu zastávky. Teprve potom uvidíme, jestli na to vůbec máme peníze,„ uvedl místostarosta Veselí nad Moravou Miloš Kozumplík. Ani v případě, že město na zastávku nenajde peníze ve své pokladně, není ještě vše ztraceno. „Pokud nepostačí městská pokladna, požádáme o dotace,„ dodal Kozumplík.
Lidé z Milokošti bojují za stavbu dvacet let. „Naše zastávka se měla původně stavět společně se Zarazicemi. Ty stojí již dvacet let. Není se tedy co divit, že nám mezitím došla trpělivost. Navíc se omezily autobusové spoje. Lidé se potřebují dostat k doktorovi nebo do školy, a to je teď komplikované,„ řekl Josef Zimovčák z osadního výboru Milokošť.
Výstavba zastávky byla jedním z pilotních programů osadního výboru.
„Místní lidé chtějí, aby městská část Milokošť byla brána jako součást Veselí, stejně jako Zarazice. Také proto jsou názoru, že si zaslouží svou vlastní zastávku,„ vysvětlil Zimovčák. Původně měla zastávka vyrůst za školkou. „Tato varianta se však neukázala jako ideální. Proto jsme se přiklonili k umístění u hřbitova,„ sdělil předseda osadního výboru Ludvík Luža.
Už nyní je jasné, že letos Milokošť výstavba zastávky mine. „V současné době zajišťuje odbor rozvoje a správy města dokumentaci pro územní řízení. Ta má být dokončena do třicátého června letošního roku,„ doplnil Kozumplík.
Správa železničních dopravních cest se hodlá na budování zastávky podílet.
„Jedná se o modernější zabezpečení přilehlého železničního přejezdu. Zastávka je projednána s drážními složkami, které vyjádřily kladné stanovisko,„ dodala Anna Kodysová ze správy železniční dopravní cesty.
„Nové zastávky budujeme na žádost obcí či měst, která chtějí umožnit dobrý přístup svých obyvatel na železnici. Například tam, kde byla vybudována nová sídliště. Nelze však železniční trať příliš narušit nadměrným počtem zastávek, aby nenarušovaly plynulost dopravy,„ doplnila Kodysová.
(Hodonínský deník)
Možná už v příštím roce začne ve veselské části Milokošť vyrůstat nová železniční zastávka. Radost z toho budou mít především místní, kteří se dnes musí komplikovaně dostávat na vlak městskými autobusy.
Věc má ale háček. „V tuto chvíli necháváme vyhotovit dokumentaci, ze které vyplynou náklady na výstavbu zastávky. Teprve potom uvidíme, jestli na to vůbec máme peníze,„ uvedl místostarosta Veselí nad Moravou Miloš Kozumplík. Ani v případě, že město na zastávku nenajde peníze ve své pokladně, není ještě vše ztraceno. „Pokud nepostačí městská pokladna, požádáme o dotace,„ dodal Kozumplík.
Lidé z Milokošti bojují za stavbu dvacet let. „Naše zastávka se měla původně stavět společně se Zarazicemi. Ty stojí již dvacet let. Není se tedy co divit, že nám mezitím došla trpělivost. Navíc se omezily autobusové spoje. Lidé se potřebují dostat k doktorovi nebo do školy, a to je teď komplikované,„ řekl Josef Zimovčák z osadního výboru Milokošť.
Výstavba zastávky byla jedním z pilotních programů osadního výboru.
„Místní lidé chtějí, aby městská část Milokošť byla brána jako součást Veselí, stejně jako Zarazice. Také proto jsou názoru, že si zaslouží svou vlastní zastávku,„ vysvětlil Zimovčák. Původně měla zastávka vyrůst za školkou. „Tato varianta se však neukázala jako ideální. Proto jsme se přiklonili k umístění u hřbitova,„ sdělil předseda osadního výboru Ludvík Luža.
Už nyní je jasné, že letos Milokošť výstavba zastávky mine. „V současné době zajišťuje odbor rozvoje a správy města dokumentaci pro územní řízení. Ta má být dokončena do třicátého června letošního roku,„ doplnil Kozumplík.
Správa železničních dopravních cest se hodlá na budování zastávky podílet.
„Jedná se o modernější zabezpečení přilehlého železničního přejezdu. Zastávka je projednána s drážními složkami, které vyjádřily kladné stanovisko,„ dodala Anna Kodysová ze správy železniční dopravní cesty.
„Nové zastávky budujeme na žádost obcí či měst, která chtějí umožnit dobrý přístup svých obyvatel na železnici. Například tam, kde byla vybudována nová sídliště. Nelze však železniční trať příliš narušit nadměrným počtem zastávek, aby nenarušovaly plynulost dopravy,„ doplnila Kodysová.
(Hodonínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256273/
Firma, která vyhrála soutěž na revitalizaci, má připraveny 2 miliardy.
Celková a dlouhou dobu připravovaná revitalizace areálu vlakového nádraží v Teplicích by měla začít už v příštím roce.
Vše se připravuje v rámci projektu Českých drah Živá nádraží, což má vést k oživení budov vlakových nádraží.
Smlouvu o přestavbě vlakového nádraží podepsaly v loňském roce České dráhy s mladoboleslavskou stavební společností Bostas, která vyhrála výběrové řízení na tento projekt. Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení, která zaberou zřejmě nejdelší úsek realizace projektu, začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009.
Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na 1,6 až 2,1 miliardy korun. Podle představitelů investora jsou finance na realizaci připraveny.
Samotná rekonstrukce hlavní odbavovací haly z roku 1858, která bude stát zhruba 150 milionů korun, by neměla trvat déle než 18 měsíců.
Rekonstrukci nádraží budeme sledovat a průběžně o ní informovat.
(Teplický deník)
Celková a dlouhou dobu připravovaná revitalizace areálu vlakového nádraží v Teplicích by měla začít už v příštím roce.
Vše se připravuje v rámci projektu Českých drah Živá nádraží, což má vést k oživení budov vlakových nádraží.
Smlouvu o přestavbě vlakového nádraží podepsaly v loňském roce České dráhy s mladoboleslavskou stavební společností Bostas, která vyhrála výběrové řízení na tento projekt. Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení, která zaberou zřejmě nejdelší úsek realizace projektu, začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009.
Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na 1,6 až 2,1 miliardy korun. Podle představitelů investora jsou finance na realizaci připraveny.
Samotná rekonstrukce hlavní odbavovací haly z roku 1858, která bude stát zhruba 150 milionů korun, by neměla trvat déle než 18 měsíců.
Rekonstrukci nádraží budeme sledovat a průběžně o ní informovat.
(Teplický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255970/
Pražské hlavní nádraží je opět o něco blíže plánu stát se lukrativní obchodní plochou. Ve čtvrtek zde bylo otevřeno knihkupectví společnosti NeoLuxor. Součástí je také kavárna pro zákazníky. Rekonstrukce potrvá až do roku 2011. Jedním z cílů je vytlačit odtud bezdomovce.
V lednu se pro cestující na pražském hlavním nádraží otevřel jako první luxusní butik Sasch. Nyní k němu přibyl i obchod s knihami. Skončila tím první fáze rekonstrukce, kterou provádí italská společnost Grandi Stazioni. - čtěte Luxus na hlavním nádraží obklopují bezdomovci"Druhá fáze už běží, zasáhla polovinu vstupní haly, probíhají bourací práce. Je naplánována do konce tohoto roku. Vzniknout by při ní mělo 3000 m 2 obchodních ploch," uvedl k rekonstrukci mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Kromě obchodů vznikne po druhé fázi úprav ČD Centrum, které se bude nacházet místo současné úschovny zavazadel. Centrum na prodej jízdenek bude tvořit dlouhý skleněný pult jako na letišti.
Někteří cestující by na nádraží místo luxusních butiků a knihkupectví raději viděli bageterii nebo jiné občerstvení. Tradiční bufety už jsou pryč, protože byly podle Hamšíka v rozporu s tím, jak by nádraží v budoucnu mělo vypadat. Lidé se ale prý mohou těšit na italské podniky, kde budou moci zahnat hlad."Až to bude celý dodělaný, tak to bude třeba pěkný, zatím je to jako pěst na oko," uvedl jeden z cestujících. Hamšík uznává, že nádraží zatím vypadá velmi kontrastně a vyvolává velká očekávání. Vytvoření nového prostředí se nám ale osvědčilo už v Itálii," dodal.
Vyženeme bezdomovce Původním plánem rekonstrukce nádraží bylo omezit pohyb bezdomovců v prostorách haly. Tomu by nyní mělo zabránit minimum tmavých míst a koutů, kam by se mohli ukrýt. Většinu obchodů také bude hlídat ochranka.
(iDNES.cz,)
V lednu se pro cestující na pražském hlavním nádraží otevřel jako první luxusní butik Sasch. Nyní k němu přibyl i obchod s knihami. Skončila tím první fáze rekonstrukce, kterou provádí italská společnost Grandi Stazioni. - čtěte Luxus na hlavním nádraží obklopují bezdomovci"Druhá fáze už běží, zasáhla polovinu vstupní haly, probíhají bourací práce. Je naplánována do konce tohoto roku. Vzniknout by při ní mělo 3000 m 2 obchodních ploch," uvedl k rekonstrukci mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Kromě obchodů vznikne po druhé fázi úprav ČD Centrum, které se bude nacházet místo současné úschovny zavazadel. Centrum na prodej jízdenek bude tvořit dlouhý skleněný pult jako na letišti.
Někteří cestující by na nádraží místo luxusních butiků a knihkupectví raději viděli bageterii nebo jiné občerstvení. Tradiční bufety už jsou pryč, protože byly podle Hamšíka v rozporu s tím, jak by nádraží v budoucnu mělo vypadat. Lidé se ale prý mohou těšit na italské podniky, kde budou moci zahnat hlad."Až to bude celý dodělaný, tak to bude třeba pěkný, zatím je to jako pěst na oko," uvedl jeden z cestujících. Hamšík uznává, že nádraží zatím vypadá velmi kontrastně a vyvolává velká očekávání. Vytvoření nového prostředí se nám ale osvědčilo už v Itálii," dodal.
Vyženeme bezdomovce Původním plánem rekonstrukce nádraží bylo omezit pohyb bezdomovců v prostorách haly. Tomu by nyní mělo zabránit minimum tmavých míst a koutů, kam by se mohli ukrýt. Většinu obchodů také bude hlídat ochranka.
(iDNES.cz,)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255955/
Obyvatelům Javorníka, kteří cestují vlakem, se výrazně uleví. České dráhy totiž v těchto dnech dokončují rozsáhlou rekonstrukci místní zastávky. Cestující tak konečně budou moci čekat přímo u nástupiště a ne je jako dosud několik desítek metrů opodál.
„O důstojné prostředí pro naše obyvatele jezdící vlakem jsme bojovali mnoho let a nyní se nám náš sen splnil,„ pochvaloval si starosta Javorníku Jan Hozák, který vyzdvihoval současnou dobrou spolupráci s Českými drahami.
Železnice úpravu zastávky provedla skutečně od základu. „Původní sypané nástupiště o výšce dvacet pět centimetrů nad temenem kolejnice bylo nahrazeno novým nástupištěm o výšce padesát pět centimetrů nad temenem kolejnice, díky čemuž byl vytvořen bezbariérový přístup pro imobilní občany,„ nastínila jednu z novinek Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah, která pokračovala: „Vystavěli jsme nový zděný čekárenský přístřešek s příručním skladem, bylo upraveno elektrické osvětlení nástupiště zastávky a délka nástupiště byla vzhledem k používanému vozovému parku upravena na padesát metrů.„
Původní budova železniční zastávky byla v Javorníku postavena v roce 1929. Svému účelu sloužila tato zděná stavba až do roku 1992, kdy byla z důvodu havarijního stavu stržena a nahrazena sestavou buněk, které sloužily jako provizorní čekárny pro cestující veřejnost. Buňky ovšem byly umístěny nevhodně a lidé z nich měli daleko na vlak, což vedlo k jejich častým stížnostem. Náklady na současnou rekonstrukci dosáhly milionu a dvou set tisíc korun, přičemž veškeré dokončovací práce, při nichž má být upravena i příjezdová cesta, mají být hotovy do konce května.
(Dobrý den s kurýrem)
„O důstojné prostředí pro naše obyvatele jezdící vlakem jsme bojovali mnoho let a nyní se nám náš sen splnil,„ pochvaloval si starosta Javorníku Jan Hozák, který vyzdvihoval současnou dobrou spolupráci s Českými drahami.
Železnice úpravu zastávky provedla skutečně od základu. „Původní sypané nástupiště o výšce dvacet pět centimetrů nad temenem kolejnice bylo nahrazeno novým nástupištěm o výšce padesát pět centimetrů nad temenem kolejnice, díky čemuž byl vytvořen bezbariérový přístup pro imobilní občany,„ nastínila jednu z novinek Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah, která pokračovala: „Vystavěli jsme nový zděný čekárenský přístřešek s příručním skladem, bylo upraveno elektrické osvětlení nástupiště zastávky a délka nástupiště byla vzhledem k používanému vozovému parku upravena na padesát metrů.„
Původní budova železniční zastávky byla v Javorníku postavena v roce 1929. Svému účelu sloužila tato zděná stavba až do roku 1992, kdy byla z důvodu havarijního stavu stržena a nahrazena sestavou buněk, které sloužily jako provizorní čekárny pro cestující veřejnost. Buňky ovšem byly umístěny nevhodně a lidé z nich měli daleko na vlak, což vedlo k jejich častým stížnostem. Náklady na současnou rekonstrukci dosáhly milionu a dvou set tisíc korun, přičemž veškeré dokončovací práce, při nichž má být upravena i příjezdová cesta, mají být hotovy do konce května.
(Dobrý den s kurýrem)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255953/
Až 1,5 miliardy korun půjde letos na opravu železniční stanice v Moravičanech na Šumpersku. Hotová bude letos v říjnu, kdy završí stavební práce na úseku tratě Červenka-Zábřeh na Moravě za téměř pět miliard korun. Než rekonstrukce v Moravičanech skončí, musejí se cestující přizpůsobit výlukovému jízdnímu řádu a v okolí stavby se pohybovat se zvýšenou opatrností.
„Letos nás čeká modernizace tří úseků trasy z Červenky do Zábřehu. Největší opravy plánujeme v Moravičanech. Dále budeme pokračovat na úseku Lukavice-Zábřeh a během následujícího měsíce začneme rekonstruovat železniční stanici Červenka směrem na Štěpánov,„ uvedl Josef Skřivánek ze Správy železničních dopravních cest v Olomouci.
V Moravičanech začali dělníci pracovat už na konci února. Cestující se zde dočkají opravené výpravní budovy, zcela nového podchodu, zastřešeného schodiště i nových nástupišť. „Práce v Moravičanech potrvají déle než půl roku, zejména z důvodu rekonstrukce železničního mostu přes řeku Moravu. Nahrazovat budeme i stávající koleje včetně výhybek. Na nádraží namontujeme i nové zabezpečovací a informační tabule a postavíme 550 metrů dlouhé protihlukové stěny,„ popsal některé z úprav Jaroslav Svoboda ze stavební firmy Skanska.
Podle starosty Moravičan Antonína Pospíšila by měli cestující i místní lidé dbát zvýšené opatrnosti. „Stavba je poměrně rozsáhlá, v obci je proto větší provoz. Lidé by měli být opatrní. Žádná jiná omezení pro obyvatele obci neplynou,„ podotkl starosta.
Současná přestavba tratě znamenala pro cestující změny v podobě výlukového jízdního řádu, který platí od 13. března do 12. května. „Výluky před jízdou vlaků hlásíme, i přesto změny způsobují značné zmatky,„ potvrdil Josef Skřivánek.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
„Letos nás čeká modernizace tří úseků trasy z Červenky do Zábřehu. Největší opravy plánujeme v Moravičanech. Dále budeme pokračovat na úseku Lukavice-Zábřeh a během následujícího měsíce začneme rekonstruovat železniční stanici Červenka směrem na Štěpánov,„ uvedl Josef Skřivánek ze Správy železničních dopravních cest v Olomouci.
V Moravičanech začali dělníci pracovat už na konci února. Cestující se zde dočkají opravené výpravní budovy, zcela nového podchodu, zastřešeného schodiště i nových nástupišť. „Práce v Moravičanech potrvají déle než půl roku, zejména z důvodu rekonstrukce železničního mostu přes řeku Moravu. Nahrazovat budeme i stávající koleje včetně výhybek. Na nádraží namontujeme i nové zabezpečovací a informační tabule a postavíme 550 metrů dlouhé protihlukové stěny,„ popsal některé z úprav Jaroslav Svoboda ze stavební firmy Skanska.
Podle starosty Moravičan Antonína Pospíšila by měli cestující i místní lidé dbát zvýšené opatrnosti. „Stavba je poměrně rozsáhlá, v obci je proto větší provoz. Lidé by měli být opatrní. Žádná jiná omezení pro obyvatele obci neplynou,„ podotkl starosta.
Současná přestavba tratě znamenala pro cestující změny v podobě výlukového jízdního řádu, který platí od 13. března do 12. května. „Výluky před jízdou vlaků hlásíme, i přesto změny způsobují značné zmatky,„ potvrdil Josef Skřivánek.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255349/
Existují dvě možnosti: odskočit si do křoví, nebo počkat na vlak
Cestující na městském vlakovém nádraží v Jihlavě mají problém. Pokud je chytne potřeba dojít si na toalety, nemají kam. Místní záchody jsou totiž uzamčeny.
„Jeden z cestujících ukradl klíč. Je tomu už osm měsíců. Vedení o tom ví, ale nic se neděje,„ upozornila Deník na problém jedna ze zaměstnankyň drah, která si ze strachu o místo nepřála zveřejnit jméno. Deník ho ale zná.
Reportéři se včera vypravili na nádraží a ptali se pasažérů na jejich názor.
Musí ke stromu
„Musela bych asi někam do chrastí,„ poznamenala Anna Thimlová.
Další cestující Michal Špinar uvádí podobné řešení. „Vzhledem k tomu, že jsem kluk, tak bych šel ke stromu. Problém bych s tím asi neměl,„ řekl. Vyřešené to mají manželé Řezníčkovi. „Nedaleko máme příbuzné, tak bysme šli k nim,„ sdělila Vlasta Řezníčková. Zaměstnankyně drah, která včera prodávala jízdenky, reportérům řekla, že pasažéři si musí počkat na vlak. Deník celou věc oznámil šéfovi krajského centra Českých drah Miroslavu Havlovi. Ten uvedl, že o problému neví, ale že vše napraví. Podle informací Deníku už včera byl na nádraží a věci se daly do pohybu.
(Jihlavský deník)
Cestující na městském vlakovém nádraží v Jihlavě mají problém. Pokud je chytne potřeba dojít si na toalety, nemají kam. Místní záchody jsou totiž uzamčeny.
„Jeden z cestujících ukradl klíč. Je tomu už osm měsíců. Vedení o tom ví, ale nic se neděje,„ upozornila Deník na problém jedna ze zaměstnankyň drah, která si ze strachu o místo nepřála zveřejnit jméno. Deník ho ale zná.
Reportéři se včera vypravili na nádraží a ptali se pasažérů na jejich názor.
Musí ke stromu
„Musela bych asi někam do chrastí,„ poznamenala Anna Thimlová.
Další cestující Michal Špinar uvádí podobné řešení. „Vzhledem k tomu, že jsem kluk, tak bych šel ke stromu. Problém bych s tím asi neměl,„ řekl. Vyřešené to mají manželé Řezníčkovi. „Nedaleko máme příbuzné, tak bysme šli k nim,„ sdělila Vlasta Řezníčková. Zaměstnankyně drah, která včera prodávala jízdenky, reportérům řekla, že pasažéři si musí počkat na vlak. Deník celou věc oznámil šéfovi krajského centra Českých drah Miroslavu Havlovi. Ten uvedl, že o problému neví, ale že vše napraví. Podle informací Deníku už včera byl na nádraží a věci se daly do pohybu.
(Jihlavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255344/
Od soboty 5.dubna budou jezdit odklonem rychlíky Praha -Kolín -Havlíčkův Brod -Brno. Z Prahy budou všechny odjíždět o šest minut dříve a nepojedou ani v jednom směru přes stanici Praha-Vršovice. Důvodem je,že Správa železniční dopravní cesty (SŽDC)pokračuje v rozsáhlé přestavbě železničního uzlu Kolín. Oznámil to Ondřej Kubala,tiskový mluvčí Českých drah.
České dráhy vypracovaly výlukové jízdní řády,podle kterých se od soboty 5.dubna bude řídit dálková doprava z Prahy do Havlíčkova Brodu a dál do Brna. Tyto rychlíky budou mezi stanicemi Praha-hlavní nádraží a Kolínem vedeny odklonem přes Lysou nad Labem a Nymburk. Nedělní rychlík z Havlíčkova Brodu (z HB 16.45)do Prahy pojede přes Nymburk a Poříčany do stanice Praha-Holešovice. Na odklonové trase tyto vlaky nebudou zastavovat pro nástup a výstup cestujících. Tyto vlaky nemohou obsluhovat stanici Praha-Vršovice,cestující po dobu výluky využijí ze stanice Praha-hlavní nádraží ostatních pravidelných vlaků do Vršovic. Kvůli odklonu pojedou vlaky z Prahy o šest minut dříve,do Prahy přijedou o čtyři minuty později.
Už včera začala SŽDC s přípravnými pracemi,které si vyžádaly změny v dopravě mezi Prahou a Kolínem. Od úterý 1..dubna totiž probíhá výluka v úseku Kolín -Velim,což značně snižuje kapacitu trati. Vlaky proto až do pátku jezdí podle výlukových jízdních řádů. Některé spoje nahrazují autobusy,jiné jezdí odklonem. Zároveň dochází k časovým posunům odjezdů a příjezdů souprav,a je tedy třeba věnovat pozornost výlukovým jízdním řádům.
(Haló noviny)
České dráhy vypracovaly výlukové jízdní řády,podle kterých se od soboty 5.dubna bude řídit dálková doprava z Prahy do Havlíčkova Brodu a dál do Brna. Tyto rychlíky budou mezi stanicemi Praha-hlavní nádraží a Kolínem vedeny odklonem přes Lysou nad Labem a Nymburk. Nedělní rychlík z Havlíčkova Brodu (z HB 16.45)do Prahy pojede přes Nymburk a Poříčany do stanice Praha-Holešovice. Na odklonové trase tyto vlaky nebudou zastavovat pro nástup a výstup cestujících. Tyto vlaky nemohou obsluhovat stanici Praha-Vršovice,cestující po dobu výluky využijí ze stanice Praha-hlavní nádraží ostatních pravidelných vlaků do Vršovic. Kvůli odklonu pojedou vlaky z Prahy o šest minut dříve,do Prahy přijedou o čtyři minuty později.
Už včera začala SŽDC s přípravnými pracemi,které si vyžádaly změny v dopravě mezi Prahou a Kolínem. Od úterý 1..dubna totiž probíhá výluka v úseku Kolín -Velim,což značně snižuje kapacitu trati. Vlaky proto až do pátku jezdí podle výlukových jízdních řádů. Některé spoje nahrazují autobusy,jiné jezdí odklonem. Zároveň dochází k časovým posunům odjezdů a příjezdů souprav,a je tedy třeba věnovat pozornost výlukovým jízdním řádům.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255342/
Zdevastované pražské nádraží Vyšehrad se pravděpodobně v dohledné době dočká opravy. Po včerejšku je jasné, kdo ho má zachránit. Investor si studii na rekonstrukci a využití objektu objednal u architekta Martina Kotíka a jeho ateliéru Omikron-K.
Nic to však nemění na tom, že investorská společnost TIP Estate zřejmě porušila památkový zákon, když nedávno načerno nechala zbourat památkově chráněný domek, který původně sloužil jako čekárna pro cestující. Magistrát kvůli tomu podal trestní oznámení a případ vyšetřuje policie.
„Vyšetřujeme to pro podezření z trestného činu zneužívání vlastnictví,„ řekla mluvčí pražské policie Iva Knolová. Pachateli v takovém případě hrozí dva roky vězení, pokuta nebo propadnutí věci. Kotík včera demolici nazval „krokem slona v porcelánu„.
Další pokuta – až stotisícová – za zbourání čekárny hrozí investorovi od památkářů magistrátu. Ti s investorem zahájili správní řízení pro porušení památkového zákona. Investor se rovněž musí zodpovídat u České inspekce životního prostředí a odboru životního prostředí Prahy 2 z nepovoleného kácení stromů a ze zničení chodníku z historické dlažby zvané pražská mozaika. První návrh na proměnu nádraží má být hotový koncem dubna. Kotík plánuje i další dostavbu. K tomu se však staví rezervovaně druhá městská část, na jejímž území se nádraží nachází. „Hlavní budova je typický sólo dům,„ tvrdí místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek. Kotík zatím neví, jakému účelu bude nádražní budova sloužit. Původně patřila Českým drahám. Ty vloni vypsaly výběrové řízení, které vyhrála firma TIP Estate.
(Lidové noviny)
Nic to však nemění na tom, že investorská společnost TIP Estate zřejmě porušila památkový zákon, když nedávno načerno nechala zbourat památkově chráněný domek, který původně sloužil jako čekárna pro cestující. Magistrát kvůli tomu podal trestní oznámení a případ vyšetřuje policie.
„Vyšetřujeme to pro podezření z trestného činu zneužívání vlastnictví,„ řekla mluvčí pražské policie Iva Knolová. Pachateli v takovém případě hrozí dva roky vězení, pokuta nebo propadnutí věci. Kotík včera demolici nazval „krokem slona v porcelánu„.
Další pokuta – až stotisícová – za zbourání čekárny hrozí investorovi od památkářů magistrátu. Ti s investorem zahájili správní řízení pro porušení památkového zákona. Investor se rovněž musí zodpovídat u České inspekce životního prostředí a odboru životního prostředí Prahy 2 z nepovoleného kácení stromů a ze zničení chodníku z historické dlažby zvané pražská mozaika. První návrh na proměnu nádraží má být hotový koncem dubna. Kotík plánuje i další dostavbu. K tomu se však staví rezervovaně druhá městská část, na jejímž území se nádraží nachází. „Hlavní budova je typický sólo dům,„ tvrdí místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek. Kotík zatím neví, jakému účelu bude nádražní budova sloužit. Původně patřila Českým drahám. Ty vloni vypsaly výběrové řízení, které vyhrála firma TIP Estate.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/255080/
Co všechno skrývají ve svých zdech nádražní budovy? Od samých počátků železných drah tady nacházíme především zařízení charakteru provozního: jednak pracoviště zaměstnanců, zajišťujících provoz železnice samotné, jednak
prostory určené pro styk se zákazníkem nebo jeho potřebám sloužící. A takových lze vyjmenovat nemálo - od pokladen a čekáren až po toalety, trafi ky či nádražní restaurace.
Moderní doba si tento nabídkový repertoár přizpůsobila svému obrazu. V nádražních prostorách pokukují po cestujícím sex shopy, herny, bazary, kanceláře sázkové či realitní, v lepším případě nápojové automaty a cestovní agentury. Takovým zařízením se leckde daří nenápadně vytlačovat původní, pro nádražní haly charakteristické podniky.
K takovým z rodu potřebných a užitečných nádražních zařízení lze zařadit i knihkupectví. Protože, nic naplat, dobré počtení může cestující ke svému putování vlakem potřebovat asi více, než dejme tomu notářské služby. Tuto prostinkou filozofi i se podařilo naplnit ve čtvrtek 3. dubna na pražském hlavním nádraží. Ve zdejší renovované odbavovací hale totiž otevřeli toho dne ráno nové knihkupectví. Ve dvou podlažích tady nabízejí zájemcům skutečně širokou paletu literatury oddechové, klasické, poučné i dětské. A to ještě není všechno: v prodejních prostorách najde návštěvník i hračky, papírnické zboží a dokonce i malé občerstvení. To všechno denně od 8 do 20 hodin.
Přejme novému knižnímu stánku na „hlavním„ v Praze hodně štěstí. To se totiž literárním ostrůvkům v nádražním moři často vyhýbá. Stačí vzpomenout na malé knihkupectví v hale Masarykova nádraží, které tady jedno nakladatelství otevřelo v roce 1994. Zájemci o dopravní a turistickou literaturu, která tu převažovala, se však dlouho neradovali - po necelých dvou létech vzal krámek i s knihami za své…
Zbývá tedy jen vyjádřit naději, že existence nového kulturního zařízení na pražském hlavním nádraží se ukáže být životaschopnější. Ony totiž nekrology na knihkupectví se nepíší právě lehce.
(Železničář)