Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Dráhy se pustily do rozsáhlé modernizace budov a zázemí cestujících
Dosáhnout západního standardu ve vybavení a čistotě by měly do deseti let nádražní budovy na Vysočině. Slibuje to manažer komunikace Českých drah Radek Joklík. „Všechna významnější nádraží na Vysočině dosáhnou standardu vybavení a čistoty obvyklé na západ od našich hranic a méně významná nádraží, nebudou-li na stejné úrovni, měla by podstatně zlepšit stav,„ uvedl Joklík.
„Stanice s větší frekvencí nabídnou kvalitní zázemí cestujících, komerční vyžití, poskytování doplňkových služeb k dopravě a možnost strávit na nádraží příjemné chvíle,„ dodal.
České dráhy a jejich partneři investují do obnovy nádražních budov miliony korun ročně. Další etapou obnovy projde nádraží v Havlíčkově Brodě, zařazené do projektu Živá nádraží.
A opravy a modernizace probíhají i v dalších městech. Výpravní budova se opravuje v Pelhřimově, zanedlouho začnou stejné práce v Dobroníně nebo Horní Cerekvi, nová sociální zařízení se začnou budovat na jihlavském městském nádraží. Železniční nádraží svou tvář mění postupně už několik let. Nejvíce patrné je to v sociálních zařízeních. „Celkově se podařilo zlepšit jejich stav,„ řekl Joklík. Tyto prostory byly v minulosti i nejvíce kritizovanými. I podle cestujících se pomalu stav nádražních budov začíná zlepšovat. Přesto podle mnohých bude trvat ještě hodně dlouho, než si České dráhy zaslouží podtrženou jedničku. „Jezdím mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou. V obou městech dráhy hodně zapracovaly. Jihlavské nádraží v posledních letech hodně prokouklo, v Brodě se teprve začíná, tak jsem zvědav. Bude to ale chtít ještě hodně práce,„ řekl Pavel Kubát z Havlíčkova Brodu.
Ty největší úpravy ale nádraží ještě čekají. Na tom havlíčkobrodském začne hlavní část prací v letošním roce. „Lidé už nebudou chodit na nádraží jen kvůli cestování, ale také na nákupy nebo ke kadeřníkovi. Bude to místo, kde se mohou setkávat a cítit se příjemně,„ slíbil Miroslav Kozák, finanční ředitel společnosti AŽD, která brodské nádraží získala do dlouhodobého pronájmu.
Zcela nová nádražní budova by mohla vyrůst v Třebíči. Ve spolupráci s Českými drahami ji chce vystavět občanské sdružení Metropolis. Tento projekt je však teprve v počátcích.
(Mladá fronta DNES)
Dosáhnout západního standardu ve vybavení a čistotě by měly do deseti let nádražní budovy na Vysočině. Slibuje to manažer komunikace Českých drah Radek Joklík. „Všechna významnější nádraží na Vysočině dosáhnou standardu vybavení a čistoty obvyklé na západ od našich hranic a méně významná nádraží, nebudou-li na stejné úrovni, měla by podstatně zlepšit stav,„ uvedl Joklík.
„Stanice s větší frekvencí nabídnou kvalitní zázemí cestujících, komerční vyžití, poskytování doplňkových služeb k dopravě a možnost strávit na nádraží příjemné chvíle,„ dodal.
České dráhy a jejich partneři investují do obnovy nádražních budov miliony korun ročně. Další etapou obnovy projde nádraží v Havlíčkově Brodě, zařazené do projektu Živá nádraží.
A opravy a modernizace probíhají i v dalších městech. Výpravní budova se opravuje v Pelhřimově, zanedlouho začnou stejné práce v Dobroníně nebo Horní Cerekvi, nová sociální zařízení se začnou budovat na jihlavském městském nádraží. Železniční nádraží svou tvář mění postupně už několik let. Nejvíce patrné je to v sociálních zařízeních. „Celkově se podařilo zlepšit jejich stav,„ řekl Joklík. Tyto prostory byly v minulosti i nejvíce kritizovanými. I podle cestujících se pomalu stav nádražních budov začíná zlepšovat. Přesto podle mnohých bude trvat ještě hodně dlouho, než si České dráhy zaslouží podtrženou jedničku. „Jezdím mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou. V obou městech dráhy hodně zapracovaly. Jihlavské nádraží v posledních letech hodně prokouklo, v Brodě se teprve začíná, tak jsem zvědav. Bude to ale chtít ještě hodně práce,„ řekl Pavel Kubát z Havlíčkova Brodu.
Ty největší úpravy ale nádraží ještě čekají. Na tom havlíčkobrodském začne hlavní část prací v letošním roce. „Lidé už nebudou chodit na nádraží jen kvůli cestování, ale také na nákupy nebo ke kadeřníkovi. Bude to místo, kde se mohou setkávat a cítit se příjemně,„ slíbil Miroslav Kozák, finanční ředitel společnosti AŽD, která brodské nádraží získala do dlouhodobého pronájmu.
Zcela nová nádražní budova by mohla vyrůst v Třebíči. Ve spolupráci s Českými drahami ji chce vystavět občanské sdružení Metropolis. Tento projekt je však teprve v počátcích.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266094/
Nádraží Vysočany, kterému se mnoho tamějších obyvatel kvůli zanedbanému stavu raději vyhýbá, změní v budoucnu svou podobu. Není ani vyloučeno, že výpravní budova bude srovnána se zemí.
Nespokojenost občanů se potvrdila při nedávné anketě Deníku v ulicích Vysočan. „Vadí mi bezdomovci na metru a hodně také špinavé nádraží,„ postěžovala si osmadvacetiletá administrativní pracovnice Lenka Hůnová.
S kritikou se přidala i osmnáctiletá studentka Markéta Krohová. „Nádraží je špinavé, staré a ošklivé, zkrátka strašné,„ uvedla.
Podle ní by k zlepšení měla přispět radnice. „Před třemi lety byl u nás na gymnáziu starosta, tak jsme mu přesně tohle říkali a on slíbil, že s tím bude něco dělat. Nezměnilo se však nic. Teď už je tu jiný starosta, ale stejně by s tím měli něco udělat,„ míní.
Podle současného starosty Jana Jarolíma radnice moc dělat nemůže. „Je to věc Českých drah. Co se železnice týče, chodím na kontrolní dny právě budovaného Nového spojení a jsem připraven připomínkovat úpravy, které by zasáhly do života našich občanů,„ sdělil.
Nové pokladny budou v podchodu
Zástupci Českých drah (ČD) si špatný stav nádraží uvědomují. „Nevypadá tak, jak se na moderní příměstské nádraží světové metropole sluší,„ přiznal mluvčí dopravce Ondřej Kubala.
Tvrdí, že se počítá s rekonstrukcí, která změní celé nádraží k nepoznání. Měla by se z něj stát moderní příměstská stanice.
Deníku se podařilo zjistit podrobnosti budoucí podoby nádraží. Zřejmě nejvýznamnější změnou má být zbourání celé nádražní budovy.
Výpravní budova totiž stojí uprostřed kolejiště a provoz železniční dopravy i plánované přestavby kolejiště se tím komplikuje.
„V případě odstranění budovy dojde k rozšíření podchodu, kde by byl následně umístěn nový odbavovací prostor a pokladny,„ sdělila Deníku Markéta Krausová z Českých drah.
Chystané rozsáhlé úpravy kolejiště potvrdili i zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
„V současné době je vše ve fázi přípravné dokumentace. Stavba naváže na realizovanou stavbu Nového spojení a stane se součástí optimalizace trati mezi stanicemi Lysá nad Labem a Praha–Vysočany,„ řekl Deníku Jiří Šťastný ze SŽDC.
Rekonstrukce se dočkají všechny hlavní koleje v celé délce včetně výhybek. Budou vystavěna nová ostrovní a vnější nástupiště. Začátek stavebních prací se orientačně předpokládá na rok 2012, dokončení na rok 2015.
Odhadované náklady jsou přibližně 5,8 miliardy korun na celou stavbu z Prahy-Vysočan až do Lysé nad Labem.
(Pražský deník)
Nespokojenost občanů se potvrdila při nedávné anketě Deníku v ulicích Vysočan. „Vadí mi bezdomovci na metru a hodně také špinavé nádraží,„ postěžovala si osmadvacetiletá administrativní pracovnice Lenka Hůnová.
S kritikou se přidala i osmnáctiletá studentka Markéta Krohová. „Nádraží je špinavé, staré a ošklivé, zkrátka strašné,„ uvedla.
Podle ní by k zlepšení měla přispět radnice. „Před třemi lety byl u nás na gymnáziu starosta, tak jsme mu přesně tohle říkali a on slíbil, že s tím bude něco dělat. Nezměnilo se však nic. Teď už je tu jiný starosta, ale stejně by s tím měli něco udělat,„ míní.
Podle současného starosty Jana Jarolíma radnice moc dělat nemůže. „Je to věc Českých drah. Co se železnice týče, chodím na kontrolní dny právě budovaného Nového spojení a jsem připraven připomínkovat úpravy, které by zasáhly do života našich občanů,„ sdělil.
Nové pokladny budou v podchodu
Zástupci Českých drah (ČD) si špatný stav nádraží uvědomují. „Nevypadá tak, jak se na moderní příměstské nádraží světové metropole sluší,„ přiznal mluvčí dopravce Ondřej Kubala.
Tvrdí, že se počítá s rekonstrukcí, která změní celé nádraží k nepoznání. Měla by se z něj stát moderní příměstská stanice.
Deníku se podařilo zjistit podrobnosti budoucí podoby nádraží. Zřejmě nejvýznamnější změnou má být zbourání celé nádražní budovy.
Výpravní budova totiž stojí uprostřed kolejiště a provoz železniční dopravy i plánované přestavby kolejiště se tím komplikuje.
„V případě odstranění budovy dojde k rozšíření podchodu, kde by byl následně umístěn nový odbavovací prostor a pokladny,„ sdělila Deníku Markéta Krausová z Českých drah.
Chystané rozsáhlé úpravy kolejiště potvrdili i zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
„V současné době je vše ve fázi přípravné dokumentace. Stavba naváže na realizovanou stavbu Nového spojení a stane se součástí optimalizace trati mezi stanicemi Lysá nad Labem a Praha–Vysočany,„ řekl Deníku Jiří Šťastný ze SŽDC.
Rekonstrukce se dočkají všechny hlavní koleje v celé délce včetně výhybek. Budou vystavěna nová ostrovní a vnější nástupiště. Začátek stavebních prací se orientačně předpokládá na rok 2012, dokončení na rok 2015.
Odhadované náklady jsou přibližně 5,8 miliardy korun na celou stavbu z Prahy-Vysočan až do Lysé nad Labem.
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266089/
Teplické nádraží slaví v těchto dnech své stopadesáté narozeniny. Přesně dne 20. května tomu bude již sto padesát let od chvíle, kdy se pod Krušnými horami ozval prvně hvizd parní lokomotivy. A z teplického nádraží se vydal slavnostní vlak, tažený lokomotivami „Bohosudov„ a „Trmice„, po nových kolejích směrem k Ústí nad Labem. Pravidelná doprava osob v tomto úseku byla zahájena o den později, v pátek 21. května 1858. Nákladní doprava pak byla zahájena dne 8. července 1858.
(Ústecký deník)
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/265515/
Mechanická zábrana na mince komplikuje lidem vstup na toalety na brněnském hlavním nádraží. Lidé si na systém stěžují
Když byla Zdenka Huppertová nedávno v centru Brna, přepadla ji akutní potřeba jít na záchod. Zaběhla proto na veřejné toalety, které jsou v podchodu vedoucím ke kolejím na hlavním vlakovém nádraží. Za pár minut ale zažila možná jednu z nejhorších situací v životě. „Zděsila jsem se. Nikde nikdo a v cestě turniket. Sotva jsem dočetla návod k obsluze a vhodila minci do automatu, už to bylo zbytečné. Nezbývalo, než se odebrat pěšky nejkratší cestou domů, pokud možno nikým nepoznána,„ popsala šokující zkušenost Huppertová.
Problém s „mechanickým vrátným„ na záchodech na nádraží má řada lidí. Nejvíc ale potrápí ty se zdravotními handicapy. Přímo na místě se o tom přesvědčil redaktor brněnského Deníku Rovnost.
Snad jen mladí lidé si s překážkou hlavu nelámou. Když se nikdo nedívá, jednoduše ji přelezou nebo se protáhnou kolem zdi. Na takové hříšníky ale čeká personál, sedící za rohem. „Na co tady ten turniket potom je?„ ptají se nespokojení lidé, kteří místo předání drobných obsluze musejí louskat manuál k turniketu.
Mechanismus navíc často mince jen „spolkne„ a neotevře se nebo peníze nepřijme vůbec. Redaktor napočítal, že lidé přišli o devětadvacet mincí za hodinu. „Vždyť jsem to tam hodil!„ rozčiloval se důchodce, kterému se to přihodilo. Veřejné záchody na nádraží spravuje společnost Šimek 96. „Stroj je levnější než pracovní síla. Personál dohlíží pouze na provoz a úklid,„ vysvětlil důvody pro zavedení turniketu jednatel společnosti Roman Šimek. O odstranění mechanického vrátného firma neuvažuje. „Nespokojení lidé nemusí využívat naše služby. Mohou jít třeba na veřejné záchodky v hale nádražní budovy,„ dodal jednatel.
O druhých záchodcích na nádraží ví ale málokdo. Ty jsou nalevo od hlavního vchodu, u restaurace. Informační tabule ale navádí pouze k toaletám s turniketem. „Jiné záchody? Pokud tu jsou, měly by být označeny už u vchodu,„ poznamenala Nikola Hrouzková.
S turniketem není spokojený ani personál záchodů. „Je tady akorát pro zlost. Věčně nefunguje, jak má. Vysvětlujte denně slepcům a jinak postiženým lidem, co jim to zavazí v cestě. Také turisté s velkými zavazadly nebo maminky s kočárky prostě neprojdou. Máme se tu starat o úklid a ještě dávat pozor na neplatiče. Kolikrát nám tu jde o zdraví,„ řekl jeden z lidí obsluhujících toalety, který ale nechtěl uvést své jméno.
Nádražní budova sice patří Českým drahám, ty se ale o toalety nestarají. „Turnikety a mincovníky nejsou ničím výjimečným. Provozovatel má přehled, kolik lidí toalety během dne použilo, a ušetří na pracovní síle. My do toho nezasahujeme,„ uvedl manažer komunikace Českých drah Radek Joklík.
(Brněnský deník)
Když byla Zdenka Huppertová nedávno v centru Brna, přepadla ji akutní potřeba jít na záchod. Zaběhla proto na veřejné toalety, které jsou v podchodu vedoucím ke kolejím na hlavním vlakovém nádraží. Za pár minut ale zažila možná jednu z nejhorších situací v životě. „Zděsila jsem se. Nikde nikdo a v cestě turniket. Sotva jsem dočetla návod k obsluze a vhodila minci do automatu, už to bylo zbytečné. Nezbývalo, než se odebrat pěšky nejkratší cestou domů, pokud možno nikým nepoznána,„ popsala šokující zkušenost Huppertová.
Problém s „mechanickým vrátným„ na záchodech na nádraží má řada lidí. Nejvíc ale potrápí ty se zdravotními handicapy. Přímo na místě se o tom přesvědčil redaktor brněnského Deníku Rovnost.
Snad jen mladí lidé si s překážkou hlavu nelámou. Když se nikdo nedívá, jednoduše ji přelezou nebo se protáhnou kolem zdi. Na takové hříšníky ale čeká personál, sedící za rohem. „Na co tady ten turniket potom je?„ ptají se nespokojení lidé, kteří místo předání drobných obsluze musejí louskat manuál k turniketu.
Mechanismus navíc často mince jen „spolkne„ a neotevře se nebo peníze nepřijme vůbec. Redaktor napočítal, že lidé přišli o devětadvacet mincí za hodinu. „Vždyť jsem to tam hodil!„ rozčiloval se důchodce, kterému se to přihodilo. Veřejné záchody na nádraží spravuje společnost Šimek 96. „Stroj je levnější než pracovní síla. Personál dohlíží pouze na provoz a úklid,„ vysvětlil důvody pro zavedení turniketu jednatel společnosti Roman Šimek. O odstranění mechanického vrátného firma neuvažuje. „Nespokojení lidé nemusí využívat naše služby. Mohou jít třeba na veřejné záchodky v hale nádražní budovy,„ dodal jednatel.
O druhých záchodcích na nádraží ví ale málokdo. Ty jsou nalevo od hlavního vchodu, u restaurace. Informační tabule ale navádí pouze k toaletám s turniketem. „Jiné záchody? Pokud tu jsou, měly by být označeny už u vchodu,„ poznamenala Nikola Hrouzková.
S turniketem není spokojený ani personál záchodů. „Je tady akorát pro zlost. Věčně nefunguje, jak má. Vysvětlujte denně slepcům a jinak postiženým lidem, co jim to zavazí v cestě. Také turisté s velkými zavazadly nebo maminky s kočárky prostě neprojdou. Máme se tu starat o úklid a ještě dávat pozor na neplatiče. Kolikrát nám tu jde o zdraví,„ řekl jeden z lidí obsluhujících toalety, který ale nechtěl uvést své jméno.
Nádražní budova sice patří Českým drahám, ty se ale o toalety nestarají. „Turnikety a mincovníky nejsou ničím výjimečným. Provozovatel má přehled, kolik lidí toalety během dne použilo, a ušetří na pracovní síle. My do toho nezasahujeme,„ uvedl manažer komunikace Českých drah Radek Joklík.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/265492/
Projekt revitalizace nádraží v Teplicích je připravován jako jedna z lokalit v rámci projektu Živá nádraží. V současnosti je mezi Českými dráhami, a. s., a Bostasem, a. s., jako partnerem vybraným ve výběrovém řízení pro revitalizaci této lokality, vytvořen potřebný právní rámec pro uskutečnění celého projektu. Firma Bostas, a. s., v současnosti intenzivně pracuje na projektové přípravě cílového stavu nádraží po jeho revitalizaci.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_19tepl.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_19tepl.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/265045/
Je u nás místo, kde sice mají nádražní budovu, ale žádný vlak tu nejezdí, protože chybí koleje. (A my dodáváme, že takových míst je nejen u nás, ale i v zahraničí bohužel dost.) Víte, kde jednu z těchto kuriozit najdeme? Pojďme se tam podívat.
Jestliže pojedeme po silnici č. 46 ze Šternberka do Opavy, přibližně v polovině cesty narazíme na městečko Dvorce. Toto starobylé město je písemně doloženo poprvé roku 1339. Již ve 14. století to byl důležitý dopravní bod na cestě z Olomouce do Opavy. Místo leží v Nízkém Jeseníku, tedy Domašovské vrchovině, v místě, kde je začátek stezky J. E. Purkyně, který zde na piaristické koleji studoval. Ve Dvorcích sice je nádražní budova, k níž vede Nádražní ulice, ale bez kolejí. Železniční provoz zde již dávno není. Jako jedna z posledních lokálních tratí budovaných na severní Moravě byla postavena právě ta, co vedla z Ondrášova (dnes Moravského Berouna) do Dvorců, a to na konci 19. století. Trať vedla v náročném terénu pohořím Nízkého Jeseníku a byla vystavěna jako úzkokolejka. Vlastní provoz zde začal 31. prosince 1898 a pokračoval, bohužel ne právě intenzivně využíván, až do 15. září 1933. A jako vždy, když se zruší provoz na nějaké železniční trati, bylo to tristní zejména pro cestující, kteří byli na služby dráhy zvyklí. Tak tomu bylo i tady v roce 1933. Nejvíce ztrátu spojení drahou nesli obyvatelé obcí ležících v blízkosti úzkokolejky. Dnes už tu stojí coby památka na úzkorozchodnou dráhu jen nádražní budova bez kolejiště.
(Železničář)
Jestliže pojedeme po silnici č. 46 ze Šternberka do Opavy, přibližně v polovině cesty narazíme na městečko Dvorce. Toto starobylé město je písemně doloženo poprvé roku 1339. Již ve 14. století to byl důležitý dopravní bod na cestě z Olomouce do Opavy. Místo leží v Nízkém Jeseníku, tedy Domašovské vrchovině, v místě, kde je začátek stezky J. E. Purkyně, který zde na piaristické koleji studoval. Ve Dvorcích sice je nádražní budova, k níž vede Nádražní ulice, ale bez kolejí. Železniční provoz zde již dávno není. Jako jedna z posledních lokálních tratí budovaných na severní Moravě byla postavena právě ta, co vedla z Ondrášova (dnes Moravského Berouna) do Dvorců, a to na konci 19. století. Trať vedla v náročném terénu pohořím Nízkého Jeseníku a byla vystavěna jako úzkokolejka. Vlastní provoz zde začal 31. prosince 1898 a pokračoval, bohužel ne právě intenzivně využíván, až do 15. září 1933. A jako vždy, když se zruší provoz na nějaké železniční trati, bylo to tristní zejména pro cestující, kteří byli na služby dráhy zvyklí. Tak tomu bylo i tady v roce 1933. Nejvíce ztrátu spojení drahou nesli obyvatelé obcí ležících v blízkosti úzkokolejky. Dnes už tu stojí coby památka na úzkorozchodnou dráhu jen nádražní budova bez kolejiště.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/265044/
Lidé se po jejich použití otřásají hnusem. České dráhy po stížnostech už řeší nápravu
„Že tohle ještě existuje, tak to jsem nevěřila. Tak odpudivé veřejné záchody, které spíše než toalety připomínají semeniště infekce, jsem neviděla tak devatenáct let,„ líčila otřesný zážitek ze světoznámého lázeňského města Hana Biskupová z Jihlavy. Ta žasla i nad chováním zdejšího personálu.
„Zřízenec, z něhož byly alkoholové výpary cítit na dálku, byl sprostý, ale osm korun za použití toalety vzal s naprostým klidem. A to musíte použít záchod s moduritovými močovými zázraky. Na reklamaci nereagovali ani v oddělení stížností. Na tento zážitek z Karlových Varů, kam tak ráda jezdím, skutečně nikdy nezapomenu,„ dodala lázeňská pacientka.
Po naší návštěvě toalet na Dolním nádraží jsme jí museli dát za pravdu. Jediné, co je zde skutečně udržované, je výrazné upozornění, že jejich použití stojí osm korun. Zřízenec vám pak záchod proti tomuto drobnému obnosu, ovšem bez jakéhokoliv účetního dokladu, odemkne. A pak se vám chce okamžitě odejít. Toaletní papír visí na stěně ošlehané lidskými exkrementy, ručník je špínou už tak navinulý a ztvrdlý, že jej nelze vůbec použít. „No fuj,„ štítivě krčila nos další pasažérka na Dolním nádraží, která byla nucena tyto toalety použít. „Účtenku? Tu jsem nedostal, ale ani jsem ji nevyžadoval. Tady nemá kam jinam si člověk odskočit,„ uvedl další z přítomných. To je pravda, toalety v patře jsou uzavřené a v centru města už poblíž jiné nejsou. „Nefoťte,„ zněl příkaz obsluhujícího personálu, když jsme se snažili nepořádek zdokumentovat. Část Dolního nádraží v Karlových Varech vlastní České dráhy (ČD), část karlovarská radnice. Veřejné toalety v přízemí patří také ČD, které je pronajaly soukromé firmě.
„O potížích víme a už před měsícem jsme tuto společnost varovali, aby okamžitě zjednala nápravu. Lidé si zde stěžovali také na zápach. Situaci budeme nyní opět řešit a pokud firma nezjedná nápravu, je možná i výpověď,„ uvedla Markéta Krausová, mluvčí Českých drah.
Prostory v prvním patře Dolního nádraží, v nichž jsou druhé veřejné záchodky v této frekventované budově, patří naopak karlovarské radnici. Na dotaz, proč jsou uzavřeny, odpověděl mluvčí magistrátu Jakub Kaválek, že jedny toalety v této lokalitě stačí. „Přece nebudeme provozovat další konkurenční záchody,„ vysvětlil mluvčí.
(Karlovarský deník)
„Že tohle ještě existuje, tak to jsem nevěřila. Tak odpudivé veřejné záchody, které spíše než toalety připomínají semeniště infekce, jsem neviděla tak devatenáct let,„ líčila otřesný zážitek ze světoznámého lázeňského města Hana Biskupová z Jihlavy. Ta žasla i nad chováním zdejšího personálu.
„Zřízenec, z něhož byly alkoholové výpary cítit na dálku, byl sprostý, ale osm korun za použití toalety vzal s naprostým klidem. A to musíte použít záchod s moduritovými močovými zázraky. Na reklamaci nereagovali ani v oddělení stížností. Na tento zážitek z Karlových Varů, kam tak ráda jezdím, skutečně nikdy nezapomenu,„ dodala lázeňská pacientka.
Po naší návštěvě toalet na Dolním nádraží jsme jí museli dát za pravdu. Jediné, co je zde skutečně udržované, je výrazné upozornění, že jejich použití stojí osm korun. Zřízenec vám pak záchod proti tomuto drobnému obnosu, ovšem bez jakéhokoliv účetního dokladu, odemkne. A pak se vám chce okamžitě odejít. Toaletní papír visí na stěně ošlehané lidskými exkrementy, ručník je špínou už tak navinulý a ztvrdlý, že jej nelze vůbec použít. „No fuj,„ štítivě krčila nos další pasažérka na Dolním nádraží, která byla nucena tyto toalety použít. „Účtenku? Tu jsem nedostal, ale ani jsem ji nevyžadoval. Tady nemá kam jinam si člověk odskočit,„ uvedl další z přítomných. To je pravda, toalety v patře jsou uzavřené a v centru města už poblíž jiné nejsou. „Nefoťte,„ zněl příkaz obsluhujícího personálu, když jsme se snažili nepořádek zdokumentovat. Část Dolního nádraží v Karlových Varech vlastní České dráhy (ČD), část karlovarská radnice. Veřejné toalety v přízemí patří také ČD, které je pronajaly soukromé firmě.
„O potížích víme a už před měsícem jsme tuto společnost varovali, aby okamžitě zjednala nápravu. Lidé si zde stěžovali také na zápach. Situaci budeme nyní opět řešit a pokud firma nezjedná nápravu, je možná i výpověď,„ uvedla Markéta Krausová, mluvčí Českých drah.
Prostory v prvním patře Dolního nádraží, v nichž jsou druhé veřejné záchodky v této frekventované budově, patří naopak karlovarské radnici. Na dotaz, proč jsou uzavřeny, odpověděl mluvčí magistrátu Jakub Kaválek, že jedny toalety v této lokalitě stačí. „Přece nebudeme provozovat další konkurenční záchody,„ vysvětlil mluvčí.
(Karlovarský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/264957/
Lůza, kterou zajímá jen alkohol, stále více obtěžuje cestující na veselském vlakovém nádraží. Bezdomovci nerespektují zákaz kouření, v hale se rvou a někdy je jim dokonce zatěžko ujít několik kroků na toaletu. Boj strážníků s nimi zatím nemá zdárný výsledek. Situaci by určitě výrazně napomohlo, kdyby se nádražní restaurace změnila ve vyšší cenovou skupinu nebo úplně zavřela.
„Máme tady jedno z nejhezčích nádraží v kraji, proto nás velmi zlobí, že jej postihl trend, kdy se v něm usazují bezdomovci, kteří obtěžují slušné cestující,„ uvedl místostarosta Veselí Vilém Reichsfeld, který počátek problému vidí v situaci před třinácti lety, kdy z nádraží zmizela železniční policie.
Slova o problémových lidech potvrzují i městští strážníci. „Na nádraží provádíme pravidelné pochůzky a přesto to vždy nestačí, neboť zaměstnanci drah nás, mimo to, často volají, abychom zjednali pořádek. Jedná se přitom o neustále stejné lidi, kteří se do haly stahují z důvodu blízkosti nádražní restaurace velmi nízké úrovně,„ uvedl zástupce velitelky městských strážníků Petr Daněk, podle něhož jsou šerifové na nádraží přibližně čtyřicetkrát za týden.
O neutěšené situaci byly informovány České dráhy, které přislíbily, že zjednají nápravu. „S majitelem restaurace nemáme žádné problémy, neboť nájem platí vždy řádně a v termínu. Nicméně situace, která ve Veselí nastala, je skutečně alarmující. Dali jsme mu proto doslova nůž na krk. Buď do konce června změní klientelu, nebo dostane výpověď,„ zdůraznila Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah.
Tento krok podporují nejen cestující, ale i místní radnice. „Na nádraží by měla být skutečná nádražní restaurace, nastěhovat by se sem měla prodejna pečiva a rychlého občerstvení,„ sdělil Reichsfeld.
Problém na veselském nádraží dělá skupinka přibližně osmi lidí. Strážníci je sice při jakémkoliv přestupku vykáží z nádražní haly, bezdomovci se však vždy o chvíli později opět vracejí a ve svých nekalostech pokračují. Radnice, železnice i strážníci jsou přesvědčeni, že v okamžiku, kdy bezdomovcům nebude stávající restaurace nalévat alkohol, problém se velmi rychle podaří vyřešit.
(Dobrý den s kurýrem)
„Máme tady jedno z nejhezčích nádraží v kraji, proto nás velmi zlobí, že jej postihl trend, kdy se v něm usazují bezdomovci, kteří obtěžují slušné cestující,„ uvedl místostarosta Veselí Vilém Reichsfeld, který počátek problému vidí v situaci před třinácti lety, kdy z nádraží zmizela železniční policie.
Slova o problémových lidech potvrzují i městští strážníci. „Na nádraží provádíme pravidelné pochůzky a přesto to vždy nestačí, neboť zaměstnanci drah nás, mimo to, často volají, abychom zjednali pořádek. Jedná se přitom o neustále stejné lidi, kteří se do haly stahují z důvodu blízkosti nádražní restaurace velmi nízké úrovně,„ uvedl zástupce velitelky městských strážníků Petr Daněk, podle něhož jsou šerifové na nádraží přibližně čtyřicetkrát za týden.
O neutěšené situaci byly informovány České dráhy, které přislíbily, že zjednají nápravu. „S majitelem restaurace nemáme žádné problémy, neboť nájem platí vždy řádně a v termínu. Nicméně situace, která ve Veselí nastala, je skutečně alarmující. Dali jsme mu proto doslova nůž na krk. Buď do konce června změní klientelu, nebo dostane výpověď,„ zdůraznila Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah.
Tento krok podporují nejen cestující, ale i místní radnice. „Na nádraží by měla být skutečná nádražní restaurace, nastěhovat by se sem měla prodejna pečiva a rychlého občerstvení,„ sdělil Reichsfeld.
Problém na veselském nádraží dělá skupinka přibližně osmi lidí. Strážníci je sice při jakémkoliv přestupku vykáží z nádražní haly, bezdomovci se však vždy o chvíli později opět vracejí a ve svých nekalostech pokračují. Radnice, železnice i strážníci jsou přesvědčeni, že v okamžiku, kdy bezdomovcům nebude stávající restaurace nalévat alkohol, problém se velmi rychle podaří vyřešit.
(Dobrý den s kurýrem)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/264474/
Železniční nádraží Kutná Hora - město by se mělo proměnit v moderní dopravní terminál. Počítá s tím projekt, s nímž se město přihlásilo do programu Českých drah nazvaného Oživlá nádraží. Náklady na rekonstrukci a dostavbu nynější železniční stanice se odhadují na 80 milionů korun. Pokud projekt bude vybrán, požádá na něj město o evropskou dotaci, řekl dnes novinářům starosta Ivo Šalátek.
Připravovaná revitalizace nádraží Kutná Hora - město počítá s rekonstrukcí a dostavbou nynější železniční stanice, stavbou autobusového terminálu a parkoviště pro osobní auta. V hlavní budově vznikne odbavovací pracoviště pro cestující vlakem i autobusy, místo v ní bude mít stánek s občerstvením a nové sociální zařízení.
Terminál pro maximálně 20 autobusů bude sloužit pro potřeby městské, příměstské i dálkové dopravy. Parkoviště bude mít stání pro 100 aut. Součástí projektu je také úprava příjezdových cest, chodníků, veřejného osvětlení a zeleně.
Město připravuje tuto investici ve spolupráci s Metroprojektem Praha. Ten zpracovává pro ČD také projekt železniční přeložky mezi kutnohorským hlavním nádražím a zastávkou Sedlec, tzv. Kutnohorský oblouk. Jeho příprava je ve fázi posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Podle starosty by výsledek měl být znám do podzimu. "Záleží pak na státním rozpočtu, jestli se tato akce do něj podaří zařadit," dodal starosta. Dostat tento projekt mezi státní priority bude podle něj těžké, město to ale nevzdá.
Stavba přeložky je jednou z etap budování příměstské železniční dopravy mezi Kutnou Horou a Prahou. Náklady se odhadují na více než 200 milionů korun. Podmínkou je ale elektrizovat úsek mezi kutnohorským hlavním nádražím a zastávkou Kutná Hora - město. Umožní to zvýšit traťovou rychlost a podstatně zkrátit jízdní dobu mezi oběma stanicemi.
(Zpravodajství ČTK)
Připravovaná revitalizace nádraží Kutná Hora - město počítá s rekonstrukcí a dostavbou nynější železniční stanice, stavbou autobusového terminálu a parkoviště pro osobní auta. V hlavní budově vznikne odbavovací pracoviště pro cestující vlakem i autobusy, místo v ní bude mít stánek s občerstvením a nové sociální zařízení.
Terminál pro maximálně 20 autobusů bude sloužit pro potřeby městské, příměstské i dálkové dopravy. Parkoviště bude mít stání pro 100 aut. Součástí projektu je také úprava příjezdových cest, chodníků, veřejného osvětlení a zeleně.
Město připravuje tuto investici ve spolupráci s Metroprojektem Praha. Ten zpracovává pro ČD také projekt železniční přeložky mezi kutnohorským hlavním nádražím a zastávkou Sedlec, tzv. Kutnohorský oblouk. Jeho příprava je ve fázi posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Podle starosty by výsledek měl být znám do podzimu. "Záleží pak na státním rozpočtu, jestli se tato akce do něj podaří zařadit," dodal starosta. Dostat tento projekt mezi státní priority bude podle něj těžké, město to ale nevzdá.
Stavba přeložky je jednou z etap budování příměstské železniční dopravy mezi Kutnou Horou a Prahou. Náklady se odhadují na více než 200 milionů korun. Podmínkou je ale elektrizovat úsek mezi kutnohorským hlavním nádražím a zastávkou Kutná Hora - město. Umožní to zvýšit traťovou rychlost a podstatně zkrátit jízdní dobu mezi oběma stanicemi.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/263795/
Železniční nádraží v Břeclavi vydalo díky stavebním úpravám další tajemství. I tentokrát pěkně výbušné. Při výkopových pracích totiž našli pracovníci v sobotu dva nevybuchlé dělostřelecké granáty a jeden ruční protitankový granát. Přivolaný pyrotechnik potvrdil, že nebezpečná munice pochází z období druhé světové války. Okamžitě ji odvezl k odborné likvidaci.
(Nový život - zpravodajský týdeník)
(Nový život - zpravodajský týdeník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/263399/
Revitalizace stanice a jejího okolí za několik miliard korun čeká na změnu územního plánu. Radnice Prahy 7 záměr zpochybňuje
Kdy bude stát v Holešovicích dopravní terminál evropské úrovně? Podle starosty Prahy 7 nemají plány na revitalizaci zhruba 60hektarového území jasné obrysy. České dráhy přitom tvrdí, že studii na přeměnu nádraží zaslaly městské čtvrti spolu se žádostí o změnu územního plánu.
Předloženou urbanistickou studii schválili v březnu akcionáři Českých drah a firmy Navatyp. Tu dráhy pro revitalizaci holešovického nádraží vybraly už v roce 2006. Založily pak společný podnik Centrum Holešovice.
„Prostřednictvím Prahy 7 jsme požádali magistrát o změnu územního plánu,„ potvrdil E15 Karel Tabery z Českých drah. Praha 7 ale do chystaných změn holešovické nádraží nepromítla. „Čekáme na to, až dostaneme od společného podniku Českých drah a Navatypu jasnou vizi, co by tam mělo doopravdy vzniknout, abychom se k tomu mohli vyjadřovat,„ uvedl Marek Ječmének, starosta Prahy 7. „Já bych chtěl, aby se tam něco stalo,„ zdůraznil. Studii, kterou zpracovali architekti společnosti Helika, přitom mají České dráhy už od loňského podzimu. „V Holešovicích by měl vzniknout terminál, kde by se protínaly železnice, autobusy, lodní a osobní doprava,„ vysvětlil. Součástí projektu je i heliport. Jádrem nádražní budovy má být dvoupodlažní hala, z níž vybíhají kryté pasáže propojující všechny systémy veřejné dopravy. Pasáže mají zahrnovat řadu pronajimatelných obchodních ploch.
„Přestavba nádražní budovy a nejbližších prostor vyjde přibližně na miliardu korun,“ řekl Tabery. Celková výše investice i do zástavby okolních ploch se může vyšplhat na šest miliard korun. Centrum Holešovice počítá také s výstavbou velkých komerčních objektů včetně až 14patrových budov. „Vše bude záležet na rozsahu schválených změn územního plánu,“ dodal Tabery.
Starosta Ječmének nicméně tvrdí, že navrhované změny jsou velmi obecné. „V duchu jsou to kancelářské budovy, skelety, které mohou mít jakoukoli funkci, ale nikdo nepřišel s funkcí, která by se nám líbila,„ prohlásil Ječmének. Sám přibližuje představy městské čtvrti jen mlhavě: „Obecně by to mělo nějakým způsobem konvenovat s mezinárodním nádražím a k tomu služby. Mohou to být kanceláře, hotely, služby.„ Problém může být s různými soukromými vlastníky dotčených pozemků. Tento argument používá i Praha 7, když vysvětluje, proč zatím nepřistoupila ke změně územního plánu.
„Ze strany Centra Holešovice byl podán návrh změny funkcí, ale my nevíme, jestli s tím majitelé objektů a pozemků budou souhlasit,„ vytyčuje, o čem by Praha 7 měla jednat. Centrum Holešovice zatím čeká na výsledek jednání, podle něhož případně bude projekt celé revitalizace upravovat.
(E15)
Kdy bude stát v Holešovicích dopravní terminál evropské úrovně? Podle starosty Prahy 7 nemají plány na revitalizaci zhruba 60hektarového území jasné obrysy. České dráhy přitom tvrdí, že studii na přeměnu nádraží zaslaly městské čtvrti spolu se žádostí o změnu územního plánu.
Předloženou urbanistickou studii schválili v březnu akcionáři Českých drah a firmy Navatyp. Tu dráhy pro revitalizaci holešovického nádraží vybraly už v roce 2006. Založily pak společný podnik Centrum Holešovice.
„Prostřednictvím Prahy 7 jsme požádali magistrát o změnu územního plánu,„ potvrdil E15 Karel Tabery z Českých drah. Praha 7 ale do chystaných změn holešovické nádraží nepromítla. „Čekáme na to, až dostaneme od společného podniku Českých drah a Navatypu jasnou vizi, co by tam mělo doopravdy vzniknout, abychom se k tomu mohli vyjadřovat,„ uvedl Marek Ječmének, starosta Prahy 7. „Já bych chtěl, aby se tam něco stalo,„ zdůraznil. Studii, kterou zpracovali architekti společnosti Helika, přitom mají České dráhy už od loňského podzimu. „V Holešovicích by měl vzniknout terminál, kde by se protínaly železnice, autobusy, lodní a osobní doprava,„ vysvětlil. Součástí projektu je i heliport. Jádrem nádražní budovy má být dvoupodlažní hala, z níž vybíhají kryté pasáže propojující všechny systémy veřejné dopravy. Pasáže mají zahrnovat řadu pronajimatelných obchodních ploch.
„Přestavba nádražní budovy a nejbližších prostor vyjde přibližně na miliardu korun,“ řekl Tabery. Celková výše investice i do zástavby okolních ploch se může vyšplhat na šest miliard korun. Centrum Holešovice počítá také s výstavbou velkých komerčních objektů včetně až 14patrových budov. „Vše bude záležet na rozsahu schválených změn územního plánu,“ dodal Tabery.
Starosta Ječmének nicméně tvrdí, že navrhované změny jsou velmi obecné. „V duchu jsou to kancelářské budovy, skelety, které mohou mít jakoukoli funkci, ale nikdo nepřišel s funkcí, která by se nám líbila,„ prohlásil Ječmének. Sám přibližuje představy městské čtvrti jen mlhavě: „Obecně by to mělo nějakým způsobem konvenovat s mezinárodním nádražím a k tomu služby. Mohou to být kanceláře, hotely, služby.„ Problém může být s různými soukromými vlastníky dotčených pozemků. Tento argument používá i Praha 7, když vysvětluje, proč zatím nepřistoupila ke změně územního plánu.
„Ze strany Centra Holešovice byl podán návrh změny funkcí, ale my nevíme, jestli s tím majitelé objektů a pozemků budou souhlasit,„ vytyčuje, o čem by Praha 7 měla jednat. Centrum Holešovice zatím čeká na výsledek jednání, podle něhož případně bude projekt celé revitalizace upravovat.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/263388/
První nádraží v českých zemích v podobě upravených hostinců či koníren vítala své pasažéry na počátku 30. let 19. století. Pozdější samostatné budovy se často stavěly podle jednotného vzoru, proto jsou si mnohá nádraží v ČR na jedné trati podobná. Jinde jejich dnešní podoba vychází z obnovy budov zničených po druhé světové válce či postavení nových. Tak tomu bylo i v Pardubicích, kde od otevření nové budovy nádraží uplyne ve čtvrtek rovné půlstoletí.
Původní staniční budova v Pardubicích z druhé poloviny 19. století byla přestavována v letech 1904 - 1906 ve stylu secese a novobaroku. Její střední část se zaskleným nástupištěm však zdevastoval nálet v srpnu 1944. Už o dva roky později se rozhodlo o stavbě nové budovy.
Jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného funkcionalismu vznikala postupně v letech 1949-1958 podle návrhu architektů Josefa Dandy a Karla Řepy. Základem se stala velká a prostorná jednopodlažní odbavovací hala s hotelem a podzemním kinem, na svou dobu velmi moderní.
Česká nádraží měla tehdy už za sebou víc jak stoletou historii, jak je patrno ze vzniku samotného jejich názvu. Ten obrozenecká čeština odvodila od překladu německého bahnhof, kdy z doslovného drážní dvůr se po několika nelibozvučných pokusech (například dražeň) ujal v první polovině 19. století název nádraží.
Jejich funkci v počátcích plnily i zájezdní hostince či konírny. V prvních samostatných budovách pak zavládl přísný duch habsburské monarchie. Existovaly tu čekárny pro jednotlivé třídy, tedy druhou a třetí, na velkých nádražích i pro první. A podle vozových tříd byly rozděleny i nádražní restaurace.
Ty v počátcích zastupovaly i jídelní vozy a toalety, které ve vlacích ještě neexistovaly. Dálkové spoje u nich stavěly. První nádraží hostila i finanční a celní úředníky, policii a zaměstnance pošty.
Železniční provoz se zprvu odehrával ve dvou budovách, z nichž jedna sloužila k odbavování cestujících a druhá byla kolejová hala kryjící nástupiště. Tento systém se zachoval například na pražském Hlavním nádraží.
První železniční společnosti vtiskly stanicím značně unifikovaný ráz. Jako stavební sloh se uplatnil takový, který v té době převažoval nebo byl v oblibě u architekta dané firmy. Tak se například Anton Jüngling při projektování budov na dráze olomoucko-pražské inspiroval empírovým slohem (nejlépe dochován v budově nádraží Ústí nad Orlicí-město). A dvěma budovám dnešního pražského Masarykova nádraží vtiskl Jüngling podobu pozdně klasicistních paláců.
Jako klenot industriální architektury působilo pražské nádraží na Těšnově. O novorenesanční budově Karla Schlimpa se tvrdilo, že by mohla být spíše divadlem nebo bankou. Bohužel byla v roce 1985 přes protesty veřejnosti srovnána se zemí.
Třetí velké nádraží v Praze postavil Josef Fanta ve stylu secese. Na místě původní budovy, které se pro její novorenesanční dekorativnost říkalo zámecké nádraží, vyrostla v prvním desetiletí 20. století mohutná budova s bohatou secesní výzdobou. Socialistická éra ji doplnila takzvanou odbavovací halou.
Zajímavé projekty té doby představují i plzeňská novostavba z roku 1907, kde byla budova hlavního nádraží umístěna takzvaným ostrovním způsobem doprostřed kolejiště, či přestavba brněnského hlavního nádraží. Rekonstrukce z roku 1904 obohatila jeho staniční budovu o pompézně pojatou středovou část, sloužící jako vstupní hala.
Za první republiky vyrostlo nádraží v České Třebové, postavené v kubistickém slohu, a nádraží v Uherském Hradišti s citlivým využitím prvků lidové architektury.
Následoval strohý funkcionalismus, jež se uplatnil u řady novostaveb 30. let minulého století. V tomto stylu vzniklo nádraží ve Valašském Meziříčí či nová rozmáchlá budova v Hradci Králové, jejíž efektní hodinová věž skrývá prozaickou vodárnu.
Novou budovu nádraží v konstruktivistickém slohu, která svým tvarem připomíná lokomotivu, postavili v roce 1931 v Poděbradech naproti lázeňskému parku.
V poválečných letech se obnovovaly š
Původní staniční budova v Pardubicích z druhé poloviny 19. století byla přestavována v letech 1904 - 1906 ve stylu secese a novobaroku. Její střední část se zaskleným nástupištěm však zdevastoval nálet v srpnu 1944. Už o dva roky později se rozhodlo o stavbě nové budovy.
Jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného funkcionalismu vznikala postupně v letech 1949-1958 podle návrhu architektů Josefa Dandy a Karla Řepy. Základem se stala velká a prostorná jednopodlažní odbavovací hala s hotelem a podzemním kinem, na svou dobu velmi moderní.
Česká nádraží měla tehdy už za sebou víc jak stoletou historii, jak je patrno ze vzniku samotného jejich názvu. Ten obrozenecká čeština odvodila od překladu německého bahnhof, kdy z doslovného drážní dvůr se po několika nelibozvučných pokusech (například dražeň) ujal v první polovině 19. století název nádraží.
Jejich funkci v počátcích plnily i zájezdní hostince či konírny. V prvních samostatných budovách pak zavládl přísný duch habsburské monarchie. Existovaly tu čekárny pro jednotlivé třídy, tedy druhou a třetí, na velkých nádražích i pro první. A podle vozových tříd byly rozděleny i nádražní restaurace.
Ty v počátcích zastupovaly i jídelní vozy a toalety, které ve vlacích ještě neexistovaly. Dálkové spoje u nich stavěly. První nádraží hostila i finanční a celní úředníky, policii a zaměstnance pošty.
Železniční provoz se zprvu odehrával ve dvou budovách, z nichž jedna sloužila k odbavování cestujících a druhá byla kolejová hala kryjící nástupiště. Tento systém se zachoval například na pražském Hlavním nádraží.
První železniční společnosti vtiskly stanicím značně unifikovaný ráz. Jako stavební sloh se uplatnil takový, který v té době převažoval nebo byl v oblibě u architekta dané firmy. Tak se například Anton Jüngling při projektování budov na dráze olomoucko-pražské inspiroval empírovým slohem (nejlépe dochován v budově nádraží Ústí nad Orlicí-město). A dvěma budovám dnešního pražského Masarykova nádraží vtiskl Jüngling podobu pozdně klasicistních paláců.
Jako klenot industriální architektury působilo pražské nádraží na Těšnově. O novorenesanční budově Karla Schlimpa se tvrdilo, že by mohla být spíše divadlem nebo bankou. Bohužel byla v roce 1985 přes protesty veřejnosti srovnána se zemí.
Třetí velké nádraží v Praze postavil Josef Fanta ve stylu secese. Na místě původní budovy, které se pro její novorenesanční dekorativnost říkalo zámecké nádraží, vyrostla v prvním desetiletí 20. století mohutná budova s bohatou secesní výzdobou. Socialistická éra ji doplnila takzvanou odbavovací halou.
Zajímavé projekty té doby představují i plzeňská novostavba z roku 1907, kde byla budova hlavního nádraží umístěna takzvaným ostrovním způsobem doprostřed kolejiště, či přestavba brněnského hlavního nádraží. Rekonstrukce z roku 1904 obohatila jeho staniční budovu o pompézně pojatou středovou část, sloužící jako vstupní hala.
Za první republiky vyrostlo nádraží v České Třebové, postavené v kubistickém slohu, a nádraží v Uherském Hradišti s citlivým využitím prvků lidové architektury.
Následoval strohý funkcionalismus, jež se uplatnil u řady novostaveb 30. let minulého století. V tomto stylu vzniklo nádraží ve Valašském Meziříčí či nová rozmáchlá budova v Hradci Králové, jejíž efektní hodinová věž skrývá prozaickou vodárnu.
Novou budovu nádraží v konstruktivistickém slohu, která svým tvarem připomíná lokomotivu, postavili v roce 1931 v Poděbradech naproti lázeňskému parku.
V poválečných letech se obnovovaly š
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261808/
Před padesáti lety začalo v Pardubicích sloužit nové nádraží. U příležitosti tohoto výročí se zítra od devíti do osmnácti hodin uskuteční vzpomínková akce. Zájemci mohou využít příležitost a například si prohlédnout ústřední stavědlo s odborným výkladem, zkusit si v 9.00 a v 15.00 jízdu na vozidle Adéla nebo si prohlédnout výstavy, které České dráhy připravily. Součástí akce bude například výstava modelových kolejišť či expozice dokumentů z 1. května roku 1950. V železničním voze na nástupišti I. B bude výstava o vývoji odbavování cestujících.
(Mladá fronta DNES)
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261807/
Úpravy a opravy se týkají sedmnácti míst na trase Posázavského Pacifiku
Sedmnáct nádraží a zastávek bude upraveno v rámci projektu Vlídná nádraží, který nyní začíná na trase Posázavského Pacifiku z Čerčan do Kácova. Jeho cílem je oživit, zkultivovat a zatraktivnit nádraží, hlavně ta drobná.
„O ta velká se přeci jen železnice stará. Chtěli bychom, aby ožila. A protože leckde nejsou budovy dostatečně využity, tak aby se to změnilo,„ uvedl Pavel Bureš, který je vedoucím projektu a zároveň pracuje v Národním památkovém ústavu v Praze.
Podle něj je na trase mnoho zajímavých staveb. Některá nádraží totiž mají vysokou kulturní hodnotu. Češi byli průkopníci železnice na evropském kontinentě, protože Čechy byly velmi průmyslová země a dráhy tady vznikaly už od první poloviny 19. století. „Sám jsem si fotil na trase Posázavského Pacifiku některé prvky na stavbách. Na nádražích je vidět, že je to jednotný styl, a pokud je nádraží udržované a nebyly odstraněny původní omítky, okna, dřevěné a litinové prvky, tak je to zajímavé,„ poznamenal Bureš. Podle něj i budova může na lidi působit pozitivně. „Na trati je potřeba zachovat nádraží v té původní podobě. Viděl jsem, že některá jsou přestavěná a působí chladně, cize. Kdežto s původní architekturou jsou příjemná, vlídná,„ doplnil Bureš.
„Měla jsem možnost projet nádraží v Rakousku, Německu. Díky tomu, že se u nás kvůli nedostatku peněz nedělo to, co tam, získali jsme obrovské dědictví,„ míní Drahomíra Kolmanová, ředitelka Asociace Entente Florale CZ - Souznění, které projekt Vlídná nádraží pořádá. „Oni opravami už veškeré původní habsburské prvky zničili, mají strohou přetvořenou architekturu, která už není autentická, a nedá se mluvit o vlídných nádražích,„ doplnila.
Starostové obcí v Posázaví projekt vítají. „U nás je na zastávce velký pohyb lidí, dětí, dospívající mládeže. Jsme rekreační oblast, máme v katastru sedm set chat. Podle toho zastávka vypadá,„ řekla starostka Chocerad Eva Bubnová.
Na nádraží v Sázavě v Černých Budech je největším problémem chybějící peron. Město si na to už několik let stěžuje, nyní je ochotné se na jeho výstavbě i finančně podílet. Tamní toalety jsou skutečně z roku 1901, o hygieně se mluvit nedá. Starost má město i s podchodem, který je v jeho majetku.
„Nemáme sílu ani prostředky ho neustále malovat a měnit světla. Bylo by dobré, kdybychom ho mohli uzavřít a vznikl by nadchod,„ poznamenal starosta Sázavy Petr Šibrava. Chybí tady také informační systém. Když přijede turista do Sázavy, vůbec neví, kde je centrum, památky či restaurace. „S nádražím souvisí i nová cyklotrasa, kterou nyní plánujeme a projektujeme. Nádraží se nabízí jako jedna z výchozích cest, protože je vedle velké parkoviště,„ vysvětlil Šibrava. Představa je taková, že by cyklotrasa vedla kolem nádraží, dál by pokračovala vpravo směrem na Křemelku a pak na plánované přemostění řeky. Tím by cyklisté projížděli i městem.
Město má ale ještě dvě další zastávky, jedna z nich je ve staré Sázavě, kde je drážní budova v soukromém majetku. „Takže tady nemůžeme počítat s ničím, ale chtěli bychom jednoduché úpravy čekárny, aby to nebyla plechová bouda, která tam je, a byly by k dispozici toalety, třeba i ve stylu toi toi,„ podotkl Šibrava.
Dál po proudu řeky je zastávka Plužiny, kde je chatová osada. Největší problém je tady především s bezpečností. Chybí přejezd, přechod. „Lidé tam pobíhají po kolejích. Přimlouvali bychom se za to, aby se postavil alespoň přejezd pro osobní automobily,„ dodal Šibrava.
(Mladá fronta DNES)
Sedmnáct nádraží a zastávek bude upraveno v rámci projektu Vlídná nádraží, který nyní začíná na trase Posázavského Pacifiku z Čerčan do Kácova. Jeho cílem je oživit, zkultivovat a zatraktivnit nádraží, hlavně ta drobná.
„O ta velká se přeci jen železnice stará. Chtěli bychom, aby ožila. A protože leckde nejsou budovy dostatečně využity, tak aby se to změnilo,„ uvedl Pavel Bureš, který je vedoucím projektu a zároveň pracuje v Národním památkovém ústavu v Praze.
Podle něj je na trase mnoho zajímavých staveb. Některá nádraží totiž mají vysokou kulturní hodnotu. Češi byli průkopníci železnice na evropském kontinentě, protože Čechy byly velmi průmyslová země a dráhy tady vznikaly už od první poloviny 19. století. „Sám jsem si fotil na trase Posázavského Pacifiku některé prvky na stavbách. Na nádražích je vidět, že je to jednotný styl, a pokud je nádraží udržované a nebyly odstraněny původní omítky, okna, dřevěné a litinové prvky, tak je to zajímavé,„ poznamenal Bureš. Podle něj i budova může na lidi působit pozitivně. „Na trati je potřeba zachovat nádraží v té původní podobě. Viděl jsem, že některá jsou přestavěná a působí chladně, cize. Kdežto s původní architekturou jsou příjemná, vlídná,„ doplnil Bureš.
„Měla jsem možnost projet nádraží v Rakousku, Německu. Díky tomu, že se u nás kvůli nedostatku peněz nedělo to, co tam, získali jsme obrovské dědictví,„ míní Drahomíra Kolmanová, ředitelka Asociace Entente Florale CZ - Souznění, které projekt Vlídná nádraží pořádá. „Oni opravami už veškeré původní habsburské prvky zničili, mají strohou přetvořenou architekturu, která už není autentická, a nedá se mluvit o vlídných nádražích,„ doplnila.
Starostové obcí v Posázaví projekt vítají. „U nás je na zastávce velký pohyb lidí, dětí, dospívající mládeže. Jsme rekreační oblast, máme v katastru sedm set chat. Podle toho zastávka vypadá,„ řekla starostka Chocerad Eva Bubnová.
Na nádraží v Sázavě v Černých Budech je největším problémem chybějící peron. Město si na to už několik let stěžuje, nyní je ochotné se na jeho výstavbě i finančně podílet. Tamní toalety jsou skutečně z roku 1901, o hygieně se mluvit nedá. Starost má město i s podchodem, který je v jeho majetku.
„Nemáme sílu ani prostředky ho neustále malovat a měnit světla. Bylo by dobré, kdybychom ho mohli uzavřít a vznikl by nadchod,„ poznamenal starosta Sázavy Petr Šibrava. Chybí tady také informační systém. Když přijede turista do Sázavy, vůbec neví, kde je centrum, památky či restaurace. „S nádražím souvisí i nová cyklotrasa, kterou nyní plánujeme a projektujeme. Nádraží se nabízí jako jedna z výchozích cest, protože je vedle velké parkoviště,„ vysvětlil Šibrava. Představa je taková, že by cyklotrasa vedla kolem nádraží, dál by pokračovala vpravo směrem na Křemelku a pak na plánované přemostění řeky. Tím by cyklisté projížděli i městem.
Město má ale ještě dvě další zastávky, jedna z nich je ve staré Sázavě, kde je drážní budova v soukromém majetku. „Takže tady nemůžeme počítat s ničím, ale chtěli bychom jednoduché úpravy čekárny, aby to nebyla plechová bouda, která tam je, a byly by k dispozici toalety, třeba i ve stylu toi toi,„ podotkl Šibrava.
Dál po proudu řeky je zastávka Plužiny, kde je chatová osada. Největší problém je tady především s bezpečností. Chybí přejezd, přechod. „Lidé tam pobíhají po kolejích. Přimlouvali bychom se za to, aby se postavil alespoň přejezd pro osobní automobily,„ dodal Šibrava.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261456/
Plán na přestavbu kolejiště má už konkrétní podobu. K nádražní budově je jen studie
Na železničním nádraží lidem nejvíc vadí přístup k vlakům.
Někteří raději postávají opodál, jiní stojí mezi kolejemi a jen těsně je míjí projíždějící vlak. „To nejhorší ale přijde, když máte nastoupit do vlaku. Zdraví mi už moc neslouží, a tak mám s příkrými schůdky docela problémy,„ zmínil se devětašedesátiletý Karel Kovanda. „Cestovat s malými dětmi a třeba ještě se zavazadly, to také není žádný med,„ přitakala jedenatřicetiletá,„ Pavla Provazníková. Podle informací ze Správy železniční dopravní cesty, do jejíž kompetence spadá kolejiště, bude plánovaná proměna nádraží radikální. Například dva nástupní ostrůvky budou mít délku kolem dvou set metrů a výšku více než půl metru. Tato nástupiště budou přístupná podchodem. Nebudou chybět výtahy pro imobilní občany. Na nádraží se objeví také elektronické světelné informační panely či kamerový systém.
Kromě těchto pro laickou veřejnost dobře zaznamenatelných změn čeká prostor nádraží celá řada rozsáhlých technologických úprav. Bude to zásadní přestavba kolejiště, rekonstrukce trakčního vedení a třeba i instalace moderního zabezpečovacího zařízení.
„Vše koordinujeme rovněž s projektem města Strakonice na úpravu přilehlého parčíku a dalších prostor,„ uvedl za Správu železniční dopravní cesty náměstek ředitele pro techniku Jan Veselovský.
O proměnu nádražní budovy se pak mají postarat České dráhy. „Uskutečnit by se mohla v rámci projektu Živá nádraží,„ zmínil se za České dráhy Radek Joklík.
Tento projekt se zaměřuje na revitalizaci českých vlakových nádraží s ohledem na jejich začlenění do měst. Jednotlivé projekty chtějí České dráhy realizovat s komerčními partnery.
(Strakonický deník)
Na železničním nádraží lidem nejvíc vadí přístup k vlakům.
Někteří raději postávají opodál, jiní stojí mezi kolejemi a jen těsně je míjí projíždějící vlak. „To nejhorší ale přijde, když máte nastoupit do vlaku. Zdraví mi už moc neslouží, a tak mám s příkrými schůdky docela problémy,„ zmínil se devětašedesátiletý Karel Kovanda. „Cestovat s malými dětmi a třeba ještě se zavazadly, to také není žádný med,„ přitakala jedenatřicetiletá,„ Pavla Provazníková. Podle informací ze Správy železniční dopravní cesty, do jejíž kompetence spadá kolejiště, bude plánovaná proměna nádraží radikální. Například dva nástupní ostrůvky budou mít délku kolem dvou set metrů a výšku více než půl metru. Tato nástupiště budou přístupná podchodem. Nebudou chybět výtahy pro imobilní občany. Na nádraží se objeví také elektronické světelné informační panely či kamerový systém.
Kromě těchto pro laickou veřejnost dobře zaznamenatelných změn čeká prostor nádraží celá řada rozsáhlých technologických úprav. Bude to zásadní přestavba kolejiště, rekonstrukce trakčního vedení a třeba i instalace moderního zabezpečovacího zařízení.
„Vše koordinujeme rovněž s projektem města Strakonice na úpravu přilehlého parčíku a dalších prostor,„ uvedl za Správu železniční dopravní cesty náměstek ředitele pro techniku Jan Veselovský.
O proměnu nádražní budovy se pak mají postarat České dráhy. „Uskutečnit by se mohla v rámci projektu Živá nádraží,„ zmínil se za České dráhy Radek Joklík.
Tento projekt se zaměřuje na revitalizaci českých vlakových nádraží s ohledem na jejich začlenění do měst. Jednotlivé projekty chtějí České dráhy realizovat s komerčními partnery.
(Strakonický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261399/
Cesta do částí za nádražím v Břeclavi bude pro chodce bezpečnější. Získají nový podchod na Bratislavskou ulici. Na investici současně vydělají i motoristé a nemotorizovaní účastníci silničního provozu.
„Tubus podchodu bude v místech, kde je dnešní Stavědlo 1, které bude při rekonstrukci uzlu odstraněno,„ řekl Právu přednosta břeclavského železničního uzlu Libor Semorád.
Pěší tak budou přestěhováni mimo současný úzký podjezd, který je problémovým místem dopravy ve městě a který bude moci být alespoň o šířku dosavadního chodníku rozšířen.
Jeho nízká průjezdná výška ale zůstane zachována. Varianta zvednutí kolejí nenašla odpovídající odezvu a prohloubení podjezdu není možné.
„Pod podjezdem je umístěna nádrž na dešťovou vodu, ta by musela být vyřešena jinak. Navíc by bylo nutné zcela rekonstruovat i okolí, protože by se sklonově změnily nájezdové poměry. To už by byla investice za stovky miliónů korun,„ uvedl radní František Zugar.
Požadavek na výstavbu podchodu vzešel ze strany vedení města. To se bude finančně podílet na jeho výstavbě v rozmezí jedné až dvou třetin nákladů, jejichž celková výše dosahuje 27,5 miliónu korun.
„Náklady na projekt ve výši asi 1,8 miliónu korun zaplatilo město. Na výstavbu podchodu máme zatím předjednáno, že by se třetinou podílelo město, třetinou Správa železniční dopravní cesty a třetinou kraj,„ uvedla místostarostka Dagmar Adámková (ODS).
Stavbu chtějí spojit s rekonstrukcí uzlu
Břeclavští jsou okolnostmi nuceni spěchat, aby výstavbu spojili s rekonstrukcí uzlu. Pokud by se totiž podchod pro pěší měl stavět až dodatečně, jeho cena by se vyšplhala na 80 až 90 miliónů, zejména zásluhou nutnosti úhrady nákladů na mimořádné výluky v železniční dopravě.
(Právo - Milan Vojtek)
„Tubus podchodu bude v místech, kde je dnešní Stavědlo 1, které bude při rekonstrukci uzlu odstraněno,„ řekl Právu přednosta břeclavského železničního uzlu Libor Semorád.
Pěší tak budou přestěhováni mimo současný úzký podjezd, který je problémovým místem dopravy ve městě a který bude moci být alespoň o šířku dosavadního chodníku rozšířen.
Jeho nízká průjezdná výška ale zůstane zachována. Varianta zvednutí kolejí nenašla odpovídající odezvu a prohloubení podjezdu není možné.
„Pod podjezdem je umístěna nádrž na dešťovou vodu, ta by musela být vyřešena jinak. Navíc by bylo nutné zcela rekonstruovat i okolí, protože by se sklonově změnily nájezdové poměry. To už by byla investice za stovky miliónů korun,„ uvedl radní František Zugar.
Požadavek na výstavbu podchodu vzešel ze strany vedení města. To se bude finančně podílet na jeho výstavbě v rozmezí jedné až dvou třetin nákladů, jejichž celková výše dosahuje 27,5 miliónu korun.
„Náklady na projekt ve výši asi 1,8 miliónu korun zaplatilo město. Na výstavbu podchodu máme zatím předjednáno, že by se třetinou podílelo město, třetinou Správa železniční dopravní cesty a třetinou kraj,„ uvedla místostarostka Dagmar Adámková (ODS).
Stavbu chtějí spojit s rekonstrukcí uzlu
Břeclavští jsou okolnostmi nuceni spěchat, aby výstavbu spojili s rekonstrukcí uzlu. Pokud by se totiž podchod pro pěší měl stavět až dodatečně, jeho cena by se vyšplhala na 80 až 90 miliónů, zejména zásluhou nutnosti úhrady nákladů na mimořádné výluky v železniční dopravě.
(Právo - Milan Vojtek)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261397/
Nádraží vlídnější nebudou, dokud se neujasní vlastnické vztahy k jednotlivým objektům u železničních tratí.
Obce i sdružení marně hledají partnery ve složité státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a akciové společnosti České dráhy (ČD) pro jednání, jak zpustošené objekty zvelebit a využít ve prospěch cestujících i místních obyvatel.
Ve čtvrtek se z iniciativy občanského sdružení Asociace Entente Florale CZ uskutečnila propagační jízda zvláštním historickým vláčkem z Benešova do Českého Šternberku. Cestou přistupovali představitelé radnic z Posázaví, jež mají o zvelebení zastávek a nádražíček i jejich okolí, zájem.
Společného jednání se však k lítosti organizátorů i zastupitelů nezúčastnili zodpovědní úředníci ze zmíněných organizací, kteří mají rozhodovací pravomoc.
Obce i sdružení nemohou ze svých rozpočtů do cizího majetku investovat. Zároveň se vytrácí možnost využití dotací.
Po rozštěpení původních Českých drah na státní (správa a údržba tratí) a akciovou společnost (provoz), se ČD rozdrobila na dceřiné společnosti. Nákladní a osobní vlaková doprava fungují od ledna organizačně, majetkově a účetně samostatně.
Nyní se jedná o přeřazení dalších stovek provozních pracovníků ČD pod SŽDC. S tím souvisí i dělení budov. Zjednodušeně řečeno: výpravní budova patří provozu, depo nákladních lokomotiv i s okolím ČD - Cargo, depo motoráčků ČD - osobní doprava, strojové a opuštěné montážní základny zase jiným složkám.
„Pokud jsem se před rokem s někým z železnice na něčem dohodl, tak teď už ne. Ten člověk je prostě jinde,„ povzdechl si starosta vesničkyz Posázaví.
(Benešovský deník)
Obce i sdružení marně hledají partnery ve složité státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a akciové společnosti České dráhy (ČD) pro jednání, jak zpustošené objekty zvelebit a využít ve prospěch cestujících i místních obyvatel.
Ve čtvrtek se z iniciativy občanského sdružení Asociace Entente Florale CZ uskutečnila propagační jízda zvláštním historickým vláčkem z Benešova do Českého Šternberku. Cestou přistupovali představitelé radnic z Posázaví, jež mají o zvelebení zastávek a nádražíček i jejich okolí, zájem.
Společného jednání se však k lítosti organizátorů i zastupitelů nezúčastnili zodpovědní úředníci ze zmíněných organizací, kteří mají rozhodovací pravomoc.
Obce i sdružení nemohou ze svých rozpočtů do cizího majetku investovat. Zároveň se vytrácí možnost využití dotací.
Po rozštěpení původních Českých drah na státní (správa a údržba tratí) a akciovou společnost (provoz), se ČD rozdrobila na dceřiné společnosti. Nákladní a osobní vlaková doprava fungují od ledna organizačně, majetkově a účetně samostatně.
Nyní se jedná o přeřazení dalších stovek provozních pracovníků ČD pod SŽDC. S tím souvisí i dělení budov. Zjednodušeně řečeno: výpravní budova patří provozu, depo nákladních lokomotiv i s okolím ČD - Cargo, depo motoráčků ČD - osobní doprava, strojové a opuštěné montážní základny zase jiným složkám.
„Pokud jsem se před rokem s někým z železnice na něčem dohodl, tak teď už ne. Ten člověk je prostě jinde,„ povzdechl si starosta vesničkyz Posázaví.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/261381/
Významným datem se pro malou příhraniční obec Pomezí nad Ohří stalo úterý 15. dubna. Právě tento den zde byla otevřena nová železniční zastávka.
Více na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_17pome.htm
Více na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_17pome.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260870/
Železniční zastávky na trase Posázavského pacifiku by se měly zlepšit. Usilovat o to budou starostové společně s místními obyvateli a občanským sdružením. Nyní shání na projekt Vlídná nádraží peníze.
Speciální vlak občanského sdružení Posázavský pacifik vyjel včera na jízdu po romantické trase kolem řeky Sázavy z Benešova do Českého Šternberka. Na jednotlivých zastávkách nenastupovali „normální„ cestující, ale starostové či zástupci obcí. Akce se konala v rámci nového projektu Vlídná nádraží, který se bude snažit zvelebit všechny zastávky od Čerčan až do Kácova.
Starostové či starostky postupně přistupovali a ihned představovali svá nádraží. Všichni se shodli, že se musí zlepšit.
„Máme v katastru tři nádraží – Chocerady, Vlkovec a Samechov, jsou v dezolátním stavu. Mrzí mě to, protože je to vstup do obce. Když přijedou rekreanti, jako první uvidí strašnou nádražní budovu,„ řekla starostka Chocerad Eva Bubnová s tím, že se obec snaží alespoň choceradské nádraží vylepšit. „Oslovili jsme místní mládež, aby vymysleli, jak by se mohla zastávka zvelebit. Takže projekt perfektně navazuje na naše úmysly, ale mám obavy, zda upravené nádraží zůstane,„ poznamenala Bubnová. Podle ní je škoda, že ze zastávek zmizeli pokladní. „I když tam fungovali pouze přes den, nádraží vypadala lépe,„ dodala.
Vylepšit nádraží by chtěli i Čerčany, kde se nyní staví železniční koridor a nová nádražní budova. „Po jeho dokončení si představujeme, že bude potřeba stavbu dotvořit, aby byla bližší lidem. Například osázet zelení a propojit okolní prostory,„ řekl starosta Čerčan Karel Bárta.
Většina budov je v takovém stavu, v jakém byla před desítkami či stovkami let. Unikátní jsou leckde i veřejné záchodky. V Sázavě by klidně mohly být místní latríny zapsány jako kulturní památka. „Tomu bychom se nebránili, ale je potřeba postavit pro lidi vedle toho moderní sociální zázemí. Největší problém ale je, že když jsme teď projeli všechna nádraží, jediná zastávka v SázavěČerné Budy nemá peróny,„ upozornil starosta Petr Šibrava. S nádražím má i další úmysly, okolo něho by měla vést nová cyklotrasa.
„Byli jsme v šoku, když jsme viděli, v jakém stavu jsou zastávky na vyhlášené trase Posázavský pacifik, kde vznikl tramping,„ řekla Drahomíra Kolmanová, ředitelka Asociace Entente Florale CZ–Souznění, která Vlídná nádraží pořádá. Proto oslovila občanské sdružení Posázavský pacifik, zda by se chtělo do projektu zapojit. Nyní budou sepisovat požadavky a začnou shánět peníze. Podstatou projektu je, že se do akce zapojí nejen obce, ale především místní děti a mládež. Když ke zvelebování přispějí vlastní prací, nedovolí si nádraží ničit. „Jde nám o malá nádraží, která jsou bezprizorní, o tratě, které nejsou tolik využívány, ale patří k obcím a krajině. Mnohé mají velkou historickou hodnotu,„ uvedl vedoucí projektu Pavel Bureš.
***
Zastávky Posázavského pacifiku: Čerčany, Zlenice, Lštění, Hvězdonice, Chocerady, Vlkovec, Samechov, Stříbrná Skalice, Sázava- zastávka, Sázava- Černé, Budy, Samopše, Ledečko, Rataje nad Sázavou, Český Šternberk, Český Šternberk – hrad, Kácov, Soběšín
(Mladá fronta DNES)
Speciální vlak občanského sdružení Posázavský pacifik vyjel včera na jízdu po romantické trase kolem řeky Sázavy z Benešova do Českého Šternberka. Na jednotlivých zastávkách nenastupovali „normální„ cestující, ale starostové či zástupci obcí. Akce se konala v rámci nového projektu Vlídná nádraží, který se bude snažit zvelebit všechny zastávky od Čerčan až do Kácova.
Starostové či starostky postupně přistupovali a ihned představovali svá nádraží. Všichni se shodli, že se musí zlepšit.
„Máme v katastru tři nádraží – Chocerady, Vlkovec a Samechov, jsou v dezolátním stavu. Mrzí mě to, protože je to vstup do obce. Když přijedou rekreanti, jako první uvidí strašnou nádražní budovu,„ řekla starostka Chocerad Eva Bubnová s tím, že se obec snaží alespoň choceradské nádraží vylepšit. „Oslovili jsme místní mládež, aby vymysleli, jak by se mohla zastávka zvelebit. Takže projekt perfektně navazuje na naše úmysly, ale mám obavy, zda upravené nádraží zůstane,„ poznamenala Bubnová. Podle ní je škoda, že ze zastávek zmizeli pokladní. „I když tam fungovali pouze přes den, nádraží vypadala lépe,„ dodala.
Vylepšit nádraží by chtěli i Čerčany, kde se nyní staví železniční koridor a nová nádražní budova. „Po jeho dokončení si představujeme, že bude potřeba stavbu dotvořit, aby byla bližší lidem. Například osázet zelení a propojit okolní prostory,„ řekl starosta Čerčan Karel Bárta.
Většina budov je v takovém stavu, v jakém byla před desítkami či stovkami let. Unikátní jsou leckde i veřejné záchodky. V Sázavě by klidně mohly být místní latríny zapsány jako kulturní památka. „Tomu bychom se nebránili, ale je potřeba postavit pro lidi vedle toho moderní sociální zázemí. Největší problém ale je, že když jsme teď projeli všechna nádraží, jediná zastávka v SázavěČerné Budy nemá peróny,„ upozornil starosta Petr Šibrava. S nádražím má i další úmysly, okolo něho by měla vést nová cyklotrasa.
„Byli jsme v šoku, když jsme viděli, v jakém stavu jsou zastávky na vyhlášené trase Posázavský pacifik, kde vznikl tramping,„ řekla Drahomíra Kolmanová, ředitelka Asociace Entente Florale CZ–Souznění, která Vlídná nádraží pořádá. Proto oslovila občanské sdružení Posázavský pacifik, zda by se chtělo do projektu zapojit. Nyní budou sepisovat požadavky a začnou shánět peníze. Podstatou projektu je, že se do akce zapojí nejen obce, ale především místní děti a mládež. Když ke zvelebování přispějí vlastní prací, nedovolí si nádraží ničit. „Jde nám o malá nádraží, která jsou bezprizorní, o tratě, které nejsou tolik využívány, ale patří k obcím a krajině. Mnohé mají velkou historickou hodnotu,„ uvedl vedoucí projektu Pavel Bureš.
***
Zastávky Posázavského pacifiku: Čerčany, Zlenice, Lštění, Hvězdonice, Chocerady, Vlkovec, Samechov, Stříbrná Skalice, Sázava- zastávka, Sázava- Černé, Budy, Samopše, Ledečko, Rataje nad Sázavou, Český Šternberk, Český Šternberk – hrad, Kácov, Soběšín
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260595/
Zmizí lebeda, která krášlí kutnohorské vlakové nádraží v centru města? Jasno by mělo být již za pár týdnů.
Město bylo zařazeno mezi šestnáct nádraží, která by měla být v rámci projektu společnosti České dráhy zrekonstruována. „Hledáme partnera, který bude investorem opravy a zato dostane dlouhodobý pronájem komerčních prostor,„ vysvětlila podstatu projektu „Živá nádraží„ Markéta Krausová z tiskového oddělení společnosti České dráhy.
Jedním ze zájemců, který se o zkrášlení nádraží uchází, je také samotné město Kutná Hora. „Podali jsme nabídku společnosti České dráhy reality,„ potvrdil starosta Ivo Šalátek s tím, že toto byla jediná cesta, jak změnit současný stav tohoto objektu v centru historického města. Zároveň se tak může stát město případným investorem.
Ve spolupráci s projektanty „Kutnohorského oblouku„ připravili na tuto lokalitu studii. Zahrnuje rekonstrukci a dostavbu výpravní budovy za zhruba osmnáct milionů korun. Současně se sem přesune také odbavovací pracoviště i malý autobusový terminál s občerstvením a sociálním zázemím. Autobusový terminál za zhruba pětatřicet milionů korun by měl sloužit pro zhruba dvacet stání pro příměstskou dopravu, městskou hromadnou a mezinárodní dopravu.
Ke každému dopravnímu uzlu patří také parkoviště, se kterým také počítají a kapacitu by mělo mít asi sto parkovacích míst. Náklady se přitom pohybují okolo dvaceti milionů korun.
Vybudují se také příjezdové komunikace, chodníky, veřejné osvětlení a zeleň. Podle slov starosty by však v souvislosti se silničním napojením nemělo dojít k rozšíření stávající komunikace.
„Jestli město uspěje, tak bychom na tento projekt chtěli využít evropské peníze,„ vysvětlil Ivo Šalátek.
Dalším projektem, který by měl výrazně posunout kvalitu vlakové dopravy do historického a turisty vyhledávaného města, je „kutnohorský oblouk„. Tam stále probíhá řízení o vlivu životního prostředí EIA, které by v nejbližších měsících mělo skončit.
„V Praze stále připraven most, který by se právě pro tento projekt hodil,„ potvrdil Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní sítě. „Záleží na státním rozpočtu, zda se podaří tuto akci zařadit do investičních akcí,„ komentoval tuto záležitost starosta s tím, že stále vede jednání na kraji i přímo s ministrem dopravy.
Jak by mělo zrekonstruované nádraží vypadat? Napište svůj názor na: reporter. kutnohorsky@denik.cz. Více snímků a anketu, co byste si v areálu městského nádraží představovali najdete na internetu www.kutnohorsky. denik.cz/nadrazi.
(Kutnohorský deník)