Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Významným datem se pro malou příhraniční obec Pomezí nad Ohří stalo úterý 15. dubna. Právě tento den zde byla otevřena nová železniční zastávka.
Více na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_17pome.htm
Více na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_17pome.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260870/
Železniční zastávky na trase Posázavského pacifiku by se měly zlepšit. Usilovat o to budou starostové společně s místními obyvateli a občanským sdružením. Nyní shání na projekt Vlídná nádraží peníze.
Speciální vlak občanského sdružení Posázavský pacifik vyjel včera na jízdu po romantické trase kolem řeky Sázavy z Benešova do Českého Šternberka. Na jednotlivých zastávkách nenastupovali „normální„ cestující, ale starostové či zástupci obcí. Akce se konala v rámci nového projektu Vlídná nádraží, který se bude snažit zvelebit všechny zastávky od Čerčan až do Kácova.
Starostové či starostky postupně přistupovali a ihned představovali svá nádraží. Všichni se shodli, že se musí zlepšit.
„Máme v katastru tři nádraží – Chocerady, Vlkovec a Samechov, jsou v dezolátním stavu. Mrzí mě to, protože je to vstup do obce. Když přijedou rekreanti, jako první uvidí strašnou nádražní budovu,„ řekla starostka Chocerad Eva Bubnová s tím, že se obec snaží alespoň choceradské nádraží vylepšit. „Oslovili jsme místní mládež, aby vymysleli, jak by se mohla zastávka zvelebit. Takže projekt perfektně navazuje na naše úmysly, ale mám obavy, zda upravené nádraží zůstane,„ poznamenala Bubnová. Podle ní je škoda, že ze zastávek zmizeli pokladní. „I když tam fungovali pouze přes den, nádraží vypadala lépe,„ dodala.
Vylepšit nádraží by chtěli i Čerčany, kde se nyní staví železniční koridor a nová nádražní budova. „Po jeho dokončení si představujeme, že bude potřeba stavbu dotvořit, aby byla bližší lidem. Například osázet zelení a propojit okolní prostory,„ řekl starosta Čerčan Karel Bárta.
Většina budov je v takovém stavu, v jakém byla před desítkami či stovkami let. Unikátní jsou leckde i veřejné záchodky. V Sázavě by klidně mohly být místní latríny zapsány jako kulturní památka. „Tomu bychom se nebránili, ale je potřeba postavit pro lidi vedle toho moderní sociální zázemí. Největší problém ale je, že když jsme teď projeli všechna nádraží, jediná zastávka v SázavěČerné Budy nemá peróny,„ upozornil starosta Petr Šibrava. S nádražím má i další úmysly, okolo něho by měla vést nová cyklotrasa.
„Byli jsme v šoku, když jsme viděli, v jakém stavu jsou zastávky na vyhlášené trase Posázavský pacifik, kde vznikl tramping,„ řekla Drahomíra Kolmanová, ředitelka Asociace Entente Florale CZ–Souznění, která Vlídná nádraží pořádá. Proto oslovila občanské sdružení Posázavský pacifik, zda by se chtělo do projektu zapojit. Nyní budou sepisovat požadavky a začnou shánět peníze. Podstatou projektu je, že se do akce zapojí nejen obce, ale především místní děti a mládež. Když ke zvelebování přispějí vlastní prací, nedovolí si nádraží ničit. „Jde nám o malá nádraží, která jsou bezprizorní, o tratě, které nejsou tolik využívány, ale patří k obcím a krajině. Mnohé mají velkou historickou hodnotu,„ uvedl vedoucí projektu Pavel Bureš.
***
Zastávky Posázavského pacifiku: Čerčany, Zlenice, Lštění, Hvězdonice, Chocerady, Vlkovec, Samechov, Stříbrná Skalice, Sázava- zastávka, Sázava- Černé, Budy, Samopše, Ledečko, Rataje nad Sázavou, Český Šternberk, Český Šternberk – hrad, Kácov, Soběšín
(Mladá fronta DNES)
Speciální vlak občanského sdružení Posázavský pacifik vyjel včera na jízdu po romantické trase kolem řeky Sázavy z Benešova do Českého Šternberka. Na jednotlivých zastávkách nenastupovali „normální„ cestující, ale starostové či zástupci obcí. Akce se konala v rámci nového projektu Vlídná nádraží, který se bude snažit zvelebit všechny zastávky od Čerčan až do Kácova.
Starostové či starostky postupně přistupovali a ihned představovali svá nádraží. Všichni se shodli, že se musí zlepšit.
„Máme v katastru tři nádraží – Chocerady, Vlkovec a Samechov, jsou v dezolátním stavu. Mrzí mě to, protože je to vstup do obce. Když přijedou rekreanti, jako první uvidí strašnou nádražní budovu,„ řekla starostka Chocerad Eva Bubnová s tím, že se obec snaží alespoň choceradské nádraží vylepšit. „Oslovili jsme místní mládež, aby vymysleli, jak by se mohla zastávka zvelebit. Takže projekt perfektně navazuje na naše úmysly, ale mám obavy, zda upravené nádraží zůstane,„ poznamenala Bubnová. Podle ní je škoda, že ze zastávek zmizeli pokladní. „I když tam fungovali pouze přes den, nádraží vypadala lépe,„ dodala.
Vylepšit nádraží by chtěli i Čerčany, kde se nyní staví železniční koridor a nová nádražní budova. „Po jeho dokončení si představujeme, že bude potřeba stavbu dotvořit, aby byla bližší lidem. Například osázet zelení a propojit okolní prostory,„ řekl starosta Čerčan Karel Bárta.
Většina budov je v takovém stavu, v jakém byla před desítkami či stovkami let. Unikátní jsou leckde i veřejné záchodky. V Sázavě by klidně mohly být místní latríny zapsány jako kulturní památka. „Tomu bychom se nebránili, ale je potřeba postavit pro lidi vedle toho moderní sociální zázemí. Největší problém ale je, že když jsme teď projeli všechna nádraží, jediná zastávka v SázavěČerné Budy nemá peróny,„ upozornil starosta Petr Šibrava. S nádražím má i další úmysly, okolo něho by měla vést nová cyklotrasa.
„Byli jsme v šoku, když jsme viděli, v jakém stavu jsou zastávky na vyhlášené trase Posázavský pacifik, kde vznikl tramping,„ řekla Drahomíra Kolmanová, ředitelka Asociace Entente Florale CZ–Souznění, která Vlídná nádraží pořádá. Proto oslovila občanské sdružení Posázavský pacifik, zda by se chtělo do projektu zapojit. Nyní budou sepisovat požadavky a začnou shánět peníze. Podstatou projektu je, že se do akce zapojí nejen obce, ale především místní děti a mládež. Když ke zvelebování přispějí vlastní prací, nedovolí si nádraží ničit. „Jde nám o malá nádraží, která jsou bezprizorní, o tratě, které nejsou tolik využívány, ale patří k obcím a krajině. Mnohé mají velkou historickou hodnotu,„ uvedl vedoucí projektu Pavel Bureš.
***
Zastávky Posázavského pacifiku: Čerčany, Zlenice, Lštění, Hvězdonice, Chocerady, Vlkovec, Samechov, Stříbrná Skalice, Sázava- zastávka, Sázava- Černé, Budy, Samopše, Ledečko, Rataje nad Sázavou, Český Šternberk, Český Šternberk – hrad, Kácov, Soběšín
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260595/
Dnes odstartoval 2. ročník soutěže o nejkrásnější nádraží. Hlasování se může zúčastnit kdokoliv prostřednictvím e-mailu nebo dopisu, a to nejpozději do 15. června. O tři dny později bude slavnostně vyhlášen vítěz.
Anketu pořádá v rámci projektu „Vlídná nádraží“ občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ – Souznění. Partnery jsou České dráhy, Správa železniční dopravní cesty, Český rozhlas 2 – Praha, občanské sdružení Plzeňská dráha a Mikroregion Konstantinolázeňsko.
Včerejší tisková zpráva ČD je na stránce www.ceskedrahy.cz.
Anketu pořádá v rámci projektu „Vlídná nádraží“ občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ – Souznění. Partnery jsou České dráhy, Správa železniční dopravní cesty, Český rozhlas 2 – Praha, občanské sdružení Plzeňská dráha a Mikroregion Konstantinolázeňsko.
Včerejší tisková zpráva ČD je na stránce www.ceskedrahy.cz.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260518/
Pomezí nad Ohří má po desítkách let opět železniční zastávku. Přes poslední obec před hranicemi s Německem sice železnice vždy vedla, ale zastávka sloužila po dlouhá léta jen pro celní a pasovou kontrolu. Od minulého týdne tam budou opět vlaky stavět.
„Byl obrovský zájem i ze strany přeshraničního sdružení obcí. Je tu cyklostezka, ale chyběla tu železniční zastávka. Předpokládáme, že to oživí turistický ruch. Ale umožní to i pro naše lidi z obce jezdit do Chebu. Poslední autobus odtud jezdí před půl osmou večer a pak už nejede nic," řekl ČTK starosta Pomezí nad Ohří Ladislav Dolhý.
Vybudování zastávky přišlo podle náměstka ředitele Správy železniční dopravní cesty Jana Větrovce na 2,16 milionu korun.
„Bylo upraveno nástupiště, postavena zastávka, upravilo se okolí, včetně přístupových komunikací," popsal práce Větrovec.
Přes Pomezí jezdí vlaky z Chebu do Marktredwitz každé dvě hodiny.
V Karlovarském kraji byla loni postavena nová železniční zastávka u Aquafora ve Františkových
Lázních a podle poslance Pavla Hojdy (KSČM) se nyní jedná o nových zastávkách v Šabině na Sokolovsku a přestěhování zastávky v Krásném Jezu na Karlovarsku. „Znovu se navíc začalo přemýšlet o obnovení provozu na trase Loket - Horní Slavkov. Pokud by byl zájem firem,mohly by se získat peníze na obnovu trati například z Evropské unie," řekl ČTK Hojda. Šlo by ale minimálně o 100 milionů korun.
(ŽURNÁL pro karlovarský kraj)
„Byl obrovský zájem i ze strany přeshraničního sdružení obcí. Je tu cyklostezka, ale chyběla tu železniční zastávka. Předpokládáme, že to oživí turistický ruch. Ale umožní to i pro naše lidi z obce jezdit do Chebu. Poslední autobus odtud jezdí před půl osmou večer a pak už nejede nic," řekl ČTK starosta Pomezí nad Ohří Ladislav Dolhý.
Vybudování zastávky přišlo podle náměstka ředitele Správy železniční dopravní cesty Jana Větrovce na 2,16 milionu korun.
„Bylo upraveno nástupiště, postavena zastávka, upravilo se okolí, včetně přístupových komunikací," popsal práce Větrovec.
Přes Pomezí jezdí vlaky z Chebu do Marktredwitz každé dvě hodiny.
V Karlovarském kraji byla loni postavena nová železniční zastávka u Aquafora ve Františkových
Lázních a podle poslance Pavla Hojdy (KSČM) se nyní jedná o nových zastávkách v Šabině na Sokolovsku a přestěhování zastávky v Krásném Jezu na Karlovarsku. „Znovu se navíc začalo přemýšlet o obnovení provozu na trase Loket - Horní Slavkov. Pokud by byl zájem firem,mohly by se získat peníze na obnovu trati například z Evropské unie," řekl ČTK Hojda. Šlo by ale minimálně o 100 milionů korun.
(ŽURNÁL pro karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260290/
Cestující přijíždějící do Benešova zatím netuší, že jejich bezpečnost na nástupištích hlídá kamerový systém
V nádražní budově, pod přístřeškem prvního perónu i na dalších nástupištích zaznamenávají pohyb všech osob u vlaků i v kolejišti kamery, kterých si běžný cestující ani nevšimne. Na jejich existenci upozorňuje místo obvyklých piktogramů zatím jen nenápadný plakátek nalepený na okně úschovny zavazadel. I když je Benešov železniční stanice, kde zastavují mezinárodní rychlíky z Rakouska s přímými vagóny ze Slovinska i Švýcarska, je jeho text pouze v češtině.
„Mně kamery nevadí. Alespoň tady nebudou opruzovat obejdové. Musím si ale dát pozor na líbání. Nemám zájem, aby mě při tom někdo pozoroval,„ zachichotala se studentka Jana.
Monitory přenášející obraz ze všech kamer jsou umístěné v dopravní kanceláři, kde situaci v areálu Českých drah sledují výpravčí.
„Osoby, které se pohybují v prostoru monitorovaném kamerovým systémem, musí být upozorněny na skutečnost, že je tento prostor monitorován. To je v praxi zpravidla řešené formou výstražné tabulky, piktogramu se souvisejícím textem,„ upozornil Tomáš Koníček z ministerstva vnitra (MV). Provozovatel kamerového systému musí mít zpracovaný provozní řád, jenž respektuje požadavky Úřadu pro ochranu osobních údajů. Například důkladné proškolení obsluhy. Tedy výpravčích a dalšího personálu stanice.
„Pokud není některá z výše uvedených povinností splněná, v případě kontroly ze strany ÚOOÚ jsou závady řešené nejenom uložením nápravných opatření, ale i sankcí. Pokuta může dosáhnout až deset milionů korun a případ skončit i trestním stíháním odpovědných statutárních zástupců a obsluhujících osob,„ varoval pracovník odboru prevence kriminality MV. Jedná se zejména o případy, kdy by obsluhou byly kamery zneužité pro pořizování intimních záběrů a jejich případná distribuce, ať už v tištěné formě nebo s pomocí nějakého elektronického média, mimo služební prostory na veřejnost. „Já jsem kamery ani nezaznamenala. Spíš mi vadí, že ještě nefungují výtahy,„ povzdechla si maminka s kočárkem, která vystoupila z pantografu od Prahy.
Přístup k záznamům, jež se uschovávají provozním řádem stanovenou dobu, má policie. Ať už v případech trestné činnosti nebo pátrání po osobách republiková, nebo i při případných výtržnostech a dalších přestupcích městská. „V případě pravděpodobného výskytu závadové osoby určitě požádáme České dráhy o spolupráci,„ uvedl velitel městských strážníků Vladislav Janák.
Záznamy z kamer využije republiková policie nejen při pátraní po zlodějích, jako minulý pátek, kdy osmnáctiletá dívka přišla v ranní tlačenici před pokladnou o mobil, ale i při monitorování pohybu podezřelých a pohřešovaných osob policejním oddělením doprovodu vlaků.
(Benešovský deník)
V nádražní budově, pod přístřeškem prvního perónu i na dalších nástupištích zaznamenávají pohyb všech osob u vlaků i v kolejišti kamery, kterých si běžný cestující ani nevšimne. Na jejich existenci upozorňuje místo obvyklých piktogramů zatím jen nenápadný plakátek nalepený na okně úschovny zavazadel. I když je Benešov železniční stanice, kde zastavují mezinárodní rychlíky z Rakouska s přímými vagóny ze Slovinska i Švýcarska, je jeho text pouze v češtině.
„Mně kamery nevadí. Alespoň tady nebudou opruzovat obejdové. Musím si ale dát pozor na líbání. Nemám zájem, aby mě při tom někdo pozoroval,„ zachichotala se studentka Jana.
Monitory přenášející obraz ze všech kamer jsou umístěné v dopravní kanceláři, kde situaci v areálu Českých drah sledují výpravčí.
„Osoby, které se pohybují v prostoru monitorovaném kamerovým systémem, musí být upozorněny na skutečnost, že je tento prostor monitorován. To je v praxi zpravidla řešené formou výstražné tabulky, piktogramu se souvisejícím textem,„ upozornil Tomáš Koníček z ministerstva vnitra (MV). Provozovatel kamerového systému musí mít zpracovaný provozní řád, jenž respektuje požadavky Úřadu pro ochranu osobních údajů. Například důkladné proškolení obsluhy. Tedy výpravčích a dalšího personálu stanice.
„Pokud není některá z výše uvedených povinností splněná, v případě kontroly ze strany ÚOOÚ jsou závady řešené nejenom uložením nápravných opatření, ale i sankcí. Pokuta může dosáhnout až deset milionů korun a případ skončit i trestním stíháním odpovědných statutárních zástupců a obsluhujících osob,„ varoval pracovník odboru prevence kriminality MV. Jedná se zejména o případy, kdy by obsluhou byly kamery zneužité pro pořizování intimních záběrů a jejich případná distribuce, ať už v tištěné formě nebo s pomocí nějakého elektronického média, mimo služební prostory na veřejnost. „Já jsem kamery ani nezaznamenala. Spíš mi vadí, že ještě nefungují výtahy,„ povzdechla si maminka s kočárkem, která vystoupila z pantografu od Prahy.
Přístup k záznamům, jež se uschovávají provozním řádem stanovenou dobu, má policie. Ať už v případech trestné činnosti nebo pátrání po osobách republiková, nebo i při případných výtržnostech a dalších přestupcích městská. „V případě pravděpodobného výskytu závadové osoby určitě požádáme České dráhy o spolupráci,„ uvedl velitel městských strážníků Vladislav Janák.
Záznamy z kamer využije republiková policie nejen při pátraní po zlodějích, jako minulý pátek, kdy osmnáctiletá dívka přišla v ranní tlačenici před pokladnou o mobil, ale i při monitorování pohybu podezřelých a pohřešovaných osob policejním oddělením doprovodu vlaků.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260275/
Občané města Žďáru nad Sázavou by občas měli zalistovat pěknou obrázkovou publikací s názvem V zrcadle staletí - autoři Filka-Švoma, rok vydání 2005. Poznali by, kolik kulturních památek zdobí naše - bývalé okresní - město. Kolem některých výtvorů chodíme denně a už je ani nevnímáme, o některých však mnozí občané nemají ani tušení.
V roce 1967 byla dána do provozu budova nového nádraží. Interiér navrhl architekt ing. Krejčí z Pozemních staveb Brno, exteriér umělecky velmi cennou velkoplošnou mozaikou vyzdobil Bohumír Matal. Své dílo údajně pojmenoval Na mořském dně. Dnes už se autora nemůžeme zeptat, co jej k tomuto názvu inspirovalo. Jisté však je, že v blízkém okolí žďárského nádraží bývalo kdysi moře.
Dosvědčují to oblázky různých odstínů a uhlazené valounky velikosti pěsti, které lze nalézt v povodí potoka Šabrava, který vytéká z Kamenného rybníka a v polích směrem k obci Březí. Terén je tam rovinatý a vůbec nenaznačuje, že právě tam probíhá pomyslná čára „střechy Evropy„, tedy hranice rozvodí mezi mořem Severním a Černým. Šabrava teče do řeky Sázavy a voda z Vetelských rybníků do Oslavy. Vraťme se však k budově nádraží ve správě Českých drah. Hlavní vchod je po obou stranách „přizdoben„ dřevěnými budkami s prodejem cocacoly a lahvového piva, kterému holdují stálí hosté - bezdomovci.
Neúcta k uměleckému dílu
O mozaikové výjevy jsou opřeny různé reklamní tabule sázkových kanceláří a vpředu instalované odpočinkové lavičky s reklamami působí rovněž jako pěst na oko. K dovršení vší neúcty k uměleckému dílu je přímo nad vchodem na římse omlácená omítka, jejíž oprava by trvala snad hodinu práce.
Předpolí moderní budovy nádraží ve Žďáru neprospívá dobrému jménu města, zastupitelům do ale nevadí, oni nejezdí vlakem.
V úvodu zmíněná propagační kniha je pro zájemce k nahlédnutí v městské knihovně na Havlíčkově náměstí ve Žďáře.
(Žďárský deník)
V roce 1967 byla dána do provozu budova nového nádraží. Interiér navrhl architekt ing. Krejčí z Pozemních staveb Brno, exteriér umělecky velmi cennou velkoplošnou mozaikou vyzdobil Bohumír Matal. Své dílo údajně pojmenoval Na mořském dně. Dnes už se autora nemůžeme zeptat, co jej k tomuto názvu inspirovalo. Jisté však je, že v blízkém okolí žďárského nádraží bývalo kdysi moře.
Dosvědčují to oblázky různých odstínů a uhlazené valounky velikosti pěsti, které lze nalézt v povodí potoka Šabrava, který vytéká z Kamenného rybníka a v polích směrem k obci Březí. Terén je tam rovinatý a vůbec nenaznačuje, že právě tam probíhá pomyslná čára „střechy Evropy„, tedy hranice rozvodí mezi mořem Severním a Černým. Šabrava teče do řeky Sázavy a voda z Vetelských rybníků do Oslavy. Vraťme se však k budově nádraží ve správě Českých drah. Hlavní vchod je po obou stranách „přizdoben„ dřevěnými budkami s prodejem cocacoly a lahvového piva, kterému holdují stálí hosté - bezdomovci.
Neúcta k uměleckému dílu
O mozaikové výjevy jsou opřeny různé reklamní tabule sázkových kanceláří a vpředu instalované odpočinkové lavičky s reklamami působí rovněž jako pěst na oko. K dovršení vší neúcty k uměleckému dílu je přímo nad vchodem na římse omlácená omítka, jejíž oprava by trvala snad hodinu práce.
Předpolí moderní budovy nádraží ve Žďáru neprospívá dobrému jménu města, zastupitelům do ale nevadí, oni nejezdí vlakem.
V úvodu zmíněná propagační kniha je pro zájemce k nahlédnutí v městské knihovně na Havlíčkově náměstí ve Žďáře.
(Žďárský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260049/
MODERNIZACE Na mnohých vlakových nádražích v kraji se zastavil čas. České dráhy počítají v rámci projektu Živá nádraží s přeměnou budov v moderní dopravní terminály, chybí jim však peníze. Do opravy stanic na Benešovsku se zapojí občanské sdružení.
Pocit, jako by se vrátil o třicet let zpátky, může mít cestující na některých středočeských nádražích. Stavby staré stovky let se mění pomalu.
V nádražní budově v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku je jediná věc ze současné doby, a sice automat na kávu. Zelené dlaždice na zdech pamatují totalitní režim. Odstrašující pohled byl před časem na tamní toalety, kam se dalo nahlédnout otevřenými dveřmi. Dovnitř pak už vstoupil pouze člověk otrlý nebo ten, co neměl jinou možnost. Nyní jsou dveře uzamčené a klíče u výpravčího.
Ani nádraží v Bakově nad Jizerou na Mladoboleslavsku nevypadá o moc lépe. Na toalety upozorňují dvě cedule, které zřejmě kdysi svítily. Nyní už potřeba nejsou, záchody lze lehce najít podle zápachu. Přestože dveře jsou zavřené a klíče u výpravčího. Nevlídná je čekárna pro cestující - strohá místnost se starými stolky a židlemi. Zdi nádraží „zdobí„ nejrůznější podpisy.
Pozitivní je, že na obou nádražích je uklizeno.
Opravené budovy si cestující pochvalují Naopak na trati z Prahy do Berouna se lidé mohou těšit z nově opravených nádražních budov v Dobřichovicích či Řevnicích.
„Nádraží prokouklo. Má nová okna, fasádu, dlažbu. Vypadá teď moc krásně,„ pochvaluje si jedna z cestujících Marie Vopičková. „Tyhle původní budovy jsou mnohem hezčí než nevkusné krychle, jako je třeba v Berouně,„ dodala.
České dráhy však na opravu všech svých budov nemají peníze. „Finanční prostředky v naší pokladně jsou hodně omezené, nemáme na to zdroje. Máme peníze určené na dopravu a zajištění obslužnosti, ne na údržbu nemovitostí. Proto se to snažíme řešit projektem Živá nádraží,„ uvedl Radek Joklík z tiskového oddělení Českých drah.
Vrámci tohoto projektu spolupracují České dráhy se soukromými investory. Železničáři do projektu vloží majetek a prostory s tím, že soukromé firmy nádraží zrekonstruují. Na oplátku získají do dlouhodobého užívání komerční prostory, které vzniknou v jednotlivých nádražních terminálech. Podle plánů by se budovy velkých nádraží mohly přiblížit moderním obchodním pasážím vybaveným hotely a různými službami.
Letos čeká rekonstrukce stanice v Kolíně a Berouně Letos by tato zásadní rekonstrukce měla začít v Kolíně, investora už má i nádraží v Berouně. Výběrová řízení byla vyhlášena i na stanice Kutná Hora-město, Poděbrady, Příbram, Mělník a Čelákovice. „Další nádraží, jako například Lysá nad Labem nebo Český Brod, mají vypracované studie proveditelnosti a připravují se podklady pro vyhlášení výběrového řízení, v Benešově se už chystá výběrové řízení,„ vyjmenoval Joklík. Do projektu Živá nádraží, který znamená komplexní modernizaci výpravních budov, prostor přednádraží a přilehlých pozemků, jsou zařazeny i Nymburk a Milovice.
Menší nádražní budovy opravují České dráhy ze svých peněz. Spolu s městem se loni podařilo zlepšit stav nádraží ve Vlašimi na Benešovsku. V původní budově Českých drah najdou cestující nejen informace o odjezdu a příjezdu vlaků a autobusů, ale i nové toalety, společnou čekárnu, internetovou studovnu s občerstvením a pokladny. Rekonstrukce stála téměř 45 milionů korun. Částku ze tří čtvrtin uhradily dotace z Evropské unie, téměř 4 miliony korun přispěly České dráhy a zbytek zaplatilo město. Loni bylo opraveno i nádraží v Dobrovici na Mladoboleslavsku.
Kolik budou železničáři do nádraží ve Středočeském kraji investovat letos, dosud není rozhodnuto.
Projekt občanského sdružení pomůže Benešovsku Menší opravy a úpravy nádraží chce zajistit projekt Vlídná nádraží v Posázaví, do kterého se zapojilo občanské sdružení Posázavský Pacifik z Čerčan na Benešovsku. Zvelebit se mají všechny zastávky na železniční trase Čerčany - Český Šternberk -Kácov. Sdružení, které propaguje železnici a turistiku v
Pocit, jako by se vrátil o třicet let zpátky, může mít cestující na některých středočeských nádražích. Stavby staré stovky let se mění pomalu.
V nádražní budově v Mnichově Hradišti na Mladoboleslavsku je jediná věc ze současné doby, a sice automat na kávu. Zelené dlaždice na zdech pamatují totalitní režim. Odstrašující pohled byl před časem na tamní toalety, kam se dalo nahlédnout otevřenými dveřmi. Dovnitř pak už vstoupil pouze člověk otrlý nebo ten, co neměl jinou možnost. Nyní jsou dveře uzamčené a klíče u výpravčího.
Ani nádraží v Bakově nad Jizerou na Mladoboleslavsku nevypadá o moc lépe. Na toalety upozorňují dvě cedule, které zřejmě kdysi svítily. Nyní už potřeba nejsou, záchody lze lehce najít podle zápachu. Přestože dveře jsou zavřené a klíče u výpravčího. Nevlídná je čekárna pro cestující - strohá místnost se starými stolky a židlemi. Zdi nádraží „zdobí„ nejrůznější podpisy.
Pozitivní je, že na obou nádražích je uklizeno.
Opravené budovy si cestující pochvalují Naopak na trati z Prahy do Berouna se lidé mohou těšit z nově opravených nádražních budov v Dobřichovicích či Řevnicích.
„Nádraží prokouklo. Má nová okna, fasádu, dlažbu. Vypadá teď moc krásně,„ pochvaluje si jedna z cestujících Marie Vopičková. „Tyhle původní budovy jsou mnohem hezčí než nevkusné krychle, jako je třeba v Berouně,„ dodala.
České dráhy však na opravu všech svých budov nemají peníze. „Finanční prostředky v naší pokladně jsou hodně omezené, nemáme na to zdroje. Máme peníze určené na dopravu a zajištění obslužnosti, ne na údržbu nemovitostí. Proto se to snažíme řešit projektem Živá nádraží,„ uvedl Radek Joklík z tiskového oddělení Českých drah.
Vrámci tohoto projektu spolupracují České dráhy se soukromými investory. Železničáři do projektu vloží majetek a prostory s tím, že soukromé firmy nádraží zrekonstruují. Na oplátku získají do dlouhodobého užívání komerční prostory, které vzniknou v jednotlivých nádražních terminálech. Podle plánů by se budovy velkých nádraží mohly přiblížit moderním obchodním pasážím vybaveným hotely a různými službami.
Letos čeká rekonstrukce stanice v Kolíně a Berouně Letos by tato zásadní rekonstrukce měla začít v Kolíně, investora už má i nádraží v Berouně. Výběrová řízení byla vyhlášena i na stanice Kutná Hora-město, Poděbrady, Příbram, Mělník a Čelákovice. „Další nádraží, jako například Lysá nad Labem nebo Český Brod, mají vypracované studie proveditelnosti a připravují se podklady pro vyhlášení výběrového řízení, v Benešově se už chystá výběrové řízení,„ vyjmenoval Joklík. Do projektu Živá nádraží, který znamená komplexní modernizaci výpravních budov, prostor přednádraží a přilehlých pozemků, jsou zařazeny i Nymburk a Milovice.
Menší nádražní budovy opravují České dráhy ze svých peněz. Spolu s městem se loni podařilo zlepšit stav nádraží ve Vlašimi na Benešovsku. V původní budově Českých drah najdou cestující nejen informace o odjezdu a příjezdu vlaků a autobusů, ale i nové toalety, společnou čekárnu, internetovou studovnu s občerstvením a pokladny. Rekonstrukce stála téměř 45 milionů korun. Částku ze tří čtvrtin uhradily dotace z Evropské unie, téměř 4 miliony korun přispěly České dráhy a zbytek zaplatilo město. Loni bylo opraveno i nádraží v Dobrovici na Mladoboleslavsku.
Kolik budou železničáři do nádraží ve Středočeském kraji investovat letos, dosud není rozhodnuto.
Projekt občanského sdružení pomůže Benešovsku Menší opravy a úpravy nádraží chce zajistit projekt Vlídná nádraží v Posázaví, do kterého se zapojilo občanské sdružení Posázavský Pacifik z Čerčan na Benešovsku. Zvelebit se mají všechny zastávky na železniční trase Čerčany - Český Šternberk -Kácov. Sdružení, které propaguje železnici a turistiku v
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/260038/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/259514/
Brno a Vídeň mají při přestavbě železnice podobné problémy. Rakušané se s nimi vypořádali lépe
Před téměř sto sedmdesáti lety přijel z Vídně do Brna historicky první vlak. A takřka o dvě století později se železniční historie obou měst setkává. Rakouská metropole totiž stejně jako Brno staví nové hlavní nádraží. A Brňané se minulý týden byli ve Vídni „inspirovat„. Mají proč. V porovnání s Brnem staví Vídeň podstatně rozsáhlejší projekt. Je v něm o pár kroků dál.
Zatímco jihomoravská metropole chce rekonstruovat celý železniční průtah městem a přesunout nádraží, ve Vídni mají jiný, ale minimálně stejně složitý úkol. Propojit své vlakové trati.
„Vídeň má dva vlakové uzly a ty jsou spojené pouze tramvají. Když chcete pokračovat vlakem, musíte i se zavazadly na městskou hromadnou dopravu,„ vysvětluje Karl-Johann Hartig z organizace OBB InfrastrukturBau. Tuto službu udělá vídeňské železnici nový tunel. Ze dvou koncových nádraží vznikne nové hlavní nádraží.
S odpůrci se snaží vypořádat každé město po svém V tuto chvíli se ale osudy obou měst protínají. Obě staví nová nádraží, obě se potýkají s odpůrci těchto staveb. S potížemi se ale vyrovnávají zcela rozdílně.
„V každém zasaženém městském okresu děláme pravidelné prezentace pro občany a vydáváme speciální noviny,„ vypočítal radní Vídně Rudolf Schicker, který je odpovědný za oblast dopravy. Tím se podle něj podařilo odpůrce rozsáhlé stavby zasahující nemalou část centra Vídně dostatečně uklidnit.
Primátor Roman Onderka, který se minulý týden účastnil setkání s rakouskými politiky, musel přiznat, že právě zde má Brno mezery. „Snažíme se to měnit, plánujeme kampaně, v parku v Denisových sadech je panorama, jak bude jih Brna vypadat,„ řekl Onderka.
Nové vídeňské nádraží má mít s tím brněnským společné i okolí. Nové plochy mají obsadit developerské firmy se svými administrativními a bytovými komplexy.
Rakušané mají kousek od nádraží obdobu brněnského „jižního centra„, o které je stejně jako o brněnské velký zájem. Těsně u vznikající stanice se rozhodla postavit svoji centrálu například rakouská Erste Bank. „Původně jsme chtěli celou přestavbu zaplatit z peněz za prodej těchto pozemků. To se ukázalo jako nereálné. Pak ale přišel velký investor, který se o pozemky začal zajímat, a s ním přišly i středně velké banky včetně Erste Bank,„ popsal vývoj Schicker. To nakonec znamenalo, že do projektu vložil peníze i stát a náklady přesahující osm set milionů eur se podařilo pokrýt.
Zatímco v Brně se teprve začalo stavět odstavné nádraží a samotná rekonstrukce železničního uzlu a přesun nádraží nezačnou dřív než za rok, Rakušané jsou už dál. A hlavně mají definitivní podobu svého nového nádraží. Pod futuristickou střechou se bude skrývat kolejiště a ještě pod ním budou například podjezdy pro auta, aby železniční stanice netvořila bariéru silničnímu provozu.
Architektonické návrhy, které se vzájemně podobají Nové nádraží chtějí ve Vídni otevřít roku 2013, tedy dva roky před krajním termínem, se kterým počítají Brňané.
Při pohledu na vizualizace vypadá brněnské a vídeňské nádraží podobně. Jenže na rozdíl od rakouských sousedů, kteří stavbu z vizualizace budují, se v Brně ještě počítá se změnami. „Konečná podoba nádraží bude pravděpodobně jiná,„ připustil generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek.
Jak konkrétně by stanice mohla vypadat, však neupřesnil. Návrh na vizualizaci, mimochodem z hlav rakouských architektů, má totiž několik „bolavých míst„. Za prvé je kritizován za nekomfortní otevřená nástupiště a nejasná je také myšlenka takzvané levitující lávky nad tratěmi. Stejně nakonec nemusejí vypadat ani věžáky na obrázcích u obou nádraží. „V našem případě je to pouze orientační podoba, soutěž ještě neproběhla,„ řekl Karl-Johann Hartig.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Před téměř sto sedmdesáti lety přijel z Vídně do Brna historicky první vlak. A takřka o dvě století později se železniční historie obou měst setkává. Rakouská metropole totiž stejně jako Brno staví nové hlavní nádraží. A Brňané se minulý týden byli ve Vídni „inspirovat„. Mají proč. V porovnání s Brnem staví Vídeň podstatně rozsáhlejší projekt. Je v něm o pár kroků dál.
Zatímco jihomoravská metropole chce rekonstruovat celý železniční průtah městem a přesunout nádraží, ve Vídni mají jiný, ale minimálně stejně složitý úkol. Propojit své vlakové trati.
„Vídeň má dva vlakové uzly a ty jsou spojené pouze tramvají. Když chcete pokračovat vlakem, musíte i se zavazadly na městskou hromadnou dopravu,„ vysvětluje Karl-Johann Hartig z organizace OBB InfrastrukturBau. Tuto službu udělá vídeňské železnici nový tunel. Ze dvou koncových nádraží vznikne nové hlavní nádraží.
S odpůrci se snaží vypořádat každé město po svém V tuto chvíli se ale osudy obou měst protínají. Obě staví nová nádraží, obě se potýkají s odpůrci těchto staveb. S potížemi se ale vyrovnávají zcela rozdílně.
„V každém zasaženém městském okresu děláme pravidelné prezentace pro občany a vydáváme speciální noviny,„ vypočítal radní Vídně Rudolf Schicker, který je odpovědný za oblast dopravy. Tím se podle něj podařilo odpůrce rozsáhlé stavby zasahující nemalou část centra Vídně dostatečně uklidnit.
Primátor Roman Onderka, který se minulý týden účastnil setkání s rakouskými politiky, musel přiznat, že právě zde má Brno mezery. „Snažíme se to měnit, plánujeme kampaně, v parku v Denisových sadech je panorama, jak bude jih Brna vypadat,„ řekl Onderka.
Nové vídeňské nádraží má mít s tím brněnským společné i okolí. Nové plochy mají obsadit developerské firmy se svými administrativními a bytovými komplexy.
Rakušané mají kousek od nádraží obdobu brněnského „jižního centra„, o které je stejně jako o brněnské velký zájem. Těsně u vznikající stanice se rozhodla postavit svoji centrálu například rakouská Erste Bank. „Původně jsme chtěli celou přestavbu zaplatit z peněz za prodej těchto pozemků. To se ukázalo jako nereálné. Pak ale přišel velký investor, který se o pozemky začal zajímat, a s ním přišly i středně velké banky včetně Erste Bank,„ popsal vývoj Schicker. To nakonec znamenalo, že do projektu vložil peníze i stát a náklady přesahující osm set milionů eur se podařilo pokrýt.
Zatímco v Brně se teprve začalo stavět odstavné nádraží a samotná rekonstrukce železničního uzlu a přesun nádraží nezačnou dřív než za rok, Rakušané jsou už dál. A hlavně mají definitivní podobu svého nového nádraží. Pod futuristickou střechou se bude skrývat kolejiště a ještě pod ním budou například podjezdy pro auta, aby železniční stanice netvořila bariéru silničnímu provozu.
Architektonické návrhy, které se vzájemně podobají Nové nádraží chtějí ve Vídni otevřít roku 2013, tedy dva roky před krajním termínem, se kterým počítají Brňané.
Při pohledu na vizualizace vypadá brněnské a vídeňské nádraží podobně. Jenže na rozdíl od rakouských sousedů, kteří stavbu z vizualizace budují, se v Brně ještě počítá se změnami. „Konečná podoba nádraží bude pravděpodobně jiná,„ připustil generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek.
Jak konkrétně by stanice mohla vypadat, však neupřesnil. Návrh na vizualizaci, mimochodem z hlav rakouských architektů, má totiž několik „bolavých míst„. Za prvé je kritizován za nekomfortní otevřená nástupiště a nejasná je také myšlenka takzvané levitující lávky nad tratěmi. Stejně nakonec nemusejí vypadat ani věžáky na obrázcích u obou nádraží. „V našem případě je to pouze orientační podoba, soutěž ještě neproběhla,„ řekl Karl-Johann Hartig.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/259495/
V průběhu měsíce února se Českým drahám podařilo obsadit volné místo osobní pokladní v železniční stanici Praha - Horní Počernice. Provozní doba pokladny tak mohla být rozšířena následujícím způsobem: denně od 6:30 do 17:30. Osobní pokladna poskytuje mimo jiné tyto služby: prodej vnitrostátních jízdních dokladů včetně vnitrostátních rezervací, poskytování informací a prodej vybraných jízdních dokladů Pražské integrované dopravy. Dále také poskytuje veškeré služby spojené s vydáním zákaznické karty - tzv. In-karty, která nabízí prostřednictvím svých aplikací slevy a výhody všem typům zákazníků. Bližší informace získáte na www.inkarta.cz a ochotně vám poradí také pokladní v železniční stanici Praha -Horní Počernice.
Na tomto místě také připomínáme, že České dráhy jsou začleněny do systému Pražské integrované dopravy. Na běžné jízdní doklady platné v městské hromadné dopravě lze cestovat také vlakem. Časové jízdenky pro pásma P, 0 a B (tramvajenky) platí ve všech osobních vlacích v úseku Praha - Horní Počernice -Praha Masarykovo nádraží. Ve vlaku lze také použít jízdenky pro jednotlivou jízdu, které je možné označit přímo na nástupišti stanice Praha - Horní Počernice. S Pražskou integrovanou dopravou také nepřímo souvisí nové označení trati 231 (Praha - Nymburk - Kolín), nově mluvíme o příměstské lince S2. V posledních letech se začaly na lince S2 objevovat moderní elektrické jednotky řady 471 -City Elefant. V příštích letech by tyto jednotky měly být postupně nasazovány na všechny spoje této linky. Modernizací v příštích letech projde také samotná železniční stanice v Horních Počernicích. V první řadě by se mělo jednat o tzv. poloperonizaci stanice (vybudování jednoho ostrovního nástupiště) a současně modernizaci zabezpečovacího zařízení v přilehlých traťových úsecích. Dojde tak ke zlepšení propustnosti železniční tratě a s tím související zkrácení jízdních dob na trati. Podstatně významnější vliv na jízdní dobu v úseku Praha - Horní Počernice - Praha Masarykovo nádraží bude mít zahájení provozu Nového spojení v centru Prahy, které zkrátí jízdní dobu v daném úseku o cca 5 minut. K tomu by mělo dojít už koncem tohoto roku.
Na závěr, v souvislosti se začínající cyklistickou sezónou, zmíníme možnost jednoduchým způsobem přepravovat jízdní kola vlaky příměstské dopravy. Stačí nastoupit s jízdním kolem do dveří označených příslušným symbolem a zaplatit průvodčímu jednorázový doklad v ceně 25 Kč za jeden vlak a jedno jízdní kolo. České dráhy přejí všem svým zákazníkům spokojené cestování nejen do školy a do práce, ale také na výlety a na dovolenou.
(Hornopočernický zpravodaj)
Na tomto místě také připomínáme, že České dráhy jsou začleněny do systému Pražské integrované dopravy. Na běžné jízdní doklady platné v městské hromadné dopravě lze cestovat také vlakem. Časové jízdenky pro pásma P, 0 a B (tramvajenky) platí ve všech osobních vlacích v úseku Praha - Horní Počernice -Praha Masarykovo nádraží. Ve vlaku lze také použít jízdenky pro jednotlivou jízdu, které je možné označit přímo na nástupišti stanice Praha - Horní Počernice. S Pražskou integrovanou dopravou také nepřímo souvisí nové označení trati 231 (Praha - Nymburk - Kolín), nově mluvíme o příměstské lince S2. V posledních letech se začaly na lince S2 objevovat moderní elektrické jednotky řady 471 -City Elefant. V příštích letech by tyto jednotky měly být postupně nasazovány na všechny spoje této linky. Modernizací v příštích letech projde také samotná železniční stanice v Horních Počernicích. V první řadě by se mělo jednat o tzv. poloperonizaci stanice (vybudování jednoho ostrovního nástupiště) a současně modernizaci zabezpečovacího zařízení v přilehlých traťových úsecích. Dojde tak ke zlepšení propustnosti železniční tratě a s tím související zkrácení jízdních dob na trati. Podstatně významnější vliv na jízdní dobu v úseku Praha - Horní Počernice - Praha Masarykovo nádraží bude mít zahájení provozu Nového spojení v centru Prahy, které zkrátí jízdní dobu v daném úseku o cca 5 minut. K tomu by mělo dojít už koncem tohoto roku.
Na závěr, v souvislosti se začínající cyklistickou sezónou, zmíníme možnost jednoduchým způsobem přepravovat jízdní kola vlaky příměstské dopravy. Stačí nastoupit s jízdním kolem do dveří označených příslušným symbolem a zaplatit průvodčímu jednorázový doklad v ceně 25 Kč za jeden vlak a jedno jízdní kolo. České dráhy přejí všem svým zákazníkům spokojené cestování nejen do školy a do práce, ale také na výlety a na dovolenou.
(Hornopočernický zpravodaj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/259484/
V Starom Smokovci:http://www.sme.sk/c/3836550/Zeleznicnu-stanicu-v-Starom-Smokovci-do-leta-zrekonstruuju.html 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/259059/
Když Rostislav Čtvrtníček občas vystoupí z vlaku na vyškovském nádraží, má hodně co dělat, aby se nepropadl hanbou. Zašlá nádražní budova se spoustou čmáranic, nevzhledná nástupiště a o čekárně ani nemluvě.
„Je to ostuda. Když sem přijede nějaký turista, musí mít strašný dojem. V čekárně jsou cítit záchody. Když člověk vystoupí a vidí to tady, může mít chuť jít třeba do nádražní hospůdky? Myslím, že ani ne. Ata je v porovnání s nádražím v hodně dobrém stavu,„ svěřil se Čtvrtníček.
Že by si nádraží zasloužilo rozsáhlou rekonstrukci, je podle něj věc, o které by nikdo neměl ani diskutovat. Snad taky proto ho vedení Českých drah vybralo do projektu Živá nádraží. Jeho cílem je přetvořit železniční stanice v součásti života městských center, kam lidé rádi chodí, nejen když cestují. Podnik si proto nechal zpracovat studii.
„Materiál doporučuje vyhlásit výběrové řízení na firmu, která se do projektu zapojí,„ uvedla mluvčí Markéta Krausová. Zda bude podnik při hledání úspěšný, není jisté. „Partnera se nám vůbec nemusí podařit najít, lokalita se firmám může zdát nevýhodná. Přesto doufáme, že ho získáme,„ doplnila mluvčí.
Pokud se tak nestane, České dráhy se podle ní pustí do rekonstrukce na vlastní pěst. „Nalezení partnera by však celý proces rekonstrukce urychlilo,„ dodala Krausová.
Vyškovský místostarosta Roman Celý, který má na starosti dopravu, však plánům drah moc nevěří.
„Je to už určitě déle než čtyři roky, kdy jsme s vedením Českých drah vedli jednání o vybudování další trati mezi stanicemi. Zatím se však nic neděje. Myslím, že to s opravou nádraží bude podobné. Není to skepse, ale fakt,„ myslí si Celý.
Podle něj by si ovšem nádraží určitě zasloužilo opravu. „Mohlo by to mít v budoucnu velký regionální význam, kdyby se zvýšil počet vlakových spojů v okrese,„ doplnil vyškovský místostarosta.
(Blanenský deník)
„Je to ostuda. Když sem přijede nějaký turista, musí mít strašný dojem. V čekárně jsou cítit záchody. Když člověk vystoupí a vidí to tady, může mít chuť jít třeba do nádražní hospůdky? Myslím, že ani ne. Ata je v porovnání s nádražím v hodně dobrém stavu,„ svěřil se Čtvrtníček.
Že by si nádraží zasloužilo rozsáhlou rekonstrukci, je podle něj věc, o které by nikdo neměl ani diskutovat. Snad taky proto ho vedení Českých drah vybralo do projektu Živá nádraží. Jeho cílem je přetvořit železniční stanice v součásti života městských center, kam lidé rádi chodí, nejen když cestují. Podnik si proto nechal zpracovat studii.
„Materiál doporučuje vyhlásit výběrové řízení na firmu, která se do projektu zapojí,„ uvedla mluvčí Markéta Krausová. Zda bude podnik při hledání úspěšný, není jisté. „Partnera se nám vůbec nemusí podařit najít, lokalita se firmám může zdát nevýhodná. Přesto doufáme, že ho získáme,„ doplnila mluvčí.
Pokud se tak nestane, České dráhy se podle ní pustí do rekonstrukce na vlastní pěst. „Nalezení partnera by však celý proces rekonstrukce urychlilo,„ dodala Krausová.
Vyškovský místostarosta Roman Celý, který má na starosti dopravu, však plánům drah moc nevěří.
„Je to už určitě déle než čtyři roky, kdy jsme s vedením Českých drah vedli jednání o vybudování další trati mezi stanicemi. Zatím se však nic neděje. Myslím, že to s opravou nádraží bude podobné. Není to skepse, ale fakt,„ myslí si Celý.
Podle něj by si ovšem nádraží určitě zasloužilo opravu. „Mohlo by to mít v budoucnu velký regionální význam, kdyby se zvýšil počet vlakových spojů v okrese,„ doplnil vyškovský místostarosta.
(Blanenský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258647/
Cestující první třídy ranního rychlíku jedoucího z Prahy do Děčína nemají šanci vystoupit na druhé nástupiště, vlak má pravidelně osm vozů. Kde se asi na nádraží za 2 miliardy stala chyba? Přitom třetí nástupiště je dlouhé tolik, že se k němu vejdou i delší vlaky, než je ten s osmi vagony...
(Ústecký deník)
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258471/
Muže v červené čepici už nebude potřeba, stanice je dálkově řízena ze Slatiňan
Zdejší železniční stanice se vylidní. Včera skončil provoz pokladny, zakrátko položí definitivně na stůl čepici a plácačku i výpravčí stanice. Automatizací ubývají pracovní místa.
O práci v chrastecké železniční stanici přišly dvě ženy. Jedna zde byla zaměstnána na stálo, druhá byla takzvanou „střídačkou„. Ředitel Krajského centra osobní dopravy Pardubice Michal Štěpán tvrdí, že žádná z pokladních na dlažbě nezůstane. „Práci pro ně máme, a to ve Žďárci u Skutče, Slatiňanech i v Chrudimi. Měli jsme nepatrnou rezervu pro tyto účely,„ ujišťuje Štěpán. Osobní pokladna v Chrasti byla zrušena pro nízkou efektivitu a také z důvodu zavedení dálkového řízení dopravy na trati Chrudim – Žďárec u Skutče. Právě proto už zakrátko nebude třeba ani výpravčích s červenou čepicí a plácačkou .
Chrastecká stanice sice osiří, ale podle našich informací zůstane pro cestující zpřístupněna alespoň čekárna. Končí tak její bohatá historie, která měla ve východních Čechách velký význam díky trati Chrast – Hrochův Týnec. Za jejím vznikem stál cukrovar, po kterém už také zůstalo jen torzo. Koleje mezi oběma zastávkami byly vytrhány, trať ukončila svou činnost v roce 1978. České dráhy rovněž nedávno zrušily zastávku Chrast – město, i když ještě před deseti lety vedení radnice uvažovalo tento dvoukilometrový úsek kolejí obnovit pro cestující, kteří musí chodit na vlak s velkým předstihem.
(Chrudimský deník)
Zdejší železniční stanice se vylidní. Včera skončil provoz pokladny, zakrátko položí definitivně na stůl čepici a plácačku i výpravčí stanice. Automatizací ubývají pracovní místa.
O práci v chrastecké železniční stanici přišly dvě ženy. Jedna zde byla zaměstnána na stálo, druhá byla takzvanou „střídačkou„. Ředitel Krajského centra osobní dopravy Pardubice Michal Štěpán tvrdí, že žádná z pokladních na dlažbě nezůstane. „Práci pro ně máme, a to ve Žďárci u Skutče, Slatiňanech i v Chrudimi. Měli jsme nepatrnou rezervu pro tyto účely,„ ujišťuje Štěpán. Osobní pokladna v Chrasti byla zrušena pro nízkou efektivitu a také z důvodu zavedení dálkového řízení dopravy na trati Chrudim – Žďárec u Skutče. Právě proto už zakrátko nebude třeba ani výpravčích s červenou čepicí a plácačkou .
Chrastecká stanice sice osiří, ale podle našich informací zůstane pro cestující zpřístupněna alespoň čekárna. Končí tak její bohatá historie, která měla ve východních Čechách velký význam díky trati Chrast – Hrochův Týnec. Za jejím vznikem stál cukrovar, po kterém už také zůstalo jen torzo. Koleje mezi oběma zastávkami byly vytrhány, trať ukončila svou činnost v roce 1978. České dráhy rovněž nedávno zrušily zastávku Chrast – město, i když ještě před deseti lety vedení radnice uvažovalo tento dvoukilometrový úsek kolejí obnovit pro cestující, kteří musí chodit na vlak s velkým předstihem.
(Chrudimský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258467/
Novou železniční zastávku v Pomezí nad Ohří včera slavnostně otevřel starosta obce Ladislav Dolhý, poslanec Pavel Hojda a zástupci Českých drah a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).
Ačkoliv si obyvatelé zastávku přáli, stále není jasné, kdy poslouží prvním cestujícím. „Provoz nové zastávky bude možný až po zapracování do jízdního řádu a tady samozřejmě záleží na objednateli dopravy,„ uvedl mluvčí Českých drah Radek Joklík. „Od červnové změny jízdního řádu to pravděpodobně ještě nebude,„ vysvětlil.
Starosta byl na stavbu náležitě pyšný. „Jsme ve sdružení německých obcí, takže byl o zastávku obrovský zájem,„ sdělil starosta Pomezí Ladislav Dolhý. „Předpokládáme, že se díky zastávce oživí také turistický ruch.„ Druhým pozitivem zastávky je fakt, že budou mít místní lepší spojení s většími městy. „Autobus pozdě večer nejezdí.„
U nové železniční zastávky se nachází také starý železniční přejezd, který ovšem není osazen signalizací. I když sem budou proudit desítky lidí například do blízkého lesa, žádná úprava přejezdu se neplánuje. „Přestože se tu přejezd nachází, nebudeme ho zatím nijak upravovat,„ sdělil náměstek ředitele SŽDC Jan Větrovec. „Okolí přejezdu však bude vyrovnáno do roviny při plánované výstavbě železničního koridoru. Ale přejezdové výstražné zařízení se zde stavět nebude,„ dodal.
Stavbu financoval Státní fond dopravní infrastruktury, a to více než dvěma miliony korun. Obec se na projektu finančně nepodílela.
(Chebský deník)
Ačkoliv si obyvatelé zastávku přáli, stále není jasné, kdy poslouží prvním cestujícím. „Provoz nové zastávky bude možný až po zapracování do jízdního řádu a tady samozřejmě záleží na objednateli dopravy,„ uvedl mluvčí Českých drah Radek Joklík. „Od červnové změny jízdního řádu to pravděpodobně ještě nebude,„ vysvětlil.
Starosta byl na stavbu náležitě pyšný. „Jsme ve sdružení německých obcí, takže byl o zastávku obrovský zájem,„ sdělil starosta Pomezí Ladislav Dolhý. „Předpokládáme, že se díky zastávce oživí také turistický ruch.„ Druhým pozitivem zastávky je fakt, že budou mít místní lepší spojení s většími městy. „Autobus pozdě večer nejezdí.„
U nové železniční zastávky se nachází také starý železniční přejezd, který ovšem není osazen signalizací. I když sem budou proudit desítky lidí například do blízkého lesa, žádná úprava přejezdu se neplánuje. „Přestože se tu přejezd nachází, nebudeme ho zatím nijak upravovat,„ sdělil náměstek ředitele SŽDC Jan Větrovec. „Okolí přejezdu však bude vyrovnáno do roviny při plánované výstavbě železničního koridoru. Ale přejezdové výstražné zařízení se zde stavět nebude,„ dodal.
Stavbu financoval Státní fond dopravní infrastruktury, a to více než dvěma miliony korun. Obec se na projektu finančně nepodílela.
(Chebský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258466/
Neviem, ci to na fore niekde uz bolo preberane. Ma niekto informacie o zmenach na stanici v Kosiciach? Vraj sa ma upravovat interier. Ale chysta sa aj prestavba celej stanice. Vie niekto nieco viac? Dakujem.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258293/
Budova místního vlakového nádraží se po létech slibů a marného očekávání konečně dočkala kompletní opravy. Však to již potřebovala. V závěru loňského roku byla zahájena nejdříve výměnou oken a dveří. Pokračuje v tomto roce novou střechou a omítkou, rekonstrukcí čekárny a v ní nově umístěnými veřejnými záchody. Teď ještě aby se městu podařilo prosadit opravu příjezdové silnice a celý prostor bude patřit k místům, za které se město Kopidlno nebude muset stydět.
(Jičínský deník)
(Jičínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258191/
Rodina přijede do Chebu na vlakové nádraží, pod střechou přejde do nedaleké moderní budovy dopravního terminálu a tam se rozhodne, jestli bude dál pokračovat autobusem či pojede na výlet na kole, které si přímo v místě zapůjčí.
Tak nějak může vypadat návštěva Chebu poté, co město společně s Karlovarským krajem postaví nový moderní dopravní terminál za desítky miliónů korun. Začít by se mělo už příští rok v létě.
„Současné nádraží z roku 1966 odpovídalo tehdejší době, dnes už jeho parametry a kapacita nevyhovují,„ řekl ředitel Autobusů Karlovy Vary Zdeněk Suchan.
Centrální budova dopravního terminálu má ležet v těsném sousedství vlakového nádraží a má mít tvar šestiúhelníku.
V něm naleznou zázemí jak cestující například občerstvení, možná i půjčovnu kol, infocentrum a úschovnu, tak šoféři autobusů, kteří tam budu mít odpočinkovou místnost.
Současná stání bez zastřešení nahradí dvanáct odjezdových míst s přístřešky, přibude i zeleň, která má tvořit protihlukovou a protiprachovou clonu. Cestující se zřejmě setkají i s další novinkou, takzvanými dynamickými odjezdy. Ty už fungují především v zahraničí. „Autobusy by odjížděly z různých stanovišť podle potřeby, takže nástupišť by nemuselo být tolik, ušetří se místo,„ vysvětlil stručně Suchan. Cestující by se o každém odjezdu měli dozvědět v dostatečném předstihu z informačních tabulí.
Zatímco výstavba současného nádraží si tehdy vyžádala přibližně 1,2 miliónu, to plánované bude podstatně dražší. „Odhadované náklady jsou zatím kolem 80 miliónů. Z toho by měla dotace z EU tvořit 85 %, 7,5 % je podpora ze státního rozpočtu a 7,5 % je podíl žadatele,„ uvedl Petr Uhříček z Agentury projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje. Chebský terminál by měl být dokončen nejpozději do června roku 2011.
Podobné terminály ve spolupráci s krajem připravují i Sokolov a Mariánské Lázně.
(Právo)
Tak nějak může vypadat návštěva Chebu poté, co město společně s Karlovarským krajem postaví nový moderní dopravní terminál za desítky miliónů korun. Začít by se mělo už příští rok v létě.
„Současné nádraží z roku 1966 odpovídalo tehdejší době, dnes už jeho parametry a kapacita nevyhovují,„ řekl ředitel Autobusů Karlovy Vary Zdeněk Suchan.
Centrální budova dopravního terminálu má ležet v těsném sousedství vlakového nádraží a má mít tvar šestiúhelníku.
V něm naleznou zázemí jak cestující například občerstvení, možná i půjčovnu kol, infocentrum a úschovnu, tak šoféři autobusů, kteří tam budu mít odpočinkovou místnost.
Současná stání bez zastřešení nahradí dvanáct odjezdových míst s přístřešky, přibude i zeleň, která má tvořit protihlukovou a protiprachovou clonu. Cestující se zřejmě setkají i s další novinkou, takzvanými dynamickými odjezdy. Ty už fungují především v zahraničí. „Autobusy by odjížděly z různých stanovišť podle potřeby, takže nástupišť by nemuselo být tolik, ušetří se místo,„ vysvětlil stručně Suchan. Cestující by se o každém odjezdu měli dozvědět v dostatečném předstihu z informačních tabulí.
Zatímco výstavba současného nádraží si tehdy vyžádala přibližně 1,2 miliónu, to plánované bude podstatně dražší. „Odhadované náklady jsou zatím kolem 80 miliónů. Z toho by měla dotace z EU tvořit 85 %, 7,5 % je podpora ze státního rozpočtu a 7,5 % je podíl žadatele,„ uvedl Petr Uhříček z Agentury projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje. Chebský terminál by měl být dokončen nejpozději do června roku 2011.
Podobné terminály ve spolupráci s krajem připravují i Sokolov a Mariánské Lázně.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258189/
V červnu začne rekonstrukce nástupiště vlakového nádraží v Kroměříži. Potrvá dva roky
Zásadní proměnou projde vlakové nádraží v Kroměříži. Rekonstrukcí za 430 milionů korun získá jeho nástupiště moderní tvář. Opravy začnou v červnu a potrvají do poloviny roku 2009.
Co se na nádraží změní? Hrbolaté kolejiště z udusané hlíny zmizí. Nahradí je moderní nástupiště z betonových desek usazených půl metru nad kolejemi. Lidem se tak výrazně usnadní nástup do vagonů.
Pro vlaky ve směru Kojetín - Hulín vznikne nový 260 metrů dlouhý oboustranný nástupní ostrůvek. Na něm budou stát dva dvanáctimetrové osvětlené přístřešky s elektronickými informačními tabulemi a lavičkami. K nástupišti povede od středu nádražní budovy pět metrů široký pěší přechod přes koleje.
Druhý, jednostranný nástupní ostrůvek dlouhý 90 metrů vznikne na místě dnešního skladiště napravo od nádražní budovy. Sloužit bude cestujícím jedoucím směrem na Zdounky a Zborovice.
Obě nástupiště budou vybavena novým elektronickým informačním systémem. Celé nádraží bude bezbariérové. „Kolejiště bude vylepšeno tak, aby se minimalizovalo vjíždění posunujících drážních vozidel na přejezd přes frekventovanou Hulínskou ulici,„ sdělila Anna Kodysová ze Správy železniční dopravní cesty, která je investorem akce. Správa se tak chystá vyměnit skoro celé kolejiště, a to včetně podloží, systému odvodnění a výměny elektrokabelů. Nádraží tím získá také 16 dálkově ovládaných a elektricky vyhřívaných výhybek.
Ty už napříště nebude třeba za nízkých teplot ručně rozmrazovat a měla by se tak omezit zpoždění vlaků.
Cestující budou týden vozit náhradní autobusy Na nádraží přibude jedna osvětlovací věž, ostatní budou opraveny. Nádraží získá nový zabezpečovací systém a dva nové přejezdy se závorami a výstražníky. „Nádraží tak získá všechno, co má moderní stanice mít,„ tvrdí Kodysová.
Jak však pocítí tak velkou přestavbu cestující? „Především budou dva roky procházet staveništěm. Hned zkraje stavebních prací ale budou muset cestující v úseku Kroměříž -Zborovice přibližně sedm dní jezdit náhradními autobusy,„ upozornila Kodysová.
O náklady na rekonstrukci se podělí přibližně stejným dílem Státní fond dopravní infrastruktury a fondy Evropské unie.
Výluku kvůli opravě přejezdu přes Hulínskou ulici řidiči nepocítí. Tou dobou totiž bude ulice uzavřena kvůli opravě blízkého silničního mostu. „Opravy budou probíhat zároveň,„ řekl starosta Kroměříže Miloš Malý.
* Obnova nádraží Co bude nového - Oboustranný nástupní ostrůvek pro vlaky ve směrech Kojetín a Hulín naproti nádražní budovy bude dlouhý 260 metrů. Bude mít dva přístřešky a elektronický informační systém. - Přibude nový 90 metrů dlouhý nástupní ostrůvek pro cestující do Zdounek a Zborovic. - Opravy přijdou na 430 milionů.
(Mladá fronta DNES)
Zásadní proměnou projde vlakové nádraží v Kroměříži. Rekonstrukcí za 430 milionů korun získá jeho nástupiště moderní tvář. Opravy začnou v červnu a potrvají do poloviny roku 2009.
Co se na nádraží změní? Hrbolaté kolejiště z udusané hlíny zmizí. Nahradí je moderní nástupiště z betonových desek usazených půl metru nad kolejemi. Lidem se tak výrazně usnadní nástup do vagonů.
Pro vlaky ve směru Kojetín - Hulín vznikne nový 260 metrů dlouhý oboustranný nástupní ostrůvek. Na něm budou stát dva dvanáctimetrové osvětlené přístřešky s elektronickými informačními tabulemi a lavičkami. K nástupišti povede od středu nádražní budovy pět metrů široký pěší přechod přes koleje.
Druhý, jednostranný nástupní ostrůvek dlouhý 90 metrů vznikne na místě dnešního skladiště napravo od nádražní budovy. Sloužit bude cestujícím jedoucím směrem na Zdounky a Zborovice.
Obě nástupiště budou vybavena novým elektronickým informačním systémem. Celé nádraží bude bezbariérové. „Kolejiště bude vylepšeno tak, aby se minimalizovalo vjíždění posunujících drážních vozidel na přejezd přes frekventovanou Hulínskou ulici,„ sdělila Anna Kodysová ze Správy železniční dopravní cesty, která je investorem akce. Správa se tak chystá vyměnit skoro celé kolejiště, a to včetně podloží, systému odvodnění a výměny elektrokabelů. Nádraží tím získá také 16 dálkově ovládaných a elektricky vyhřívaných výhybek.
Ty už napříště nebude třeba za nízkých teplot ručně rozmrazovat a měla by se tak omezit zpoždění vlaků.
Cestující budou týden vozit náhradní autobusy Na nádraží přibude jedna osvětlovací věž, ostatní budou opraveny. Nádraží získá nový zabezpečovací systém a dva nové přejezdy se závorami a výstražníky. „Nádraží tak získá všechno, co má moderní stanice mít,„ tvrdí Kodysová.
Jak však pocítí tak velkou přestavbu cestující? „Především budou dva roky procházet staveništěm. Hned zkraje stavebních prací ale budou muset cestující v úseku Kroměříž -Zborovice přibližně sedm dní jezdit náhradními autobusy,„ upozornila Kodysová.
O náklady na rekonstrukci se podělí přibližně stejným dílem Státní fond dopravní infrastruktury a fondy Evropské unie.
Výluku kvůli opravě přejezdu přes Hulínskou ulici řidiči nepocítí. Tou dobou totiž bude ulice uzavřena kvůli opravě blízkého silničního mostu. „Opravy budou probíhat zároveň,„ řekl starosta Kroměříže Miloš Malý.
* Obnova nádraží Co bude nového - Oboustranný nástupní ostrůvek pro vlaky ve směrech Kojetín a Hulín naproti nádražní budovy bude dlouhý 260 metrů. Bude mít dva přístřešky a elektronický informační systém. - Přibude nový 90 metrů dlouhý nástupní ostrůvek pro cestující do Zdounek a Zborovic. - Opravy přijdou na 430 milionů.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/257861/
Obce i sdružení marně hledají partnery ve složité státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a akciové společnosti České dráhy (ČD) pro jednání, jak zpustošené objekty zvelebit a využít ve prospěch cestujících i místních obyvatel.
Ve čtvrtek se z iniciativy občanského sdružení Asociace Entente Florale CZ uskutečnila propagační jízda zvláštním historickým vláčkem z Benešova do Českého Šternberku. Cestou přistupovali představitelé radnic z Posázaví, jež mají o zvelebení zastávek a nádražíček i jejich okolí, zájem.
Společného jednání se však k lítosti organizátorů i zastupitelů nezúčastnili zodpovědní úředníci ze zmíněných organizací, kteří mají rozhodovací pravomoc.
Obce i sdružení nemohou ze svých rozpočtů do cizího majetku investovat. Zároveň se vytrácí možnost využití dotací.
Po rozštěpení původních Českých drah na státní (správa a údržba tratí) a akciovou společnost (provoz), se ČD rozdrobila na dceřiné společnosti. Nákladní a osobní vlaková doprava fungují od ledna organizačně, majetkově a účetně samostatně.
Nyní se jedná o přeřazení dalších stovek provozních pracovníků ČD pod SŽDC. S tím souvisí i dělení budov. Zjednodušeně řečeno: výpravní budova patří provozu, depo nákladních lokomotiv i s okolím ČD - Cargo, depo motoráčků ČD - osobní doprava, strojové a opuštěné montážní základny zase jiným složkám.
„Pokud jsem se před rokem s někým z železnice na něčem dohodl, tak teď už ne. Ten člověk je prostě jinde,„ povzdechl si starosta vesničkyz Posázaví.
(Benešovský deník)