Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Příjezdem mezinárodního regionálního vlaku 2310 ze sousedního Rakouska byla v pravé poledne v pondělí 16. června předána do užívání v Břeclavi dvě zbrusu nová nástupiště, ale také nový informační systém typu Elektročas, který nahradil zastaralý Pragotron. Předání proběhlo bez větších oficialit za přítomnosti zástupců novin a televizních stanic.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26nast.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26nast.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276982/
V příjemné atmosféře vládního salonku vlídného, i když rozestavěného pražského hlavního nádraží se uskutečnilo 18. června vyhlášení vítězů v pořadí již druhého ročníku veřejné hlasovací soutěže o nejkrásnější nádraží. Pořádá ji občanské sdružení Asociace Entente Florale, Souznění, s partnerstvím ČD, SŽDC, Plzeňské dráhy, mikroregionu Konstatinolázeňsko a za podpory firem JLV a Sempra.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26trut.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26trut.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276981/
V Ústí vyroste nové hlavní nádraží. Správa železnice zde chce prostavět až dvě miliardy korun
Už za tři roky se zcela promění vstupní brána do města Ústí nad Orlicí. Alespoň pro ty, kteří cestují vlakem. Správci českých železnic totiž předpokládají, že v roce 2011 dokončí stavbu zcela nového hlavního nádraží v Ústí. Pokud ji ovšem památkáři dovolí zahájit. „Stará budova překáží nové konfiguraci kolejiště, díky níž by tady vlaky mohly dosáhnout vyšších rychlostí. Navíc je ve špatném technickém stavu a provozu již nevyhovuje,„ říká Anna Kodysová, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Tato státní instituce, která spravuje a provozuje kolejiště a železniční stanice v zemi, chystá naprosto radikální přeměnu orlickoústeckého nádraží v rámci přestavby železničního koridoru mezi Prahou a Olomoucí. Kvůli rychlejšímu provozu na trati chce napřímit koleje v údolí Tiché Orlice. Stanice v Ústí tedy projde stavební přeměnou stejně jako trať v nedalekém Brandýse nad Orlicí. Vlaky, které Ústím jen projíždějí, by tady pak mohly dosahovat rychlostí 130 kilometrů v hodině.
Přestavba nádraží vyjde na 1,5 až 2 miliardy Nepůjde vůbec o levnou záležitost. „Nechceme se zatím pouštět do přesnějších údajů, teprve zpracováváme projekt. Odhad je ale mezi 1,5 až dvěma miliardami korun. Předpokládáme, že se nám podaří dosáhnout i na evropské peníze,„ říká Kodysová. Zástupci Správy železniční dopravní cesty již projekt nového nádraží představili zastupitelům Ústí nad Orlicí. Nová budova nádraží má stát jižněji a přibližně padesát metrů od budovy stávající. Cestující spolu s ní dostanou lepší zázemí: k nástupištím projdou podchody, příjezdová cesta k budově již nepovede přes úrovňový železniční přejezd, ale auta se sem dostanou díky přemostění. Nové nádraží by mělo mít také mnohem větší parkoviště. To současné již dávno kapacitně nestačí.
Představitelé Ústí ovšem nejsou s navrženou podobou železniční stanice úplně spokojeni.
„Zásadní připomínku jsme měli ke vzhledu nádražní budovy. Navržené nádraží na nás působí jako dvě krychle. Pokud budeme moci, budeme proto usilovat o úpravu projektu. Víme, že se staví jiná nádraží a jsou z našeho pohledu daleko hezčí,„ uvedl místostarosta Ústí Luboš Bäuchel.
Ústečtí si budou vzhled nového nádraží hlídat už proto, že kvůli němu mají přijít o ceněnou nádražní budovu z roku 1874. Ta může ještě celou stavbu zkomplikovat. Ministerstvo kultury totiž posuzuje návrh na její zápis mezi kulturní památky. „Rozhodnutí by mělo padnout do měsíce,„ uvedla Renata Slámková z informační kanceláře ministerstva.
Budova současného nádraží se dokonce letos dostala mezi deset finalistů soutěže o nejkrásnější nádraží České republiky, kterou pořádá občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ - Souznění. Podle přednosty stanice Ústí nad Orlicí Františka Jandla je budova skutečně výjimečná, ale z hlediska provozu potřebuje Ústí nové moderní nádraží. Navíc prý jedna perla na železnici městu zůstane. „Budova stanice Ústí nad Orlicí - město je ještě zajímavější. Pochází z roku 1855,„ uvedl Jandl.
(Mladá fronta DNES)
Už za tři roky se zcela promění vstupní brána do města Ústí nad Orlicí. Alespoň pro ty, kteří cestují vlakem. Správci českých železnic totiž předpokládají, že v roce 2011 dokončí stavbu zcela nového hlavního nádraží v Ústí. Pokud ji ovšem památkáři dovolí zahájit. „Stará budova překáží nové konfiguraci kolejiště, díky níž by tady vlaky mohly dosáhnout vyšších rychlostí. Navíc je ve špatném technickém stavu a provozu již nevyhovuje,„ říká Anna Kodysová, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.
Tato státní instituce, která spravuje a provozuje kolejiště a železniční stanice v zemi, chystá naprosto radikální přeměnu orlickoústeckého nádraží v rámci přestavby železničního koridoru mezi Prahou a Olomoucí. Kvůli rychlejšímu provozu na trati chce napřímit koleje v údolí Tiché Orlice. Stanice v Ústí tedy projde stavební přeměnou stejně jako trať v nedalekém Brandýse nad Orlicí. Vlaky, které Ústím jen projíždějí, by tady pak mohly dosahovat rychlostí 130 kilometrů v hodině.
Přestavba nádraží vyjde na 1,5 až 2 miliardy Nepůjde vůbec o levnou záležitost. „Nechceme se zatím pouštět do přesnějších údajů, teprve zpracováváme projekt. Odhad je ale mezi 1,5 až dvěma miliardami korun. Předpokládáme, že se nám podaří dosáhnout i na evropské peníze,„ říká Kodysová. Zástupci Správy železniční dopravní cesty již projekt nového nádraží představili zastupitelům Ústí nad Orlicí. Nová budova nádraží má stát jižněji a přibližně padesát metrů od budovy stávající. Cestující spolu s ní dostanou lepší zázemí: k nástupištím projdou podchody, příjezdová cesta k budově již nepovede přes úrovňový železniční přejezd, ale auta se sem dostanou díky přemostění. Nové nádraží by mělo mít také mnohem větší parkoviště. To současné již dávno kapacitně nestačí.
Představitelé Ústí ovšem nejsou s navrženou podobou železniční stanice úplně spokojeni.
„Zásadní připomínku jsme měli ke vzhledu nádražní budovy. Navržené nádraží na nás působí jako dvě krychle. Pokud budeme moci, budeme proto usilovat o úpravu projektu. Víme, že se staví jiná nádraží a jsou z našeho pohledu daleko hezčí,„ uvedl místostarosta Ústí Luboš Bäuchel.
Ústečtí si budou vzhled nového nádraží hlídat už proto, že kvůli němu mají přijít o ceněnou nádražní budovu z roku 1874. Ta může ještě celou stavbu zkomplikovat. Ministerstvo kultury totiž posuzuje návrh na její zápis mezi kulturní památky. „Rozhodnutí by mělo padnout do měsíce,„ uvedla Renata Slámková z informační kanceláře ministerstva.
Budova současného nádraží se dokonce letos dostala mezi deset finalistů soutěže o nejkrásnější nádraží České republiky, kterou pořádá občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ - Souznění. Podle přednosty stanice Ústí nad Orlicí Františka Jandla je budova skutečně výjimečná, ale z hlediska provozu potřebuje Ústí nové moderní nádraží. Navíc prý jedna perla na železnici městu zůstane. „Budova stanice Ústí nad Orlicí - město je ještě zajímavější. Pochází z roku 1855,„ uvedl Jandl.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276503/
Na Masarykovo nádraží budou dál jezdit vlaky. Záměr magistrátu zrušit koleje a zastavět areál komerčními budovami vzal za své. České dráhy mají s nádražím zcela jiné plány.
Masarykovo nádraží má do dvou let projít zásadní rekonstrukcí. Vítěz výběrového řízení, společnost Masaryk Station Developement, čeká už jen na změnu územního plánu a stavební povolení. „To bychom měli dostat na jaře a v létě chceme začít s rekonstrukcí. Když vše půjde hladce, tedy i spolupráce s památkáři, skončíme na podzim roku 2010,„ řekli deníku 24 HODIN zástupci firmy.
Masarykovo nádraží zůstane nádražím
Zprávy médií, která minulý týden informovala, že Masarykovo nádraží přestane plnit svůj účel a na jeho místě vzniknou komerční stavby, včera České dráhy dementovaly. „Před lety o tom pražský magistrát uvažoval, ale my si nemůžeme dovolit ztratit tak významný dopravní uzel. Na nádraží dojde k minimálnímu zásahu do kolejiště,„ uvedly.
S Florencí se zatím nepropojí
V nejbližších letech se ani nepropojí s autobusovým nádražím Florenc, které příští rok otevře novou odbavovací halu, ani se nezačnou stavět nové perony pod stávajícím nádražím. O tom se totiž také vážně uvažovalo. V Praze měl první model začít fungovat na hlavním nádraží, kde by podzemní nádraží navázalo na trasu metra D. Ovšem ani tam do uvedení této nové trasy do provozu nic takového nevznikne.
Nástupiště se o několik metrů zkrátí
Z Masarykova nádraží měly vlaky jezdit pod zemí na Smíchov. Ve skutečnosti ale po rekonstrukci zůstanou na nádraží „slepé„ koleje.
První etapa přestavby nádraží začne zřejmě od severní strany k Florenci a skončí u současných pokladen. Nástupiště se zkrátí zhruba o dvanáct až patnáct metrů. O stejnou délku by se měly posunout toalety, pokladny se přestěhují k nástupištím. Nové nádraží nabídne několik fast foodů, knihkupectví a minimum butiků s oblečením. Kasino bude v areálu fungovat dál.
Památkáři chtějí být nekompromisní
„Při rekonstrukci budeme hodně nekompromisní. Trváme na zachování peronů, staré budovy a odbavovací haly. Rádi bychom tam po rekonstrukci otevřeli lapidárium či muzeum železnice, jako má Paříž,„ řekl včera šéf pražských památkářů Jan Kněžínek.
(24 hodin)
Už jsem se lekl, že to tomu pražskému bürgermeisterovi Janu Bürgermeisterovi vyjde.
Masarykovo nádraží má do dvou let projít zásadní rekonstrukcí. Vítěz výběrového řízení, společnost Masaryk Station Developement, čeká už jen na změnu územního plánu a stavební povolení. „To bychom měli dostat na jaře a v létě chceme začít s rekonstrukcí. Když vše půjde hladce, tedy i spolupráce s památkáři, skončíme na podzim roku 2010,„ řekli deníku 24 HODIN zástupci firmy.
Masarykovo nádraží zůstane nádražím
Zprávy médií, která minulý týden informovala, že Masarykovo nádraží přestane plnit svůj účel a na jeho místě vzniknou komerční stavby, včera České dráhy dementovaly. „Před lety o tom pražský magistrát uvažoval, ale my si nemůžeme dovolit ztratit tak významný dopravní uzel. Na nádraží dojde k minimálnímu zásahu do kolejiště,„ uvedly.
S Florencí se zatím nepropojí
V nejbližších letech se ani nepropojí s autobusovým nádražím Florenc, které příští rok otevře novou odbavovací halu, ani se nezačnou stavět nové perony pod stávajícím nádražím. O tom se totiž také vážně uvažovalo. V Praze měl první model začít fungovat na hlavním nádraží, kde by podzemní nádraží navázalo na trasu metra D. Ovšem ani tam do uvedení této nové trasy do provozu nic takového nevznikne.
Nástupiště se o několik metrů zkrátí
Z Masarykova nádraží měly vlaky jezdit pod zemí na Smíchov. Ve skutečnosti ale po rekonstrukci zůstanou na nádraží „slepé„ koleje.
První etapa přestavby nádraží začne zřejmě od severní strany k Florenci a skončí u současných pokladen. Nástupiště se zkrátí zhruba o dvanáct až patnáct metrů. O stejnou délku by se měly posunout toalety, pokladny se přestěhují k nástupištím. Nové nádraží nabídne několik fast foodů, knihkupectví a minimum butiků s oblečením. Kasino bude v areálu fungovat dál.
Památkáři chtějí být nekompromisní
„Při rekonstrukci budeme hodně nekompromisní. Trváme na zachování peronů, staré budovy a odbavovací haly. Rádi bychom tam po rekonstrukci otevřeli lapidárium či muzeum železnice, jako má Paříž,„ řekl včera šéf pražských památkářů Jan Kněžínek.
(24 hodin)
Už jsem se lekl, že to tomu pražskému bürgermeisterovi Janu Bürgermeisterovi vyjde.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276489/
Investor už předložil návrh rekonstrukce vyšehradské železniční stanice, Praha 2 jej odmítla
Někdejší nádraží Vyšehrad je dnes v dezolátním stavu, soukromý investor, který vloni budovu i s pozemky získal za 42 miliónů korun, slibuje brzkou změnu. Potíž je ale v tom, že nedávno předložený návrh odmítla radnice Prahy 2.
„Jsme na začátku vyjednávání s radnicí, musíme od ní získat veškerá povolení. Když to dobře dopadne, mohla by být rekonstrukce a dostavba nádraží hotová za dva roky,„ řekl Právu Petr Novák ze společnosti TIP Estate, která památkově chráněný objekt nedaleko Albertova získala.
Podle radnice je ale odhad investora nepříliš reálný. „Do dvou let to nebude, tedy rozhodně ne v té podobě, kterou nám předložili, s tou městská část zásadně nesouhlasí,„ řekl Právu zástupce starostky Prahy 2, architekt Václav Vondrášek (ODS). Podle jeho slov byl prvotní návrh v podobě vizualizací projednán v radě a v komisi územního rozvoje.
„Shodli jsme se na tom, že je to přehnaně objemné, chybí tam zeleň, ale například i řešení dopravy a zásobování. Návrh také nekoresponduje s chystanou přeložkou železniční trati,„ upřesnil Vondrášek. Investor už před časem čelil kritice také za to, že nechal zbourat historický objekt naproti čekárně nádraží, a též za vykácení veškerých stromů v okolí budovy. Kromě nádražní budovy mají v místě podle plánu vzniknout i dvě nové kancelářské budovy. Funkce historické secesní stavby zatím není jasná, představa je relaxační centrum s restauracemi a obchody.
„Zdá se mi, že jim jde jen o to, vydělat. Každopádně je to dost surový zásah do funkce území, nekoresponduje to s vysokoškolským areálem na Albertově, nic to do té lokality nepřináší, budova nádraží je navíc v projektu dosti utopená,„ míní Vondrášek.
Investor se ale hájí tím, že návrh je kvalitní a má údajně i podporu památkářů, na vizualizacích je též vidět průhledem mezi novými budovami na Vyšehrad. „Namalovali to tak, aby byl Vyšehrad vidět, architekt jej ale účelově posunul, v reálu by nová budova tento pohled zastínila,„ řekl Právu Vondrášek s tím, že na tuto „vychytávku„ přišla náhodou komise územního rozvoje.
Památkářům samotným jde podle šéfa magistrátního odboru památkové péče Jana Kněžínka hlavně o co nejrychlejší záchranu zdevastované budovy nádraží. „Je nám jasné, že když to někdo zrekonstruuje, musí tam i něco postavit, nynější návrh je podle mě ale zatím jen startovací čárou k jednání,„ řekl Právu Kněžínek. Podle něj čeká návrh ještě nemálo změn, v zásadě je ale řešení pro památkáře přijatelné.
(Právo)
Někdejší nádraží Vyšehrad je dnes v dezolátním stavu, soukromý investor, který vloni budovu i s pozemky získal za 42 miliónů korun, slibuje brzkou změnu. Potíž je ale v tom, že nedávno předložený návrh odmítla radnice Prahy 2.
„Jsme na začátku vyjednávání s radnicí, musíme od ní získat veškerá povolení. Když to dobře dopadne, mohla by být rekonstrukce a dostavba nádraží hotová za dva roky,„ řekl Právu Petr Novák ze společnosti TIP Estate, která památkově chráněný objekt nedaleko Albertova získala.
Podle radnice je ale odhad investora nepříliš reálný. „Do dvou let to nebude, tedy rozhodně ne v té podobě, kterou nám předložili, s tou městská část zásadně nesouhlasí,„ řekl Právu zástupce starostky Prahy 2, architekt Václav Vondrášek (ODS). Podle jeho slov byl prvotní návrh v podobě vizualizací projednán v radě a v komisi územního rozvoje.
„Shodli jsme se na tom, že je to přehnaně objemné, chybí tam zeleň, ale například i řešení dopravy a zásobování. Návrh také nekoresponduje s chystanou přeložkou železniční trati,„ upřesnil Vondrášek. Investor už před časem čelil kritice také za to, že nechal zbourat historický objekt naproti čekárně nádraží, a též za vykácení veškerých stromů v okolí budovy. Kromě nádražní budovy mají v místě podle plánu vzniknout i dvě nové kancelářské budovy. Funkce historické secesní stavby zatím není jasná, představa je relaxační centrum s restauracemi a obchody.
„Zdá se mi, že jim jde jen o to, vydělat. Každopádně je to dost surový zásah do funkce území, nekoresponduje to s vysokoškolským areálem na Albertově, nic to do té lokality nepřináší, budova nádraží je navíc v projektu dosti utopená,„ míní Vondrášek.
Investor se ale hájí tím, že návrh je kvalitní a má údajně i podporu památkářů, na vizualizacích je též vidět průhledem mezi novými budovami na Vyšehrad. „Namalovali to tak, aby byl Vyšehrad vidět, architekt jej ale účelově posunul, v reálu by nová budova tento pohled zastínila,„ řekl Právu Vondrášek s tím, že na tuto „vychytávku„ přišla náhodou komise územního rozvoje.
Památkářům samotným jde podle šéfa magistrátního odboru památkové péče Jana Kněžínka hlavně o co nejrychlejší záchranu zdevastované budovy nádraží. „Je nám jasné, že když to někdo zrekonstruuje, musí tam i něco postavit, nynější návrh je podle mě ale zatím jen startovací čárou k jednání,„ řekl Právu Kněžínek. Podle něj čeká návrh ještě nemálo změn, v zásadě je ale řešení pro památkáře přijatelné.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276269/
Na podzim roku 2010 by měly v okolí dnes chátrající budovy nádraží stát moderní administrativní objekty. Secesní památka bude podle současných plánů sloužit návštěvníkům pravděpodobně jako zábavní a relaxační centrum. O jejím využití nyní rozhoduje radnice druhé městské části. Deník 24 HODIN získal jako první vizualizace nových budov i rekonstruované památky.
Vyšehradské nádraží přestalo plnit svou funkci koncem šedesátých let. Od té doby se železničáři o kulturní památku nestarali a té hrozilo zbourání.
České dráhy se ji proto rozhodly prodat. Ze složitého výběrového řízení vyšla loni vítězně společnost TIP Estate. Ta za nemovitosti i s pozemky zaplatila přes 42 milionů korun a od letošního ledna je jejich jediným majitelem.
„Záleží na radnici druhé městské části, kam stavba územně spadá, pro jaké využití se rozhodne. To je v současnosti předmětem našeho jednání,„ řekl deníku 24 HODIN zástupce TIP Estate Petr Novák. Radnice Prahy 2 se včera k projektu nevyjádřila.
Co je ale jisté - nádraží už v těchto místech nevznikne. Do dvou let chce nový vlastník ruinu zrekonstruovat a v jejím sousedství postavit dvě kancelářské budovy. „S bytovými jednotkami tady kvůli hygienickým normám nepočítáme. Nemůžeme teď ale říct, kam umístíme relaxační prostory pro návštěvníky a kde budou obchody. Ovšem nebudou zde kasina ani erotické salony,„ dodal Novák.
Rekonstrukce kulturní památky a výstavba nových budov se uskuteční pod dohledem pražských památkářů a architekta Martina Kotíka, jenž je pod návrhem rekonstrukce podepsán. Nyní na místě dělají památkáři stavebně historický průzkum.
(24 hodin)
Vyšehradské nádraží přestalo plnit svou funkci koncem šedesátých let. Od té doby se železničáři o kulturní památku nestarali a té hrozilo zbourání.
České dráhy se ji proto rozhodly prodat. Ze složitého výběrového řízení vyšla loni vítězně společnost TIP Estate. Ta za nemovitosti i s pozemky zaplatila přes 42 milionů korun a od letošního ledna je jejich jediným majitelem.
„Záleží na radnici druhé městské části, kam stavba územně spadá, pro jaké využití se rozhodne. To je v současnosti předmětem našeho jednání,„ řekl deníku 24 HODIN zástupce TIP Estate Petr Novák. Radnice Prahy 2 se včera k projektu nevyjádřila.
Co je ale jisté - nádraží už v těchto místech nevznikne. Do dvou let chce nový vlastník ruinu zrekonstruovat a v jejím sousedství postavit dvě kancelářské budovy. „S bytovými jednotkami tady kvůli hygienickým normám nepočítáme. Nemůžeme teď ale říct, kam umístíme relaxační prostory pro návštěvníky a kde budou obchody. Ovšem nebudou zde kasina ani erotické salony,„ dodal Novák.
Rekonstrukce kulturní památky a výstavba nových budov se uskuteční pod dohledem pražských památkářů a architekta Martina Kotíka, jenž je pod návrhem rekonstrukce podepsán. Nyní na místě dělají památkáři stavebně historický průzkum.
(24 hodin)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275888/
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje čeká na konci letošního roku výrazné rozšíření. Pojme nejen další část Hodonínska, ale i Břeclavska.
Železnice spěchá, aby na okamžik rozšíření připravila břeclavský uzel, vedení břeclavské radnice slibuje, že také oni si pospíší s výstavbou přestupního terminálu. V místech, kde má být podle plánů přestupní terminál, obsahující především přeložené autobusové nádraží, ale dosud nezačaly žádné práce.
„Ještě dokončujeme nějaká jednání o pozemcích. Vše má být dohodnuto do čtrnácti dnů a já věřím, že do rozšíření IDS budeme mít problém přestupu z autobusů na vlaky vyřešený,„ řekla Právu místostarostka Dagmar Adámková (nezávislá). Upozornila ale, že oblast nádraží bude místem dvou investic.
„Jednou akcí je náš přestupní terminál, který zajišťuje město společně s krajem. Druhou akcí je přestavba okolí železniční stanice, které má vybraná společnost přestavět na obchodní zónu. Tato záležitost je jinou akcí a město se jí nezúčastní,„ dodala. V budování přestupního bodu mezi autobusy a vlaky se vyskytl jediný zádrhel, a to když projektanti rekonstrukce stanice uvažovali o umístění jedné stavby do oblasti později připravovaného autobusového nádraží. „To je předmětem řešení a do čtrnácti dnů chceme nalézt východisko,„ uvedla místostarostka.
Vrchní přednosta uzlové železniční stanice Břeclav Libor Semorád uvedl, že z jejich strany jsou na změny okolí nádraží vcelku připraveni.
„My tam máme už jen sklad a ten jsme schopni do týdne vyklidit,„ řekl na adresu domu s byty a lékařskými ordinacemi, který má ustoupit nové zástavbě. Horší je to ale s objekty kolem prvního nástupiště, které je třeba rovněž vyklidit, ovšem až po přípravě náhradních prostor.
Výstavba přestupního terminálu má umožnit start IDS JMK v Břeclavi. Zatím systém končil ve Vranovicích. Rekonstrukce osobního nádraží byla jednou z podmínek pro rozšíření. Práce na nových nástupištích mají skončit několik dní před expanzí IDS na jih.
Nové nádraží však má také své slabiny. Protože se neuskutečnila výstavba původně zamýšleného severního podchodu poblíž nového nástupiště 1 B, čekají na cestující dlouhé pochody při přestupech mezi jednotlivými nástupišti.
(Právo - Milan Vojtek
)
Železnice spěchá, aby na okamžik rozšíření připravila břeclavský uzel, vedení břeclavské radnice slibuje, že také oni si pospíší s výstavbou přestupního terminálu. V místech, kde má být podle plánů přestupní terminál, obsahující především přeložené autobusové nádraží, ale dosud nezačaly žádné práce.
„Ještě dokončujeme nějaká jednání o pozemcích. Vše má být dohodnuto do čtrnácti dnů a já věřím, že do rozšíření IDS budeme mít problém přestupu z autobusů na vlaky vyřešený,„ řekla Právu místostarostka Dagmar Adámková (nezávislá). Upozornila ale, že oblast nádraží bude místem dvou investic.
„Jednou akcí je náš přestupní terminál, který zajišťuje město společně s krajem. Druhou akcí je přestavba okolí železniční stanice, které má vybraná společnost přestavět na obchodní zónu. Tato záležitost je jinou akcí a město se jí nezúčastní,„ dodala. V budování přestupního bodu mezi autobusy a vlaky se vyskytl jediný zádrhel, a to když projektanti rekonstrukce stanice uvažovali o umístění jedné stavby do oblasti později připravovaného autobusového nádraží. „To je předmětem řešení a do čtrnácti dnů chceme nalézt východisko,„ uvedla místostarostka.
Vrchní přednosta uzlové železniční stanice Břeclav Libor Semorád uvedl, že z jejich strany jsou na změny okolí nádraží vcelku připraveni.
„My tam máme už jen sklad a ten jsme schopni do týdne vyklidit,„ řekl na adresu domu s byty a lékařskými ordinacemi, který má ustoupit nové zástavbě. Horší je to ale s objekty kolem prvního nástupiště, které je třeba rovněž vyklidit, ovšem až po přípravě náhradních prostor.
Výstavba přestupního terminálu má umožnit start IDS JMK v Břeclavi. Zatím systém končil ve Vranovicích. Rekonstrukce osobního nádraží byla jednou z podmínek pro rozšíření. Práce na nových nástupištích mají skončit několik dní před expanzí IDS na jih.
Nové nádraží však má také své slabiny. Protože se neuskutečnila výstavba původně zamýšleného severního podchodu poblíž nového nástupiště 1 B, čekají na cestující dlouhé pochody při přestupech mezi jednotlivými nástupišti.
(Právo - Milan Vojtek
)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275530/
Cestující se dočkají nových toalet, ještě letos budou využívat také opravenou restauraci
Nepořádek, nepříjemný odér, zastaralé a často nefunkční vybavení. Tak už několik let vypadají toalety v areálu hlavního nádraží Českých drah v Olomouci. Změny k lepšímu by se však cestující měli dočkat ještě letos v létě. Jen pár metrů od současných sociálních zařízení se už totiž budují nová. Do konce letošního roku by se lidé měli dočkat i nové restaurace.
Na velmi špatnou úroveň veřejných toalet na hlavním vlakovém nádraží si stěžovali snad všichni cestující, kteří z nich vycházeli. „Je to hrozné, jako by se tady před dvaceti lety zastavil čas. Jedna z kabinek je mimo provoz, trčí z ní starý dřevěný žebřík. V kabince, kterou jsem využila, byl nezakrytý odpadkový koš, což v těchto vedrech rozhodně není nic příjemného. Místo klasického splachovadla tam visí jen kus provazu. Elektrický sušák na ruce jen pálí, ale zato nefouká. A toaletní papír? Od obsluhy dostanete jen malý kousek, v kabinkách není vůbec žádný,„ popsala svůj zážitek po zaplacení pětikorunového poplatku třiadvacetiletá vysokoškolačka Martina, která do Olomouce denně dojíždí z Přerova. Ani muži však nejsou se sociálním zařízením na nádraží spokojeni. „Je to takový kolorit českých a moravských nádraží. Vzhledem k tomu, jak je Olomouc velké město, je to však opravdu ostuda. Vnoci na zdejších záchodech spávají bezdomovci. Kabinka mi nešla zamknout, neměl jsem si ani kam odložit kufr. Tři koruny za něco takového je až moc, mělo by to být zadarmo. Když nemusím, tak to radši vydržím až do vlaku,„ rozčiloval se senior, který cestoval do Ostravy.
Na rekonstrukci vnitřních prostor vlakového nádraží a tamních veřejných toalet je už od prosince 2006 připravený projekt. Nového sociálního zařízení by se lidé, kteří procházejí hlavním olomouckým vlakovým nádražím, měli dočkat ještě letos v létě. „Stávající toalety už nevyhovují z hlediska hygieny ani současných standardů na sociální zařízení. V prostoru bývalého bufetu v současné době upravujeme nová sociální zařízení. Počítáme s tím, že je cestující začnou využívat už v srpnu. Poté začnou stavební úpravy v prostoru někdejší restaurace, kterou bychom rádi zprovoznili do konce letošního roku. Vznikne tam klasická restaurace s obsluhou, orientovaná na naše cestující,„ sdělil Gabriel Jursa, ředitel olomoucké Regionální správy majetku Českých drah.
Do budoucna se počítá také s přemístěním čekárny a úschovny zavazadel do prvního patra nádraží. „Prázdné prostory v přízemí využijeme pro prodejnu pečiva a další obchůdky. Z přízemí do patra vybudujeme další výtah, aby lidé měli lepší komfort. Čekárna a úschovna umístěné v patře budou výhodnější i díky tomu, že se jedná o podstatně klidnější prostory. Přízemí je hodně rušné, je tam velký pohyb lidí,„ dodal Jursa.
(Olomoucký deník)
Nepořádek, nepříjemný odér, zastaralé a často nefunkční vybavení. Tak už několik let vypadají toalety v areálu hlavního nádraží Českých drah v Olomouci. Změny k lepšímu by se však cestující měli dočkat ještě letos v létě. Jen pár metrů od současných sociálních zařízení se už totiž budují nová. Do konce letošního roku by se lidé měli dočkat i nové restaurace.
Na velmi špatnou úroveň veřejných toalet na hlavním vlakovém nádraží si stěžovali snad všichni cestující, kteří z nich vycházeli. „Je to hrozné, jako by se tady před dvaceti lety zastavil čas. Jedna z kabinek je mimo provoz, trčí z ní starý dřevěný žebřík. V kabince, kterou jsem využila, byl nezakrytý odpadkový koš, což v těchto vedrech rozhodně není nic příjemného. Místo klasického splachovadla tam visí jen kus provazu. Elektrický sušák na ruce jen pálí, ale zato nefouká. A toaletní papír? Od obsluhy dostanete jen malý kousek, v kabinkách není vůbec žádný,„ popsala svůj zážitek po zaplacení pětikorunového poplatku třiadvacetiletá vysokoškolačka Martina, která do Olomouce denně dojíždí z Přerova. Ani muži však nejsou se sociálním zařízením na nádraží spokojeni. „Je to takový kolorit českých a moravských nádraží. Vzhledem k tomu, jak je Olomouc velké město, je to však opravdu ostuda. Vnoci na zdejších záchodech spávají bezdomovci. Kabinka mi nešla zamknout, neměl jsem si ani kam odložit kufr. Tři koruny za něco takového je až moc, mělo by to být zadarmo. Když nemusím, tak to radši vydržím až do vlaku,„ rozčiloval se senior, který cestoval do Ostravy.
Na rekonstrukci vnitřních prostor vlakového nádraží a tamních veřejných toalet je už od prosince 2006 připravený projekt. Nového sociálního zařízení by se lidé, kteří procházejí hlavním olomouckým vlakovým nádražím, měli dočkat ještě letos v létě. „Stávající toalety už nevyhovují z hlediska hygieny ani současných standardů na sociální zařízení. V prostoru bývalého bufetu v současné době upravujeme nová sociální zařízení. Počítáme s tím, že je cestující začnou využívat už v srpnu. Poté začnou stavební úpravy v prostoru někdejší restaurace, kterou bychom rádi zprovoznili do konce letošního roku. Vznikne tam klasická restaurace s obsluhou, orientovaná na naše cestující,„ sdělil Gabriel Jursa, ředitel olomoucké Regionální správy majetku Českých drah.
Do budoucna se počítá také s přemístěním čekárny a úschovny zavazadel do prvního patra nádraží. „Prázdné prostory v přízemí využijeme pro prodejnu pečiva a další obchůdky. Z přízemí do patra vybudujeme další výtah, aby lidé měli lepší komfort. Čekárna a úschovna umístěné v patře budou výhodnější i díky tomu, že se jedná o podstatně klidnější prostory. Přízemí je hodně rušné, je tam velký pohyb lidí,„ dodal Jursa.
(Olomoucký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275528/
Železničáři modernizují kolejiště a jeho okolí za téměř půl miliardy korun
Na kroměřížském nádraží je nyní větší provoz, než je obvyklé. Kromě pravidelných spojů tam jezdí i drážní vozy. Začala totiž připravovaná modernizace této železniční stanice. Ta skončí v červnu příštího roku.
Na změny se těší i cestující. „Já sice vlakem tak často nejezdím, ale určitě je dobře, že se něco takového děje. Pro lidi potom bude cestování zaručeně příjemnější,„ řekla Kristýna Kolkopová z Ivanovic na Hané.
Investor, jímž je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), za rekonstrukci zaplatí 444 milionů korun. Přestavby se dočká především kolejiště. „Ve stanici položíme nové koleje a výhybky. Vybudována budou také nová nástupiště, která umožní cestujícím pohodlné nastupování, a protihluková stěna,„ nastínila Anna Kodysová z SŽDC. Řemeslníci také vymění stávající osvětlení a přistaví novou osvětlovací věž.
Pokračovat budou na trati na Hulín
Jako první zahájili dělníci práci na novém sto metrů dlouhém nástupišti pro trať Kroměříž-Zborovice.
„Kvůli tomu jsme museli nechat zbourat sklady. V těch ale stejně nic nebylo,„ informoval přednosta železniční stanice Hulín Jan Bortel.
V nejbližších dnech se práce přesunou na trať Kroměříž -Hulín. „Úpravy potrvají padesát dnů. Výluka však bude jen tři dny, a to od 5. do 7. července,„ dodal Bortel.
Projektanti museli přihlížet i k požadavkům města Kroměříž, policie a hasičů. Ti chtěli, aby nádražní vozidla při posunování co nejméně blokovala provoz na frekventované Hulínské ulici. „Situaci zlepší nová spojovací kolej a upravené kolejiště v depu,„ sdělil Jiří Šťastný z SŽDC.
Plánované úpravy s sebou přinesou zvýšení bezpečnosti i kultury cestování. „Cílem stavby je modernizovat stanici pro současné potřeby železniční dopravy a upravit ji tak, aby se stala příjemnou vstupní branou do tohoto krásného historického města,„ uvedl generální ředitel SŽDC Jan Komárek.
(Kroměřížský deník)
Na kroměřížském nádraží je nyní větší provoz, než je obvyklé. Kromě pravidelných spojů tam jezdí i drážní vozy. Začala totiž připravovaná modernizace této železniční stanice. Ta skončí v červnu příštího roku.
Na změny se těší i cestující. „Já sice vlakem tak často nejezdím, ale určitě je dobře, že se něco takového děje. Pro lidi potom bude cestování zaručeně příjemnější,„ řekla Kristýna Kolkopová z Ivanovic na Hané.
Investor, jímž je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), za rekonstrukci zaplatí 444 milionů korun. Přestavby se dočká především kolejiště. „Ve stanici položíme nové koleje a výhybky. Vybudována budou také nová nástupiště, která umožní cestujícím pohodlné nastupování, a protihluková stěna,„ nastínila Anna Kodysová z SŽDC. Řemeslníci také vymění stávající osvětlení a přistaví novou osvětlovací věž.
Pokračovat budou na trati na Hulín
Jako první zahájili dělníci práci na novém sto metrů dlouhém nástupišti pro trať Kroměříž-Zborovice.
„Kvůli tomu jsme museli nechat zbourat sklady. V těch ale stejně nic nebylo,„ informoval přednosta železniční stanice Hulín Jan Bortel.
V nejbližších dnech se práce přesunou na trať Kroměříž -Hulín. „Úpravy potrvají padesát dnů. Výluka však bude jen tři dny, a to od 5. do 7. července,„ dodal Bortel.
Projektanti museli přihlížet i k požadavkům města Kroměříž, policie a hasičů. Ti chtěli, aby nádražní vozidla při posunování co nejméně blokovala provoz na frekventované Hulínské ulici. „Situaci zlepší nová spojovací kolej a upravené kolejiště v depu,„ sdělil Jiří Šťastný z SŽDC.
Plánované úpravy s sebou přinesou zvýšení bezpečnosti i kultury cestování. „Cílem stavby je modernizovat stanici pro současné potřeby železniční dopravy a upravit ji tak, aby se stala příjemnou vstupní branou do tohoto krásného historického města,„ uvedl generální ředitel SŽDC Jan Komárek.
(Kroměřížský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275521/
Další rekonstrukci klatovského nádraží brzdí finanční náročnost a vztahy mezi vlastníky
Od pátku je po rekonstrukci, která stála téměř 8,5 milionu korun bez DPH, ve zkušebním provozu jedno z nástupišť v železniční stanici Klatovy. Opravu by potřebovala i další nástupiště a také podchod, vše ale brzdí finanční náročnost a také složité majetkové vztahy.
Na klatovském nádraží jsou tři nástupiště. První, přiléhající k hlavní budově, patří Českým drahám, a.s., (ČD), zbylá dvě pak státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Právě druhé nástupiště již bylo v katastrofálním stavu. Boční kamenné hrany byly uvolněné a hrozilo jejich zborcení do dopravních kolejí, v určitých místech hrozil i náraz stěny vozu do nástupiště. Narušeny byly i dlaždice na nástupišti, a tak se zde tvořily kaluže a hrozilo nebezpečí úrazu cestujících.
„Stavba byla financována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, práce byly zahájeny v prosinci loňského roku,„ uvedl náměstek ředitele pro techniku Stavební správy Plzeň SŽDC Jan Veselovský. Ten dodal, že nástupiště bylo zkráceno na 244 m z důvodu polohy odjezdového návěstidla ve směru na Plzeň. Nové nástupiště má pevné hrany normové výšky, na jeho povrchu jsou bezpečnostní pás, varovný pás i kontrastní optické značení.
Přestože se cestujícím, které jsme oslovili, nové nástupiště poměrně líbilo, neodpustili si někteří kritiku. „Nechápu, proč z nástupiště, které stálo takové peníze, „kouká„ starý ošklivý podchod. Opravit by tu toho potřebovalo víc,„ řekl jeden z nich. Zaměstnanci Českých drah, kterých jsme se na názor na nové nástupiště také ptali, se nechtěli vyjadřovat, protože mají zakázáno bavit se s novináři. Pod přislíbením anonymity však řekli, že rekonstrukci by nutně potřebovalo i třetí nástupiště a že hlavním problémem jsou velmi složité vztahy mezi ČD a SŽDC. To nepřímo potvrdil i Jaroslav Pešek, náměstek ředitele pro realizaci staveb Stavební správy Plzeň SŽDC, který na otázku, kdy se rekonstrukce dočkají i další části klatovské železniční stanice, odpověděl: „Zde je třeba vzít v úvahu rozdělení majetku bývalých Českých drah a také finanční možnosti v daném kalendářním roce. Vpříštím roce by mohl být zrekonstruován třetí peron, ovšem 1. nástupiště je bohužel v majetku Českých drah, a.s., a je součástí výpravní budovy, takže to není záležitost investičních akcí SŽDC. Část podchodu je naším majetkem a část majetkem Českých drah, a.s., takže dohoda na společné rekonstrukci by nebyla jednoduchá.„
(Klatovský deník)
Od pátku je po rekonstrukci, která stála téměř 8,5 milionu korun bez DPH, ve zkušebním provozu jedno z nástupišť v železniční stanici Klatovy. Opravu by potřebovala i další nástupiště a také podchod, vše ale brzdí finanční náročnost a také složité majetkové vztahy.
Na klatovském nádraží jsou tři nástupiště. První, přiléhající k hlavní budově, patří Českým drahám, a.s., (ČD), zbylá dvě pak státní organizaci Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Právě druhé nástupiště již bylo v katastrofálním stavu. Boční kamenné hrany byly uvolněné a hrozilo jejich zborcení do dopravních kolejí, v určitých místech hrozil i náraz stěny vozu do nástupiště. Narušeny byly i dlaždice na nástupišti, a tak se zde tvořily kaluže a hrozilo nebezpečí úrazu cestujících.
„Stavba byla financována z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, práce byly zahájeny v prosinci loňského roku,„ uvedl náměstek ředitele pro techniku Stavební správy Plzeň SŽDC Jan Veselovský. Ten dodal, že nástupiště bylo zkráceno na 244 m z důvodu polohy odjezdového návěstidla ve směru na Plzeň. Nové nástupiště má pevné hrany normové výšky, na jeho povrchu jsou bezpečnostní pás, varovný pás i kontrastní optické značení.
Přestože se cestujícím, které jsme oslovili, nové nástupiště poměrně líbilo, neodpustili si někteří kritiku. „Nechápu, proč z nástupiště, které stálo takové peníze, „kouká„ starý ošklivý podchod. Opravit by tu toho potřebovalo víc,„ řekl jeden z nich. Zaměstnanci Českých drah, kterých jsme se na názor na nové nástupiště také ptali, se nechtěli vyjadřovat, protože mají zakázáno bavit se s novináři. Pod přislíbením anonymity však řekli, že rekonstrukci by nutně potřebovalo i třetí nástupiště a že hlavním problémem jsou velmi složité vztahy mezi ČD a SŽDC. To nepřímo potvrdil i Jaroslav Pešek, náměstek ředitele pro realizaci staveb Stavební správy Plzeň SŽDC, který na otázku, kdy se rekonstrukce dočkají i další části klatovské železniční stanice, odpověděl: „Zde je třeba vzít v úvahu rozdělení majetku bývalých Českých drah a také finanční možnosti v daném kalendářním roce. Vpříštím roce by mohl být zrekonstruován třetí peron, ovšem 1. nástupiště je bohužel v majetku Českých drah, a.s., a je součástí výpravní budovy, takže to není záležitost investičních akcí SŽDC. Část podchodu je naším majetkem a část majetkem Českých drah, a.s., takže dohoda na společné rekonstrukci by nebyla jednoduchá.„
(Klatovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275520/
Regionální správa majetku Hradec Králové převzala 9. června za účasti uživatele, Uzlové žst. Turnov, rekonstruovanou výpravní budovu žst. Kopidlno na trati 061 Nymburk–Jičín.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_24kopi.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_24kopi.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273923/
Vyjmenované vlaky začaly ve zbrusu nové zastávce Tábor Čápův Dvůr zastavovat v neděli 15. června, počínaje prvním spojem ve 4.42 h. Od nového jízdního řádu bude zastávka fungovat pro většinu zastávkových osobních vlaků. Výrazné zvýšení frekvence se očekává v době, kdy v okolí vyroste obchodní zóna a bude dostavěno sídliště.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_24kori.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_24kori.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273921/
Široká veřejnost má od středy 11. června příležitost seznámit se s novou podobou železničního nádraží v Havlíčkově Brodě. V rámci projektu Živá nádraží provádí společnost AŽD Praha celkovou revitalizaci výpravní budovy, přičemž do rekonstrukce postupně investuje téměř padesát milionů korun. Na panelech, umístěných v havlíčkobrodské odbavovací hale, je možné nyní zhlédnout konkrétní vizualizace budoucích veřejných prostor.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_24brod.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273912/
Nejhezčím nádražím v Česku je železniční stanice Trutnov hlavní nádraží. Vyplývá to z výsledků soutěže O nejkrásnější nádraží ČR 2008, kterou vypsalo občanské sdružení Asociace Entente Florale CZ. Na druhém místě skončila výpravní budova nádraží v Kamenici nad Lipou a třetí je zastávka Šárovcova Lhota. Loňský zahajovací ročník vyhrálo nádraží v Ostroměři. Soutěž je součástí projektu Vlídná nádraží.
„Hlasování o nejkrásnější nádraží roku 2008 proběhlo ve dvou kolech. V prvním lidé poslali celkem 45 nominací, ve druhém pak mezi deseti finalisty vybrali absolutního vítěze. Dohromady přišlo bezmála 800 hlasů,„ uvedl zástupce ředitele odboru komunikace ČD Jiří Ješeta.
Hlasující podle ředitelky asociace Drahomíry Kolmanové nejvíce oceňovali čistotu, zachování historických architektonických prvků, dobré služby, příjemný personál a květinovou výzdobu na nádražích. „V případě Trutnova si vysloužila pochvalu cestujících zdařilá rekonstrukce, kterou provedly České dráhy společně s místní radnicí, a také kvalitní práce zaměstnanců drah,„ dodala.
Přibližně 150 let stará budova trutnovského nádraží byla do roku 2006 ve špatném stavu, její rekonstrukce stála zhruba 20 milionů korun, polovinu uvolnila trutnovská radnice, uvedla místostarostka Trutnova Hana Horynová. „Budova byla ve skutečně špatném stavu, kromě zázemí pro pracovníky drah se zlepšily čekárna, sociální zařízení i další prostory nádraží. Opravený je také peron. Do budoucna bychom uvítali ještě zlepšení stavu nástupišť,„ míní Horynová.
(E15)
„Hlasování o nejkrásnější nádraží roku 2008 proběhlo ve dvou kolech. V prvním lidé poslali celkem 45 nominací, ve druhém pak mezi deseti finalisty vybrali absolutního vítěze. Dohromady přišlo bezmála 800 hlasů,„ uvedl zástupce ředitele odboru komunikace ČD Jiří Ješeta.
Hlasující podle ředitelky asociace Drahomíry Kolmanové nejvíce oceňovali čistotu, zachování historických architektonických prvků, dobré služby, příjemný personál a květinovou výzdobu na nádražích. „V případě Trutnova si vysloužila pochvalu cestujících zdařilá rekonstrukce, kterou provedly České dráhy společně s místní radnicí, a také kvalitní práce zaměstnanců drah,„ dodala.
Přibližně 150 let stará budova trutnovského nádraží byla do roku 2006 ve špatném stavu, její rekonstrukce stála zhruba 20 milionů korun, polovinu uvolnila trutnovská radnice, uvedla místostarostka Trutnova Hana Horynová. „Budova byla ve skutečně špatném stavu, kromě zázemí pro pracovníky drah se zlepšily čekárna, sociální zařízení i další prostory nádraží. Opravený je také peron. Do budoucna bychom uvítali ještě zlepšení stavu nástupišť,„ míní Horynová.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273298/
Rekonstrukce Hlavního nádraží v Praze si v následujících dnech vyžádá uzavření části nové odbavovací haly. Uzavřeno bude severní schodiště spojující dolní a horní část haly a pohyb cestujících bude výrazně omezen také v její severní části. ČTK o tom informovalo tiskové oddělení Českých drah (ČD).
V následujícím období budou omezeny vstupy do nádraží v severní části směrem od Bolzanovy ulice a vstupu do stanice metra Hlavní nádraží. Stanice nebude zcela uzavřena a vstup bude umožněn po schodišti v jižní části haly. Po otevření třetího a čtvrtého nástupiště a uzavření nástupišť jedna a dva kvůli modernizaci kolejiště jde o další významnou úpravu režimu nádraží v době jeho současné rozsáhlé rekonstrukce.
Přestavba začala před více než rokem a ještě minimálně čtyři roky potrvá z důvodu potřeby zachovat vlakový provoz. Po jejím ukončení má nádraží sloužit jako moderní dopravně-komerční centrum s obchody, restauracemi a bankami, které budou využívat nejen pasažéři, ale i obyvatelé Prahy. Firma Grandi Stazioni, která ji provádí, hodlá investovat zhruba 700 milionů korun; za to obdrží nádraží od Českých drah do třicetiletého pronájmu.
Pražské Hlavní nádraží je největším nádražím v České republice, denně odbaví až 100.000 cestujících a vytváří asi deset procent tržeb ČD z osobní dopravy.
(Zpravodajství ČTK)
V následujícím období budou omezeny vstupy do nádraží v severní části směrem od Bolzanovy ulice a vstupu do stanice metra Hlavní nádraží. Stanice nebude zcela uzavřena a vstup bude umožněn po schodišti v jižní části haly. Po otevření třetího a čtvrtého nástupiště a uzavření nástupišť jedna a dva kvůli modernizaci kolejiště jde o další významnou úpravu režimu nádraží v době jeho současné rozsáhlé rekonstrukce.
Přestavba začala před více než rokem a ještě minimálně čtyři roky potrvá z důvodu potřeby zachovat vlakový provoz. Po jejím ukončení má nádraží sloužit jako moderní dopravně-komerční centrum s obchody, restauracemi a bankami, které budou využívat nejen pasažéři, ale i obyvatelé Prahy. Firma Grandi Stazioni, která ji provádí, hodlá investovat zhruba 700 milionů korun; za to obdrží nádraží od Českých drah do třicetiletého pronájmu.
Pražské Hlavní nádraží je největším nádražím v České republice, denně odbaví až 100.000 cestujících a vytváří asi deset procent tržeb ČD z osobní dopravy.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273165/
Otevřela se po třech měsících, během nichž cestující čelili stavebnímu ruchu a nejrůznějším nástrahám
Břeclavské nádraží má nová nástupiště. Z hlediska cestujících je to doslova zlomová událost. Cestu k vlakům mají opět otevřenou, na nástupiště vstupují dveřmi z vestibulu ovládanými pohybovým senzorem.
Poslední tři měsíce to bylo jinak. Cestou od pokladny k vagónu museli projít přístupovým koridorem kolem nádraží, přičemž na cestě je čekaly nástrahy. Občas se museli zastavit, aby umožnili průjezd nákladních aut na staveniště a samozřejmě i vlaků.
„Ani nevzpomínám, co vše jsme si za tu dobu od cestujících vyslechli. Na druhé straně, nejhorší to bylo na začátku prací, pak už si lidé zvykli,„ řekl vrchní přednosta uzlové železniční stanice Břeclav Libor Semorád. Navzdory komplikovaným podmínkám se železničáři snažili zjednodušit situaci při vyhledávání vlaku na nástupištích a k mnoha excesům mezi nimi a veřejností docházelo jen proto, že se lidé nepodívali na ceduli na kraji nástupiště, která udávala místo příjezdu vlaku. „To už také skončí, ve vestibulu i na nových nástupištích je moderní informační zařízení Solari,„ upozornil dopravní náměstek uzlu Zdeněk Krystián.
„Nádraží je pěkné. Ale naběháme se tady. Nechápu, proč je to nástupiště 1 B tak daleko od ostatních. A podchod jak na potvoru na opačné straně,„ poukazují cestující na největší slabinu nádraží. Jinak se jim moderní prostředí líbí. A hlavně vítají, že skončil jejich slalom staveništěm.
„Vždyť ten provizorní přechod na peróny byl taky skoro každý den jinde,„ řekl jeden z cestujících. Podle přednosty vítají, že dobu nejkomplikovanějších prací přežili bez úrazu cestujících. To nejhorší je v tomto směru za námi. Teď to budou mít naopak horší výpravčí. Tato etapa bude náročnější na jejich šikovnost „vyjezdit„ přes nádraží všechny vlaky,„ řekl přednosta stanice Břeclav Libor Semorád.
Milan Vojtek
(Právo)
Břeclavské nádraží má nová nástupiště. Z hlediska cestujících je to doslova zlomová událost. Cestu k vlakům mají opět otevřenou, na nástupiště vstupují dveřmi z vestibulu ovládanými pohybovým senzorem.
Poslední tři měsíce to bylo jinak. Cestou od pokladny k vagónu museli projít přístupovým koridorem kolem nádraží, přičemž na cestě je čekaly nástrahy. Občas se museli zastavit, aby umožnili průjezd nákladních aut na staveniště a samozřejmě i vlaků.
„Ani nevzpomínám, co vše jsme si za tu dobu od cestujících vyslechli. Na druhé straně, nejhorší to bylo na začátku prací, pak už si lidé zvykli,„ řekl vrchní přednosta uzlové železniční stanice Břeclav Libor Semorád. Navzdory komplikovaným podmínkám se železničáři snažili zjednodušit situaci při vyhledávání vlaku na nástupištích a k mnoha excesům mezi nimi a veřejností docházelo jen proto, že se lidé nepodívali na ceduli na kraji nástupiště, která udávala místo příjezdu vlaku. „To už také skončí, ve vestibulu i na nových nástupištích je moderní informační zařízení Solari,„ upozornil dopravní náměstek uzlu Zdeněk Krystián.
„Nádraží je pěkné. Ale naběháme se tady. Nechápu, proč je to nástupiště 1 B tak daleko od ostatních. A podchod jak na potvoru na opačné straně,„ poukazují cestující na největší slabinu nádraží. Jinak se jim moderní prostředí líbí. A hlavně vítají, že skončil jejich slalom staveništěm.
„Vždyť ten provizorní přechod na peróny byl taky skoro každý den jinde,„ řekl jeden z cestujících. Podle přednosty vítají, že dobu nejkomplikovanějších prací přežili bez úrazu cestujících. To nejhorší je v tomto směru za námi. Teď to budou mít naopak horší výpravčí. Tato etapa bude náročnější na jejich šikovnost „vyjezdit„ přes nádraží všechny vlaky,„ řekl přednosta stanice Břeclav Libor Semorád.
Milan Vojtek
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273162/
Nádraží Praha Bubny, které je prohlášeno za kulturní památku, se bude moci zbourat. Vlastník areálu totiž požádal ministerstvo kultury o zrušení této ochrany. „Národní památkový ústav i památkový odbor pražského magistrátu zrušení památkové ochrany doporučily,„ řekl ČTK mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar. Ministerstvo ještě nerozhodlo, ale pravděpodobně se vyjádří ve stejném smyslu.
Majitel drážních pozemků, společnost Orco, prý ještě neví, jaký bude osud budov. „Nebylo dáno finální rozhodnutí,„ řekla mluvčí vlastníka Petra Zdeňková s tím, že se firma soustředí na změnu územního plánu. Současný plán nedovoluje na pozemku stavět, změnu ale podporují radnice Prahy 7 i pražský magistrát. Společnost za pozemky zaplatila 1,1 miliardy korun.
Odborníci na průmyslové dědictví se zrušením památkové ochrany v Bubnech nesouhlasí. V areálu je dodnes dochovaná patrová budova stanice historické Buštěhradské dráhy, drážní dílny, výtopna pro lokomotivu a vodárna. „Tyto stavby dodnes neztratily hodnoty, pro které byly prohlášeny za kulturní památky. Obsahují autentické konstrukční a stavební detaily,„ řekl ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT Benjamin Fragner. Bubny přitom byly památkou prohlášeny jen před několika lety. Stejně tomu bylo například s bývalou tiskárnou v Opletalově ulici, jejíž ochrana byla na žádost nového vlastníka zrušena po šesti letech.
(Lidové noviny)
Majitel drážních pozemků, společnost Orco, prý ještě neví, jaký bude osud budov. „Nebylo dáno finální rozhodnutí,„ řekla mluvčí vlastníka Petra Zdeňková s tím, že se firma soustředí na změnu územního plánu. Současný plán nedovoluje na pozemku stavět, změnu ale podporují radnice Prahy 7 i pražský magistrát. Společnost za pozemky zaplatila 1,1 miliardy korun.
Odborníci na průmyslové dědictví se zrušením památkové ochrany v Bubnech nesouhlasí. V areálu je dodnes dochovaná patrová budova stanice historické Buštěhradské dráhy, drážní dílny, výtopna pro lokomotivu a vodárna. „Tyto stavby dodnes neztratily hodnoty, pro které byly prohlášeny za kulturní památky. Obsahují autentické konstrukční a stavební detaily,„ řekl ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT Benjamin Fragner. Bubny přitom byly památkou prohlášeny jen před několika lety. Stejně tomu bylo například s bývalou tiskárnou v Opletalově ulici, jejíž ochrana byla na žádost nového vlastníka zrušena po šesti letech.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273156/
Stanice má pomoci lidem, kteří se potřebují dostat do města a nemají k dispozici auto
Už letos by se Kroměříž měla dočkat nové železniční zastávky za Kauflandem. Stanice přibude na trase Kroměříž - Zborovice a ponese jméno Kroměříž Oskol.
„Myslím si, že nová zastávka za Kauflandem bude využívaná. Já v zimě chodím často na krytý bazén, tak jsem ráda, že to budu mít na vlak jenom kousek,„ řekla studentka Romana Šutová ze Zborovic.
O tom, že se najdou lidé, kteří vznik nové zastávky přivítají, je přesvědčen i místostarosta Zdounek František Svoboda.
„Část občanů nemá možnost dostat se do města autem. Teď si budou moci zajet do Kroměříže nakoupit vlakem a nebudou to mít na zastávku daleko,„ konstatoval Svoboda. Projekt je zatím ve fázi příprav. „Odevzdali jsme přípravnou dokumentaci a čekáme na její schválení. Se stavbou by se však mělo začít ještě v tomto roce,„ prozradila Anna Kodysová ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Vybudování zastávky bude trvat zhruba měsíc a půl, po tuto dobu bude provoz na trati omezen. „Zatím není hotov přesný harmonogram, dojde ale k nepřetržité výluce přibližně na pět až osm dní,„ dodala Kodysová s tím, že bude zajištěna náhradní autobusová doprava.
Náklady na zřízení zastávky budou podle Kodysové činit asi pět a půl milionu korun. Většinu peněz bude SŽDC čerpat ze Státního fondu dopravní infrastruktury. „Částkou tři sta tisíc korun přispělo také město Kroměříž,„ informoval pak mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna.
(Kroměřížský deník)
Už letos by se Kroměříž měla dočkat nové železniční zastávky za Kauflandem. Stanice přibude na trase Kroměříž - Zborovice a ponese jméno Kroměříž Oskol.
„Myslím si, že nová zastávka za Kauflandem bude využívaná. Já v zimě chodím často na krytý bazén, tak jsem ráda, že to budu mít na vlak jenom kousek,„ řekla studentka Romana Šutová ze Zborovic.
O tom, že se najdou lidé, kteří vznik nové zastávky přivítají, je přesvědčen i místostarosta Zdounek František Svoboda.
„Část občanů nemá možnost dostat se do města autem. Teď si budou moci zajet do Kroměříže nakoupit vlakem a nebudou to mít na zastávku daleko,„ konstatoval Svoboda. Projekt je zatím ve fázi příprav. „Odevzdali jsme přípravnou dokumentaci a čekáme na její schválení. Se stavbou by se však mělo začít ještě v tomto roce,„ prozradila Anna Kodysová ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Vybudování zastávky bude trvat zhruba měsíc a půl, po tuto dobu bude provoz na trati omezen. „Zatím není hotov přesný harmonogram, dojde ale k nepřetržité výluce přibližně na pět až osm dní,„ dodala Kodysová s tím, že bude zajištěna náhradní autobusová doprava.
Náklady na zřízení zastávky budou podle Kodysové činit asi pět a půl milionu korun. Většinu peněz bude SŽDC čerpat ze Státního fondu dopravní infrastruktury. „Částkou tři sta tisíc korun přispělo také město Kroměříž,„ informoval pak mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna.
(Kroměřížský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273153/
Budova je ve špatném stavu. Dráhy ji chtějí zbourat, město ne. Víc napoví statický posudek
Hlavní nádražní budova ve Vejprtech může jít k zemi. České dráhy uvažují o jejím zbourání. Město by rádo nádraží zachovalo. Rozhodne statický posudek.
Město začalo s Českými dráhami intenzivně jednat poté, kdy se na dvou místech prolomila střecha u hlavní nádražní budovy. „Kolem je rušná silnice, chodí tam lidé a nemůžeme si dovolit, aby budova na někoho spadla,„ vysvětluje starostka Vejprt Jitka Gavdunová.
Na to konto Vejprty obdržely od Českých drah tři dopisy. V těch dráhy žádaly město o vyjádření k demolici tří budov. Ke dvěma dalo město souhlas, ale svolení ke zbourání hlavní nádražní budovy Vejprty nedaly. „Důvod je zásadní a je jím historická hodnota,„ vysvětluje starostka. „V padesátých až sedmdesátých letech bylo ve Vejprtech zbouráno devadesát procent historických budov. Měli bychom si vážit toho co nám po našich předcích zbylo,„ dodává.
Budova je již značně poznamenaná věkem a kolem dokola jsou opadané kusy cihel. Proto také starostka nahlíží na věc i z opačného pohledu. „Na druhou stranu si myslím, že i ekonomika hraje svoji roli. Kdyby se budova měla zachraňovat neúměrně draho, pak si myslím, že je třeba se s budovou rozloučit,„ přiznává starostka. Podle předběžného rozpočtu by však oprava budovy stála kolem sto šedesáti milionů korun. Dráhy se záchraně budovy nebrání a proto se s Vejprty dohodly, že nejrychlejším a nejefektivnějším postupem bude objednat statický posudek celé budovy. Z vyjádření odborníků se pak bude odvíjet osud nádraží. Výsledek by měl být podle ředitele Odboru správy majetku ČD Václava Petráška hotový do konce června.
Město má už nyní připraveny dvě varianty, jak postupovat dál. Záležet bude samozřejmě i na železničářích. „V případě, že posudek dopadne kladně, budeme usilovat o to, aby byla budova zapsána jako památka a budeme dál jednat s Dráhami o její opravě a využití,„ informuje starostka. „Pokud dopadne posudek negativně, budeme se muset smířit s demolicí,„ uvádí druhou možnost.
I zde jsou však dvě možné řešení. Buď by se zbourala jen zchátralá část nádraží a opravená pětina domu by zůstala, nebo by se zbourala celá budova a postavilo by se nové malé nádraží.
Svůj osud už nyní mají spočítaný další dvě budovy na vejprtském nádraží. Zdemolovány budou dva nádražní sklady, které nejsou daleko od hlavní nádražní budovy. S demolicí těchto objektů město souhlasí. Jde totiž o malé objekty, které jsou nefunkční a ve špatném technickém stavu.
(Chomutovský deník)
Hlavní nádražní budova ve Vejprtech může jít k zemi. České dráhy uvažují o jejím zbourání. Město by rádo nádraží zachovalo. Rozhodne statický posudek.
Město začalo s Českými dráhami intenzivně jednat poté, kdy se na dvou místech prolomila střecha u hlavní nádražní budovy. „Kolem je rušná silnice, chodí tam lidé a nemůžeme si dovolit, aby budova na někoho spadla,„ vysvětluje starostka Vejprt Jitka Gavdunová.
Na to konto Vejprty obdržely od Českých drah tři dopisy. V těch dráhy žádaly město o vyjádření k demolici tří budov. Ke dvěma dalo město souhlas, ale svolení ke zbourání hlavní nádražní budovy Vejprty nedaly. „Důvod je zásadní a je jím historická hodnota,„ vysvětluje starostka. „V padesátých až sedmdesátých letech bylo ve Vejprtech zbouráno devadesát procent historických budov. Měli bychom si vážit toho co nám po našich předcích zbylo,„ dodává.
Budova je již značně poznamenaná věkem a kolem dokola jsou opadané kusy cihel. Proto také starostka nahlíží na věc i z opačného pohledu. „Na druhou stranu si myslím, že i ekonomika hraje svoji roli. Kdyby se budova měla zachraňovat neúměrně draho, pak si myslím, že je třeba se s budovou rozloučit,„ přiznává starostka. Podle předběžného rozpočtu by však oprava budovy stála kolem sto šedesáti milionů korun. Dráhy se záchraně budovy nebrání a proto se s Vejprty dohodly, že nejrychlejším a nejefektivnějším postupem bude objednat statický posudek celé budovy. Z vyjádření odborníků se pak bude odvíjet osud nádraží. Výsledek by měl být podle ředitele Odboru správy majetku ČD Václava Petráška hotový do konce června.
Město má už nyní připraveny dvě varianty, jak postupovat dál. Záležet bude samozřejmě i na železničářích. „V případě, že posudek dopadne kladně, budeme usilovat o to, aby byla budova zapsána jako památka a budeme dál jednat s Dráhami o její opravě a využití,„ informuje starostka. „Pokud dopadne posudek negativně, budeme se muset smířit s demolicí,„ uvádí druhou možnost.
I zde jsou však dvě možné řešení. Buď by se zbourala jen zchátralá část nádraží a opravená pětina domu by zůstala, nebo by se zbourala celá budova a postavilo by se nové malé nádraží.
Svůj osud už nyní mají spočítaný další dvě budovy na vejprtském nádraží. Zdemolovány budou dva nádražní sklady, které nejsou daleko od hlavní nádražní budovy. S demolicí těchto objektů město souhlasí. Jde totiž o malé objekty, které jsou nefunkční a ve špatném technickém stavu.
(Chomutovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273150/
Více než dvě třetiny výše uvedených prostředků bude směřovat do velkých modernizačních projektů například ve stanicích Zielona Góra, Tarnów či Gorzów Wielkopolski. Ostatní prostředky jsou určeny na rozsáhlé opravné práce, jako jsou sanace střech či výměny oken. Tyto práce budou probíhat mimo jiné ve stanicích Szczecin, Ilawa a Jelenia Góra.
Polské dráhy připravují také projekty přestaveb velkých stanic. Tyto plány souvisejí s fotbalovým mistrovstvím EURO 2012. Modernizace těchto nádraží by mohla začít v letech 2009 a 2010 a v plánu oprav jsou například hlavní stanice Kraków, Wroclaw, Pozna, Katowice, Sopot či dvě varšavská nádraží - Zachodnia a Wschodnia.
Státní železnice v Polsku obhospodařují celkem přes 2500 nádraží. Každým z patnácti největších projde ročně přes dva miliony cestujících. Na osobních nádražích PKP působí celkem sedm dopravců - tři z nich jsou dceřiné společnosti PKP a další čtyři společnosti jsou soukromé.
(Železničář)