Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Po dvouleté rekonstrukci začalo v Domažlicích sloužit opravené železniční nádraží. Díky investici 46 milionů korun mají cestující novou odbavovací halu, která vznikla přestavbou budovy z roku 1862. ČD daly do její obnovy 35 milionů Kč, zbylých 11 milionů vložila do oprav prostřední budovy s technologií a do dalších tří nástupišť Správa železniční dopravní cesty. Řekl to mluvčí ČD Ondřej Kubala. ČD po modernizaci využívá jen polovinu nádraží, druhou opraví a pronajme soukromníkům.
Celý článek:
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/index_view.php?id=326352
Celý článek:
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/index_view.php?id=326352
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283460/
Vlakem dojíždí do Prahy za prací stále více lidí. Možná by cestujících bylo ještě více, kdyby neodrazoval vzhled nádraží - těch středočeských i těch pražských. Změnit by to měl projekt Živá nádraží.
Celý článek:
bydleni.idnes.cz
Celý článek:
bydleni.idnes.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283095/
Zmodernizované nádraží ve Strančicích má vadu na kráse. Nefunkční zdviž už měsíc komplikuje cestování i přecházení tratě.
Obec rozdělená železniční tratí má po slavnostním zprovoznění zrekonstruované železniční stanice problém. Méně pohyblivé cestující a maminky s kočárky na konci vysoké lávky přes koleje překvapí na druhé straně nefunkční výtah. Před více než měsíce mu při přívalovém dešti zaplavila voda šachtu, v níž poničila elektroniku.
„Hlavní příčinou je, že do výtahové šachty natekla voda a bláto z přívalových dešťů. Obec nemá, bohužel, řádně vyřešeno odvodnění komunikací, na pravé severní straně trati. Při extrémních dešťových srážkách nestačila kanalizace pobrat vodu,„ uvedl Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), pod kterou nádraží i lávka s výtahy patří, s tím, že voda potom stekla po bezbariérově upravených přístupových plochách k výtahu, zanesla odvodňovací drážky před ním a přetekla do výtahové šachty, kde poškodila elektroinstalaci.
„Dodavatel výtahové techniky pochopitelně odmítá záruční opravu, neboť za této situace nejsou dodrženy správné technické podmínky provozu výtahu. Odvodňovací drážky kolem výtahových šachet, kryté rošty, jsou totiž podle projektu dimenzované na odvádění vod pouze z přilehlých bezbariérových ploch stanice, a ne na vody přitékající ze sousedních komunikací, patřících obci,„ doplnil mluvčí s poznámkou, že problém bude v srpnu SŽDC spolu s obcí Strančice řešit ve spolupráci s Drážním úřadem, který byl o účast již požádaný.
„Je mi to líto vůči veřejnosti, že výtah není funkční,„ vyjádřil politování za uzlovou železniční stanici Benešov přednosta Karel Červenka s tím, že železničáři nenesou na situaci vinu.
Obyvatelé obce se zlobí na radnici. „Lidé nadávají nám. My ale nemůžeme za to, že výtahová šachta není řádně odvodněná. Při té průtrži stříkala voda z kanálů a zaplavovala sklepy domů, nádraží i obecního úřadu, kde zaplavila i octavii,„ uvedl starosta Strančic Jaroslav Ulrich s tím, kdyby elektronika výtahu nebyla v díře, ale jinde, tak by ji voda nepoškodila. „A další přívalové deště meteorologové předpovídají už na tento víkend,„ dodal skepticky.
(Benešovský deník)
A taková to byla sláva...
Obec rozdělená železniční tratí má po slavnostním zprovoznění zrekonstruované železniční stanice problém. Méně pohyblivé cestující a maminky s kočárky na konci vysoké lávky přes koleje překvapí na druhé straně nefunkční výtah. Před více než měsíce mu při přívalovém dešti zaplavila voda šachtu, v níž poničila elektroniku.
„Hlavní příčinou je, že do výtahové šachty natekla voda a bláto z přívalových dešťů. Obec nemá, bohužel, řádně vyřešeno odvodnění komunikací, na pravé severní straně trati. Při extrémních dešťových srážkách nestačila kanalizace pobrat vodu,„ uvedl Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), pod kterou nádraží i lávka s výtahy patří, s tím, že voda potom stekla po bezbariérově upravených přístupových plochách k výtahu, zanesla odvodňovací drážky před ním a přetekla do výtahové šachty, kde poškodila elektroinstalaci.
„Dodavatel výtahové techniky pochopitelně odmítá záruční opravu, neboť za této situace nejsou dodrženy správné technické podmínky provozu výtahu. Odvodňovací drážky kolem výtahových šachet, kryté rošty, jsou totiž podle projektu dimenzované na odvádění vod pouze z přilehlých bezbariérových ploch stanice, a ne na vody přitékající ze sousedních komunikací, patřících obci,„ doplnil mluvčí s poznámkou, že problém bude v srpnu SŽDC spolu s obcí Strančice řešit ve spolupráci s Drážním úřadem, který byl o účast již požádaný.
„Je mi to líto vůči veřejnosti, že výtah není funkční,„ vyjádřil politování za uzlovou železniční stanici Benešov přednosta Karel Červenka s tím, že železničáři nenesou na situaci vinu.
Obyvatelé obce se zlobí na radnici. „Lidé nadávají nám. My ale nemůžeme za to, že výtahová šachta není řádně odvodněná. Při té průtrži stříkala voda z kanálů a zaplavovala sklepy domů, nádraží i obecního úřadu, kde zaplavila i octavii,„ uvedl starosta Strančic Jaroslav Ulrich s tím, kdyby elektronika výtahu nebyla v díře, ale jinde, tak by ji voda nepoškodila. „A další přívalové deště meteorologové předpovídají už na tento víkend,„ dodal skepticky.
(Benešovský deník)
A taková to byla sláva...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/282588/
15. srpna skončí první fáze oprav táborského nádraží. Lidem začne sloužit i část nového podchodu
Hotové budou sudé koleje Na komfortnější spojení si ještě chvíli počká. Rekonstrukce nádraží, která souvisí s budováním železničního koridoru mezi hlavním městem a jižními Čechami, skončí až na podzim. Už za dva týdny ale bude hotová jedna část. A to tak zvané sudé koleje.
„15. srpna skončí podle plánu výluka sudých kolejí. To jsou ty, které vedou dále od nádražní budovy. Po nich se investor pustí do lichých kolejí, tedy těch bližších,“ popsal náměstek táborského vrchního přednosty Miloslav Grygar.
Finišuje tak oprava třetího nástupiště, ke kterému sudé koleje vedou. Lidé k němu nově projdou po provizorní cestě. Jak bude vypadat, zástupci Správy železniční dopravní cesty zatím nevědí.
„Asi půjde o systém různých přechodů. Musíme zajistit, aby se lidem nic nestalo, bude to tam komplikované,“ řekl Ondřej Göpfert ze Správy železniční dopravní cesty, která je investorem stavby.
Od 19. srpna se budou železničáři připravovat na výluku lichých kolejí. Ta začne o tři dny později a skončí v polovině listopadu.
Současně s rekonstrukcí vzniká také nový podchod, který propojí prostor před nádražím s Blanickým předměstím. Lidé se bez něj musejí obejít už dlouhé měsíce. Teď se konečně dočkají toho, že díky němu překonají kolejiště. „Podchod pod sudými kolejemi bude hotový do konce prázdnin. Lidé tedy budou moci jít od nádraží přes opravovanou část až na nástupiště, kde sejdou do nového podchodu. Ten vyústí na Blanickém předměstí,“ upřesnil Göpfert.
Výtahy pro vozíčkáře a maminky s kočárky Kompletně začne podchod fungovat na konci letošního roku. Bude bezbariérový a přepravu vozíčkářů nebo maminek s kočárky zajistí výtahy. Vyjde na několik desítek milionů korun.
„Moc se těším, až bude podchod hotový. Usnadní nám to cestu. Teď jezdím hlavně autobusem přes Černé mosty,“ řekl včera Milan Čepec z táborské čtvrti Čekanice.
Silničního přejezdu přes nádraží se obyvatelé Tábora dočkají na podzim 2009. S různými dopravními omezeními ale musejí počítat až do roku 2010.
(Mladá fronta DNES)
Hotové budou sudé koleje Na komfortnější spojení si ještě chvíli počká. Rekonstrukce nádraží, která souvisí s budováním železničního koridoru mezi hlavním městem a jižními Čechami, skončí až na podzim. Už za dva týdny ale bude hotová jedna část. A to tak zvané sudé koleje.
„15. srpna skončí podle plánu výluka sudých kolejí. To jsou ty, které vedou dále od nádražní budovy. Po nich se investor pustí do lichých kolejí, tedy těch bližších,“ popsal náměstek táborského vrchního přednosty Miloslav Grygar.
Finišuje tak oprava třetího nástupiště, ke kterému sudé koleje vedou. Lidé k němu nově projdou po provizorní cestě. Jak bude vypadat, zástupci Správy železniční dopravní cesty zatím nevědí.
„Asi půjde o systém různých přechodů. Musíme zajistit, aby se lidem nic nestalo, bude to tam komplikované,“ řekl Ondřej Göpfert ze Správy železniční dopravní cesty, která je investorem stavby.
Od 19. srpna se budou železničáři připravovat na výluku lichých kolejí. Ta začne o tři dny později a skončí v polovině listopadu.
Současně s rekonstrukcí vzniká také nový podchod, který propojí prostor před nádražím s Blanickým předměstím. Lidé se bez něj musejí obejít už dlouhé měsíce. Teď se konečně dočkají toho, že díky němu překonají kolejiště. „Podchod pod sudými kolejemi bude hotový do konce prázdnin. Lidé tedy budou moci jít od nádraží přes opravovanou část až na nástupiště, kde sejdou do nového podchodu. Ten vyústí na Blanickém předměstí,“ upřesnil Göpfert.
Výtahy pro vozíčkáře a maminky s kočárky Kompletně začne podchod fungovat na konci letošního roku. Bude bezbariérový a přepravu vozíčkářů nebo maminek s kočárky zajistí výtahy. Vyjde na několik desítek milionů korun.
„Moc se těším, až bude podchod hotový. Usnadní nám to cestu. Teď jezdím hlavně autobusem přes Černé mosty,“ řekl včera Milan Čepec z táborské čtvrti Čekanice.
Silničního přejezdu přes nádraží se obyvatelé Tábora dočkají na podzim 2009. S různými dopravními omezeními ale musejí počítat až do roku 2010.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/281745/
Železniční stanice Kácov leží v romantické krajině středního Posázaví. Jde o běžnou mezilehlou stanici, a to, že se tu na měřítka legendárního Posázavského pacifi ku nalézá poněkud víc kolejí, neobvykle velká výpravní budova či výtopna, je reliktem z dob počátku 20. století.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_29kaco.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_29kaco.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/281570/
V červnu převzal Ing. Jan Navrátil, ředitel divize Stavitelství Ostrava OHL ŽS, a. s., hlavní cenu za Stavbu roku 2007 Moravskoslezského kraje v kategorii Stavby občanské vybavenosti. Obdržel ji za rekonstrukci železniční stanice Ostrava-Svinov a přednádraží. Jedná se již o druhé ocenění této stavby, protože již získala i cenu Stavba roku města Ostravy.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_29svin.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_29svin.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/281567/
Železniční stanici v Kamenici hrozil zánik. Teď jí díky cestujícím patří druhé místo v anketě o nejhezčí stanici v zemi
Hřejivé slunce se odráží od nažloutlé fasády. Zajdeme do malého podloubí, kde usedáme na lavičky. Nohama šoupeme po historické dlažbě a otíráme zpocené čelo.
Ani si neuvědomujeme, že nám nad hlavami visí letité skříňky a tabule s odjezdy a příjezdy vlaků. Všude okolo voní v truhlíkách krásně rozkvetlé květiny. Slunce zajímavě světélkuje na kolejích.
Vítejte na nádraží v Kamenici nad Lipou. Na druhém nejkrásnějším nádraží v republice.
Při vstupu na malou stanici na úzkokolejné trati z Jindřichova Hradce do Obrataně jako by se člověk vracel zpět v čase.
Do přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy se železnice teprve rozvíjela.
Nádraží v Kamenici nad Lipou se skvěle umístilo v druhém ročníku soutěže, které mělo najít nejkrásnější regionální nádraží v republice. V internetové anketě, kde hlasovali sami cestující, se umístilo hned za stanici v Trutnově.
„Velice nás to potěšilo,„ neskrývá spokojenost Jan Šatava, ředitel Jindřichohradecké místní dráhy, jež celou trať vlastní. Kamenické nádraží je na ni nejdůležitější. „Je to pro nás moc pěkné ocenění. Hlasy nám dali sami cestující. A to i přes to, že fotka na internetu nebyla moc povedená,„ dodává pokladní Jaromíra Janů.
České dráhy uvažovaly, že celou trať zavřou
Nádraží vzniklo už v roce 1906 a před dvěma roky si připomnělo sté výročí. Má za sebou několik úprav. Po druhé světové válce dostala výpravní budova přístavbu, postupně zde vznikla vozovna, depo i tiskárna jízdenek.
V devadesátých letech pak stanice prožila svou vlastní klinickou smrt. Dokud ještě byla ve vlastnictví Českých drah, projely jí dva vlaky za den a uvažovalo se o zániku celé trati. „S kolegyní jsme tady seděly obě jen proto, abychom měly nějaké hodiny. Ale neměly jsme tu co dělat. Jednou denně vlak projel na Obrataň, jednou na Hradec,„ líčí Janů. Dnes by si nikdo v obci nedovedl Kamenici bez kolejí a nádraží představit. Od roku 1998 celou trať vlastní Jindřichohradecké místní dráhy. „Když jsme nádraží přebírali, byla to katastrofa. České dráhy si odvezly úplně všechno, veškeré vybavení. Dokonce si vzaly i květiny,„ vzpomíná Šatava.
Jenže jeho společnosti se podařil takřka zázrak. Stanici za několik milionů opravili a uvedli do původní podoby. „Chtěli jsme, aby vypadala jako v minulosti. Použili jsme vše, co jsme našli,„ říká Šatava.
Rakousko-uherské dveře i lepenkové jízdenky
Původní jsou zde odjezdové tabule, i když některá písmena už spolkl zub času a správci stanice je museli domalovat. Po celé nádražní budově jsou původní dveře.
„Ty střežím jak oko v hlavě. Jsou to dveře, které byly na všech stanicích ještě staré rakouskouherské dráhy,„ popisuje ředitel železnice. Původní je i dlažba těsně před výpravní budovou. Při rekonstrukci však několik desítek dlaždiček chybělo a tak je pracovníci drah museli vzít z nádraží v Černovicích.
Za zázemí a služby pro cestující by se ale nemuselo stydět žádné velké nádraží. Čekárna je upravená, toalety nové, všude čisto a uklizeno. „Ale s vandaly taky bojujeme,„ krčí rameny Šatava. Z uzamykatelných toalet někdo už stihl odnést přímotop, občas se na fasádě objeví nasprejované nápisy, které musí služba ihned odstranit, aby k nim nepřibyly další.
Dnes projede stanicí v Kamenici dvanáct párů vlaků denně. Železnice se stala obvyklým dopravním prostředkem místních při cestách do práce nebo za nákupy, není to jen výletní cíl. Denně nádražím projde kolem sedmi stovek lidí. Mnozí si přijdou jen tak popovídat, podívat se na květiny v truhlíkách. „Je to tu takové domácké,„ pochvaluje si pokladní.
V sezoně tento počet ještě zvýší turisté, pro něž Jindřichohradecké místní dráhy pořádají řadu atrakcí, jako jsou jízdy historickými vozy s parní lokomotivou, starým barovým nebo otevřeným výletním vagonem. A atrakce čekají na cestující i v útrobách stanice. Tou ne
Hřejivé slunce se odráží od nažloutlé fasády. Zajdeme do malého podloubí, kde usedáme na lavičky. Nohama šoupeme po historické dlažbě a otíráme zpocené čelo.
Ani si neuvědomujeme, že nám nad hlavami visí letité skříňky a tabule s odjezdy a příjezdy vlaků. Všude okolo voní v truhlíkách krásně rozkvetlé květiny. Slunce zajímavě světélkuje na kolejích.
Vítejte na nádraží v Kamenici nad Lipou. Na druhém nejkrásnějším nádraží v republice.
Při vstupu na malou stanici na úzkokolejné trati z Jindřichova Hradce do Obrataně jako by se člověk vracel zpět v čase.
Do přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy se železnice teprve rozvíjela.
Nádraží v Kamenici nad Lipou se skvěle umístilo v druhém ročníku soutěže, které mělo najít nejkrásnější regionální nádraží v republice. V internetové anketě, kde hlasovali sami cestující, se umístilo hned za stanici v Trutnově.
„Velice nás to potěšilo,„ neskrývá spokojenost Jan Šatava, ředitel Jindřichohradecké místní dráhy, jež celou trať vlastní. Kamenické nádraží je na ni nejdůležitější. „Je to pro nás moc pěkné ocenění. Hlasy nám dali sami cestující. A to i přes to, že fotka na internetu nebyla moc povedená,„ dodává pokladní Jaromíra Janů.
České dráhy uvažovaly, že celou trať zavřou
Nádraží vzniklo už v roce 1906 a před dvěma roky si připomnělo sté výročí. Má za sebou několik úprav. Po druhé světové válce dostala výpravní budova přístavbu, postupně zde vznikla vozovna, depo i tiskárna jízdenek.
V devadesátých letech pak stanice prožila svou vlastní klinickou smrt. Dokud ještě byla ve vlastnictví Českých drah, projely jí dva vlaky za den a uvažovalo se o zániku celé trati. „S kolegyní jsme tady seděly obě jen proto, abychom měly nějaké hodiny. Ale neměly jsme tu co dělat. Jednou denně vlak projel na Obrataň, jednou na Hradec,„ líčí Janů. Dnes by si nikdo v obci nedovedl Kamenici bez kolejí a nádraží představit. Od roku 1998 celou trať vlastní Jindřichohradecké místní dráhy. „Když jsme nádraží přebírali, byla to katastrofa. České dráhy si odvezly úplně všechno, veškeré vybavení. Dokonce si vzaly i květiny,„ vzpomíná Šatava.
Jenže jeho společnosti se podařil takřka zázrak. Stanici za několik milionů opravili a uvedli do původní podoby. „Chtěli jsme, aby vypadala jako v minulosti. Použili jsme vše, co jsme našli,„ říká Šatava.
Rakousko-uherské dveře i lepenkové jízdenky
Původní jsou zde odjezdové tabule, i když některá písmena už spolkl zub času a správci stanice je museli domalovat. Po celé nádražní budově jsou původní dveře.
„Ty střežím jak oko v hlavě. Jsou to dveře, které byly na všech stanicích ještě staré rakouskouherské dráhy,„ popisuje ředitel železnice. Původní je i dlažba těsně před výpravní budovou. Při rekonstrukci však několik desítek dlaždiček chybělo a tak je pracovníci drah museli vzít z nádraží v Černovicích.
Za zázemí a služby pro cestující by se ale nemuselo stydět žádné velké nádraží. Čekárna je upravená, toalety nové, všude čisto a uklizeno. „Ale s vandaly taky bojujeme,„ krčí rameny Šatava. Z uzamykatelných toalet někdo už stihl odnést přímotop, občas se na fasádě objeví nasprejované nápisy, které musí služba ihned odstranit, aby k nim nepřibyly další.
Dnes projede stanicí v Kamenici dvanáct párů vlaků denně. Železnice se stala obvyklým dopravním prostředkem místních při cestách do práce nebo za nákupy, není to jen výletní cíl. Denně nádražím projde kolem sedmi stovek lidí. Mnozí si přijdou jen tak popovídat, podívat se na květiny v truhlíkách. „Je to tu takové domácké,„ pochvaluje si pokladní.
V sezoně tento počet ještě zvýší turisté, pro něž Jindřichohradecké místní dráhy pořádají řadu atrakcí, jako jsou jízdy historickými vozy s parní lokomotivou, starým barovým nebo otevřeným výletním vagonem. A atrakce čekají na cestující i v útrobách stanice. Tou ne
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/280128/
Lenka BLAŽEJOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlaková zastávka v Jakubčovicích nad Odrou na Novojičínsku ještě letos změní polohu. Současné nádraží na trati Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou leží v areálu kamenolomu. To pro cestující není příjemné z estetického hlediska, ale i kvůli zvýšené prašnosti. Starostka Jakubčovic Zdeňka Ambrožová je přesvědčena, že zhruba třísetmetrový přesun zastávky směrem k centru, který bude financovat kamenolom, tyto potíže vyřeší.
Zdeňka AMBROŽOVÁ, starostka Jakubčovic
--------------------
Pro občany to bude přínos, že vlastně z centra obce přejdou po čisté komunikaci až k zastávce. Pokud někdo vysedne z vlaku, přejde do obce po čisté cestě, nemusí chodit přes blátivý terén. Předpokládá se, že by tak v podzimních měsících, asi v říjnu, že by měla zastávka být funkční.
(ČRo - Ostrava)
--------------------
Vlaková zastávka v Jakubčovicích nad Odrou na Novojičínsku ještě letos změní polohu. Současné nádraží na trati Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou leží v areálu kamenolomu. To pro cestující není příjemné z estetického hlediska, ale i kvůli zvýšené prašnosti. Starostka Jakubčovic Zdeňka Ambrožová je přesvědčena, že zhruba třísetmetrový přesun zastávky směrem k centru, který bude financovat kamenolom, tyto potíže vyřeší.
Zdeňka AMBROŽOVÁ, starostka Jakubčovic
--------------------
Pro občany to bude přínos, že vlastně z centra obce přejdou po čisté komunikaci až k zastávce. Pokud někdo vysedne z vlaku, přejde do obce po čisté cestě, nemusí chodit přes blátivý terén. Předpokládá se, že by tak v podzimních měsících, asi v říjnu, že by měla zastávka být funkční.
(ČRo - Ostrava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/279725/
Benjamin Frágner představil v bývalé výtopně Masarykova nádraží za účasti několika set odborníků, kunsthistoriků a mediálních hvězd sborník textů přednesených na posledním mezinárodním bienále Industriální stopy. Připomenul tu důrazně i několik let se vlekoucí kauzy pražských nádraží.
Celý článek:
http://www.reflex.cz/Clanek33015.html
Celý článek:
http://www.reflex.cz/Clanek33015.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/279567/
Společné prostory pro vlakovou i autobusovou dopravu už dostávají konkrétnější podobu
Další krůček ke stavbě nového dopravního terminálu, který by měl propojit autobusovou i železniční dopravu ve městě, má za sebou zdejší radnice.
„Máme již odkoupenu část pozemků od Českých drah, na nichž by měl terminál stát. O dalších stále jednáme,„ upřesnil současnou situaci vedoucí projektu na městském úřadě Bohuslav Zachař.
České dráhy vyšly radnici vstříc a rozhodly se oželet také dvě přistaniční koleje.
Tím vznikne širší prostor pro budoucí nástupiště a najíždění autobusů.
„Původně byl prostor menší. Takto můžeme bezproblémů navrhnout projekt s deseti nástupišti,„ dodal Zachař.
První kroky však udělala již společnost Oredo, s níž město navázalo spolupráci.
„Vypracovali jsme kompletní analýzu dopravní obslužnosti celého regionu. Ta zahrnovala zmapování současného stavu dopravy a zatíženosti. Také jsme vytvořili nový jízdní řád,„ vysvětlil David Procházka ze společnosti Oredo.
Tato analýza byla důležitá pro stanovení počtu nástupišť a celkové kapacity terminálu.
Navíc by měla sloužit pro nový integrovaný dopravní systém v regionu.
Město už má k dispozici souhlasy od Českých drah i Connexu, takže stavba terminálu může nabrat na obrátkách. „V pondělí bude představena studie zastupitelům. Pak nás čeká proces se získáváním možných finačních prostředků. Náklady na stavbu by se měly pohybovat kolem 50 milionů korun,„ upřesnil Bohuslav Zachař.
Město hodlá požádat o pomoc Královéhradecký kraj a pokusí se získat peníze z Evropské unie. Nový terminál nabídne cestujícím veškerý servis. Halou se lidé dostanou až na vlaková nástupiště, terminál nabídne i moderní zázemí pro dispečery, včetně odpočinkových místností. Stavba by mohla být zahájena v příštím roce a dokončena do tří let.
(Hradecký deník)
Další krůček ke stavbě nového dopravního terminálu, který by měl propojit autobusovou i železniční dopravu ve městě, má za sebou zdejší radnice.
„Máme již odkoupenu část pozemků od Českých drah, na nichž by měl terminál stát. O dalších stále jednáme,„ upřesnil současnou situaci vedoucí projektu na městském úřadě Bohuslav Zachař.
České dráhy vyšly radnici vstříc a rozhodly se oželet také dvě přistaniční koleje.
Tím vznikne širší prostor pro budoucí nástupiště a najíždění autobusů.
„Původně byl prostor menší. Takto můžeme bezproblémů navrhnout projekt s deseti nástupišti,„ dodal Zachař.
První kroky však udělala již společnost Oredo, s níž město navázalo spolupráci.
„Vypracovali jsme kompletní analýzu dopravní obslužnosti celého regionu. Ta zahrnovala zmapování současného stavu dopravy a zatíženosti. Také jsme vytvořili nový jízdní řád,„ vysvětlil David Procházka ze společnosti Oredo.
Tato analýza byla důležitá pro stanovení počtu nástupišť a celkové kapacity terminálu.
Navíc by měla sloužit pro nový integrovaný dopravní systém v regionu.
Město už má k dispozici souhlasy od Českých drah i Connexu, takže stavba terminálu může nabrat na obrátkách. „V pondělí bude představena studie zastupitelům. Pak nás čeká proces se získáváním možných finačních prostředků. Náklady na stavbu by se měly pohybovat kolem 50 milionů korun,„ upřesnil Bohuslav Zachař.
Město hodlá požádat o pomoc Královéhradecký kraj a pokusí se získat peníze z Evropské unie. Nový terminál nabídne cestujícím veškerý servis. Halou se lidé dostanou až na vlaková nástupiště, terminál nabídne i moderní zázemí pro dispečery, včetně odpočinkových místností. Stavba by mohla být zahájena v příštím roce a dokončena do tří let.
(Hradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/279561/
Po nádraží Českých drah ve Znojmě se neprohánějí vlaky, ale stavební stroje. Pět firem pracuje naplno. Část kolejnic je již vytrhaná, další to ještě čeká. Rekonstrukce nádraží je největší od druhé světové války, kdy se stalo terčem bombardování. Souběžně se odstraňují koleje od Šatova do Znojma a jsou osazovány patky pro stožáry elektrifikace trati. Tyto práce musejí být hotovy nejpozději do 5. srpna, kdy se začne s demontáží viaduktu přes údolí Dyje. Odstranění současné mostovky má být ukončeno počátkem jara příštího roku a vzápětí se začne s instalováním nové konstrukce. Vzhledem k odstranění kolejnic byl přesunut nástupní prostor pro osobní dopravu vlevo od nádražní budovy.
„Není vše ideální, cestující mají ztížený přístup k provizorním nástupištím, to se bude brzy vylepšovat,„ uvedl koordinátor výlukové činnosti Emanuel Hejč. Ten má celou opravovanou trať v malíčku. Začínal v roce 1966 jako výpravčí v Šatově, pak byl v této stanici přednostou a následně pracoval na železnici v dalších funkcích.
V září bude dokončeno jedno z nástupišť na třetí koleji a posléze se začne s rekonstrukcí prvního nástupiště.
Elektrifikace až do Znojma bude rakouským systémem, po dokončení elektrifikace tratí Okříšky -Znojmo a Břeclav - Znojmo jej vystřídá systém český, který se liší napětím a kmitočtem. Pak budou elektrické vlaky ČD mít možnost jezdit až do Šatova a nebude ani omezen provoz rakouských lokomotiv, které mohou být vybaveny zařízením pro oba systémy. Doposud jezdili z Retzu do Znojma čeští strojvedoucí na rakouských lokomotivách.
Jedná se o reciprocitu - Rakušané jezdí zase do Břeclavi. Budoucnost řízení strojů je otázkou dohod, ale tyto skutečnosti cestující nezajímají. Podstatně více však bude zajímat Znojmáky omezení dopravy na Vídeňské ulici v souvislosti s výměnou železničního mostu přes tuto komunikaci. Podle harmonogramu by měl být tento úsek úplně uzavřen jen dvakrát na jeden den -poprvé při demontáži mostovky a podruhé při jejím nasouvání. Od března do září příštího roku však bude omezen provoz, jelikož bude zapotřebí před finalizací mostu provést celou řadu přípravných prací. V konečném důsledku to má znamenat menší počet pruhů vozovky, bude také posunuta autobusová zastávka, která se nachází přímo pod mostem.
Veškeré práce by měly být dokončeny nejpozději do počátku prosince příštího roku, uvedení do provozu bude předcházet zkouška zatížení mostu, zabezpečovacího systému apod. Trať je dimenzována na rychlost 90 km/ hod s výjimkou pár úseků, které není možné pro tuto rychlost upravit. Do Šatova se bude jezdit svižně a nebude to již žádné kodrcání.
(Znojemsko)
„Není vše ideální, cestující mají ztížený přístup k provizorním nástupištím, to se bude brzy vylepšovat,„ uvedl koordinátor výlukové činnosti Emanuel Hejč. Ten má celou opravovanou trať v malíčku. Začínal v roce 1966 jako výpravčí v Šatově, pak byl v této stanici přednostou a následně pracoval na železnici v dalších funkcích.
V září bude dokončeno jedno z nástupišť na třetí koleji a posléze se začne s rekonstrukcí prvního nástupiště.
Elektrifikace až do Znojma bude rakouským systémem, po dokončení elektrifikace tratí Okříšky -Znojmo a Břeclav - Znojmo jej vystřídá systém český, který se liší napětím a kmitočtem. Pak budou elektrické vlaky ČD mít možnost jezdit až do Šatova a nebude ani omezen provoz rakouských lokomotiv, které mohou být vybaveny zařízením pro oba systémy. Doposud jezdili z Retzu do Znojma čeští strojvedoucí na rakouských lokomotivách.
Jedná se o reciprocitu - Rakušané jezdí zase do Břeclavi. Budoucnost řízení strojů je otázkou dohod, ale tyto skutečnosti cestující nezajímají. Podstatně více však bude zajímat Znojmáky omezení dopravy na Vídeňské ulici v souvislosti s výměnou železničního mostu přes tuto komunikaci. Podle harmonogramu by měl být tento úsek úplně uzavřen jen dvakrát na jeden den -poprvé při demontáži mostovky a podruhé při jejím nasouvání. Od března do září příštího roku však bude omezen provoz, jelikož bude zapotřebí před finalizací mostu provést celou řadu přípravných prací. V konečném důsledku to má znamenat menší počet pruhů vozovky, bude také posunuta autobusová zastávka, která se nachází přímo pod mostem.
Veškeré práce by měly být dokončeny nejpozději do počátku prosince příštího roku, uvedení do provozu bude předcházet zkouška zatížení mostu, zabezpečovacího systému apod. Trať je dimenzována na rychlost 90 km/ hod s výjimkou pár úseků, které není možné pro tuto rychlost upravit. Do Šatova se bude jezdit svižně a nebude to již žádné kodrcání.
(Znojemsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/279318/
„Konečná zastávka, vystupovat,„ chtělo by se možná říct v souvislosti s nádražím Vyšehrad. Majitel objektu odstranil vzácnou hrázděnou čekárnu, vykácel zelený porost a poškodil dláždění na ulici. Ozvali se památkáři, zastupitelé městské části, ale i občané žijící v nejbližším okolí. Firmě podle všeho hrozí stíhání, nedávno však oslovila architekta Martina Kotíka z ateliéru Omicron-K, který má vypracovat studii na rekonstrukci a využití objektu.
Podíváme-li se letmo na historii nádraží, zjistíme, že původní železniční zastávka pod Vyšehradem, datovaná od roku 1872, sloužila pouze pro nákladní účely spojovací železniční dráhy mezi tehdejším nádražím Františka Josefa a smíchovským nádražím. K přepravě cestujících začala jednokolejná dráha sloužit o deset let později. Počátkem dvacátého století, kdy byla na železnici připojena druhá kolej, nastal čas k rekonstrukci a rozšíření tehdy malé a jednoduché stanice. Roku 1905 postupně přibyla dvě stavědla z obou stran nádraží, ostrovní nástupiště se stříškou a mezi kolejemi byla zbudována hrázděná čekárna. Nádraží také obohatila nová nádražní budova s průčelím do Svobodovy ulice, secesními dekoracemi, markýzou nad vchodem či dvojicí věží zdobící střechu nad hlavní halou. Autor stavby je dodnes nejasný, odborníci však dílo přiřazují architektu Antonínu Balšánkovi, který se mimo jiné v Praze podílel na projekci Obecního domu. Nádraží přestalo veřejnosti sloužit roku 1960, jako výhybna s jedním výpravčím však zůstalo nadále v provozu přiřazené k železniční stanici Praha-Smíchov.
O chátrající objekt, který prodělal renovaci naposledy před třiceti lety, a to nezdařenou - za fasádu začalo zatékat a na stěnách se rozmohla plíseň, projevily po roce 1989 zájem různé státní i soukromé organizace.
Asi nejslibnější projekt představila společnost Nádraží, která si prostory od Českých drah pronajala na padesát let. Na místě měl vzniknout rozsáhlý multikulturní komplex s galerií, knihkupectvím, restaurací, barem, klubem a kinosálem. K realizaci projektu však nedošlo. Státní dráhy se totiž rozdělily na akciovou společnost České dráhy a Správu železniční dopravní cesty. Společnost Nádraží se s nástupnickými organizacemi nedohodla a vše skončilo žalobou Dráhy o náhradu škod za práci na připravovaném projektu.
Osud nádraží nebyl lhostejný ani městské části. Z obav, že ve vzácné budově vznikne kasino, nabídla Drahám bezúplatný převod s tím, že ve spolupráci s hl. m. Prahou vybuduje z nádraží kulturní centrum. Na to však Dráhy nepřistoupily a rozhodly se prodat pozemek prvnímu zájemci, který přijde s nejvyšší finanční nabídkou. Za 42 miliónů tak nádraží získala soukromá firma TIP Estate, s. r. o.
Podle nařízení EU vlaky nesmějí zastavovat v oblouku, takže nádraží v ohybu trati již nemůže sloužit svému původnímu účelu, nadále chátrá a potřebuje nutnou rekonstrukci. Firma však začala bez předběžného povolení a bez spolupráce s odpovědnými úřady na pozemku pracovat. Památkovou čekárnu měla firma kvůli opravným pracím na trati původně za úkol přemístit, místo toho však byla odstraněna i se zelení v nedalekém okolí. Odbor životního prostředí může za vykácení porostu požadovat až půl milionu korun a odbor dopravy za poškození silnice na tři sta tisíc korun, za zbourání památkově chráněné čekárny také mohou vymáhat sankci památkáři.
Ozvat se však může i Drážní úřad. Zástupce starostky ing. arch. Václav Vondrášek v novinách pro P-2 sdělil: „... Stavby dráhy a na dráze jsou podle drážního zákona v působnosti speciálního Drážního stavebního úřadu a městská část do toho nemůže účinně zasahovat. Řízení k nepovolenému odstranění stavby by měl vést Drážní úřad, kde lze ale na základě dosavadních zkušeností těžko odhadnout výsledek.„ Firma se prozatím dohodla s architektem Martinem Kotíkem z ateliéru Omicron-K.
Koncepční studie má být zhotovena do konce června, následně projednávána s Prahou 2, s městskými památkáři a Národním památkovým ústavem. Architekt Kotík, který je mimo jiné známý
Podíváme-li se letmo na historii nádraží, zjistíme, že původní železniční zastávka pod Vyšehradem, datovaná od roku 1872, sloužila pouze pro nákladní účely spojovací železniční dráhy mezi tehdejším nádražím Františka Josefa a smíchovským nádražím. K přepravě cestujících začala jednokolejná dráha sloužit o deset let později. Počátkem dvacátého století, kdy byla na železnici připojena druhá kolej, nastal čas k rekonstrukci a rozšíření tehdy malé a jednoduché stanice. Roku 1905 postupně přibyla dvě stavědla z obou stran nádraží, ostrovní nástupiště se stříškou a mezi kolejemi byla zbudována hrázděná čekárna. Nádraží také obohatila nová nádražní budova s průčelím do Svobodovy ulice, secesními dekoracemi, markýzou nad vchodem či dvojicí věží zdobící střechu nad hlavní halou. Autor stavby je dodnes nejasný, odborníci však dílo přiřazují architektu Antonínu Balšánkovi, který se mimo jiné v Praze podílel na projekci Obecního domu. Nádraží přestalo veřejnosti sloužit roku 1960, jako výhybna s jedním výpravčím však zůstalo nadále v provozu přiřazené k železniční stanici Praha-Smíchov.
O chátrající objekt, který prodělal renovaci naposledy před třiceti lety, a to nezdařenou - za fasádu začalo zatékat a na stěnách se rozmohla plíseň, projevily po roce 1989 zájem různé státní i soukromé organizace.
Asi nejslibnější projekt představila společnost Nádraží, která si prostory od Českých drah pronajala na padesát let. Na místě měl vzniknout rozsáhlý multikulturní komplex s galerií, knihkupectvím, restaurací, barem, klubem a kinosálem. K realizaci projektu však nedošlo. Státní dráhy se totiž rozdělily na akciovou společnost České dráhy a Správu železniční dopravní cesty. Společnost Nádraží se s nástupnickými organizacemi nedohodla a vše skončilo žalobou Dráhy o náhradu škod za práci na připravovaném projektu.
Osud nádraží nebyl lhostejný ani městské části. Z obav, že ve vzácné budově vznikne kasino, nabídla Drahám bezúplatný převod s tím, že ve spolupráci s hl. m. Prahou vybuduje z nádraží kulturní centrum. Na to však Dráhy nepřistoupily a rozhodly se prodat pozemek prvnímu zájemci, který přijde s nejvyšší finanční nabídkou. Za 42 miliónů tak nádraží získala soukromá firma TIP Estate, s. r. o.
Podle nařízení EU vlaky nesmějí zastavovat v oblouku, takže nádraží v ohybu trati již nemůže sloužit svému původnímu účelu, nadále chátrá a potřebuje nutnou rekonstrukci. Firma však začala bez předběžného povolení a bez spolupráce s odpovědnými úřady na pozemku pracovat. Památkovou čekárnu měla firma kvůli opravným pracím na trati původně za úkol přemístit, místo toho však byla odstraněna i se zelení v nedalekém okolí. Odbor životního prostředí může za vykácení porostu požadovat až půl milionu korun a odbor dopravy za poškození silnice na tři sta tisíc korun, za zbourání památkově chráněné čekárny také mohou vymáhat sankci památkáři.
Ozvat se však může i Drážní úřad. Zástupce starostky ing. arch. Václav Vondrášek v novinách pro P-2 sdělil: „... Stavby dráhy a na dráze jsou podle drážního zákona v působnosti speciálního Drážního stavebního úřadu a městská část do toho nemůže účinně zasahovat. Řízení k nepovolenému odstranění stavby by měl vést Drážní úřad, kde lze ale na základě dosavadních zkušeností těžko odhadnout výsledek.„ Firma se prozatím dohodla s architektem Martinem Kotíkem z ateliéru Omicron-K.
Koncepční studie má být zhotovena do konce června, následně projednávána s Prahou 2, s městskými památkáři a Národním památkovým ústavem. Architekt Kotík, který je mimo jiné známý
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/279290/
Zrušit památkovou ochranu části areálu nádraží Praha Bubny rozhodlo ministerstvo kultury. Někteří odborníci na průmyslové dědictví však s odejmutím památkové ochrany v Bubnech nesouhlasí. „Národní památkový ústav její zrušení ale už dříve doporučil, stejně jako památkový odbor pražského magistrátu,„ řekl včera ČTK zástupce vedoucího odboru ochrany kulturních památek Jiří Vajčner. Pozemky, na nichž stojí patrová budova stanice historické Buštěhradské dráhy a také drážní dílny, získala před časem za 1,1 miliardy korun společnost Orco. Tato firma zvítězila ve výběrovém řízení na prodej drážních pozemků Správy dopravní železniční cesty.
(24 hodin)
(24 hodin)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/279289/
Mostecké nádraží hlasitě volá po rekonstrukci. Město ani České dráhy se však k opravám nemají. Podle radnice je rekonstrukce velmi finančně nákladná.
Poškozené krytí odvodňovacího žlabu a okolní prohlubně, díry v chodníku, špatný stav spojovacích mostů či chybějící přechod pro chodce - to vše je k vidění před mosteckým nádražím. Mostecká radnice ani České dráhy však s opravami nespěchají. Martina Schöfferová jezdí vlakem nejen denně do práce, ale často tento dopravní prostředek volí i dalšímu cestování. Měla tedy možnost poznat více vlakových nádraží a to mostecké se podle ní špatným stavem stává téměř raritou. „To, že je nádraží špinavé a pomalu chátrá to už snad ani neřeším, ale ty díry před nádražím či zapáchající podchody na nástupiště už je silné kafe i na mě,„ podivuje se nad stavem nádraží pětadvacetiletá cestující.
O opravách mosteckého nádraží se mluví již dlouhá léta, nic se ovšem v prostorách odkud denně vyráží na cesty stovky lidí nezměnilo.
Nádražní prostory patří Českým drahám, to co je však před budovu je majetkem města. Nádraží bylo před časem zařazeno do projektu Živá nádraží, což znamená, že jakmile najdou České dráhy vhodného investora proběhne kompletní rekonstrukce nádraží. Ten však stále nepřišel. „Pro nádraží v Mostě se nám nepodařilo zatím ve výběrových řízení najít partnera. Ale nic není ztraceno, v rámci poptávkového řízení jednáme se zájemcem o revitalizaci nádraží, zatím je ale vše ještě na začátku,„ sdělil Deníku Ondřej Kubala, tiskový mluvčí Českých drah.
Město má pro vyčkávání s opravami své důvody. „Ještě v minulém volebním období jsme si nechali vypracovat studii na rekonstrukci přednádražních prostor, nakonec se od ní však ustoupilo,„ sdělila již před časem tisková mluvčí magistrátu Alena Sedláčková s tím, že tyto opravy jsou velmi nákladnou investicí. Podle magistrátu by jen oprava mostů u nádraží vyšla asi na 35 milionů korun. A je prý nelogické tyto opravy uskutečnit dříve, než se bude rekontruovat celé nádraží. To proto, kdyby bylo potřeba při těchto opravách zasáhnout do již opravených přednádražních prostor.
Mimo oprav chodníků či odvodňovacích žlabů se jedná i o rekonstrukci již zmiňovaných mostů, vedoucích od nádražní budovy k tramvajovým kolejím. Město nejprve přemýšlelo, zda zbourat oba mosty a nechat postavit jen jeden. Nakonec budou mosty opět dva. I na ty si však Mostečané počkají.
„Nepodařilo se nám získat dotaci ze státního fondu na opravy infrastruktury, proto zatím s opravami mostů počkáme, až se nám podaří získat potřebné finance,„ sdělil náměstek primátora Mostu Luboš Pitín. Dodal také, že město řeší i přilehlé parkoviště u nádraží a komunikace. Jednání s mosteckým dopravním podnikem prý stále pokračuje.
Lidem ale dochází trpělivost. „Takhle to vypadá už roky a je jen otázkou času, kdy se před nádražím někdo zraní,„ řekl Dominik Ryska.
(Chomutovský deník)
Poškozené krytí odvodňovacího žlabu a okolní prohlubně, díry v chodníku, špatný stav spojovacích mostů či chybějící přechod pro chodce - to vše je k vidění před mosteckým nádražím. Mostecká radnice ani České dráhy však s opravami nespěchají. Martina Schöfferová jezdí vlakem nejen denně do práce, ale často tento dopravní prostředek volí i dalšímu cestování. Měla tedy možnost poznat více vlakových nádraží a to mostecké se podle ní špatným stavem stává téměř raritou. „To, že je nádraží špinavé a pomalu chátrá to už snad ani neřeším, ale ty díry před nádražím či zapáchající podchody na nástupiště už je silné kafe i na mě,„ podivuje se nad stavem nádraží pětadvacetiletá cestující.
O opravách mosteckého nádraží se mluví již dlouhá léta, nic se ovšem v prostorách odkud denně vyráží na cesty stovky lidí nezměnilo.
Nádražní prostory patří Českým drahám, to co je však před budovu je majetkem města. Nádraží bylo před časem zařazeno do projektu Živá nádraží, což znamená, že jakmile najdou České dráhy vhodného investora proběhne kompletní rekonstrukce nádraží. Ten však stále nepřišel. „Pro nádraží v Mostě se nám nepodařilo zatím ve výběrových řízení najít partnera. Ale nic není ztraceno, v rámci poptávkového řízení jednáme se zájemcem o revitalizaci nádraží, zatím je ale vše ještě na začátku,„ sdělil Deníku Ondřej Kubala, tiskový mluvčí Českých drah.
Město má pro vyčkávání s opravami své důvody. „Ještě v minulém volebním období jsme si nechali vypracovat studii na rekonstrukci přednádražních prostor, nakonec se od ní však ustoupilo,„ sdělila již před časem tisková mluvčí magistrátu Alena Sedláčková s tím, že tyto opravy jsou velmi nákladnou investicí. Podle magistrátu by jen oprava mostů u nádraží vyšla asi na 35 milionů korun. A je prý nelogické tyto opravy uskutečnit dříve, než se bude rekontruovat celé nádraží. To proto, kdyby bylo potřeba při těchto opravách zasáhnout do již opravených přednádražních prostor.
Mimo oprav chodníků či odvodňovacích žlabů se jedná i o rekonstrukci již zmiňovaných mostů, vedoucích od nádražní budovy k tramvajovým kolejím. Město nejprve přemýšlelo, zda zbourat oba mosty a nechat postavit jen jeden. Nakonec budou mosty opět dva. I na ty si však Mostečané počkají.
„Nepodařilo se nám získat dotaci ze státního fondu na opravy infrastruktury, proto zatím s opravami mostů počkáme, až se nám podaří získat potřebné finance,„ sdělil náměstek primátora Mostu Luboš Pitín. Dodal také, že město řeší i přilehlé parkoviště u nádraží a komunikace. Jednání s mosteckým dopravním podnikem prý stále pokračuje.
Lidem ale dochází trpělivost. „Takhle to vypadá už roky a je jen otázkou času, kdy se před nádražím někdo zraní,„ řekl Dominik Ryska.
(Chomutovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/278774/
Stanice Žďár nad Sázavou byla patrně jedním z posledních velkých nádraží Českých drah, kde do nedávné doby byli cestující informováni o odjezdech v odbavovací hale pomocí plechových zasunovacích cedulí. To už ale není pravda.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_27zdar.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_27zdar.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/278428/
Dlouhá léta jsem okolo této krásné secesní budovy jezdila do práce. Vždy mi vrtalo hlavou, proč ji České dráhy nechávají tak ostudně chátrat. Zřejmě se čekalo na to, až se jim tuto nemovitost s přilehlými pozemky podaří prodat.
Kdybych byla vlastníkem, nikdy bych nedopustila, aby se kolem jednopatrové budovy s úměrnými proporcemi postavila moderní, naprosto cizorodá šestipatrová monstra. Mezi nimi původní budova nádraží zcela zaniká. Bude zde chybět okolní volný prostor, který původně nechával stavbu vyniknout.
Nechci být špatným prorokem, ale připravované administrativní budovy nemusejí najít své nájemníky a jen málo mě uklidňuje tvrzení vlastníka, že „zde nebudou kasina ani erotické salony„. Myslím si, že až budou potřeba peníze na zaplacení celého projektu, bude majiteli jedno, kdo mu investici zaplatí. Jsem přesvědčena, že hlavní vina padá na hlavu Českých drah. Nedokázaly udržovat to, co před lety uměli naši předkové postavit jako funkční a zároveň pohlednou budovu.
Stačí, když si vzpomenu, jak se plánovalo Skandinávské centrum na rohu Karlova náměstí, kde byla proluka s malým tržištěm. Co se tam nakonec postavilo? Zcela tuctová a nepěkná budova. Doufám, že stavební úřad Prahy 2 bude na investory vhodně působit a jistě by také stálo za to, aby se na nové budovy vypsala architektonická soutěž.
(Pražský deník)
Kdybych byla vlastníkem, nikdy bych nedopustila, aby se kolem jednopatrové budovy s úměrnými proporcemi postavila moderní, naprosto cizorodá šestipatrová monstra. Mezi nimi původní budova nádraží zcela zaniká. Bude zde chybět okolní volný prostor, který původně nechával stavbu vyniknout.
Nechci být špatným prorokem, ale připravované administrativní budovy nemusejí najít své nájemníky a jen málo mě uklidňuje tvrzení vlastníka, že „zde nebudou kasina ani erotické salony„. Myslím si, že až budou potřeba peníze na zaplacení celého projektu, bude majiteli jedno, kdo mu investici zaplatí. Jsem přesvědčena, že hlavní vina padá na hlavu Českých drah. Nedokázaly udržovat to, co před lety uměli naši předkové postavit jako funkční a zároveň pohlednou budovu.
Stačí, když si vzpomenu, jak se plánovalo Skandinávské centrum na rohu Karlova náměstí, kde byla proluka s malým tržištěm. Co se tam nakonec postavilo? Zcela tuctová a nepěkná budova. Doufám, že stavební úřad Prahy 2 bude na investory vhodně působit a jistě by také stálo za to, aby se na nové budovy vypsala architektonická soutěž.
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/277532/
Kostomlatští se konečně snad dočkají. Jejich staré „zaplivané„ nádraží by mělo v příštím roce dostat nový kabát. Správa železniční dopravní cesty už připravuje projekt.
Projekt modernizace železniční stanice v Kostomlatech už se klube. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) chce nádraží zkulturnit kvůli modernizaci objízdné trasy I. Tranzitního železničního koridoru Praha – Lysá nad Labem – Kolín, obec chce zase kulturnější vstup do obce od nádraží, které je už mnoho let v žalostném stavu.
Podle vedoucího oddělení pro informace a spolupráci s obcemi a organizacemi z Českých drah Karla Otavy se počítá v příštím roce s uskutečněním první etapy. „Předpokládá se, že se v příštím roce stihne výstavba 200 metrů dlouhého ostrovního nástupiště mezi první a druhou kolejí a u třetí koleje včetně přístřešků, dále tři metry široký a 18 metrů dlouhý podchod včetně schodišť a dvou přístupových ramp s bezbariérovým vjezdem,„ uvedl Otava s tím, že by samozřejmě neměl chybět ani elektronický informační systém. S výstavbou druhé etapy se počítá v roce 2012. Ta by měla obsahovat například rekonstrukci prostoru kolejí s výhybkami ve směru od Lysé nad Labem a elektrický ohřev výhybek. Po roce 2012 čeká to samé druhou stranu nádraží směrem na Nymburk.
Cestující se ale mohou těšit i na kulturnější prostředí přímo ve stanici. Po rekonstruci budovy budou mít k dispozici různé komerční prostory.
Zatím však nikdo neví, jakým způsobem se SŽDC a obec budou na financování tak velkého projektu podílet. Podle starostky Kostomlat Mileny Hercokové se zatím připravuje studie celé akce. „Zatím nevíme, kolik nás to bude stát. Chtěli bychom zkulturnit přednádražní prostor včetně parkoviště. Máme v plánu na nádraží umístit i desku Bohumila Hrabala a v rámci mikroregionu připravujeme propojení například s Kerskem a Hradištkem,„ připomněla základní změny starostka s tím, že v obci má v budoucnu také vzniknout nová minihuť se sklářskou dílnou. Od toho si obec slibuje i lepší návštěvnost.
(Nymburský deník)
Projekt modernizace železniční stanice v Kostomlatech už se klube. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) chce nádraží zkulturnit kvůli modernizaci objízdné trasy I. Tranzitního železničního koridoru Praha – Lysá nad Labem – Kolín, obec chce zase kulturnější vstup do obce od nádraží, které je už mnoho let v žalostném stavu.
Podle vedoucího oddělení pro informace a spolupráci s obcemi a organizacemi z Českých drah Karla Otavy se počítá v příštím roce s uskutečněním první etapy. „Předpokládá se, že se v příštím roce stihne výstavba 200 metrů dlouhého ostrovního nástupiště mezi první a druhou kolejí a u třetí koleje včetně přístřešků, dále tři metry široký a 18 metrů dlouhý podchod včetně schodišť a dvou přístupových ramp s bezbariérovým vjezdem,„ uvedl Otava s tím, že by samozřejmě neměl chybět ani elektronický informační systém. S výstavbou druhé etapy se počítá v roce 2012. Ta by měla obsahovat například rekonstrukci prostoru kolejí s výhybkami ve směru od Lysé nad Labem a elektrický ohřev výhybek. Po roce 2012 čeká to samé druhou stranu nádraží směrem na Nymburk.
Cestující se ale mohou těšit i na kulturnější prostředí přímo ve stanici. Po rekonstruci budovy budou mít k dispozici různé komerční prostory.
Zatím však nikdo neví, jakým způsobem se SŽDC a obec budou na financování tak velkého projektu podílet. Podle starostky Kostomlat Mileny Hercokové se zatím připravuje studie celé akce. „Zatím nevíme, kolik nás to bude stát. Chtěli bychom zkulturnit přednádražní prostor včetně parkoviště. Máme v plánu na nádraží umístit i desku Bohumila Hrabala a v rámci mikroregionu připravujeme propojení například s Kerskem a Hradištkem,„ připomněla základní změny starostka s tím, že v obci má v budoucnu také vzniknout nová minihuť se sklářskou dílnou. Od toho si obec slibuje i lepší návštěvnost.
(Nymburský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/277531/
Nová zastávka bude mít novou výpravní budovu, podchod a tři krytá nástupiště
Budovu zlínského vlakového nádraží čeká demolice. Na místě současné zastávky Zlín-střed vyroste po roce 2010 nový moderní objekt s podchodem, třemi nástupišti a krytými peróny.
Směrem na Jižní Svahy přibude lávka
Z nádražímávést přes koleje směrem na Jižní Svahy i nová lávka pro pěší. Na včerejší schůzce se na tom shodli zástupci magistrátu, Zlínského kraje a dodavatelské firmy z Brna při plánování rekonstrukce železniční trati z Otrokovic do Vizovic.
Podle hlavního inženýra projektu Jiřího Pelce z firmy SUDOP Brno bude mít nové zlínské nádraží tři takzvané nástupištní hrany.
„Nástupiště budou zastřešená. Samozřejmě počítáme s podchodem a s novou výpravní budovou,„ uvedl Pelc. Nové zlínské nádraží bude širší než to současné. Za oběť mu proto padne stará nádražní budova. „Ta se musí zbourat, protože na jejím místě bude nástupiště,„ vysvětlil Pelc.
Trať do Otrokovic bude mít dvě koleje
Zlínský magistrát požaduje, aby projektanti u nádraží navrhli i nadzemní lávku, po které budou moci cestující bezpečně přejít trať ve směru na Čepkov.
„Je to jedna z drobných připomínek,„ potvrdila mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.
Modernizace železniční trati z Otrokovic do Vizovic, při které se počítá se stavbou nového zlínského nádraží, má být zahájena po roce 2010.
Zdvojkolejnění, elektrifikace a stavba nových přejezdů a budov mají stát dohromady 5,5 miliardy korun. Více než tři miliardy chtějí získat stavitelé z Evropské unie.
Věc má ale háček. O peníze musejí požádat během nejbližších týdnů.
„Rozhodnutí musí padnout teď o prázdninách, protože pak ten další vývoj by se strašně zpozdil,„ sdělil krajský radní zodpovědný za dopravu Petr Hradecký.
Problém: kudy přes Podvesnou?
Zlínský magistrát, Zlínský kraj a Správa železniční dopravní cesty se ale zatím například neshodly, kudy má vést železnice přes zlínskou čtvrť Podvesná.
Ve hře jsou stále dvě varianty. Projektanti navrhují estakádu i takzvaný polozapuštěný zářez v zemi. Podle původních předpokladů měli dopravní experti o Podvesné rozhodnout už včera. Rozhodnutí ale nepadlo. „Ještě nezvítězila žádná varianta. Obě jsou otevřené,„ řekl Pelc.
Další schůzka ohledně budoucnosti železniční trasy se proto chystá začátkem srpna.
„Vypadá to, že to bude druhý týden v srpnu, abychom vše znovu zrekapitulovali a stačili dořešit,„ doplnil Hradecký.
(Kroměřížský deník)
Budovu zlínského vlakového nádraží čeká demolice. Na místě současné zastávky Zlín-střed vyroste po roce 2010 nový moderní objekt s podchodem, třemi nástupišti a krytými peróny.
Směrem na Jižní Svahy přibude lávka
Z nádražímávést přes koleje směrem na Jižní Svahy i nová lávka pro pěší. Na včerejší schůzce se na tom shodli zástupci magistrátu, Zlínského kraje a dodavatelské firmy z Brna při plánování rekonstrukce železniční trati z Otrokovic do Vizovic.
Podle hlavního inženýra projektu Jiřího Pelce z firmy SUDOP Brno bude mít nové zlínské nádraží tři takzvané nástupištní hrany.
„Nástupiště budou zastřešená. Samozřejmě počítáme s podchodem a s novou výpravní budovou,„ uvedl Pelc. Nové zlínské nádraží bude širší než to současné. Za oběť mu proto padne stará nádražní budova. „Ta se musí zbourat, protože na jejím místě bude nástupiště,„ vysvětlil Pelc.
Trať do Otrokovic bude mít dvě koleje
Zlínský magistrát požaduje, aby projektanti u nádraží navrhli i nadzemní lávku, po které budou moci cestující bezpečně přejít trať ve směru na Čepkov.
„Je to jedna z drobných připomínek,„ potvrdila mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.
Modernizace železniční trati z Otrokovic do Vizovic, při které se počítá se stavbou nového zlínského nádraží, má být zahájena po roce 2010.
Zdvojkolejnění, elektrifikace a stavba nových přejezdů a budov mají stát dohromady 5,5 miliardy korun. Více než tři miliardy chtějí získat stavitelé z Evropské unie.
Věc má ale háček. O peníze musejí požádat během nejbližších týdnů.
„Rozhodnutí musí padnout teď o prázdninách, protože pak ten další vývoj by se strašně zpozdil,„ sdělil krajský radní zodpovědný za dopravu Petr Hradecký.
Problém: kudy přes Podvesnou?
Zlínský magistrát, Zlínský kraj a Správa železniční dopravní cesty se ale zatím například neshodly, kudy má vést železnice přes zlínskou čtvrť Podvesná.
Ve hře jsou stále dvě varianty. Projektanti navrhují estakádu i takzvaný polozapuštěný zářez v zemi. Podle původních předpokladů měli dopravní experti o Podvesné rozhodnout už včera. Rozhodnutí ale nepadlo. „Ještě nezvítězila žádná varianta. Obě jsou otevřené,„ řekl Pelc.
Další schůzka ohledně budoucnosti železniční trasy se proto chystá začátkem srpna.
„Vypadá to, že to bude druhý týden v srpnu, abychom vše znovu zrekapitulovali a stačili dořešit,„ doplnil Hradecký.
(Kroměřížský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/277388/
Celých 48 stránek kancelářského formátu drobným písmem - to je zatím objem rozkazů o výluce, o vypnutí zabezpečovacího zařízení a dalších písemností, týkajících se bezprostředně přestavby železniční stanice Sokolov. Tento úctyhodný objem informací museli zdolat a vytvořit zpracovatelé a podrobně se s ním seznamovali všichni ve vedení sokolovské stanice a samozřejmě i Uzlové žst. Karlovy Vary. Ani trochu jsem jim to nezáviděl a nebudu unavovat čtenáře s popisem všeho, co se v Sokolově od března 2008 do srpna 2009 bude přestavovat.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26soko.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26soko.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276989/
Masarykovo nádraží prý může nahradit hlavní nádra-ží. Redaktorce serveru to měl 19.června potvrdit radní Martin Langmajer (ODS). Likvidaci Masarykova nádraží prosazuje především bývalý starosta Prahy 1,,dnes poslanec ODS Bürgermeister.
Nevím,kde ti pánové vzali,že se Praha může obejít bez Masarykova nádraží. Takzvané nové spojení,které má být zprovozněno letos v prosinci,nebude s to přijímat všechny vlaky dnes jezdící na hlavní nádraží v Praze,a to ani při jeho předpokládaném průjezdném modelu provozu. Je pravda,že místo dřívějších dvou kolejí na východ a sever,které vážně limitovaly železniční dopravu v centru Prahy,povedou z Prahy,hlavního nádraží na východ a sever koleje čtyři. Je též pravda,že se má podstatně zvýšit počet osobních vlaků,které budou přes pražské centrum projíždět. Také rychlíků přibude. Výpočty říkají,že na stávajících sedm nástupišť Prahy,hlavního nádraží se přinejmenším početné osobní vlaky od Kolína přes Český Brod a od Kladna ani s využitím ka-pacity nového spojení v Praze nevejdou.
Problémem je i skutečnost,že pro vlaky od Kladna a Kralup znamená cesta na hlavní nádraží značnou zajížďku. O to horší,že dopravně je o něco lépe umístěno Masarykovo nádraží než hlavní. Na hlavní nádraží navazuje jen metro,na Masarykovo i tramvaje.
Je pravda,že první návrh zrušit Masarykovo nádraží v Praze je starší víc než sto let. Je též pravda,že žádný z jeho prosazovatelů si nekladl otázku jeho dopravní potřebnosti. Podobnost se snahou vedení Brna vymístit z dopravně optimální polohy v centru Brna hlavní osobní nádraží,aby se prý Brno mohlo lépe rozvíjet,,je prý čistě náhodná. Délka sporu ale nic neříká o tom,která strana má pravdu. Jisté je,že nádraží je především dopravní stavba. Ostatní činitelé mohou představovat pouze omezení. Rozhodující by měl být dopravní zájem, a ten je jednoznačný:šetrnou kolejovou dopravou přivést co nejvíce cestujících do centra Prahy,aby neživořila pod koly a výfuky aut.
(výňatek z článku v Haló novinách)