Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Drolící se fasáda, holubí trus s nedopalky na nástupištích, bezdomovci pospávající na lavičkách, žebrající opilci, špína a zápach moči. To vše vítá dnes a denně cestující na hlavním vlakovém nádraží v Plzni. České dráhy už přes deset let marně hledají investora, který by budovu opravil a pak ji i provozoval.
Nyní je objekt zařazen do projektu Živá nádraží, který dráhy spustily před dvěma lety. V rámci něj hledají partnery, kteří by se podíleli na oživení nádražních budov.
Jak dlouho budou dráhy hledat investora? „To nelze dopředu říci. Záleží na potenciálních investorech, kteří potřebují čas na vyhodnocení návratnosti svých investic,„ říká Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení ČD. Dráhy podle Šťáhlavského průběžně pracují na zlepšení stavu a vzhledu nádražní budovy. V minulosti to byla například nová čelní fasáda. „Letos jsme vymalovali horní vestibul a nainstalovali ochranné sítě proti holubům. Jen tyto práce mají hodnotu půl milionu korun,„ dodává Petr Šťáhlavský.
(Mladá fronta DNES)
Nyní je objekt zařazen do projektu Živá nádraží, který dráhy spustily před dvěma lety. V rámci něj hledají partnery, kteří by se podíleli na oživení nádražních budov.
Jak dlouho budou dráhy hledat investora? „To nelze dopředu říci. Záleží na potenciálních investorech, kteří potřebují čas na vyhodnocení návratnosti svých investic,„ říká Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení ČD. Dráhy podle Šťáhlavského průběžně pracují na zlepšení stavu a vzhledu nádražní budovy. V minulosti to byla například nová čelní fasáda. „Letos jsme vymalovali horní vestibul a nainstalovali ochranné sítě proti holubům. Jen tyto práce mají hodnotu půl milionu korun,„ dodává Petr Šťáhlavský.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296686/
K obcím s dvojjazyčnými vjezdovými tabulemi budou patřit také Mosty u Jablunkova. Zatím však není jasné, zda název v polštině bude znít tak jako doposud Mosty koło Jabłonkowa nebo Mosty przy Jabłonkowie, popřípadě pod Jabłonkowem.
„Poslali jsme žádost na Slezské zemské muzeum v Opavě. Přišla nám odpověď, že v meziválečném období polský název byl Mosty przy Jabłonkowie, což si v roce 1924 schválili tehdejší radní,„ uvedla místostarostka Vanda Waclávková. Podle ní by však „przy Jabłonkowie“ nebylo moc vhodné. „Železniční zastávka za tunelem by se pak jmenovala Mosty przy Jabłonkowie przystanek, což se mě moc nelíbí,“ usuzuje Waclavková a dodává, že obec se obrátila s dotazem na ministerstvo vnitra. „Týká se to návrhu, zda by se naše obec mohla jmenovat pouze Mosty,„ sdělila dále místostarostka.
Právě tato varianta má mezi mosteckými občany řadu příznivců. Patří mezi ně i předseda místní skupiny Polského kulturně-osvětového svazu v ČR (PZKO) a zastupitel Andrzej Niedoba, který je přesvědčen, že v případě přívlastku „u Jablunkova“ se jednalo o bližší určení místa v době, kdy Mosty u Českého Těšína byly samostatnou obcí. „Pokud šlo přejmenovat Gottwaldov na Zlín, neměl by být problém ani s naší obcí. Tam se navíc měnil celý název, u nás by zůstaly Mosty, pouze by se odstranilo u Jablunkova,„ usuzuje Niedoba, jež celou problematiku vidí jako administrační záležitost. „Pokud by došlo ke změně názvu, změny v dokladech se přece nemusí provádět v průběhu jednoho dne,„ uzavírá Niedoba.
Známý českotěšínský jazykovědec Karol Daniel Kadłubiec považuje za přijatelnou i třetí variantu polského názvu Mosty pod Jabłonkowem. „Je to jako Bitwa pod Grunwaldem nebo Ochaby pod Cieszynem. Modernější forma je však Mosty koło Jabłonkowa, nikdy by se však nemělo v polštině používat Mosty u Jabłonkowa,„ sdělil redakci Horizontu Kadłubiec.
(Horizont)
„Poslali jsme žádost na Slezské zemské muzeum v Opavě. Přišla nám odpověď, že v meziválečném období polský název byl Mosty przy Jabłonkowie, což si v roce 1924 schválili tehdejší radní,„ uvedla místostarostka Vanda Waclávková. Podle ní by však „przy Jabłonkowie“ nebylo moc vhodné. „Železniční zastávka za tunelem by se pak jmenovala Mosty przy Jabłonkowie przystanek, což se mě moc nelíbí,“ usuzuje Waclavková a dodává, že obec se obrátila s dotazem na ministerstvo vnitra. „Týká se to návrhu, zda by se naše obec mohla jmenovat pouze Mosty,„ sdělila dále místostarostka.
Právě tato varianta má mezi mosteckými občany řadu příznivců. Patří mezi ně i předseda místní skupiny Polského kulturně-osvětového svazu v ČR (PZKO) a zastupitel Andrzej Niedoba, který je přesvědčen, že v případě přívlastku „u Jablunkova“ se jednalo o bližší určení místa v době, kdy Mosty u Českého Těšína byly samostatnou obcí. „Pokud šlo přejmenovat Gottwaldov na Zlín, neměl by být problém ani s naší obcí. Tam se navíc měnil celý název, u nás by zůstaly Mosty, pouze by se odstranilo u Jablunkova,„ usuzuje Niedoba, jež celou problematiku vidí jako administrační záležitost. „Pokud by došlo ke změně názvu, změny v dokladech se přece nemusí provádět v průběhu jednoho dne,„ uzavírá Niedoba.
Známý českotěšínský jazykovědec Karol Daniel Kadłubiec považuje za přijatelnou i třetí variantu polského názvu Mosty pod Jabłonkowem. „Je to jako Bitwa pod Grunwaldem nebo Ochaby pod Cieszynem. Modernější forma je však Mosty koło Jabłonkowa, nikdy by se však nemělo v polštině používat Mosty u Jabłonkowa,„ sdělil redakci Horizontu Kadłubiec.
(Horizont)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296685/
Fakt skvělý nápad. Když někdo potřebuje na poslední chvíli jízdenku, tak si postojí za někým, kdo kupuje svačinu a hledá drobné.
Služby skoro (leč obráceně) jako u České pošty, kde u přepážky vyřizují pojištění, prodávají pitomosti a jen ve volném čase také poštmistrují.
Služby skoro (leč obráceně) jako u České pošty, kde u přepážky vyřizují pojištění, prodávají pitomosti a jen ve volném čase také poštmistrují.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296631/
Zdejší železniční stanice je první v Česku, kde se změnil tradiční prodej jízdenek u pokladny. V podchodu k nástupištím je nová prodejna Pont, která kromě občerstvení bude prodávat také jízdenky Českých drah a budou tu pro zákazníky nové toalety.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_37pont.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_37pont.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296630/
Chcete se aktivně zúčastnit toho, když se budou zkrášlovat staničky a zastávky na lokálce PňovanyBezdružice? Vpátek 10. října v 17 hodin přímo na nádraží Bezdružice se totiž budou veřejně projednávat návrhy úprav nádraží Cebiv, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Břetislav, Strahov a Bezdružice.
Seznámíte se s rozpracovanými návrhy úprav a můžete je i komentovat svými připomínkami. Akce se koná pod záštitou Asociace Entente Florale - Souznění, CZ o. s., Mikroregionu Konstantinolázeňsko, Plzeňské dráhy aMístní akční skupiny Český západ. Netřeba zdůrazňovat, že setkání je určeno hlavně pro obyvatele regionu, případně ty, kteří bezdružickou lokálku využívají a její stav jim není lhostejný.
Veřejná schůzka s cílem získat názory místních obyvatel na vylepšení nádraží a pokusit se je do projektu zainteresovat letos už jednou na nádražích Bezdružice a Cebiv proběhla, a to 8. srpna. Kromě pořadatelů se schůzky účastnily dvě desítky osob, přítomni byli starostové i dva zástupci SŽDC -Správy dopravní cesty. Na začátku jednání v Cebivi byly shromážděny podněty obyvatel. Místní negativně vnímají chybějící květiny, lavičky, záchodky a v zimním období uzavřenou čekárnu. Zástupci SDC slíbili prověřit možnost otevření čekárny a osazení mobilní buňky WC, ovšem poukázali na nutnost řádného dohledu nad zařízením ze strany obce.
V krátkosti se debata dotkla i zvelebení stanice Kokašice. Jako negativum tu byl vyhodnocen neustálý nepořádek v okolí a chátrající zarostlá nákladová rampa. Starosta obce však poukázal na velkou docházkovou vzdálenost, kvůli níž obyvatelé využívají především autobusové dopravy a automobilů. Mnohaleté snahy Kokašic o vybudování nové zastávky u přejezdu blízko obce nebyly dosud vyslyšeny. Poté se účastníci přesunuli do zastávky Strahov, na které byla výměnou střešní krytiny v letošním roce zahájena rekonstrukce. Účastníci setkání požádali zástupce SŽDC o maximální respektování historické podoby budovy.
V Bezdružicích jednání pokračovalo v bufetovém voze Plzeňské dráhy. Diskutovalo se o terénních úpravách v souvislosti s plánovanou stavbou malého autobusového terminálu u nádraží, dosazení prvků podkreslujících historický ráz nádraží a doplnění drobných prvků pro návštěvníky -dospělé i děti.
Takže přijměte i naše další pozvání na besedu.
(Železničář)
Seznámíte se s rozpracovanými návrhy úprav a můžete je i komentovat svými připomínkami. Akce se koná pod záštitou Asociace Entente Florale - Souznění, CZ o. s., Mikroregionu Konstantinolázeňsko, Plzeňské dráhy aMístní akční skupiny Český západ. Netřeba zdůrazňovat, že setkání je určeno hlavně pro obyvatele regionu, případně ty, kteří bezdružickou lokálku využívají a její stav jim není lhostejný.
Veřejná schůzka s cílem získat názory místních obyvatel na vylepšení nádraží a pokusit se je do projektu zainteresovat letos už jednou na nádražích Bezdružice a Cebiv proběhla, a to 8. srpna. Kromě pořadatelů se schůzky účastnily dvě desítky osob, přítomni byli starostové i dva zástupci SŽDC -Správy dopravní cesty. Na začátku jednání v Cebivi byly shromážděny podněty obyvatel. Místní negativně vnímají chybějící květiny, lavičky, záchodky a v zimním období uzavřenou čekárnu. Zástupci SDC slíbili prověřit možnost otevření čekárny a osazení mobilní buňky WC, ovšem poukázali na nutnost řádného dohledu nad zařízením ze strany obce.
V krátkosti se debata dotkla i zvelebení stanice Kokašice. Jako negativum tu byl vyhodnocen neustálý nepořádek v okolí a chátrající zarostlá nákladová rampa. Starosta obce však poukázal na velkou docházkovou vzdálenost, kvůli níž obyvatelé využívají především autobusové dopravy a automobilů. Mnohaleté snahy Kokašic o vybudování nové zastávky u přejezdu blízko obce nebyly dosud vyslyšeny. Poté se účastníci přesunuli do zastávky Strahov, na které byla výměnou střešní krytiny v letošním roce zahájena rekonstrukce. Účastníci setkání požádali zástupce SŽDC o maximální respektování historické podoby budovy.
V Bezdružicích jednání pokračovalo v bufetovém voze Plzeňské dráhy. Diskutovalo se o terénních úpravách v souvislosti s plánovanou stavbou malého autobusového terminálu u nádraží, dosazení prvků podkreslujících historický ráz nádraží a doplnění drobných prvků pro návštěvníky -dospělé i děti.
Takže přijměte i naše další pozvání na besedu.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296626/
Demolice nádraží v Ústí nad Orlicí je jistá. Budovu z 19. století nahradí stavba podobná marketům
Boj starého s novým budova nádraží v Ústí nad Orlicí prohrála. Čeká ji demolice. Poslední překážka, která stála bagrům v cestě, totiž padla. Bylo jí řízení ministerstva kultury o tom, zda neobvyklá 130 let stará budova nádraží patří na seznam kulturních památek. Ministerstvo kultury nádraží památkou neprohlásilo. Podle jeho pracovníků přišli pardubičtí památkáři s žádostí pozdě.
Správci železnic budovu zboří, protože brání narovnání trati železničního koridoru.
„Je neuvěřitelné, že i ve dvacátém prvním století demolujeme staré historické budovy a na jejich místě stavíme koleje. Ještě více je znepokojující evidentní pochybení představitelů územního pracoviště Národního památkového ústavu v Pardubicích,„ zlobí se Martin Kadrman z Červené Vody. Právě on vloni v listopadu podal návrh na prohlášení orlickoústeckého hlavního nádraží kulturní památkou.
Ministerstvo kultury se ve svém rozhodnutí vyjádřilo, že budova se mohla památkou stát. Kdyby o to pardubičtí památkáři požádali dříve. „Ministerstvo kultury si je dobře vědomo významu průmyslového dědictví České republiky, ale zároveň se domnívá, že podnět na prohlášení konkrétně tohoto objektu měla odborná organizace zaslat před začátkem dlouhodobě plánované a připravované akce,„ píše v rozhodnutí ministerstva kultury Petra Ulbrichová, vedoucí odboru ochrany památek. Naráží na práci Národního památkového ústavu v Pardubicích. Skutečnost, že by budova z roku 1874, vystavěná v duchu romantického historismu, měla být kulturní památkou, podpořila stanoviska úředníků města Ústí nad Orlicí, krajského úřadu a také pražští i pardubičtí památkáři. Proti se vyjádřily České dráhy s tím, že dlouhodobě počítají s demolicí budovy, která musí ustoupit přestavbě kolejiště. Stavbu nového průjezdu Ústím nad Orlicí prý už navíc projektují.
Podle Jitky Svobodové z oddělení dokumentace Národního památkového ústavu v Pardubicích je ale prohlášení ministerstva kultury vůči památkářům nefér. „Na oddělení dokumentace, které návrhy podává, jsme jen dva lidé na celý kraj a ještě vloni na celé východní Čechy. Nemůžeme opravdu znát všechno,„ říká Svobodová.
I pracovnice Národního památkového ústavu v Pardubicích říká, že nádraží se mohlo stát památkou, kdyby se o to někdo zajímal dříve. „Kdyby to někdo před deseti lety navrhl, ministerstvo by budovu památkou možná prohlásilo. Ale je také možné, že by tam návrh dodnes ležel, jak se to stává u jiných budov,„ říká Svobodová. Dodává, že podnět k takovému řízení může podat kdokoliv a to se až do loňského listopadu nestalo.
Podle starosty Ústí Richarda Peška je budovy škoda, ale statut památky si nezaslouží. „Taky bych raději naše staré nádraží. Je to pěkná sudetská architektura s hrázděným zdivem. Ale jeho celkový urbanismus je nešťastný v tom, že leží mezi kolejišti,„ říká.
Radnice během léta jednala s projektanty Správy a údržby železniční dopravní cesty o stavbě nádraží nového. To má ležet jižněji. Jeho podoba se ale zástupcům města nelíbí.
„Trvám na tom, že je to jako když Pennymarket najede do Teska. Jsou to dvě krychle vražené vedle sebe. Prosil jsem architekta, zda by z nové budovy nádraží nemohlo být cítit, že cestující vjíždí z Polabské nížiny do krásných Orlických hor. Ale to se nám moc nepodařilo,„ říká Pešek.
Sami správci železnic projekt nádraží ještě nezveřejnili. Stavbu, jejíž rozpočet sahá ke dvěma miliardám korun, zahájí v příštím roce.
(Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Boj starého s novým budova nádraží v Ústí nad Orlicí prohrála. Čeká ji demolice. Poslední překážka, která stála bagrům v cestě, totiž padla. Bylo jí řízení ministerstva kultury o tom, zda neobvyklá 130 let stará budova nádraží patří na seznam kulturních památek. Ministerstvo kultury nádraží památkou neprohlásilo. Podle jeho pracovníků přišli pardubičtí památkáři s žádostí pozdě.
Správci železnic budovu zboří, protože brání narovnání trati železničního koridoru.
„Je neuvěřitelné, že i ve dvacátém prvním století demolujeme staré historické budovy a na jejich místě stavíme koleje. Ještě více je znepokojující evidentní pochybení představitelů územního pracoviště Národního památkového ústavu v Pardubicích,„ zlobí se Martin Kadrman z Červené Vody. Právě on vloni v listopadu podal návrh na prohlášení orlickoústeckého hlavního nádraží kulturní památkou.
Ministerstvo kultury se ve svém rozhodnutí vyjádřilo, že budova se mohla památkou stát. Kdyby o to pardubičtí památkáři požádali dříve. „Ministerstvo kultury si je dobře vědomo významu průmyslového dědictví České republiky, ale zároveň se domnívá, že podnět na prohlášení konkrétně tohoto objektu měla odborná organizace zaslat před začátkem dlouhodobě plánované a připravované akce,„ píše v rozhodnutí ministerstva kultury Petra Ulbrichová, vedoucí odboru ochrany památek. Naráží na práci Národního památkového ústavu v Pardubicích. Skutečnost, že by budova z roku 1874, vystavěná v duchu romantického historismu, měla být kulturní památkou, podpořila stanoviska úředníků města Ústí nad Orlicí, krajského úřadu a také pražští i pardubičtí památkáři. Proti se vyjádřily České dráhy s tím, že dlouhodobě počítají s demolicí budovy, která musí ustoupit přestavbě kolejiště. Stavbu nového průjezdu Ústím nad Orlicí prý už navíc projektují.
Podle Jitky Svobodové z oddělení dokumentace Národního památkového ústavu v Pardubicích je ale prohlášení ministerstva kultury vůči památkářům nefér. „Na oddělení dokumentace, které návrhy podává, jsme jen dva lidé na celý kraj a ještě vloni na celé východní Čechy. Nemůžeme opravdu znát všechno,„ říká Svobodová.
I pracovnice Národního památkového ústavu v Pardubicích říká, že nádraží se mohlo stát památkou, kdyby se o to někdo zajímal dříve. „Kdyby to někdo před deseti lety navrhl, ministerstvo by budovu památkou možná prohlásilo. Ale je také možné, že by tam návrh dodnes ležel, jak se to stává u jiných budov,„ říká Svobodová. Dodává, že podnět k takovému řízení může podat kdokoliv a to se až do loňského listopadu nestalo.
Podle starosty Ústí Richarda Peška je budovy škoda, ale statut památky si nezaslouží. „Taky bych raději naše staré nádraží. Je to pěkná sudetská architektura s hrázděným zdivem. Ale jeho celkový urbanismus je nešťastný v tom, že leží mezi kolejišti,„ říká.
Radnice během léta jednala s projektanty Správy a údržby železniční dopravní cesty o stavbě nádraží nového. To má ležet jižněji. Jeho podoba se ale zástupcům města nelíbí.
„Trvám na tom, že je to jako když Pennymarket najede do Teska. Jsou to dvě krychle vražené vedle sebe. Prosil jsem architekta, zda by z nové budovy nádraží nemohlo být cítit, že cestující vjíždí z Polabské nížiny do krásných Orlických hor. Ale to se nám moc nepodařilo,„ říká Pešek.
Sami správci železnic projekt nádraží ještě nezveřejnili. Stavbu, jejíž rozpočet sahá ke dvěma miliardám korun, zahájí v příštím roce.
(Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296512/
Masarykovo nádraží v Praze čeká v nejbližší době oprava. Společnost Masaryk Station Development chce příští rok začít upravovat hlavní budovu, centrální halu, vstupy a průchod.
Součástí opravy bude rekonstrukce skleněné střechy nádražní haly, toalet, rozvodů a vzniknout mají i nové obchodní prostory a zákaznické centrum Českých drah s pokladnami. Orientaci na nově opraveném nádraží by pak měl ulehčit nový informační systém.
Přitom nádraží je před spadnutím, nedávno se tu v hale mezi cestující zřítil opěrný sloup - naštěstí nikoho netrefil ani nezranil.
Nultá etapa už příští rok „Projekt nulté etapy je již připraven, nyní zahajujeme stavební řízení,„ uvedl předseda představenstva Masaryk Station Development Jan Hromádka.
Stavba by mohla být zahájena příští rok, její dokončení investor předpokládá v roce 2010. Oprava památkově chráněné budovy nádraží však bude jen začátkem. V další etapě plánuje developer zastavění většiny území nádraží. Už teď probíhají v areálu nádraží, v ulici Na Florenci první demoliční práce.
Developer zatím podle Hromádky nemyslí dál než na konec první etapy. Při ní chce společnost využít kolem devadesáti procent volného území současné Masaryčky ke stavbě nových budov s byty a obchody. Zbylých deset procent by dál sloužilo železnici a cestujícím, jinak řečeno, nádraží by dál bylo nádražím. Ale první etapou změny na nádraží končit nemusí. I když ta další přijde nejspíše za mnoho a mnoho let.
Pokud by se České dráhy někdy v budoucnu rozhodly, že sem už vlaky jezdit nebudou a nádraží zanikne, místo kolejí vznikne park.
V nejbližších letech se zrušení Masaryčky, kterou denně projde kolem 30 tisíc cestujících, neplánuje. „Nádraží bez náhrady zrušit nelze,„ řekl ředitel útvaru rozvoje magistrátu Bořek Votava. A náhrada tady nebude možná dvacet let.
(Mladá fronta DNES)
Součástí opravy bude rekonstrukce skleněné střechy nádražní haly, toalet, rozvodů a vzniknout mají i nové obchodní prostory a zákaznické centrum Českých drah s pokladnami. Orientaci na nově opraveném nádraží by pak měl ulehčit nový informační systém.
Přitom nádraží je před spadnutím, nedávno se tu v hale mezi cestující zřítil opěrný sloup - naštěstí nikoho netrefil ani nezranil.
Nultá etapa už příští rok „Projekt nulté etapy je již připraven, nyní zahajujeme stavební řízení,„ uvedl předseda představenstva Masaryk Station Development Jan Hromádka.
Stavba by mohla být zahájena příští rok, její dokončení investor předpokládá v roce 2010. Oprava památkově chráněné budovy nádraží však bude jen začátkem. V další etapě plánuje developer zastavění většiny území nádraží. Už teď probíhají v areálu nádraží, v ulici Na Florenci první demoliční práce.
Developer zatím podle Hromádky nemyslí dál než na konec první etapy. Při ní chce společnost využít kolem devadesáti procent volného území současné Masaryčky ke stavbě nových budov s byty a obchody. Zbylých deset procent by dál sloužilo železnici a cestujícím, jinak řečeno, nádraží by dál bylo nádražím. Ale první etapou změny na nádraží končit nemusí. I když ta další přijde nejspíše za mnoho a mnoho let.
Pokud by se České dráhy někdy v budoucnu rozhodly, že sem už vlaky jezdit nebudou a nádraží zanikne, místo kolejí vznikne park.
V nejbližších letech se zrušení Masaryčky, kterou denně projde kolem 30 tisíc cestujících, neplánuje. „Nádraží bez náhrady zrušit nelze,„ řekl ředitel útvaru rozvoje magistrátu Bořek Votava. A náhrada tady nebude možná dvacet let.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296270/
Demolici uniklo nádraží v Alžbětíně díky listopadovým událostem 1989. O tři týdny
Hraniční nádraží v Alžbětíně uniklo demolici pouze o tři týdny.
O historii nádraží vyprávěl Deníku vedoucí Informačního střediska Alžbětín Václav Mareš: „Tenkrát se nepředpokládalo, že by toto nádraží mělo být ještě někdy zprovozněno. Co jsem slyšel, měla být česká polovina odstřelena na Mikuláše roku 1989. Naštěstí se odstřel nekonal. Zřejmě existovalo pár rozumných lidí, kteří vzhledem k listopadovým událostem to demoliční rozhodnutí šoupli někam dospod a řekli si, že radši počkají, co bude dál.„ Česká polovina nádraží byla začátkem devadesátých let Českými drahami opravena a uvedena do provozu. V bývalé hale nádraží dnes sídlí společné Informační centrum NP Šumava a Naturpark Bayerischer Wald.
Hraniční nádraží bylo postaveno v letech 1876-1877. „Je to vlastně světový unikát, protože takovéto nádraží je pouze jedno. Úmyslně bylo postaveno napůl přes státní hranici jako symbol tehdejší dobré spolupráce mezi Rakousko- Uherskem a Bavorskem,„ uvedl Mareš. Celní nádraží mělo původně stát zhruba v místech dnešní stanice Železná Ruda město. Tehdejší usedlíci však odmítli prodej potřebných pozemků železničním společnostem, které nakonec získaly pozemky od rakouského císaře a bavorského krále přímo na státní hranici.
Nádraží v Alžbětíně je postaveno asi deset metrů nad původní úrovní terénu. „Nejdříve udělali základy v původním terénu. Na základech vyzdili dvojité arkády až na úroveň sklepů a na těch pak postavili žulový plášť budovy. Teprve potom začali se zavážkou, která je místy až patnáct metrů vysoká,„ popsal Mareš postup stavby budov. Odvodnění bylo provedeno tak, že potoky tekoucí přes pozemek nádraží byly svedeny do rour a nádraží podtékají. Původní odvodnění staré 130 let slouží až dodnes.
Styl, ve kterém byly všechny budovy postaveny (původně jich bylo mnohem více), vychází z bavorských předpisů. Společnosti se totiž dohodly, že nebudou stavět každou polovinu jinak, ale že nádraží postaví v jednom stylu, zrcadlově, a volba padla na bavorský styl, který se vyznačuje žulovými stěnami. „Zajímavostí je, že stěny budovy jsou mírně nakloněné směrem dovnitř, pravděpodobně pro zvětšení pevnosti. Při opravách v roce 1990 měli řemeslníci problémy s osazováním dveří, než pomocí olovnice zjistili, že stěny nejsou úplně svislé,„ vzpomínal Mareš.
Nádraží potřebovalo pro svůj provoz 120 zaměstnanců. Byli zde i dva přednostové, rakouský (český) a bavorský. „Státnost se v té době pořád vyhraňovala. Když budovu dostavěli, byla na podlaze haly mosaznou páskou vyznačena státní hranice a na každé straně byl z mozaiky udělán státní znak. Na bavorské straně bavorský lev a na rakouské straně, protože železniční společnost byla česká, český lev. Když přišel úřední příkaz, že český znak musí být nahrazen rakouskou orlicí, jedná se přece o státní hranici, dělali čeští poslanci ve Vídni tak dlouho obstrukce, až se jim podařilo, že český lev byl zde ponechán.„ přidal Mareš další zajímavost. Znaky vzaly za své po obsazení pohraničí v roce 1938. Po válce bylo nádraží ještě krátce v provozu, po roce 1948 byl provoz omezován. V roce 1953 byly na české straně vytrhány všechny koleje a nádraží bylo téměř čtyřicet let opuštěné.
(Klatovský deník)
Hraniční nádraží v Alžbětíně uniklo demolici pouze o tři týdny.
O historii nádraží vyprávěl Deníku vedoucí Informačního střediska Alžbětín Václav Mareš: „Tenkrát se nepředpokládalo, že by toto nádraží mělo být ještě někdy zprovozněno. Co jsem slyšel, měla být česká polovina odstřelena na Mikuláše roku 1989. Naštěstí se odstřel nekonal. Zřejmě existovalo pár rozumných lidí, kteří vzhledem k listopadovým událostem to demoliční rozhodnutí šoupli někam dospod a řekli si, že radši počkají, co bude dál.„ Česká polovina nádraží byla začátkem devadesátých let Českými drahami opravena a uvedena do provozu. V bývalé hale nádraží dnes sídlí společné Informační centrum NP Šumava a Naturpark Bayerischer Wald.
Hraniční nádraží bylo postaveno v letech 1876-1877. „Je to vlastně světový unikát, protože takovéto nádraží je pouze jedno. Úmyslně bylo postaveno napůl přes státní hranici jako symbol tehdejší dobré spolupráce mezi Rakousko- Uherskem a Bavorskem,„ uvedl Mareš. Celní nádraží mělo původně stát zhruba v místech dnešní stanice Železná Ruda město. Tehdejší usedlíci však odmítli prodej potřebných pozemků železničním společnostem, které nakonec získaly pozemky od rakouského císaře a bavorského krále přímo na státní hranici.
Nádraží v Alžbětíně je postaveno asi deset metrů nad původní úrovní terénu. „Nejdříve udělali základy v původním terénu. Na základech vyzdili dvojité arkády až na úroveň sklepů a na těch pak postavili žulový plášť budovy. Teprve potom začali se zavážkou, která je místy až patnáct metrů vysoká,„ popsal Mareš postup stavby budov. Odvodnění bylo provedeno tak, že potoky tekoucí přes pozemek nádraží byly svedeny do rour a nádraží podtékají. Původní odvodnění staré 130 let slouží až dodnes.
Styl, ve kterém byly všechny budovy postaveny (původně jich bylo mnohem více), vychází z bavorských předpisů. Společnosti se totiž dohodly, že nebudou stavět každou polovinu jinak, ale že nádraží postaví v jednom stylu, zrcadlově, a volba padla na bavorský styl, který se vyznačuje žulovými stěnami. „Zajímavostí je, že stěny budovy jsou mírně nakloněné směrem dovnitř, pravděpodobně pro zvětšení pevnosti. Při opravách v roce 1990 měli řemeslníci problémy s osazováním dveří, než pomocí olovnice zjistili, že stěny nejsou úplně svislé,„ vzpomínal Mareš.
Nádraží potřebovalo pro svůj provoz 120 zaměstnanců. Byli zde i dva přednostové, rakouský (český) a bavorský. „Státnost se v té době pořád vyhraňovala. Když budovu dostavěli, byla na podlaze haly mosaznou páskou vyznačena státní hranice a na každé straně byl z mozaiky udělán státní znak. Na bavorské straně bavorský lev a na rakouské straně, protože železniční společnost byla česká, český lev. Když přišel úřední příkaz, že český znak musí být nahrazen rakouskou orlicí, jedná se přece o státní hranici, dělali čeští poslanci ve Vídni tak dlouho obstrukce, až se jim podařilo, že český lev byl zde ponechán.„ přidal Mareš další zajímavost. Znaky vzaly za své po obsazení pohraničí v roce 1938. Po válce bylo nádraží ještě krátce v provozu, po roce 1948 byl provoz omezován. V roce 1953 byly na české straně vytrhány všechny koleje a nádraží bylo téměř čtyřicet let opuštěné.
(Klatovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296269/
Čtyři nové železniční zastávky přibudou díky dotacím z Evropské unie v Jizerských horách. Vzniknou v Mikroregionu Tanvaldsko do roku 2010 - dvě se objeví v Desné a po jedné ve Smržovce a ve Velkých Hamrech. Za evropské peníze se ve všech třech městech postaví dohromady také 19 nových autobusových zastávek. Vyrostou místo chátrajících čekáren. ČTK to dnes řekla autorka projektu Kateřina Preusslerová."V Desné bude jedna nová železniční zastávka v centru města u Riedlovy vily a druhá v Pustinách. Ve Velkých Hamrech a ve Smržovce se zastávky vybudují pod sídlišti," dodala Preusslerová.
Mikroregion Tanvaldsko dostane na zlepšení dopravy od EU 23,6 milionu korun a ze státního rozpočtu další zhruba dva miliony korun. Více než dva miliony korun přidají města.
V Desné se vlakové nádraží nachází daleko od školy. Nová železniční zastávka u Riedlovy vily vyroste vedle ní. Blíže ke škole bude i nová železniční zastávka ve Smržovce. Zastávka v Desné - Pustinách poslouží turistům, díky nové zastávce ve Velkých Hamrech odpadne komplikovaná cesta na odlehlé vlakové nádraží obyvatelům velkého sídliště.
Smržovka získala z unie samostatnou dotaci na dopravní terminály před vlakovými nádražími v horní a dolní části města. I se státním příspěvkem obdrží 21,7 milionu korun a dodá k nim svoje téměř dva miliony korun. "Před oběma vlakovými nádražími vybudujeme autobusové zastávky. Upravíme tam nezpevněné plochy, vzniknou nová parkoviště, parčíky nebo přístupové cesty pro pěší. Doufáme, že České dráhy pak dají do pořádku své budovy. Jsou ve špatném stavu," uvedl starosta Smržovky Marek Hotovec.
(Zpravodajství ČTK)
Mikroregion Tanvaldsko dostane na zlepšení dopravy od EU 23,6 milionu korun a ze státního rozpočtu další zhruba dva miliony korun. Více než dva miliony korun přidají města.
V Desné se vlakové nádraží nachází daleko od školy. Nová železniční zastávka u Riedlovy vily vyroste vedle ní. Blíže ke škole bude i nová železniční zastávka ve Smržovce. Zastávka v Desné - Pustinách poslouží turistům, díky nové zastávce ve Velkých Hamrech odpadne komplikovaná cesta na odlehlé vlakové nádraží obyvatelům velkého sídliště.
Smržovka získala z unie samostatnou dotaci na dopravní terminály před vlakovými nádražími v horní a dolní části města. I se státním příspěvkem obdrží 21,7 milionu korun a dodá k nim svoje téměř dva miliony korun. "Před oběma vlakovými nádražími vybudujeme autobusové zastávky. Upravíme tam nezpevněné plochy, vzniknou nová parkoviště, parčíky nebo přístupové cesty pro pěší. Doufáme, že České dráhy pak dají do pořádku své budovy. Jsou ve špatném stavu," uvedl starosta Smržovky Marek Hotovec.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/295418/
Do projektu Českých drah – Živá nádraží se v kraji zapojí železniční uzly v Českých Budějovicích a Táboře. S návrhem na novou podobu stanice v krajském městě, kterou denně projde 10 tisíc cestujících, se mohou lidé seznámit 2. října v Mercury Centru.
Jedno z nejstarších českých nádraží – v Budějovicích, čekají velké změny. K výročí sto let od jeho založení chce jeho vlastník České dráhy představit veřejnosti návrh nového modelu z dílny obchodní společnosti.
Budějovice jsou s železnicí spojené už od dob koněspřežky, strážní domek v Mánesově ulici pochází z roku 1828. První lokomotivní depo s parním provozem vzniklo o čtyřicet let později v souvislosti se stavbou tratě do Plzně. Železniční stanice měla původně pět kolejí. Rozvoj železnice si ale vynutil další investice, od roku 1905 začalo hloubit 500 dělníků zářez seřaďovacího nádraží. Jeho budova v novorenesančním slohu se secesními prvky se otevřela pro veřejnost v prosinci 1908. O šedesát let později se elektrifikovala trať České Budějovice – Plzeň.
„Určitě bylo ve své době moderní, ale teď si zasluhuje předělání,„ míní šéf správy regionálního majetku Českých drah Jiří Stuna.
Pro vlakové nádraží, kterým podle průzkumů projde za 24 hodin až 10 tisíc cestujících, nastanou časy velkých změn. Kromě úprav v rámci projektu IV. železničního koridoru se počítá i s jeho přestavbou podle projektu Živá nádraží, který vyhlásily České dráhy. Nabídly tak svůj majetek obchodníkům. Podle Stuny je pro budějovické nádraží už vybraná firma, u nádraží v Táboře zatím soutěž pokračuje.
Kromě Budějovic už našly České dráhy také partnery pro nádraží v Plzni, Ústí nad Labem, Teplicích a v Praze Holešovicích. Součástí projektu je také úprava hlavního nádraží v Praze a dalších nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Předělávky se netýkají jen samotných budov, ale i pozemků kolem nich. Například v Plzni bude nádraží přímo navazovat přes obchodní zónu na městskou dopravu.
Nutná dohoda s památkáři Kolem budějovického nádraží je ale zatím ticho. Vítězem soutěže je akciová společnost CB Station Development, která má představit veřejnosti koncepční studii projektu 2. října v budějovickém Mercury Centru, kde je autobusové nádraží.
Právě lidé z vítězné firmy se objevují i u výstavby autobusového nádraží ve společnostech CB- Mercury Center a Indes Invest. „Chceme zatím jen představit koncepci. Českobudějovické nádraží musíme přestavovat za plného provozu, což byla podmínka v soutěži. V souvislosti s výstavbou železničního koridoru to bude náročné,„ poznamenal Josef Klabeček z Indes Invest, která má sídlo v Třeboni.
Stavební detaily projektu zatím firma tají, ale bude se muset shodnout i s památkáři. Na tento problém totiž doplatila před 15 lety budějovická firma 21 st. Century Enterprieses, která chtěla nádraží získat do pronájmu.
(Mladá fronta DNES)
Jedno z nejstarších českých nádraží – v Budějovicích, čekají velké změny. K výročí sto let od jeho založení chce jeho vlastník České dráhy představit veřejnosti návrh nového modelu z dílny obchodní společnosti.
Budějovice jsou s železnicí spojené už od dob koněspřežky, strážní domek v Mánesově ulici pochází z roku 1828. První lokomotivní depo s parním provozem vzniklo o čtyřicet let později v souvislosti se stavbou tratě do Plzně. Železniční stanice měla původně pět kolejí. Rozvoj železnice si ale vynutil další investice, od roku 1905 začalo hloubit 500 dělníků zářez seřaďovacího nádraží. Jeho budova v novorenesančním slohu se secesními prvky se otevřela pro veřejnost v prosinci 1908. O šedesát let později se elektrifikovala trať České Budějovice – Plzeň.
„Určitě bylo ve své době moderní, ale teď si zasluhuje předělání,„ míní šéf správy regionálního majetku Českých drah Jiří Stuna.
Pro vlakové nádraží, kterým podle průzkumů projde za 24 hodin až 10 tisíc cestujících, nastanou časy velkých změn. Kromě úprav v rámci projektu IV. železničního koridoru se počítá i s jeho přestavbou podle projektu Živá nádraží, který vyhlásily České dráhy. Nabídly tak svůj majetek obchodníkům. Podle Stuny je pro budějovické nádraží už vybraná firma, u nádraží v Táboře zatím soutěž pokračuje.
Kromě Budějovic už našly České dráhy také partnery pro nádraží v Plzni, Ústí nad Labem, Teplicích a v Praze Holešovicích. Součástí projektu je také úprava hlavního nádraží v Praze a dalších nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Předělávky se netýkají jen samotných budov, ale i pozemků kolem nich. Například v Plzni bude nádraží přímo navazovat přes obchodní zónu na městskou dopravu.
Nutná dohoda s památkáři Kolem budějovického nádraží je ale zatím ticho. Vítězem soutěže je akciová společnost CB Station Development, která má představit veřejnosti koncepční studii projektu 2. října v budějovickém Mercury Centru, kde je autobusové nádraží.
Právě lidé z vítězné firmy se objevují i u výstavby autobusového nádraží ve společnostech CB- Mercury Center a Indes Invest. „Chceme zatím jen představit koncepci. Českobudějovické nádraží musíme přestavovat za plného provozu, což byla podmínka v soutěži. V souvislosti s výstavbou železničního koridoru to bude náročné,„ poznamenal Josef Klabeček z Indes Invest, která má sídlo v Třeboni.
Stavební detaily projektu zatím firma tají, ale bude se muset shodnout i s památkáři. Na tento problém totiž doplatila před 15 lety budějovická firma 21 st. Century Enterprieses, která chtěla nádraží získat do pronájmu.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/295417/
První přijde na řadu hlavní budova nádraží, počítá se ale také třeba s multiplexem
Už v příštím roce se má začít s revitalizací železniční stanice Teplice v Čechách, a to v rámci projektu Českých drah „Živá nádraží„. Ten už v roce 2006 představilo vedení Českých drah Tepličanům. Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun.
Celý projekt přestavby nádraží je plně v souladu s územním plánem města. „Přestavba železniční stanice a jejího okolí není megalomanská a její dokončení je reálné. Oživení přirozeného centra města navíc vyvolá další investice,„ říká primátor Teplic Jaroslav Kubera.
Smlouvu o přestavbě vlakového nádraží podepsaly České dráhy s mladoboleslavskou stavební společností Bostas. Právě ta zvítězila ve výběrovém řízení.
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009.
Město Teplice se už začalo připravovat na novou podobu nádraží, spojenou s větší frekvencí lidí, když má být součástí nádraží komerční a obchodní centrum. Naproti nádraží bylo rozšířeno parkoviště. Vejde se sem dvojnásobný počet vozidel.
Součástí revitalizace nádraží, které je vlakovým uzlem,by měla být také výstavba obchodního centra.
Ta by měla začít v roce 2010. Její součástí by mohl být i hotel nebo multiplex, vše je zatím v jednání.
Samotná rekonstrukce nádražní budovy by měla vyjít podle odhadů firmy, jak bylo prezentováno novinářům, přibližně na 150 milionů korun.
(Děčínský deník)
Už v příštím roce se má začít s revitalizací železniční stanice Teplice v Čechách, a to v rámci projektu Českých drah „Živá nádraží„. Ten už v roce 2006 představilo vedení Českých drah Tepličanům. Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun.
Celý projekt přestavby nádraží je plně v souladu s územním plánem města. „Přestavba železniční stanice a jejího okolí není megalomanská a její dokončení je reálné. Oživení přirozeného centra města navíc vyvolá další investice,„ říká primátor Teplic Jaroslav Kubera.
Smlouvu o přestavbě vlakového nádraží podepsaly České dráhy s mladoboleslavskou stavební společností Bostas. Právě ta zvítězila ve výběrovém řízení.
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009.
Město Teplice se už začalo připravovat na novou podobu nádraží, spojenou s větší frekvencí lidí, když má být součástí nádraží komerční a obchodní centrum. Naproti nádraží bylo rozšířeno parkoviště. Vejde se sem dvojnásobný počet vozidel.
Součástí revitalizace nádraží, které je vlakovým uzlem,by měla být také výstavba obchodního centra.
Ta by měla začít v roce 2010. Její součástí by mohl být i hotel nebo multiplex, vše je zatím v jednání.
Samotná rekonstrukce nádražní budovy by měla vyjít podle odhadů firmy, jak bylo prezentováno novinářům, přibližně na 150 milionů korun.
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/295416/
Dostat se vlakem do Brna a následně do bohunické nemocnice či kampusu bude možná už za čtyři roky jednodušší a rychlejší. Ve Starém Lískovci totiž vyroste nový přestupní uzel, který propojí železnici s městskou hromadnou dopravou.
„Na železnici, která vede podél dálnice D1, vznikne nová stanice. Na ni pak bude navazovat trolejbusová linka, kterou prodloužíme ze stanice Osová,„ vysvětlil plán výstavby náměstek primátora města Brna Martin Ander.
Nové propojení podle starosty městské části Starý Lískovec Vladana Krásného pomůže také městské hromadné dopravě.
„Pro nás to bude přínos. Určitě se uleví tramvajím a autobusům v okolí. Navíc, zde může vystoupit každý, kdo pojede do Brna a nebude chtít jet až na hlavní nádraží,„ uvedl Krásný.
Po dostavění kampusu je navíc možné, že doprava právě v této oblasti poměrně zhoustne.
„Nový terminál by měl v budoucnu pomoci právě lidem, kteří pojedou například z Třebíče, Jihlavy nebo Moravského Krumlova do bohunické nemocnice či kampusu,„ myslí si Ander.
(Brněnský deník)
„Na železnici, která vede podél dálnice D1, vznikne nová stanice. Na ni pak bude navazovat trolejbusová linka, kterou prodloužíme ze stanice Osová,„ vysvětlil plán výstavby náměstek primátora města Brna Martin Ander.
Nové propojení podle starosty městské části Starý Lískovec Vladana Krásného pomůže také městské hromadné dopravě.
„Pro nás to bude přínos. Určitě se uleví tramvajím a autobusům v okolí. Navíc, zde může vystoupit každý, kdo pojede do Brna a nebude chtít jet až na hlavní nádraží,„ uvedl Krásný.
Po dostavění kampusu je navíc možné, že doprava právě v této oblasti poměrně zhoustne.
„Nový terminál by měl v budoucnu pomoci právě lidem, kteří pojedou například z Třebíče, Jihlavy nebo Moravského Krumlova do bohunické nemocnice či kampusu,„ myslí si Ander.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/295279/
Sto šedesát milionů korun od Evropské unie půjde do České Třebové na stavbu dopravního terminálu. Město může uskutečnit dlouho zamýšlenou investici za více než tři sta milionů korun, protože na ni dostalo požadovanou evropskou dotaci.
„Máme z toho obrovskou radost. Investice přinese celému regionu zlepšení služeb a dostupnosti ekologické, tedy vlakové dopravy. Jsem přesvědčený, že to podpoří také cestovní ruch v regionu,„ říká starosta Jaroslav Zedník.
Bezručovo náměstí v České Třebové se má změnit v centrum regionální dopravy díky novému autobusovému terminálu, který bude propojený s vlakovým nádražím. Dopravní komplex doplní rozsáhlé podzemní garáže. Stavba potrvá dva roky a město ji zahájí již na sklonku letošního roku.
(Mladá fronta DNES)
„Máme z toho obrovskou radost. Investice přinese celému regionu zlepšení služeb a dostupnosti ekologické, tedy vlakové dopravy. Jsem přesvědčený, že to podpoří také cestovní ruch v regionu,„ říká starosta Jaroslav Zedník.
Bezručovo náměstí v České Třebové se má změnit v centrum regionální dopravy díky novému autobusovému terminálu, který bude propojený s vlakovým nádražím. Dopravní komplex doplní rozsáhlé podzemní garáže. Stavba potrvá dva roky a město ji zahájí již na sklonku letošního roku.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/295129/
Na koncovém nádraží odbočné větve tratě 210 vDobříši jsou složeny stovky pražců a kolejnic. Připravuje se snad prodloužení tratě do Příbrami, které se plánovalo již v období druhé světové války? Bohužel nikoliv. Vše je připraveno na 28denní výluku mezi žst. Mníšek pod Brdy a Dobříš, která bude prvních 5 dní od 6. října rozšířena o úsek až do Měchenic.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35dobr.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35dobr.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294371/
Historická budova vlakového nádraží v Mimoni se po letech vrátila do své původní podoby z počátku minulého století. Zmizely různé přístavby, které k původní budově postupem let přibyly, obnovy se dočkaly i historické fasády z lícového zdiva. V minulosti je překryl nános žluté barvy. Celá rekonstrukce přišla na více než 13 milionů korun, řekl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Celá aktualita: http://www.ct24.cz/doprava/29095-nadrazi-v-mimoni-se-po-letech-vratilo-do-sve-puvodni-podoby/
Celá aktualita: http://www.ct24.cz/doprava/29095-nadrazi-v-mimoni-se-po-letech-vratilo-do-sve-puvodni-podoby/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294051/
Vandal si na nich vyláme zuby, města by navíc díky nim podstatně ušetřila na údržbě, protože žádnou nepotřebují. Přesto zatím nikde v kraji nejsou, v Německu je přitom mají třeba na většině vlakových nádražích. Řeč je o lavičkách se speciální polymerovou úpravou.
Lavičky od německého výrobce Erlau AG si mohli nedávno alespoň prohlédnout Liberečané na hlavním náměstí. „Jejich největší výhoda je v tom, že z nich jde nápis fixem nebo sprejem jednoduše setřít. Polymer vytvoří asi půlmilimetrovou vrstvu, ta má izolační vlastnosti, hlavně se ale nepojí s barvou,„ vysvětlil Petr Herrmann, jednatel společnosti X-chain, která lavičky do republiky dováží.
Lavičky se nemusí natírat, přitom nereziví. Podle Herrmanna je další výhodou ocelových laviček jejich antibakteriálnost. Nedrží se na nich totiž bacily, plísně nebo mechy. Díky pevné konstrukci odolávají cílenému ničení.
Nejlevnější lavička s antibakteriální úpravou stojí podle Herrmanna přes sedm tisíc korun, nejdražší, s vysoce odolným dřevem, 20 tisíc. „Kromě německých nádraží na nich sedají lidé třeba v New Yorku nebo Tokiu. U nás na jejich výhody ještě města nepřišla,„ konstatoval Herrmann. Podle mluvčího libereckých technických služeb Michala Buzka stojí každoroční opravy laviček ve městě asi 300 až 400 tisíc korun. Na území města slouží podle něj kolem 1500 laviček. „Opravy jsou nutné kvůli velmi častému ničení vandaly, ale i vlivu počasí,„ přiblížil Buzek.
Lavičky si během jejich předvedení prohlédli také zástupci města. „Tento typ není vhodný do historického centra. Spíše bychom je viděli jako vhodnější na autobusových zastávkách, kde je vandalové často ničí. Firmu ale zařadíme do výběrového řízení,„ sdělil Martin Korych, mluvčí liberecké radnice.
Jedním z těch, co si nové lavičky vyzkoušeli, byl i člen Cyklistů Liberecka Miroslav Těšina. „Na našich nádražích i v centru měst mi podobné lavičky chybí. Kromě laviček postrádám i kvalitní stojany na kola,„ míní Těšina.
(Mladá fronta DNES)
Lavičky od německého výrobce Erlau AG si mohli nedávno alespoň prohlédnout Liberečané na hlavním náměstí. „Jejich největší výhoda je v tom, že z nich jde nápis fixem nebo sprejem jednoduše setřít. Polymer vytvoří asi půlmilimetrovou vrstvu, ta má izolační vlastnosti, hlavně se ale nepojí s barvou,„ vysvětlil Petr Herrmann, jednatel společnosti X-chain, která lavičky do republiky dováží.
Lavičky se nemusí natírat, přitom nereziví. Podle Herrmanna je další výhodou ocelových laviček jejich antibakteriálnost. Nedrží se na nich totiž bacily, plísně nebo mechy. Díky pevné konstrukci odolávají cílenému ničení.
Nejlevnější lavička s antibakteriální úpravou stojí podle Herrmanna přes sedm tisíc korun, nejdražší, s vysoce odolným dřevem, 20 tisíc. „Kromě německých nádraží na nich sedají lidé třeba v New Yorku nebo Tokiu. U nás na jejich výhody ještě města nepřišla,„ konstatoval Herrmann. Podle mluvčího libereckých technických služeb Michala Buzka stojí každoroční opravy laviček ve městě asi 300 až 400 tisíc korun. Na území města slouží podle něj kolem 1500 laviček. „Opravy jsou nutné kvůli velmi častému ničení vandaly, ale i vlivu počasí,„ přiblížil Buzek.
Lavičky si během jejich předvedení prohlédli také zástupci města. „Tento typ není vhodný do historického centra. Spíše bychom je viděli jako vhodnější na autobusových zastávkách, kde je vandalové často ničí. Firmu ale zařadíme do výběrového řízení,„ sdělil Martin Korych, mluvčí liberecké radnice.
Jedním z těch, co si nové lavičky vyzkoušeli, byl i člen Cyklistů Liberecka Miroslav Těšina. „Na našich nádražích i v centru měst mi podobné lavičky chybí. Kromě laviček postrádám i kvalitní stojany na kola,„ míní Těšina.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293854/
Železniční stanice v Nepomuku slaví letos narozeniny, právě před sto čtyřiceti lety byl zahájen její provoz. Městské muzeum Nepomuk připravilo k tomuto výročí na dnešní večer odbornou přednášku. Začne v 19 hodin a návštěvníci si budou moci vyslechnout výklad Jaroslava Navrátila z Vrčeně. Známý nadšenec se mapování historie železnice věnuje desítky let a je majitelem druhé největší modelové železnice v republice. Vstup na akci je zdarma.
(Plzeňský deník)
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293850/
Ještě stále odtud vyjíždějí rychlíky do Paříže, ale pro vídeňské Západní nádraží (Westbanhof) dnes definitivně začal pomalý, ale nezvratný ústup ze slávy. Proslulá vídeňská "Brána na Západ", jak byl po mnoho let Westbahnhof nazýván, se začala měnit na pouhé regionální nádraží.
Dnes byla kvůli rozsáhlé rekonstrukci uzavřena hlavní nádražní hala z roku 1951, která je pro své typické prosklené průčelí a zajímavé dvoupodlažní řešení chráněnou architektonickou památkou. Hala bude proto ve své původní podobě zachována a navíc "očištěna" od některých rušivých přístavků z 90. let.
Navíc bude po obou stranách doplněna budovami moderního hotelu se 442 pokoji a kancelářského komplexu. V podzemní části pak vznikne rozsáhlé nákupní středisko. Všechno má být hotovo za tři roky a objekt ponese nový název Bahnhof City Wien West. Předpokládané náklady na přestavbu činí 130 milionů eur, tedy asi 3,3 miliardy korun.
Po celou dobu rekonstrukce bude zachován dosavadní provoz, při němž nádraží odbaví denně v průměru 43.000 lidí, ale pohodlí cestujících bude omezeno nutností používat provizorní vstupní halu na boční straně nádraží. Po dokončení se však přes nový moderní háv nádraží k původní slávě nevrátí.
Železniční uzel, který v těchto místech začal fungovat již v roce 1859 jako Nádraží císařovny Alžběty, bude mít už jen regionální význam. V té době by totiž měla začít fungovat nová koncepce železniční dopravy ve Vídni, jejímž ústředním bodem bude nové Hlavní nádraží. Z něj budou vyjíždět všechny dálkové a mezinárodní vlaky, z Westbahnhofu už se bude jezdit místo do Paříže nanejvýš do dolnorakouského Sankt Pöltenu.
(Zpravodajství ČTK)
Dnes byla kvůli rozsáhlé rekonstrukci uzavřena hlavní nádražní hala z roku 1951, která je pro své typické prosklené průčelí a zajímavé dvoupodlažní řešení chráněnou architektonickou památkou. Hala bude proto ve své původní podobě zachována a navíc "očištěna" od některých rušivých přístavků z 90. let.
Navíc bude po obou stranách doplněna budovami moderního hotelu se 442 pokoji a kancelářského komplexu. V podzemní části pak vznikne rozsáhlé nákupní středisko. Všechno má být hotovo za tři roky a objekt ponese nový název Bahnhof City Wien West. Předpokládané náklady na přestavbu činí 130 milionů eur, tedy asi 3,3 miliardy korun.
Po celou dobu rekonstrukce bude zachován dosavadní provoz, při němž nádraží odbaví denně v průměru 43.000 lidí, ale pohodlí cestujících bude omezeno nutností používat provizorní vstupní halu na boční straně nádraží. Po dokončení se však přes nový moderní háv nádraží k původní slávě nevrátí.
Železniční uzel, který v těchto místech začal fungovat již v roce 1859 jako Nádraží císařovny Alžběty, bude mít už jen regionální význam. V té době by totiž měla začít fungovat nová koncepce železniční dopravy ve Vídni, jejímž ústředním bodem bude nové Hlavní nádraží. Z něj budou vyjíždět všechny dálkové a mezinárodní vlaky, z Westbahnhofu už se bude jezdit místo do Paříže nanejvýš do dolnorakouského Sankt Pöltenu.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293414/
Cestující se však obávat nemusejí, stavební práce probíhají za plného provozu
Vlakové nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí právě prochází generální opravou. České dráhy chtějí zrekonstruovat celou nádražní budovu zevnitř i zvenčí, přičemž na řadu přijde i odbavovací hala a čekárna. Kryté nástupiště už České dráhy opravily v loňském roce.
I přesto, že jde o zcela zevrubnou opravu, historické, přibližně sto let staré nádraží by si mělo zachovat svůj původní vzhled. „Budova byla postavena začátkem dvacátého století. Není ale památkově chráněná, což určitě provedení stavebních prací usnadňuje. České dráhy se téměř vždy snaží zachovávat původní ráz opravovaných nádraží. Ve Frýdlantu nad Ostravicí by se dokonce chtěli vrátit přesně k jeho historické podobě. Využili k tomu i staré dobové fotografie,„ pověděl místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí Bohumil Dolanský (KDU-ČSL).
Nádražní budova by tak po opravě měla zvenčí vypadat stejně jako v době, kdy byla postavena. Zdivo získá původní vzhled a mizí i různé balastní prvky, které byly v průběhu let ke stavbě přidány. Charakter původního nádraží by měl být do značné míry zachován i v interiéru. „Uvnitř však samozřejmě vznikne moderní sociální zařízení a oproti původnímu vybavení tu přibude i nové informační centrum Českých drah,„ popsal změny Bohumil Dolanský. Rekonstrukce celého nádraží měla podle původních předpokladů proběhnout už vloni. „Dráhy nakonec ale upřednostnily jinou stanici a na Frýdlant došlo teprve nyní,„ vysvětlil místostarosta. „Jsme rádi, že ve Frýdlantu zase budeme mít moderní a příjemnou železniční stanici,„ dodal. Všechny stavební práce na frýdlantském nádraží probíhají za plného provozu. Práce by měly být dokončeny letos v listopadu.
(Frýdecko-místecký a třinecký deník)
Vlakové nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí právě prochází generální opravou. České dráhy chtějí zrekonstruovat celou nádražní budovu zevnitř i zvenčí, přičemž na řadu přijde i odbavovací hala a čekárna. Kryté nástupiště už České dráhy opravily v loňském roce.
I přesto, že jde o zcela zevrubnou opravu, historické, přibližně sto let staré nádraží by si mělo zachovat svůj původní vzhled. „Budova byla postavena začátkem dvacátého století. Není ale památkově chráněná, což určitě provedení stavebních prací usnadňuje. České dráhy se téměř vždy snaží zachovávat původní ráz opravovaných nádraží. Ve Frýdlantu nad Ostravicí by se dokonce chtěli vrátit přesně k jeho historické podobě. Využili k tomu i staré dobové fotografie,„ pověděl místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí Bohumil Dolanský (KDU-ČSL).
Nádražní budova by tak po opravě měla zvenčí vypadat stejně jako v době, kdy byla postavena. Zdivo získá původní vzhled a mizí i různé balastní prvky, které byly v průběhu let ke stavbě přidány. Charakter původního nádraží by měl být do značné míry zachován i v interiéru. „Uvnitř však samozřejmě vznikne moderní sociální zařízení a oproti původnímu vybavení tu přibude i nové informační centrum Českých drah,„ popsal změny Bohumil Dolanský. Rekonstrukce celého nádraží měla podle původních předpokladů proběhnout už vloni. „Dráhy nakonec ale upřednostnily jinou stanici a na Frýdlant došlo teprve nyní,„ vysvětlil místostarosta. „Jsme rádi, že ve Frýdlantu zase budeme mít moderní a příjemnou železniční stanici,„ dodal. Všechny stavební práce na frýdlantském nádraží probíhají za plného provozu. Práce by měly být dokončeny letos v listopadu.
(Frýdecko-místecký a třinecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/292843/
Už za rok začnou dráhy spolu se správou železnic stavět nové hlavní nádraží v Ústí nad Orlicí. O jeho podobě se ale mohou místní zatím jen dohadovat. Investor stavby dosud nechce projekt veřejnosti ukázat. Ovšem místní architekti, kteří se s ním seznámili, navrženou podobu nádraží kritizují.
„Je to zklamání. Jsem nemile překvapený, kam až projekt dospěl,„ říká orlickoústecký architekt Karel Blank, který se jako člen zastupitelstva před patnácti lety účastnil prvních jednání o přestavbě nádraží.
V kritice není sám. „Přimlouval bych se za koncepčnější uvažování. Ústí nad Orlicí by možná potřebovalo nádraží úplně někde jinde,„ říká zase architekt Přemysl Kokeš, který pro město pracuje například na projektu pěší zóny.
Celou oblast nádraží Správa železniční dopravní cesty přestaví kvůli narovnání oblouku na trati. Současnou výpravní budovu zboří a postaví jinou jižněji, dál od města.
„Zahájení celé stavby předpokládáme v listopadu 2009 a ukončení přibližně v červnu roku 2013. Náklady půjdou pravděpodobně do miliard korun,„ říká Pavel Halla, mluvčí Správy železniční dopravní cesty. Podrobné informace o nové podobě nádraží nechce Správa zatím zveřejnit. Vizualizaci stavby má prý zatím jen v pracovní verzi.
Podle architekta Kokeše projektanti nového nádraží opomněli, že mění podobu města.
„Dělali to inženýři, kteří se přitom vůbec nevěnovali urbanismu. Stavba je z mého pohledu strašně drahá, a přitom nevytváří příjemnou část města,„ říká Kokeš.
Blank říká, že nádraží by mělo být spíše blíže městu. Nová stanice se ještě více vzdálí centru i nádraží autobusovému. Projekt přitom podle Blanka podceňuje parkování.
„U nového nádraží, kde se prodlužuje příjezd z města o pár set metrů, máme mít jen 90 parkovacích míst. Předpokládám, že část z nich budou využívat dráhy a potom zbude asi 75 míst. To je stejně jako dnes,„ říká Blank. Nedostatek místa k zaparkování je přitom jednou z velkých bolestí současného nádraží.
Podle starosty Ústí Richarda Peška jednalo město s investorem o podobě nádraží celé léto. Pešek podle svých slov připomínkoval hlavně budovu nádražní budovy.
„Krásný vstup do Orlických hor se nám z toho udělat nepodařilo,„ uvedl Pešek.
(Mladá fronta DNES)