Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Nádraží se dá využít všelijak:
Nevšední výstavu na nikoli obvyklém místě najdete v budově znojemského vlakového nádraží Českých drah. Spisovatel Eugen Brikcius zde zahájil výstavu Vznik Československa a cesta do Evropy. Výstava je motivována i nadcházejícím českým předsednictvím Evropské unie. Proto bude k vidění právě až do konce června 2009, kdy má české předsednictví skončit.
(Železničář)
Nevšední výstavu na nikoli obvyklém místě najdete v budově znojemského vlakového nádraží Českých drah. Spisovatel Eugen Brikcius zde zahájil výstavu Vznik Československa a cesta do Evropy. Výstava je motivována i nadcházejícím českým předsednictvím Evropské unie. Proto bude k vidění právě až do konce června 2009, kdy má české předsednictví skončit.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305522/
V neděli čtrnáctého prosince zastaví poprvé vlak přímo u masokombinátu Kostelecké uzeniny.
Investorem stavby nové zastávky je státní organizace Správa železniční dopravní cesty. „Celkové investiční náklady na výstavbu včetně inženýrské činnosti jsou bezmála čtyři miliony korun bez DPH,„ prozradil zástupce investora Jiří Šťastný.
Kostelec tak získá již druhou zastávku. Její oficiální název bude podle rozhodnutí Drážního úřadu Kostelec u Jihlavy masna.
„V kraji Vysočina není momentálně v reálně dohledné době připravována výstavba další železniční zastávky,„ dodal Jiří Šťastný.
O nové zastávky přitom stojí i další města a vesnice, kupříkladu Žďár nad Sázavou a Moravské Budějovice.
(Mladá fronta DNES)
Investorem stavby nové zastávky je státní organizace Správa železniční dopravní cesty. „Celkové investiční náklady na výstavbu včetně inženýrské činnosti jsou bezmála čtyři miliony korun bez DPH,„ prozradil zástupce investora Jiří Šťastný.
Kostelec tak získá již druhou zastávku. Její oficiální název bude podle rozhodnutí Drážního úřadu Kostelec u Jihlavy masna.
„V kraji Vysočina není momentálně v reálně dohledné době připravována výstavba další železniční zastávky,„ dodal Jiří Šťastný.
O nové zastávky přitom stojí i další města a vesnice, kupříkladu Žďár nad Sázavou a Moravské Budějovice.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305108/
Nadchod k nástupišti v Kolíně bude bezbariérový
Už minulý týden měla být zprovozněna lávka u stanice Kolín zastávka, která umožní, aby se lidé dostali na nástupiště ve směru na Prahu, ale také na Kmochův ostrov za ním, aniž by museli jako dřív využívat klasického přejezdu se závorou přes hlavní koridor. Nadchod však dosud otevřen není.
“Podle původního předpokladu měla být lávka pro pěší uvedena do zkušebního provozu 29. října, správce nás ale požádal, aby se otevření posunulo. Důvodem je zvýšení životnosti díla,” vysvětlila zpoždění Lenka Szaboová ze Správy železniční dopravní cesty. Ta nyní předpokládá, že přes lávku první cestující přejdou až 1. prosince.
Nadchod se staví především pro zvýšení bezpečnosti. “Lávka je určena pro bezpečný a bezbariérový pohyb cestujících na obě nástupiště zastávky, a to jak z centra Kolína, tak ze strany Kmochova ostrova,” zdůvodnila Szaboová. Nadchod využijí nejen cestující. Když totiž město postavilo novou lávku pro pěší spojující Kmochův ostrov s protějším břehem Labe, začali přes koleje přecházet nejen lidé spěchající na vlak, ale také obyvatelé Zálabí směřující do centra Kolína nebo opačným směrem. Po zprovoznění lávky bude přechod zrušen.
Po opravě se na trati zvýší rychlost Správa železniční dopravní cesty rekonstruuje také stanici Kolín zastávka. Opravena byla nástupiště, jejichž výška 5,5 metru umožní bezbariérový nástup do vlaku. Jsou také osvětlena, doplněna o informační systém a vyrostly zde přístřešky pro cestující.
Postupně se rovněž opravuje kolejiště v délce od Starého Kolína až po místo, kde se směrem na Prahu od železnice odklání Labe. “Zvýší se tím traťová rychlost, která je zde nyní 120 kilometrů za hodinu. Po dokončení stavby bude rychlost 130 kilometrů za hodinu pro klasické soupravy a až 160 u jednotek s naklápěcí technikou,” uvedla Szaboová. U Starých lázní, kam mladí lidé chodí na diskotéky či koncerty, vyrostla takřka třísetmetrová protihluková stěna.
Rekonstrukce se nevyhnula ani nástupištím hlavního nádraží, hotová jsou dvě. “Na obou je nově instalovaný informační systém, který bude i v rekonstruovaném podchodu pro cestující,” dodala Szaboová. V rámci projektu Živá nádraží se opravuje také vnitřní část hlavní kolínské stanice. Lidé již nakupují v prodejnách potravin, tiskovin a pečiva. Rozsáhlá přestavba zdejšího železničního uzlu si již loni vyžádala například opravu zastávky Kolín dílny.
(Mladá fronta DNES)
Už minulý týden měla být zprovozněna lávka u stanice Kolín zastávka, která umožní, aby se lidé dostali na nástupiště ve směru na Prahu, ale také na Kmochův ostrov za ním, aniž by museli jako dřív využívat klasického přejezdu se závorou přes hlavní koridor. Nadchod však dosud otevřen není.
“Podle původního předpokladu měla být lávka pro pěší uvedena do zkušebního provozu 29. října, správce nás ale požádal, aby se otevření posunulo. Důvodem je zvýšení životnosti díla,” vysvětlila zpoždění Lenka Szaboová ze Správy železniční dopravní cesty. Ta nyní předpokládá, že přes lávku první cestující přejdou až 1. prosince.
Nadchod se staví především pro zvýšení bezpečnosti. “Lávka je určena pro bezpečný a bezbariérový pohyb cestujících na obě nástupiště zastávky, a to jak z centra Kolína, tak ze strany Kmochova ostrova,” zdůvodnila Szaboová. Nadchod využijí nejen cestující. Když totiž město postavilo novou lávku pro pěší spojující Kmochův ostrov s protějším břehem Labe, začali přes koleje přecházet nejen lidé spěchající na vlak, ale také obyvatelé Zálabí směřující do centra Kolína nebo opačným směrem. Po zprovoznění lávky bude přechod zrušen.
Po opravě se na trati zvýší rychlost Správa železniční dopravní cesty rekonstruuje také stanici Kolín zastávka. Opravena byla nástupiště, jejichž výška 5,5 metru umožní bezbariérový nástup do vlaku. Jsou také osvětlena, doplněna o informační systém a vyrostly zde přístřešky pro cestující.
Postupně se rovněž opravuje kolejiště v délce od Starého Kolína až po místo, kde se směrem na Prahu od železnice odklání Labe. “Zvýší se tím traťová rychlost, která je zde nyní 120 kilometrů za hodinu. Po dokončení stavby bude rychlost 130 kilometrů za hodinu pro klasické soupravy a až 160 u jednotek s naklápěcí technikou,” uvedla Szaboová. U Starých lázní, kam mladí lidé chodí na diskotéky či koncerty, vyrostla takřka třísetmetrová protihluková stěna.
Rekonstrukce se nevyhnula ani nástupištím hlavního nádraží, hotová jsou dvě. “Na obou je nově instalovaný informační systém, který bude i v rekonstruovaném podchodu pro cestující,” dodala Szaboová. V rámci projektu Živá nádraží se opravuje také vnitřní část hlavní kolínské stanice. Lidé již nakupují v prodejnách potravin, tiskovin a pečiva. Rozsáhlá přestavba zdejšího železničního uzlu si již loni vyžádala například opravu zastávky Kolín dílny.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304441/
Budova žst. Mladá Boleslav hl.n. se neopravovala od konce války. Město chce přesvědčit ČD, aby ji modernizovaly. Ty ji už zařadily do projektu "Živá nádraží", ale příslušného investora budou teprve hledat.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304127/
Budova, o které se hodně mluví, ale málokdo si ji dnes již pamatuje - byla odstřelena v roce 1985
Budova nádraží, které stálo na Těšnově, byla svého času považována za nejkrásnější ve střední Evropě. V místech, kde se stavba rozkládala, se dnes nachází park a prochází tudy hlavní městská dopravní tepna - Severojižní magistrála. Právě stavba magistrály stála u začátku konce fungování Denisova nádraží.
Nejprve se však poohlédněme po tom, jak nádraží vzniklo a jaká je jeho historie. Projekt vypracoval architekt Karl Schlimp, který působil jako profesor na vídeňské technice. Tento stavitel, původem z Velenice u Žatce, byl projektantem většiny staveb na tratích Rakouské severozápadní dráhy, tedy společnosti, která měla za úkol toto nádraží vybudovat. Nacházet se mělo v místech, kudy ještě v roce 1873 procházelo městské opevnění, které bylo následně zbořeno.
Výstavba nádraží probíhala v letech 1872 až 1875. Samotná trať z Lysé nad Labem byla dokončena již na podzim roku 1873. Stavba těšnovské nádražní budovy nabírala však zpoždění, a tak od 4. října 1873 začala jako prozatímní konečná stanice fungovat administrativní budova, která dodnes stojí na Rohanském ostrově. Zde bylo velké nákladové nádraží, které později sloužilo jako technická podpora právě pro osobní nádraží na Těšnově.
Stavba, která vznikala na hranici Nového Města a Karlína, však začala pomalu dostávat své obrysy. Po jejím dokončení zde stál dvoukřídlý komplex budov o celkové délce 115 metrů.
První vlaky
Železniční stanice, jejíž původní název zněl Praha-severozápadní nádraží, začala svůj účel plnit 10. května 1875. Tento den, patnáct minut po páté hodině ranní přijel první vlak. Následovala krátká slavnost a odjezdem osobního vlaku v osm hodin ráno byl oficiálně zahájen provoz pro veřejnost.
Jako stavební sloh zvolil architekt vrcholnou formunovorenesance, která byla u nádražních staveb u nás zcela ojedinělá. Těšnovské nádraží se stalo smělou konkurencí výstavným vídeňským nebo budapešťským nádražím. S rozměry budovy nekorespondovala velikost kolejiště: na toto hlavové nádraží vedly pouhé tři koleje. Právě díky blízkosti provozního zázemí na Rohanském ostrově zvládalo ale nádraží značný provoz bez problémů.
Po vzniku Československa dostalo nádraží v roce 1919 název Denisovo. Pojmenování bylo zvoleno podle profesora pařížské Sorbonny a slovanofila Ernesta Denise. Tento název nádraží neslo až do roku 1940. K přejmenování došlo v době, kdy do bojů druhé světové války vstoupily Spojené státy americké. Přejmenování v tu dobu se dočkala i další důležitá pražská nádraží: Wilsonovo na Hlavní, Masarykovo na Hybernské a Denisovo na Vltavské.
Tím však přejmenovávání neskončilo. Nádraží totiž během své krátké historie změnilo oficiální název celkem čtyřikrát. V roce 1945 mu bylo navráceno jméno Ernesta Denise. K poslední změně názvu došlo v roce 1953, kdy jméno pařížského profesora nahradil prostý název Praha-Těšnov. Ten vydržel až do 1. července 1972, kdy odtud odjel poslední vlak. Budova nádraží i kolejiště totiž překážely stavbě Severojižní magistrály. I proto byla po ukončení provozu odstraněna část severního křídla budovy.
Začátek a konec smutného osudu
Odtéto chvíle provázel stavbu smutný osud. Budova bez užitku chátrala. Řešení pro její využití se však stále hledalo. Padly například návrhy, aby se stala součástí Muzea hlavního města Prahy, měla tu být menza pro vysokoškoláky a uvažovalo se i o využití pro archivní účely.
V té době byla dokonce budova zapsána na Státní seznam nemovitých kulturních památek I. kategorie. Navzdory všem plánům na nové využití přišlo na počátku roku 1985 rozhodnutí o likvidaci stavby. Řízený odstřel, který mohli Pražané sledovat 16. března 1985 v osm hodin ráno, znamenal konec unikátní nádražní budovy.
(Pražský deník)
Budova nádraží, které stálo na Těšnově, byla svého času považována za nejkrásnější ve střední Evropě. V místech, kde se stavba rozkládala, se dnes nachází park a prochází tudy hlavní městská dopravní tepna - Severojižní magistrála. Právě stavba magistrály stála u začátku konce fungování Denisova nádraží.
Nejprve se však poohlédněme po tom, jak nádraží vzniklo a jaká je jeho historie. Projekt vypracoval architekt Karl Schlimp, který působil jako profesor na vídeňské technice. Tento stavitel, původem z Velenice u Žatce, byl projektantem většiny staveb na tratích Rakouské severozápadní dráhy, tedy společnosti, která měla za úkol toto nádraží vybudovat. Nacházet se mělo v místech, kudy ještě v roce 1873 procházelo městské opevnění, které bylo následně zbořeno.
Výstavba nádraží probíhala v letech 1872 až 1875. Samotná trať z Lysé nad Labem byla dokončena již na podzim roku 1873. Stavba těšnovské nádražní budovy nabírala však zpoždění, a tak od 4. října 1873 začala jako prozatímní konečná stanice fungovat administrativní budova, která dodnes stojí na Rohanském ostrově. Zde bylo velké nákladové nádraží, které později sloužilo jako technická podpora právě pro osobní nádraží na Těšnově.
Stavba, která vznikala na hranici Nového Města a Karlína, však začala pomalu dostávat své obrysy. Po jejím dokončení zde stál dvoukřídlý komplex budov o celkové délce 115 metrů.
První vlaky
Železniční stanice, jejíž původní název zněl Praha-severozápadní nádraží, začala svůj účel plnit 10. května 1875. Tento den, patnáct minut po páté hodině ranní přijel první vlak. Následovala krátká slavnost a odjezdem osobního vlaku v osm hodin ráno byl oficiálně zahájen provoz pro veřejnost.
Jako stavební sloh zvolil architekt vrcholnou formunovorenesance, která byla u nádražních staveb u nás zcela ojedinělá. Těšnovské nádraží se stalo smělou konkurencí výstavným vídeňským nebo budapešťským nádražím. S rozměry budovy nekorespondovala velikost kolejiště: na toto hlavové nádraží vedly pouhé tři koleje. Právě díky blízkosti provozního zázemí na Rohanském ostrově zvládalo ale nádraží značný provoz bez problémů.
Po vzniku Československa dostalo nádraží v roce 1919 název Denisovo. Pojmenování bylo zvoleno podle profesora pařížské Sorbonny a slovanofila Ernesta Denise. Tento název nádraží neslo až do roku 1940. K přejmenování došlo v době, kdy do bojů druhé světové války vstoupily Spojené státy americké. Přejmenování v tu dobu se dočkala i další důležitá pražská nádraží: Wilsonovo na Hlavní, Masarykovo na Hybernské a Denisovo na Vltavské.
Tím však přejmenovávání neskončilo. Nádraží totiž během své krátké historie změnilo oficiální název celkem čtyřikrát. V roce 1945 mu bylo navráceno jméno Ernesta Denise. K poslední změně názvu došlo v roce 1953, kdy jméno pařížského profesora nahradil prostý název Praha-Těšnov. Ten vydržel až do 1. července 1972, kdy odtud odjel poslední vlak. Budova nádraží i kolejiště totiž překážely stavbě Severojižní magistrály. I proto byla po ukončení provozu odstraněna část severního křídla budovy.
Začátek a konec smutného osudu
Odtéto chvíle provázel stavbu smutný osud. Budova bez užitku chátrala. Řešení pro její využití se však stále hledalo. Padly například návrhy, aby se stala součástí Muzea hlavního města Prahy, měla tu být menza pro vysokoškoláky a uvažovalo se i o využití pro archivní účely.
V té době byla dokonce budova zapsána na Státní seznam nemovitých kulturních památek I. kategorie. Navzdory všem plánům na nové využití přišlo na počátku roku 1985 rozhodnutí o likvidaci stavby. Řízený odstřel, který mohli Pražané sledovat 16. března 1985 v osm hodin ráno, znamenal konec unikátní nádražní budovy.
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304124/
Sdělovací prostředky tu událost zaregistrovaly a ta se ocitla na televizních obrazovkách a stránkách deníků. I Železničář přinesl tiskovou zprávu a fotky. Národ se dozvěděl, že v polovině října byly dokončeny šest roků trvající rekonstrukční práce, které vrátily výpravní budově nádraží Praha Vršovice její někdejší lesk. Novoklasicistní architekturu zbavili nešetrných přílepků a z gruntu opravili. Do padesátimilionového rozpočtu se vešly i náklady na úpravu přednádražního prostoru.
Celý pohled do historie: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_42gala.htm
Celý pohled do historie: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_42gala.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303960/
Zastávka v Teplicích nad Bečvou na trati č. 280 je svým umístěním přímo ideální pro lázeňské hosty i turisty. Proto překvapuje, že zde byl od 26. srpna zastaven prodej jízdenek a i další služby pro cestující.
Frekvence cestujících zde sice není stálá, spíše nárazová, převážně o víkendech nebo při střídání lázeňských hostů a pacientů. Proč by si ale cestující nemohli počkat na vlak v čekárně a v jízdním řádu vyhledat přípoje už jenom proto, že nastal podzim a s ním i plískanice a chladné počasí na čekání venku. A také přístřešek na nástupišti ve směru na Hranice na Moravě nevěstí nic dobrého. Buď stářím nebo poryvy větru připomíná spíše stav před zřícením. O hygienickém zařízení ani nemluvě. A to zde vlaky jezdí skoro v intervalu. Šetří se všude, ale proč na to mají doplácet ící?
(Železničář)
Frekvence cestujících zde sice není stálá, spíše nárazová, převážně o víkendech nebo při střídání lázeňských hostů a pacientů. Proč by si ale cestující nemohli počkat na vlak v čekárně a v jízdním řádu vyhledat přípoje už jenom proto, že nastal podzim a s ním i plískanice a chladné počasí na čekání venku. A také přístřešek na nástupišti ve směru na Hranice na Moravě nevěstí nic dobrého. Buď stářím nebo poryvy větru připomíná spíše stav před zřícením. O hygienickém zařízení ani nemluvě. A to zde vlaky jezdí skoro v intervalu. Šetří se všude, ale proč na to mají doplácet ící?
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303958/
Švýcarské spolkové dráhy SBB zahájily přestavbu nádraží v Bielu v hodnotě 27 milionů CHF (asi 400 mil. Kč). Jedná se o jedno z deseti nejvýznamnějších nádraží ve Švýcarsku. Procházejí jím například linky InterCity Neigetechnik St. Galen-Curych-Ženeva, InterRegio Basilej-Ženeva i linka S3 bernského S-Bahnu.
Přestavba budovy z roku 1923 je rozdělena do dvou fází. První s ukončením v létě 2009 počítá s renovací východní části objektu. Zde vznikne nové zákaznické centrum SBB a pokladny. V druhé fázi do roku 2010 bude renovována západní část nádraží, kde budou soustředěny služby. Projekt předpokládá vznik restaurace, rychlého občerstvení, lékárny, drogerie či květinářství. V prvním patře budovy pak vznikne na ploše 520 m2 supermarket obchodní sítě Coop.
Biel je druhým největším městem kantonu Bern. Významný je pro něj hodinářský průmysl. Místní podniky produkují výrobky světových značek Rolex či Omega.
(Železničář)
Přestavba budovy z roku 1923 je rozdělena do dvou fází. První s ukončením v létě 2009 počítá s renovací východní části objektu. Zde vznikne nové zákaznické centrum SBB a pokladny. V druhé fázi do roku 2010 bude renovována západní část nádraží, kde budou soustředěny služby. Projekt předpokládá vznik restaurace, rychlého občerstvení, lékárny, drogerie či květinářství. V prvním patře budovy pak vznikne na ploše 520 m2 supermarket obchodní sítě Coop.
Biel je druhým největším městem kantonu Bern. Významný je pro něj hodinářský průmysl. Místní podniky produkují výrobky světových značek Rolex či Omega.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303896/
Jihlavský deník přinesl 14. října ve svém zpravodajství článek, který pojednává o nově budované železniční zastávce Střítež u Jihlavy na trati Havlíčkův BrodVeselí nad Lužnicí. Někteří obyvatelé obce novou zastávku zatracují, jiní si ji nemohou vynachválit. Někteří jí dokonce přirovnali ke „kadibudce„. Naše redakce proto oslovila Miloslava Beneše - jihlavského přednostu Správy budov a bytového hospodářství Správy dopravní cesty ze státní organizace SŽDC a také přednostu Provozního obvodu Jihlava Českých drah Miroslava Novotného, aby nám poskytli svoje stanovisko.
Celý článeček: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_42zast.htm
Celý článeček: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_42zast.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303895/
Curyšské hlavní nádraží je centrem řady kulturních akcí. V hale se konají koncerty, divadelní představení i nejrůznější párty, kam svážejí účastníky vlaky z celého Švýcarska. Mezi poslední podobné kulturní projekty patří představení opery Giuseppe Verdiho La Traviata.
Živé operní představení bylo připraveno ve spolupráci švýcarské televize, spolkových drah SBB a curyšské Opery. Zvláštností proti jiným akcím byl živý televizní přenos. Nádraží se tak stalo jedním velkým jevištěm pro operní zpěváky, ale diváci seděli doma u televizních obrazovek. Provoz nádraží přitom nebyl přerušen, a tak se součástí živé kulisy stali i cestující, využívající večer curyšské hlavní nádraží. Kombinace živého operního představení, vysílaného v přímém přenosu, a nepřerušeného provozu největšího dopravního uzlu Švýcarska si samozřejmě vyžádala náročnou organizační a technickou přípravu.
(Železničář)
Živé operní představení bylo připraveno ve spolupráci švýcarské televize, spolkových drah SBB a curyšské Opery. Zvláštností proti jiným akcím byl živý televizní přenos. Nádraží se tak stalo jedním velkým jevištěm pro operní zpěváky, ale diváci seděli doma u televizních obrazovek. Provoz nádraží přitom nebyl přerušen, a tak se součástí živé kulisy stali i cestující, využívající večer curyšské hlavní nádraží. Kombinace živého operního představení, vysílaného v přímém přenosu, a nepřerušeného provozu největšího dopravního uzlu Švýcarska si samozřejmě vyžádala náročnou organizační a technickou přípravu.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303892/
Slavnostním přivítáním jeho výsosti Otty Františka Josefa, jinak též bratra Františka Ferdinanda d’Este v podání Michala Lukšíčka ze spolku Vojenské historie Františka Ferdinanda d’Este z Brna, „dobovým„ starostou města Brna začalo 16. října v podvečer na brněnském hlavním nádraží slavnostní otvírání multifunkčního sálu Secese.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_42sece.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_42sece.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303866/
Rekonstrukce za 68 milionů
Otrokovické vlakové nádraží je branou do zlínské aglomerace. Denně jím projdou tisíce lidí. Kochat okolím, do nějž patří i autobusové nástupiště, se ale nemohou. Tomu bude ale již příští rok konec. Radnice ho zvelebí za 68 milionů! Otrokovičtí získali dotaci 51 milionů z evropských fondů, zbytek uhradí z vlastního rozpočtu. Koncem příštího roku bude prostor před nádražím vypadat úplně jinak. „Jeho centrální část před východem z nádraží ČD je navržena jako chráněná pěší zóna. Cestující tam budou mít dostatek klidu a prostoru na orientaci,„ řekl mluvčí radnice Milan Plesar. Druhou část projektu tvoří nový terminál veřejné dopravy. Třetí počítá s parkovištěm osobních aut. Pamatuje se i na cyklisty, informační systém, výsadby a fontánu. „Rekonstruovat se bude za plného provozu,„ dodal Plesar.
(Blesk)
Otrokovické vlakové nádraží je branou do zlínské aglomerace. Denně jím projdou tisíce lidí. Kochat okolím, do nějž patří i autobusové nástupiště, se ale nemohou. Tomu bude ale již příští rok konec. Radnice ho zvelebí za 68 milionů! Otrokovičtí získali dotaci 51 milionů z evropských fondů, zbytek uhradí z vlastního rozpočtu. Koncem příštího roku bude prostor před nádražím vypadat úplně jinak. „Jeho centrální část před východem z nádraží ČD je navržena jako chráněná pěší zóna. Cestující tam budou mít dostatek klidu a prostoru na orientaci,„ řekl mluvčí radnice Milan Plesar. Druhou část projektu tvoří nový terminál veřejné dopravy. Třetí počítá s parkovištěm osobních aut. Pamatuje se i na cyklisty, informační systém, výsadby a fontánu. „Rekonstruovat se bude za plného provozu,„ dodal Plesar.
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303781/
Druhou etapou pokračuje přeměna havlíčkobrodského vlakového nádraží. „V současnosti probíhá všechno podle plánu, nikde není žádný zádrhel,„ řekla vedoucí odboru propagace a mluvčí AŽD Eva Zídková. Zároveň dodala, že v aktuálně probíhající etapě přestavby dochází k rekonstrukci čelní prosklené stěny, topení a v neposlední řadě i k přeměně části určené pro komerční využití. V první etapě byla zrekonstruována střecha, vybudovány nové pokladny a informační centrum. Současně bylo přesunuto i administrativní zázemí ČD do nově předělaného objektu. Dokončení celého projektu oprav je naplánováno na začátek roku 2013.
(Jihlavský deník)
(Jihlavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303440/
Vlakové nádraží už nebude celodenní noclehárnou špinavých bezdomovců a opilců, kolem kterých se lidé štítí projít k pokladnám nebo na peron. Slibují to České dráhy.
Celé vlakové nádraží, tedy prostorná hala, její zázemí pro cestující i zaměstnance a také perony, projde modernizací. Její rozsah se ještě upřesňuje.
Současný stav nádraží je velmi špatný. Kdysi velmi velkoryse pojatá stanice po letech provozu a jen nejnutnější údržby ztratila svůj glanc. Svou roli zřejmě sehrálo i to, že Havířov není klasickým dopravním uzlem s určitým stupněm důležitosti. Pro cestující i železničáře má význam pouze jako nástupní a výstupní zastávka. Cestující se v ní nemají důvod zdržovat déle, než je nutné, protože není přestupní stanicí. Drtivá většina lidí nádražní halou pouze prochází k peronu, maximálně se zastaví u pokladny nebo stánku s občerstvením. Samostatnou skupinu návštěvníků nádraží tvoří individua, která halu využívají jako noclehárnu a místo, kde se mohou schovat před nepřízní počasí.
Havířovské vlakové nádraží by se však mělo v dohledné době změnit k lepšímu. „Výpravní budova nádraží v Havířově byla zařazena do programu Českých drah Živá nádraží. Odborná komise již vybrala vítěznou firmu, která by měla nádraží revitalizovat, v tuto chvíli se dojednávají podmínky smlouvy. Jakmile bude vše oficiálně uzavřeno, bude také možné na základě předložené projektové dokumentace upřesnit, v jakém rozsahu a kdy přesně bude nádraží revitalizováno. Nepůjde ale o totální přestavbu. Ráz objektu zůstane zachován, služby pro cestující i kultura prostředí se ale výrazně zkvalitní,„ uvedl manažer komunikace Českých drah Radek Joklík.
Od projektu Živá nádraží si dráhy slibují zvýšení komfortu pro cestující, aniž by je to stálo příliš mnoho peněz. „ČD samy o sobě nemají dostatek prostředků, aby opravy financovaly, proto jsme vybrali několik desítek nádraží a pro ně hledáme investora. Vybraná firma dostane nádraží do dlouhodobého pronájmu a na vlastní náklady ho opraví. Investované peníze pak získá z pronájmů komerčních prostor jiným subjektům. Tak se například opravuje pražské hlavní nádraží. Už tam funguje velké knihkupectví s moderní kavárnou, zbrusu nové toalety nebo obchod s oblečením. Velké nádražní haly se postupně změní v moderní společenská a kulturní centra, kde lidé nebudou jen čekat na vlakové spoje, ale budou si moci sednout do kavárny, nakoupit si a tak podobně,„ dodal Joklík s tím, že nádraží, pro která se investor nenajde, opravují dráhy z vlastních zdrojů.
(Týdeník Havířovsko)
Celé vlakové nádraží, tedy prostorná hala, její zázemí pro cestující i zaměstnance a také perony, projde modernizací. Její rozsah se ještě upřesňuje.
Současný stav nádraží je velmi špatný. Kdysi velmi velkoryse pojatá stanice po letech provozu a jen nejnutnější údržby ztratila svůj glanc. Svou roli zřejmě sehrálo i to, že Havířov není klasickým dopravním uzlem s určitým stupněm důležitosti. Pro cestující i železničáře má význam pouze jako nástupní a výstupní zastávka. Cestující se v ní nemají důvod zdržovat déle, než je nutné, protože není přestupní stanicí. Drtivá většina lidí nádražní halou pouze prochází k peronu, maximálně se zastaví u pokladny nebo stánku s občerstvením. Samostatnou skupinu návštěvníků nádraží tvoří individua, která halu využívají jako noclehárnu a místo, kde se mohou schovat před nepřízní počasí.
Havířovské vlakové nádraží by se však mělo v dohledné době změnit k lepšímu. „Výpravní budova nádraží v Havířově byla zařazena do programu Českých drah Živá nádraží. Odborná komise již vybrala vítěznou firmu, která by měla nádraží revitalizovat, v tuto chvíli se dojednávají podmínky smlouvy. Jakmile bude vše oficiálně uzavřeno, bude také možné na základě předložené projektové dokumentace upřesnit, v jakém rozsahu a kdy přesně bude nádraží revitalizováno. Nepůjde ale o totální přestavbu. Ráz objektu zůstane zachován, služby pro cestující i kultura prostředí se ale výrazně zkvalitní,„ uvedl manažer komunikace Českých drah Radek Joklík.
Od projektu Živá nádraží si dráhy slibují zvýšení komfortu pro cestující, aniž by je to stálo příliš mnoho peněz. „ČD samy o sobě nemají dostatek prostředků, aby opravy financovaly, proto jsme vybrali několik desítek nádraží a pro ně hledáme investora. Vybraná firma dostane nádraží do dlouhodobého pronájmu a na vlastní náklady ho opraví. Investované peníze pak získá z pronájmů komerčních prostor jiným subjektům. Tak se například opravuje pražské hlavní nádraží. Už tam funguje velké knihkupectví s moderní kavárnou, zbrusu nové toalety nebo obchod s oblečením. Velké nádražní haly se postupně změní v moderní společenská a kulturní centra, kde lidé nebudou jen čekat na vlakové spoje, ale budou si moci sednout do kavárny, nakoupit si a tak podobně,„ dodal Joklík s tím, že nádraží, pro která se investor nenajde, opravují dráhy z vlastních zdrojů.
(Týdeník Havířovsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303346/
Společná obslužná hala pro vlakové i autobusové nádraží. Taková má být budoucnost hromadné dopravy ve Strakonicích.
Diskuse radnice, Českých drah i autobusového dopravce o vzhledu nádražní budovy i celého okolí strakonické železniční stanice začaly v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí kolejiště. „Cílem je společné odbavení cestujících jak vlaků, tak reigonálních autobusů i městské hromadné dopravy v jediné odbavovací hale,„ uvedl ředitel společnosti STTRANS Vladimír Warisch. Současné autobusové nádraží je zčásti nevyužité a společný termnál přijde obě strany levněji.
Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského mají Strakonice šanci na zařazení do projektu Živá nádraží. „Ani vznik společného terminálu není výjimkou. Například ve Vlašimi se na vzniku podílely kraj, město a České dráhy,„ řekl Šťáhlavský. Lidé takovou myšlenku většinou vítají. Mezi nimi je i Hana Procházková ze Sedlice. A nejen kvůli tomu, že vlaková budova je stará a nevzhledná. „Když člověk nechytne autobus, půjde na vlak, který je blízko,„ představila si.
Podle starosty Pavla Vondryse by tato změna měla malou naději na úspěch bez požehnání ministerstva dopravy. „To na nedávné schůzce v Praze vyjádřilo záměru podporu,„ potvrdil.
Kolejiště
Správa železniční a dopravní cesty plánuje ve Strakonicích v horizontu dvou tří let rozsáhlou rekonstrukci kolejiště. Cestující zaznamenají hlavně to, že k vyvýšeným ostrůvkům povede podchod. Radnice usiluje o to, aby sahal až za poslední kolej, což by lidem zkrátilo cestu ke hřbitovu, garážím i budoucí průmyslové zóně.
(Prachatický deník)
Diskuse radnice, Českých drah i autobusového dopravce o vzhledu nádražní budovy i celého okolí strakonické železniční stanice začaly v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí kolejiště. „Cílem je společné odbavení cestujících jak vlaků, tak reigonálních autobusů i městské hromadné dopravy v jediné odbavovací hale,„ uvedl ředitel společnosti STTRANS Vladimír Warisch. Současné autobusové nádraží je zčásti nevyužité a společný termnál přijde obě strany levněji.
Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského mají Strakonice šanci na zařazení do projektu Živá nádraží. „Ani vznik společného terminálu není výjimkou. Například ve Vlašimi se na vzniku podílely kraj, město a České dráhy,„ řekl Šťáhlavský. Lidé takovou myšlenku většinou vítají. Mezi nimi je i Hana Procházková ze Sedlice. A nejen kvůli tomu, že vlaková budova je stará a nevzhledná. „Když člověk nechytne autobus, půjde na vlak, který je blízko,„ představila si.
Podle starosty Pavla Vondryse by tato změna měla malou naději na úspěch bez požehnání ministerstva dopravy. „To na nedávné schůzce v Praze vyjádřilo záměru podporu,„ potvrdil.
Kolejiště
Správa železniční a dopravní cesty plánuje ve Strakonicích v horizontu dvou tří let rozsáhlou rekonstrukci kolejiště. Cestující zaznamenají hlavně to, že k vyvýšeným ostrůvkům povede podchod. Radnice usiluje o to, aby sahal až za poslední kolej, což by lidem zkrátilo cestu ke hřbitovu, garážím i budoucí průmyslové zóně.
(Prachatický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303345/
Čilý ruch panoval také o víkendu u nechráněného železničního přejezdu v Loučkách, místní části Oder. Zanedlouho by tam měla stát nová železniční zastávka.
Dvě města na Novojičínsku měla zájem o rozšíření komfortu pro cestující po železnici o zastávku. Ve Frenštátě pod Radhoštěm měla stát u železničního přejezdu u průmyslové školy, v Odrách v místní části Loučky. Zatímco Frenštát pod Radhoštěm od své myšlenky ustoupil, Odry šly vytrvale za svým.
O železniční zastávce v Loučkách se začalo hovořit zhruba před třemi roky, kdy ji začali nárokovat lidé, kteří žijí v Loučkách a další místní části, Vítovce. „Tamní občané, kteří dojíždějí do zaměstnání vlakem, si stěžují, že to mají daleko. Musejí chodit buď do Jakubčovic nad Odrou nebo do Oder,„ sdělil kdysi místostarosta Oder Jiří Vlček. „Předpokládá se, že blízká Vítovka bude rekreační oblastí. Nový majitel tamního koupaliště ho hodlá zvelebit. Jsou tam také vodní plochy pro rybáře,„ doplnil místostarosta.
Město se snažilo vyjednávat s Českými drahami, které nakonec se zastávkou souhlasily, ale náklady nechaly zcela na městě. To navíc muselo vykoupit pozemek, kde zastávka měla stát, což se mu povedlo až po delší dobu trvajících jednáních, kdy se město s majitelkou dohadovalo hlavně na ceně. Nakonec došlo ke kompromisu a Odry odkoupily nejen část potřebnou pro zastávku, ale celý pozemek, na němž by například v budoucnu mohlo vzniknout parkoviště.
Jak nyní uvedl starosta Oder Pavel Matůšů, celkové náklady na stavbu zastávky budou kolem jednoho a půl milionu korun. „Veškeré náklady si hradí město samo, dotaci se nám na tuto akci nepodařilo získat,„ poznamenal starosta a dodal, že investice od zastávky se ale určitě vyplatí. „V poslední době se ve Vítovce hodně rozjela stavební aktivita, takže i do budoucna se tam ta zastávka určitě hodí,„ uzavřel Matůšů.
Přesný termín dokončení stavby oderský starosta neřekl, ale podle něj by měla být hotová ještě v letošním roce.
(Novojičínský deník)
Dvě města na Novojičínsku měla zájem o rozšíření komfortu pro cestující po železnici o zastávku. Ve Frenštátě pod Radhoštěm měla stát u železničního přejezdu u průmyslové školy, v Odrách v místní části Loučky. Zatímco Frenštát pod Radhoštěm od své myšlenky ustoupil, Odry šly vytrvale za svým.
O železniční zastávce v Loučkách se začalo hovořit zhruba před třemi roky, kdy ji začali nárokovat lidé, kteří žijí v Loučkách a další místní části, Vítovce. „Tamní občané, kteří dojíždějí do zaměstnání vlakem, si stěžují, že to mají daleko. Musejí chodit buď do Jakubčovic nad Odrou nebo do Oder,„ sdělil kdysi místostarosta Oder Jiří Vlček. „Předpokládá se, že blízká Vítovka bude rekreační oblastí. Nový majitel tamního koupaliště ho hodlá zvelebit. Jsou tam také vodní plochy pro rybáře,„ doplnil místostarosta.
Město se snažilo vyjednávat s Českými drahami, které nakonec se zastávkou souhlasily, ale náklady nechaly zcela na městě. To navíc muselo vykoupit pozemek, kde zastávka měla stát, což se mu povedlo až po delší dobu trvajících jednáních, kdy se město s majitelkou dohadovalo hlavně na ceně. Nakonec došlo ke kompromisu a Odry odkoupily nejen část potřebnou pro zastávku, ale celý pozemek, na němž by například v budoucnu mohlo vzniknout parkoviště.
Jak nyní uvedl starosta Oder Pavel Matůšů, celkové náklady na stavbu zastávky budou kolem jednoho a půl milionu korun. „Veškeré náklady si hradí město samo, dotaci se nám na tuto akci nepodařilo získat,„ poznamenal starosta a dodal, že investice od zastávky se ale určitě vyplatí. „V poslední době se ve Vítovce hodně rozjela stavební aktivita, takže i do budoucna se tam ta zastávka určitě hodí,„ uzavřel Matůšů.
Přesný termín dokončení stavby oderský starosta neřekl, ale podle něj by měla být hotová ještě v letošním roce.
(Novojičínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303343/
Už nějaký čas trápí občany Mladé Boleslavi neutěšený stav tamního hlavního nádraží. „Vypadá jako před padesáti lety, nechápu, proč to někdo neopraví,„ řekla mladoboleslavská obyvatelka Monika Šťastná, která z nádraží denně dojíždí za prací do Nymburka.
Špatný stav si uvědomuje i vedení města. „Modernizaci nádraží musí zajistit České dráhy. Chceme na vedení firmy apelovat, že tento stav již není v žádném případě únosný, a zdůraznit svůj apel například i předložením fotografické dokumentace současné podoby nádraží,„ řekl primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati.
„Doufám, že České dráhy pochopí, že tak významné nádraží v tak významném městě by mělo vypadat důstojně. Město nemá a ani nemůže mít tolik prostředků, abychom financovali za někoho tak velkou investici. Prostě je to problematika Českých drah,„ doplnil náměstek primátora Adolf Beznoska.
Dráhy budou hledat investora Podle Radka Joklíka z Českých drah je mladoboleslavské nádraží zařazeno do projektu Živá nádraží. „Budeme hledat případného investora, který by si nádraží dlouhodobě pronajmul, investoval by do jeho opravy, vznikly by tam komerční prostory. Investice by se mu pak vrátila vybíráním nájmů z těchto komerčních prostor. Tak už to na některých nádražích funguje,„ řekl Radek Joklík.
České dráhy už mají zpracovanou studii proveditelnosti. „Ta nám říká, zda je určitá lokalita vhodná pro revitalizaci tohoto typu, na jakého investora a v jakém rozsahu je možné vypsat výběrové řízení,„ uvedl Radek Joklík s tím, že se projednává, zda výběrové řízení vypíší.
O tom by mohlo být rozhodnuto ještě letos. Pokud by se ukázalo, že mladoboleslavské nádraží pro investory vhodné není, musely by ho České dráhy opravit z vlastních prostředků. „Ty jsou ale omezené, nebylo by to tak rychlé a ani v takovém rozsahu. Od války se do nádraží neinvestovalo a není možné, abychom sáhli do pokladny, vytáhli miliardy a opravili všechna nádraží. Proto vznikl projekt Živá nádraží,„ podotkl Radek Joklík.
Mladoboleslavské nádraží leží na okraji města, to ale podle Joklíka nemusí snižovat jeho atraktivitu u potenciálních investorů. „Důležité je, kolik tam projde lidí,„ vysvětlil Radek Joklík.
(Mladá fronta DNES)
Špatný stav si uvědomuje i vedení města. „Modernizaci nádraží musí zajistit České dráhy. Chceme na vedení firmy apelovat, že tento stav již není v žádném případě únosný, a zdůraznit svůj apel například i předložením fotografické dokumentace současné podoby nádraží,„ řekl primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati.
„Doufám, že České dráhy pochopí, že tak významné nádraží v tak významném městě by mělo vypadat důstojně. Město nemá a ani nemůže mít tolik prostředků, abychom financovali za někoho tak velkou investici. Prostě je to problematika Českých drah,„ doplnil náměstek primátora Adolf Beznoska.
Dráhy budou hledat investora Podle Radka Joklíka z Českých drah je mladoboleslavské nádraží zařazeno do projektu Živá nádraží. „Budeme hledat případného investora, který by si nádraží dlouhodobě pronajmul, investoval by do jeho opravy, vznikly by tam komerční prostory. Investice by se mu pak vrátila vybíráním nájmů z těchto komerčních prostor. Tak už to na některých nádražích funguje,„ řekl Radek Joklík.
České dráhy už mají zpracovanou studii proveditelnosti. „Ta nám říká, zda je určitá lokalita vhodná pro revitalizaci tohoto typu, na jakého investora a v jakém rozsahu je možné vypsat výběrové řízení,„ uvedl Radek Joklík s tím, že se projednává, zda výběrové řízení vypíší.
O tom by mohlo být rozhodnuto ještě letos. Pokud by se ukázalo, že mladoboleslavské nádraží pro investory vhodné není, musely by ho České dráhy opravit z vlastních prostředků. „Ty jsou ale omezené, nebylo by to tak rychlé a ani v takovém rozsahu. Od války se do nádraží neinvestovalo a není možné, abychom sáhli do pokladny, vytáhli miliardy a opravili všechna nádraží. Proto vznikl projekt Živá nádraží,„ podotkl Radek Joklík.
Mladoboleslavské nádraží leží na okraji města, to ale podle Joklíka nemusí snižovat jeho atraktivitu u potenciálních investorů. „Důležité je, kolik tam projde lidí,„ vysvětlil Radek Joklík.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303342/
V minulém vydání Horizontu jsme přinesli zprávu, že některá železniční nádraží na trati Bohumín – Mosty u Jablunkova budou mít dvojjazyčné, česko - polské značení. Až v době tisku našeho týdeníku jsme obdrželi vyjádření ke skutečnosti, že nádraží v Třinci není na seznamu těch stanic, jichž se jazyková úprava týká. Místostarosta Radim Kozlovský nám k tomu napsal: „Ve výboru pro národnostní menšiny byl projednán návrh zavedení dvojjazyčných nápisů na budovách ČD. Tento návrh nebyl přijat. K problematice dvojjazyčných nápisů se bude vyjadřovat i zasedání zastupitelstva města Třince 9.prosince.„
(Horizont)
(Horizont)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303341/
Dostal jsem e-mail -petici proti záměru zbourat budovu hlavního nádraží v Ústí nad Orlicí. Je prý památkově cenná a jsou z toho záměru v šoku. Řadu zajímavých údajů obsahuje i nově vzniklá internetová strana.
Osobně budovu znám. Před 30 lety byla v dobrém stavu,ale i tehdy byla pro cestující zjevně neútulná. Nachází se uprostřed kolejí na nádraží s velkým provozem vlaků. Je k ní špatný přístup pouze z východní strany. Dnes je vážně zchátralá a málo využitá.
10 let byl osud budovy radnici lhostejný
Potřeba modernizovat železniční uzel Ústí nad Orlicí vznikla asi před 15 lety. Vlastní příprava rekonstrukce uzlu trvala asi 10 let. Ozbourání budovy se rozhodlo asi před šesti lety. Je to dosti dlouhá doba. Přinejmenším do letošního jara radnice v Ústí nad Orlicí s demolicí budovy souhlasila a žádné protestní petice nevznikly. Dnes by ji prý tamní starosta -malíř z ODS -rád zachránil. Lhostejnost radnice i veřejnosti v Ústí nad Orlicí k budově nádraží říkala všem,že zbourání staré budovy nádraží není problém.
Alternativa Dopravního klubu
Zatímco radnice se do asi desetileté příprav rekonstrukce uzlu Ústí nad Orlicí výrazněji nezapojila,koncepci rekonstrukce železničního uzlu od počátku ostře kritizoval Český a Slo-venský dopravní klub.. Za nepřijatelné považoval a považuje,že veřejná doprava ve městě má tři od sebe značně vzdálené uzly -hlavní nádraží na jihozápadě,zastávku Ústí nad Orlicí-město na jihu a autobusové nádraží na severozápadě. Žádal vést rekonstrukci tak,aby se zastávka město změnila na zastávku rychlíkovou,k ní přibyl železniční triangl,po kterém by vlaky z Letohradu mohly jet na zastávku město a bez značné zajížďky a úvratě na hlavním nádraží pokračovaly do České Třebové. K zastávce město se mělo přisunout autobusové nádraží. Stávající hlavní nádraží se mělo modernizovat v zásadě jen pro potřeby nákladní železniční dopravy. Zachování či nezachování zastavování osobních vlaků na stávajícím hlavním nádraží bylo detailem.
Argumentace to byla zjevně správná,leč radnice k ní zůstala hluchá,přestože údajně má mnoho dobrých odborníků na dopravu. Ti ale -slovy klasika -vlak jako dopravní prostředek neznali a až do loňska ze všech sil prosazovali zásadní devastaci životního prostředí města,dále České Třebové a sousedních obcí tzv.severní trasou dálnice R35. Odepsat životní prostředí a zdraví 35 000 obyvatel a prostavět nejméně šest miliard korun navíc (proti mnohem šetrnější,kratší a levnější jižní trase dálnice R35)v zájmu údajné tamní prosperity podle jejich představ nebyl problém. Nebyli ani proti záměru devastovat okolí města stavbou dopravně nesmyslného,enormně nákladného a ekologicky zjevně neúnosného kanálu Dunaj-Odra-Labe.
Alternativa měla trochu smůlu
Alternativa Českého a Slovenského dopravního klubu narazila v prvé řadě na lhostejnost radnice v Ústí nad Orlicí,bez jejíž podpory bylo její prosazení značně obtížné. Tím spíš,že příprava rekonstrukce uzlu začala zhruba před 10 lety,kdy byla železniční doprava zjevně na dně a mnohými vládnoucími politiky odepsána. Projektanti se tudíž nemohli přílišrozmáchnout. Dopravní technologové na železnici argumentovali neúnosností,aby vlaky z Letohradu křižovaly u zastávky Ústí nad Orlicí-město úrovňově hlavní průjezdní kolej. Problém se dal řešit výstavbou mimoúrovňového přesmyku tratí,ten by ale znamenal určité zásahy do města a možná i nějakou tu demolici,což by mohlo rekonstrukci citelně zkomplikovat.
Změna projektu znamená komplikace
Kolejiště nádraží Ústí nad Orlicí je bachraté na jih a hubené na sever. Dosud vlaky projíždějí na jižní straně,zajíždějí si a hlavně ztrácejí rychlost. Proto rekonstrukce počítá s narovnáním kolejí. Hlavní průjezdní koleje mají nově vést v těsné blízkosti stávající nádražní budovy, kterou by mělo nahradit ostrovní nástupiště. Daly by se vést i tak,aby nádražní budova byla zachována. O to by ale město muselo žádat již před šesti lety. V srpnu 2007 vstoupilo v pla
Osobně budovu znám. Před 30 lety byla v dobrém stavu,ale i tehdy byla pro cestující zjevně neútulná. Nachází se uprostřed kolejí na nádraží s velkým provozem vlaků. Je k ní špatný přístup pouze z východní strany. Dnes je vážně zchátralá a málo využitá.
10 let byl osud budovy radnici lhostejný
Potřeba modernizovat železniční uzel Ústí nad Orlicí vznikla asi před 15 lety. Vlastní příprava rekonstrukce uzlu trvala asi 10 let. Ozbourání budovy se rozhodlo asi před šesti lety. Je to dosti dlouhá doba. Přinejmenším do letošního jara radnice v Ústí nad Orlicí s demolicí budovy souhlasila a žádné protestní petice nevznikly. Dnes by ji prý tamní starosta -malíř z ODS -rád zachránil. Lhostejnost radnice i veřejnosti v Ústí nad Orlicí k budově nádraží říkala všem,že zbourání staré budovy nádraží není problém.
Alternativa Dopravního klubu
Zatímco radnice se do asi desetileté příprav rekonstrukce uzlu Ústí nad Orlicí výrazněji nezapojila,koncepci rekonstrukce železničního uzlu od počátku ostře kritizoval Český a Slo-venský dopravní klub.. Za nepřijatelné považoval a považuje,že veřejná doprava ve městě má tři od sebe značně vzdálené uzly -hlavní nádraží na jihozápadě,zastávku Ústí nad Orlicí-město na jihu a autobusové nádraží na severozápadě. Žádal vést rekonstrukci tak,aby se zastávka město změnila na zastávku rychlíkovou,k ní přibyl železniční triangl,po kterém by vlaky z Letohradu mohly jet na zastávku město a bez značné zajížďky a úvratě na hlavním nádraží pokračovaly do České Třebové. K zastávce město se mělo přisunout autobusové nádraží. Stávající hlavní nádraží se mělo modernizovat v zásadě jen pro potřeby nákladní železniční dopravy. Zachování či nezachování zastavování osobních vlaků na stávajícím hlavním nádraží bylo detailem.
Argumentace to byla zjevně správná,leč radnice k ní zůstala hluchá,přestože údajně má mnoho dobrých odborníků na dopravu. Ti ale -slovy klasika -vlak jako dopravní prostředek neznali a až do loňska ze všech sil prosazovali zásadní devastaci životního prostředí města,dále České Třebové a sousedních obcí tzv.severní trasou dálnice R35. Odepsat životní prostředí a zdraví 35 000 obyvatel a prostavět nejméně šest miliard korun navíc (proti mnohem šetrnější,kratší a levnější jižní trase dálnice R35)v zájmu údajné tamní prosperity podle jejich představ nebyl problém. Nebyli ani proti záměru devastovat okolí města stavbou dopravně nesmyslného,enormně nákladného a ekologicky zjevně neúnosného kanálu Dunaj-Odra-Labe.
Alternativa měla trochu smůlu
Alternativa Českého a Slovenského dopravního klubu narazila v prvé řadě na lhostejnost radnice v Ústí nad Orlicí,bez jejíž podpory bylo její prosazení značně obtížné. Tím spíš,že příprava rekonstrukce uzlu začala zhruba před 10 lety,kdy byla železniční doprava zjevně na dně a mnohými vládnoucími politiky odepsána. Projektanti se tudíž nemohli přílišrozmáchnout. Dopravní technologové na železnici argumentovali neúnosností,aby vlaky z Letohradu křižovaly u zastávky Ústí nad Orlicí-město úrovňově hlavní průjezdní kolej. Problém se dal řešit výstavbou mimoúrovňového přesmyku tratí,ten by ale znamenal určité zásahy do města a možná i nějakou tu demolici,což by mohlo rekonstrukci citelně zkomplikovat.
Změna projektu znamená komplikace
Kolejiště nádraží Ústí nad Orlicí je bachraté na jih a hubené na sever. Dosud vlaky projíždějí na jižní straně,zajíždějí si a hlavně ztrácejí rychlost. Proto rekonstrukce počítá s narovnáním kolejí. Hlavní průjezdní koleje mají nově vést v těsné blízkosti stávající nádražní budovy, kterou by mělo nahradit ostrovní nástupiště. Daly by se vést i tak,aby nádražní budova byla zachována. O to by ale město muselo žádat již před šesti lety. V srpnu 2007 vstoupilo v pla
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/303339/
Na obnovu budovy pod vedením architekta Martina Kotíka by měli dohlížet památkáři. Společnost TIP Estate totiž již letos v červnu musela zaplatit památkovému odboru magistrátu 100 tisíc korun, tedy nejvyšší možnou pokutu za to, že začala dělat zásadní úpravy bez povolení památkářů.
Nový vlastník budovy v únoru strhl čekárnu, nelegálně vykácel stromy a rozbil mozaikovitou dlažbu před budovou. Firmu kvůli tomu vyšetřuje i policie.
Stavební povolení by podle Kotíka měly úřady vydat do osmi měsíců. Pak je možné zahájit opravu, jejíž součástí bude i dostavba západní části budovy.
(24 hodin)