Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Petici, která odmítá demolici orlickoústeckého nádraží, podepsalo k dnešnímu dni na webových stránkách www.stop-demolici.wz.cz bezmála 12 500 lidí. Budovu chce zachránit i dokumentaristka Olga Sommerová.
Celý článek: http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/sommerova-nadrazi-v-usti-nad-orlici-neborte_96438.html
Celý článek: http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/sommerova-nadrazi-v-usti-nad-orlici-neborte_96438.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/315256/
Podle starosty Jindřicha Jedlinského čekal Řípec na novou železniční zastávku na trati Veselí nad Lužnicí – Jihlava celých 45 let. Uplynulý víkend se Řípečtí dočkali.
„Autobusové spojení je v Řípci řídké a všichni jsme za novou zastávku rádi. Vzniknou tak nové možnosti navštívit město (Veselí) častěji, ve večerních hodinách zajet třeba do kina nebo na pivo,„ přiblížil nové možnosti jeden z nejstarších občanů obce Antonín Jelínek. Podle Jelínka bude vše snáze dosažitelné a Řípečtí nebudou muset ve Veselí čekat celé dopoledne na další spoj domů.
Pohodlný nástup
Investor stavby, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), připustil, že zastávka byla postavena na základě požadavku obce Řípec.
Nová stanice má sto metrů dlouhé nástupiště, je zastřešená, osvětlená, má bezbariérový přístup a vyšší nástupištní hranu pro pohodlnější nástup a výstup cestujících. „Pevně věříme, že budou cestující s novou železniční zastávkou Řípec spokojeni,„ uvedl za SŽDC Pavel Halla.
Řípecký podnikatel Vítězslav Fišer si ale myslí, že částku 6,7 milionu korun (tolik výstavba stanice stála) mohly České dráhy investovat do potřebnějších akcí.
„Myslím si, že v dnešní době je vlaková doprava trochu nevyužitá. Důvody jsou jasné: vysoké ceny, nízký komfort a malá pružnost,„ naznačil.
Podle Jedlinského je zastávka velmi pěkná, v Řípci má své opodstatnění a lidé jsou spokojeni. „Výstavba se sice asi o rok a půl opozdila, ale lidé teď nemusí chodit dva kilometry daleko,„ shrnul.
Původní železniční zastávka s názvem Řípec, která leží na trati z Veselí nad Lužnicí do Tábora, bude přejmenována na Řípec – Dráchov. Zastávka byla financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
(Táborský deník)
„Autobusové spojení je v Řípci řídké a všichni jsme za novou zastávku rádi. Vzniknou tak nové možnosti navštívit město (Veselí) častěji, ve večerních hodinách zajet třeba do kina nebo na pivo,„ přiblížil nové možnosti jeden z nejstarších občanů obce Antonín Jelínek. Podle Jelínka bude vše snáze dosažitelné a Řípečtí nebudou muset ve Veselí čekat celé dopoledne na další spoj domů.
Pohodlný nástup
Investor stavby, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), připustil, že zastávka byla postavena na základě požadavku obce Řípec.
Nová stanice má sto metrů dlouhé nástupiště, je zastřešená, osvětlená, má bezbariérový přístup a vyšší nástupištní hranu pro pohodlnější nástup a výstup cestujících. „Pevně věříme, že budou cestující s novou železniční zastávkou Řípec spokojeni,„ uvedl za SŽDC Pavel Halla.
Řípecký podnikatel Vítězslav Fišer si ale myslí, že částku 6,7 milionu korun (tolik výstavba stanice stála) mohly České dráhy investovat do potřebnějších akcí.
„Myslím si, že v dnešní době je vlaková doprava trochu nevyužitá. Důvody jsou jasné: vysoké ceny, nízký komfort a malá pružnost,„ naznačil.
Podle Jedlinského je zastávka velmi pěkná, v Řípci má své opodstatnění a lidé jsou spokojeni. „Výstavba se sice asi o rok a půl opozdila, ale lidé teď nemusí chodit dva kilometry daleko,„ shrnul.
Původní železniční zastávka s názvem Řípec, která leží na trati z Veselí nad Lužnicí do Tábora, bude přejmenována na Řípec – Dráchov. Zastávka byla financována ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
(Táborský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/314672/
Táboráci chválí nová nástupiště: jsou zvýšená a do vlaků se nastupuje hned pohodlněji
Bezbariérový podchod pod táborským nádražím je kompletně dokončen, a včera tak propojil centrum Tábora s Blanickým předměstím.
„Je to přínos pro Tábor a jako velké plus vidím plně mechanické výtahy pro invalidy. Taková nádraží by měla stát v celé republice,„ řekli po prohlídce manželé Eliška a Jaroslav Královi z Tábora, kteří také ocenili zvýšené nástupiště. „Do vlaků se nastupuje hned lépe,„ dodali.
Podle stavebních plánů koridoru ale neměl nikdy vzniknout.
„Stavbu čtvrtého koridoru zahájil investor v prosinci 2006, podchod měl být dlouhý třicet čtyři metrů a měl vést pouze k nástupištím na nádraží. Správa železniční dopravní cesty ale byla k táborskému požadavku vstřícná a podchod prodloužila,„ řekla při slavnostním otevření starostka Hana Randová. Zástupci zainteresovaných firem dále ocenili stavbu, jež mimojiné řeší potřeby města.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) proto vyhloubila dalších 25 metrů podchodu a v srpnu tohoto roku provizorně spojila dvě oddělené části města. Hrubá stavba trvala pouze tři měsíce, vyžádala si 46 milionů korun a Tábor dvěma miliony přispěl.
„Já bych si to dal ještě jednou,„ shrnul prohlídku podchodu jihočeský hejtman Jiří Zimola, který naznačil, že je i nadále připraven řešit stavbu koridoru na jihu Čech.
Především v noci se z podchodu stává nebezpečné místo, proto jej bude hlídat jak kamerový systém města, tak táborští strážníci.
„Čekáme na připojení kamer k našemu systému a počítáme s tím, že podchod budeme pravidelně sledovat,„ upozornil velitel strážníků Petr Svoboda.
(Táborský deník)
Bezbariérový podchod pod táborským nádražím je kompletně dokončen, a včera tak propojil centrum Tábora s Blanickým předměstím.
„Je to přínos pro Tábor a jako velké plus vidím plně mechanické výtahy pro invalidy. Taková nádraží by měla stát v celé republice,„ řekli po prohlídce manželé Eliška a Jaroslav Královi z Tábora, kteří také ocenili zvýšené nástupiště. „Do vlaků se nastupuje hned lépe,„ dodali.
Podle stavebních plánů koridoru ale neměl nikdy vzniknout.
„Stavbu čtvrtého koridoru zahájil investor v prosinci 2006, podchod měl být dlouhý třicet čtyři metrů a měl vést pouze k nástupištím na nádraží. Správa železniční dopravní cesty ale byla k táborskému požadavku vstřícná a podchod prodloužila,„ řekla při slavnostním otevření starostka Hana Randová. Zástupci zainteresovaných firem dále ocenili stavbu, jež mimojiné řeší potřeby města.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) proto vyhloubila dalších 25 metrů podchodu a v srpnu tohoto roku provizorně spojila dvě oddělené části města. Hrubá stavba trvala pouze tři měsíce, vyžádala si 46 milionů korun a Tábor dvěma miliony přispěl.
„Já bych si to dal ještě jednou,„ shrnul prohlídku podchodu jihočeský hejtman Jiří Zimola, který naznačil, že je i nadále připraven řešit stavbu koridoru na jihu Čech.
Především v noci se z podchodu stává nebezpečné místo, proto jej bude hlídat jak kamerový systém města, tak táborští strážníci.
„Čekáme na připojení kamer k našemu systému a počítáme s tím, že podchod budeme pravidelně sledovat,„ upozornil velitel strážníků Petr Svoboda.
(Táborský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/314671/
Celkem pět miliard korun by mělo dát novou tvář současnému vlakovému nádraží v Českých Budějovicích.
Proměna areálu v Nádražní ulici na ploše 12,3 hektaru by měla zasáhnout území od nynější hlavní budovy až k železniční poliklinice. Práce mají začít v roce 2010 a skončit v roce 2014.
Parkoviště a hotel
Spolu s novou nádražní halou se plánuje stavba hotelu či podzemních garáží až s tisícovkou míst. V první řadě však má projít revitalizací současné nádraží, jak říká ředitel společnosti CB Station Development Petr Toušek. Právě s firmou CB Station Development uzavřely České dráhy smlouvu o rekonstrukci českobudějovického nádraží. Plánovanou revitalizaci nádraží by neměly ohrozit ani výhrady, které má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k projektu Živá nádraží, mezi jehož nejambicióznější části se počítá také českobudějovická rekonstrukce.
Koncesní zákon
„UOHS upozornil v rámci kontrolní činnosti, že bychom měli vybírat partnery v projektu Živá nádraží podle koncesního zákona. Tento projekt je však staršího data než platnost koncesního zákona a jsou v něm aplikovány různé formy partnerství, pronájem, společný podnik a podobně. Výhrady úřadu se tak netýkají všech projektů ale jen některých z nich,„ vysvětlil Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah, a. s.
„V případě Českých Budějovic mám informaci, že zjištění UOHS nebudou mít vliv na další průběh projektu revitalizace stanice. Termíny a plánovaný rozsah modernizace stanice a využití celé lokality se nijak nezměnily,„ dodal Šťáhlavský.
Hlavní budova vlakového nádraží letos slaví sto let od uvedení do provozu.
V roce 1908 se stala nástupkyní prvního objektu, který ve městě sloužil cestujícím na někdejší parní dráze. První železnicí v Českých Budějovicích však byla koněspřežka, která od roku 1832 spojovala jihočeské krajské město s rakouským Lincem.
(Českobudějovický deník)
Proměna areálu v Nádražní ulici na ploše 12,3 hektaru by měla zasáhnout území od nynější hlavní budovy až k železniční poliklinice. Práce mají začít v roce 2010 a skončit v roce 2014.
Parkoviště a hotel
Spolu s novou nádražní halou se plánuje stavba hotelu či podzemních garáží až s tisícovkou míst. V první řadě však má projít revitalizací současné nádraží, jak říká ředitel společnosti CB Station Development Petr Toušek. Právě s firmou CB Station Development uzavřely České dráhy smlouvu o rekonstrukci českobudějovického nádraží. Plánovanou revitalizaci nádraží by neměly ohrozit ani výhrady, které má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k projektu Živá nádraží, mezi jehož nejambicióznější části se počítá také českobudějovická rekonstrukce.
Koncesní zákon
„UOHS upozornil v rámci kontrolní činnosti, že bychom měli vybírat partnery v projektu Živá nádraží podle koncesního zákona. Tento projekt je však staršího data než platnost koncesního zákona a jsou v něm aplikovány různé formy partnerství, pronájem, společný podnik a podobně. Výhrady úřadu se tak netýkají všech projektů ale jen některých z nich,„ vysvětlil Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah, a. s.
„V případě Českých Budějovic mám informaci, že zjištění UOHS nebudou mít vliv na další průběh projektu revitalizace stanice. Termíny a plánovaný rozsah modernizace stanice a využití celé lokality se nijak nezměnily,„ dodal Šťáhlavský.
Hlavní budova vlakového nádraží letos slaví sto let od uvedení do provozu.
V roce 1908 se stala nástupkyní prvního objektu, který ve městě sloužil cestujícím na někdejší parní dráze. První železnicí v Českých Budějovicích však byla koněspřežka, která od roku 1832 spojovala jihočeské krajské město s rakouským Lincem.
(Českobudějovický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/314666/
Na podzim letošního roku se dočkali zaměstnanci, pracující na stavědle číslo 2 v Havlíčkově Brodě, kultivovaného pracovního prostředí. Původní stavba, pocházející z dávných dob reálného socialismu, prakticky od počátku nevyhovovala náročným potřebám tamního pracoviště, proto bylo rozhodnuto o její celkové modernizaci, která začala v roce 2007.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_48brod.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_48brod.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/313340/
Podle města zachrání budovu nádraží v Ústí nad Orlicí jedině její přesun. Podle autora petice Brusel
Rozebrat budovu nádraží cihlu po cihle, přestěhovat ji a tak ji uchránit před buldozery. To je podle starosty Ústí nad Orlicí Richarda Peška jediná možnost, jak zabránit plánované demolici unikátní budovy hlavního nádraží v Ústí nad Orlicí. Úředně je totiž cesta k demolici volná.
Proti demolici budovy se v internetové petici vyjádřilo už jedenáct tisíc lidí.
Podle památkářů bude nádraží škoda. „Odejde jeden typ technické památky, který nebude zastoupený mezi památkami chráněnými státem,„ říká Jitka Svobodová, architektka Národního památkového ústavu v Pardubicích. Upozorňuje, že nádraží v Ústí je unikátní dvojnádraží, na jehož stavbě se setkaly dvě drážní společnosti. Proto stojí mezi dvěma železničními tratěmi.
Památkáři ovšem budovu nezachránili. Podle starosty Ústí Richarda Peška se už stavby nezastane ani ministerstvo kultury ani ministerstvo dopravy. Pešek totiž v úterý v Praze kvůli plánované demolici obcházel úředníky.
„Vyplývá mi z toho jediná věc. Kdyby petičáři založili občanské sdružení a sehnali peníze, mohli by se domluvit s Českými drahami a ministerstvem dopravy na bezplatném převodu budovy. Pak by nechali budovu rozebrat a přestěhovat. Naše město by jim pro ni mohlo dát zdarma pozemek. Ale nejsem si jistý, zda by to nestálo třeba čtvrt miliardy,„ říká Pešek. Dodává, že v přenesené budově by pak mohlo vzniknout třeba muzeum.
Autor petice proti demolici budovy Martin Kadrman zakládat takové sdružení nehodlá. „Uspořádat celonárodní sbírku za záchranu nádraží mi v jednadvacátém století přijde minimálně nevkusné,„ říká Kadrman. Podle něj by měl takový přesun zaplatit stát jako jeden z nákladů rekonstrukce.
Památkáři: Stěhování nádraží by byl nesmysl
Podle Jitky Svobodové z Národního památkového ústavu ale nemá stěhování nádraží rozebraného na cihly a trámy význam.
„Bylo by to tak nákladné, až by to bylo nesmyslné. A hodnota této stavby je v něčem jiném než v jejích cihlách a trámech. Není to gotický chrám, který nese v každém kameni rukopis kameníka,„ říká.
Ale právě zvláštní postavení budovy nádraží mezi letohradským a pražským nástupištěm, kterého si památkáři cení, vadí Správě železniční dopravní cesty. To je instituce, která připravuje rekonstrukci orlickoústeckého nádraží v rámci přestavby železničního koridoru.
„Jediným a zásadním problémem je to, kde nádraží leží, a to je v kolejišti,„ říká mluvčí Správy Pavel Halla. Rekonstrukce se zachováním budovy není podle Hally možná. Pro Správu je případ uzavřený. „Je hotové územní rozhodnutí, v září 2009 by měla stavba začít,„ říká Halla.
Odpůrci demolice se chtějí ještě obrátit na evropské instituce. „Pokud chceme, aby bylo nádraží zachráněno, musí přijít direktiva z Bruselu,„ říká Kadrman.
(Mladá fronta DNES)
Rozebrat budovu nádraží cihlu po cihle, přestěhovat ji a tak ji uchránit před buldozery. To je podle starosty Ústí nad Orlicí Richarda Peška jediná možnost, jak zabránit plánované demolici unikátní budovy hlavního nádraží v Ústí nad Orlicí. Úředně je totiž cesta k demolici volná.
Proti demolici budovy se v internetové petici vyjádřilo už jedenáct tisíc lidí.
Podle památkářů bude nádraží škoda. „Odejde jeden typ technické památky, který nebude zastoupený mezi památkami chráněnými státem,„ říká Jitka Svobodová, architektka Národního památkového ústavu v Pardubicích. Upozorňuje, že nádraží v Ústí je unikátní dvojnádraží, na jehož stavbě se setkaly dvě drážní společnosti. Proto stojí mezi dvěma železničními tratěmi.
Památkáři ovšem budovu nezachránili. Podle starosty Ústí Richarda Peška se už stavby nezastane ani ministerstvo kultury ani ministerstvo dopravy. Pešek totiž v úterý v Praze kvůli plánované demolici obcházel úředníky.
„Vyplývá mi z toho jediná věc. Kdyby petičáři založili občanské sdružení a sehnali peníze, mohli by se domluvit s Českými drahami a ministerstvem dopravy na bezplatném převodu budovy. Pak by nechali budovu rozebrat a přestěhovat. Naše město by jim pro ni mohlo dát zdarma pozemek. Ale nejsem si jistý, zda by to nestálo třeba čtvrt miliardy,„ říká Pešek. Dodává, že v přenesené budově by pak mohlo vzniknout třeba muzeum.
Autor petice proti demolici budovy Martin Kadrman zakládat takové sdružení nehodlá. „Uspořádat celonárodní sbírku za záchranu nádraží mi v jednadvacátém století přijde minimálně nevkusné,„ říká Kadrman. Podle něj by měl takový přesun zaplatit stát jako jeden z nákladů rekonstrukce.
Památkáři: Stěhování nádraží by byl nesmysl
Podle Jitky Svobodové z Národního památkového ústavu ale nemá stěhování nádraží rozebraného na cihly a trámy význam.
„Bylo by to tak nákladné, až by to bylo nesmyslné. A hodnota této stavby je v něčem jiném než v jejích cihlách a trámech. Není to gotický chrám, který nese v každém kameni rukopis kameníka,„ říká.
Ale právě zvláštní postavení budovy nádraží mezi letohradským a pražským nástupištěm, kterého si památkáři cení, vadí Správě železniční dopravní cesty. To je instituce, která připravuje rekonstrukci orlickoústeckého nádraží v rámci přestavby železničního koridoru.
„Jediným a zásadním problémem je to, kde nádraží leží, a to je v kolejišti,„ říká mluvčí Správy Pavel Halla. Rekonstrukce se zachováním budovy není podle Hally možná. Pro Správu je případ uzavřený. „Je hotové územní rozhodnutí, v září 2009 by měla stavba začít,„ říká Halla.
Odpůrci demolice se chtějí ještě obrátit na evropské instituce. „Pokud chceme, aby bylo nádraží zachráněno, musí přijít direktiva z Bruselu,„ říká Kadrman.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312907/
Odhadem tři miliardy korun bude stát náročná rekonstrukce železničního uzlu, která vypukne v Přerově už v příštím roce. Projekt zahrnuje úpravu nástupišť na vlakovém nádraží, stavbu nového podchodu a opravu stávajícího, ale také kompletní výměnu kolejiště, železničního svršku, trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Součástí obří investice je i stavba nového železničního mostu přes řeku Bečvu a oprava několika podjezdů - Mádrova, Kojetínského a podjezdu v Lověšicích.
„Investice je nyní ve fázi připomínkového řízení. Výběrové řízení na dodavatele této stavby bude vypsáno už počátkem příštího roku,„ popsal aktuální stav vrchní přednosta Správy dopravní cesty v Olomouci Václav John. Podle jeho slov se pasažéři nemusejí obávat toho, že by rekonstrukce ochromila železniční dopravu. „Máme bohaté zkušenosti z podobných staveb. Provoz na stanici zůstane i během oprav zachován, Přerov je totiž strategickým uzlem,„ doplnil John.
Rozsáhlá rekonstrukce je rozložena do několika etap. První z nich potrvá od roku 2009 do roku 2012. V příštím roce se začne opravovat první úsek trati - a to od obce Horní Moštěnice až po železniční most přes řeku Bečvu. V další etapě se pak opraví úsek ve směru na Olomouc, a to až do Dluhonic. Technicky nejnáročnější z celého objemu prací přitom bude stavba nového železničního mostu přes řeku Bečvu.
„V první etapě se opraví větší část uzlu - kromě železničního svršku změní svůj vzhled také jednotlivá nástupiště na nádraží. Pouze první nástupiště zůstane po konzultaci s památkáři zachováno v historické podobě i s původní dlažbou. Zbuduje se nový podchod a dojde k rekonstrukci původního,„ vyjmenoval chystané změny v Přerově John. V první fázi se má proinvestovat více než miliarda korun.
Podle náměstka dojde i k demolici nevyužívaných budov v areálu železniční stanice. Rozsáhlé opravy se nedotknou pouze výpravní budovy. „Celá akce je spolufinancována z prostředků Evropské unie v rámci operačního programu Doprava. Předpokládá se tedy více než sedmdesátiprocentní finanční účast Unie,„ řekl už dříve technický náměstek ředitele Miroslav Bocák ze Správy železniční a dopravní cesty v Olomouci, která je investorem stavby.
(Hranický deník)
„Investice je nyní ve fázi připomínkového řízení. Výběrové řízení na dodavatele této stavby bude vypsáno už počátkem příštího roku,„ popsal aktuální stav vrchní přednosta Správy dopravní cesty v Olomouci Václav John. Podle jeho slov se pasažéři nemusejí obávat toho, že by rekonstrukce ochromila železniční dopravu. „Máme bohaté zkušenosti z podobných staveb. Provoz na stanici zůstane i během oprav zachován, Přerov je totiž strategickým uzlem,„ doplnil John.
Rozsáhlá rekonstrukce je rozložena do několika etap. První z nich potrvá od roku 2009 do roku 2012. V příštím roce se začne opravovat první úsek trati - a to od obce Horní Moštěnice až po železniční most přes řeku Bečvu. V další etapě se pak opraví úsek ve směru na Olomouc, a to až do Dluhonic. Technicky nejnáročnější z celého objemu prací přitom bude stavba nového železničního mostu přes řeku Bečvu.
„V první etapě se opraví větší část uzlu - kromě železničního svršku změní svůj vzhled také jednotlivá nástupiště na nádraží. Pouze první nástupiště zůstane po konzultaci s památkáři zachováno v historické podobě i s původní dlažbou. Zbuduje se nový podchod a dojde k rekonstrukci původního,„ vyjmenoval chystané změny v Přerově John. V první fázi se má proinvestovat více než miliarda korun.
Podle náměstka dojde i k demolici nevyužívaných budov v areálu železniční stanice. Rozsáhlé opravy se nedotknou pouze výpravní budovy. „Celá akce je spolufinancována z prostředků Evropské unie v rámci operačního programu Doprava. Předpokládá se tedy více než sedmdesátiprocentní finanční účast Unie,„ řekl už dříve technický náměstek ředitele Miroslav Bocák ze Správy železniční a dopravní cesty v Olomouci, která je investorem stavby.
(Hranický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312905/
Rekonstrukce týnišťského nádraží je zatím v nedohlednu, strážníci kontrolují kolejiště
Týniště nad Orlicí/ Ve městě lidé stále běhají přes koleje. Jen v pondělí jich strážníci při tomto hazardu přistihli deset. Problém by mohla vyřešit rekonstrukce nádraží.
Podle týnišťského starosty Jaroslava Matičky existuje již čtyři roky projekt rekonstrukce zdejšího nádraží, po které by byly přístupné obě strany trati podchodem. „V současné době je připravena předběžná studie na modernizaci železniční stanice Týniště nad Orlicí. Předběžná cena projektu představuje částku přibližně sto milionů korun. Zatím není jasné, kdy by mělo k realizaci dojít ani kdo bude stavbu financovat,„ odpověděl tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Nebezpečná zkratka
Zaměstnanci Českých drah jsou několikrát týdně nuceni upozorňovat Městskou policii na cestující, kteří přecházejí trať mimo vyznačený přechod. „Ano, chodím tady od sídliště přes koleje do Olšiny, je to tak 300 metrů od závor,„ popisuje mladík, který dojíždí každý den do Hradce Králové do zaměstnání. Riskuje prý proto, že si tak prostě zkracuje cestu, a to dokonce dvakrát denně. V Týništi je mimo přechod další cestou přes trať už jen podchod u ulice T. G. Masaryka. Druhý oslovený obyvatel Týniště, rovněž dojíždějící do Hradce Králové, tento podchod využívá jen velmi nerad: „Jednak vypadá podchod hrozně, je většinou znečištěný hned po vymalování, ale hlavně tam jsou schody, takže se tudy špatně dostanu s kolem,„ popisuje Miloslav Hlavatý, který prý nebezpečí přecházení přes trať nepodstupuje a poctivě čeká u závor.
Zkratku využívají především studenti. V pondělí přichystali strážníci akci, při níž kontrolovali železnici a přecházející osoby pokutovali.
„Zadrželi jsme deset lidí, z toho pěti jsme udělili blokovou pokutu do tisíce korun. Vesměs jsme to řešili napomenutím, poněvadž v těch místech hrozí vážné nebezpečí,„ vyprávěl strážník Martin Štěpánek za městskou policii.
Je s podivem, že k železničnímu neštěstí v těchto místech dosud nedošlo. Tento rok byl posledním incidentem na železnici střet vlaku s nákladním vozem v Borohrádku. „Srážkou byla způsobena naštěstí pouze hmotná škoda,„ vyjádřila se mluvčí Okresního ředitelství Policie ČR Alena Kacálková.
(Rychnovský deník)
Týniště nad Orlicí/ Ve městě lidé stále běhají přes koleje. Jen v pondělí jich strážníci při tomto hazardu přistihli deset. Problém by mohla vyřešit rekonstrukce nádraží.
Podle týnišťského starosty Jaroslava Matičky existuje již čtyři roky projekt rekonstrukce zdejšího nádraží, po které by byly přístupné obě strany trati podchodem. „V současné době je připravena předběžná studie na modernizaci železniční stanice Týniště nad Orlicí. Předběžná cena projektu představuje částku přibližně sto milionů korun. Zatím není jasné, kdy by mělo k realizaci dojít ani kdo bude stavbu financovat,„ odpověděl tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Nebezpečná zkratka
Zaměstnanci Českých drah jsou několikrát týdně nuceni upozorňovat Městskou policii na cestující, kteří přecházejí trať mimo vyznačený přechod. „Ano, chodím tady od sídliště přes koleje do Olšiny, je to tak 300 metrů od závor,„ popisuje mladík, který dojíždí každý den do Hradce Králové do zaměstnání. Riskuje prý proto, že si tak prostě zkracuje cestu, a to dokonce dvakrát denně. V Týništi je mimo přechod další cestou přes trať už jen podchod u ulice T. G. Masaryka. Druhý oslovený obyvatel Týniště, rovněž dojíždějící do Hradce Králové, tento podchod využívá jen velmi nerad: „Jednak vypadá podchod hrozně, je většinou znečištěný hned po vymalování, ale hlavně tam jsou schody, takže se tudy špatně dostanu s kolem,„ popisuje Miloslav Hlavatý, který prý nebezpečí přecházení přes trať nepodstupuje a poctivě čeká u závor.
Zkratku využívají především studenti. V pondělí přichystali strážníci akci, při níž kontrolovali železnici a přecházející osoby pokutovali.
„Zadrželi jsme deset lidí, z toho pěti jsme udělili blokovou pokutu do tisíce korun. Vesměs jsme to řešili napomenutím, poněvadž v těch místech hrozí vážné nebezpečí,„ vyprávěl strážník Martin Štěpánek za městskou policii.
Je s podivem, že k železničnímu neštěstí v těchto místech dosud nedošlo. Tento rok byl posledním incidentem na železnici střet vlaku s nákladním vozem v Borohrádku. „Srážkou byla způsobena naštěstí pouze hmotná škoda,„ vyjádřila se mluvčí Okresního ředitelství Policie ČR Alena Kacálková.
(Rychnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312893/
České dráhy zařadily hlavní vlaková nádraží v Žatci (na snímku) a Lounech do svého projektu Živá nádraží. Ten si klade za cíl obnovu budov a jejich podstatně větší využití. Z nádraží se mají stát moderní obchodní centra. Revitalizaci mají zajistit developerské firmy, kterým České dráhy budovy pronajmou. „V případě Žatce je záměr teprve v počáteční fázi. V lednu tohoto roku byla zpracována studie proveditelnosti revitalizace, která doporučila zařadit tuto lokalitu do výběrového řízení a najít strategického partnera pro její komerční rozvoj. Výběr komerčního partnera a příprava projektu však bude trvat určitě řadu měsíců a úspěšnost záměru bude závislá mimo jiné na zájmu soukromých investorů,„ sdělil Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah.
V obdobné fázi je i projekt v případě Loun. „V případě Loun jde stále zatím o úvodní část projektu, výběrové řízení na případného partnera zatím nebylo vyhlášeno,„ dodal.
(Žatecký a lounský deník)
V obdobné fázi je i projekt v případě Loun. „V případě Loun jde stále zatím o úvodní část projektu, výběrové řízení na případného partnera zatím nebylo vyhlášeno,„ dodal.
(Žatecký a lounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312212/
Je to jen pár dnů co zazněla od obyvatel veselské části Milokošť kritika směrem k radnici, která poukazovala na malou aktivitu Veselí v této lokalitě. Radnice si vzala požadavky Milokošťanů k srdci a začala rychle jednat, ještě před Vánocemi chce projednat s tamními občany možnost zřízení železniční zastávky.
„Cítíme se být na okraji zájmu, nic se pro nás prakticky nedělá.„ Tento vzkaz vyslali ústy předsedy osadního výboru Milokošť před pár dny obyvatelé této části směrem k radnici a kritika našla ihned úrodnou půdu. Vedení města totiž začalo urychleně pracovat na otevření dialogu o zřízení železniční zastávky.
„Dovolujeme si vás pozvat na jednání týkající se využití případné železniční zastávky v Milokošti,„ stojí v oznámení občanům, podepsaném vedoucím odboru rozvoje města Josefem Větříčkem s tím, že jednání je naplánováno na středu 17. prosince na 17 hodin do budovy základní školy v Milokošti.
Jednání má poté hodně napovědět o tom, zda bude požadavek na zřízení nové zastávky odeslán na Správu železniční a dopravní cesty (SŽDC), která by o vzniku nové zastávky rozhodla.
„Případnou žádost bychom museli nejprve projednat z hlediska umístění návěstidel a brzdné dráhy. Důležitá je i finanční otázka. Pokud by se město rozhodlo vykoupit potřebné pozemky a zavázalo se, že se bude o zastávku starat, šance na její zřízení by prudce stoupla,„ uvedl ředitel investičního odboru SŽDC Jiří Bureš.
O zřízení zastávky v Milokošti začali usilovat její obyvatelé pár let po tzv. sametové revoluci. Veškerá jednání však vždy z nejrůznějších příčin až dosud ztroskotala.
(Dobrý den s kurýrem)
„Cítíme se být na okraji zájmu, nic se pro nás prakticky nedělá.„ Tento vzkaz vyslali ústy předsedy osadního výboru Milokošť před pár dny obyvatelé této části směrem k radnici a kritika našla ihned úrodnou půdu. Vedení města totiž začalo urychleně pracovat na otevření dialogu o zřízení železniční zastávky.
„Dovolujeme si vás pozvat na jednání týkající se využití případné železniční zastávky v Milokošti,„ stojí v oznámení občanům, podepsaném vedoucím odboru rozvoje města Josefem Větříčkem s tím, že jednání je naplánováno na středu 17. prosince na 17 hodin do budovy základní školy v Milokošti.
Jednání má poté hodně napovědět o tom, zda bude požadavek na zřízení nové zastávky odeslán na Správu železniční a dopravní cesty (SŽDC), která by o vzniku nové zastávky rozhodla.
„Případnou žádost bychom museli nejprve projednat z hlediska umístění návěstidel a brzdné dráhy. Důležitá je i finanční otázka. Pokud by se město rozhodlo vykoupit potřebné pozemky a zavázalo se, že se bude o zastávku starat, šance na její zřízení by prudce stoupla,„ uvedl ředitel investičního odboru SŽDC Jiří Bureš.
O zřízení zastávky v Milokošti začali usilovat její obyvatelé pár let po tzv. sametové revoluci. Veškerá jednání však vždy z nejrůznějších příčin až dosud ztroskotala.
(Dobrý den s kurýrem)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312201/
Zákazníci Českých drah a občané Liberce dostanou ještě letos prodloužený podchod
V současné době finišují na libereckém nádraží práce na rekonstrukci a prodloužení příjezdového podchodu. Stavbaři chtějí podchod předat cestující veřejnosti a libereckým občanům ještě do konce roku. Myšlenka prodloužení stávajícího příjezdového podchodu není nikterak nová. O stavbě se začalo diskutovat zhruba před deseti lety, kdy se zrušila lávka pro pěší přes liberecké nádraží. Nicméně se tato dosti důležitá stavba dostala do investičního plánu až letos. Svoji roli v tom určitě sehrálo chystané mistrovství světa v lyžování, které se bude konat v únoru příštího roku, říká Tomáš Sklenář, přednosta Správy mostů a tunelů Správy dopravní cesty (SDC) Liberec ze státní organizace SŽDC.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_47komf.htm
V současné době finišují na libereckém nádraží práce na rekonstrukci a prodloužení příjezdového podchodu. Stavbaři chtějí podchod předat cestující veřejnosti a libereckým občanům ještě do konce roku. Myšlenka prodloužení stávajícího příjezdového podchodu není nikterak nová. O stavbě se začalo diskutovat zhruba před deseti lety, kdy se zrušila lávka pro pěší přes liberecké nádraží. Nicméně se tato dosti důležitá stavba dostala do investičního plánu až letos. Svoji roli v tom určitě sehrálo chystané mistrovství světa v lyžování, které se bude konat v únoru příštího roku, říká Tomáš Sklenář, přednosta Správy mostů a tunelů Správy dopravní cesty (SDC) Liberec ze státní organizace SŽDC.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_47komf.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311840/
Revitalizace a stavební úpravy výpravní budovy žst. Frýdlant nad Ostravicí zhruba za 30 milionů korun se chýlí ke konci. V rámci stavby proběhla sanace provlhlých sklepů, byla provedena nová izolace proti zemní vlhkosti, sanace krovů, výměna střešní krytiny a také úpravy zpevněných ploch. Rekonstrukce zahrnovala i opravu přístřešku na prvním nástupišti.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_47fryd.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_47fryd.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311825/
V Ústí nad Orlicí stojí nádražní budova stará více než sto let. Má smůlu, stojí uprostřed kolejiště coby tzv. ostrovní budova. V souvislosti se stavbou 1. koridoru se počítá s tím, že by se měla zbořit a postavit nová, mimo kolejiště.
Podle mě je to zbytečné. Stačí pražské nástupiště přestěhovat na letohradské a toto rozšířit. Všechny vlaky hlavní tratě Praha–Česká Třebová zastavující v Ústí nad Orlicí by jezdily od hlavní tratě na dnešní letohradské nástupiště. Pražské nástupiště by se mohlo zrušit a na průjezdných kolejích postavit koridor a ten oplotit. Šlo by zachovat i skladiště s rampou. Oplocením by se docílilo toho, že by lidé nechodili přes koridorové koleje.
Historická budova, postavená při stavbě dráhy směr Letohrad a Lichkov, by se mohla opravit a tak by se jistě ušetřila hromada milionů korun. V zastávce Ústí nad Orlicí město, kde již je koridor hotov, se také podařilo zachovat původní budovu, která slouží dodnes.
O autorovi| Vladimír Rula, Česká Třebová
(Železničář)
Podle mě je to zbytečné. Stačí pražské nástupiště přestěhovat na letohradské a toto rozšířit. Všechny vlaky hlavní tratě Praha–Česká Třebová zastavující v Ústí nad Orlicí by jezdily od hlavní tratě na dnešní letohradské nástupiště. Pražské nástupiště by se mohlo zrušit a na průjezdných kolejích postavit koridor a ten oplotit. Šlo by zachovat i skladiště s rampou. Oplocením by se docílilo toho, že by lidé nechodili přes koridorové koleje.
Historická budova, postavená při stavbě dráhy směr Letohrad a Lichkov, by se mohla opravit a tak by se jistě ušetřila hromada milionů korun. V zastávce Ústí nad Orlicí město, kde již je koridor hotov, se také podařilo zachovat původní budovu, která slouží dodnes.
O autorovi| Vladimír Rula, Česká Třebová
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311820/
Cestující veřejnost, ale i zaměstnanci společnosti České dráhy, dostali ve středu 26. listopadu úderem šesté hodiny večerní pěkný dárek v podobě kompletně zprovozněného nádraží v Břeclavi. Prvním vlakem, který přijel do nových prostor, se stal mezinárodní rychlík Rastislav, směřující z Bratislavy do Brna. Předáním posledních dvou zbývajících nástupišť jsou v provozu nejen všechny nástupištní hrany, ale i podchod pro cestující.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_47brec.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_47brec.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311813/
... smer Bratislava
http://www.shark-vlaky.ic.cz/displayimage.php?pos=-310
http://www.shark-vlaky.ic.cz/displayimage.php?pos=-308
Nastupiste 1
http://www.shark-vlaky.ic.cz/displayimage.php?pos=-309
Preco su kolaje oznacene az nad 100 ?
http://www.shark-vlaky.ic.cz/displayimage.php?pos=-310
http://www.shark-vlaky.ic.cz/displayimage.php?pos=-308
Nastupiste 1
http://www.shark-vlaky.ic.cz/displayimage.php?pos=-309
Preco su kolaje oznacene az nad 100 ?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311532/
Karlovarské horní nádraží si na celkovou rekonstrukci ještě počká
Pozor musí dávat lidé, kteří v těchto dnech cestují vlakem z karlovarského horního nádraží. Opravuje se tam totiž střecha nad peronem.
„Je to provizorní oprava. Poškození bylo takové, že mohlo hrozit nebezpečí pro cestující,„ řekl Vladimír Omelka, ředitel Krajského centra osobní dopravy Karlovy Vary.
Střechu opravuje státní organizace Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Karlovy Vary, která od 1. července převzala nádraží do správy.
Na odkládanou celkovou rekonstrukci nádraží, které je ve velmi neutěšeném stavu, si musí cestující ještě počkat. Rekonstrukce měla začít už před pěti lety. Italská společnost Grandi Stazioni, která ji má provést a měla by nádraží v pronájmu, zdůvodila zpoždění tím, že náklady na rekonstrukci budou podstatně vyšší, než se původně předpokládalo. Oprava měla původně stát 38 milionů korun. „Českým drahám jsme předložili již před časem varianty řešení, které počítají s původním rozpočtem. České dráhy projekt stále vyhodnocují a čekáme, jak se rozhodnou,„ uvedl mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík.
(Mladá fronta DNES)
Pozor musí dávat lidé, kteří v těchto dnech cestují vlakem z karlovarského horního nádraží. Opravuje se tam totiž střecha nad peronem.
„Je to provizorní oprava. Poškození bylo takové, že mohlo hrozit nebezpečí pro cestující,„ řekl Vladimír Omelka, ředitel Krajského centra osobní dopravy Karlovy Vary.
Střechu opravuje státní organizace Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Karlovy Vary, která od 1. července převzala nádraží do správy.
Na odkládanou celkovou rekonstrukci nádraží, které je ve velmi neutěšeném stavu, si musí cestující ještě počkat. Rekonstrukce měla začít už před pěti lety. Italská společnost Grandi Stazioni, která ji má provést a měla by nádraží v pronájmu, zdůvodila zpoždění tím, že náklady na rekonstrukci budou podstatně vyšší, než se původně předpokládalo. Oprava měla původně stát 38 milionů korun. „Českým drahám jsme předložili již před časem varianty řešení, které počítají s původním rozpočtem. České dráhy projekt stále vyhodnocují a čekáme, jak se rozhodnou,„ uvedl mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311041/
V těsném sousedství stanice metra Kačerov má vzniknout železniční zastávka. S nápadem přišly městské části, především Praha 4, Jižní Město a Zbraslav. Na Kačerově mají v budoucnu zastavovat vlakyjedoucí po trase Praha–Vrané nad Vltavou–Dobříš/Čerčany.
„Zamýšlená zastávka by byla přístupná z metra stávajícím podchodem pod Michelskou ulicí. Nyní vedeme přípravná jednání s městským obvodem Praha 4,„ řekl E15 Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Dopravní uzel na Kačerově, kde se už nyní protíná řada autobusových linek s metrem, se má stát významnou součástí rozšířené příměstské dopravy. „Metro a železnice výrazně odlehčí povrchové dopravě. Lidem, kteří bydlí za Prahou a pracují například v okolí Pankráce, by to hodně usnadnilo cestu,„ doplnil Šťastný.
Se železniční zastávkou Kačerov počítá i územní plán Prahy. Problém je zatím s jejím propojením k vestibulu metra. „Současný podchod totiž nemá bezbariérový přístup, který by byl podle evropských norem bezpodmínečně nutný. Navíc výškový rozdíl oproti metru je více než deset metrů, takže by byly potřeba eskalátory a výtahy, protože bezbariérové rampy by musely být velice dlouhé,„ vysvětlil Šťastný.
Zahájení stavby záleží na výsledku jednání s Prahou 4. „Nejprve se musíme dohodnout, co vybuduje Praha 4 a co SŽDC. Velmi hrubé, předběžné odhady celkových nákladů jsou v řádu desítek milionů, bez ohledu na to, jakou část investuje město Praha a jaké objekty budou naší investicí,„ uvedl Šťastný.
Kačerov leží mezi současnými železničními zastávkami Praha–Krč a Praha–Vršovice. Jednou z variant je, že by nová stanice Praha–Kačerov, která bude díky návaznosti na metro víc frekventovaná, nahradila nynější nedalekou zastávku v Krči.
(E15)
„Zamýšlená zastávka by byla přístupná z metra stávajícím podchodem pod Michelskou ulicí. Nyní vedeme přípravná jednání s městským obvodem Praha 4,„ řekl E15 Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Dopravní uzel na Kačerově, kde se už nyní protíná řada autobusových linek s metrem, se má stát významnou součástí rozšířené příměstské dopravy. „Metro a železnice výrazně odlehčí povrchové dopravě. Lidem, kteří bydlí za Prahou a pracují například v okolí Pankráce, by to hodně usnadnilo cestu,„ doplnil Šťastný.
Se železniční zastávkou Kačerov počítá i územní plán Prahy. Problém je zatím s jejím propojením k vestibulu metra. „Současný podchod totiž nemá bezbariérový přístup, který by byl podle evropských norem bezpodmínečně nutný. Navíc výškový rozdíl oproti metru je více než deset metrů, takže by byly potřeba eskalátory a výtahy, protože bezbariérové rampy by musely být velice dlouhé,„ vysvětlil Šťastný.
Zahájení stavby záleží na výsledku jednání s Prahou 4. „Nejprve se musíme dohodnout, co vybuduje Praha 4 a co SŽDC. Velmi hrubé, předběžné odhady celkových nákladů jsou v řádu desítek milionů, bez ohledu na to, jakou část investuje město Praha a jaké objekty budou naší investicí,„ uvedl Šťastný.
Kačerov leží mezi současnými železničními zastávkami Praha–Krč a Praha–Vršovice. Jednou z variant je, že by nová stanice Praha–Kačerov, která bude díky návaznosti na metro víc frekventovaná, nahradila nynější nedalekou zastávku v Krči.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311038/
Se změnou železničního jízdního řádu 14. prosince přestanou na některých tratích jezdit vlaky. Jedná se například o trať Vranovice–Pohořelice, která odbočuje z hlavního tahu mezi Brnem a Břeclaví a obsluhuje obce Přibice a Pohořelice. Ačkoli obyvatelé těchto obcí nejspíš již nikdy nepřijedou domů vlakem, zůstanou v Přibicích i Pohořelicích opuštěná nádraží.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/37760-vlaky-na-nekterych-lokalkach-konci-obce-resi-co-s-prazdnymi-nadrazimi/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/37760-vlaky-na-nekterych-lokalkach-konci-obce-resi-co-s-prazdnymi-nadrazimi/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311032/
Najde se konečně spasitel pro zpustošené plzeňské hlavní nádraží? Možná že ano. České dráhy po letech hledání oslovily investora, který by údajně mohl být tím pravým. Zda jde skutečně o krok vpřed anebo jen o další epizodu nekonečného příběhu, se však teprve ukáže.
„Obrátili jsme se přímo na jednu ze společností, která už v České republice opravuje jiná nádraží,„ řekl Právu Ondřej Kubala, tiskový mluvčí Českých drah.
„Zatím ještě nemáme zpětnou vazbu, k této nabídce došlo teprve nedávno. Věřím, že příští rok budeme moudřejší,„ sdělil Kubala a odmítl upřesnit, o koho se jedná. U nás je asi nejznámější firmou z oboru italská Grandi Stazioni – na kontě má třeba nádraží v Praze nebo v Mariánských Lázních.
Podle Kubaly nejde o nikoho z kvarteta firem, které ČD oslovily poté, co v roce 2005 zkrachovalo klasické výběrové řízení na investora.
Mimo hru je tedy například britská společnost Lordship – ta patřila mezi vážné zájemce z předešlého období.
O záchraně secesní budovy nádraží se už mluví dlouhá léta, podle plzeňského primátora Pavla Rödla (ODS) si ale dráhy za průtahy mohou z velké míry samy. „Kdyby nabídly i pozemek, který měly za nádražím, mohlo to být pro investory daleko zajímavější než dnes,„ konstatoval Rödl. Skoro pětihektarový areál bývalého nákladového nádraží ale ČD už před třemi lety prodaly za desítky miliónů korun firmě InterCora.
Revitalizace budovy má stát téměř čtyři sta miliónů.
„Jako u všech podobných projektů by veškeré náklady nesl soukromý investor, který by pak areál dostal do dlouhodobého nájmu,„ připomněl Kubala.
Právě fakt, že nádraží není možné odkoupit, některé firmy odrazuje. Další komplikací je památkový statut budovy, který zkomplikuje stavební práce.
Plzeňské nádraží oslavilo loni bez povšimnutí sto let, další významné výročí – 150 let od příjezdu prvního vlaku do Plzně – připadá na rok 2014.
Zda se do té doby něco změní, je otázka, kdyby se začalo příští rok, dala by se rekonstrukce stihnout.
(Právo)
„Obrátili jsme se přímo na jednu ze společností, která už v České republice opravuje jiná nádraží,„ řekl Právu Ondřej Kubala, tiskový mluvčí Českých drah.
„Zatím ještě nemáme zpětnou vazbu, k této nabídce došlo teprve nedávno. Věřím, že příští rok budeme moudřejší,„ sdělil Kubala a odmítl upřesnit, o koho se jedná. U nás je asi nejznámější firmou z oboru italská Grandi Stazioni – na kontě má třeba nádraží v Praze nebo v Mariánských Lázních.
Podle Kubaly nejde o nikoho z kvarteta firem, které ČD oslovily poté, co v roce 2005 zkrachovalo klasické výběrové řízení na investora.
Mimo hru je tedy například britská společnost Lordship – ta patřila mezi vážné zájemce z předešlého období.
O záchraně secesní budovy nádraží se už mluví dlouhá léta, podle plzeňského primátora Pavla Rödla (ODS) si ale dráhy za průtahy mohou z velké míry samy. „Kdyby nabídly i pozemek, který měly za nádražím, mohlo to být pro investory daleko zajímavější než dnes,„ konstatoval Rödl. Skoro pětihektarový areál bývalého nákladového nádraží ale ČD už před třemi lety prodaly za desítky miliónů korun firmě InterCora.
Revitalizace budovy má stát téměř čtyři sta miliónů.
„Jako u všech podobných projektů by veškeré náklady nesl soukromý investor, který by pak areál dostal do dlouhodobého nájmu,„ připomněl Kubala.
Právě fakt, že nádraží není možné odkoupit, některé firmy odrazuje. Další komplikací je památkový statut budovy, který zkomplikuje stavební práce.
Plzeňské nádraží oslavilo loni bez povšimnutí sto let, další významné výročí – 150 let od příjezdu prvního vlaku do Plzně – připadá na rok 2014.
Zda se do té doby něco změní, je otázka, kdyby se začalo příští rok, dala by se rekonstrukce stihnout.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/310781/
Na trati z Krnova do Jeseníku patnáct kilometrů za jindřichovským nádražím následuje polská stanice Glucholazy. Nebylo tomu tak vždy. Až do roku 1945 byla před hlavním nádražím Glucholazy ještě malá zastávka, po které dnes zbyl už jen kousek peronu.
Letos na začátku roku polské dráhy (PLK) informovaly, že hodlají tuto zastávku na ulici Powstaňców Šlaskich v Glucholazech obnovit. Záměr byl prezentován jako plán na rozvoj přeshraniční železniční dopravy. V současné době musí český turista, který chce navštívit Glucholazy, nebo Polák, který chce cestovat do České republiky, jít pěšky 15 až dvacet minut přes periferii. Nádraží totiž leží úplně mimo město Glucholazy. Přitom české peážní vlaky (vlaky projíždějící přes cizí území) jedou přímo centrem Glucholaz, ale není možné z nich tady vystoupit. Proto se představitelé Glucholaz už 9. ledna 2008 dohodli s představiteli polských drah, že na své náklady obnoví zastávku v centru a PLK poté hned vydá souhlas s uvedením do provozu. Nyní se ukazuje, že tento záměr asi byl jen krásný sen.
Nová zastávka měla přitáhnout železnici více pasažérů a Glucholazům další české hosty. Když se dlouho nic nedělo, vydal se místostarosta Glucholaz Roman Sambor na ředitelství polských drah, PLK, zkoumat proč. Z těchto rozhovorů se vrátil zklamaný. Polské dráhy z propadliště dějin vytáhly na světlo dekret polského komunistického prezidenta Boleslawa Bieruta z roku 1948 a tvrdí, že kvůli němu zastávku obnovit nelze.
Když zástupci Glucholaz chtěli uzavřít dohodu s PLK, aby mohli začít projektové a stavební práce na obnově zastávky, o existenci takzvaného Bierutova dekretu nikdo nic nevěděl.
S největší pravděpodobností představitele Glucholaz šedesát let starý a téměř zapomenutý dekret od záměru odradí. Zástupcům Glucholaz se zřejmě nebude chtít podstupovat zdlouhavé martyrium legislativní změny kvůli zprovoznění jedné malé zastávky.
(Bruntálský a krnovský deník)