Nádraží, zastávky, dopravny

Koncem října loňského roku se s velkou slávou otevřel modernizovaný úsek železnice na trati Červenka – Zábřeh na Moravě. Po pár měsících se však objevily první nedostatky. Své o tom vědí obyvatelé Červenky a cestující, jimž na hlavy padá omítka nově zbudovaného podchodu.

http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/novy-podchod-nadrazi-cervenka-20090128.html

České dráhy se mají jednou třetinou podílet na rekonstrukci budovy i nákladech na provoz

Dopravní terminál, který spojí vlakovou a autobusovou dopravu v Turnově, má vyrůst u stávajícího železničního nádraží. Součástí projektu je i přestavba stávající nádražní budovy na moderní odbavovací halu, kde najdou zázemí cestující, řidiči i drobní obchodníci. Turnovu se nyní podařilo najít partnera ve společnosti České dráhy, který se bude finančně podílet na revitalizaci budovy.

ČD zaplatí třetinu

„S Českými drahami jednáme více než rok, nyní se nám podařilo sjednat dohodu. Zástupci drah se zavázali spolufinancovat projektovou dokumentaci a vlastní realizaci rekonstrukce, včetně následných provozních nákladů,„ řekla Deníku starostka Turnova Hana Maierová.
Rekonstrukce budovy má podle jejích slov přijít přibližně na 40 milionů korun. Ty chce město získat z Regionálního operačního programu, odkud již v minulém roce připlulo 93 milionů na první etapu terminálu. Přesto se ale musí na projektu spolupodílet. A vlastní podíl města je právě to, co chce radnice rozdělit mezi jednotlivé partnery. Kolik to bude, ještě není jisté. Podle místostarosty Jaromíra Pekaře má činit podíl města na opravě budovy zhruba 4 miliony korun. Ty by si tedy rozdělily mezi sebe České dráhy, město a zatím neznámý provozovatel autobusové dopravy.
„České dráhy pochopily, že toto je příležitost, jak dospět k výsledku, který je z hlediska cestujících na úrovni 21. století,„ dodala starostka. České dráhy se navíc zavázaly, že dlouhodobý nájemní vztah mezi nimi a městem Turnov bude nejméně 15 let.

Pekař: Ať dráhy opraví budovu samy

Názor na rekonstrukci nádražní budovy ale není jednotný. Nejhlasitěji zaznívají argumenty místostarosty Jaromíra Pekaře, kterému vadí, že město investuje do nemovitosti, která není jeho. Nádražní budova totiž i nadále zůstane v majetku Českých drah, jejich vklad bude spočívat v tom, že dají městu slevu na nájemném, aby se peníze takzvaně odbydlely.
„Viděl jsem jen několik projektů, kdy někdo investoval do cizího majetku. Vždy to skončilo špatně. Celá váha projektu bude ležet na investorovi, což jsme my. Jdeme za hranice rizika,„ varuje Pekař. Podle něj by si nádražní budovu měly zrekonstruovat samy České dráhy. „České dráhy se o budovu nestarají, tak nevím, proč my bychom měli být účastníkem zlepšení tohoto komerčního prostoru,„ kritizoval místostarosta. Stavba dopravního terminálu (budova + plocha pro autobusy) má stát dohromady zhruba 150 milionů korun. K tomu má město Turnov zaplatit vlastní spoluúčast asi 14 milionů korun.

(Turnovský a semilský deník)

Lidé, kteří přijíždějí do Frýdlantu nad Ostravicí vlakem, se už mohou těšit ze zdejšího nového zrekonstruovaného nádraží.
Větší část opravených prostor cestujícím slouží už od konce loňského roku, v současné době ale ještě probíhají poslední dodělávky a oficiálně bude zrekonstruované nádraží uvedeno do provozu během několika týdnů. České dráhy opravily celou nádražní budovu zevnitř i zvenčí včetně odbavovací haly a čekárny. Kryté nástupiště prošlo opravou už předloni. Celá generální oprava nádraží probíhala za plného provozu.
Historické nádraží si i přes zevrubnou opravu zachovalo svůj původní vzhled. „Nádražní budova byla postavena začátkem dvacátého století. Není ale památkově chráněná, což určitě provedení stavebních prací usnadnilo. České dráhy se téměř vždy snaží zachovávat původní ráz opravovaných nádraží a ve Frýdlantu nad Ostravicí se dokonce rozhodli vrátit přesně k jeho historické podobě. Využili k tomu i staré dobové fotografie,„ pověděl místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí Bohumil Dolanský (KDU-ČSL). Nádražní budova tak nyní vypadá stejně jako v době, kdy byla postavena. Zdivo získalo původní vzhled a zmizely i různé balastní prvky, které byly v průběhu let ke stavbě přidány. Původní charakter si do značné míry zachoval také nádražní interiér. „Opravené nádraží přispívá k pěknému vzhledu celého města a dělá dobrý dojem na návštěvníky, kteří do Frýdlantu přijíždějí. Jsem samozřejmě velmi rád, že se Českým drahám podařilo opravu provést,„ řekl starosta Frýdlantu nad Ostravicí Jiří Mořkovský (ODS).

(Týdeník Frýdecko-Místecko)

Místo nevyužité slepé koleje může vyrůst parkoviště pro osobní automobily.

Případné obavy plynoucí z toho, že by se z českokrumlovského vlakového nádraží stala nemovitá kulturní památky (strana 1), jsou prý zbytečné. „Pochopitelně to neznamená znemožnění rozvojových záměrů města. Jistě existuje řada řešení, která budou oboustranně přijatelná a my jsme připraveni podílet se na jejich nalézání,„ uvedl k věci náměstek jihočeského NPÚ Vlastislav Ouroda. Vybrané stavební objekty nádraží navržené k prohlášení za kulturní památku tvoří podle něj pouze součást souboru dokumentujícího fungování jedné z nejlépe dochovaných železničních tratí.
České dráhy mají poněkud jiný názor. Podle jejich mluvčího Radka Joklíka s případným zápisem také nesouhlasí. „Na výpravní budově bylo v předchozích obdobích realizováno mnoho negativních stavebních zásahů, oprav a rekonstrukcí, které byly z historického hlediska k nemovitosti značně necitlivé,„ sdělil pro Českokrumlovský deník Joklík. Také ostatní objekty jsou podle něj běžnými nádražními budovami, bez zvlášť významných a hodnotných prvků z hlediska památkové péče. Podle dostupných informací se už i připravovala rekonstrukce budov, byl vysoutěžený dodavatel, ale vše se zastavilo právě kvůli návrhu na prohlášení památkou.
Vedení Českého Krumlova má s pozemky kolem nádraží velké plány. „Vyjednáváme směnu pozemků,„ nastínil starosta Luboš Jedlička. „Kupujeme od drah slepou kolej. V těchto místech by mělo vzniknout odstavné parkoviště pro automobily, které dnes například parkují proti dětskému hřišti, nebo po chodnících.„ Další plochy by měly navazovat na chystaný rozvoj bývalých kasáren ve Vyšném.

(Českokrumlovský deník)

Hlavní nádraží v Blansku je zastávkou i pro rychlíky. Cestující si tam však nemohou koupit jídlo ani noviny, v hale je zima.

Přes hodinu čekala včera v hale blanenského hlavního nádraží Alexandra Frýzová. „Je tu zima, určitě by bylo lepší, kdyby si člověk mohl sednout někam do tepla, dát si v klidu třeba čaj, posedět,„ míní cestující, která přijela autobusem z Petrovic. Ta vzpomněla i doby, kdy v hale stál novinový stánek. Včera seděla v chladné hale a stejně jako ostatní cestující hleděla na nevyužitý prosklený přístěnek či nápojový automat. Jediný zdroj možného občerstvení. „Automat asi dva měsíce nefungoval. Chtěl jsem si tu tehdy ráno dát kafe, místo toho jsem ve vlaku málem usnul,„ sdělil zase Dušan Vintr z Blanska a ukázal nahoru nad východ k nástupišti. „To telefonní číslo mluví za vše,„ pousmál se. V reklamě na restauraci má telefonní kontakt pouze čtyři číslice.
Ve večerních hodinách se vydávají do haly nádraží ukrýt před mrazem bezdomovci a opilci. „Chodí sem večer pořád. Poslední případ se stal tento týden. Většinou jsou pod vlivem alkoholu, občas obtěžují cestující. Ti si chodí stěžovat,„ popsala Edita Nespěšná, která sedí v pokladně. Nespěšná i její kolegové v takových případech volají městskou policii. „Když je strážníci vyvedou, za pět minut jsou zpátky. Pak je musíme vyhazovat my s výpravčím. Je to pořád dokola,„ dodala.
Dalším problémem je zima. Té cestující neuniknou ani uvnitř haly. „Hala je celá prosklená, jsou tu vysoké stropy. My topíme, ale je to zbytečné,„ je bezradná Nespěšná. Té se chodí cestující i ptát, kde si mohou koupit pití, noviny nebo jídlo. Nezbývá, než dojít na nedalekou čerpací stanici nebo do novinového stánku.
Vproskleném přístěnku, kde se dřív prodávaly noviny, by měla vzniknout prodejna pečiva. „Čekali jsme dva roky, než vyprší pronájemní smlouva předchozímu uživateli. Domluva s Českými drahami trvá dlouho. Prodejnu jsme chtěli mít dávno hotovou,„ uvedl Jaroslav Klemš z Pekáren Blansko. Firma by chtěla v nádražní hale zřídit prodejnu s pečivem, kde by si cestující pochutnali i na chlebíčku nebo teplé kávě. Nyní však vypadá prázdný prostor oblepený otrhanými plakáty nevábně. Podle Lubomíra Křivánka ze správy majetku Českých drah je věc v jednání. „Blanenské nádraží normy o výpravčích budovách splňuje,„ sdělil s tím, že železniční stanice musí mít prostor pro čekání, úschovnu zavazadel a toalety pro veřejnost. Příliš velká blanenská hala byla postavená v dobách socialismu. Tehdy prošlo nádražím v Blansku podstatně více lidí. „Pokud by měl zájem nějaký investor, je možné se domluvit. V některých případech jsme problém vyřešili tak, že jsme strop snížili vestavěním dalšího podlaží,„ míní Křivánek.

(Blanenský deník)

Otevřen nový přestupní terminál IDS Jihomoravského kraje v Hrušovanech u Brna

Snad nejlépe ze všech organizátorů regionální dopravy v krajích si počíná brněnský KORDIS. Počínaje novým jízdním řádem od 14. 12. 2008 byl integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje rozšířen do oblastí Břeclavska a Hodonínska. Tím vznikla potřeba vytvořit další přestupní terminály mezi železniční a autobusovou dopravou.

Celá aktualita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_3hruso.htm

Stanice Karlův Týn, jak se v roce 1880 nazývala dnešní stanice Karlštejn, patřila v letních měsících výletníkům. Byli to především Pražané, kteří se zhlédli v romantické krajině kolem Berounky a pořádali sem velmi rádi cesty za poznáním přírody. Monumentální hrad Karlštejn byl pak zlatým hřebem v jejich výletních programech.

Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_3karls.htm

V loňském 42. čísle Železničáře jsme uveřejnili článek Na skok ve stanici Říčany s doprovodem fotografií, dokumentujících kritiku informačního systému.
Článek se zmiňoval o tom, že zatímco světelná tabule oznamovala spěšný vlak 1833 do Tábora, k nástupišti přijížděl pantograf 9119 do Benešova. Konstatoval i situaci ve stanici: chybí čekárna, výtah nefunguje, pokladna v prodejně PONT nevydává průkazy na slevu a neřeší složitější dotazy, nikdo neuklízí. Slíbili jsme, že se tam za nějaký čas znovu podíváme. Stalo se tak ve čtvrtek 8. ledna. Zdá se, že informační systém už funguje lépe, v době naší přítomnosti jsme nezaregistrovali žádnou chybu. Jinak ale všechno zůstává při starém:
* Výtah pro invalidy nefunguje, není tam ale ani cedulka, že je mimo provoz. Prostě - vozíčkáři, pomoz si, jak umíš. Tři měsíce je podle nás dost dlouhá doba na to, aby byl výtah opraven. Místní cestující tvrdil, že nejde o opakovanou závadu, že prostě nefunguje už dlouho.
* Čekárnu nikdo neřeší, cestující se jen mohou dívat na velkou zamčenou přijímací budovu a tetelit se na otevřených nástupištích. V PONTu byli ochotní, o zavazadla se ale postarat nemohou, vydají jízdenku podle IPOK, vytisknou i spojení, pro jízdenku do zahraničí si musí cestující dojet jinam.
* Panel s odjezdy v prodejně PONT je mimo provoz, opatřen tabulkou odkazující na seznam vlaků vyvěšený naproti v podchodu.
* WC jen v prodejně PONT, otevřeno od 5 do 21 hod.
* Jestli někdo uklízí, se nám nepodařilo zjistit, smetí bylo ve stanici dost.
* Příchod k podchodu a k nefungujícímu výtahu byl uklizen (a sníh zameten) pracovníky nádražní restaurace.
Shodou náhod se nám dostala do ruky kritika cestujícího J. R. (30. 12. 2008), z níž vyjímáme:
Ve stanici Říčany dlouhá léta fungovala čekárna s prodejem lístků. V nedávných dobách se ve stanici rozšířila i možnost platit elektronickou peněženkou a další služby. Bohužel od rekonstrukce nádraží, kdy se kasa přesunula do podchodu, kde lístky prodávají v prodejně samoobsluhy lidé, kteří nemají nic společného s ČD, se stav výrazně zhoršil.
Uzavřela se čekárna, zrušila se možnost platby elektronickou peněženkou, zrušila se možnost úschovy zavazadel, prodávající jízdenek není schopen poradit. Chci se tedy zeptat, kdy dojde k vrácení do původního stavu a bude mít člověk pocit, že se služby zlepšují. Je velmi nepříjemné čekat v těchto mrazech na vlak, který má zpoždění, na nástupišti, kde fouká, případně v podchodu, kde fouká ještě více, jelikož funguje jako „komín„. Z odpovědi ČD stěžovateli: Dne 30. 9. 2008 byla v železniční stanici Říčany dle rozhodnutí generálního ředitelství ČD, a. s., zrušena osobní pokladna provozovaná ČD. Služby poskytované cestující veřejnosti byly převedeny dle smlouvy soukromému provozovateli provozovny PONT Říčany.
Se zrušením osobní pokladny ve výpravní budově došlo i k uzavření vestibulu. ČD, a. s., tyto prostory zcela opustily. Nyní veškeré služby dle smlouvy (prodej jízdenek, WC, podej informací, prodej kuponů PID) poskytuje smluvní prodejce PONT Říčany. Rekonstrukce nádraží v Říčanech proběhla dle platné projektové dokumentace zadané vlastníkem dráhy SŽDC, s. o.

(Železničář)

Na českobrodském nádraží jsou dvě elektronické informační tabule. Obě však již od prosince nefungují.
Na nádraží přichází starší muž. Postaví se pod informační tabuli, na které by měly svítit příjezdy, odjezdy, zpoždění vlaků a autobusů. Podívá se na ni a smutně si povzdechne: „A zase vím prd.„ Tabule totiž už od prosince nefunguje, svítí na ní pouze, že je dočasně mimo provoz.
„Společnost Chaps (provozovatel celostátního informačního systému jízdních řádů) změnila rozhraní získávání jízdních řádů a stávající instalace zobrazovačů je s tímto nekompatibilní,„ prozrazuje důvody nefunkčnosti informačních tabulí Jaroslav Bárta - jednatel a obchodní ředitel společnosti Apex, která zařízení spravuje.
České dráhy dávaly již minulý týden od problému ruce pryč. „Zařízení není v majetku ČD, proto své dotazy na důvody, proč je zařízení mimo provoz a kdy bude opět uvedeno do provozu, musíte vznést na společnost, která zařízení spravuje,„ reagoval na dotaz Deníku minulý pátek Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah.
Společnost Apex, která zařízení spravuje, však hodila pomyslnou horkou bramboru zpět do rukou Českých drah. „Přes rok je připravena hardwardová úprava zobrazovačů, která není omezena formátem dat a navíc umožňuje zobrazování zpoždění ostatních dopravců a přístup společnosti ROPID k přidávání informací pro cestující do pohyblivého řádku,„ uvádí Bárta a doplňuje: „Podmínkou správné funkce je ale připojení panelu do internetu, které má zajistit ČD a.s. ve spolupráci s ČD Telematika a.s. Rekonstrukce z naší strany může být provedena hned, jak bude vyřešeno připojení na internet.„

Dráhy jsou proti

S tím však Petr Šťáhlavský nesouhlasí. „Kolegové z ČD Telematika neevidují žádnou oficiální objednávku na změnu konektivity tohoto zařízení, ani od vlastníka, ani od provozovatele zařízení, nicméně se aktivně zapojili do zjišťování situace, v jakém stavu je rekonstrukce zařízení a jaká bude objednávka ze strany těchto podniků,„ uvedl ve středu dopoledne.
Majitel informační tabule společnost ROPID však dává za pravdu firmě, která zařízení spravuje. „V současné době čekáme na připojení informačních tabulí na internet, které jsme po Českých drahách žádali už v prosinci,„ prozradil tiskový mluvčí ROPIDu Filip Drápal a dodal: „Dosud však od nich nemáme žádnou zprávu, jak věc pokročila.„ Do doby, než budou tabule opět funkční, doporučují dopravci cestujícím, aby se řídili vývěskami s jízdním řádem a hlášením staničního rozhlasu. Mladší muž, který cestuje do práce, namítá: „No, jízdní řády. Tam ale zpoždění nezjistíte, kolikrát vlak nahlásí, až když přijíždí, a to je pak fofr. Nezbude vám tedy nic jiného, než čekat na nástupišti, dokud vlak nepřijede, a to není v zimě nic příjemného.„ Kdy bude zařízení opět plně v provozu, zůstává tedy pro obyčejného cestujícího i nadále záhadou. Klíčem k celému problému zřejmě bude to, jak dopadne jednání o připojení na internet mezi majitelem tabulí a Českými drahami. Do doby, než se obě strany dohodnou, však budou na nádražní budově viset obě tabule bez využití.

(Kolínský deník)

Úroveň kultury cestování veřejnou dopravou poměřujeme nejen stavem vozidel a počtem nabídnutých spojení, ale také tím, jaký komfort nabízejí cestujícím jednotlivá nádraží. Mnohé nasvědčuje tomu, že alespoň v některých městech na západě Čech se v tomto směru blýská na lepší časy. Jinde ale na obnovu chátrající budovy železniční stanice lidé stále marně čekají. Více v poznámce Lubomíra Stejskala.

Viz http://www.rozhlas.cz/_zprava/538789

Žďárské vlakové nádraží? Donedávna ještě zdroj stížností obyvatel města, kteří lamentovali na hluk, zápach, špínu a často i agresivní bezdomovce a opilce, budící veřejné pohoršení.
To by se však brzy mělo změnit. Zástupci Českých drah ve spolupráci s městskou policií a představiteli Žďáru slíbili udělat první kroky, které by měly napomoci ke zlepšení této situace. Na schůzi, která se konala začátkem ledna v budově žďárského městského úřadu, bylo provozovatelům haly uloženo několik úkolů. Ten nejdůležitější z nich, a to zajištění bezpečnostní agentury, která bude dohlížet na pořádek ve vestibulu, již České dráhy splnily.
„Od pátku 16. ledna na nádraží funguje bezpečnostní agentura a určitě už je znatelné určité zlepšení. Požádali jsme také městské strážníky, zda by sem nemohli častěji zajíždět,„ sdělil přednosta žďárské osobní stanice Jiří Sysel.

Půl dne dohledu

O dohled nad bezpečím a klidem cestujících se stará hlinecká bezpečnostní agentura Fa Fobos Group, což je jiná společnost než ta, která na žďárském vlakovém nádraží působila v zimním období loňského roku.
Pracovníci agentury do nádražní haly docházejí podle potřeby zhruba na půl dne. Bezdomovce a opilce, jež nějakým způsobem obtěžují cestující či budí veřejné pohoršení, mohou tito pracovníci z vestibulu vykázat. Často však výtržníci bývají tak podnapilí nebo agresivní, že je třeba zavolat na pomoc také policii či záchranku, která potom dopraví opilce na záchytku.
„Jenom za minulý týden jsme měli na nádraží deset zákroků, z toho u tří tam s námi zasahovala státní policie a také rychlá záchranná služba -ta musela tři opilé občany odvézt na záchytku,„ popsal šéf žďárských městských strážníků Martin Kunc.
Přestože se situace od 16. ledna tohoto roku znatelně zlepšila, zásahy policie budou zpočátku zřejmě nutné i přes fungování bezpečnostní agentury. „Třeba bezdomovci a opilci si na změny zvykají pomalu,„ vysvětlil Kunc.

(Havlíčkobrodský deník)

Stavba nového dopravního terminálu má začít ještě tento měsíc také v České Třebové. Bude uzavřen celý přednádražní prostor, vznikne zde kryté stání pro 9 autobusů, plocha pro jejich odstavení, nový přístup k poště. Autobusový terminál bude propojen podchodem přímo do haly nádraží, sice přes podchod, zásah do vestibulu nedovolili památkáři. Venku vznikne podzemní parkoviště pro auta (snad asi 165-195 míst), venku asi dalších 65 míst pro parkování. Doba výstavby 1/2009 - 8/2010. Tento projekt si vyžádá částečnou, nebo úplnou uzavírku některých ulic v okolí, přemístění autobusového nádraží ( po dobu výstavby) kousek nad nádraží. Vstup do nádraží bude provizorním přístupem od hotelu"Padevět" přímo na 1. nástupiště a teprve potom do budovy nádraží. Obdobně bude vybudován nový přístup od pošty ( Olomoucká strana) a opět 1. nástupiště a do vestibulu. Cena se bude pohybovat asi okolo 330 mil. korun. Peníze se podařilo získat z Evropských fondů, na financování se podílí i České dráhy, Pardubický kraj i město Česká Třebová. Takže,kdo chcete ještě zachytit původní podobu přednádraží neváhejte.

Sokolovské vlakové nádraží se navíc dočká pokračování modernizace

V Karlovarském kraji má letos začít stavbatřídopravníchterminálů,v Sokolově, Chebu a Mariánských Lázních. Stavby spojí autobusová a železniční nádraží. Celkově by do terminálů měl Karlovarský kraj s pomocí dotací z Evropské unie investovat až dvě stě devadesát milionůkorun.
Plán navazuje na stávající projekt Českých drah Živá nádraží - Living stations, který předpokládá oživení přibližně šedesáti nádražních objektů v celé naší zemi. „Záměrem je přetvořit okolí nádraží v Karlovarském kraji v respektované součásti života městských center, kam lidé rádi chodí, nejen když cestují, ale například i za nákupy a dalšími volnočasovými aktivitami,„ uvedla mluvčí krajského úřaduAndreaBocková.
Nejdále v přípravách je zatímterminálvSokolově,který má zpracovanou projektovou dokumentaci včetně stavebního povolení. „Předpokládané náklady na provedení stavby jsou sto milionů korun včetně DPH. V nejbližších dnech musí být podána žádost o dotaci, nejzazší termín je do 22.ledna,„doplnilaBocková.
Stavba v Sokolově se bude skládat z vlastního autobusového nádraží, parkoviště pro necelou stovku osobních vozidel, úpravy příjezdové a odjezdovékomunikaceazeleně. V letošním roce by navíc společnosti Viamont DPS a Suptera měly pokračovat ve druhé etapě modernizace železniční stanice Sokolov. S pokračováním stavby se počítá na jaře letošního roku. „Termín zahájení je stanoven na4.dubnaletošního roku. Na řadu přijde druhá polovina nádraží včetně další části mostu přes řeku. Opět nás tedy čeká transport nadměrné části mostní konstrukce,„ upřesnil ředitel stavby Radovan Otto.
Kompletní dokončení modernizace nádraží je naplánováno na letošní srpen. „Dokončíme takzvané sudé koleje. Podchodu a propojení s nádražím se tak dočkají i lidé z přilehlého Šenvertu. Zaznamenáváme časté kritiky, že jsme odstranili lávku nad kolejištěm. Provedli jsme to na základě žádosti sokolovské radnice. Lávka byla totiž v havarijním stavu,„ doplnil ředitel stavby. Původně se o terminálu uvažovalo i v Chodově na Sokolovsku. Tam jsou ale autobusové a vlakové nádraží na jiných místech, což nesplňovalo podmínky projektu terminálů, které mají za cíl sloučit autobusovou, vlakovou a městskou dopravu na jednommístě.

(Karlovarský deník)

Ve Vysokém Mýtě městě najdeme na české poměry unikátní dopravnu

Není-li jedinou takovou v České republice, jistě je i bez toho naprosto unikátní. Čekárna a osobní pokladna zastávky Vysoké Mýto město na trati 018 je totiž umístěna v hotelu, který tady stojí už více než sto let. Zajímavostí je ale víc.

Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_2vmyto.htm

V Salcburku byla zahájena rozsáhlá přestavba tamního hlavního nádraží, která si vyžádá do roku 2014 investici ve výši přibližně 270 milionů eur (asi 6,7 miliardy Kč). Význam akce dokumentuje osobní účast například rakouského ministra pro infrastrukturu Wernera Faymanna, salcburské hejtmanky Gabi Burgstaller nebo starosty města Heinze Schadena na zahajovacím ceremoniálu.

Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_2salcb.htm

Všichni obyvatelé České Třebové a blízkého okolí, kteří přijíždějí na českotřebovské železniční nádraží na Bezručovo náměstí automobilem, jistě znají následující problémy: věčně přeplněné parkoviště, autobusy zpomalující dopravu, špatná kvalita vozovky a podobně.

Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_2termi.htm

Občané Kroměříže a zejména sídliště Oskol dostali od Správy železniční dopravní cesty, s. o., hezký vánoční dárek - novou železniční zastávku Kroměříž Oskol. Nachází se na trati Kroměříž - Zborovice v blízkosti sídliště, škol, rekreačního areálu Štěrkoviště a nákupní zóny. V provozu je od nového jízdního řádu.

Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_2oskol.htm

Je sto roků hodně nebo málo? Jako v mnoha jiných případech, i v posouzení věkovosti jde o krajně ošidné sugestivní posouzení. Pro želvu nebo sekvoj americký je stovka let téměř pod prahem rozlišovací schopnosti; jepici, žijící několik hodin, by sto roků jistě způsobilo závratě z pocitu věčnosti. Každému, co jeho jest.
A jak je to se stoletým nádražím? Vzhledem k neodbytně se přibližujícímu dvousetletému věku železnic by se dalo říci střední věk. Člověk v této životní fázi bývá na vrcholu svých sil a rozhodně - alespoň ve většině - necítí potřebu ohlížet se zpátky. U nádražních budov tomu tak není. Sto roků je v jejich případě věk, kterého zdaleka ne všechny dosáhnou. A pokud dosáhnou, nezastihne stavbu vždy v té optimální kondici. V takovém případě nebývá obvykle co zmiňovat. V polovině prosince loňského roku dovršila sto roků nádražní budova v Českých Budějovicích. Nevím, zda si někdo tohoto kulatého jubilea povšiml, ale nádraží jihočeské metropole si ke svým narozeninám alespoň krátkou zmínku zaslouží. S jeho stavbou se započalo v roce 1905 a stavební firma J. M. Kohler & Sohn z Aše zřídila na staveništi i polní drážku. Ta sloužila k odvozu zeminy, vyzískané z odkopu pro terénní zářez. A zeminy bylo zapotřebí, protože kolejiště nového nádraží situoval projekt čtyři metry nad stávajícím terénem. V průběhu roku 1906 se začalo s budováním viaduktu na Rudolfovské, který tady nahradil původní úrovňový přejezd. Současně probíhala stavba vlastní staniční budovy, kterou veřejnost očekávala se značnou nedočkavostí.
Železniční správa zadala její architektonickou podobu projektantovi Gustavu Kulhavému. Ten se spolehl jednak na tradiční pojetí, když vtiskl celkové architektuře budovy výrazný novorenezanční ráz, současně ale obohatil tento trochu již usedlý sloh tehdy módními secesními prvky. Výsledný efekt ale vyzněl uměřeně a inspirativně - „nádražnímu„ slohu odpovídaly i následné stavby v okolí, především hotelů Grand, Merkur či Evropa nebo Karel IV.
Město i c. k. rakouské státní dráhy hodlaly nové nádraží slavnostně předat provozu na začátku prosince. Měly pro to dobrý důvod - po celé říši právě vrcholily oslavy šedesátiletého panování císaře Františka Josefa I. a nové nádraží by tuto atmosféru působivě podtrhlo. Ovšem především nedodělky technického charakteru tomuto záměru zabránily. Nádraží se dočkalo svého dne D až 17. prosince roku 1908, kdy se o jeho křest postaral rychlík z Terstu do Prahy.
V novém nádraží dostaly České Budějovice moderní staniční budovu, vyhovující fakticky i po stu let. Vnitřní prostory členil architekt J. Zikmund mezi provozní potřeby železnice (kanceláře a provozní prostory) a zázemí pro cestující (čekárny, restaurace). Jižní trakt budovy tvořily byty. Velkého docenění tehdejší veřejnosti doznaly především podchody, prvek dosud na nádražích monarchie velice vzácný.
Českobudějovická nádražní budova ovlivnila i své bezprostřední okolí. Tady bylo stanoviště fiakrů, později tramvají, od roku 1948 i trolejbusů. Nádraží samo procházelo všedními dny i významnými okamžiky: jezdily tudy státní návštěvy, utrpělo za války, když jižní trakt byl značně poškozen. Především se ale dožilo sta let. Popřejme mu do dalších let hodně štěstí.

(Železničář)

Scény jako z apokalyptického filmu byly k vidění poslední dny ve vestibulu nymburského hlavního nádraží. Své s podlahou udělala obleva . Vrstvy bláta a kaluže hned za vchodem byly pro cestující něco jako pro koně Taxisův příkop na Velké pardubické. „Chápu, že je venku bahno a během chvíle tu je našlapáno. Ale tady to neuklízel nikdo už několik dní. Podívejte na ty hromady bláta. Takovou kulturu cestování by nám možná mohli závidět v Albánii, „ ukazovala včera ráno jedna z žen za dveře hned za vstupem z ulice. Nejen bahno je však „chloubou„ nymburského nádraží. „Mrtvoly„ v podobě pospávajících bezdomovců na sedačkách i polehávající na pultě u výdeje jízdenek jsou už také nedílnou součástí vstupní haly. „To už tu byla i policie. Vzbudila je, vyvedla, ale za chvíli tu byli zase,„ poznamenala žena prodávající jízdenky. Takže příjemné cestování vlakem z Nymburka!

(Nymburský deník)

Sokolovské vlakové nádraží se navíc dočká pokračování modernizace

V Karlovarském kraji má letos začít stavba tří dopravních terminálů,v Sokolově, Chebu a Mariánských Lázních. Stavby spojí autobusová a železniční nádraží. Celkově by do terminálů měl Karlovarský kraj s pomocí dotací z Evropské unie investovat až dvě stě devadesát milionůkorun.
Plán navazuje na stávající projekt Českých drah Živá nádraží - Living stations, který předpokládá oživení přibližně šedesáti nádražních objektů v zemi. „Záměrem je přetvořit okolí nádraží v Karlovarském kraji v respektované součásti života městských center, kam lidé rádi chodí, nejen když cestují, ale například i za nákupy a dalšími volnočasovými aktivitami,„ uvedla mluvčí krajského úřadu Andrea Bocková. Nejdále v přípravách je zatím terminál Sokolově,který má zpracovanou projektovou dokumentaci včetně stavebního povolení. „Předpokládané náklady na provedení stavby jsou sto milionů korun včetně DPH. V nejbližších dnech musí být podána žádost o dotaci, nejzazší termín je do 22.ledna,„doplnila Bocková.
Stavba v Sokolově se bude skládat z vlastního autobusového nádraží, parkoviště pro necelou stovku osobních vozidel, úpravy příjezdové a odjezdové komunikace a zeleně. V letošním roce by navíc společnosti Viamont DPS a Suptera měly pokračovat ve druhé etapě modernizace železniční stanice Sokolov. S pokračováním stavby se počítá na jaře letošního roku. „Termín zahájení je stanoven na 4.dubna letošního roku. Na řadu přijde druhá polovina nádraží včetně další části mostu přes řeku. Opět nás tedy čeká transport nadměrné části mostní konstrukce,„ upřesnil ředitel stavby Radovan Otto.
Kompletní dokončení modernizace nádraží je naplánováno na letošní srpen. „Dokončíme takzvané sudé koleje. Podchodu a propojení s nádražím se tak dočkají i lidé z přilehlého Šenvertu. Zaznamenáváme časté kritiky, že jsme odstranili lávku nad kolejištěm. Provedli jsme to na základě žádosti sokolovské radnice. Lávka byla totiž v havarijním stavu,„ doplnil ředitel stavby. Původně se o terminálu uvažovalo i v Chodově na Sokolovsku. Tam jsou ale autobusové a vlakové nádraží na jiných místech, což nesplňovalo podmínky projektu terminálů, které mají za cíl sloučit autobusovou, vlakovou a městskou dopravu na jednom místě.

(Sokolovský deník)