Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Lavičky, které zmizely z horního vestibulu hlavního vlakového nádraží v Plzni loni v říjnu, se už na své místo nevrátí. Rozhodly tak České dráhy (ČD). Cestujícím se ale takové řešení nezamlouvá.
V prázdné hale se sice nebudou zdržovat bezdomovci, kteří na lavičkách pospávali, cestující už ale nebudou mít jinou možnost, než čekat na vlak v čekárně nebo venku. „Chtěli jsme do haly umístit drátěné lavičky s kovovými madly, které se osvědčily na nádražích po celé zemi. Pro bezdomovce jsou nepohodlné. Nedá se na nich ležet. Tyto lavičky zamítli památkáři. Dřevěné lavice do vestibulu dávat nebudeme, obsadili by je bezdomovci a nic by se nevyřešilo,„ uvedl mluvčí ČD Ondřej Kubala. Podle dřívějšího vyjádření Jana Korandy z odboru památkové péče plzeňského magistrátu byly drátěné lavičky pro interiér budovy nádraží, která je kulturní památkou, nevhodné. „Doporučili jsme opatřit původní kruhové lavičky područkami tak, aby se na nich nedalo ležet, a vrátit je zpátky na původní místo,„ vysvětlil Koranda. ČD se měly rozhodnout, zda se budou řídit doporučením památkářů či navrhnou pro interiér nádraží jiné lavičky, které by se památkářům zamlouvaly. Nakonec se ale myšlenky na návrat laviček vzdaly úplně. Podle ČD totiž nejsou na nádraží třeba. „Udělali jsme průzkum využití čekárny. Ukázal, že její kapacita nebyla nikdy překročena a vždy si bylo kam sednout. Cestujícím tak bude i nadále sloužit čekárna a v hale lavičky nebudou,„ dodal Kubala.
Lidem se ale rozhodnutí drah nelíbí. „Napřed slibovali nápravu, a teď nic. Co když nechci sedět v čekárně, kde se tísní spousta lidí? Můžu jít akorát na nástupiště. Když budu čekat v některé z kaváren, které na nádraží jsou, těžko tam budu moci sedět jen tak, aniž bych si něco objednala. A na to peníze nemám. Zkrátka to zase vyřešili, aby to pro ně bylo jednoduché. Ale aby vyšli vstříc cestujícím, to je ani nenapadne,„ říká studentka Martina z jižního Plzeňska.
(Plzeňský deník)
V prázdné hale se sice nebudou zdržovat bezdomovci, kteří na lavičkách pospávali, cestující už ale nebudou mít jinou možnost, než čekat na vlak v čekárně nebo venku. „Chtěli jsme do haly umístit drátěné lavičky s kovovými madly, které se osvědčily na nádražích po celé zemi. Pro bezdomovce jsou nepohodlné. Nedá se na nich ležet. Tyto lavičky zamítli památkáři. Dřevěné lavice do vestibulu dávat nebudeme, obsadili by je bezdomovci a nic by se nevyřešilo,„ uvedl mluvčí ČD Ondřej Kubala. Podle dřívějšího vyjádření Jana Korandy z odboru památkové péče plzeňského magistrátu byly drátěné lavičky pro interiér budovy nádraží, která je kulturní památkou, nevhodné. „Doporučili jsme opatřit původní kruhové lavičky područkami tak, aby se na nich nedalo ležet, a vrátit je zpátky na původní místo,„ vysvětlil Koranda. ČD se měly rozhodnout, zda se budou řídit doporučením památkářů či navrhnou pro interiér nádraží jiné lavičky, které by se památkářům zamlouvaly. Nakonec se ale myšlenky na návrat laviček vzdaly úplně. Podle ČD totiž nejsou na nádraží třeba. „Udělali jsme průzkum využití čekárny. Ukázal, že její kapacita nebyla nikdy překročena a vždy si bylo kam sednout. Cestujícím tak bude i nadále sloužit čekárna a v hale lavičky nebudou,„ dodal Kubala.
Lidem se ale rozhodnutí drah nelíbí. „Napřed slibovali nápravu, a teď nic. Co když nechci sedět v čekárně, kde se tísní spousta lidí? Můžu jít akorát na nástupiště. Když budu čekat v některé z kaváren, které na nádraží jsou, těžko tam budu moci sedět jen tak, aniž bych si něco objednala. A na to peníze nemám. Zkrátka to zase vyřešili, aby to pro ně bylo jednoduché. Ale aby vyšli vstříc cestujícím, to je ani nenapadne,„ říká studentka Martina z jižního Plzeňska.
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335183/
V letošním roce měla být realizována první etapa modernizace železniční stanice v Kostomlatech. zatím se však podle starostky Mileny Hercokové nic neděje. „My máme připravenou dokumentaci k územnímu a stavebnímu řízení, teď je na Českých drahách, kdy k realizaci dojde,„ uvedla starostka. Obec by chtěla v letošním roce nezávisle na tom, zda Dráhy budou nebo nebudou mít peníze, upravit prostor před nádražím. Chtějí na vybudování parkoviště požádat o dotaci. „Háček je v tom, že pozemek není obce, ani neuvažujeme o jeho koupi. Požádali jsme proto České dráhy o dlouhodobý pronájem. Zatím však nepřišla odpověď,„ konstatovala Hercoková.
(Nymburský deník)
(Nymburský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335181/
Co je víc? Architektonicky cenná budova, nebo nový železniční koridor? To je otázka, kterou si v těchto dnech velmi často kladou někteří památkáři a železničáři. Důvodem jsou úvahy o demolici nádražní budovy v Ústí nad Orlicí. Je jednou z nejstarších českých staničních budov a podle odborníků je architektonicky velmi cenná a nenahraditelná. Stojí ale v cestě železničnímu koridoru.
Celá zpráva: http://www.rozhlas.cz/_zprava/555396
Celá zpráva: http://www.rozhlas.cz/_zprava/555396
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335162/
Před nějakým časem zrekonstruované nádraží Českých drah Děčín je významný železniční uzel, kterým prochází hlavní trať z Prahy do Drážďan a Berlína. V uzlu se nachází i jeden z nejvytíženějších jednokolejných traťových úseků v Ústeckém kraji, kde mezi stanicemi Děčín hlavní nádraží a Děčín východ jezdí vlaky osobní dopravy ve směru Rumburk, Česká Lípa a Ústí nad Labem Střekov.
Na trati z Děčína do Prahy jezdí vedle mezinárodních vlaků vyš- ší kvality EuroCity a EuroNight i takzvané pomalé rychlíky, kte- ré v metropoli končí v žst. Praha Masarykovo nádraží. Rychlíky na Prahu jezdí v sedle ve dvouhodinovém a ve špičkách v hodinovém taktu. K tomu je nutné připočíst osobní vlaky v relaci Děčín hlavní nádraží – Ústí nad Labem – Most v hodinovém taktu, které v ranní špičce pracovních dnů jezdí po půlhodinách. Velmi rychlým spojením s hlavním městem jsou pochopitelně spoje EuroCity, které z Děčína zastavují pouze v Ústí nad Labem, dodává ředitel Krajského centra osobní dopravy (KCOD) Českých drah v Ústí nad Labem Petr Hinterholzinger.
Na trati z Děčína směrem do SRN jezdí kromě mezistátních rychlíků také sedm párů mezistát- ních osobních vlaků v úseku Děčín hlavní nádraží – Bad Schandau, které jsou proloženy vnitrostátními vlaky v relaci Děčín hlavní nádraží – Dolní Žleb. Na trati z Děčína do Rumburka jezdí vlaky ve dvouhodinovém, ve špičkách pracovních dnů v hodinovém taktu. Některé spoje jsou vedeny motorovými jednotkami Regionova, které pokračují z Rumburka dále až do Dolní Poustevny. Dva páry vlaků směrem na Rumburk jsou vedeny motorovými soupravami v čele s modernizovanými motorovými vozy řady 854, informuje ředitel KCOD.
Železniční stanice Děčín je důležitým bodem pro turisty a náv- štěvníky Českého Švýcarska a trať z Děčína do Rumburka je hoj- ně využívána turisty. Větší zájem zaznamenáváme hlavně v letních a jarních měsících, kdy je nutno některé vlaky posilovat. Děčín je velmi hezké město s nádherným okolím a turisticky zajímavými místy, je v něm i poměrně dost škol, takže velký pohyb cestujících je jak v pracovní dny, tak i o víkendech. Děčínské nádraží denně využije okolo pěti tisíc cestujících, informuje na závěr Petr Hinterholzinger.
(Železničář)
Na trati z Děčína do Prahy jezdí vedle mezinárodních vlaků vyš- ší kvality EuroCity a EuroNight i takzvané pomalé rychlíky, kte- ré v metropoli končí v žst. Praha Masarykovo nádraží. Rychlíky na Prahu jezdí v sedle ve dvouhodinovém a ve špičkách v hodinovém taktu. K tomu je nutné připočíst osobní vlaky v relaci Děčín hlavní nádraží – Ústí nad Labem – Most v hodinovém taktu, které v ranní špičce pracovních dnů jezdí po půlhodinách. Velmi rychlým spojením s hlavním městem jsou pochopitelně spoje EuroCity, které z Děčína zastavují pouze v Ústí nad Labem, dodává ředitel Krajského centra osobní dopravy (KCOD) Českých drah v Ústí nad Labem Petr Hinterholzinger.
Na trati z Děčína směrem do SRN jezdí kromě mezistátních rychlíků také sedm párů mezistát- ních osobních vlaků v úseku Děčín hlavní nádraží – Bad Schandau, které jsou proloženy vnitrostátními vlaky v relaci Děčín hlavní nádraží – Dolní Žleb. Na trati z Děčína do Rumburka jezdí vlaky ve dvouhodinovém, ve špičkách pracovních dnů v hodinovém taktu. Některé spoje jsou vedeny motorovými jednotkami Regionova, které pokračují z Rumburka dále až do Dolní Poustevny. Dva páry vlaků směrem na Rumburk jsou vedeny motorovými soupravami v čele s modernizovanými motorovými vozy řady 854, informuje ředitel KCOD.
Železniční stanice Děčín je důležitým bodem pro turisty a náv- štěvníky Českého Švýcarska a trať z Děčína do Rumburka je hoj- ně využívána turisty. Větší zájem zaznamenáváme hlavně v letních a jarních měsících, kdy je nutno některé vlaky posilovat. Děčín je velmi hezké město s nádherným okolím a turisticky zajímavými místy, je v něm i poměrně dost škol, takže velký pohyb cestujících je jak v pracovní dny, tak i o víkendech. Děčínské nádraží denně využije okolo pěti tisíc cestujících, informuje na závěr Petr Hinterholzinger.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/334495/
V roce 2008 byla provedena oprava nádražní budovy Aš město na trati 148 Cheb – Hranice v Čechách, která se tak stala důstojnou vstupní branou do města.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_9as.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_9as.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/334494/
České dráhy šetří, kde mohou. Za tři dny zruší na 47 stanicích výpravčí. Strojvůdci jsou pobouřeni. Hrozí srážky vlaků, říkají.
Zpráva se seznamem dotčených stanic: http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/drahy-rusi-vypravci-hrozi-nehody-bouri-se-strojvedouci.html
Zpráva se seznamem dotčených stanic: http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/drahy-rusi-vypravci-hrozi-nehody-bouri-se-strojvedouci.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/334463/
REKONSTRUKCE železniční stanice v Návsí pokračuje.
Stavbaři už odbourali severní část výpravní budovy. „Byla v ní již nepotřebná dopravnětechnologická zařízení staršího typu. Budou nahrazena technicky dokonalejším provozním zabezpečením. Na uvolněné ploše bude vystavěna nová technologická budova, která bude sloužit k umístění moderního zabezpečovacího zařízení a trafostanice,„ řekl redakci Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty. Už počátkem února začala demontáž lávky, po které si lidé zkracovali cestu na vlak. Nyní už musejí stanici obcházet. Po dokončení má nádraží vypadat podobně jako v Bystřici nad Olší. Cestující se mohou těšit na nová nástupiště, čekárny a podchody, přibudou bezbariérové přístupy a změní se rovněž informační systém. Nápisy ve stanici Návsí budou dvojjazyčné.
(Frýdecko-místecký a třinecký deník)
Stavbaři už odbourali severní část výpravní budovy. „Byla v ní již nepotřebná dopravnětechnologická zařízení staršího typu. Budou nahrazena technicky dokonalejším provozním zabezpečením. Na uvolněné ploše bude vystavěna nová technologická budova, která bude sloužit k umístění moderního zabezpečovacího zařízení a trafostanice,„ řekl redakci Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty. Už počátkem února začala demontáž lávky, po které si lidé zkracovali cestu na vlak. Nyní už musejí stanici obcházet. Po dokončení má nádraží vypadat podobně jako v Bystřici nad Olší. Cestující se mohou těšit na nová nástupiště, čekárny a podchody, přibudou bezbariérové přístupy a změní se rovněž informační systém. Nápisy ve stanici Návsí budou dvojjazyčné.
(Frýdecko-místecký a třinecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333946/
Kromě obchodů a různých služeb najdou lidé na kolínském vlakovém nádraží také ordinaci lékařky
Zatímco se oprava kolínského železničního uzlu blíží k závěru, rekonstrukce budovy nádraží, kde mají zázemí cestující, se teprve rozjíždí. „Soutěž na projekt jsme vyhráli v roce 2006, loni jsme podepsali smlouvu s Českými drahami, od té doby na rekonstrukci pracujeme,„ uvedl projektový manažer firmy AŽD Praha DavidWassermann. Právě tato společnost v rámci celostátního projektu Živá nádraží opraví kolínskou stanici. Zkušenosti má již z Havlíčkova Brodu, kde projekt rovněž uskutečňuje.
V Kolíně plánuje do roku 2013 zrekonstruovat takřka celý areál nádraží o 25 budovách na 60 hektarech pozemku. Nejprve však začne s opravou výpravní budovy a dvou přilehlých objektů. „Hlavním záměrem je rozšířit je pro komerční využití,„ řekl Wassermann. Podle něj jsou nyní v objektu jen tři obchůdky, prodejna s občerstvením a restaurace. Cílem však je, aby se zde cestující dostali ke všem službám, které potřebují, tedy od restaurace až po lékárnu či praktickou lékařku. Ta bude mít ordinaci v prvním patře budovy, kde umístí také kanceláře. „V areálu bude jen v prvním patře asi dvanáct obchodů,„ upřesnilWassermann.
Firma počítá na oživení kolínského hlavního nádraží s investicí do 100 milionů korun, za opravu tří prvních objektů utratí 40 milionů. Nová podoba nádraží zapadne do celé komerčněobytné zóny, která v jeho okolí vyrůstá. Nedaleko stanice směrem do centra již bylo na podzim otevřeno obchodní centrum Futurum, propojením mezi ním a nádražím má být několik stovek bytů. Jejich vznik však pozdrží finanční krize. „S výstavbou samozřejmě nadále počítáme, fakt ale je, že některé smlouvy, které byly těsně před podpisem, se kvůli krizi nepodařilo uzavřít,„ přiznal jednatel firmy PIKAZ Jan Hemer. Projektová kancelář proto bude vyčkávat, až se situace uklidní.
„Chtěli bychom, aby to bylo co nejdříve, nikdo však neví, kdy krize odezní, jakmile se ale situace zlepší, budeme připraveni,„ uvedl Hemer, který v tuto chvíli počítá s půlročním až ročním skluzem. Kancelář ovšem přesto nepřestává s přípravami, vykoupila již pozemky, vystěhovala tamější provozovny, odejde také prodejna potravin a objekty v brzké době čeká demolice.
Místo nich vyroste 250 až 290 bytů. Původně plánované byty 2+kk zřejmě vystřídají některé o větší výměře. V bytovém trojdomu mezi obchodním centrem a nádražím nebudou chybět ani garáže, v nižších patrech také obchody, kanceláře, popřípadě služby. „To doladíme podle situace na trhu,„ upřesnil Hemer.
Dlouhodobým cílem firmy je oživit trasu mezi nádražím a náměstím. Tam se ve větších městech časem přesouvala hlavní nákupní třída. „V Kolíně se to nestalo, protože mezi náměstím a nádražím byla takovým špuntem fabrika Obchodních tiskáren,„ popsal jednatel.
(Mladá fronta DNES)
Zatímco se oprava kolínského železničního uzlu blíží k závěru, rekonstrukce budovy nádraží, kde mají zázemí cestující, se teprve rozjíždí. „Soutěž na projekt jsme vyhráli v roce 2006, loni jsme podepsali smlouvu s Českými drahami, od té doby na rekonstrukci pracujeme,„ uvedl projektový manažer firmy AŽD Praha DavidWassermann. Právě tato společnost v rámci celostátního projektu Živá nádraží opraví kolínskou stanici. Zkušenosti má již z Havlíčkova Brodu, kde projekt rovněž uskutečňuje.
V Kolíně plánuje do roku 2013 zrekonstruovat takřka celý areál nádraží o 25 budovách na 60 hektarech pozemku. Nejprve však začne s opravou výpravní budovy a dvou přilehlých objektů. „Hlavním záměrem je rozšířit je pro komerční využití,„ řekl Wassermann. Podle něj jsou nyní v objektu jen tři obchůdky, prodejna s občerstvením a restaurace. Cílem však je, aby se zde cestující dostali ke všem službám, které potřebují, tedy od restaurace až po lékárnu či praktickou lékařku. Ta bude mít ordinaci v prvním patře budovy, kde umístí také kanceláře. „V areálu bude jen v prvním patře asi dvanáct obchodů,„ upřesnilWassermann.
Firma počítá na oživení kolínského hlavního nádraží s investicí do 100 milionů korun, za opravu tří prvních objektů utratí 40 milionů. Nová podoba nádraží zapadne do celé komerčněobytné zóny, která v jeho okolí vyrůstá. Nedaleko stanice směrem do centra již bylo na podzim otevřeno obchodní centrum Futurum, propojením mezi ním a nádražím má být několik stovek bytů. Jejich vznik však pozdrží finanční krize. „S výstavbou samozřejmě nadále počítáme, fakt ale je, že některé smlouvy, které byly těsně před podpisem, se kvůli krizi nepodařilo uzavřít,„ přiznal jednatel firmy PIKAZ Jan Hemer. Projektová kancelář proto bude vyčkávat, až se situace uklidní.
„Chtěli bychom, aby to bylo co nejdříve, nikdo však neví, kdy krize odezní, jakmile se ale situace zlepší, budeme připraveni,„ uvedl Hemer, který v tuto chvíli počítá s půlročním až ročním skluzem. Kancelář ovšem přesto nepřestává s přípravami, vykoupila již pozemky, vystěhovala tamější provozovny, odejde také prodejna potravin a objekty v brzké době čeká demolice.
Místo nich vyroste 250 až 290 bytů. Původně plánované byty 2+kk zřejmě vystřídají některé o větší výměře. V bytovém trojdomu mezi obchodním centrem a nádražím nebudou chybět ani garáže, v nižších patrech také obchody, kanceláře, popřípadě služby. „To doladíme podle situace na trhu,„ upřesnil Hemer.
Dlouhodobým cílem firmy je oživit trasu mezi nádražím a náměstím. Tam se ve větších městech časem přesouvala hlavní nákupní třída. „V Kolíně se to nestalo, protože mezi náměstím a nádražím byla takovým špuntem fabrika Obchodních tiskáren,„ popsal jednatel.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333690/
Nádraží v Lužicích chátrá. Obec řeší stížnosti cestujících a žádá dráhy o nápravu. Ty však prý nemohou nic dělat
Zavřená nádražní budova, čmáranice sprejerů, opadávající omítky, hustý plevel. Stav nádraží v Lužicích se místním obyvatelům vůbec nelíbí. Podle starosty obce Jaroslava Kremla je navíc ohrožena i bezpečnost lidí.
„Na zastupitelstvu jsme opakovaně řešili stížnosti občanů. Nádraží je prakticky bez obsluhy, lístky se prodávají ve vlacích a při nepřízni počasí se lidé nemají kam schovat,„ řekl starosta Lužic Jaroslav Kreml.
Vlaky často nejezdí na čas, a tak si cestující užijí špatného počasí i nepěkného výhledu víc než dost. Podle Kremla je to škoda. Přes Lužice vede koridor Břeclav - Přerov, jehož rekonstrukce stála před několika lety miliardy korun. Nádraží teď ale chátrá a zanedlouho by mohlo vypadat hůř než před rekonstrukcí. Na výtky obce zatím nikdo nereagoval. „Psali jsem na nádraží do Hodonína, ale zatím bez odezvy. Organizační struktura drah je natolik složitá, že najít někoho kompetentního není vůbec jednoduché,„ dodal Kreml, podle kterého by se v době zavádění integrovaného dopravního systému měly služby pro veřejnost spíše zlepšovat, než je omezovat.
Dráhy řádění vandalů nemohou zabránit
Zjistit, komu přesně patří jednotlivé objekty na lužickém nádraží, opravdu není nijak jednoduché.
„Podchody, nástupiště a koleje má na starosti Správa železniční dopravní cesty. Nádražní budovu spravují České dráhy,„ upřesnila mluvčí ČD Kateřina Šubová. V Lužicích podle ní pracuje jediná zaměstnankyně, která má na starosti i úklid. Její pracovní doba je od půl sedmé ráno do čtrnácti hodin odpoledne, a po tuto dobu je otevřena i čekárna. „České dráhy nemohou zabránit řádění vandalů a na opravu škod vynakládají velké finanční prostředky,„ sdělila dále Šubová.
Podobně Hodonínský deník informoval mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. „Odstraňování sprejerských výtvorů na zdech je finančně nákladné a zcela neefektivní, neboť za krátkou dobu jsou vytvořeny znovu. Správa železniční dopravní cesty nemá prostředky na tyto práce, neboť v prvé řadě musí zajistit bezpečný provoz po železniční dopravní cestě,„ uvedl mluvčí Halla.
Dobrá zpráva: otevřeno bude déle
Správa železniční dopravní cesty je státní organizace, která má na starosti údržbu samotných kolejí, podchodů, nástupiště a dalších součástí železnice, které jsou v majetku státu, včetně pozemků.
Alespoň jednu dobrou zprávu mají pro cestující z Lužic České dráhy. Vážně totiž uvažují o prodloužení otevírací doby na nádraží.
„Operativně to řešíme tak, abychom mohli otevřít čekárnu do odjezdu posledního rychlíku, který tu zastavuje. Starostu i občany obce o tom budeme včas informovat,„ řekla mluvčí drah Šubová.
(Hodonínský deník)
Zavřená nádražní budova, čmáranice sprejerů, opadávající omítky, hustý plevel. Stav nádraží v Lužicích se místním obyvatelům vůbec nelíbí. Podle starosty obce Jaroslava Kremla je navíc ohrožena i bezpečnost lidí.
„Na zastupitelstvu jsme opakovaně řešili stížnosti občanů. Nádraží je prakticky bez obsluhy, lístky se prodávají ve vlacích a při nepřízni počasí se lidé nemají kam schovat,„ řekl starosta Lužic Jaroslav Kreml.
Vlaky často nejezdí na čas, a tak si cestující užijí špatného počasí i nepěkného výhledu víc než dost. Podle Kremla je to škoda. Přes Lužice vede koridor Břeclav - Přerov, jehož rekonstrukce stála před několika lety miliardy korun. Nádraží teď ale chátrá a zanedlouho by mohlo vypadat hůř než před rekonstrukcí. Na výtky obce zatím nikdo nereagoval. „Psali jsem na nádraží do Hodonína, ale zatím bez odezvy. Organizační struktura drah je natolik složitá, že najít někoho kompetentního není vůbec jednoduché,„ dodal Kreml, podle kterého by se v době zavádění integrovaného dopravního systému měly služby pro veřejnost spíše zlepšovat, než je omezovat.
Dráhy řádění vandalů nemohou zabránit
Zjistit, komu přesně patří jednotlivé objekty na lužickém nádraží, opravdu není nijak jednoduché.
„Podchody, nástupiště a koleje má na starosti Správa železniční dopravní cesty. Nádražní budovu spravují České dráhy,„ upřesnila mluvčí ČD Kateřina Šubová. V Lužicích podle ní pracuje jediná zaměstnankyně, která má na starosti i úklid. Její pracovní doba je od půl sedmé ráno do čtrnácti hodin odpoledne, a po tuto dobu je otevřena i čekárna. „České dráhy nemohou zabránit řádění vandalů a na opravu škod vynakládají velké finanční prostředky,„ sdělila dále Šubová.
Podobně Hodonínský deník informoval mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. „Odstraňování sprejerských výtvorů na zdech je finančně nákladné a zcela neefektivní, neboť za krátkou dobu jsou vytvořeny znovu. Správa železniční dopravní cesty nemá prostředky na tyto práce, neboť v prvé řadě musí zajistit bezpečný provoz po železniční dopravní cestě,„ uvedl mluvčí Halla.
Dobrá zpráva: otevřeno bude déle
Správa železniční dopravní cesty je státní organizace, která má na starosti údržbu samotných kolejí, podchodů, nástupiště a dalších součástí železnice, které jsou v majetku státu, včetně pozemků.
Alespoň jednu dobrou zprávu mají pro cestující z Lužic České dráhy. Vážně totiž uvažují o prodloužení otevírací doby na nádraží.
„Operativně to řešíme tak, abychom mohli otevřít čekárnu do odjezdu posledního rychlíku, který tu zastavuje. Starostu i občany obce o tom budeme včas informovat,„ řekla mluvčí drah Šubová.
(Hodonínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333680/
Nechat odstranit plechovou čekárnu u dolního vlakového nádraží v Křenovicích chtěli nechat tamní zastupitelé. Shlukuje se v ní totiž mládež, která tam podle místních tropí výtržnosti. Stavba je navíc ve velmi špatném stavu. Jak ovšem zjistilo vedení obce, vlastník čekárny, kterým je Správa železniční dopravní cesty, ji zbourat nechce. Je však možné zrekonstruovat ji tak, aby do ní bylo vidět a mládež neměla možnost ji dál devastovat. Vedení vesnice proto majiteli poslalo žádost o opravu.
(Břeclavský deník)
(Břeclavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333675/
Město Odry reagovalo na přání občanů a nechalo postavit na trati Suchodol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou (276) novou zastávku Odry-Loučky z vlastních prostředků. Do zkušebního provozu byla uvedena od 15. února. Téhož dne byla zprovozněna i sousední zastávka Jakubčovice nad Odrou v nové poloze.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_8odry.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_8odry.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333188/
Poslední dobou mám pocit, že pro média ani jiné nádraží nemáme. 
Zdá se, že nastává pozitivní obrat. Orlickoústecké nádraží, které se loni umístilo mezi deseti nejhezčími v České republice, nejspíše nebude následovat tragický osud Schlimpova lěšnova, který se po odstřelu v 80. letech změnil v hromadu sutin.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_8nadra.htm
Zdá se, že nastává pozitivní obrat. Orlickoústecké nádraží, které se loni umístilo mezi deseti nejhezčími v České republice, nejspíše nebude následovat tragický osud Schlimpova lěšnova, který se po odstřelu v 80. letech změnil v hromadu sutin.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_8nadra.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333179/
Pro změnu trochu historie a fakt:
Železniční trať Praha–Česká Třebová–Olomouc, na níž orlickoústecké nádraží leží, byla uvedena do provozu již v roce 1845 a patří tudíž k nejstarším v Česku.
V Ústí nad Orlicí se na ni v roce 1874 napojila ještě jedna trať společnosti Rakouské severozápadní dráhy Ústí nad Orlicí –Letohrad. Tehdy také vzniklo současné nádraží, společné pro obě dráhy. Původně neslo označení Nové Ústí.
Už při svém vzniku to byl naprostý unikát, jednalo se totiž o dvojnádraží. Jednu budovu tak sdílely dvě drážní společnosti a jejich konkurenční nástupiště byla oddělena. V Ústí nad Orlicí je tomu dodnes.
Z jedné strany vlaky odjíždějí na Letohrad, z druhé projíždějí na trati Praha–Olomouc. Zachovalo se také starobyle znějící pojmenování nástupišť. Výpravčí nehlásí žádné první a druhé nástupiště, ale Letohradské nebo Pražské.
Celá nádražní budova je třítraktová, s půdorysným uspořádáním do tvaru „H„. Její hlavní trakt je dvoupatrový a má průčelí obrácené k příjezdové cestě. V přízemí budovy vpravo je prostor pro odbavení cestujících a přepravní kancelář. V patře dříve bývala noclehárna a byty. Druhá budova je jednopatrová a jsou v ní pouze služební místnosti. Obě budovy spojuje přízemní trakt nádražní restaurace a z každé strany kryté nástupiště. Budovu navrhl architekt Rudolf Frey v historizujícím stylu. Je monumentální a přitom půvabná. Celá je postavena z rež -ného cihelného zdiva s kamennými římsami a šambránami. Uvnitř se nachází odbavovací hala, v níž byl použit honosný výzdobný detail.
Architektura budovy se nevymyká stylu obvyklému u drážních staveb Rakouské severozápadní dráhy. Obecně se hlásí k epoše romantického historismu. Při bližším pohledu lze zaznamenat prvky švýcarského (příčná křídla) a obloukového stylu (střední trakt).
Po zásluze se budově dostalo uznání ve veřejné soutěži o nejkrásnější nádraží České republiky 2008, v níž se umístila mezi deseti finalisty a získala zvláštní ocenění mj. „za zachování původního rázu unikátní historické nádražní budovy„. Byla oceněn, ale přesto bude zřejmě zbourána, stojí totiž v cestě připravovanému železničnímu koridoru.
Již dříve byl zpracován projekt, který navrhoval rekonstrukci stávající stavby a její propojení podchodem s novou odbavovací halou, ale po tom se na ministerstvu dopravy slehla zem. Ministerstvo kultury zahájilo řízení o prohlášení budovy za kulturní památku. Své doporučení dodali pracovníci Národního památkového ústavu v Pardubicích a Praze, odbor školství, mládeže a tělovýchovy MěÚ v Ústí nad Orlicí i odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Pardubického kraje.
Proti byl jen majitel objektu, tedy České dráhy a investor stavby Správa železniční dopravní cesty. Přesto se ministerstvo kultury nakonec rozhodlo neprohlásit stavbu za kulturní památku. Toto rozhodnutí napadla dokumentaristka a režisérka Olga Sommerová, které vadí barbarské důvody k demolici nádraží.
Podle ní ministerstvo ignorovalo názor pěti institucí, které se vyslovily pro to, aby se budova skutečně stala kulturní památkou. Za záchranu unikátního nádraží také probíhá petiční akce, kterou podepsalo již 15 000 lidí. Motory buldozerů už sice v dálce duní, ale podle iniciátora petice Martina Kadrmana byla demolice odsunuta z konce roku 2009 na rok 2010, a tudíž čas na záchranu budovy stále je.
Příběh nádraží si můžete poslechnout tuto neděli v cyklu Česko – země neznámá na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Více na http://www.rozhlas.cz/regiony
(Právo)
Železniční trať Praha–Česká Třebová–Olomouc, na níž orlickoústecké nádraží leží, byla uvedena do provozu již v roce 1845 a patří tudíž k nejstarším v Česku.
V Ústí nad Orlicí se na ni v roce 1874 napojila ještě jedna trať společnosti Rakouské severozápadní dráhy Ústí nad Orlicí –Letohrad. Tehdy také vzniklo současné nádraží, společné pro obě dráhy. Původně neslo označení Nové Ústí.
Už při svém vzniku to byl naprostý unikát, jednalo se totiž o dvojnádraží. Jednu budovu tak sdílely dvě drážní společnosti a jejich konkurenční nástupiště byla oddělena. V Ústí nad Orlicí je tomu dodnes.
Z jedné strany vlaky odjíždějí na Letohrad, z druhé projíždějí na trati Praha–Olomouc. Zachovalo se také starobyle znějící pojmenování nástupišť. Výpravčí nehlásí žádné první a druhé nástupiště, ale Letohradské nebo Pražské.
Celá nádražní budova je třítraktová, s půdorysným uspořádáním do tvaru „H„. Její hlavní trakt je dvoupatrový a má průčelí obrácené k příjezdové cestě. V přízemí budovy vpravo je prostor pro odbavení cestujících a přepravní kancelář. V patře dříve bývala noclehárna a byty. Druhá budova je jednopatrová a jsou v ní pouze služební místnosti. Obě budovy spojuje přízemní trakt nádražní restaurace a z každé strany kryté nástupiště. Budovu navrhl architekt Rudolf Frey v historizujícím stylu. Je monumentální a přitom půvabná. Celá je postavena z rež -ného cihelného zdiva s kamennými římsami a šambránami. Uvnitř se nachází odbavovací hala, v níž byl použit honosný výzdobný detail.
Architektura budovy se nevymyká stylu obvyklému u drážních staveb Rakouské severozápadní dráhy. Obecně se hlásí k epoše romantického historismu. Při bližším pohledu lze zaznamenat prvky švýcarského (příčná křídla) a obloukového stylu (střední trakt).
Po zásluze se budově dostalo uznání ve veřejné soutěži o nejkrásnější nádraží České republiky 2008, v níž se umístila mezi deseti finalisty a získala zvláštní ocenění mj. „za zachování původního rázu unikátní historické nádražní budovy„. Byla oceněn, ale přesto bude zřejmě zbourána, stojí totiž v cestě připravovanému železničnímu koridoru.
Již dříve byl zpracován projekt, který navrhoval rekonstrukci stávající stavby a její propojení podchodem s novou odbavovací halou, ale po tom se na ministerstvu dopravy slehla zem. Ministerstvo kultury zahájilo řízení o prohlášení budovy za kulturní památku. Své doporučení dodali pracovníci Národního památkového ústavu v Pardubicích a Praze, odbor školství, mládeže a tělovýchovy MěÚ v Ústí nad Orlicí i odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Pardubického kraje.
Proti byl jen majitel objektu, tedy České dráhy a investor stavby Správa železniční dopravní cesty. Přesto se ministerstvo kultury nakonec rozhodlo neprohlásit stavbu za kulturní památku. Toto rozhodnutí napadla dokumentaristka a režisérka Olga Sommerová, které vadí barbarské důvody k demolici nádraží.
Podle ní ministerstvo ignorovalo názor pěti institucí, které se vyslovily pro to, aby se budova skutečně stala kulturní památkou. Za záchranu unikátního nádraží také probíhá petiční akce, kterou podepsalo již 15 000 lidí. Motory buldozerů už sice v dálce duní, ale podle iniciátora petice Martina Kadrmana byla demolice odsunuta z konce roku 2009 na rok 2010, a tudíž čas na záchranu budovy stále je.
Příběh nádraží si můžete poslechnout tuto neděli v cyklu Česko – země neznámá na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Více na http://www.rozhlas.cz/regiony
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332912/
Velkou nadějí na záchranu staré nádražní budovy jsou slova ministra dopravy o dalších variantách řešení
Boj za záchranu staré nádražní budovy v Ústí nad Orlicí vstupuje do další důležité etapy. Zítra dvě hodiny po poledni začne přímo v prostorách nádražní restaurace ustavující schůze občanského sdružení Nádraží nedáme!.
Počet podpisů přesáhl 15 tisíc
U zrodu iniciativy za záchranu budovy stál ústecký rodák Martin Kadrman, kterému se podařilo zmobilizovat veřejné mínění snad v celé republice a dokonce i v zahraničí. Petici za záchranu budovy, jíž inicioval loni na podzim, do včerejšího dne podepsalo více než patnáct tisíc signatářů, mezi kterými je i řada významných osobností.
Přestože se zdálo být rozhodnutí o demolici objektu postaveného v roce 1874 již definitivní, velkou nadějí pro zvrácení tohoto „ortelu„ se stala před týdnem osobní návštěva ministra dopravy Petra Bendla doprovázeného ředitelem Správy železniční dopravní cesty, představiteli Českých drah a památkáři přímo na ústeckém nádraží.
V diskuzi s odpůrci demolice zazněla zásadní informace, totiž že existují i další varianty řešení přestavby nádraží v Ústí nad Orlicí, které by nádražní budovu zachovaly.
„Já vám mohu říci, že varianta, která umožňuje zachovat tuto budovu, existuje a je otázka jejího dalšího využití při případném zachování. Myslím, že není nutné budovu demolovat, pokud najdeme její rozumné využití, které by prospělo Ústí nad Orlicí a nebránilo železnici v tom, aby tady koridor mohl být s tím, že se z nádraží do budoucna může udělat památka. O celé záležitosti jsem mluvil s ministrem kultury panem Jehličkou a jsme připraveni na další debatu. Je jenom na vás, navrhnete-li smysluplný projekt, který by budovu zachoval a oživil,„ prohlásil mj. ministr dopravy při setkání s aktivisty bojujícími za zachování budovy.
Chtějí vytvořit expertní tým
„Tato kauza je důkazem, že i přes všechny těžkosti má v dnešní době smysl bojovat proti záměrům, se kterými se zdánlivě nedá už nic dělat,„ říká Martin Kadrman, který společně s dalšími členy přípravného výboru Olgou Sommerovou a Milanem Mikoleckým na sobotu svolávají ty nejaktivnější, s nimiž ustanoví občanské sdružení s příznačným názvem Nádraží nedáme!.
Podle vyjádření přípravného výboru je očekávána minimálně padesátka účastníků, kteří již slíbili do nádražní restaurace na ustavující schůzi přijít. Martin Kadrman přitom prohlásil: „Je třeba brzy získat od ministerstva dopravy garanci, že budova nepadne. Není na co čekat.„ Jeho slova pak doplnil profesor Pavel Kovář z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Abychom využili veškerý čas, sobotní ustavující schůze dá základ expertnímu týmu, který bude hledat způsoby, jak dál budovu využít. Měl by být desetičlenný s maximálním počtem erudovaných odborníků z různých profesí. Rádi bychom co nejdřív předložili návrhy k diskusi nejen se zástupci ministerstev a investora, ale i okolních obcí.„
I když bude mít schůze především pracovní ráz, dojde i na trochu kultury. V ústecké „nádražce„ zazpívá rodák z Ústí, písničkář Slávek Janoušek.
(Orlický deník)
Boj za záchranu staré nádražní budovy v Ústí nad Orlicí vstupuje do další důležité etapy. Zítra dvě hodiny po poledni začne přímo v prostorách nádražní restaurace ustavující schůze občanského sdružení Nádraží nedáme!.
Počet podpisů přesáhl 15 tisíc
U zrodu iniciativy za záchranu budovy stál ústecký rodák Martin Kadrman, kterému se podařilo zmobilizovat veřejné mínění snad v celé republice a dokonce i v zahraničí. Petici za záchranu budovy, jíž inicioval loni na podzim, do včerejšího dne podepsalo více než patnáct tisíc signatářů, mezi kterými je i řada významných osobností.
Přestože se zdálo být rozhodnutí o demolici objektu postaveného v roce 1874 již definitivní, velkou nadějí pro zvrácení tohoto „ortelu„ se stala před týdnem osobní návštěva ministra dopravy Petra Bendla doprovázeného ředitelem Správy železniční dopravní cesty, představiteli Českých drah a památkáři přímo na ústeckém nádraží.
V diskuzi s odpůrci demolice zazněla zásadní informace, totiž že existují i další varianty řešení přestavby nádraží v Ústí nad Orlicí, které by nádražní budovu zachovaly.
„Já vám mohu říci, že varianta, která umožňuje zachovat tuto budovu, existuje a je otázka jejího dalšího využití při případném zachování. Myslím, že není nutné budovu demolovat, pokud najdeme její rozumné využití, které by prospělo Ústí nad Orlicí a nebránilo železnici v tom, aby tady koridor mohl být s tím, že se z nádraží do budoucna může udělat památka. O celé záležitosti jsem mluvil s ministrem kultury panem Jehličkou a jsme připraveni na další debatu. Je jenom na vás, navrhnete-li smysluplný projekt, který by budovu zachoval a oživil,„ prohlásil mj. ministr dopravy při setkání s aktivisty bojujícími za zachování budovy.
Chtějí vytvořit expertní tým
„Tato kauza je důkazem, že i přes všechny těžkosti má v dnešní době smysl bojovat proti záměrům, se kterými se zdánlivě nedá už nic dělat,„ říká Martin Kadrman, který společně s dalšími členy přípravného výboru Olgou Sommerovou a Milanem Mikoleckým na sobotu svolávají ty nejaktivnější, s nimiž ustanoví občanské sdružení s příznačným názvem Nádraží nedáme!.
Podle vyjádření přípravného výboru je očekávána minimálně padesátka účastníků, kteří již slíbili do nádražní restaurace na ustavující schůzi přijít. Martin Kadrman přitom prohlásil: „Je třeba brzy získat od ministerstva dopravy garanci, že budova nepadne. Není na co čekat.„ Jeho slova pak doplnil profesor Pavel Kovář z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy: „Abychom využili veškerý čas, sobotní ustavující schůze dá základ expertnímu týmu, který bude hledat způsoby, jak dál budovu využít. Měl by být desetičlenný s maximálním počtem erudovaných odborníků z různých profesí. Rádi bychom co nejdřív předložili návrhy k diskusi nejen se zástupci ministerstev a investora, ale i okolních obcí.„
I když bude mít schůze především pracovní ráz, dojde i na trochu kultury. V ústecké „nádražce„ zazpívá rodák z Ústí, písničkář Slávek Janoušek.
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332911/
Developerská skupina Lordship chce v Karlových Varech investovat miliardy korun do revitalizace prostoru Dolního nádraží v centrální části města.
Celá zpráva
Celá zpráva
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332512/
V Bohumíně vypukla válka mezi bezdomovci! Ti místní hájí svou čekárnu na nádraží před nájezdy lidí bez přístřeší z dalekého okolí. Město totiž zařídilo pro své bezdomovce čekárnu na nádraží, aby nechodili po celém vestibulu. Informace, že v Bohumíně mají lidé bez přístřeší takový luxus, se rychle rozšířila po celé zemi a do čekárny se teď stahují i z celého regionu. A to vyvolává rvačky mezi místními a cizími bezdomovci.
Celá zpráva: http://www.rozhlas.cz/_zprava/551705
Celá zpráva: http://www.rozhlas.cz/_zprava/551705
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332499/
Po půlročním sporu ministerstvo kultury rozhodlo o českokrumlovském vlakovém nádraží, neuzná ho jako kulturní památku. Teď už tedy nic nebrání modernizaci stanice, kterou společně naplánovala tamní radnice a železničáři.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/46852-ceskokrumlovske-nadrazi-se-nestane-kulturni-pamatkou/
V Ústí nad Orlicí bojují za památku, v Českém Krumlově proti. (Stejně jako někde chtějí železnici odhlučněnou, jinde naopak.)
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/46852-ceskokrumlovske-nadrazi-se-nestane-kulturni-pamatkou/
V Ústí nad Orlicí bojují za památku, v Českém Krumlově proti. (Stejně jako někde chtějí železnici odhlučněnou, jinde naopak.)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332497/
Budova mladoboleslavského hlavního nádraží se v dohledné době rekonstrukce nedočká. Českým drahám se totiž nepodařilo sehnat investora, který by budovu v rámci projektu Živá nádraží opravil a prázdné prostory využil komerčně.
„Zájemce žádný není, v tuto chvíli hledáme možnosti, jak dále postupovat. V souvislosti s ekonomickou krizí bude asi dost složité peníze najít. Mezi možnostmi je například využití evropských fondů. Určitě to ale nebude v řádech týdnů či měsíců,„ uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Podle něhomůže být jedním z důvodů, proč se soukromého investora nepodařilo sehnat, umístění mladoboleslavského nádraží. Leží totiž na okraji města, poměrně daleko od centra.
Na vzhled nádraží si stěžují někteří občané. „Vlakem jsem nejel již nejméně 30 let. Z tohoto nádraží jsem jezdíval v 50. letech do školy. Nedávno jsem byl na nádraží doprovodit vnučku na vlak a byl jsem překvapen, jak je zanedbané. Téměř nic se tam nezměnilo,„ postěžoval si na internetových stránkách města František Matoušek.
Špatný stav nádraží chce řešit také vedení města.
„Budova hlavního vlakového nádraží není v majetku města Mladá Boleslav, ale Českých drah. Jako vedení města si ale velmi dobře uvědomujeme, že tento objekt není v dobrém stavu a rozhodně není reprezentativní. Chceme jednat s ministerstvem dopravy o možnosti rekonstrukce a investic do tohoto nádraží,„ uvedl mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati.
Radek Joklík z Českých drah před časem řekl, že pokud by se ukázalo, že mladoboleslavské nádraží pro investory vhodné není, musely by ho České dráhy opravit z vlastních prostředků. „Ty jsou ale omezené, nebylo by to tak rychlé a ani v takovém rozsahu. Od války se do nádraží neinvestovalo a není možné, abychom sáhli do pokladny, vytáhli miliardy a opravili všechna nádraží. Proto vznikl projekt Živá nádraží,„ podotkl Radek Joklík.
(Mladá fronta DNES]
„Zájemce žádný není, v tuto chvíli hledáme možnosti, jak dále postupovat. V souvislosti s ekonomickou krizí bude asi dost složité peníze najít. Mezi možnostmi je například využití evropských fondů. Určitě to ale nebude v řádech týdnů či měsíců,„ uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Podle něhomůže být jedním z důvodů, proč se soukromého investora nepodařilo sehnat, umístění mladoboleslavského nádraží. Leží totiž na okraji města, poměrně daleko od centra.
Na vzhled nádraží si stěžují někteří občané. „Vlakem jsem nejel již nejméně 30 let. Z tohoto nádraží jsem jezdíval v 50. letech do školy. Nedávno jsem byl na nádraží doprovodit vnučku na vlak a byl jsem překvapen, jak je zanedbané. Téměř nic se tam nezměnilo,„ postěžoval si na internetových stránkách města František Matoušek.
Špatný stav nádraží chce řešit také vedení města.
„Budova hlavního vlakového nádraží není v majetku města Mladá Boleslav, ale Českých drah. Jako vedení města si ale velmi dobře uvědomujeme, že tento objekt není v dobrém stavu a rozhodně není reprezentativní. Chceme jednat s ministerstvem dopravy o možnosti rekonstrukce a investic do tohoto nádraží,„ uvedl mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati.
Radek Joklík z Českých drah před časem řekl, že pokud by se ukázalo, že mladoboleslavské nádraží pro investory vhodné není, musely by ho České dráhy opravit z vlastních prostředků. „Ty jsou ale omezené, nebylo by to tak rychlé a ani v takovém rozsahu. Od války se do nádraží neinvestovalo a není možné, abychom sáhli do pokladny, vytáhli miliardy a opravili všechna nádraží. Proto vznikl projekt Živá nádraží,„ podotkl Radek Joklík.
(Mladá fronta DNES]
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332255/
Michal FILA, moderátor
--------------------
Lidi, kteří cestují vlakem přes Břeclav, čeká znovu omezení. Za týden totiž začne další etapa rozsáhlé rekonstrukce tohoto dopravního uzlu. Na řadě je výměna pětikolejného železničního mostu přes řeku Dyji těsně u nádraží. Přestavba mostu by měla skončit letos v prosinci. Celý projekt za 2,5 miliardy korun pak v roce 2010.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Dělníky se to na břeclavském nádraží začne opět hemžit 4. března, kdy se naplno spustí chystaná přestavba starého pětikolejného mostu přes řeku Dyji. Vrásky na čele ale kompletní výměna starého mostu za moderní ocelový nepřidá jen stavařům. Přes most totiž z těsně sousedícího nádraží vyjíždějí směrem na jih všechny vlaky.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Protože se bude rekonstrukce provádět částečně po dvou kolejích, čili 2 koleje Rakousko - Mikulov, 2 koleje Rakousko - Bratislava a 1 kolej Bratislava.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Nový most vystřídá zastaralou konstrukci do prosince letošního roku. Ten nový bude bezpečnější a železnice si od něj slibují, že urychlí průjezd vlaků. Dokud nebude stát, lidé musí naopak počítat se zpožděním. Tentokrát se ale nejedná o tak zásadní komplikaci pro cestující, jako tomu bylo při přestavbě samotného břeclavského nádraží, která skončila loni na podzim.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Samozřejmě, že z hlediska postaveného harmonogramu si přejeme a budeme o to usilovat jako investoři, aby docházelo k minimálnímu zpoždění vlaků, nicméně nevyhneme se tomu. V části výluk bude i zavedena náhradní autobusová doprava.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
První výluka proto čeká na cestující na trase Břeclav - Valtice už od 4. do 17. března.
Jiří HORSKÝ, vedoucí dopravního odboru, Kordis JMK
--------------------
Cestující od Valtic, kteří dále přestupují ve směru jak na Brno, tak případně na, na Hodonín, ti musí počítat se zpožděnými autobusy z této náhradní dopravy, ale cestující, kteří jezdí z Břeclav - Brno, případně Břeclav - Hodonín, Břeclav - Přerov, těchto by se tato výluka už neměla dotknout.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Přestavba pětikolejného železničního mostu by měla stát asi 250 milionů korun. Celkově vyjde rekonstrukce břeclavského uzlu, kterou spolufinancují evropské fondy, na 2,5 miliardy. Jeho definitivního dokončení se cestující dočkají už v příštím roce, kdy přijdou na řadu úpravy kolejnic a rychlostní zkoušky.
(ČT 1)
--------------------
Lidi, kteří cestují vlakem přes Břeclav, čeká znovu omezení. Za týden totiž začne další etapa rozsáhlé rekonstrukce tohoto dopravního uzlu. Na řadě je výměna pětikolejného železničního mostu přes řeku Dyji těsně u nádraží. Přestavba mostu by měla skončit letos v prosinci. Celý projekt za 2,5 miliardy korun pak v roce 2010.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Dělníky se to na břeclavském nádraží začne opět hemžit 4. března, kdy se naplno spustí chystaná přestavba starého pětikolejného mostu přes řeku Dyji. Vrásky na čele ale kompletní výměna starého mostu za moderní ocelový nepřidá jen stavařům. Přes most totiž z těsně sousedícího nádraží vyjíždějí směrem na jih všechny vlaky.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Protože se bude rekonstrukce provádět částečně po dvou kolejích, čili 2 koleje Rakousko - Mikulov, 2 koleje Rakousko - Bratislava a 1 kolej Bratislava.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Nový most vystřídá zastaralou konstrukci do prosince letošního roku. Ten nový bude bezpečnější a železnice si od něj slibují, že urychlí průjezd vlaků. Dokud nebude stát, lidé musí naopak počítat se zpožděním. Tentokrát se ale nejedná o tak zásadní komplikaci pro cestující, jako tomu bylo při přestavbě samotného břeclavského nádraží, která skončila loni na podzim.
Karel JANKŮ, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Samozřejmě, že z hlediska postaveného harmonogramu si přejeme a budeme o to usilovat jako investoři, aby docházelo k minimálnímu zpoždění vlaků, nicméně nevyhneme se tomu. V části výluk bude i zavedena náhradní autobusová doprava.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
První výluka proto čeká na cestující na trase Břeclav - Valtice už od 4. do 17. března.
Jiří HORSKÝ, vedoucí dopravního odboru, Kordis JMK
--------------------
Cestující od Valtic, kteří dále přestupují ve směru jak na Brno, tak případně na, na Hodonín, ti musí počítat se zpožděnými autobusy z této náhradní dopravy, ale cestující, kteří jezdí z Břeclav - Brno, případně Břeclav - Hodonín, Břeclav - Přerov, těchto by se tato výluka už neměla dotknout.
Aneta HRONOVÁ, redaktorka
--------------------
Přestavba pětikolejného železničního mostu by měla stát asi 250 milionů korun. Celkově vyjde rekonstrukce břeclavského uzlu, kterou spolufinancují evropské fondy, na 2,5 miliardy. Jeho definitivního dokončení se cestující dočkají už v příštím roce, kdy přijdou na řadu úpravy kolejnic a rychlostní zkoušky.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/332242/
Celá zpráva: http://www.lidovky.cz/devet-nejkrasnejsich-nadrazi-sveta-d6g-/ln_ekonomika.asp?c=A090310_160615_ln_ekonomika_nev