Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
V oblasti služeb pro zákazníky se toho v České Třebové za poslední rok neudělalo zrovna málo. Přepážky byly uspořádány do nového schématu pod značkou ČD centrum a na přepážce komplexního odbavení začala fungovat směnárna.
Obyvatelé České Třebové a okolí si na kvalitní železniční spojení nejen po České republice, ale i do zahraničí nemohou stěžovat. „Našim zákazníkům jsme vyšli v poslední době vstříc, přehledně označili přepážky u osobních pokladen, zprovoznili nový prodejní automat jízdenek a od února na přepážce komplexního odbavení začala fungovat směnárna. Je již druhou v našem obvodu, první je v Pardubicích,„ říká ředitel Krajského centra osobní dopravy Pardubice Michal Štěpán.
„Velice slušné tržby z mezinárodní přepravy a naše další analýzy potvrzují, že v České Třebové je dostatečný potenciál zákazníků, kteří služby směnárny využijí,„ potvrzuje ředitel Štěpán a zmiňuje dobré zkušenosti se směnárnou na hlavním pardubickém nádraží.
Očekávaná poptávka po směnárně je hlavně z řad železničářů, kteří často cestují do zahraničí, cestu si sem však najdou i místní lidé a cestující z okolních měst. Směnárna je samozřejmě také využívána zahraničními cestujícími, kteří tak po příjezdu vlaku mají rychlý přístup k české měně. Ve směnárně je možné vyměnit koruny za eura, dolary, libry a zloté, v létě k nim přibude chorvatská kuna.
„Nezanedbatelnou výhodou pro naši novou službu je i to, že v okolí nádraží žádná směnárna není. A také fakt, že i v době krize měníme peníze bez jakýchkoli poplatků,„ uzavírá ředitel Krajského centra Michal Štěpán.
(Železničář)
Obyvatelé České Třebové a okolí si na kvalitní železniční spojení nejen po České republice, ale i do zahraničí nemohou stěžovat. „Našim zákazníkům jsme vyšli v poslední době vstříc, přehledně označili přepážky u osobních pokladen, zprovoznili nový prodejní automat jízdenek a od února na přepážce komplexního odbavení začala fungovat směnárna. Je již druhou v našem obvodu, první je v Pardubicích,„ říká ředitel Krajského centra osobní dopravy Pardubice Michal Štěpán.
„Velice slušné tržby z mezinárodní přepravy a naše další analýzy potvrzují, že v České Třebové je dostatečný potenciál zákazníků, kteří služby směnárny využijí,„ potvrzuje ředitel Štěpán a zmiňuje dobré zkušenosti se směnárnou na hlavním pardubickém nádraží.
Očekávaná poptávka po směnárně je hlavně z řad železničářů, kteří často cestují do zahraničí, cestu si sem však najdou i místní lidé a cestující z okolních měst. Směnárna je samozřejmě také využívána zahraničními cestujícími, kteří tak po příjezdu vlaku mají rychlý přístup k české měně. Ve směnárně je možné vyměnit koruny za eura, dolary, libry a zloté, v létě k nim přibude chorvatská kuna.
„Nezanedbatelnou výhodou pro naši novou službu je i to, že v okolí nádraží žádná směnárna není. A také fakt, že i v době krize měníme peníze bez jakýchkoli poplatků,„ uzavírá ředitel Krajského centra Michal Štěpán.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/349285/
Cestující na Slovensku dlouhá léta zažívali provizorium v železniční stanici Brezno. Ostatně nejen cestující, ale také drážní zaměstnanci. Toto provizorium bylo ve středoslovenské stanici ukončeno v pátek 13. února. Předání kompletně zrekonstruované výpravní budovy do užívání se samozřejmě neobešlo bez slavnostního ceremoniálu.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/349281/
Bezpečný průchod pod libereckým vlakovým nádražím se v pátek na 1. máje znovu otevře veřejnosti, byť jen částečně.
Celá zpráva
Celá zpráva
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/348433/
Pardubice hledají způsob, jak k sobě přiblížit vlakové a autobusové nádraží a zároveň tomu optimálně přizpůsobit městskou hromadnou dopravu. K tomu radnice potřebuje klíčový dokument - změnu územního plánu, který by měl být hotov ještě letos.
Podle vedení pardubické radnice změny územního plánu nastartují další akce, a proto jej chce prosadit v letošním roce. Autobusové nádraží by se prý jednou mohlo přiblížit k vlakovému nádraží do areálu bývalého lihovaru. O něj se zajímal irský investor, ale sešlo z toho a další se nehlásí, a tak rozsáhlý autobusový terminál, jako je v Hradci Králové, asi v Pardubicích nebude. Podle ředitele firmy BUS Chrudim Jaromíra Paula je autobusové nádraží dostatečně velké. Prostor je využíván z poloviny, na zbylé části parkují autobusy. Ovšem s moderně vybaveným hradeckým nádražím se srovnávat nedá. »Pokud se bude někdy nádraží stěhovat, znamenalo by to náklady možná ve stovkách milionů korun. A to naše společnost nemá,« uvedl Paul, ředitel provozující firmy, která letos žádné investice nechystá.
V Pardubicích společnost na službách (například za průjezd autobusů) utrží asi tři miliony korun, zisk je kolem jednoho milionu. Jak Haló novinám sdělil městský zastupitel za KSČM Jan Jedlička (nestr.), uvedené informace zaznamenal poprvé na pracovním setkání členů zastupitelstva 14. dubna. »Myslím, že jde zatím jen o úvahu. Je sice možné v územním plánu takovou změnu schválit, aby mohla být zahájena příprava pro další jednání s možnými investory, ale domnívám se, že tento bod bude muset být konzultován.
Mít nově vybudovaná stání pro autobusy v areálu lihovaru je krokem zpátky. Vypadalo by to tam asi stejně, jako kdysi v Hradci Králové. Myšlenka nového zjednodušeného autobusového nádraží se mi v tuto chvíli nejeví příliš šťastnou,« řekl Jedlička.
(Haló noviny)
Podle vedení pardubické radnice změny územního plánu nastartují další akce, a proto jej chce prosadit v letošním roce. Autobusové nádraží by se prý jednou mohlo přiblížit k vlakovému nádraží do areálu bývalého lihovaru. O něj se zajímal irský investor, ale sešlo z toho a další se nehlásí, a tak rozsáhlý autobusový terminál, jako je v Hradci Králové, asi v Pardubicích nebude. Podle ředitele firmy BUS Chrudim Jaromíra Paula je autobusové nádraží dostatečně velké. Prostor je využíván z poloviny, na zbylé části parkují autobusy. Ovšem s moderně vybaveným hradeckým nádražím se srovnávat nedá. »Pokud se bude někdy nádraží stěhovat, znamenalo by to náklady možná ve stovkách milionů korun. A to naše společnost nemá,« uvedl Paul, ředitel provozující firmy, která letos žádné investice nechystá.
V Pardubicích společnost na službách (například za průjezd autobusů) utrží asi tři miliony korun, zisk je kolem jednoho milionu. Jak Haló novinám sdělil městský zastupitel za KSČM Jan Jedlička (nestr.), uvedené informace zaznamenal poprvé na pracovním setkání členů zastupitelstva 14. dubna. »Myslím, že jde zatím jen o úvahu. Je sice možné v územním plánu takovou změnu schválit, aby mohla být zahájena příprava pro další jednání s možnými investory, ale domnívám se, že tento bod bude muset být konzultován.
Mít nově vybudovaná stání pro autobusy v areálu lihovaru je krokem zpátky. Vypadalo by to tam asi stejně, jako kdysi v Hradci Králové. Myšlenka nového zjednodušeného autobusového nádraží se mi v tuto chvíli nejeví příliš šťastnou,« řekl Jedlička.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/348133/
Společnost CB Station Development, která loni na podzim získala smlouvu na přestavbu nádraží Českých drah v Českých Budějovicích, čeká změna managementu. Firma, za kterou doposud vystupoval jihočeský stavebník a developer Petr Toušek, sice není mezi firmami, na které jejich spoluvlastník Toušek navrhuje vyhlásit insolvenci, přesto je zřejmě projekt za pět miliard korun ohrožen. Petr Toušek, který dluží přibližně miliardu korun České spořitelně a PPF bance a na většinu svých firem podal návrh na vyhlášení insolvenčního řízení. Nyní se z CB Station Development jako fyzická osoba stahuje.
Proto představenstvo společnosti CB Station Development, jehož je Toušek doposud předsedou, svolává na počátek června prostřednictvím inzerce mimořádnou valnou hromadu, jejímž jediným bodem je odvolání a volba nových členů představenstva a dozorčí rady a změna sídla společnosti.
„Společnost CB Station Development je vybraným partnerem pro realizaci rozvoje lokality železničního nádraží s tím, že jde o rozvoj zbytného majetku, tedy nikoliv majetku provozního. Je uzavřená smlouva o projektu a společnost zpracovala zprávu o právních a faktických zatíženích lokality. České dráhy do společnosti majetkově nevstoupily a ani do budoucna to neplánují,„ uvedla na dotaz E15 Radka Pistoriusová z Českých drah.
„Pokud bude omezena schopnost pana Touška jako fyzické osoby podepisovat za společnost, vyžádají si České dráhy u CB Station Development určení oprávněných osob,„ dodala.
Nádraží v Českých Budějovicích
Podle plánů by se stavbou nového nádraží mělo začít v roce 2010. Odhadem za pět miliard korun mají do roku 2014 vzniknout nová nástupiště, další odbavovací hala, parkoviště, hotel a komerční zóny. Starou budovu z roku 1908 mají podle plánů obsadit obchodníci a nástupiště překryje hangár se skleněnou střechou.
(E15)
Proto představenstvo společnosti CB Station Development, jehož je Toušek doposud předsedou, svolává na počátek června prostřednictvím inzerce mimořádnou valnou hromadu, jejímž jediným bodem je odvolání a volba nových členů představenstva a dozorčí rady a změna sídla společnosti.
„Společnost CB Station Development je vybraným partnerem pro realizaci rozvoje lokality železničního nádraží s tím, že jde o rozvoj zbytného majetku, tedy nikoliv majetku provozního. Je uzavřená smlouva o projektu a společnost zpracovala zprávu o právních a faktických zatíženích lokality. České dráhy do společnosti majetkově nevstoupily a ani do budoucna to neplánují,„ uvedla na dotaz E15 Radka Pistoriusová z Českých drah.
„Pokud bude omezena schopnost pana Touška jako fyzické osoby podepisovat za společnost, vyžádají si České dráhy u CB Station Development určení oprávněných osob,„ dodala.
Nádraží v Českých Budějovicích
Podle plánů by se stavbou nového nádraží mělo začít v roce 2010. Odhadem za pět miliard korun mají do roku 2014 vzniknout nová nástupiště, další odbavovací hala, parkoviště, hotel a komerční zóny. Starou budovu z roku 1908 mají podle plánů obsadit obchodníci a nástupiště překryje hangár se skleněnou střechou.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/348132/
Rychlé občerstvení, kavárna, galerie, služebna městské policie, trafika, butik, knihkupectví, prostory pro neziskové organizace poskytující veřejné služby, opravna obuvi, cestovní kancelář, kadeřnictví, to jsou varianty, pro které mohou hlasovat Ústečané na webu města. V prostoru hlavního nádraží Českých drah vznikne nová terasa s výhledem na Labe a s bezbariérovým přístupem na most Dr. Edvarda Beneše. Magistrát města proto uspořádal na svých webových stránkách www.usti-nad-labem.cz anketu, o jaké služby by měli lidé na terase zájem.
(Ústecký deník)
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/347890/
Na břeclavském vlakovém nádraží je týdny mimo provoz výtah na třetí nástupiště. Doplácí na to invalidé a maminky s kočárky.
Zdeněk Kuběna z Podivína je invalida. Když před měsícem zjistil, že se v Břeclavi nedostane zbrusu novým výtahem k vlaku na třetí nástupiště, pořádně se rozčílil. Ještě víc ho dopálilo, když výtah nikdo v dalších týdnech nespravil. Stěžoval si proto u přednosty. Plakal však na špatném hrobě. Ovýtahy, coby dokončené stavby na opraveném nádraží, se totiž stará někdo jiný. A ten slibuje, že problém brzy vyřeší.
„Nemůžu na nohy a těch pár schodů lezu asi sedm minut. Výtah nejezdí už čtvrtý týden a všichni na to kašlou. Invalidům a maminkám s kočárky to velmi komplikuje život, když musejí chodit pěšky po schodech,„ stěžuje si Kuběna.
Před třemi týdny přišel nefungující výtah vyčíst železničářům do kanceláře. Přijal ho přednosta stanice. Přestože i jeho problém rozčiluje, bohužel mu nezbylo, než jen krčit rameny se slovy, že s tím nic nenadělá. Porouchaný výtah totiž náleží dle zavedených pravidel někomu jinému. „Upozorňujeme na to zhotovitele stavby. Víc udělat nemůžeme,„ poukázal přednosta břeclavské železniční stanice Rudolf Tuček. „Vím, že třeba pro maminky je často dost problematické vynést kočárek po schodech,„ uvědomuje si.
„Výtah nefunguje od dvacátého března. Nastal totiž technický problém v podobě průsaku spodní vody. Proto byl z bezpečnostních důvodů provoz výtahu přerušen, dokud nedojde k nápravě,„ vysvětlil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
A kdy se tedy invalidům a maminkám s kočárky uleví? „Příští týden bychom měli tuhle situace vyřešit a výtah bude znovu fungovat,„ slíbil Halla.
Nejde ovšem o jediný nedostatek na břeclavském vlakovém nádraží. Pracovníci Českých drah bohužel čelí další neoprávněné kritice třeba kvůli často přeplněným a nevyneseným odpadkovým košům. „Veškeré činnosti jsou dorozdělované podle nové dělby práce, která funguje od prvního května loňského roku. Odpadkové koše už také nemáme na starosti,„ podotkl přednosta.
(Břeclavský deník)
Zdeněk Kuběna z Podivína je invalida. Když před měsícem zjistil, že se v Břeclavi nedostane zbrusu novým výtahem k vlaku na třetí nástupiště, pořádně se rozčílil. Ještě víc ho dopálilo, když výtah nikdo v dalších týdnech nespravil. Stěžoval si proto u přednosty. Plakal však na špatném hrobě. Ovýtahy, coby dokončené stavby na opraveném nádraží, se totiž stará někdo jiný. A ten slibuje, že problém brzy vyřeší.
„Nemůžu na nohy a těch pár schodů lezu asi sedm minut. Výtah nejezdí už čtvrtý týden a všichni na to kašlou. Invalidům a maminkám s kočárky to velmi komplikuje život, když musejí chodit pěšky po schodech,„ stěžuje si Kuběna.
Před třemi týdny přišel nefungující výtah vyčíst železničářům do kanceláře. Přijal ho přednosta stanice. Přestože i jeho problém rozčiluje, bohužel mu nezbylo, než jen krčit rameny se slovy, že s tím nic nenadělá. Porouchaný výtah totiž náleží dle zavedených pravidel někomu jinému. „Upozorňujeme na to zhotovitele stavby. Víc udělat nemůžeme,„ poukázal přednosta břeclavské železniční stanice Rudolf Tuček. „Vím, že třeba pro maminky je často dost problematické vynést kočárek po schodech,„ uvědomuje si.
„Výtah nefunguje od dvacátého března. Nastal totiž technický problém v podobě průsaku spodní vody. Proto byl z bezpečnostních důvodů provoz výtahu přerušen, dokud nedojde k nápravě,„ vysvětlil mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
A kdy se tedy invalidům a maminkám s kočárky uleví? „Příští týden bychom měli tuhle situace vyřešit a výtah bude znovu fungovat,„ slíbil Halla.
Nejde ovšem o jediný nedostatek na břeclavském vlakovém nádraží. Pracovníci Českých drah bohužel čelí další neoprávněné kritice třeba kvůli často přeplněným a nevyneseným odpadkovým košům. „Veškeré činnosti jsou dorozdělované podle nové dělby práce, která funguje od prvního května loňského roku. Odpadkové koše už také nemáme na starosti,„ podotkl přednosta.
(Břeclavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/347467/
Nádraží a jeho okolí čeká možná velký přerod. U chystaného národního stadionu, který zde má vzniknout po úspěchu rychlobruslařky Martiny Sáblíkové, by měla pak měla stát zcela nová stanice. Stavěly by zde zřejmě ale jen speciální vlaky vypravené na školní bruslení nebo mezinárodní mítinky. Z ostatních spojů by lidé vystupovali na „starém„ nádraží.
„Jednáme o převodu pozemků na obec,„ uvedl starosta Oseka Jiří Otta. Podle něj území o několika hektarech, jež obklopuje koleje, obec hyzdí. Pomoci by měly i peníze z EU.
Opravu by podle starosty potřebovala především stará nádražní budova. „Některá místa už jsou podepřená a teče do ní,„ uvedl Otta a doufá, že ji České dráhy zařadí do projektu Živá nádraží.
Dráhy s tím zatím ale nepočítají. „U řady nádraží to není možné, protože je na nich malá frekvence dopravy nebo budova nemá kapacitu pro komerční využití prostor,„ vysvětlil mluvčí drah Radek Joklík. Zařazení mezi Živá nádraží by tak bylo možné jen v případě, že by se na jeho oživení podílela i obec.
„Tomu bychom se určitě nebránili, záleží ale, jaký by byl poměr financí,„ reagoval Otta.
Oprava oseckého nádraží a jeho okolí by prospěla obci také v souvislosti s plánovanou rychlobruslařskou halou.
Na stavbu národního stadionu již bylo zahájeno územní řízení, které by mělo skončit v červnu. Tehdy také starosta zveřejní jméno dosud neznámého investora, jehož peníze pocházejí z USA.
(Mladá fronta DNES)
„Jednáme o převodu pozemků na obec,„ uvedl starosta Oseka Jiří Otta. Podle něj území o několika hektarech, jež obklopuje koleje, obec hyzdí. Pomoci by měly i peníze z EU.
Opravu by podle starosty potřebovala především stará nádražní budova. „Některá místa už jsou podepřená a teče do ní,„ uvedl Otta a doufá, že ji České dráhy zařadí do projektu Živá nádraží.
Dráhy s tím zatím ale nepočítají. „U řady nádraží to není možné, protože je na nich malá frekvence dopravy nebo budova nemá kapacitu pro komerční využití prostor,„ vysvětlil mluvčí drah Radek Joklík. Zařazení mezi Živá nádraží by tak bylo možné jen v případě, že by se na jeho oživení podílela i obec.
„Tomu bychom se určitě nebránili, záleží ale, jaký by byl poměr financí,„ reagoval Otta.
Oprava oseckého nádraží a jeho okolí by prospěla obci také v souvislosti s plánovanou rychlobruslařskou halou.
Na stavbu národního stadionu již bylo zahájeno územní řízení, které by mělo skončit v červnu. Tehdy také starosta zveřejní jméno dosud neznámého investora, jehož peníze pocházejí z USA.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/347299/
Modernizace stanice potrvá do června
Zcela novou tvář hodnou cestování ve 21. století bude mít už v létě železniční stanice Kroměříž. Kolejiště a nástupiště v současné době procházejí celkovou a rozsáhlou modernizací. Stavba začala v květnu 2008 a její ukončení je naplánováno na červen letošního roku.
V současné době se instaluje vnitřní zabezpečovací zařízení a pracuje se na kabelových trasách.
(Železničář)
Zcela novou tvář hodnou cestování ve 21. století bude mít už v létě železniční stanice Kroměříž. Kolejiště a nástupiště v současné době procházejí celkovou a rozsáhlou modernizací. Stavba začala v květnu 2008 a její ukončení je naplánováno na červen letošního roku.
V současné době se instaluje vnitřní zabezpečovací zařízení a pracuje se na kabelových trasách.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346919/
Výpravní budova ve stanici Čelákovice projde rekonstrukcí. Ta čeká i část trati 231, která má posloužit odklonům z modernizovaného I. koridoru.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_16opra.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_16opra.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346910/
Před nedávnem jsme se ve Žďárském deníku dočetli, že do dvou let začne rekonstrukce žďárského nádraží. Navíc zde od ledna působí bezpečnostní agentura, která situaci v budově změnila k lepšímu, přesto je zde několik drobných vad na kráse:
1) Bude v současné ekonomické situaci za dva roky dost peněz na nákladnou rekonstrukci nádraží?
2) Jak dlouho bude na nádraží bezpečnostní agentura, která údajně přijde České dráhy (ČD) na sto tisíc měsíčně?
Za posledních třicet let svého sportovního i pracovního působení jsem prošel mnoha nádražími západní Evropy i nádražími takzvaného východního bloku a viděl jsem jeden zásadní rozdíl. V té první části upravené, čisté prostory spíše luxusnějších provozoven, v té druhé hospody IV. kategorie, nepořádek, opilce a časté okrádání cestujících.
Žďárské nádraží je i 20 let po našem přihlášení se spíše k té západní části Evropy opravdovým unikátem. V hale nádraží se neuklízí každý den ani v době podzimních plískanic, či tající sněhové břečky v zimě. Dokonce i v Česku již existují mnohá nádraží, kde v restauraci dostanete jen dvanáctistupňové pivo a to pouze k jídlu. Ve stáncích s občerstvením pak pivo v plechovce a jiný alkohol žádný. Ve Žďáře nad Sázavou je oproti tomu v hale a bezprostředním okolí 6 (slovy šest) navzájem si konkurujících provozoven s občerstvením, kde dostanete točené i lahvové pivo, rozlévaný alkohol či víno v PET láhvi a to vše za pravděpodobně nejnižší ceny v celém Žďáře. Může se někdo divit, že se tam scházejí nejen bezdomovci, ale i dlouhodobě nepracující ze širokého okolí? Že se tam chovají tak, jak je jim vlastní a normálním cestujícím odporné? Někteří tam dokonce tráví celé dny i se svými dětmi předškolního věku.
Možná by se měl někdo s vedení ČD zamyslet, zdali by propad příjmů z nájmů takovýchto provozoven nebyl kompenzován ušetřenými 100tis. za bezpečnostní agenturu a spokojenějšími cestujícími a návštěvníky Žďáru.
(Žďárský deník)
1) Bude v současné ekonomické situaci za dva roky dost peněz na nákladnou rekonstrukci nádraží?
2) Jak dlouho bude na nádraží bezpečnostní agentura, která údajně přijde České dráhy (ČD) na sto tisíc měsíčně?
Za posledních třicet let svého sportovního i pracovního působení jsem prošel mnoha nádražími západní Evropy i nádražími takzvaného východního bloku a viděl jsem jeden zásadní rozdíl. V té první části upravené, čisté prostory spíše luxusnějších provozoven, v té druhé hospody IV. kategorie, nepořádek, opilce a časté okrádání cestujících.
Žďárské nádraží je i 20 let po našem přihlášení se spíše k té západní části Evropy opravdovým unikátem. V hale nádraží se neuklízí každý den ani v době podzimních plískanic, či tající sněhové břečky v zimě. Dokonce i v Česku již existují mnohá nádraží, kde v restauraci dostanete jen dvanáctistupňové pivo a to pouze k jídlu. Ve stáncích s občerstvením pak pivo v plechovce a jiný alkohol žádný. Ve Žďáře nad Sázavou je oproti tomu v hale a bezprostředním okolí 6 (slovy šest) navzájem si konkurujících provozoven s občerstvením, kde dostanete točené i lahvové pivo, rozlévaný alkohol či víno v PET láhvi a to vše za pravděpodobně nejnižší ceny v celém Žďáře. Může se někdo divit, že se tam scházejí nejen bezdomovci, ale i dlouhodobě nepracující ze širokého okolí? Že se tam chovají tak, jak je jim vlastní a normálním cestujícím odporné? Někteří tam dokonce tráví celé dny i se svými dětmi předškolního věku.
Možná by se měl někdo s vedení ČD zamyslet, zdali by propad příjmů z nájmů takovýchto provozoven nebyl kompenzován ušetřenými 100tis. za bezpečnostní agenturu a spokojenějšími cestujícími a návštěvníky Žďáru.
(Žďárský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346488/
Cestující se důstojnějšího prostředí budovy horního nádraží v Karlových Varech hned tak nedočkají.
Nádraží je totiž v daleko horším technickém stavu, než jaká byla původní zjištění, a za takových okolností se společnost Grandi Stazioni do jeho rekonstrukce pouštět nechce. „Rekonstrukce by vyžadovala výrazně vyšší investici a byla by pro každého investora nerentabilní. Grandi Stazioni tudíž připravila dvě varianty řešení obnovy nádraží ve Varech, které by odpovídaly původnímu zadání a rozsahu investice. Nyní se musí České dráhy rozhodnout, jak chtějí postupovat dál,“ řekl Sedmičce Martin Hamšík, mluvčí Grandi Stazioni.
Kdy a zdali vůbec si České dráhy z navrhnutých variant vyberou, není momentálně jasné. „Jednotlivé varianty si vyžádaly příslušné studie zahrnující technické i ekonomické aspekty. V současnosti vedeme jednání o nových podmínkách, za kterých by byla budova rekonstruována tak, aby se jednalo o efektivní řešení, výhodné pro dráhy i Grandi Stazioni,“ oznámil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský s tím, že termín zahájení rekonstrukce bude znám až po ukončení všech jednání. Bude to v roce 2010?
Italové a nádraží v Karlových Varech
Italská společnost Grandi Stazioni vyhrála výběrové řízení na revitalizaci hlavního nádraží v Praze a nádraží v Mariánských Lázních a Karlových Varech v roce 2005. Rekonstrukce pražského „hlaváku“ začala v prosinci 2006, v Mariánských Lázních pak letos v lednu.
(Sedmička)
Nádraží je totiž v daleko horším technickém stavu, než jaká byla původní zjištění, a za takových okolností se společnost Grandi Stazioni do jeho rekonstrukce pouštět nechce. „Rekonstrukce by vyžadovala výrazně vyšší investici a byla by pro každého investora nerentabilní. Grandi Stazioni tudíž připravila dvě varianty řešení obnovy nádraží ve Varech, které by odpovídaly původnímu zadání a rozsahu investice. Nyní se musí České dráhy rozhodnout, jak chtějí postupovat dál,“ řekl Sedmičce Martin Hamšík, mluvčí Grandi Stazioni.
Kdy a zdali vůbec si České dráhy z navrhnutých variant vyberou, není momentálně jasné. „Jednotlivé varianty si vyžádaly příslušné studie zahrnující technické i ekonomické aspekty. V současnosti vedeme jednání o nových podmínkách, za kterých by byla budova rekonstruována tak, aby se jednalo o efektivní řešení, výhodné pro dráhy i Grandi Stazioni,“ oznámil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský s tím, že termín zahájení rekonstrukce bude znám až po ukončení všech jednání. Bude to v roce 2010?
Italové a nádraží v Karlových Varech
Italská společnost Grandi Stazioni vyhrála výběrové řízení na revitalizaci hlavního nádraží v Praze a nádraží v Mariánských Lázních a Karlových Varech v roce 2005. Rekonstrukce pražského „hlaváku“ začala v prosinci 2006, v Mariánských Lázních pak letos v lednu.
(Sedmička)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346483/
Prostějovští radní začali jednat s vedením Českých drah o možnosti odkupu pozemků v okolí místního nádraží. Přestože jsme si nejprve mysleli, že tato jednání mají souvislost s připravovanou rekonstrukcí křižovatky ulic Sladkovského a Olomoucká, není tomu tak. Radnice chce pozemky kvůli tomu, aby mohla opravit a hlavně rozšířit zdejší autobusové zastávky. "Město má už nyní zpracovanou studii celého prostoru před tímto nádražím. Hlavně se jedná o nové rozmístění autobusových zastávek a vybudování zálivů tak, aby autobusy při nabírání cestujících nebyly překážkou pro ostatní vozidla ve Sladkovského ulici. Proto jednáme s Českými drahami o možnosti odkoupení těchto pozemků," vysvětlil Vlastimil Uchytil. Poté ale přiznal, že město má zájem i o pozemky za místním nádražím. "Ty by bylo možné využít například k bytové výstavbě. Zatím tyto pozemky totiž leží ladem," dodal Vlastimil Uchytil. Na tiskové konferenci Rady města padl i dotaz, zda město bude v budoucnu uvažovat i o opravě budovy místního nádraží. To však rázně odmítl místostarosta Miroslav Pišťák. "To rozhodně nebudeme. Budova nádraží je přece majetkem Českých drah a do cizího majetku my přece investovat nemůžeme," uvedl vše na pravou míru místostarosta.
(Prostějovský večerník)
(Prostějovský večerník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346482/
Praha 2 nesouhlasí s plány na dostavbu budov kolem památkově chráněného bývalého nádraží Praha-Vyšehrad. Městské části se nelíbí, že by budova nádraží ztratila svůj solitérní charakter, ani že zde investor nechce postavit byty, uvedl zástupce starostky Václav Vondrášek (ODS). Autor návrhové studie architekt Martin Kotík z ateliéru Omicron-K s výhradami radnice nesouhlasí, vidí v nich pouze zástupné důvody, aby Praha 2 s přestavbou nemusela souhlasit.
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/166797-praha-2-nesouhlasi-s-navrhem-zastavby-u-byvaleho-nadrazi-vysehrad.html
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/166797-praha-2-nesouhlasi-s-navrhem-zastavby-u-byvaleho-nadrazi-vysehrad.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346481/
Podél kolejí bývalého významného železničního uzlu ve Velkém Oseku na Kolínsku je řada zchátralých nevyužívaných budov. Pozemky o několika hektarech, které většinou vlastní České dráhy, jež na jejich údržbu nemají peníze, chce proto obec převzít a vybudovat na nich autobusový terminál, cyklostezku či úschovnu kol.
„Radost z toho moc nemáme, bude to znamenat investiční náklady, ale nemá cenu, abychom stále někomu psali, že nádraží obec hyzdí, a nutili jej do něj investovat,“ uvedl starosta Velkého Oseka Jiří Otta. Nyní proto jedná s Českými drahami, ale i Správou železniční dopravní cesty, jíž rovněž několik pozemků patří.
„Jsem sám zvědavý, co nám navrhnou,“ očekává starosta výsledek schůzky, ke které dojde začátkem příštího týdne. Pozemky by rád pro obec získal bezplatně. To se mu však zřejmě nepodaří, podle Českých drah to totiž není možné.
„Jako akciová společnost, ve které vlastní stoprocentní podíl stát, je ze zákona musíme prodat, nemůžeme je převést,“ vysvětlil mluvčí Českých drah Radek Joklík. Obvykle se prý prodají za cenu běžnou v lokalitě. Vše se ale uvidí až po plánované schůzce.
Na ní bude obec usilovat o přepsání prázdných pozemků, je ale ochotná budovy i na vlastní náklady zbourat. Na projekt bude žádat dotaci z evropských fondů. Nádražím by mohly v budoucnu proudit tisíce lidí, u obce se totiž chystá stavba národního bruslařského stadionu.
(Mladá fronta DNES)
„Radost z toho moc nemáme, bude to znamenat investiční náklady, ale nemá cenu, abychom stále někomu psali, že nádraží obec hyzdí, a nutili jej do něj investovat,“ uvedl starosta Velkého Oseka Jiří Otta. Nyní proto jedná s Českými drahami, ale i Správou železniční dopravní cesty, jíž rovněž několik pozemků patří.
„Jsem sám zvědavý, co nám navrhnou,“ očekává starosta výsledek schůzky, ke které dojde začátkem příštího týdne. Pozemky by rád pro obec získal bezplatně. To se mu však zřejmě nepodaří, podle Českých drah to totiž není možné.
„Jako akciová společnost, ve které vlastní stoprocentní podíl stát, je ze zákona musíme prodat, nemůžeme je převést,“ vysvětlil mluvčí Českých drah Radek Joklík. Obvykle se prý prodají za cenu běžnou v lokalitě. Vše se ale uvidí až po plánované schůzce.
Na ní bude obec usilovat o přepsání prázdných pozemků, je ale ochotná budovy i na vlastní náklady zbourat. Na projekt bude žádat dotaci z evropských fondů. Nádražím by mohly v budoucnu proudit tisíce lidí, u obce se totiž chystá stavba národního bruslařského stadionu.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346479/
Po více než dvacetiletém provozu takzvaného frýdlantského nástupiště v železniční stanici Ostrava hlavní nádraží přistoupila Správa železniční dopravní cesty k opravám. „Je zapotřebí opravit zrezivělé nástupištní přístřešky a také pojízdná schodiště, která už byla za hranicí své životnosti a často musela být kvůli poruchám odstavena. Náklady na částečné opravy už byly vysoké a přestaly se vyplácet,“ vysvětlil Pavel Halla ze Správy železniční dopravní cesty.
Opravy byly zahájeny koncem loňského roku, dokončeny budou letos. „Po dokončení rekonstrukce tak bude opět zajištěn snadný přístup k vlakům i přestup na nástupiště 1. a 2. koridorové tratě. Kompletní rekonstrukce se dočkají i pojízdná schodiště,“ doplnil Halla.
(Moravskoslezský deník)
Opravy byly zahájeny koncem loňského roku, dokončeny budou letos. „Po dokončení rekonstrukce tak bude opět zajištěn snadný přístup k vlakům i přestup na nástupiště 1. a 2. koridorové tratě. Kompletní rekonstrukce se dočkají i pojízdná schodiště,“ doplnil Halla.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346168/
Již několik let se hovoří o vybudování železniční zastávky na trase Ostrava – Kojetín ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zastávka by měla stát nedaleko průmyslové školy a je již dokonce několik let zahrnuta do jízdního řádu. Teprve nyní ale dostává její realizace trochu konkrétnější obrysy. Frenštátští radní totiž na svém nedávném jednání schválili zpracovatele projektové dokumentace pro územní řízení stavby Železniční zastávka Frenštát pod Radhoštěm město. Hodnota projektu má být 195 tisíc korun bez DPH.
(Novojičínský deník)
(Novojičínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/345827/
V Pardubicích hledají způsob, jak k sobě přiblížit vlakové a autobusové nádraží a zároveň tomu optimálně přizpůsobit i městskou hromadnou dopravu. Podle primátorova náměstka Alexandra Krejčíře (ODS) k tomu radnice potřebuje klíčový dokument - změnu územního plánu, který by měl být hotový ještě letos.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/52227-v-pardubicich-mozna-bude-vedle-sebe-vlakove-a-autobusove-nadrazi/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/52227-v-pardubicich-mozna-bude-vedle-sebe-vlakove-a-autobusove-nadrazi/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/345819/
Uplynulo sto padesát let od doby, kdy se v Pardubicích otevřelo nové, ale ve své době už druhé, nádraží
Patnáctého dubna uplynulo sto padesát let od chvíle, kdy tehdejší Rakousko-uherská společnost státní dráhy slavnostně uvedla v Pardubicích do provozu nové, v pořadí již druhé vlakové nádraží.
To první, které sloužilo cestujícím na pravidelné trase Praha - Olomouc od roku 1845, mělo původně čtyři koleje, z toho dvě procházely přímo nádražní halou.
Stálo naproti dnešní pardubické obchodní akademii. Když státní dráhy zahájily zhruba o deset let později výstavbu nové tratě - Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Liberce do Pardubic, navrhli její projektanti zaústit tuto trať do olomoucko- pražské a postavit jí vlastní nádraží.
Tehdejší ministerstvo obchodu se stavbou druhého nádraží souhlasilo, ale pouze pod podmínkou, že odbavení cestujících a jejich přestupy z jedné tratě na druhou budou soustředěny pouze do jednoho místa. Zvětšení původní výpravní budovy společnost státních drah odmítla, naopak doporučila postavit budovu novou.
Karel Ruppert, ústřední ředitel Rakouskouherské společnosti státní dráhy, zadal architektovi Karlu Schumannovi projekt společné výpravní budovy, chtěl, aby se architekt držel vzoru francouzských nádraží, kdy nástupištní haly byly přímo připojeny k výpravní budově.
Podle Schumannových návrhů pak vypracoval inženýr stavební kanceláře Rakousko-uherské státní dráhy Franz Nitsch projekt, který byl schválen v říjnu 1857 a začalo se stavět vedle původního prvního nádraží.
Výsledek nakonec předčil očekávání. Prostřední část společné výpravní budovy byla dvoupatrová a z ní na obě strany vybíhala užší přízemní křídla. K výpravní hale přiléhala ještě jedna - nástupištní a dvě koleje i s nástupišti zastřešovala ocelová konstrukce se zděnými oblouky v průčelích. Sedlová střecha nástupištní haly pak plynule přecházela do střech přízemních křídel.
Koncem devatenáctého století ale nové nádraží přestalo vyhovovat, a to nejenom kapacitně, což dokazuje úryvek ze zápisu jednání obecního zastupitelstva: „... budova již neodpovídá současným požadavkům a není hodna tak významného města jako jsou Pardubice, ba ani výkonu zdejších drah. Restaurace 2. třídy je zcela obyčejný hostinec, restaurace a čekárna 3. třídy jen páchnoucí místnost... Veřejnost musí z větší části pobývat na chodbách nepříjemně páchnoucích a neodpovídajících zdravotním předpisům.„ Projekty na zvětšení čekáren, prodloužení přístavby nebo zvětšení hloubky dvoupatrové části se ale nikdy nerealizovaly, hlavně kvůli nesouhlasu spoluvlastníků budovy- Rakouské severozápadní dráhy a Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Zástupci společností se nakonec dohodli až v roce 1901 a vypracovali stavební plán, který rozdělili do tří etap. S přestavbou ale začal karlínský stavitel Václav Nekvasil až v roce 1905 a předal ji - po dokončení ústředního vytápění - v roce 1908. Takto přestavěné nádraží se zachovalo až do období druhé světové války, konkrétně do 26. srpna 1944. Ten den totiž při náletu na rafinerii olejů a letiště zasáhli američtí letci také nádraží, bomby zničily nástupištní halu a střední část výpravní budovy, kde se nacházely čekárny, kanceláře, byty, vestibul a zavazadlové prostory.
Po válce, začátkem roku 1946, nabídlo město Českým dráhám pozemky, na kterých - v blízkosti druhého nádraží - stával cukrovar. Ten ale úplně shořel během náletu 29. prosince 1944. Po několika neschválených návrzích novostavby nádraží vypsalo Ministerstvo dopravy užší soutěž. V pořadí již třetí pardubické nádraží postavily Dopravní stavby Olomouc, práce zahájily v roce 1949 a 1. května 1958 ve 14 hodin odjel z nové stanice první vlak.
(Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Patnáctého dubna uplynulo sto padesát let od chvíle, kdy tehdejší Rakousko-uherská společnost státní dráhy slavnostně uvedla v Pardubicích do provozu nové, v pořadí již druhé vlakové nádraží.
To první, které sloužilo cestujícím na pravidelné trase Praha - Olomouc od roku 1845, mělo původně čtyři koleje, z toho dvě procházely přímo nádražní halou.
Stálo naproti dnešní pardubické obchodní akademii. Když státní dráhy zahájily zhruba o deset let později výstavbu nové tratě - Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Liberce do Pardubic, navrhli její projektanti zaústit tuto trať do olomoucko- pražské a postavit jí vlastní nádraží.
Tehdejší ministerstvo obchodu se stavbou druhého nádraží souhlasilo, ale pouze pod podmínkou, že odbavení cestujících a jejich přestupy z jedné tratě na druhou budou soustředěny pouze do jednoho místa. Zvětšení původní výpravní budovy společnost státních drah odmítla, naopak doporučila postavit budovu novou.
Karel Ruppert, ústřední ředitel Rakouskouherské společnosti státní dráhy, zadal architektovi Karlu Schumannovi projekt společné výpravní budovy, chtěl, aby se architekt držel vzoru francouzských nádraží, kdy nástupištní haly byly přímo připojeny k výpravní budově.
Podle Schumannových návrhů pak vypracoval inženýr stavební kanceláře Rakousko-uherské státní dráhy Franz Nitsch projekt, který byl schválen v říjnu 1857 a začalo se stavět vedle původního prvního nádraží.
Výsledek nakonec předčil očekávání. Prostřední část společné výpravní budovy byla dvoupatrová a z ní na obě strany vybíhala užší přízemní křídla. K výpravní hale přiléhala ještě jedna - nástupištní a dvě koleje i s nástupišti zastřešovala ocelová konstrukce se zděnými oblouky v průčelích. Sedlová střecha nástupištní haly pak plynule přecházela do střech přízemních křídel.
Koncem devatenáctého století ale nové nádraží přestalo vyhovovat, a to nejenom kapacitně, což dokazuje úryvek ze zápisu jednání obecního zastupitelstva: „... budova již neodpovídá současným požadavkům a není hodna tak významného města jako jsou Pardubice, ba ani výkonu zdejších drah. Restaurace 2. třídy je zcela obyčejný hostinec, restaurace a čekárna 3. třídy jen páchnoucí místnost... Veřejnost musí z větší části pobývat na chodbách nepříjemně páchnoucích a neodpovídajících zdravotním předpisům.„ Projekty na zvětšení čekáren, prodloužení přístavby nebo zvětšení hloubky dvoupatrové části se ale nikdy nerealizovaly, hlavně kvůli nesouhlasu spoluvlastníků budovy- Rakouské severozápadní dráhy a Jihoseveroněmecké spojovací dráhy. Zástupci společností se nakonec dohodli až v roce 1901 a vypracovali stavební plán, který rozdělili do tří etap. S přestavbou ale začal karlínský stavitel Václav Nekvasil až v roce 1905 a předal ji - po dokončení ústředního vytápění - v roce 1908. Takto přestavěné nádraží se zachovalo až do období druhé světové války, konkrétně do 26. srpna 1944. Ten den totiž při náletu na rafinerii olejů a letiště zasáhli američtí letci také nádraží, bomby zničily nástupištní halu a střední část výpravní budovy, kde se nacházely čekárny, kanceláře, byty, vestibul a zavazadlové prostory.
Po válce, začátkem roku 1946, nabídlo město Českým dráhám pozemky, na kterých - v blízkosti druhého nádraží - stával cukrovar. Ten ale úplně shořel během náletu 29. prosince 1944. Po několika neschválených návrzích novostavby nádraží vypsalo Ministerstvo dopravy užší soutěž. V pořadí již třetí pardubické nádraží postavily Dopravní stavby Olomouc, práce zahájily v roce 1949 a 1. května 1958 ve 14 hodin odjel z nové stanice první vlak.
(Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/345539/
Stavu všech prostor pro cestující na nádraží Praha-Holešovice věnuje vedení KCOD Praha i RSM Praha zvýšenou pozornost. Mimo jiné tady vyměnikoncem li nefunkční osvětlovací tělesa, provedli jednorázovou úpravu zeleně, upravili atrium, ve zvýšené míře je prováděn úklid odbavovací haly i nástupišť. Cestující jistě ocení i řadu dalších změn a zlepšení, na první pohled méně viditelných, ale o to významnějších. Jedná se především o důraz na snadnou orientaci zákazníků, ze které plyne snaha o zlepšení práce našich zaměstnanců, především pokladníků a informátorů.
(Železničář)