Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Na nádraží ve Veselí nad Lužnicí vznikne podchod pod kolejemi. Radnice se dohodla se Správou železniční dopravní cesty, že podchod nebude vyúsťovat na prvním nástupišti, jak se původně plánovalo, ale až před nádražní budovou. Ta je několik metrů nad okolním terénem, takže lidé se od vlaků dostanou přímo na parkoviště před nádražím.
Starosta Jaromír Novák k tomu dodal, že stavba podchodu by měla začít v příštím roce: "V současnosti jsme se dohodili se Správou železniční dopravní cesty na spoluúčasti zhruba ve výši 600 tisíc korun. Bude to formou darování pozemků, které jsou potřebné k rozšíření koridoru. Další finance si vyžádají parkoviště a úpravy prostoru před nádražím, ty odhadujeme 2 až 2,5 milionu korun."
(ČRo - cb.cz)
Starosta Jaromír Novák k tomu dodal, že stavba podchodu by měla začít v příštím roce: "V současnosti jsme se dohodili se Správou železniční dopravní cesty na spoluúčasti zhruba ve výši 600 tisíc korun. Bude to formou darování pozemků, které jsou potřebné k rozšíření koridoru. Další finance si vyžádají parkoviště a úpravy prostoru před nádražím, ty odhadujeme 2 až 2,5 milionu korun."
(ČRo - cb.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353204/
Železničná stanioa kedysi a dnes.
Fotené 28.4.2008 a 1.5.2009
Je snáď zbytočné dodávať, že ide o Veľký Krtíš.
Česť jej pamiatke.
Fotené 28.4.2008 a 1.5.2009
Je snáď zbytočné dodávať, že ide o Veľký Krtíš.
Česť jej pamiatke.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353159/
K bezbariérové cestě k nástupištím olomouckého hlavního nádraží ukazuje jen jedna směrovka ve vestibulu
Na hlavním nádraží v Olomouci je sice vybudovaný podchod a výtahy za několik milionů, ale nevedou k nim žádné směrovky, které by vozíčkářům pomohly lépe se zde orientovat. Na cestu pro handicapované upozorňuje pouze jedna cedule ve vestibulu.
„Pro nás místní už je to známé, ale obecně na nádraží chybějí šipky k výtahu, i třeba pro staré lidi či matky s kočárky,„ řekl Milan Langer z občanského hnutí Spolek Trend vozíčkářů. Také na nástupištích označená cesta k výtahu chybí. Vozíčkář ale také člověk s omezenou pohyblivostí tak často musí požádat o pomoc personál nádraží. „Například nedávno opatřili nástupiště šipkami k výtahům na pražském hlavním nádraží. Jedna dobrá zpráva však zazněla z radnice. Přislíbilinámvybudovat v rámci rekonstrukce přednádražního prostoru nájezdovou rampu přímo do hlavního vestibulu, což by bylo výborné,„ řekl dále Langer.
Prozatím je rampa jen u vedlejšího vchodu na nádraží přímo naproti nástupní zastávce tramvají směrem do města. Tam ale chybí senzorové otevírání dveří, takže vozíčkář i zde musí využít pomoci druhé osoby.
V době přestavby je navíc pohyb po rozkopaném prostoru přednádraží obtížný pro zdravého člověka, natož pro handicapovaného. „Když jsem doprovázela svou invalidní kamarádku z Prahy, čekal nás v Olomouci na nádraží šok. Chtěla jsem využít taxi, abychom se dostaly domů, ale nevěděla jsem, jak se k nim dostat. Nestály na obvyklém místě. Přejít přes staveniště přednádraží k vozům, kam mě navedla dispečerka, bylo pro nás nemyslitelné,„ stěžuje si Eva Ptáčková z Olomouce.
„V každém případě se slečna mohla obrátit na zaměstnance ČD, který by jí poradil, jak se nejlépe dostat tam, kam potřebují,„ uvedla mluvčí ČD Kateřina Šubová. „Bezbariérová cesta vede od pátého nástupiště k budově krajského úřadu, nebo se dá využít výtahu a podchodu. Nevidíme problém, doplnit ještě další značení, pokud dosavadní nedostačuje, „ doplnila Šubová.
(Olomoucký deník)
Na hlavním nádraží v Olomouci je sice vybudovaný podchod a výtahy za několik milionů, ale nevedou k nim žádné směrovky, které by vozíčkářům pomohly lépe se zde orientovat. Na cestu pro handicapované upozorňuje pouze jedna cedule ve vestibulu.
„Pro nás místní už je to známé, ale obecně na nádraží chybějí šipky k výtahu, i třeba pro staré lidi či matky s kočárky,„ řekl Milan Langer z občanského hnutí Spolek Trend vozíčkářů. Také na nástupištích označená cesta k výtahu chybí. Vozíčkář ale také člověk s omezenou pohyblivostí tak často musí požádat o pomoc personál nádraží. „Například nedávno opatřili nástupiště šipkami k výtahům na pražském hlavním nádraží. Jedna dobrá zpráva však zazněla z radnice. Přislíbilinámvybudovat v rámci rekonstrukce přednádražního prostoru nájezdovou rampu přímo do hlavního vestibulu, což by bylo výborné,„ řekl dále Langer.
Prozatím je rampa jen u vedlejšího vchodu na nádraží přímo naproti nástupní zastávce tramvají směrem do města. Tam ale chybí senzorové otevírání dveří, takže vozíčkář i zde musí využít pomoci druhé osoby.
V době přestavby je navíc pohyb po rozkopaném prostoru přednádraží obtížný pro zdravého člověka, natož pro handicapovaného. „Když jsem doprovázela svou invalidní kamarádku z Prahy, čekal nás v Olomouci na nádraží šok. Chtěla jsem využít taxi, abychom se dostaly domů, ale nevěděla jsem, jak se k nim dostat. Nestály na obvyklém místě. Přejít přes staveniště přednádraží k vozům, kam mě navedla dispečerka, bylo pro nás nemyslitelné,„ stěžuje si Eva Ptáčková z Olomouce.
„V každém případě se slečna mohla obrátit na zaměstnance ČD, který by jí poradil, jak se nejlépe dostat tam, kam potřebují,„ uvedla mluvčí ČD Kateřina Šubová. „Bezbariérová cesta vede od pátého nástupiště k budově krajského úřadu, nebo se dá využít výtahu a podchodu. Nevidíme problém, doplnit ještě další značení, pokud dosavadní nedostačuje, „ doplnila Šubová.
(Olomoucký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352958/
Přeměna zpustlého železničního nádraží v Karlových Varech nabrala další zpoždění. Soutěž na oživení horního nádraží vyhrála v roce 2003 italská firma Grandi Stazioni. Její mluvčí Martin Hamšík přitom opakuje už druhý rok, že začátek prací závisí na rozhodnutí Českých drah, kterým nádraží patří.
„Připravili jsme dvě varianty architektonického řešení. Čekáme, ke kterému se dráhy přikloní,„ řekl Hamšík. Stejně zdůvodňoval několikaletý skluz v zahájení přestavby loni v září. Tehdy ale nikdo netušil, že situaci zkomplikuje celosvětová krize.
„Krize je další problém, který nikdo před rokem neočekával. Nyní řešíme model, který by byl ekonomicky únosný a přesto splnil potřeby,„ uvedl Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah. Revitalizace je podle něj při současném stavu nádraží nemyslitelná. Po zjištění skutečného stavu budov se totiž ukázalo, že Grandi Stazioni by musela investovat do nádraží mnohem více peněz, než se předpokládalo, a tyto náklady by se investorovi nevrátily.
Grandi Stazioni zvítězila také ve výběrovém řízení na opravu nádraží v Mariánských Lázních. Práce na revitalizaci začaly předloni v říjnu. „Jede se tam naplno a oprava nádraží bude kompletně hotová ke konci roku,„ slíbil Martin Hamšík.
(Mladá fronta DNES)
„Připravili jsme dvě varianty architektonického řešení. Čekáme, ke kterému se dráhy přikloní,„ řekl Hamšík. Stejně zdůvodňoval několikaletý skluz v zahájení přestavby loni v září. Tehdy ale nikdo netušil, že situaci zkomplikuje celosvětová krize.
„Krize je další problém, který nikdo před rokem neočekával. Nyní řešíme model, který by byl ekonomicky únosný a přesto splnil potřeby,„ uvedl Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah. Revitalizace je podle něj při současném stavu nádraží nemyslitelná. Po zjištění skutečného stavu budov se totiž ukázalo, že Grandi Stazioni by musela investovat do nádraží mnohem více peněz, než se předpokládalo, a tyto náklady by se investorovi nevrátily.
Grandi Stazioni zvítězila také ve výběrovém řízení na opravu nádraží v Mariánských Lázních. Práce na revitalizaci začaly předloni v říjnu. „Jede se tam naplno a oprava nádraží bude kompletně hotová ke konci roku,„ slíbil Martin Hamšík.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352956/
Investice za 35 milionů korun bude z velké části pokryta získanou finanční dotací
Staré autobusové nádraží je již několik týdnů rozkopané. Začala zde totiž výstavba moderního autobusovo – vlakového nádraží. Stavba přijde na necelých 35 milionů korun.
Začátkem dubna byla plocha předána dodavatelům z firmy A+K s.r.o. Trutnov. Nyní prostor zabrali vodohospodáři, kteří provádějí nutnou výměnu kanalizací. Samotný terminál by měl začít sloužit cestujícím nejdéle příští rok v létě. Autobusy teď zastavují na provizorních nouzových zastávkách.
Do krkonošského městečka vozí vlaky i autobusy zvláště v zimním období tisíce turistů a lyžařů, kteří odtud směřují do horských středisek. Dosud měli k dispozici jen pár přístřešků a zchátralou budovu svobodského vlakového nádraží. „Komfort cestujících se jednoznačně vylepší. V zastřešené ocelové hale lidé najdou sociální zázemí, lepší informace i možnost občerstvení,„ uvedl starosta Milan Oravec. Dopravní terminál bude sloužit cestujícím vlakovou i železniční dopravou a své místo zde najdou také provozovatelé skibusů.
Městu se na akci podařilo získat dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod ve výši téměř 32 milionů korun. Z rozpočtu bude samo akci financovat částkou zhruba 2,6 milionu korun. „Zpracování žádosti na projekt jsme nezadali firmě, ale připravili sami, čímž se část prostředků ušetřila,„ dodal Oravec.
(Krkonošský deník)
Staré autobusové nádraží je již několik týdnů rozkopané. Začala zde totiž výstavba moderního autobusovo – vlakového nádraží. Stavba přijde na necelých 35 milionů korun.
Začátkem dubna byla plocha předána dodavatelům z firmy A+K s.r.o. Trutnov. Nyní prostor zabrali vodohospodáři, kteří provádějí nutnou výměnu kanalizací. Samotný terminál by měl začít sloužit cestujícím nejdéle příští rok v létě. Autobusy teď zastavují na provizorních nouzových zastávkách.
Do krkonošského městečka vozí vlaky i autobusy zvláště v zimním období tisíce turistů a lyžařů, kteří odtud směřují do horských středisek. Dosud měli k dispozici jen pár přístřešků a zchátralou budovu svobodského vlakového nádraží. „Komfort cestujících se jednoznačně vylepší. V zastřešené ocelové hale lidé najdou sociální zázemí, lepší informace i možnost občerstvení,„ uvedl starosta Milan Oravec. Dopravní terminál bude sloužit cestujícím vlakovou i železniční dopravou a své místo zde najdou také provozovatelé skibusů.
Městu se na akci podařilo získat dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod ve výši téměř 32 milionů korun. Z rozpočtu bude samo akci financovat částkou zhruba 2,6 milionu korun. „Zpracování žádosti na projekt jsme nezadali firmě, ale připravili sami, čímž se část prostředků ušetřila,„ dodal Oravec.
(Krkonošský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352955/
Téměř dva roky poté, co budova vlakového nádraží v Rumburku dostala novou fasádu se vrátili znovu vrtáili stavebníci a zahájili druhou etapu rekonstrukce této historické budovy. Tentokrát prochází proměnou její vnitřní část, zejména odbavovací prostory pro cestující a přilehlé služební prostory, jako jsou například pokladny. Díky rekonstrukci zde byly vytvořeny dvě nové místnosti, které budou nabídnuty ke komerčnímu využití. Významnou součástí rekonstrukce je i obnova sociálního zařízení. WC bude nově řešeno jako bezbariérové a vybavené tzv. euroklíčem, aby bylo dostupné vozíčkářům a bylo omezeno jeho poškození vandaly. Vstupní dveře haly by měly být repasovány a stavebních úprav se dočká i schodiště před nádražní budovou. Informační tabule o odjezdech a příjezdech vlaků a hodiny by měly být nahrazeny novými a moderními. Rekonstrukce nádražní haly v Rumburku si vyžádá částku přibližně šest a půl milionu korun.
(Děčínský deník)
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352954/
Pokus o návrat do historie bohužel nevyšel
Na základě požadavku městské části Praha 2 byla zpracována studie ověřující možnost situování železniční zastávky na Výtoni. Po projednání studie se zástupci městské části Praha 2, Útvaru rozvoje města Prahy a zástupci orgánů památkové ochrany bylo rozhodnuto o dopracování přípravné dokumentace bez železniční zastávky v blízkosti Ostrčilova náměstí. Důvodem k negativnímu stanovisku je stávající památková ochrana.
(Železničář)
Na základě požadavku městské části Praha 2 byla zpracována studie ověřující možnost situování železniční zastávky na Výtoni. Po projednání studie se zástupci městské části Praha 2, Útvaru rozvoje města Prahy a zástupci orgánů památkové ochrany bylo rozhodnuto o dopracování přípravné dokumentace bez železniční zastávky v blízkosti Ostrčilova náměstí. Důvodem k negativnímu stanovisku je stávající památková ochrana.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352631/
Zastávka Bílek na trati 238 Pardubice – Havlíčkův Brod doznala zásadní změny. Od poloviny dubna slouží cestujícím v nové, stylizované podobě.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_19bile.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_19bile.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352614/
Péče o cestující na některých velkých nádražích není dobrá. Chápu například, že se rekonstruuje pražské hlavní nádraží, ale myslím, že místo jedné prodejny v hale by tam mohly být obyčejné lavice, aby bylo kam si sednout. Takhle stojí lidé v létě i v zimě v nevytopeném vestibulu u tabule a čekají, až se jim na tabuli ukáže nástupiště, na které bude vlak přistaven. Stalo se mi, že jsem tam čekal ještě pět minut před odjezdem a pak staří, mladí pospíchali až na sedmé nástupiště na vlak na Turnov.
Jaroslav Gebel
(Železničář)
Jaroslav Gebel
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352610/
Od platnosti nového grafikonu bude v Trutnově – Volanově zastavovat denně dvanáct osobních vlaků
Nová vlaková zastávka ve Volanově bude předána do užívání Českým drahám již dnes.
Zkušební provoz pak bude zahájen se změnou grafikonu 14. června. Od tohoto data zastaví v přepravních špičkách ve stanici šest osobních vlaků ve směru Trutnov – Hostinné a šest ve směru opačném. „Do konce roku vytvoříme analýzu o využití zastávky a pak rozhodne kraj o případném dalším rozšíření spojů, které by tam mohly zastavovat,„ vysvětlil Michal Ondráško z Uzlové železniční stanice Trutnov. Původně měla volanovská zastávka sloužit zaměstnancům firem, které tam vybudovaly výrobní haly. S iniciativou přišly samy a slíbily, že se budou podílet na nákladech. „Z toho však po teroristických útocích v USA, které pozastavily investice, sešlo. Úmyslu vybudovat zastávku se nevzdalo město Trutnov. Myšlenku jsme oprášili a stanice je na světě. České dráhy se na nákladech nepodílejí,„ dodal Milan Ondráško.
Čtyři miliony korun plynuly do stavby stanice ze Správy železniční a dopravní cesty a jeden milion korun investovalo do zastávky Město Trutnov.
(Krkonošský deník)
Nová vlaková zastávka ve Volanově bude předána do užívání Českým drahám již dnes.
Zkušební provoz pak bude zahájen se změnou grafikonu 14. června. Od tohoto data zastaví v přepravních špičkách ve stanici šest osobních vlaků ve směru Trutnov – Hostinné a šest ve směru opačném. „Do konce roku vytvoříme analýzu o využití zastávky a pak rozhodne kraj o případném dalším rozšíření spojů, které by tam mohly zastavovat,„ vysvětlil Michal Ondráško z Uzlové železniční stanice Trutnov. Původně měla volanovská zastávka sloužit zaměstnancům firem, které tam vybudovaly výrobní haly. S iniciativou přišly samy a slíbily, že se budou podílet na nákladech. „Z toho však po teroristických útocích v USA, které pozastavily investice, sešlo. Úmyslu vybudovat zastávku se nevzdalo město Trutnov. Myšlenku jsme oprášili a stanice je na světě. České dráhy se na nákladech nepodílejí,„ dodal Milan Ondráško.
Čtyři miliony korun plynuly do stavby stanice ze Správy železniční a dopravní cesty a jeden milion korun investovalo do zastávky Město Trutnov.
(Krkonošský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/352090/
Autobus plný turistů krouží německým Lipskem a desítky zvědavých očí sledují pamětihodnosti, na které ukazuje průvodce. Po prohlídce architektonicky zajímavých okrajových čtvrtí se cizinci začínají divit. Přes celé historické centrum tohoto saského města se táhne nápadné modré potrubí. Mnoho návštěvníků se domnívá, že jde o nový druh moderního umění. Die blauen Rohren, jak potrubí říkají domorodci, má ale ryze praktické využití.
Za všechno může stavba železničního tunelu. Ten bude mít za úkol spojit lipské Hlavní nádraží s Bavorským nádražím, které se nachází na jižním okraji města. Místní hlavní nádraží je totiž největším neprůjezdným nádražím ve střední Evropě. To znamená, že vlaky tudy nemohou projíždět, ale musí do nádraží vjet a zase z něj „vycouvat„. City-Tunnel, jak se stavba jmenuje, umožní průjezd vlaků pod městem. A právě při ražení podzemních tratí se na povrchu objevilo modré potrubí.
Systém zvláštního potrubí stavaři do centra města postavili, aby jím mohli odvádět spodní vodu, na kterou při ražení tunelu narazí. Denně tak kilometry modrých trubek protečou tisíce litrů spodní vody, která je pak zpátky odváděna do místní řeky. Při případné havárii má tato voda v potrubí vytvořit potřebný protitlak v tunelu. Po dokončení prací by měly trubky z města zmizet.
Stavba století, jak zde lidé City-Tunnel přezdívají, má přijít na pět set sedmdesát milionů euro, tedy asi na patnáct miliard korun. Podle posledních zpráv je ale jasné, že tento rozpočet stačit nebude. Původně měl být tunel dokončen již letos, otevření celé trasy se ale plánuje teprve na rok 2012. Kdy tedy doopravdy modré roury z města zmizí, není zatím jisté.
Lipský City-Tunnel se bude skládat ze dvou podzemních tratí v hloubce dvaadvaceti metrů. Každý tunel bude v nejširším místě osm metrů široký. Pod městem tak vznikne soustava tunelů o délce pětašedesáti metrů. CityTunnel bude začínat u Hlavního nádraží, povede středem Lipska, kde v hloubce dvaceti metrů vzniknou dvě podzemní nádraží, a vyústí do Bavorského nádraží.
Stavba City-Tunnelu, přes mediální snahu místní radnice, nebyla přijata pouze s nadšením. Někteří kritici poukazují na věčné soupeření Lipska s nedalekým hlavním městem Saska Drážďany. Prý jde radnici jen o to, aby Lipsko mělo podzemní dráhu, která Drážďanům chybí.
(Nový život - zpravodajský týdeník)
Za všechno může stavba železničního tunelu. Ten bude mít za úkol spojit lipské Hlavní nádraží s Bavorským nádražím, které se nachází na jižním okraji města. Místní hlavní nádraží je totiž největším neprůjezdným nádražím ve střední Evropě. To znamená, že vlaky tudy nemohou projíždět, ale musí do nádraží vjet a zase z něj „vycouvat„. City-Tunnel, jak se stavba jmenuje, umožní průjezd vlaků pod městem. A právě při ražení podzemních tratí se na povrchu objevilo modré potrubí.
Systém zvláštního potrubí stavaři do centra města postavili, aby jím mohli odvádět spodní vodu, na kterou při ražení tunelu narazí. Denně tak kilometry modrých trubek protečou tisíce litrů spodní vody, která je pak zpátky odváděna do místní řeky. Při případné havárii má tato voda v potrubí vytvořit potřebný protitlak v tunelu. Po dokončení prací by měly trubky z města zmizet.
Stavba století, jak zde lidé City-Tunnel přezdívají, má přijít na pět set sedmdesát milionů euro, tedy asi na patnáct miliard korun. Podle posledních zpráv je ale jasné, že tento rozpočet stačit nebude. Původně měl být tunel dokončen již letos, otevření celé trasy se ale plánuje teprve na rok 2012. Kdy tedy doopravdy modré roury z města zmizí, není zatím jisté.
Lipský City-Tunnel se bude skládat ze dvou podzemních tratí v hloubce dvaadvaceti metrů. Každý tunel bude v nejširším místě osm metrů široký. Pod městem tak vznikne soustava tunelů o délce pětašedesáti metrů. CityTunnel bude začínat u Hlavního nádraží, povede středem Lipska, kde v hloubce dvaceti metrů vzniknou dvě podzemní nádraží, a vyústí do Bavorského nádraží.
Stavba City-Tunnelu, přes mediální snahu místní radnice, nebyla přijata pouze s nadšením. Někteří kritici poukazují na věčné soupeření Lipska s nedalekým hlavním městem Saska Drážďany. Prý jde radnici jen o to, aby Lipsko mělo podzemní dráhu, která Drážďanům chybí.
(Nový život - zpravodajský týdeník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/351787/
Více než 120 let stará budova železniční zastávky v Čeladné ustoupí novému objektu. Kvůli zlepšení funkčnosti čeladenského nádraží bude během tohoto a příštího roku postavena zcela nová budova umožňující bezbariérový přístup jak do samotné nádražní budovy, tak na nástupiště.
„Půjde o zásadní změnu. Především z důvodu zajištění budoucího, bezbariérového přístupu pro cestující s tělesným postižením a s ohledem na umístění zastávky v podhorském prostředí jsme se rozhodli pro zbourání dosluhující budovy a její nahrazení stavbou zcela novou,„ řekl starosta Čeladné Pavol Lukša.
Kromě nového nádraží plánují na Čeladné i výstavbu stezky, která by zlepšila spojení nádraží s centrem obce.
(Mladá fronta DNES)
„Půjde o zásadní změnu. Především z důvodu zajištění budoucího, bezbariérového přístupu pro cestující s tělesným postižením a s ohledem na umístění zastávky v podhorském prostředí jsme se rozhodli pro zbourání dosluhující budovy a její nahrazení stavbou zcela novou,„ řekl starosta Čeladné Pavol Lukša.
Kromě nového nádraží plánují na Čeladné i výstavbu stezky, která by zlepšila spojení nádraží s centrem obce.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/351561/
Novou podobu získá letos budova vlakového nádraží v Holešově.
„Nyní dokončujeme projektovou dokumentaci a řešíme stavební povolení. Začít bychom měli už v srpnu letošního roku,„ potvrdila tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Budova projde kompletní rekonstrukcí, opravena bude střecha, okna, ale také třeba kanalizace.
„Hlavně se však změní odbavovací hala, vzniknou komerční prostory a důstojné sociální zařízení,„ dodala Šubová. Veškeré náklady na tuto akci nesou České dráhy. „Odbavovací hala by však v budoucnu mohla sloužit i pro přilehlé autobusové nádraží,„ naznačil starosta Holešova Zdeněk Janalík. Jestli to tak nakonec bude, záleží především na dohodě obou dopravců. „Každopádně vítáme, že v centru města dojde k tak rozsáhlé opravě budovy a že se zvýší komfort cestování,„ pochválil starosta.
České dráhy budou letos investovat také do kvalitnějšího zabezpečení železničních přejezdů na Kroměřížsku.
„Už nyní pracujeme na dvou přejezdech v Bystřici pod Hostýnem. Ty dosud byly vybaveny jen světelnou a zvukovou signalizací, nově dostanou také závory,„ řekl Ivan Vránský ze Správy železniční dopravní cesty Zlín.
Další tři přejezdy jsou pak ve fázi přípravy projektu.
(Kroměřížský deník)
„Nyní dokončujeme projektovou dokumentaci a řešíme stavební povolení. Začít bychom měli už v srpnu letošního roku,„ potvrdila tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Budova projde kompletní rekonstrukcí, opravena bude střecha, okna, ale také třeba kanalizace.
„Hlavně se však změní odbavovací hala, vzniknou komerční prostory a důstojné sociální zařízení,„ dodala Šubová. Veškeré náklady na tuto akci nesou České dráhy. „Odbavovací hala by však v budoucnu mohla sloužit i pro přilehlé autobusové nádraží,„ naznačil starosta Holešova Zdeněk Janalík. Jestli to tak nakonec bude, záleží především na dohodě obou dopravců. „Každopádně vítáme, že v centru města dojde k tak rozsáhlé opravě budovy a že se zvýší komfort cestování,„ pochválil starosta.
České dráhy budou letos investovat také do kvalitnějšího zabezpečení železničních přejezdů na Kroměřížsku.
„Už nyní pracujeme na dvou přejezdech v Bystřici pod Hostýnem. Ty dosud byly vybaveny jen světelnou a zvukovou signalizací, nově dostanou také závory,„ řekl Ivan Vránský ze Správy železniční dopravní cesty Zlín.
Další tři přejezdy jsou pak ve fázi přípravy projektu.
(Kroměřížský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/351382/
Vyvýšená nástupiště potěší vozíčkáře.
Budova hlavního nádraží zůstane zatím beze změn, České dráhy marně hledají investora.
Od „Hamburku„ směřujete na nádraží. V Šumavské ulici vejdete do prodlouženého podchodu, kde vám informační tabule oznámí, že váš vlak stojí na prvním nástupišti a odjíždí za deset minut. Kdybyste šli dnešní přístupovou cestou od mostů z Mikulášské ulice do haly staniční budovy, tedy starou cestou okolo, měli byste hodně naspěch, abyste spoj stihli.
Po té nové ujdete pár metrů moderním rekonstruovaným prostorem a pak eskalátorem vjedete rovnou na nástupiště (tedy pokud si nemusíte jít k pokladnám v hale zakoupit jízdenku). Máte pořád čas, můžete se porozhlédnout po nástupišti s novou střechou a poněkud futuristickými výstupy z podchodu. Tak by si mohli cestující už v blízké budoucnosti užít cestu k vlaku na hlavním nádraží, pokud vyjdou plány plzeňské stavební správy.
Už bez klekání A pak nastoupíte do vlaku. Nemusíte si ale už téměř klekat na první schod vagonu, který je někdy téměř půl metru nad úrovní nástupiště. To je totiž vyvýšeno na úroveň podlahy, a tvoří tak bezbariérový kontakt s vagonem vlaku.
„Hrana nástupiště bude půl metru od kolejnice. V praxi to znamená, že budou v úrovni podlah přijíždějících vlaků,„ upřesňuje zástupce investora Karel Kala.
Společně s eskalátory a výtahy umístěnými na každém nástupišti to bude znamenat vítězství i pro vozíčkáře. „Když jsem chtěla jet vlakem, musela jsem to drahám hlásit tři dny předem. Pokud jedeme ve skupině, musíme kvůli tomu, aby přistavili plošinu, oznamovat cestu dokonce týden dopředu,„ říká vozíčkářka Eva Fikrlová. Maličkost. Ale viditelná „Stavebně jde vlastně o nepatrnou část. Pro Plzeňany to bude ale hodně viditelné,„ uznává Kala. Stomilionová investice do podchodů a nástupišť se opravdu krčí ve srovnání s několika miliardami korun, se kterými se počítá na přestavbu celého uzlu.
V rámci projektu, který správa připravuje, se tak do budoucnosti počítá také s opravou kolejiště a nástupišš na Jižním předměstí, včetně výstavby nového nástupiště, zbudovaného podél nově umístěné zárubní zdi Borské ulice nebo s výstavbou nové železniční zastávky Skvrňany.
Samotné budovy plzeňského hlavního nádraží, která je v majetku a údržbě Českých drah, se změny zatím nedotknou. Historický objekt z roku 1905 je sice zahrnut do projektu Živá nádraží, větší opravy budovu ale v dohledné době nečekají.
Čtyři roky jednání ČD Reality, které jsou pověřeny projektem, zatím s Plzní aktuálně nepočítají. Nevýhodou je rozsah peněz, potřebný k celkové opravě. "Budova je památkově chráněná. To samozřejmě výrazně ovlivňuje a zvyšuje rozpočet, který si revitalizace budovy nádraží vyžádá. V roce 2007 si České dráhy připravily hrubý propočet, který byl při cenách roku 2007 680 milionů korun, nyní by potřebné prostředky byly o desítky milionů vyšší," vypočítává tisková mluvčí generálního ředitelství Českých drah Radka Pistoriusová.
Jednání s potenciálními finančními partnery vedou České dráhy více než čtyři roky. "Nyní společnost připravuje model partnerství, který by na revitalizaci objektů, jako je budova hlavního nádraží v Plzni, dostal také veřejné prostředky," upřesňuje mluvčí.
Nájem nechceme České dráhy nabízejí investorům nájem, což komplikuje jednání. "Měli jsme o budovu zájem, investovali bychom do ní, nájemní vztah ale nechceme," vysvětluje šéf Intercory Ivo Hlaváček. Právě Intercora přitom získala od Českých drah rozsáhlý pozemek naproti plzeňskému pivovaru, kde postaví obchodní centrum. "Do Vánoc příštího roku obchodní areál otevřeme," slibuje Hlaváček.
České dráhy ale prodej budovy neplánují. Možná i proto se provádějí pouze menší opravy. Na podzim minulého roku vymalovali horní halu, vyčistili stropní okna a uvnitř nainstalovali také zařízení proti holubům. "Přišlo nás to na půl milionu korun," objasňuje Pistoriusová, která také připomíná otevření kavárny Pendl café, obchod s tiskem a drobným občerstvením a rekonstuo
Budova hlavního nádraží zůstane zatím beze změn, České dráhy marně hledají investora.
Od „Hamburku„ směřujete na nádraží. V Šumavské ulici vejdete do prodlouženého podchodu, kde vám informační tabule oznámí, že váš vlak stojí na prvním nástupišti a odjíždí za deset minut. Kdybyste šli dnešní přístupovou cestou od mostů z Mikulášské ulice do haly staniční budovy, tedy starou cestou okolo, měli byste hodně naspěch, abyste spoj stihli.
Po té nové ujdete pár metrů moderním rekonstruovaným prostorem a pak eskalátorem vjedete rovnou na nástupiště (tedy pokud si nemusíte jít k pokladnám v hale zakoupit jízdenku). Máte pořád čas, můžete se porozhlédnout po nástupišti s novou střechou a poněkud futuristickými výstupy z podchodu. Tak by si mohli cestující už v blízké budoucnosti užít cestu k vlaku na hlavním nádraží, pokud vyjdou plány plzeňské stavební správy.
Už bez klekání A pak nastoupíte do vlaku. Nemusíte si ale už téměř klekat na první schod vagonu, který je někdy téměř půl metru nad úrovní nástupiště. To je totiž vyvýšeno na úroveň podlahy, a tvoří tak bezbariérový kontakt s vagonem vlaku.
„Hrana nástupiště bude půl metru od kolejnice. V praxi to znamená, že budou v úrovni podlah přijíždějících vlaků,„ upřesňuje zástupce investora Karel Kala.
Společně s eskalátory a výtahy umístěnými na každém nástupišti to bude znamenat vítězství i pro vozíčkáře. „Když jsem chtěla jet vlakem, musela jsem to drahám hlásit tři dny předem. Pokud jedeme ve skupině, musíme kvůli tomu, aby přistavili plošinu, oznamovat cestu dokonce týden dopředu,„ říká vozíčkářka Eva Fikrlová. Maličkost. Ale viditelná „Stavebně jde vlastně o nepatrnou část. Pro Plzeňany to bude ale hodně viditelné,„ uznává Kala. Stomilionová investice do podchodů a nástupišť se opravdu krčí ve srovnání s několika miliardami korun, se kterými se počítá na přestavbu celého uzlu.
V rámci projektu, který správa připravuje, se tak do budoucnosti počítá také s opravou kolejiště a nástupišš na Jižním předměstí, včetně výstavby nového nástupiště, zbudovaného podél nově umístěné zárubní zdi Borské ulice nebo s výstavbou nové železniční zastávky Skvrňany.
Samotné budovy plzeňského hlavního nádraží, která je v majetku a údržbě Českých drah, se změny zatím nedotknou. Historický objekt z roku 1905 je sice zahrnut do projektu Živá nádraží, větší opravy budovu ale v dohledné době nečekají.
Čtyři roky jednání ČD Reality, které jsou pověřeny projektem, zatím s Plzní aktuálně nepočítají. Nevýhodou je rozsah peněz, potřebný k celkové opravě. "Budova je památkově chráněná. To samozřejmě výrazně ovlivňuje a zvyšuje rozpočet, který si revitalizace budovy nádraží vyžádá. V roce 2007 si České dráhy připravily hrubý propočet, který byl při cenách roku 2007 680 milionů korun, nyní by potřebné prostředky byly o desítky milionů vyšší," vypočítává tisková mluvčí generálního ředitelství Českých drah Radka Pistoriusová.
Jednání s potenciálními finančními partnery vedou České dráhy více než čtyři roky. "Nyní společnost připravuje model partnerství, který by na revitalizaci objektů, jako je budova hlavního nádraží v Plzni, dostal také veřejné prostředky," upřesňuje mluvčí.
Nájem nechceme České dráhy nabízejí investorům nájem, což komplikuje jednání. "Měli jsme o budovu zájem, investovali bychom do ní, nájemní vztah ale nechceme," vysvětluje šéf Intercory Ivo Hlaváček. Právě Intercora přitom získala od Českých drah rozsáhlý pozemek naproti plzeňskému pivovaru, kde postaví obchodní centrum. "Do Vánoc příštího roku obchodní areál otevřeme," slibuje Hlaváček.
České dráhy ale prodej budovy neplánují. Možná i proto se provádějí pouze menší opravy. Na podzim minulého roku vymalovali horní halu, vyčistili stropní okna a uvnitř nainstalovali také zařízení proti holubům. "Přišlo nás to na půl milionu korun," objasňuje Pistoriusová, která také připomíná otevření kavárny Pendl café, obchod s tiskem a drobným občerstvením a rekonstuo
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/350961/
Zabezpečovací zařízení upraveno
Byly zahájeny práce na rekonstrukci výpravní budovy v Plané u Mariánských Lázní, dále probíhá výstavba technologické budovy v Plané u Mariánských Lázní a provádí se demolice nevyhovujících pozemních objektů. Pokračují práce na kabelovodu, výstavbě ostrovního nástupiště a zahájeny byly výkopové práce na podchodu pro cestující.
Byl snesen železniční svršek na vyloučených kolejích, provádí se odtěžování a odvodnění železničního spodku a úpravy pláně spodku.
Pokračuje také dobetonování zbývajících základů a podpěr trakčního vedení.
Byla provedena úprava stávajícího zabezpečovacího zařízení pro uvolnění staveniště a zajištění drážní dopravy na nevyloučených kolejích.
(Železničář)
Byly zahájeny práce na rekonstrukci výpravní budovy v Plané u Mariánských Lázní, dále probíhá výstavba technologické budovy v Plané u Mariánských Lázní a provádí se demolice nevyhovujících pozemních objektů. Pokračují práce na kabelovodu, výstavbě ostrovního nástupiště a zahájeny byly výkopové práce na podchodu pro cestující.
Byl snesen železniční svršek na vyloučených kolejích, provádí se odtěžování a odvodnění železničního spodku a úpravy pláně spodku.
Pokračuje také dobetonování zbývajících základů a podpěr trakčního vedení.
Byla provedena úprava stávajícího zabezpečovacího zařízení pro uvolnění staveniště a zajištění drážní dopravy na nevyloučených kolejích.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/350437/
Na nádraží v České Třebové začala loni na jaře Správa železniční dopravní cesty s výstavbou výtahů pro imobilní cestující. První zájemci je mohli vyzkoušet již letos v dubnu. Vzhledem k tomu, že českotřebovským nádražím projde denně velké množství lidí, je o využití výtahů velký zájem.
„Výtahy byly postaveny nové, využit byl však původní, takzvaný nákladní tunel, který sloužil pro návoz zavazadel a balíků k vlakům. Tunel byl zrekonstruován a vybaven informačním panelem, aby se cestující mohli orientovat při přestupu mezi nástupišti,„ říká ředitel Krajského centra osobní dopravy v Pardubicích Michal Štěpán.
Tunelu nyní využívají jak invalidé na vozíčku, tak i starší či méně pohybliví lidé nebo maminky s kočárky. Slouží i zaměstnancům pardubického centra, kteří zajišťují přepravu pošty a zásilek.
(Železničář)
„Výtahy byly postaveny nové, využit byl však původní, takzvaný nákladní tunel, který sloužil pro návoz zavazadel a balíků k vlakům. Tunel byl zrekonstruován a vybaven informačním panelem, aby se cestující mohli orientovat při přestupu mezi nástupišti,„ říká ředitel Krajského centra osobní dopravy v Pardubicích Michal Štěpán.
Tunelu nyní využívají jak invalidé na vozíčku, tak i starší či méně pohybliví lidé nebo maminky s kočárky. Slouží i zaměstnancům pardubického centra, kteří zajišťují přepravu pošty a zásilek.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/350426/
Na místě, kde koleje položili už v roce 1883, se dočkali nové zastávky. Je vybavena tak, aby cestujícím poskytla maximální komfort.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_18zaps.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_18zaps.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/350425/
Jednoduchá zastávka na hranici Chomutova a Jirkova by pomohla nejen jirkovským obyvatelům, ale i řadě lidí z nedalekého sídliště Písečná. Podaří se jí v dohledné době postavit?
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_18chom.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_18chom.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/350414/
Také letos se může veřejnost podílet na anketě o nejkrásnější nádraží České republiky, jehož spolupořadatelem je Mikroregion Konstantinolázeňsko. „Po zásluze touto anketou oceníme personál, který o nádraží a jeho okolí pečuje a dáme příklad dalším. Následně budeme mít v naší zemi samá krásná a udržovaná nádraží,„ tlumočili motto soutěže její vyhlašovatelé.
Veřejnost může do 15. května posílat návrhy nádraží s fotografií a stručným komentářem na e-mailovou adresu: nejkrasnejsinadrazi@cd.cz nebo na poštovní adresu: Asociace EFCZ - Souznění, V pevnosti 159/5b, 128 00 Praha 2 - Vyšehrad.
Termíny: Návrhy nádraží do 15. května, 10 finalistů bude vybráno a zveřejněno do 20. května. Poté bude veřejnost hlasovat pro jednoho z nich do 10. června.
Slavnostní vyhlášení se uskuteční v Senátu ČR 18. června.
Anketu pořádají: Asociace EF CZ - Souznění: PhDr. Pavel Bureš, vedoucí projektu Vlídná nádraží, Drahomíra Kolmanová, ředitelka Asociace, Plzeňská dráha, o.s.: Ing. Marek Plochý, jednatel, Mikroregion Konstantinolázeňsko: Mgr. Jan Soulek, předseda.
(Tachovská jiskra)
Veřejnost může do 15. května posílat návrhy nádraží s fotografií a stručným komentářem na e-mailovou adresu: nejkrasnejsinadrazi@cd.cz nebo na poštovní adresu: Asociace EFCZ - Souznění, V pevnosti 159/5b, 128 00 Praha 2 - Vyšehrad.
Termíny: Návrhy nádraží do 15. května, 10 finalistů bude vybráno a zveřejněno do 20. května. Poté bude veřejnost hlasovat pro jednoho z nich do 10. června.
Slavnostní vyhlášení se uskuteční v Senátu ČR 18. června.
Anketu pořádají: Asociace EF CZ - Souznění: PhDr. Pavel Bureš, vedoucí projektu Vlídná nádraží, Drahomíra Kolmanová, ředitelka Asociace, Plzeňská dráha, o.s.: Ing. Marek Plochý, jednatel, Mikroregion Konstantinolázeňsko: Mgr. Jan Soulek, předseda.
(Tachovská jiskra)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/349714/
Celá zpráva (i o nádražích jiných): http://EKONOM.IHNED.CZ/c1-37102910-ozivajici-nadrazi