Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Luxus v Karlových Varech? Jděte se podívat na horní nádraží! Oprýskané zdi počmárané sprejem, špína a linoucí se zápach - takhle vypadá hlavní vlakové nádraží turisticky oblíbeného města.
Návštěvníci Karlových Varů se těší na vypucovanou kolonádu, fontánky a luxusní podniky. Když ale přijedou vlakem, nemohou uvěřit, že jsou opravdu na správném místě. A že za tou hrůzou, kterou musí po vystoupení z vlaku projít, je čeká to načančané lázeňské město. Hlavní karlovarské nádraží je totiž v dezolátním stavu. „Tady se štítím otevřít dveře. Vypadá to tu opravdu hrozně,„ říká Lilie Švandová (40) z Chebu. Nádraží je majetkem Českých drah. Do pronájmu ho ale dostala italská firma Grandi Stazioni. „Nádraží je součástí projektu Živá nádraží. Italská firma se zavázala revitalizovat budovu, ve které by mohla pronajmout komerční prostory obchodníkům. Stav budovy je ale ve špatném stavu, což Italové nečekali. Jednání proto stále pokračují,„ vysvětluje mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Stav budovy trápí i magistrát. Ta totiž hyzdí jinak hezké lázeňské město. „Horní nádraží není pro Vary dobrou vizitkou. Zvlášť když je součástí hlavního vlakového koridoru,„ uzavírá mluvčí magistrátu Jan Kopál.
(Blesk)
Tak nádraží vypadalo dne 20.12.2008 (foto Já Sám):
Návštěvníci Karlových Varů se těší na vypucovanou kolonádu, fontánky a luxusní podniky. Když ale přijedou vlakem, nemohou uvěřit, že jsou opravdu na správném místě. A že za tou hrůzou, kterou musí po vystoupení z vlaku projít, je čeká to načančané lázeňské město. Hlavní karlovarské nádraží je totiž v dezolátním stavu. „Tady se štítím otevřít dveře. Vypadá to tu opravdu hrozně,„ říká Lilie Švandová (40) z Chebu. Nádraží je majetkem Českých drah. Do pronájmu ho ale dostala italská firma Grandi Stazioni. „Nádraží je součástí projektu Živá nádraží. Italská firma se zavázala revitalizovat budovu, ve které by mohla pronajmout komerční prostory obchodníkům. Stav budovy je ale ve špatném stavu, což Italové nečekali. Jednání proto stále pokračují,„ vysvětluje mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Stav budovy trápí i magistrát. Ta totiž hyzdí jinak hezké lázeňské město. „Horní nádraží není pro Vary dobrou vizitkou. Zvlášť když je součástí hlavního vlakového koridoru,„ uzavírá mluvčí magistrátu Jan Kopál.
(Blesk)
Tak nádraží vypadalo dne 20.12.2008 (foto Já Sám):
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374566/
V Mirovicích si lidé chodí stěžovat na radnici. Starosta Bárta poslal dopis Českým drahám a hejtmanovi
Důchodkyně Věra Hraběová z Čimelic jezdila dříve ráda vlakem. Od té doby, co dráhy zavřely čimelickou čekárnu, cestuje raději autobusem.
„Kolem nádraží jsou všude poházené papíry, koleje jsou zarostlé, asi se o to nikdo nestará,„ řekla Hraběová. Jejímu manželovi Karlu Hrabě se zavřená čekárna také nelíbí. „Trať je tu od roku 1875. Snad všichni lidé z Čimelic si myslí, že uzavření budovy je špatné. Tímhle krokem drah jsme se vrátili snad o tisíc let zpět,„ zlobil se Hrabě.
Čimelický starosta Josef Hrouda se k problému nechtěl vůbec vyjadřovat. „Čekárna je uzavřená asi měsíc. Nebudu nic říkat, v tomhle státě to stejně nemá cenu, nic se nezmění,„ stěžoval si Hrouda.
Čekárny jsou od konce června uzavřeny ve Vráži, v Čimelicích, Čížové a Mirovicích. „Je to součást modernizaci tratí. Ta probíhá v celé republice. Samozřejmě, že to povede i k úsporám,„ sdělila regionální mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
V Mirovicích si lidé chodí stěžovat na radnici a místní starosta Zdeněk Bárta proti zrušení zastávky bojuje. „Poslal jsem dopis Českým drahám, také hejtmanovi. Dráhy odpověděly, že můžeme budovu odkoupit nebo si ji pronajmout. Nevím, kde bychom na to vzali peníze,„ stěžoval si starosta.
„Je to nehorázné, výsměch lidem a obci. Nevím, proč se najednou ruší čekárna, když tu funguje od roku 1875. Dráhy také napsaly, že se sem stahují různí bezdomovci, že tu mládež popíjí alkohol a dělá nepořádek,„ vysvětluje Bárta.
Mirovice ale také přišly s vlastním řešením problému. „Navrhl jsem, ať je určen jeden člověk, který by měl na starost třeba tři nádražní budovy, které by objížděl a uklízel. Bez výsledku. Lidé dál čekají na dešti a v zimě budou čekat i na mrazu,„ zlobí se starosta. „Dráhy investují miliardy do nádraží v Praze a v Budějovicích a na menší stanice peníze nejsou. Takhle můžou regionální tratě rovnou zrušit a nechat jen Praha–České Budějovice,„ pokračuje starosta Bárta.
Uzavřená čekárna je i ve Vráži. V Čížové by čekárna měla být také uzavřená, ale podle informací starosty Romana Čarka zatím není.
„Čekárna zatím funguje, ale vím o tom, že jí ČD chtějí zavřít. Psal jsem drahám dopis, aby svoje rozhodnutí změnily. Prý si můžeme zastávku provozovat dál sami. Na obce se přenášejí další a další úkoly, které nemohou zvládat, protože rozpočet je pořád jen jeden. Staví u nás pomalu všechny rychlíky, na to si stěžovat nemůžeme, ale toto není dobré řešení,„ říká Čarek.
České dráhy zavírají čekárny, protože přecházejí na dálkové řízení dopravy, při němž nepotřebují mít na místě svého zaměstnance. Doprava v obcích na Písecku tak bude ovládána z Březnice. Dráhy si od tohoto systému slibují úspory.
(Písecký deník)
Důchodkyně Věra Hraběová z Čimelic jezdila dříve ráda vlakem. Od té doby, co dráhy zavřely čimelickou čekárnu, cestuje raději autobusem.
„Kolem nádraží jsou všude poházené papíry, koleje jsou zarostlé, asi se o to nikdo nestará,„ řekla Hraběová. Jejímu manželovi Karlu Hrabě se zavřená čekárna také nelíbí. „Trať je tu od roku 1875. Snad všichni lidé z Čimelic si myslí, že uzavření budovy je špatné. Tímhle krokem drah jsme se vrátili snad o tisíc let zpět,„ zlobil se Hrabě.
Čimelický starosta Josef Hrouda se k problému nechtěl vůbec vyjadřovat. „Čekárna je uzavřená asi měsíc. Nebudu nic říkat, v tomhle státě to stejně nemá cenu, nic se nezmění,„ stěžoval si Hrouda.
Čekárny jsou od konce června uzavřeny ve Vráži, v Čimelicích, Čížové a Mirovicích. „Je to součást modernizaci tratí. Ta probíhá v celé republice. Samozřejmě, že to povede i k úsporám,„ sdělila regionální mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
V Mirovicích si lidé chodí stěžovat na radnici a místní starosta Zdeněk Bárta proti zrušení zastávky bojuje. „Poslal jsem dopis Českým drahám, také hejtmanovi. Dráhy odpověděly, že můžeme budovu odkoupit nebo si ji pronajmout. Nevím, kde bychom na to vzali peníze,„ stěžoval si starosta.
„Je to nehorázné, výsměch lidem a obci. Nevím, proč se najednou ruší čekárna, když tu funguje od roku 1875. Dráhy také napsaly, že se sem stahují různí bezdomovci, že tu mládež popíjí alkohol a dělá nepořádek,„ vysvětluje Bárta.
Mirovice ale také přišly s vlastním řešením problému. „Navrhl jsem, ať je určen jeden člověk, který by měl na starost třeba tři nádražní budovy, které by objížděl a uklízel. Bez výsledku. Lidé dál čekají na dešti a v zimě budou čekat i na mrazu,„ zlobí se starosta. „Dráhy investují miliardy do nádraží v Praze a v Budějovicích a na menší stanice peníze nejsou. Takhle můžou regionální tratě rovnou zrušit a nechat jen Praha–České Budějovice,„ pokračuje starosta Bárta.
Uzavřená čekárna je i ve Vráži. V Čížové by čekárna měla být také uzavřená, ale podle informací starosty Romana Čarka zatím není.
„Čekárna zatím funguje, ale vím o tom, že jí ČD chtějí zavřít. Psal jsem drahám dopis, aby svoje rozhodnutí změnily. Prý si můžeme zastávku provozovat dál sami. Na obce se přenášejí další a další úkoly, které nemohou zvládat, protože rozpočet je pořád jen jeden. Staví u nás pomalu všechny rychlíky, na to si stěžovat nemůžeme, ale toto není dobré řešení,„ říká Čarek.
České dráhy zavírají čekárny, protože přecházejí na dálkové řízení dopravy, při němž nepotřebují mít na místě svého zaměstnance. Doprava v obcích na Písecku tak bude ovládána z Březnice. Dráhy si od tohoto systému slibují úspory.
(Písecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374257/
Před třemi roky se plánovala přestavba vlakového nádraží Jihlava-město na hlavní nádraží, kterou by uvítala i řada Jihlavanů. Projekt ovšem usnul. Mohou za to spíš České dráhy (ČD), nebo město Jihlava?
České dráhy v roce 2006 uváděly, že se zpracovávají dokumentace na dva související projekty: na opravu kolejí, nástupišť a stavbu podchodu ve stanici Jihlava-město a na silniční propojení kolem nádraží jako součást vnitřního městského okruhu, a to včetně přeměny tras linek MHD. Investorem prvního projektu měla být Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), druhého pak město.
Argumenty ČD byly: lidé chtějí městské nádraží využívat, tržby ve stanici rostou, ale prostor musí být komornější, je třeba ho zúžit a zkrátit, přičemž nákladní dopravu lze přesunout za hlavní nádraží, kam se beztak přemístila průmyslová výroba. ČD sice význam městské stanice posílily mj. zastavováním všech rychlíků, ale handicapem bylo podle tehdejšího přednosty Miroslava Novotného chybějící napojení na MHD, což byl úkol pro město."Určitě bych byla radši, kdyby to bylo hlavní nádraží se vším zázemím a také kdyby opravili tu ošklivou budovu," říká studentka Petra, která bydlí v centru města a nádraží pravidelně využívá. V zimě k dobrému pocitu cestujících také nepřispívá blízkost nedalekých přístřešků bezdomovců.
Hledá se developer
"Se spoluprací města se počítalo, ale to pak peníze dalo na jižní obchvat města a na různé jiné stavby, a na silniční propojení kolem nádraží už nezbylo," tvrdí jeden ze zaměstnanců stanice. Obchvat stál kolem 300 milionů, náklady na propojení jsou asi 200 milionů korun.
"Komunikace je v územním plánu a má statut veřejně prospěšné stavby - pozemky je možné v krajním případě vyvlastnit. Je na ni vypracovaná dokumentace pro územní řízení. Územní rozhodnutí není zatím vydáno z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů k dotčeným pozemkům (vlastník ČD)," uvedl hlavní architekt města Tomáš Lakomý, podle kterého zatím rozpočet města s touto akcí nepočítá a není ani v zásobníku projektů spolufinancovaných z EU.
Evropské dotace jsou přitom podle ředitele Krajského centra osobní dopravy ČD Miroslava Havla v současné době jednou z možností, jak nádraží opravit. "Jihlava-město bylo sice zařazeno do programu Oživená nádraží, ale nenašel se žádný developer, který by si nádraží pronajal," vysvětluje Havel. Havlíčkův Brod byl přitom v této věci úspěšnější, tamní nádraží má v 30letém nájmu firma AŽD Praha a pokračuje v opravách za 30 milionů korun. Brodská budova je ovšem lépe uzpůsobena pro komerční využití (stánky, obchody) než jihlavská. Havel každopádně zdůrazňuje, že na zvýšení významu nádraží pro město by mělo zásadní vliv přivedení hromadné i individuální dopravy a tím vybudování přestupního terminálu. Ředitel Dopravního podniku města Jihlavy Josef Vilím ovšem tyto úvahy vidí jako nereálné. Už jen dotažení trolejového vedení, které zkracovalo trasu mezi kruhovou křižovatkou u viaduktu a Jiráskovou ulicí, by prý bylo dost drahé - navíc by znamenalo i terénní úpravy a ubourání některých domů poblíž Pražského mostu.
(Jihlavské listy)
České dráhy v roce 2006 uváděly, že se zpracovávají dokumentace na dva související projekty: na opravu kolejí, nástupišť a stavbu podchodu ve stanici Jihlava-město a na silniční propojení kolem nádraží jako součást vnitřního městského okruhu, a to včetně přeměny tras linek MHD. Investorem prvního projektu měla být Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), druhého pak město.
Argumenty ČD byly: lidé chtějí městské nádraží využívat, tržby ve stanici rostou, ale prostor musí být komornější, je třeba ho zúžit a zkrátit, přičemž nákladní dopravu lze přesunout za hlavní nádraží, kam se beztak přemístila průmyslová výroba. ČD sice význam městské stanice posílily mj. zastavováním všech rychlíků, ale handicapem bylo podle tehdejšího přednosty Miroslava Novotného chybějící napojení na MHD, což byl úkol pro město."Určitě bych byla radši, kdyby to bylo hlavní nádraží se vším zázemím a také kdyby opravili tu ošklivou budovu," říká studentka Petra, která bydlí v centru města a nádraží pravidelně využívá. V zimě k dobrému pocitu cestujících také nepřispívá blízkost nedalekých přístřešků bezdomovců.
Hledá se developer
"Se spoluprací města se počítalo, ale to pak peníze dalo na jižní obchvat města a na různé jiné stavby, a na silniční propojení kolem nádraží už nezbylo," tvrdí jeden ze zaměstnanců stanice. Obchvat stál kolem 300 milionů, náklady na propojení jsou asi 200 milionů korun.
"Komunikace je v územním plánu a má statut veřejně prospěšné stavby - pozemky je možné v krajním případě vyvlastnit. Je na ni vypracovaná dokumentace pro územní řízení. Územní rozhodnutí není zatím vydáno z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů k dotčeným pozemkům (vlastník ČD)," uvedl hlavní architekt města Tomáš Lakomý, podle kterého zatím rozpočet města s touto akcí nepočítá a není ani v zásobníku projektů spolufinancovaných z EU.
Evropské dotace jsou přitom podle ředitele Krajského centra osobní dopravy ČD Miroslava Havla v současné době jednou z možností, jak nádraží opravit. "Jihlava-město bylo sice zařazeno do programu Oživená nádraží, ale nenašel se žádný developer, který by si nádraží pronajal," vysvětluje Havel. Havlíčkův Brod byl přitom v této věci úspěšnější, tamní nádraží má v 30letém nájmu firma AŽD Praha a pokračuje v opravách za 30 milionů korun. Brodská budova je ovšem lépe uzpůsobena pro komerční využití (stánky, obchody) než jihlavská. Havel každopádně zdůrazňuje, že na zvýšení významu nádraží pro město by mělo zásadní vliv přivedení hromadné i individuální dopravy a tím vybudování přestupního terminálu. Ředitel Dopravního podniku města Jihlavy Josef Vilím ovšem tyto úvahy vidí jako nereálné. Už jen dotažení trolejového vedení, které zkracovalo trasu mezi kruhovou křižovatkou u viaduktu a Jiráskovou ulicí, by prý bylo dost drahé - navíc by znamenalo i terénní úpravy a ubourání některých domů poblíž Pražského mostu.
(Jihlavské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374254/
Nepoužívaná budova na okraji obce chátrá. Její další využití je zatím ve hvězdách
Rozlehlá nádražní budova z osmdesátých let minulého století v Brumově Bylnici je již od září roku 2005 opuštěná. Stalo se tak kvůli strategii Českých drah (ČD), které postupně snižují počet obsazených zastávek a směřují více k samoobslužnosti pomocí automatů na jízdenky.
„Ve Zlínském kraji je přibližně třicet procent stanic neobsazených. Obecně se dá říci, že uzavírání budov souvisí s racionalizací tratí. Tratě přecházejí na moderní dálkové řízení. Pokladny tak zůstávají jenom tam, kde je větší výměna cestujících,„ sdělila mluvčí ČD Kateřina Šubová.
Ani po čtyřech letech však není jasné, co bude s budovou dál. „Nás mrzí, že to takto dopadlo. Vše je zamčené, a když je nepříznivé počasí nebo zima, člověk si tam ani do čekárny sednout nemůže,„ kroutí hlavou starosta Brumova-Bylnice Zdenek Blanař.
Ani lidem z okolí se stav stanice nezamlouvá. „Je to velká škoda, byla to docela nová budova a teď to jenom chátrá. Navíc už je to úplně opuštěné a rozkradené, zmizely například nádražní hodiny,„ nebere si servítky Hana Poláchová, která bydlí nedaleko. Budovu vlastní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). „Není to problém jen Brumova, takovýchto staveb je v kraji určitě víc než sto. V nejbližší době mám v plánu vyjet na Valašsko a obhlédnout některé zastávky, abychom se mohli rozhodnout, jak budeme postupovat dál,„ prozradil ředitel zlínské pobočky SŽDC Ladislav Kašpar.
Podle něj se většinou volí jednotný postup. „Budeme jednat nejprve s obcemi, zda by to nechtěly odkoupit. Ty však mají většinou své starosti, takže moc o tyto budovy zájem není,„ je si vědom Kašpar.
Cena se prý stanovuje pomocí znaleckého odhadu a je možné požádat třeba i o slevu. „S námi o tom zatím nikdo nejednal, takže nemohu v tuto chvíli říci, jak bychom zareagovali. Obecně teď ale mají obce menší příjmy z daní, takže se každá investice rozvažuje ještě víc než dříve,„ uvedl Blanař.
Vlaková stanice, v jejímž horním patře je i byt, tak zatím stále čeká na své využití. „Třeba by se dal ten byt pronajímat nebo by se tam mohl postavit i druhý a za údržbu by tam mohli bydlet nějací potřební lidé. Každopádně jestli se s tím nezačne rychle něco dělat, bude z toho brzy ruina,„ obává se Poláchová.
(Zlínský deník)
Rozlehlá nádražní budova z osmdesátých let minulého století v Brumově Bylnici je již od září roku 2005 opuštěná. Stalo se tak kvůli strategii Českých drah (ČD), které postupně snižují počet obsazených zastávek a směřují více k samoobslužnosti pomocí automatů na jízdenky.
„Ve Zlínském kraji je přibližně třicet procent stanic neobsazených. Obecně se dá říci, že uzavírání budov souvisí s racionalizací tratí. Tratě přecházejí na moderní dálkové řízení. Pokladny tak zůstávají jenom tam, kde je větší výměna cestujících,„ sdělila mluvčí ČD Kateřina Šubová.
Ani po čtyřech letech však není jasné, co bude s budovou dál. „Nás mrzí, že to takto dopadlo. Vše je zamčené, a když je nepříznivé počasí nebo zima, člověk si tam ani do čekárny sednout nemůže,„ kroutí hlavou starosta Brumova-Bylnice Zdenek Blanař.
Ani lidem z okolí se stav stanice nezamlouvá. „Je to velká škoda, byla to docela nová budova a teď to jenom chátrá. Navíc už je to úplně opuštěné a rozkradené, zmizely například nádražní hodiny,„ nebere si servítky Hana Poláchová, která bydlí nedaleko. Budovu vlastní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). „Není to problém jen Brumova, takovýchto staveb je v kraji určitě víc než sto. V nejbližší době mám v plánu vyjet na Valašsko a obhlédnout některé zastávky, abychom se mohli rozhodnout, jak budeme postupovat dál,„ prozradil ředitel zlínské pobočky SŽDC Ladislav Kašpar.
Podle něj se většinou volí jednotný postup. „Budeme jednat nejprve s obcemi, zda by to nechtěly odkoupit. Ty však mají většinou své starosti, takže moc o tyto budovy zájem není,„ je si vědom Kašpar.
Cena se prý stanovuje pomocí znaleckého odhadu a je možné požádat třeba i o slevu. „S námi o tom zatím nikdo nejednal, takže nemohu v tuto chvíli říci, jak bychom zareagovali. Obecně teď ale mají obce menší příjmy z daní, takže se každá investice rozvažuje ještě víc než dříve,„ uvedl Blanař.
Vlaková stanice, v jejímž horním patře je i byt, tak zatím stále čeká na své využití. „Třeba by se dal ten byt pronajímat nebo by se tam mohl postavit i druhý a za údržbu by tam mohli bydlet nějací potřební lidé. Každopádně jestli se s tím nezačne rychle něco dělat, bude z toho brzy ruina,„ obává se Poláchová.
(Zlínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/373849/
On-line deník TÝDEN.CZ se byl podívat na druhém nejfrekventovanějším nádraží v Praze, které denně odbaví tisíce cestujících.
Hodně ušmudlaná brána do Prahy. Tak lze shrnout dojmy z nádraží Praha-Holešovice, místa, kudy zvláště v letních měsících prochází obrovské množství turistů jedoucích z Prahy směrem do Německa, Rakouska, Maďarska nebo na Slovensko. Právě zde je totiž jediná pražská zastávka mezinárodních rychlíků spojujících východ a západ Evropy. Velkými neduhy stanice jsou špína, nedostatek míst k sezení, špatná informovanost a absence nějaké normální restaurace, shodují se cestující.
Celá zpráva: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/nadrazi-holesovice-cesta-o-dvacet-let-zpet_129537.html
Hodně ušmudlaná brána do Prahy. Tak lze shrnout dojmy z nádraží Praha-Holešovice, místa, kudy zvláště v letních měsících prochází obrovské množství turistů jedoucích z Prahy směrem do Německa, Rakouska, Maďarska nebo na Slovensko. Právě zde je totiž jediná pražská zastávka mezinárodních rychlíků spojujících východ a západ Evropy. Velkými neduhy stanice jsou špína, nedostatek míst k sezení, špatná informovanost a absence nějaké normální restaurace, shodují se cestující.
Celá zpráva: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/nadrazi-holesovice-cesta-o-dvacet-let-zpet_129537.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/373848/
Ještě v červenci dělníci zahájí rozsáhlou rekonstrukci vlakového nádraží v Holešově.
České dráhy, které opravu zajišťují, hodlají stavební práce dokončit do konce letošního roku.
„Stavět se začne v červenci a pokud se nenaskytnou nečekané komplikace, měla by být stavba do konce roku hotová,„ uvedl ředitel Krajského centra osobní dopravy Českých drah Ludvík Urban.
Rozpočet rekonstrukce se pohybuje kolem patnácti až dvaceti milionů korun. Celou částku uhradí České dráhy, kterým holešovská radnice dala vlakové nádraží do pronájmu na dvanáct let.
„Město je pouze spoluúčastníkem, financování i realizace stavby jsou záležitostí Českých drah,„ potvrdil holešovský místostarosta Josef Bartošek.
Podle Urbana je projektová dokumentace k rekonstrukci nádraží už dokončena. Počítá s kompletní opravou nádražní budovy, která získá novou fasádu, projde zateplením a vyměněna budou okna. Modernizovány budou i další prostory pro cestující. Rekonstrukcí projde i sociální zařízení.
Na stanici vznikne nová komerční zóna s obchody „Plánujeme postavit komerční zónu pro odbavení cestujících. Přibudou i nové komerční prostory, kde se budou rovněž nacházet obchody. O jaké půjde, je zatím v jednání. Rozhodneme se dle zájmu cestujících,„ podotkl Urban, který je zároveň holešovským zastupitelem. Kromě stavebních prací na vlakovémnádraží je v plánu i modernizace vedlejšího areálu autobusového nádraží.
Jeho část získala od holešovské radnice do pronájmu firma Krodos, která se radnici zavázala ke zkvalitnění služeb pro cestující a informačního systému.
Vycházet přitom chce ze zkušeností z Bystřice pod Hostýnem, kde už má část nádraží dlouhodobě pronajatou. „Nejsme však schopni investovat milionové částky. Jsme totiž pouhými nájemci,„ upozornil místopředseda představenstva společnosti Krodos Petr Lhotský.
Cestující se však dočkají i řady dílčích zlepšení. „Plánujeme do konce roku vybudovat nové informační tabule. Rýsuje se i možná finanční spolupráce se Zlínským krajem,„ podotkl Lhotský.
(Mladá fronta DNES)
České dráhy, které opravu zajišťují, hodlají stavební práce dokončit do konce letošního roku.
„Stavět se začne v červenci a pokud se nenaskytnou nečekané komplikace, měla by být stavba do konce roku hotová,„ uvedl ředitel Krajského centra osobní dopravy Českých drah Ludvík Urban.
Rozpočet rekonstrukce se pohybuje kolem patnácti až dvaceti milionů korun. Celou částku uhradí České dráhy, kterým holešovská radnice dala vlakové nádraží do pronájmu na dvanáct let.
„Město je pouze spoluúčastníkem, financování i realizace stavby jsou záležitostí Českých drah,„ potvrdil holešovský místostarosta Josef Bartošek.
Podle Urbana je projektová dokumentace k rekonstrukci nádraží už dokončena. Počítá s kompletní opravou nádražní budovy, která získá novou fasádu, projde zateplením a vyměněna budou okna. Modernizovány budou i další prostory pro cestující. Rekonstrukcí projde i sociální zařízení.
Na stanici vznikne nová komerční zóna s obchody „Plánujeme postavit komerční zónu pro odbavení cestujících. Přibudou i nové komerční prostory, kde se budou rovněž nacházet obchody. O jaké půjde, je zatím v jednání. Rozhodneme se dle zájmu cestujících,„ podotkl Urban, který je zároveň holešovským zastupitelem. Kromě stavebních prací na vlakovémnádraží je v plánu i modernizace vedlejšího areálu autobusového nádraží.
Jeho část získala od holešovské radnice do pronájmu firma Krodos, která se radnici zavázala ke zkvalitnění služeb pro cestující a informačního systému.
Vycházet přitom chce ze zkušeností z Bystřice pod Hostýnem, kde už má část nádraží dlouhodobě pronajatou. „Nejsme však schopni investovat milionové částky. Jsme totiž pouhými nájemci,„ upozornil místopředseda představenstva společnosti Krodos Petr Lhotský.
Cestující se však dočkají i řady dílčích zlepšení. „Plánujeme do konce roku vybudovat nové informační tabule. Rýsuje se i možná finanční spolupráce se Zlínským krajem,„ podotkl Lhotský.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/373836/
Tomáš VLACH, redaktor
--------------------
Srdce českých železnic, pražské Hlavní nádraží je zase o krok blíž k západní Evropě. Podobu změnila 4 nástupiště ve starší části, mají eskalátory, výtah i nový informační systém a od prosince, kdy se mění jízdní řád, sem bude jezdit 900 vlaků denně, dvakrát víc než dosud.
Jan KOMÁREK, ředitel, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Poprvé je možno díky novému spojení zejména konstruovat grafikon vlakové dopravy tady v centru Prahy podle potřeb dopravců a ne podle kapacity kolejí.
Tomáš VLACH, redaktor
--------------------
Mění se i staniční budova v novém je zatím polovina. Její majitel, České dráhy, počítají, že rekonstrukce skončí za rok a stará horní část nádraží byl měla být hotová za 3 roky. A takto to vypadá na jiných pražských nádražích, třeba Holešovice, kam jezdí expresy z Vídně, Budapešti nebo Brna.
zahraniční turista
--------------------
Nic moc, vypadá to staře, daleko hůř ve srovnání se Západem.
zahraniční turista
--------------------
Potřebuje to rekonstrukci, to určitě.
český cestující
--------------------
Je to takový jako někde v pralese, že jo.
Tomáš VLACH, redaktor
--------------------
Kromě Holešovic čekají na opravu další pražská nádraží. Smíchov existuje v podobě známé z 50. let, stejně jako Masarykovo nádraží, nebo nástupiště ve Vršovicích. Projekty zatím váznou na změně územních plánů. Pražské zastupitelstvo o nich bude jednat pravděpodobně na podzim.
Martin LANGMAJER, radní pro územní plánování /ODS/
--------------------
Předpokládám, že poté, co se dohodly s Českými drahami městské části a město, tak by měly tyto změny být schváleny.
Petr ŠŤÁHLAVSKÝ, mluvčí, České dráhy
--------------------
Určitě jde řádově o desítky let a náklady, které se budou pohybovat v řádech miliard až desítek miliard korun.
Tomáš VLACH, redaktor
--------------------
Od poloviny prosince tak čeká změna alespoň cestující z ciziny. Všechny mezinárodní vlaky budu už jezdit přes rekonstruované Hlavní nádraží. Tomáš Vlach, Česká televize.
(ČT 1)
--------------------
Srdce českých železnic, pražské Hlavní nádraží je zase o krok blíž k západní Evropě. Podobu změnila 4 nástupiště ve starší části, mají eskalátory, výtah i nový informační systém a od prosince, kdy se mění jízdní řád, sem bude jezdit 900 vlaků denně, dvakrát víc než dosud.
Jan KOMÁREK, ředitel, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Poprvé je možno díky novému spojení zejména konstruovat grafikon vlakové dopravy tady v centru Prahy podle potřeb dopravců a ne podle kapacity kolejí.
Tomáš VLACH, redaktor
--------------------
Mění se i staniční budova v novém je zatím polovina. Její majitel, České dráhy, počítají, že rekonstrukce skončí za rok a stará horní část nádraží byl měla být hotová za 3 roky. A takto to vypadá na jiných pražských nádražích, třeba Holešovice, kam jezdí expresy z Vídně, Budapešti nebo Brna.
zahraniční turista
--------------------
Nic moc, vypadá to staře, daleko hůř ve srovnání se Západem.
zahraniční turista
--------------------
Potřebuje to rekonstrukci, to určitě.
český cestující
--------------------
Je to takový jako někde v pralese, že jo.
Tomáš VLACH, redaktor
--------------------
Kromě Holešovic čekají na opravu další pražská nádraží. Smíchov existuje v podobě známé z 50. let, stejně jako Masarykovo nádraží, nebo nástupiště ve Vršovicích. Projekty zatím váznou na změně územních plánů. Pražské zastupitelstvo o nich bude jednat pravděpodobně na podzim.
Martin LANGMAJER, radní pro územní plánování /ODS/
--------------------
Předpokládám, že poté, co se dohodly s Českými drahami městské části a město, tak by měly tyto změny být schváleny.
Petr ŠŤÁHLAVSKÝ, mluvčí, České dráhy
--------------------
Určitě jde řádově o desítky let a náklady, které se budou pohybovat v řádech miliard až desítek miliard korun.
Tomáš VLACH, redaktor
--------------------
Od poloviny prosince tak čeká změna alespoň cestující z ciziny. Všechny mezinárodní vlaky budu už jezdit přes rekonstruované Hlavní nádraží. Tomáš Vlach, Česká televize.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/373826/
Interiér svitavského nádraží se změnil k lepšímu. Místo oprýskaných laviček tu najdete nová sedadla.
Každého zákazníka ve Svitavách přivítá nejen ochotná obsluha na přepážkách osobních pokladen, ale i nové vybavení. „Počátkem května jsme dokončili úpravu vestibulu stanice,„ říká ředitel pardubického KCOD ČD Michal Štěpán a pokračuje: „Prostory pro cestující bylo třeba nejen vymalovat, ale rozhodli jsme se také nahradit staré oprýskané lavičky moderními drátěnými sedadly se stolkem. Současně jsme nechali zrestaurovat i dřevěné obložení stěn odbavovací haly nádraží.„
Svitavské nádraží, které je frekventovaným tarifním bodem, má nyní k dispozici kultivovanější prostředí. „V rámci akce Bezpečnost a ochrana zdraví při práci došlo také k vymalování prostoru osobních pokladen a obměně nábytku pro pokladní,„ upřesňuje Michal Štěpán.
Zájem o EuroCity
Dvě ze svitavských osobních pokladních Helena Merkudová a Hana Ducháčková potvrzují, že se v tamní pokladně neprodávají jen „obyčejné„ jízdenky na regionální či rychlíkové spoje, ale i na vlaky vyšší kvality.
„Řada našich zákazníků si chodí kupovat nejen jízdenky na vlaky Euro či InterCity, na které nastupují v nedaleké České Třebové, ale i na Pendolina, která sice Svitavami projíždějí, ale zastavují až ve vzdálených Pardubicích nebo Brně. Nicméně i to stojí řadě lidí ve Svitavách za to, že si pořizují jízdenky na spoje SuperCity, na které ale musí dojet běžným vlakem.
Většinou jsou to výletníci nebo ti, kteří směřují do Vídně nebo na pražské mezinárodní letiště. Také díky reklamě KCOD Pardubice se zvýšil zájem o použití návazného autobusového spoje Airport Express, který jezdí mezi pražským hlavním nádražím a letištěm Ruzyně,„ říká Helena Merkudová.
Do práce i na výlet
Kromě toho Hana Ducháčková potvrzuje, že Svitavy jsou výchozím bodem pro značné množství lidí, kteří jezdí za prací nebo studiemi do Brna. „Řada našich stálých zákazníků směřuje pochopitelně do nedaleké České Třebové a pak třeba i do Lanškrouna, kde se nachází velká průmyslová zóna s řadou pracovních příležitostí,„ dodává Hana Ducháčková.
(Železničář)
Každého zákazníka ve Svitavách přivítá nejen ochotná obsluha na přepážkách osobních pokladen, ale i nové vybavení. „Počátkem května jsme dokončili úpravu vestibulu stanice,„ říká ředitel pardubického KCOD ČD Michal Štěpán a pokračuje: „Prostory pro cestující bylo třeba nejen vymalovat, ale rozhodli jsme se také nahradit staré oprýskané lavičky moderními drátěnými sedadly se stolkem. Současně jsme nechali zrestaurovat i dřevěné obložení stěn odbavovací haly nádraží.„
Svitavské nádraží, které je frekventovaným tarifním bodem, má nyní k dispozici kultivovanější prostředí. „V rámci akce Bezpečnost a ochrana zdraví při práci došlo také k vymalování prostoru osobních pokladen a obměně nábytku pro pokladní,„ upřesňuje Michal Štěpán.
Zájem o EuroCity
Dvě ze svitavských osobních pokladních Helena Merkudová a Hana Ducháčková potvrzují, že se v tamní pokladně neprodávají jen „obyčejné„ jízdenky na regionální či rychlíkové spoje, ale i na vlaky vyšší kvality.
„Řada našich zákazníků si chodí kupovat nejen jízdenky na vlaky Euro či InterCity, na které nastupují v nedaleké České Třebové, ale i na Pendolina, která sice Svitavami projíždějí, ale zastavují až ve vzdálených Pardubicích nebo Brně. Nicméně i to stojí řadě lidí ve Svitavách za to, že si pořizují jízdenky na spoje SuperCity, na které ale musí dojet běžným vlakem.
Většinou jsou to výletníci nebo ti, kteří směřují do Vídně nebo na pražské mezinárodní letiště. Také díky reklamě KCOD Pardubice se zvýšil zájem o použití návazného autobusového spoje Airport Express, který jezdí mezi pražským hlavním nádražím a letištěm Ruzyně,„ říká Helena Merkudová.
Do práce i na výlet
Kromě toho Hana Ducháčková potvrzuje, že Svitavy jsou výchozím bodem pro značné množství lidí, kteří jezdí za prací nebo studiemi do Brna. „Řada našich stálých zákazníků směřuje pochopitelně do nedaleké České Třebové a pak třeba i do Lanškrouna, kde se nachází velká průmyslová zóna s řadou pracovních příležitostí,„ dodává Hana Ducháčková.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/373324/
Pivovary Staropramen na modernizovaném pražském hlavním nádraží představily 17. června v pořadí již 28. Potrefenou husu. „Motivem k otevření Potrefené husy na tomto místě byla snaha zkvalitnit gastronomickou nabídku a zvýšit komfort cestujících na jednom z nejdůležitějších dopravních uzlů v ČR,„ uvedl při představení restaurace David Petřík, manažer značkových restaurací Potrefená husa. Hosté mají k dispozici 70 míst k sezení včetně předzahrádky.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/373100/
Bujaré večírky. Sex. Drogy. Odvrácená tvář břeclavského vlakového nádraží.
V Amsterdamu pro ni mají příznačný název OE Čtvrš červených luceren. Místo, kde ženy s podmanivou vizáží lákají muže na jednorázové povyražení. Své zákoutí pro morální poklesky, zdá se, má i Břeclav. Ale zatímco v nizozemském hlavním městě postávají "kněžky lásky" zcela legálně ve výlohách vedlejších uliček, v Břeclavi v tajnosti nabízejí své služby na vlakovém nádraží. Asi desítka odstavených vagonů, které slouží jako hodinové pokoje, dostala i své jméno.
"Nazýváme to jednoduše OE místo neřestí," říká Ivan Novotný, který pracuje jako ostraha u vlakového nádraží. "Holky se tam prodávají hlavně kvůli tomu, aby měly na drogy," tvrdí.
Zároveň upozorňuje, že téměř denně tam pořádají narkomani večírky. "Je to někdy šílené, dějí se tam nepředstavitelné věci. Vstoupit do některého vagonu je až o zdraví," varuje hlídač, jehož služební buňka stojí jen pár desítek metrů od odstavených vozů.
Otřesné je, že k podobným situacím nedochází někde v odlehlé části nádraží. Vagony, které České dráhy kvůli stáří už nepoužívají, stojí sotva dvě minuty chůze od hlavního nástupiště.
Jak vypadají například odpoledne? Všechna vrata rezavějících nákladních vozů jsou otevřená. Vnitřní vybavení napovídá, že obyvatelé si jen na pár hodin někam odskočili. Na zemi matrace, vedle stolek, na něm okoralé pečivo, o kus dál dva seřazené páry bot a poskládané oblečení."To je právě vůz, který je takovým vykřičeným domem. Děje se tam možné i nemožné. Nedělá nám to dobrou reklamu, snad se ty lidi podaří vystrnadit," poznamenal jeden ze zaměstnanců Českých drah, který nechtěl uvést své jméno.
Podle břeclavské policejní mluvčí Kamily Haraštové jezdí na místo denně hlídky. "Už jsme tam zasahovali několikrát. Policisté se snaží to místo monitorovat. Nicméně o prostituci a drogách poznatky nemáme," uvedla mluvčí.
Železničářům nedělají starosti jen obydlené vagony, které jsou určené k likvidaci. Na odstavné koleji jsou totiž i takové, které jsou vhodné pro některé technické muzeum.
Přednosta břeclavské železniční stanice Rudolf Tuček míní, že dráhy takový vůz mohou prodat za desítky tisíc korun. "Pokud by šel do některého muzea, tak samozřejmě zdarma," poznamenal Tuček, který je přesvědčený, že problémy s nechtěnými nájemníky se brzy vyřeší.
"Pracujeme na tom, abychom vagony přemístili. Pozemek, na kterém stojí, je majetkem Správy železniční a dopravní cesty, nikdo by se tam tedy neměl zdržovat," dodal Tuček.
Bezdomovci a narkomani obsadili opuštěné budovy nebo soukromé pozemky v Břeclavi už dříve. Jejich častým útočištěm byl například zámecký mlýn. Loni v dubnu ho někdo zapálil.
"Bezdomovci mlýn vyhledávali. V minulosti jsme tam kvůli požáru zasahovali čtyřikrát," popsal mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.
(Sedmička)
V Amsterdamu pro ni mají příznačný název OE Čtvrš červených luceren. Místo, kde ženy s podmanivou vizáží lákají muže na jednorázové povyražení. Své zákoutí pro morální poklesky, zdá se, má i Břeclav. Ale zatímco v nizozemském hlavním městě postávají "kněžky lásky" zcela legálně ve výlohách vedlejších uliček, v Břeclavi v tajnosti nabízejí své služby na vlakovém nádraží. Asi desítka odstavených vagonů, které slouží jako hodinové pokoje, dostala i své jméno.
"Nazýváme to jednoduše OE místo neřestí," říká Ivan Novotný, který pracuje jako ostraha u vlakového nádraží. "Holky se tam prodávají hlavně kvůli tomu, aby měly na drogy," tvrdí.
Zároveň upozorňuje, že téměř denně tam pořádají narkomani večírky. "Je to někdy šílené, dějí se tam nepředstavitelné věci. Vstoupit do některého vagonu je až o zdraví," varuje hlídač, jehož služební buňka stojí jen pár desítek metrů od odstavených vozů.
Otřesné je, že k podobným situacím nedochází někde v odlehlé části nádraží. Vagony, které České dráhy kvůli stáří už nepoužívají, stojí sotva dvě minuty chůze od hlavního nástupiště.
Jak vypadají například odpoledne? Všechna vrata rezavějících nákladních vozů jsou otevřená. Vnitřní vybavení napovídá, že obyvatelé si jen na pár hodin někam odskočili. Na zemi matrace, vedle stolek, na něm okoralé pečivo, o kus dál dva seřazené páry bot a poskládané oblečení."To je právě vůz, který je takovým vykřičeným domem. Děje se tam možné i nemožné. Nedělá nám to dobrou reklamu, snad se ty lidi podaří vystrnadit," poznamenal jeden ze zaměstnanců Českých drah, který nechtěl uvést své jméno.
Podle břeclavské policejní mluvčí Kamily Haraštové jezdí na místo denně hlídky. "Už jsme tam zasahovali několikrát. Policisté se snaží to místo monitorovat. Nicméně o prostituci a drogách poznatky nemáme," uvedla mluvčí.
Železničářům nedělají starosti jen obydlené vagony, které jsou určené k likvidaci. Na odstavné koleji jsou totiž i takové, které jsou vhodné pro některé technické muzeum.
Přednosta břeclavské železniční stanice Rudolf Tuček míní, že dráhy takový vůz mohou prodat za desítky tisíc korun. "Pokud by šel do některého muzea, tak samozřejmě zdarma," poznamenal Tuček, který je přesvědčený, že problémy s nechtěnými nájemníky se brzy vyřeší.
"Pracujeme na tom, abychom vagony přemístili. Pozemek, na kterém stojí, je majetkem Správy železniční a dopravní cesty, nikdo by se tam tedy neměl zdržovat," dodal Tuček.
Bezdomovci a narkomani obsadili opuštěné budovy nebo soukromé pozemky v Břeclavi už dříve. Jejich častým útočištěm byl například zámecký mlýn. Loni v dubnu ho někdo zapálil.
"Bezdomovci mlýn vyhledávali. V minulosti jsme tam kvůli požáru zasahovali čtyřikrát," popsal mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.
(Sedmička)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372819/
Vlaková zastávka Darkov stále slouží cestujícím. I když její vzhled tomu vůbec neodpovídá.
Těžko říct, kam by se cizinec po vystoupení z vlaku vydal. Ze všech stran obklopuje nádraží v Karviné-Darkově tráva, keře a stromy. Také budovu byste tu hledali marně. O tom, že nejde o omyl a že se cestující opravdu ocitl ve správné stanici, informují jen dvě cedule s nápisem Karviná-Darkov.
Darkovské nádraží už přišlo téměř o vše. Budovu, která tu stála, zbourali. Vlaky tu zastavují čím dál méně a sem tam i nějaký ten kus železa podlehne sběračům kovu. "V minulosti tady řešila městská policie hlavně problémy s bezdomovci. Dnes už nemají kde se uložit. Zůstalo tu jen nástupiště, proto už sem nechodí nebo zde dlouho nezůstávají. Někteří z nich se ale stále zdržují v nedaleké zahrádkářské osadě, kde proti nim musejí strážníci zakročovat. Většinou se jedná jen o drobné spory se "starousedlíky", řekl zástupce ředitele městské policie Václav Ožana.
Minulý měsíc na nádraží v Karviné-Darkově zatkla městská policie čtyři muže, kteří na železniční trati strhávali trolejové vedení. Poškodili vedení v délce 240 metrů a způsobili škodu 150 tisíc korun.
Cestující ale trápí jiný problém. Nadchod, který vede přes koleje, skoro nikdo nevyužívá. Většina raději riskuje a přechází přímo přes koleje. "Na tomto nádraží jsem vystoupila poprvé v životě. Jela jsem do Darkova na pracovní schůzku. Sice jsem si vybrala pro překročení kolejí nadchod, ale můj strach byl stejný, jako bych přecházela koleje," popisuje své pocity Pavla Freiwaldová. Lávka na zastávce opravdu nepůsobí důvěryhodně. I zdravý člověk tu schody musí zdolávat s velkou opatrností.
Vzhůru po rozpadajících se betonových schodech se musíte prodrat keři, které schodištěm prorůstají. „Přestože nadchod nepatří městu, děláme tam zimní údržbu tak, aby byla chůze bezpečná. Na jaře pomocí veřejně prospěšných prací odstraňujeme trávu ze schodů a ořezáváme dřeviny. Také letos se na to chystáme,„ přiblížila situaci mluvčí Karviné Šárka Swiderová.
Opravy se nadchod v Darkově nedočká Větší investice do této zastávky a jejího nejbližšího okolí se očekávat nedají. „Je málo využívaná a trať tu prochází přes poddolované území. I vlaky tu projíždějí pomalejší rychlostí,„ řekl Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty.
Darkovští nesouhlasí a nádraží by opravit chtěli. „Přes školní rok tam nasedají do vlaku místní děti, které jedou do školy. Nádraží vypadá jako zastávka ve vesnici tak se stovkou obyvatel, ne ve městě. Bylo by dobré tu postavit alespoň čekárnu nebo „budku„ na jízdní řády. Ty jsou teď lepicí páskou omotané na sloupu,„ kroutí hlavou Pavel Šuška z Karviné.
Nedaleko nádraží v Darkově se nachází i lázeňský park. Vedení lázní na špatný stav své klienty upozorňuje. „Uvítali bychom její zrušení, uzavření nebo rekonstrukci,„ vyjádřila se Silvia Matúšová z obchodního oddělení Lázní Darkov.
Šestnáct. Tolik vlaků v Darkově denně zastaví. Jejich pasažéři se budou po vystoupení stále divit, kde se to vlastně ocitli.
(Sedmička)
Těžko říct, kam by se cizinec po vystoupení z vlaku vydal. Ze všech stran obklopuje nádraží v Karviné-Darkově tráva, keře a stromy. Také budovu byste tu hledali marně. O tom, že nejde o omyl a že se cestující opravdu ocitl ve správné stanici, informují jen dvě cedule s nápisem Karviná-Darkov.
Darkovské nádraží už přišlo téměř o vše. Budovu, která tu stála, zbourali. Vlaky tu zastavují čím dál méně a sem tam i nějaký ten kus železa podlehne sběračům kovu. "V minulosti tady řešila městská policie hlavně problémy s bezdomovci. Dnes už nemají kde se uložit. Zůstalo tu jen nástupiště, proto už sem nechodí nebo zde dlouho nezůstávají. Někteří z nich se ale stále zdržují v nedaleké zahrádkářské osadě, kde proti nim musejí strážníci zakročovat. Většinou se jedná jen o drobné spory se "starousedlíky", řekl zástupce ředitele městské policie Václav Ožana.
Minulý měsíc na nádraží v Karviné-Darkově zatkla městská policie čtyři muže, kteří na železniční trati strhávali trolejové vedení. Poškodili vedení v délce 240 metrů a způsobili škodu 150 tisíc korun.
Cestující ale trápí jiný problém. Nadchod, který vede přes koleje, skoro nikdo nevyužívá. Většina raději riskuje a přechází přímo přes koleje. "Na tomto nádraží jsem vystoupila poprvé v životě. Jela jsem do Darkova na pracovní schůzku. Sice jsem si vybrala pro překročení kolejí nadchod, ale můj strach byl stejný, jako bych přecházela koleje," popisuje své pocity Pavla Freiwaldová. Lávka na zastávce opravdu nepůsobí důvěryhodně. I zdravý člověk tu schody musí zdolávat s velkou opatrností.
Vzhůru po rozpadajících se betonových schodech se musíte prodrat keři, které schodištěm prorůstají. „Přestože nadchod nepatří městu, děláme tam zimní údržbu tak, aby byla chůze bezpečná. Na jaře pomocí veřejně prospěšných prací odstraňujeme trávu ze schodů a ořezáváme dřeviny. Také letos se na to chystáme,„ přiblížila situaci mluvčí Karviné Šárka Swiderová.
Opravy se nadchod v Darkově nedočká Větší investice do této zastávky a jejího nejbližšího okolí se očekávat nedají. „Je málo využívaná a trať tu prochází přes poddolované území. I vlaky tu projíždějí pomalejší rychlostí,„ řekl Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty.
Darkovští nesouhlasí a nádraží by opravit chtěli. „Přes školní rok tam nasedají do vlaku místní děti, které jedou do školy. Nádraží vypadá jako zastávka ve vesnici tak se stovkou obyvatel, ne ve městě. Bylo by dobré tu postavit alespoň čekárnu nebo „budku„ na jízdní řády. Ty jsou teď lepicí páskou omotané na sloupu,„ kroutí hlavou Pavel Šuška z Karviné.
Nedaleko nádraží v Darkově se nachází i lázeňský park. Vedení lázní na špatný stav své klienty upozorňuje. „Uvítali bychom její zrušení, uzavření nebo rekonstrukci,„ vyjádřila se Silvia Matúšová z obchodního oddělení Lázní Darkov.
Šestnáct. Tolik vlaků v Darkově denně zastaví. Jejich pasažéři se budou po vystoupení stále divit, kde se to vlastně ocitli.
(Sedmička)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372818/
Železniční stanice v Ústí nad Orlicí by mohla získat podobu dle návrhu studentky liberecké architektury Daniely Pápajové.
Zatímco secesní budova železniční zastávky Ústí nad Orlicí město se při rekonstrukci části koridoru dočkala nového a moderního kabátu, hlavní ústecké vlakové nádraží postavené v roce 1874 na důstojnou podobu stále čeká. Rozhovory mezi představiteli sdružení Nádraží nedáme!, investorem koridoru, kterým je Správa železniční a dopravní cesty, a majitelem objektu – Českými drahami – se točí kolem částky, za kterou by SŽDC případně objekt odkoupila a s využitím evropských i státních fondů rekonstruovala.
Budova zůstane nadále výpravní
Přestože ministerstvo kultury již prohlásilo v mnohém unikátní objekt za kulturní památku, České dráhy rozhodnutí napadly, a tak v polovině srpna zasedne rozkladová komise. „Předpokládám ale, že potvrdí rozhodnutí ministra a nádraží se stane kulturní památkou,„ neočekává změnu rozhodnutí Martin Kadrman, jenž stál u zrodu sdružení Nádraží nedáme!, díky němuž výpravní stanice „za pět minut dvanáct„ unikla demolici.
Pokud stoupenci nádraží chtějí dotáhnout své úsilí do konce a dát mu do budoucna parametry 21. století, čeká je nesnadný úkol. Dohodnout odkup zchátralého objektu od jeho majitele. „Jednáme intenzivně, aby SŽDC, se kterou je spolupráce opravdu perfektní, nádraží nejlépe za korunu koupila. Ta se tomu brání v obavách z postihu Národního kontrolního úřadu,„ připomíná Kadrman fakt, že objekt potřebuje do budoucna finanční injekci ve výši přibližně osmdesáti milionů korun. Problémem je, alespoň jak tvrdí Kadrman, také postoj vlastníka. „České dráhy se staví do role obchodní firmy a za budovu stále chtějí necelých patnáct milionů, což je, jako každý šesticiferný návrh, nesmysl,„ říká předseda Nádraží nedáme!. Zároveň ujišťuje, že více jak sto třicet let starý dům bude i dále sloužit coby výpravní stanice. „Že se nová, odhadem za třicet milionů korun, stavět nebude, je již téměř jisté. Vycházíme z vyjádření náměstka Pavla Mathé, který na naší druhé schůzi uvedl, že nová výpravní budova se stavět nemusí, SŽDC ji k ničemu nepotřebuje. Navrhovali ji s vědomím, že se původní zboří,„ prohlašuje předseda Nádraží nedáme! Martin Kadrman.
Projekty se budou dále posuzovat
Jak by mohl v budoucnu vypadat prostor, který výužívají denně stovky obyvatel Ústí na svých cestách? Jednu z možných podob už představilo právě občanské sdružení Nádraží nedáme!, v jehož řadách působí také renomovaný architekt a proděkan liberecké technické univerzity Jiří Suchomel. Pod projektem je velkou měrou podepsána jeho studentka Daniela Pápajová. „Zabývala se detailním vztahem mezi budovou a prostorem před nádražím. Rádi bychom navázali na podchod pod kolejištěm,„ přibližuje architekt Suchomel hlavní tezi, která spočívá ve vybudování příjezdové komunikace k nádraží pod úrovní stávajícího terénu.
Koncepce, kterou chce prosadit SŽDC, se ovšem právě v tomto zásadně liší. Jak technický náměstek Pavel Mathé, tak náměstek pro modernizaci Miroslav Konečný se během dovolené nechtěli k celé věci vyjadřovat. Se záměrem SŽDC se ovšem již stihl seznámit vedoucí expertního týmu sdružení Nádraží nedáme! Jiří Suchomel. A jeho pohled? „Koncepce SŽDC je založena na nové přístupové trase k nádraží, trať se podjíždí u Mendriku. Počítá také s výstavbou nového mostu do Kerhartic. Město by nestál ani korunu,„ komentuje, ale s výhradou:
„Je v tom jasná politická vůle mezi SŽDC a vedením města. Z návrhu ale nadšen nejsem. Jeho součástí by měla být i původní příjezdová trasa. Pokusím se připravit nějaký kompromisní návrh alespoň pro cyklisty a pěší.„
(Orlický deník)
Zatímco secesní budova železniční zastávky Ústí nad Orlicí město se při rekonstrukci části koridoru dočkala nového a moderního kabátu, hlavní ústecké vlakové nádraží postavené v roce 1874 na důstojnou podobu stále čeká. Rozhovory mezi představiteli sdružení Nádraží nedáme!, investorem koridoru, kterým je Správa železniční a dopravní cesty, a majitelem objektu – Českými drahami – se točí kolem částky, za kterou by SŽDC případně objekt odkoupila a s využitím evropských i státních fondů rekonstruovala.
Budova zůstane nadále výpravní
Přestože ministerstvo kultury již prohlásilo v mnohém unikátní objekt za kulturní památku, České dráhy rozhodnutí napadly, a tak v polovině srpna zasedne rozkladová komise. „Předpokládám ale, že potvrdí rozhodnutí ministra a nádraží se stane kulturní památkou,„ neočekává změnu rozhodnutí Martin Kadrman, jenž stál u zrodu sdružení Nádraží nedáme!, díky němuž výpravní stanice „za pět minut dvanáct„ unikla demolici.
Pokud stoupenci nádraží chtějí dotáhnout své úsilí do konce a dát mu do budoucna parametry 21. století, čeká je nesnadný úkol. Dohodnout odkup zchátralého objektu od jeho majitele. „Jednáme intenzivně, aby SŽDC, se kterou je spolupráce opravdu perfektní, nádraží nejlépe za korunu koupila. Ta se tomu brání v obavách z postihu Národního kontrolního úřadu,„ připomíná Kadrman fakt, že objekt potřebuje do budoucna finanční injekci ve výši přibližně osmdesáti milionů korun. Problémem je, alespoň jak tvrdí Kadrman, také postoj vlastníka. „České dráhy se staví do role obchodní firmy a za budovu stále chtějí necelých patnáct milionů, což je, jako každý šesticiferný návrh, nesmysl,„ říká předseda Nádraží nedáme!. Zároveň ujišťuje, že více jak sto třicet let starý dům bude i dále sloužit coby výpravní stanice. „Že se nová, odhadem za třicet milionů korun, stavět nebude, je již téměř jisté. Vycházíme z vyjádření náměstka Pavla Mathé, který na naší druhé schůzi uvedl, že nová výpravní budova se stavět nemusí, SŽDC ji k ničemu nepotřebuje. Navrhovali ji s vědomím, že se původní zboří,„ prohlašuje předseda Nádraží nedáme! Martin Kadrman.
Projekty se budou dále posuzovat
Jak by mohl v budoucnu vypadat prostor, který výužívají denně stovky obyvatel Ústí na svých cestách? Jednu z možných podob už představilo právě občanské sdružení Nádraží nedáme!, v jehož řadách působí také renomovaný architekt a proděkan liberecké technické univerzity Jiří Suchomel. Pod projektem je velkou měrou podepsána jeho studentka Daniela Pápajová. „Zabývala se detailním vztahem mezi budovou a prostorem před nádražím. Rádi bychom navázali na podchod pod kolejištěm,„ přibližuje architekt Suchomel hlavní tezi, která spočívá ve vybudování příjezdové komunikace k nádraží pod úrovní stávajícího terénu.
Koncepce, kterou chce prosadit SŽDC, se ovšem právě v tomto zásadně liší. Jak technický náměstek Pavel Mathé, tak náměstek pro modernizaci Miroslav Konečný se během dovolené nechtěli k celé věci vyjadřovat. Se záměrem SŽDC se ovšem již stihl seznámit vedoucí expertního týmu sdružení Nádraží nedáme! Jiří Suchomel. A jeho pohled? „Koncepce SŽDC je založena na nové přístupové trase k nádraží, trať se podjíždí u Mendriku. Počítá také s výstavbou nového mostu do Kerhartic. Město by nestál ani korunu,„ komentuje, ale s výhradou:
„Je v tom jasná politická vůle mezi SŽDC a vedením města. Z návrhu ale nadšen nejsem. Jeho součástí by měla být i původní příjezdová trasa. Pokusím se připravit nějaký kompromisní návrh alespoň pro cyklisty a pěší.„
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372817/
Objekt zatím cestujícím slouží jen do půl páté odpoledne, což by v zimě bylo nepříjemné
Bystřici pomalu opouštějí stavbaři, kteří měli na starosti práce na železničním koridoru. U konce je nejen kompletní rekonstrukce železničního svršku, ale i stavba přeložky silnice, která vede bystřickou „myší dírou„.
„Zdálo by se, že Bystřičané mohou být spokojeni, ale spokojeni jsou částečně. Práce na železničním svršku, výstavba přeložky silnice a výstavba objektu u výpravní budovy – nádraží, proběhly hladce a kvalitně. Nyní nastává běžný provozní život spojený s dopravou po železnici. A nám vyvstávají problémy,„ řekl starosta Ladislav Olšar. Potíž je v tom, že nádraží s čekárnou je otevřeno pouze od 4.30 do 16.30 hodin, v době, kdy se prodávají v pokladně jízdenky. „Po uzavření budovy si cestující musejí kupovat jízdenky u průvodčího ve vlaku, ale hlavně - pokud čekají na vlak, stojí venku na nástupišti. V létě to může být příjemné, ale v zimě tomu bude naopak. Požádal jsem ředitele regionální správy majetku Českých drah, aby nám pomohl situaci řešit,„ uvedl starosta. Míní, že jednou z cest, jak zpřístupnit objekt čekárny pro veřejnost, je pronájem těchto prostor. „Budeme jednat s ČD o tom, že se budeme starat o WC a čistotu v čekárně, na druhé straně očekáváme, že případné nájemné bude symbolické. Dráhy nebudou muset platit za úklid budovy, což jsme schopni zajistit vlastními silami. Hlavně, že lidé budou moci čekat na vlak kryti proti povětrnostním vlivům a budou mít možnost využít WC,„ konstatoval starosta. Dalším problémem je stav zeleně kolem nádraží. Trávníky, které měly být založeny po dokončení stavebních prací na železnici, jsou podle Olšara ve špatné kvalitě a nikdo je nekosí. „Bylo dohodnuto se zhotovitelem stavby, že provede chemické ošetření trávníků a vyseje nový trávník. To bude součástí převzetí pozemků, které poskytly dráhy zhotovitelské firmě,„ řekl starosta. Připomněl, že i v Bystřici platí, že vzhled nádraží je důležitý, protože u návštěvníků, kteří přijíždějí vlakem, jde o první kontakt s obcí. „Jeli okolí nádraží nevzhledné, znamená to, že i obec je taková. To Bystřice nechce. Proto byla zpracována urbanistická studie revitalizace ploch kolem nádraží, která počítá s vybudováním krásných ploch před nádražím, rozšířením chodníků a vybavením moderním mobiliářem. Obec se bude pokoušet v budoucnu získat pro tento záměr dotaci,„ naznačil Ladislav Olšar. Konstatoval, že prvním pokusem o zlepšení vzhledu nádraží bylo vymalování jedné stěny podchodu k nástupištím. Postarali se o to žáci bystřické základní školy.
(Frýdecko-místecký a třinecký deník)
Bystřici pomalu opouštějí stavbaři, kteří měli na starosti práce na železničním koridoru. U konce je nejen kompletní rekonstrukce železničního svršku, ale i stavba přeložky silnice, která vede bystřickou „myší dírou„.
„Zdálo by se, že Bystřičané mohou být spokojeni, ale spokojeni jsou částečně. Práce na železničním svršku, výstavba přeložky silnice a výstavba objektu u výpravní budovy – nádraží, proběhly hladce a kvalitně. Nyní nastává běžný provozní život spojený s dopravou po železnici. A nám vyvstávají problémy,„ řekl starosta Ladislav Olšar. Potíž je v tom, že nádraží s čekárnou je otevřeno pouze od 4.30 do 16.30 hodin, v době, kdy se prodávají v pokladně jízdenky. „Po uzavření budovy si cestující musejí kupovat jízdenky u průvodčího ve vlaku, ale hlavně - pokud čekají na vlak, stojí venku na nástupišti. V létě to může být příjemné, ale v zimě tomu bude naopak. Požádal jsem ředitele regionální správy majetku Českých drah, aby nám pomohl situaci řešit,„ uvedl starosta. Míní, že jednou z cest, jak zpřístupnit objekt čekárny pro veřejnost, je pronájem těchto prostor. „Budeme jednat s ČD o tom, že se budeme starat o WC a čistotu v čekárně, na druhé straně očekáváme, že případné nájemné bude symbolické. Dráhy nebudou muset platit za úklid budovy, což jsme schopni zajistit vlastními silami. Hlavně, že lidé budou moci čekat na vlak kryti proti povětrnostním vlivům a budou mít možnost využít WC,„ konstatoval starosta. Dalším problémem je stav zeleně kolem nádraží. Trávníky, které měly být založeny po dokončení stavebních prací na železnici, jsou podle Olšara ve špatné kvalitě a nikdo je nekosí. „Bylo dohodnuto se zhotovitelem stavby, že provede chemické ošetření trávníků a vyseje nový trávník. To bude součástí převzetí pozemků, které poskytly dráhy zhotovitelské firmě,„ řekl starosta. Připomněl, že i v Bystřici platí, že vzhled nádraží je důležitý, protože u návštěvníků, kteří přijíždějí vlakem, jde o první kontakt s obcí. „Jeli okolí nádraží nevzhledné, znamená to, že i obec je taková. To Bystřice nechce. Proto byla zpracována urbanistická studie revitalizace ploch kolem nádraží, která počítá s vybudováním krásných ploch před nádražím, rozšířením chodníků a vybavením moderním mobiliářem. Obec se bude pokoušet v budoucnu získat pro tento záměr dotaci,„ naznačil Ladislav Olšar. Konstatoval, že prvním pokusem o zlepšení vzhledu nádraží bylo vymalování jedné stěny podchodu k nástupištím. Postarali se o to žáci bystřické základní školy.
(Frýdecko-místecký a třinecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372063/
Nejvíc záporných hlasů dostaly vedle starých toalet na pražském Hlavním nádraží také záchodky na nádraží v Brně. Negativně lidé hodnotí i další pražské veřejné toalety: Ty ve stanici metra Můstek a na Masarykově nádraží.
Celá zpráva: http://www.vitalia.cz/clanky/hleda-se-nejhorsi-verejna-toaleta-v-cr/
Celá zpráva: http://www.vitalia.cz/clanky/hleda-se-nejhorsi-verejna-toaleta-v-cr/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/371610/
Hořlavé podloží náspu vlakové zastávky ve Slavičíně-Divnicích by se mělo v říjnu stát minulostí.
„Připravujeme projektovou dokumentaci. Prvního října by pak měla začít stavba nové zastávky včetně náspu, za měsíc bychom to měli všechno stihnout,„ sdělil ředitel zlínské pobočky Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Ladislav Kašpar. Dodal, že zatím neví, jak bude řešen provoz na trati Slavičín – Bylnice.
Část náspu vlakové zastávky, kterou tvořila nevyhořelá škvára, se samovznítila loni v prosinci. Ohnisko se nacházelo přímo pod plechovou zastávkou. Ta musela být snesena mimo násep, protože jí hrozil sesuv. Původně chtěla SŽDC, která zodpovídá za stav zastávky, pouze odbagrovat hořlavý materiál. Nakonec se však ukázalo, že bude třeba postavit i novou zastávku a násep.
(Slovácký deník)
„Připravujeme projektovou dokumentaci. Prvního října by pak měla začít stavba nové zastávky včetně náspu, za měsíc bychom to měli všechno stihnout,„ sdělil ředitel zlínské pobočky Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Ladislav Kašpar. Dodal, že zatím neví, jak bude řešen provoz na trati Slavičín – Bylnice.
Část náspu vlakové zastávky, kterou tvořila nevyhořelá škvára, se samovznítila loni v prosinci. Ohnisko se nacházelo přímo pod plechovou zastávkou. Ta musela být snesena mimo násep, protože jí hrozil sesuv. Původně chtěla SŽDC, která zodpovídá za stav zastávky, pouze odbagrovat hořlavý materiál. Nakonec se však ukázalo, že bude třeba postavit i novou zastávku a násep.
(Slovácký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/371609/
Proměna zanedbaného vlakového nádraží v Sokolově se blíží ke konci. Vsrpnu tu skončí modernizace nástupiště za víc než půl miliardy korun. Hlavní novinka? Cestující si už nějaký čas zvykají na nový podchod. Procházejí jím bezpečně k vyvýšenému „ostrovnímu„ perónu, ze kterého se o dost pohodlněji nastupuje do vagonů. Vozíčkáři mají k dispozici výtah.
Nyní stavební firma Viamont DSP dokončuje nástupiště a pod kolejištěm prodlužuje podchod, který významně zkrátí lidem cestu z města do čtvrti Šenvert. Obyvatelé Šenvertu na to čekají. Lávka, kterou používali, byla v havarijním stavu a radnice ji nechala už před rokem zbourat.
„Je jisté, že podchod pod stanicí bude dokončen k 1. srpnu,„ řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Halla. SŽDC je investorem stavby. Má to ale háček. Není jasné, jestli město stihne postavit včas chodník, aby mohl být podchod co nejdříve zkolaudován. „Urychlíme to. Jde ale o akci, u které je složité práce koordinovat,„ reagoval místostarosta Sokolova Jaromír Dvořák.
Díky opravě nádraží se kolejiště zjednoduší, zmizí řada výhybek. Vlaky tudy mohou projíždět vyšší rychlostí, až 80 kilometrů za hodinu. Nyní to je jen 50-70 kilometrů. Zrychlení umožní i soustava nového zabezpečovacího zařízení. K modernizaci patří i oprava mostu přes říčku Svatavu. „Stavba zvýší úroveň železniční dopravy a přispěje k bezpečnosti a spolehlivosti provozu," řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Halla.
Úředníci, kteří mají železnici na starosti, vloni při zahájení stavby slibovali, že vznikne nová stanice, která už bude odpovídat standardům 21. století. Platit to bude možná o nástupišti a kolejišti, ale už ne o samotné nádražní budově. Ta dělá spíše ostudu. Patří Českým drahám a ty se zatím nechystají zastaralou špinavou stanici opravovat.
„Za poslední čtyři roky jsme nebyli schopni dohodnout se s Českými drahami na vylepšení a prosvětlení nádražní budovy. Všichni říkají, že se chtějí dohodnout, ale pak se u ČD vymění náměstek nebo důležitý úředník a můžeme začít znovu. Taháme za kratší konec,„ vysvětlil místostarosta Sokolova.
Radnice se snaží o změnu i proto, že hned vedle sokolovského vlakového nádraží začne Karlovarský kraj stavět nové autobusové nádraží. A to na místě, kde nyní stojí staré sklady určené k demolici. Vzniknout má moderní dopravní uzel pro snadné přestupování (i s parkovištěm pro 98 aut). Na stavbu tohoto dopravního terminálu - zastřešených zastávek pro autobusy meziměstské i městské dopravy - získal kraj z Unie sto milionů korun.
Vedení města si představovalo, že v budově železniční stanice Sokolov najdou cestující také služby autobusových dopravců. Podle místostarosty Dvořáka ale zatím k dohodě nedošlo.
(Mladá fronta DNES)
Nyní stavební firma Viamont DSP dokončuje nástupiště a pod kolejištěm prodlužuje podchod, který významně zkrátí lidem cestu z města do čtvrti Šenvert. Obyvatelé Šenvertu na to čekají. Lávka, kterou používali, byla v havarijním stavu a radnice ji nechala už před rokem zbourat.
„Je jisté, že podchod pod stanicí bude dokončen k 1. srpnu,„ řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Halla. SŽDC je investorem stavby. Má to ale háček. Není jasné, jestli město stihne postavit včas chodník, aby mohl být podchod co nejdříve zkolaudován. „Urychlíme to. Jde ale o akci, u které je složité práce koordinovat,„ reagoval místostarosta Sokolova Jaromír Dvořák.
Díky opravě nádraží se kolejiště zjednoduší, zmizí řada výhybek. Vlaky tudy mohou projíždět vyšší rychlostí, až 80 kilometrů za hodinu. Nyní to je jen 50-70 kilometrů. Zrychlení umožní i soustava nového zabezpečovacího zařízení. K modernizaci patří i oprava mostu přes říčku Svatavu. „Stavba zvýší úroveň železniční dopravy a přispěje k bezpečnosti a spolehlivosti provozu," řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavel Halla.
Úředníci, kteří mají železnici na starosti, vloni při zahájení stavby slibovali, že vznikne nová stanice, která už bude odpovídat standardům 21. století. Platit to bude možná o nástupišti a kolejišti, ale už ne o samotné nádražní budově. Ta dělá spíše ostudu. Patří Českým drahám a ty se zatím nechystají zastaralou špinavou stanici opravovat.
„Za poslední čtyři roky jsme nebyli schopni dohodnout se s Českými drahami na vylepšení a prosvětlení nádražní budovy. Všichni říkají, že se chtějí dohodnout, ale pak se u ČD vymění náměstek nebo důležitý úředník a můžeme začít znovu. Taháme za kratší konec,„ vysvětlil místostarosta Sokolova.
Radnice se snaží o změnu i proto, že hned vedle sokolovského vlakového nádraží začne Karlovarský kraj stavět nové autobusové nádraží. A to na místě, kde nyní stojí staré sklady určené k demolici. Vzniknout má moderní dopravní uzel pro snadné přestupování (i s parkovištěm pro 98 aut). Na stavbu tohoto dopravního terminálu - zastřešených zastávek pro autobusy meziměstské i městské dopravy - získal kraj z Unie sto milionů korun.
Vedení města si představovalo, že v budově železniční stanice Sokolov najdou cestující také služby autobusových dopravců. Podle místostarosty Dvořáka ale zatím k dohodě nedošlo.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/371608/
Jak se v roce 2015 dostanou cestující na nádraží v Ústí nad Orlicí? Podzemním cestou, alespoň podle představ Sdružení Nádraží nedáme!, které chce starou výpravní budovu na hlavním nádražní v Ústí zachránit.
Cestující sem přijedou autem, autobusem nebo přijdou pěšky cestou, která povede pod úrovní terénu a podjede letohradskou kolej. Auto zaparkují v polopodzemním parkovišti, a ještě než vstoupí do samotné budovy nádraží, ocitnou se na otevřeném kruhovém náměstíčku čtyři metry pod úrovní původního přednádražního prostoru.
„Navrhujeme nádraží, které bude atraktivní a povznese celý region,„ říká předseda Sdružení Nádraží nedáme! Martin Kadrman.
Architektonickou studii budoucího nádraží v Ústí pro sdružení zpracovává studentka Technické univerzity v Liberci Daniela Pápajová spolu s proděkanem univerzity Jiřím Suchomelem. Ten je členem Sdružení Nádraží nedáme! „Nejviditelnějším zásahem v prostoru přednádraží je vybudování příjezdové cesty k nádraží. Cestu jsem zakopala pod úroveň stávajícího terénu z důvodu nutnosti podjetí kolejí z letohradské strany,„ píše Pápajová ke svému návrhu.
Příjezdová cesta pod zemí má vyřešit velký problém orlickoústeckého nádraží. Tedy to, že leží uprostřed kolejiště - mezi tratí z Moravy na Prahu a tratí z Ústí do Letohradu. Přes letohradskou kolej dnes vede přejezd se závorami.
Pápajová vysvětluje, že podél příjezdové cesty mají být chodníky pro pěší i dostatek parkovacích míst. Kruhový prostor, kterým cesta k budově končí, má být zároveň točnou pro autobusy. Odtud budou cestující vstupovat do původní budovy i do podchodů k nástupištím. Svůj návrh, jak nádraží v Ústí nad Orlicí přestavět a budovu nebourat, chystá i Správa železniční dopravní cesty. Tato státní instituce připravuje rekonstrukci nádraží kvůli vyšší rychlosti vlaků na železničním koridoru. Její zástupci se na návrh Sdružení Nádraží nedáme! dívají skepticky - právě kvůli podzemnímu přístupu.
Podle mluvčího Správy Pavla Hally je takové řešení příliš drahé a nelze na ně použít evropské dotace.
„Určitě to nelze zahrnout do stavby železniční stanice,„ říká Halla. Podle něj by náklady na podzemní přístup musely hradit České dráhy, město Ústí nad Orlicí a kraj.
Správci železnic přístup k původní budově neřeší také proto, že pro své technické zázemí a případně i pro cestující a České dráhy chtějí postavit jinou budovu. Naopak Nádraží nedáme! bojuje za to, aby původní budova nadále sloužila svému účelu.
Jíří Suchomel chce podle svých slov do podzimu přinést další architektonické řešení, které bude splňovat potřeby železničářů. Podzemní příjezd pro auta a autobusy v něm možná nebude. Automobilovou dopravu totiž Správa železniční doprav cesty chce přivádět k nádraží z jihu přes nový most přes Tichou Orlici, který by naopak z evropských peněz mohla postavit. Díky mostu by Ústí získalo zároveň lepší přístup do své části Kerhartice.
Podle Suchomela by pak pod letohradskou kolejí procházel jen menší podjezd.
„Jsem přesvědčený, že stará příjezdová trasa by neměla zaniknout úplně a měla by sloužit alespoň pro cyklisty a pěší. Na to téma budeme hledat řešení,„ řekl Suchomel.
(Mladá fronta DNES)
Cestující sem přijedou autem, autobusem nebo přijdou pěšky cestou, která povede pod úrovní terénu a podjede letohradskou kolej. Auto zaparkují v polopodzemním parkovišti, a ještě než vstoupí do samotné budovy nádraží, ocitnou se na otevřeném kruhovém náměstíčku čtyři metry pod úrovní původního přednádražního prostoru.
„Navrhujeme nádraží, které bude atraktivní a povznese celý region,„ říká předseda Sdružení Nádraží nedáme! Martin Kadrman.
Architektonickou studii budoucího nádraží v Ústí pro sdružení zpracovává studentka Technické univerzity v Liberci Daniela Pápajová spolu s proděkanem univerzity Jiřím Suchomelem. Ten je členem Sdružení Nádraží nedáme! „Nejviditelnějším zásahem v prostoru přednádraží je vybudování příjezdové cesty k nádraží. Cestu jsem zakopala pod úroveň stávajícího terénu z důvodu nutnosti podjetí kolejí z letohradské strany,„ píše Pápajová ke svému návrhu.
Příjezdová cesta pod zemí má vyřešit velký problém orlickoústeckého nádraží. Tedy to, že leží uprostřed kolejiště - mezi tratí z Moravy na Prahu a tratí z Ústí do Letohradu. Přes letohradskou kolej dnes vede přejezd se závorami.
Pápajová vysvětluje, že podél příjezdové cesty mají být chodníky pro pěší i dostatek parkovacích míst. Kruhový prostor, kterým cesta k budově končí, má být zároveň točnou pro autobusy. Odtud budou cestující vstupovat do původní budovy i do podchodů k nástupištím. Svůj návrh, jak nádraží v Ústí nad Orlicí přestavět a budovu nebourat, chystá i Správa železniční dopravní cesty. Tato státní instituce připravuje rekonstrukci nádraží kvůli vyšší rychlosti vlaků na železničním koridoru. Její zástupci se na návrh Sdružení Nádraží nedáme! dívají skepticky - právě kvůli podzemnímu přístupu.
Podle mluvčího Správy Pavla Hally je takové řešení příliš drahé a nelze na ně použít evropské dotace.
„Určitě to nelze zahrnout do stavby železniční stanice,„ říká Halla. Podle něj by náklady na podzemní přístup musely hradit České dráhy, město Ústí nad Orlicí a kraj.
Správci železnic přístup k původní budově neřeší také proto, že pro své technické zázemí a případně i pro cestující a České dráhy chtějí postavit jinou budovu. Naopak Nádraží nedáme! bojuje za to, aby původní budova nadále sloužila svému účelu.
Jíří Suchomel chce podle svých slov do podzimu přinést další architektonické řešení, které bude splňovat potřeby železničářů. Podzemní příjezd pro auta a autobusy v něm možná nebude. Automobilovou dopravu totiž Správa železniční doprav cesty chce přivádět k nádraží z jihu přes nový most přes Tichou Orlici, který by naopak z evropských peněz mohla postavit. Díky mostu by Ústí získalo zároveň lepší přístup do své části Kerhartice.
Podle Suchomela by pak pod letohradskou kolejí procházel jen menší podjezd.
„Jsem přesvědčený, že stará příjezdová trasa by neměla zaniknout úplně a měla by sloužit alespoň pro cyklisty a pěší. Na to téma budeme hledat řešení,„ řekl Suchomel.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/371606/
Nápisy na nádraží se měnily několikrát, v roce 1950 zde byla stanice Návsí-Jablunkov
Železniční stanice Jablunkov-Návsí je minulostí. Její přejmenování bylo podle starostky Návsí Lenky Husarové logické a oprávněné. „Myslím si, že ano. Je to na katastru Návsí, proč by tam měl figurovat Jablunkov?„, uvedla. Stanice měnila svůj název několikrát, ale město v něm figurovalo desítky let. „Jaký byl původní název, to nevím, ale bylo tam i Návsí u Jablunkova, pak Jablunkov,„ vzpomínala Husarová.
Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem. Obnova samostatnosti přišla v roce 1994. A už tehdy se o podobu nádražního nápisu radní a zastupitelé přeli. „My jsme chtěli Návsí, ale bylo to finančně nákladné. Udělali jsme kompromis,„ uvedla Husarová. Nedokáže prý odhadnout, zda hlasů, aby se název nádraží zkrátil, byla většina - a k požadavku se nikdy žádné referendum neuskutečnilo. Internetové stránky Jablunkova zmiňují, že v roce 1996 byl „vyřešen spor„ o název nádraží tím, že železniční stanice dostala jméno Jablunkov - Návsí. Vydrželo to třináct let.
Oto, zda bylo přejmenování stanice nutné, se vedou spory také na internetu. Někteří změnu vítají, protože odkaz na Jablunkov mohl být pro cestující zavádějící, jeden z železničních nadšenců ale krok označil za „kravinu„. „Název nádraží přece často nekopíruje katastr, ale spíše spádovou oblast. Navíc Jablunkov a centrální část Návsí tvoří jeden stavební celek, kde jsou hranice obou obcí, určuje jen tabule u cesty,„ píše v diskuzi na českém dopravním serveru www.k-report.net. Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský redakci řekl, že archiv se všemi dobovými názvy jednotlivých železničních stanic sice existuje, ale je již majetkem Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). „Kdyby ale řekli, kdo ho má. Nás je asi deset tisíc zaměstnanců,„ smál se Jiří Šťastný ze SŽDC. „Já mám s sebou v kanceláři jízdní řád z roku 1950, ten mi bylo líto vyhodit. Ze zvědavosti se podívám, jak se tam ta stanice jmenuje,„ pravil Šťastný. A hned přidal další variantu: „Je tam napsáno Návsí- Jablunkov.„
Změnu názvu prosadila obec, která o to prostřednictvím dopravce, tedy Českých drah, požádala Drážní úřad. „Ten vydal rozhodnutí, kterým změnil název pouze na Návsí,„ řekl. Stejnou cestou se ve stanici ocitly i dvojjazyčné nápisy.
(Frýdecko-místecký a třinecký deník)
Železniční stanice Jablunkov-Návsí je minulostí. Její přejmenování bylo podle starostky Návsí Lenky Husarové logické a oprávněné. „Myslím si, že ano. Je to na katastru Návsí, proč by tam měl figurovat Jablunkov?„, uvedla. Stanice měnila svůj název několikrát, ale město v něm figurovalo desítky let. „Jaký byl původní název, to nevím, ale bylo tam i Návsí u Jablunkova, pak Jablunkov,„ vzpomínala Husarová.
Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem. Obnova samostatnosti přišla v roce 1994. A už tehdy se o podobu nádražního nápisu radní a zastupitelé přeli. „My jsme chtěli Návsí, ale bylo to finančně nákladné. Udělali jsme kompromis,„ uvedla Husarová. Nedokáže prý odhadnout, zda hlasů, aby se název nádraží zkrátil, byla většina - a k požadavku se nikdy žádné referendum neuskutečnilo. Internetové stránky Jablunkova zmiňují, že v roce 1996 byl „vyřešen spor„ o název nádraží tím, že železniční stanice dostala jméno Jablunkov - Návsí. Vydrželo to třináct let.
Oto, zda bylo přejmenování stanice nutné, se vedou spory také na internetu. Někteří změnu vítají, protože odkaz na Jablunkov mohl být pro cestující zavádějící, jeden z železničních nadšenců ale krok označil za „kravinu„. „Název nádraží přece často nekopíruje katastr, ale spíše spádovou oblast. Navíc Jablunkov a centrální část Návsí tvoří jeden stavební celek, kde jsou hranice obou obcí, určuje jen tabule u cesty,„ píše v diskuzi na českém dopravním serveru www.k-report.net. Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský redakci řekl, že archiv se všemi dobovými názvy jednotlivých železničních stanic sice existuje, ale je již majetkem Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). „Kdyby ale řekli, kdo ho má. Nás je asi deset tisíc zaměstnanců,„ smál se Jiří Šťastný ze SŽDC. „Já mám s sebou v kanceláři jízdní řád z roku 1950, ten mi bylo líto vyhodit. Ze zvědavosti se podívám, jak se tam ta stanice jmenuje,„ pravil Šťastný. A hned přidal další variantu: „Je tam napsáno Návsí- Jablunkov.„
Změnu názvu prosadila obec, která o to prostřednictvím dopravce, tedy Českých drah, požádala Drážní úřad. „Ten vydal rozhodnutí, kterým změnil název pouze na Návsí,„ řekl. Stejnou cestou se ve stanici ocitly i dvojjazyčné nápisy.
(Frýdecko-místecký a třinecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/371599/
Projekt „Vlídná nádraží - Posázavský Pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka„ vznikl ve spolupráci tří Místních akčních skupin, jejichž obcemi prochází regionální železniční tratě.
Na území MAS Posázaví je to železniční trať z Prahy přes Čerčany do Zruče nad Sázavou, zvaná „Posázavský Pacifik„, v MAS Český Západ -Místní partnerství jde o trať Pňovany - Bezdružice, přezdívaná „Bezdružická lokálka„ a v MAS Rakovnicko se projekt týká tratě Lužná u Rakovníka - Kolešovice známéjako „Kolešovka„.
Regionální železniční tratě měly i v minulosti významný vliv na rozvoj území, kterými prochází, a to jak z hlediska růstu sídel, rozvoje průmyslu a obchodu, tak i z hlediska cestovního ruchu. Ovlivnily nejen hospodářský vývoj těchto území, ale plnily i velmi důležitou, a dodnes nenahraditelnou, funkci dopravní.
Malebné „lokálky„, a k nim náležející objekty, tvoří nedílnou historickou součást regionů. Jsou proto právem považovány za prvky kulturního dědictví.
Hlavní náplní a cílem projektu „Vlídná nádraží - Posázavský Pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka„ je zmapování současného stavu těchto historických železničních tratí včetně přilehlých objektů (jako jsou železniční stanice, nádraží, mosty, tunely), jejich dokumentace a fotodokumentace, historický průzkum, ideový návrh nového funkčního využití vybraných objektů a vydání publikací v přímé vazbě na projekt.
Tento záměr se neobejde bez spolupráce s vlastníky a správci železnice a přilehlých provozních objektů. Počítá se s podporou a součinností obcí, jejich obyvatelů, občanských sdružení a dalších subjektů. Nemalou úlohu zde hrají různí „milovníci kolejí„ a nadšenci pro technické památky. V současnosti, kdy je na většině tratí v ČR běžný provoz státního dopravce, vzrůstá potřeba definovat funkci regionálních tratí a nalézt jejich poslání v novém společenském kontextu. Současný trend zhodnocovat a využívat stavby, původně ryze technického charakteru, k novým žádoucím funkcím (muzea, informační centra, další služby pro turisty) je výzvou k realizaci tohoto projektu.
(Benešovský deník)
Na území MAS Posázaví je to železniční trať z Prahy přes Čerčany do Zruče nad Sázavou, zvaná „Posázavský Pacifik„, v MAS Český Západ -Místní partnerství jde o trať Pňovany - Bezdružice, přezdívaná „Bezdružická lokálka„ a v MAS Rakovnicko se projekt týká tratě Lužná u Rakovníka - Kolešovice známéjako „Kolešovka„.
Regionální železniční tratě měly i v minulosti významný vliv na rozvoj území, kterými prochází, a to jak z hlediska růstu sídel, rozvoje průmyslu a obchodu, tak i z hlediska cestovního ruchu. Ovlivnily nejen hospodářský vývoj těchto území, ale plnily i velmi důležitou, a dodnes nenahraditelnou, funkci dopravní.
Malebné „lokálky„, a k nim náležející objekty, tvoří nedílnou historickou součást regionů. Jsou proto právem považovány za prvky kulturního dědictví.
Hlavní náplní a cílem projektu „Vlídná nádraží - Posázavský Pacifik, Bezdružická lokálka, Muzejní trať Kolešovka„ je zmapování současného stavu těchto historických železničních tratí včetně přilehlých objektů (jako jsou železniční stanice, nádraží, mosty, tunely), jejich dokumentace a fotodokumentace, historický průzkum, ideový návrh nového funkčního využití vybraných objektů a vydání publikací v přímé vazbě na projekt.
Tento záměr se neobejde bez spolupráce s vlastníky a správci železnice a přilehlých provozních objektů. Počítá se s podporou a součinností obcí, jejich obyvatelů, občanských sdružení a dalších subjektů. Nemalou úlohu zde hrají různí „milovníci kolejí„ a nadšenci pro technické památky. V současnosti, kdy je na většině tratí v ČR běžný provoz státního dopravce, vzrůstá potřeba definovat funkci regionálních tratí a nalézt jejich poslání v novém společenském kontextu. Současný trend zhodnocovat a využívat stavby, původně ryze technického charakteru, k novým žádoucím funkcím (muzea, informační centra, další služby pro turisty) je výzvou k realizaci tohoto projektu.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/371558/
Poněkud komicky bude nějaký čas vyhlížet budova rekonstruovaného nádraží v Návsí.
Některá okna stihl vlastník objektu, což jsou České dráhy, vyměnit za nová, jiná zůstanou stará, jelikož došly peníze. „Bije to do očí na první pohled. Dostali jsme však příslib, že snad koncem roku dráhy finance najdou,„ uvedla místostarostka Návsí Ilona Klusová.
Mluvčí Českých drah Kateřina Šubová potvrzuje, že špatná finanční situace opravdu výměnu oken zastavila. V tuto chvíli podle ní neexistuje žádné závazné datum pokračování prací.
„Uvidíme, jak vyjdeme s penězi v závěru roku. Nádražních budov ve špatném stavu je mnoho, což znamená obrovský nápor na kasu Českých drah,„ sdělila Šubová s tím, že přednostně se na nádražní budově v Návsí vyměnila jen okna u bytů a pracoven zaměstnanců, aby netrpěli hlukem.
Jeden ze čtenářů Horizontu považuje za odbytý také nátěr nádražního objektu v Návsí. „Proč není budova uvedena do původního stavu z konce 19. století jako ostatní nádraží, která se opravila, například ve Frýdlantě na Ostravicí nebo v Dobré, a je natírána jakousi rudohnědou břečkou,„ ptá se pan Jaloviec.
Karel Veškrňa, vedoucí pracovního týmu Správy železniční a dopravní cesty, Stavební správy Olomouc, redakci vysvětlil, že odstín barvy budovy se vybíral ve spolupráci s vedením místní radnice a Českými drahami.
„Na tomto typu barvy jsme se shodli. Vzhled není konečný, ještě se trochu změní, jelikož se cihly očistí, čímž více vystoupí jejich obrys a patina,„ řekl Veškrňa. Mluvčí drah Šubová k tomu podotkla, že původně navrhovaná barva měla být jiná, okrová, ale ta se prý místním lidem nezamlouvala: „Tu současnou odsouhlasila obec, protože se nejvíce podobá právě původní barvě.„ Z názvu rekonstruované železniční stanice také už zmizel nápis Návsí-Jablunkov. Nyní je na ceduli uvedeno pouze Návsí a vedle něj v závorce polsky Nawsie. Starostka obce Lenka Husarová k tomu poznamenala: „Je to přece logické. Stanice leží na katastru Návsí, tak proč by tam měl figurovat Jablunkov?„ Ves Návsí byla 34 let součástí města Jablunkova. Vlastní obecní samosprávu opět má od roku 1994. Jablunkovské internetové stránky uvádějí, že v roce 1996 byl zdárně vyřešen spor o název železničního nádraží. Stanice se vskutku ještě nedávno jmenovala Jablunkov - Návsí. Nyní už jenom Návsí (Nawsie). Vychází se z toho, na čím katastru nádražní budova stojí. Návsí drží primát - v Čechách, na Moravě a ve Slezsku není vesnice s rychlíkovou zastávkou.
(Horizont)