Nádraží, zastávky, dopravny

Představy majitele a radnice Prahy 2 se liší, objekt tak může zůstat dlouho beze změny. Ideální squat?
Policie má vytipováno několik opuštěných objektů v Praze 2, které bedlivě sleduje, aby se do nich někdo neoprávněně nenastěhoval. Jedním z nich je i bývalé nádraží Vyšehrad. Právě to může být ideálním místem, které si bývalí obyvatelé squatu Milada vybrali za své budoucí útočiště.
Proč by jim mělo vyhovovat právě opuštěné nádraží? Vyznavači liberálního života potřebují hlavně velké prostory, což tento objekt splňuje. Příznivci squatingu tvrdí, že se chtějí prezentovat pořádáním výstav a koncertů, na které přicházejí desítky mladých lidí. Navíc je všude doprovázejí volně pobíhající psi.
A to všechno by jim dělalo problémy, kdyby se nastěhovali tam, kde by měli sousedy. Z tohoto důvodu jim nevyhovuje ani nynější útočiště v Truhlářské ulici, kde bydlí i tři partaje dlouholetých nájemníků.
Spory? Squat na několik let! Ale co je nejdůležitější - opuštěnou budovu nádraží hned tak někdo nepřestaví. Jejím vlastníkemje společnost TIP Estate, která nemá právě vřelé vztahy s radnicí Prahy 2. Té se nelíbí záměr udělat z nádraží administrativní budovu s konstrukcí ze skla a oceli. Nechce tedy povolit změnu územního plánu, který v této oblasti počítá s obytným územím.
A přesně takové sporné objekty squateři vyhledávají. Spory o ně se vlečou dlouho a oni by v opuštěném objektu mohli žít třeba i několik let. Nový majitel bývalého nádraží proti sobě popudil úřady už na začátku roku 2008, kdy u nádraží vykácel vzrostlé stromy za půl milionu korun, nákladní auta při tom rozjezdila chodník za čtvrt milionu a dělníci zničili i památkově chráněnou čekárnu. „Zpočátku měl poněkud barbarský přístup,„ komentuje počínání vlastníka starostka Prahy 2 Jana Černochová. Druhá městská část se o opuštěnou budovu také ucházela, zajímala se o bezúplatný převod. „Chtěli jsme, aby to fungovalo jako multikulturní zařízení. I proto, že nedaleko je vysokoškolský areál,„ říká starostka. Ale České dráhy daly přednost penězům a v roce 2007 prodaly nádraží Vyšehrad za 42 milionů.

(Mladá fronta DNES)

Stavbaři pracující na rekonstrukci prostoru před prostějovským hlavním nádražím odkryli pod zemí ukrytý poklop a chodbu vedoucí do protiatomového krytu pod drážní budovou.

Celá zpráva: http://www.denik.cz/z_domova/stavbari-se-prokopali-do-podzemniho-krytu20090901.html

Informování zákazníků ČD se na trati 230 opět o něco zlepšilo.
V další důležité stanici přešli na modernější způsob předávání zpráv o příjezdech vlaků.
Začátkem léta dostali cestující, kteří používají nádraží ve Světlé nad Sázavou, k dispozici novou službu. Firma Mikrovox, která se specializuje na elektronické systémy, zajistila ve stanici instalaci velkoplošného monitoru do odbavovací haly. Současně také propojila software s automatickým hlášením staničního rozhlasu.

Jde i o bezpečnost lidí

„Situace už byla poněkud neúnosná, neboť v dnešní moderní době se již každé jen trochu větší nádraží neobejde bez odpovídajícího informačního systému,„ říká přednostka Provozního obvodu Havlíčkův Brod Zdeňka Prokešová. „Navíc je Světlá nad Sázavou poměrně významným přestupním bodem. Z rychlíků, směřujících do Prahy nebo Brna, ale i osobních vlaků z Kolína do Havlíčkova Brodu tam přestupuje hodně cestujících, kteří pokračují dále směrem na Ledeč či Zruč nad Sázavou,„ doplňuje přednostka.
Dozorčí provozu ze Světlé nad Sázavou Petr Háněl doplňuje, že podobný informační panel byl před časem instalován ve Žďáru nad Sázavou, který leží na stejné hlavní trati. „Po dobrých zkušenostech ze Žďáru nad Sázavou se vedení havlíčkobrodského provozního obvodu rozhodlo s novým informačním systémem pro naší stanici, což přispělo ke zlepšení kultury cestování, ale i bezpečnosti zákazníků,„ říká dozorčí.
Stanicí projíždí kromě vlaků osobní dopravy značné množství nákladních spojů společnosti ČD Cargo, a to často plnou rychlostí. „Vzhledem k tomu, že ve Světlé nad Sázavou nejsou vybudovány podchody, musí cestující dbát zvýšené pozornosti. Informační panel, kde jsou zobrazeny časy příjezdů a odjezdů vlaků, včetně příjezdové či odjezdové koleje a případného zpoždění, tak výraznou měrou přispívá i ke zvýšení bezpečnosti cestujících,„ uvedla Zdeňka Prokešová.

Jednoduše a přehledně

Cestující tak nyní nemusí zbytečně běhat po nádraží či se chodit ptát na odjezdy do dopravní kanceláře, což vytvořilo lepší podmínky pro práci výpravčích. Navíc je tento panel propojen s hlášením staničního rozhlasu, které ovládá přes počítač výpravčí ve službě. „Ten navolí konkrétní druh hlášení, které se současně graficky zobrazí na informačním panelu v odbavovací hale. Po ukončení hlášení záznam z panelu automaticky zmizí. Celý systém je jednoduchý a přehledný, což cestující i zaměstnanci ve stanici oceňují,„ říká Petr Háněl.

(Železničář)

Otevřeli další bezbariérové sociální zařízení.

V Karlovarském kraji je přibližně 4 tisíce držitelů průkazek ZTP a dalších asi 2 tisíce držitelů průkazek ZTP/P.
Všichni spolu s dalšími občany uvítali, že se na nádraží bezbariérové sociální zařízení pro osoby se ztíženou pohyblivostí, ale také pro rodiče s batolaty, otevírat jednotným Euroklíčem. V příštím roce hodlá kraj do projektu vložit až milion korun.

(Železničář)

Cílem výstavy je ukázat, jak Česká republika pomáhá při rekonstrukci a stabilizaci Afghánistánu, a rozšířit povědomí veřejnosti o existenci a činnosti českého Provinčního rekonstrukčního týmu, který působí v Lógaru v rámci mise ISAF (International Security Assistance Force), vedené Severoatlantickou aliancí (NATO). Součástí výstavy budou také diskusní setkání s odborníky o situaci v Afghánistánu.

Celá zpráva: http://www.podnikatel.cz/tiskove-zpravy/putovni-vystava-jak-pomahame-afghanistanu/

Pokus občanské aktivity zachránit unikátní budovu dvojnádraží v Ústí nad Orlicí z roku 1874 zmobilizoval veřejnost. Dík petičnímu webu s 16 tisíci podpisy pro zachování budovy ustalo přezírání problému jak politiky, tak správci.
Očekávané vyhlášení nádraží kulturní památkou neblokuje funkčnost nádražní budovy, je naopak zábranou cíleného chátrání, pokud by nebyla stanovena pravidla zacházení s ní.
Taková je i praxe v okolních zemích - každý si vzpomene na malebnost i funkčnost stanic například rakouských železnic. Včlenění historické budovy do inovačního projektu neklade překážky tomu, aby mohlo včas nastat financování z evropských fondů.
O to překvapivější byla obstrukce ze strany Českých drah, jež vrátila proces vyhlášení památkou Ministerstvem kultury na začátek, napadením z formálních důvodů. Zdržení přišlo z té strany, která dosud říkala: faktickou práci neoddalovat. Vtírá se otázka, nakolik je po řadě zjevných rozporů v deklaracích a v konání vlastníka budovy, ČD, tento aktér věrohodným partnerem. Jde přece o veřejný zájem, o to, aby využití EU prostředků nemohla EK zpochybnit a případně požadovat jejich vrácení, o sladění potřeb rychlé přepravy s profitem občanů kraje a města, jež přestupní uzel hostí.
Naše občanské sdružení klade důraz nejen na cenné atributy budovy samé, ale navíc i na krajinářský kontext, který hodnotu budovy dále navyšuje. Pro ČR vstoupila v platnost Evropská úmluva o krajině.
Úmluva uzákoňuje soubor pravidel, které právně uznávají krajinu jako základní složku prostředí, kde v rozhodování o ní jsou zavedenými postupy účastny veřejnost, místní a regionální orgány a jiné strany, které mají oprávněný zájem na krajině s ohledem na zvláštní hodnoty.
Jiná součást naší státní legislativy, zákon č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších změn praví v odst. 2 čl. 12: „K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činností, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.„
Další odstavec pracuje s kategorií přírodního parku - je třeba upozornit, že nádraží je „vstupní branou" do Přírodního parku Orlice a jako typický prvek architektury a kulturního dědictví k němu patří. Je klíčové v dopravním přiblížení všech uživatelů parku k turistickému, sportovnímu a rekreačnímu vyžití.
Z hlediska úspěchu investičního projektu zajisté není nutno připomínat procedurální součást EIA (hodnocení dopadu stavby na prostředí), jež má své zákonné lhůty a i s nimi je třeba počítat. Jak vidno, kompetence tu mají hned tři ministerstva (MD, MK, MŽP). A hlavně je zjevné, že ke spokojenosti všech nemůže vést pouze dohoda mezi státní a privátní institucí s formálně možná i regulérními mantinely, ale takový konsensus, který nebude na úkor potlačení veřejného prostoru.

Pavel Kovář, místopředseda OS Nádraží nedáme!

(Mladá fronta DNES)

Nádraží podél železnice z Chomutova do Vejprt chátrají. Na opravu ale nejsou peníze.

Když člověk pojede vlakem směrem z Chomutova do Vejprt, čeká ho pěkný pohled na krajinu, ovšem co ho jistě vyděsí, jsou nádraží na této trase.
Nádražní budovy vlastní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), jen objekt v Křimově je Českých drah, a podle jejich mluvčího Pavla Hally jsou budovy opravdu ve špatném stavu a zatím se nenašel nikdo, kdo by je koupil.
„Pro tyto objekty není využití spojené s železniční dopravou, České dráhy a.s. je opustily a přes veškeré úsilí se nenašel dosud zájemce, který by je koupil a využíval k nějakému jinému účelu.„
Trať Chomutov – Křimov – Vejprty je dnes provozovaná v režimu D3, což je zjednodušená doprava. Vlak tady projíždí pouze o víkendu a proto se sem nevyplatí investovat. „Vzhledem ke stavu železniční infrastruktury v ústeckém obvodu, směřují stále nedostačující finance do důležitějších míst, kde jsou nutné k zajištění bezpečné dopravy a přepravy,„ vysvětluje Pavel Halla.
Některá nádraží jsou však podle starostů obcí už prodaná nebo své zájemce mají, patří mezi ně například Křimov. „Tady to koupil nějaký pán, vím, že tam chce udělat byty, které by využíval místní železniční klub,„ popisuje starosta obce Křimov Zdeněk Vokatý.
Ve Výsluní si ho pronajmuli chataři, kteří tam jezdí na víkendy nebo na dovolenou. Ti ho také chtějí odkoupit.
Nádraží ve Vejprtech je městskou dominantou, kdysi to bývala budova plná českých i německých zaměstnanců, dnes je to ruina.
Správa železniční dopravní cesty chce budovu zbourat, je pro ně zbytečná a oprava by stála desítky milionů korun. Mají i demoliční výměr. Město ale proti tomu protestovalo, protože mezitím byl podaný návrh na zapsání historické budovy jako památkově chráněné. Ateď se čeká na vyjádření. „My bychom byli samozřejmě rádi, kdyby se nádraží opravilo, je to dominanta Vejprt. Na druhou stranu chápu, že vlaky sem už téměř nejezdí a budova je nepotřebná,„ uvádí starostka Vejprt Jitka Gavdunová.

(Chomutovský deník)

V letošním roce došlo na vsetínském nádraží k rozsáhlé rekonstrukci sdělovacího a informačního zařízení. „Do současné doby byli cestující ve Vsetíně informováni o odjezdech a příjezdech vlaků pomocí nástěnného jízdního řádu a staničním rozhlasem. Bližší informace o zpoždění vlaků a dopravní situaci podávala našim zákazníkům pouze osobní pokladní,„ potvrzuje Jitka Mohylová, přednostka osobního nádraží ve Valašském Meziříčí, kam územně Vsetín náleží.
Původní informační systém byl vzhledem k vysoké frekvenci cestujících v železniční stanici Vsetín nedostatečný. Připomeňme si, že Vsetín je důležitým přestupním uzlem nejen mezi železničními spoji a autobusy, které odjíždějí z přilehlého terminálu, ale současně i mezi regionálními vlaky, rychlíky a také vlaky vyšší kvality EuroCity.
„Na jaře letošního roku došlo ve Vsetíně k instalaci moderního sdělovacího a informačního zařízení, kdy byly ve vestibulu a na 1. nástupišti instalovány moderní šestiřádkové LCD informační tabule, které zobrazují odjezdy vlaků, čísla nástupišť a případné zpoždění vlaků. Na informační tabuli ve vestibulu je poslední řádek vyhrazen pro doplňující informace pro cestující,„ informuje Jitka Mohylová.
Podstatně se zlepšila srozumitelnost rozhlasového hlášení instalací nové sdělovací ústředny. Cestující při příjezdu vítá melodie My jsme Valaši. „Celou stavbu připravovala a dozorovala zlínská Správa dopravní cesty. Jsem přesvědčena, že kvalitní a spolehlivé informace o železniční dopravě mohou přispět k tomu, abychom se stali dopravcem první volby cestujících,„ dodává přednostka.

(Železničář)

Podle přednosty bratislavské hlavní stanice se stalo tradicí, že v letních měsících postupně modernizuje společnost Železnice Slovenské republiky toto nádraží.
Nejinak je tomu i letos, kdy v květnu začala rekonstrukce 4. nástupiště, které má být v nové podobě odevzdané veřejnosti 2. září. Nástupiště je již dnes vybavené moderním informačním zařízením, přibudou také nové koleje a výhybky včetně trakčního vedení.

(Železničář)

Jo tak některé zastávky sou v hroznem stavu ale nebyly by kdyby se o to staral stát.

vie mi niekto potvrdit alebo vyvratit, ci je v Šarišských Michaľanoch nejaka vlečka? pozeral som na mapy.atlas.sk a na google earth-e a nic som nevidel..

ZSR, 21.08.2009, Vyjadrenie pre: TASR - Píšem článok o zlom stave nefunkčných budov bývalých železničných staníc v okrese Rimavská Sobota. Týka sa to najmä obcí Abovce a Riečka. Starostovia by chceli budovy zbúrať, ale nemôžu, pretože sú majetkom ŽSR. Bývalé stanice podľa nich dokonca ohrozujú bezpečnosť občanov.
Chcela by som vedieť, či majú ŽSR v pláne tieto budovy zbúrať, alebo aký bude ich ďalší postup?
Ako riešia ŽSR problémy s vandalmi, alkoholikmi a narkomanmi, ktorí často obývajú bývalé železničné stanice?
Koľko bývalých staníc sa nachádza v Banskobystrickom kraji?

Objekty, ktoré svojím stavom ohrozovali bezpečnosť železničnej prevádzky a boli odstránené:
Pohorelská Maša - železničná zastávka
Veľký Krtíš - železničná zastávka
Gortva - železničná zastávka

Objekty, ktoré boli odpredané:
Cinobaňa - železničná zastávka
Brusno - železničná zastávka – stavebne bola rozdelená na bytový objekt, ktorý bol odpredaný a objekt zastávky, ktorý zostal na dopravnej ceste

Objekty pripravované na odpredaj:
Bzovík – železničná zastávka
Dvorníky - železničná zastávka
Hrnčiarske Zalužany - železničná zastávka
Hronec - železničná zastávka
Maštinec - železničná zastávka
Sušany - železničná zastávka
Terany - železničná zastávka
Tisovec Mesto - železničná stanica

V okrese Rimavská Sobota boli za nepotrebný majetok označené a na delimitáciu navrhnuté budovy:
Abovce, zastávka (obytný dom na zastávke Abovce je pripravovaný na odpredaj terajšiemu nájomníkovi)
Číž kúpele, zastávka s bytom
Hodejov, zastávka s bytom
Husiná, zastávka s bytom
Nižný Skálnik, zastávka s bytom
Orávka, zastávka s bytom
Riečka, zastávka

V banskobystrickom VÚC sú to ešte budovy:
Okres Detva:
Podkriváň, zastávka

Okres Lučenec:
Holiša, zastávka s bytom
Fiľakovo, zastávka s bytom
Katarínska Huta, prijímacia budova
Radzovce, prijímacia budova s bytom
Rapovce, prijímacia budova s bytom
Šíd, zastávka s bytom
Veľká Ves, zastávka s bytom

Okres Poltár:
Kalinovo, prijímacia budova
Mládzovo, zastávka
Zelená, zastávka s bytom

Okres Revúca:
Gemerská Panica, zastávka s bytom

Okres Zvolen:
Dobrá Niva, zastávka
Podzámčok, zastávka s bytom

Okres Žarnovica:
Dolné Hámre, zastávka s bytom
Rudno nad Hronom, zastávka s bytom
Voznica, zastávka s bytom

Okres Žiar nad Hronom:
Trnavá Hora, zastávka

Stále však prebiehajú ďalšie delimitácie budov nepotrebných pre dopravnú cestu, ktoré prejdú pod správu organizačnej jednotky ŽSR - Strediska hospodárenia s majetkom (SHM). Väčšinou sa však jedná o sklady a hospodárske budovy.
Budov zastávok sa správca dopravnej cesty postupne zbavuje a nahrádza ich prístreškami pre cestujúcich. Dôvodom je vandalizmus prekvitajúci hlavne na objektoch neobsadených železničnými zamestnancami, následky ktorého ŽSR nie sú schopné finančne zvládnuť.
Samotné staničné (výpravné) budovy aj po zrušení dopravnej služby väčšinou ostávajú súčasťou dopravnej cesty, nakoľko sa v nich nachádza zabezpečovacie a komunikačné zariadenie dopravnej cesty (napr. budovy na banskoštiavnickej trati).
Niektoré budovy nesúce označenie zastávky už ŽSR nevlastní, ale z uvedených dôvodov nesú označenie zastávky (napr. Utekáč).
Problémom bezdomovcov v železničných staniciach sa nezaoberáme len my v ŽSR ale aj Železničná polícia, s ktorou dlhodobo pri riešení týchto situácií vzájomne spolupracujeme. V zime je, pochopiteľne, situácia horšia, keď sa bezdomovci snažia zohriať vo vnútri stanice. Pokiaľ však nevzbudzujú svojim správaním výrazné pohoršenie, nemôže ani Železničná polícia nič urobiť. Sme v kontakte so Železničnou políciou a spoločne sa snažíme dohliadať na pohyb bezdomovcov po stanici.
Aby sme chránili náš majetok a aspoň čiastočne eliminovali pobyt bezdomovcov v staniciach, sú niektoré stani

21.08.2009, Vyjadrenie pre: Ľubovnianske noviny - Dobrý deň želám z redakcie Ľubovnianskych novín.
Dozvedeli sme sa že sa ruší Železničná stavnica Plaveč(Osobná preprava).
Máme preto pár otázok k tejto téme.
1. aké sú hlavné dôvody zrušenia?
2. budú sa zamestnanci, ktorí tam pracujú prepúšťať?
3. aký bude osud budovy ktorá ostane?
4. bude pokračovať nákladná preprava aj naďalej?
Z obchodného a prevádzkového hľadiska sa na tratiach ústiacich do ŽST Plaveč nič nemení ani teraz, ani od nového GVD, t.j od 12.12.2009. Objem objednaných vlakov osobnej aj nákladnej dopravy zostáva zachovaný.

Pokladny, kde si ještě nyní mohou obyvatelé Velkého Meziříčí zakoupit vlakové jízdenky, čeká brzy zrušení. Od 13. prosince tohoto roku po nich lidé budou pátrat marně - odbavení cestujících se totiž přesune přímo do vlaku.
„Důvody jsou ekonomické, stejně jako tomu je u našich soukromých konkurentů. V tomto případě dojde k nemalé úspoře, a to v celkové výši půl milionu korun,„ vysvětlil mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Fungování pokladen totiž nevyžaduje pouze finanční prostředky na plat zaměstnanců, tedy pokladních, ale také náklady na bezpečnostní zajištění, elektřinu, topení nebo na pronájem prostor.
„Uzavírání pokladen a přesunutí odbavení cestujících do vlaků je dnes navíc v Evropě a u našich konkurentů -soukromých železničních podniků - standardním řešením,„ podotkl Petr Štáhlavský. Na soukromých železnicích v České republice a také v zahraničí již totiž většinou byly osobní pokladny uzavřeny a nahrazeny právě odbavením cestujících přímo ve vlaku.

Snížení nákladů

Podle Petra Šťáhlavského je to totiž jedna z cest, jak snížit náklady na železniční dopravu a konkurovat tak dopravě autobusové. „Tam ostatně také probíhá odbavení až v autobuse při samotném nástupu,„ zdůraznil Šťáhlavský.
Vpřípadě Velkého Meziříčí s sebou prosincové zrušení pokladen neponese ani žádný výrazný zásah do tamní zaměstnanosti, zrušeno by mělo být pouze jedno pracovní místo. Lidé si také budou muset od 13. prosince zvyknout na fakt, že si přímo v areálu velkomeziříčské vlakové stanice nebudou již moci zakoupit nejrůznější zákaznické, bonusové či předplacené karty nebo místenky. „Nejpohodlnější je pořídit si například In kartu nebo rezervace z tepla svého domova prostřednictvím internetu, aniž by člověk někam musel chodit,„ navrhl možné řešení pomocí eShopu Českých drah Petr Šťáhlavský.
Ti cestující, kteří nemají běžně přístup k internetu, se pak mohou obrátit na zaměstnance drah například v blízkých stanicích Křižanov a Studenec, nebo jakékoliv jiné vlakové stanici v České republice.

(Žďárský deník)

O novou zastávku bude pečovat obec. Proto si mohla vybrat, jak bude vypadat. Většina lidí se na změnu těší. Ulehčí jim každodenní cestování a zajistí bezpečnost.
Razantní změna čeká vlakovou stanici ve Strunkovicích nad Volyňkou.
Správa železniční dopravní cesty se ji rozhodla posunout přibližně o 600 metrů ve směru na Strakonice. Současné nádraží je pro většinu obyvatel daleko a navíc by potřebovalo modernizaci. „Správa se raději rozhodla vybudovat zastávku novou,„ řekl její mluvčí Pavel Halla.
Měla by vyrůst třicet metrů od současné autobusové zastávky ve svahu pod obcí. „Bude to dřevěná konstrukce se sklolamináty. Zavázali jsme se zajišťovat její údržbu, a tak nám správa dala na výběr typ budovy. Pokud bychom to neudělali, dostali bychom obyčejnou betonovou zastávku. Ato nikdo nechtěl,„ řekl starosta Strunkovic Zdeněk Filip.
Většina obyvatel novou polohu stanice vítá. Ze středu vesnice na současné nádraží to mají totiž minimálně deset minut pěšky. Cestu si mohou zkrátit po hlavním tahu z Volyně na Strakonice, kde ale není ani chodník. „Tam je to o život a místní tudy proto chodí jen výjimečně. To raději jedou autobusem,„ dodal Filip.
Irena Škopová bydlí ve Strunkovicích už 11 let. „Jsem rozhodně pro přesun nádraží. Současná cesta se moc neudržuje, v zimě to tam klouže a v létě roste tráva až po pás. Třeba maminky s kočárkem nemají pomalu šanci se dostat na vlak,„ popsala Škopová.
Součástí projektu je také modernizace a lepší zabezpečení železničního přejezdu v těsném sousedství plánované zastávky.
Do včerejší uzávěrky Deníku ale Pavel Halla nedokázal odpovědět, na kolik peněz nová vlaková zastávka vyjde a kdy by mělo dojít k zahájení stavebních prací.

Nádraží ve Strunkovicích: Leží na sedmém kilometru trati Strakonice – Volary. Dopravu cestujících na této trati zajišťuje motorový vlak. Součástí změn bude i zabezpečení železničního přejezdu. Nová zastávka bude mít dřevěnou konstrukci se sklolamináty.

(Strakonický deník)

Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Druhá etapa rekonstrukce vlakového nádraží v Mariánských Lázních se úspěšně blíží ke konci. V současné době mají cestující k dispozici nové centrum sloužící k čekání na příjezdy i odjezdy vlaků. Zpřístupněny byly také nové toalety včetně těch na euroklíč. Kdy stavební práce skončí a zda potrvají výluky na trati, potvrdil ředitel Regionální agentury Českých drah Vladimír Omelka.

Vladimír OMELKA, ředitel Regionální agentury Českých drah
--------------------
Co se týče budovy, tak by měla být dokončena zhruba v říjnu, v listopadu letošního roku by měla probíhat kolaudace. Co se týče kolejí v Mariánských Lázních, tak taky do konce roku, takže by mělo být dokončeno kolejiště včetně těch nástupišť. Nicméně na trati dále budou probíhat stavební práce, takže výluky bohužel ještě příští rok celý nás tady budou provázet.

Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Společnost Grandi Stazioni, která celou rekonstrukci provádí, vyhrála také soutěž na revitalizaci Horního vlakového nádraží v Karlových Varech, tady je ovšem rekonstrukce v nedohlednu.

(ČRo Plzeň)

Ministerstvo kultury bude opět rozhodovat, zda se historická budova nádraží v Ústí nad Orlicí stane kulturní památkou. Řízení o prohlášení stavby kulturní památkou již probíhalo. Po námitce Českých drah, kterým budova patří, se ale vrátilo na začátek. Proběhne tak již třetí řízení, loni totiž ministerstvo zamítlo podnět předsedy sdružení Nádraží nedáme! Martina Kadrmana, letos naopak rozhodlo, že ústecké nádraží má být kulturní památkou.

Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/64371-jiz-potreti-ministerstvo-resi-co-s-nadrazim/

Také cestující jedoucí z Pacova či Meziříčí si koupí jízdenku přímo ve vlaku

Cestující, kteří pojedou vlakem z Pacova nebo Velkého Meziříčí, už nebudou muset na nádražích hledat pokladny. Zároveň si ale na nich nekoupí zákaznické, bonusové či předplacené karty ani časové jízdenky nebo místenky.
Jízdenku si cestující z Pacova či Meziříčí zakoupí přímo ve vlaku od průvodčího. Stejně tak, jak to už delší dobu dělají cestující z rovné stovky dalších zastávek v kraji. I v případě Pacova a Velkého Meziříčí k tomu České dráhy dohnaly ekonomické důvody. „Z každé koruny tržeb zaplatíme za provoz pokladny osmdesát haléřů až jednu korunu,„ vypočítal mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Jak dodal, český dopravce se tím i přibližuje modelu železnice v západní Evropě.
„Komfort cestování to příliš neovlivní. Spíš to bude horší pro průvodčího, že se ve vagonu hlavně u ranní školních spojů hodně zdrží,„ domnívá se pacovský starosta Lukáš Vlček.

Výpravčí a pokladní se ruší

Ani meziříčský starosta František Bradáč nevidí ve zrušení nádražních pokladen tragédii. „Pro občany není železnice prioritním způsobem dopravy. Jestli si cestující koupí lístek na nádraží či ve vlaku, to je úplně jedno. Pochopitelně, pokud bude za stejnou cenu,„ konstatoval. Za stejnou cenu bude, jestliže cestující zkontaktuje průvodčího dříve, než on bude po cestujícím jízdenku chtít.
Případ Pacova i Velkého Meziříčí jako by ilustroval současnou situaci na železnici. Tradiční pracovní pozice, jako jsou výpravčí, pokladní nebo hláskaři, se postupně ruší. Tento trend se nevyhýbá ani Vysočině. „Tyto profese jsou v celé zemi rušeny v případě zavedení dálkového řízení z centrálního dispečerského pracoviště,„ přiblížil Šťáhlavský. Systém, kdy se z jedné stanice řídí pomocí počítačů provoz třeba i na sto kilometrů dlouhém úseku, je podle něho mnohem bezpečnější a provoz je levnější. V minulosti se tak stalo například na tratích mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou. Celý tento úsek se řídí z -Jihlavy. Před dvěma roky se nové dispečerské stanoviště otevřelo i v Pelhřimově, odkud se řídí provoz na celé trati z Horní Cerekve do Tábora. Ta se v tu dobu stala teprve druhou takto zmodernizovanou v zemi.
Při modernizaci byl tento 69 kilometrů dlouhý úsek zcela zautomatizován. Správnou funkčnost návěstidel a výhybek, řazení vlaků na koleje, časové rozestupy mezi nimi, nepřetržité sledování železničních přejezdů a spoustu dalších věcí, to vše sleduje počítač. Moderní systém přišel na více než 225 milionů.
Druhým důvodem k rušení pokladen na nádražích jsou pro České dráhy ekonomické důvody. „Tržby jsou tak nízké, že si dané výdejní místo na sebe nevydělá. Dokonce ani nedosahují výše platu pokladní,„ vysvětlil mluvčí Českých drah.
V minulosti byly proto zrušeny pokladny například v Jihlávce, Starči, Sedlejově, Mírovce či Šlapanově.
Za dobu existenci kraje Vysočina, od roku 2003, ale z železniční mapy nezmizela žádná stanice ani zastávka jako taková. Naopak, tři nové zastávky přibyly. Vlaky nově staví v Jihlavě u Bosche, v Kostelci u Jihlavy u masny a v Telči na Starém Městě.

(Mladá fronta DNES)

České dráhy v rámci racionalizace tratě Zdice–Protivín uzavřely čekárny. Lidé se zlobí

Nádraží na Písecku připomínají džungli. Neposečená tráva, vysoké kopřivy a zarostlé koleje. Před dvěma měsíci uzavřely České dráhy čtyři čekárny na Písecku. V Čimelicích, ve Vráži, Čížové a Mirovicích cestující v případě deště moknou venku. Kromě absence čekárny lidé kritizují i vzhled nádraží.
„Bývala to jedna z nejhezčích zastávek. Ještě loni tady byly keramické vázy a sekalo se tu,„ posteskla si nad osudem vlakového nádraží ve Vráži osmdesátiletá Marie Popelková z Písku.
Důchodkyně, která včera jela z Vráže do Čížové, smutně popisovala i cestování vlakem. „Ještě loni tady prodával jízdenky automat. A vím, že i mladší lidí, než jsem já, přestali vlakem jezdit. Nenaučili se automat obsluhovat. Dráhy tak přišly o spoustu peněz. Teď se jízdenky kupují ve vlaku, ale zase nefunguje čekárna.„
Osmdesátiletá žena se tak v případě deště musí spolehnout na deštník či pláštěnku.
Z čimelického nádraží odjížděly včera děti z rakovického tábora na výlet. „Pro jistotu jsem se tu byl podívat v pondělí. Když jsem ale přijede někdo, kdo počítá, že se tu dozví informace, má smůlu. Je tu jen tabulka s odjezdy, ale kdy člověk dojede do Protivína nebo Českých Budějovic, se zde nedozví. A taky nikde nezjistíte, kolik jízdenka stojí,„ řekl Milan Rybák, vedoucí dětského tábora.
České dráhy uzavřely čekárny ke konci června 2009 kvůli modernizaci tratí. Ta probíhá v celé republice. „Samozřejmě že to povede i k úsporám,„ sdělila regionální mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
Uzavření čekáren vyvolalo zlobu především v Mirovicích, kde si místní stěžovali na radnici u starosty Zdeňka Bárty.

(Písecký deník)

Na Vysočině by se mohl zlepšit vzhled několika vlakových nádraží, pokud na jejich rekonstrukci přispějí samosprávy a EU.
Evropské projekty na vybudování moderních dopravních terminálů, které budou sloužit autobusové i vlakové dopravě, připravují města Chotěboř a Náměšť nad Oslavou, díky dotacím se už podobná investice uskutečňuje v Telči. "Opravy nádražní budovy ve Žďáru nad Sázavou by měly platit České dráhy s přispěním města," sdělila regionální mluvčí ČD Kateřina Šubová. Modernizace žďárského nádraží by měla začít koncem tohoto roku opravami inženýrských sítí. "Dokončuje se projekt a plán investic na opravu výpravní budovy," uvedla Šubová. Budova žďárského nádraží byla postavena přibližně před 40 lety na trati, po níž jezdí i rychlíky mezi Prahou a Brnem. Denně jí projde několik tisíc cestujících, poskytuje zázemí i pro sousední autobusové nádraží. Dráhy chtěly v minulých letech uskutečnit revitalizaci této stanice pomocí soukromého investora, kterého hledaly v rámci projektu Živá nádraží, ale to se nepodařilo. Nyní se chtějí na spolupráci domluvit s městem.
Rekonstrukce nádraží bude stát kolem 50 milionů korun, uskutečnit by se měla během dvou až tří let. Podle předběžných jednání by na ni radnice mohla přidat částku, která nepřevýší desetinu nákladů. Městské peníze by měly sloužit k úpravě veřejně přístupné části budovy a vytvoření informačního systému.
"Máme velký zájem na tom, aby se s nádražní budovou něco udělalo, protože je poměrně v neutěšeném stavu," řekla žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová. Podle ní je také velmi potřebné zlepšit stav podchodů.
Ze svých zdrojů chtějí dráhy zajistit opravu budovy vlakového nádraží v Horní Cerekvi na Pelhřimovsku. Stavební práce by podle Šubové mohly začít zkraje příštího roku.
Nejistá je zatím dlouho diskutovaná revitalizace vlakové stanice Jihlava-město. Dopravní význam této zastávky nedaleko městského centra měl v budoucnu výrazně stoupnout, protože kolem něj měla vést nová silnice. Podle mluvčího jihlavské radnice Radka Tulise se ale ukázalo, že tento záměr je pro město finančně neuskutečnitelný.

(Jihlavské listy)