Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahájení rekonstrukce železničního nádraží v Karlových Varech je stále nedohlednu. Revitalizaci stanice má zajistit firma Grandi Stazioni. Situaci ale zkomplikoval fakt, že budovu nádraží pravděpodobně nebude možné rekonstruovat a nutná bude její demolice. Jak uvádí Luďka Hnulíková, ředitelka krajského centra osobní přepravy Českých drah, jednání s investorem o vývoji v Karlových Varech pokračují.
Luďka HNULÍKOVÁ, ředitelka krajského centra osobní přepravy Českých drah
--------------------
Tam je to skutečně problematické a nutně bez investora si netroufnu odhadnout, protože ta závislost na jeho možnostech jak finančních, tak kapacitních je samozřejmě velmi důležitá. Z naší strany jsme stále připraveni na to, aby ta revitalizace tak, jak byla připravena, pokračovala.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na revitalizaci stanic Českých drah v Praze, Mariánských Lázních a Karlových Varech firma Grandi Stazioni vyhrála výběrové řízení. Zatímco v Praze a v Mariánských Lázních rekonstrukce pokračuje, v Karlových Varech italská firma s obnovou zatím nezačala.
(ČRo Plzeň)
--------------------
Zahájení rekonstrukce železničního nádraží v Karlových Varech je stále nedohlednu. Revitalizaci stanice má zajistit firma Grandi Stazioni. Situaci ale zkomplikoval fakt, že budovu nádraží pravděpodobně nebude možné rekonstruovat a nutná bude její demolice. Jak uvádí Luďka Hnulíková, ředitelka krajského centra osobní přepravy Českých drah, jednání s investorem o vývoji v Karlových Varech pokračují.
Luďka HNULÍKOVÁ, ředitelka krajského centra osobní přepravy Českých drah
--------------------
Tam je to skutečně problematické a nutně bez investora si netroufnu odhadnout, protože ta závislost na jeho možnostech jak finančních, tak kapacitních je samozřejmě velmi důležitá. Z naší strany jsme stále připraveni na to, aby ta revitalizace tak, jak byla připravena, pokračovala.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na revitalizaci stanic Českých drah v Praze, Mariánských Lázních a Karlových Varech firma Grandi Stazioni vyhrála výběrové řízení. Zatímco v Praze a v Mariánských Lázních rekonstrukce pokračuje, v Karlových Varech italská firma s obnovou zatím nezačala.
(ČRo Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378388/
V polovině cesty z Břeclavi do Znojma je stanice Novosedly. Nástupiště tu zdobí rozkvetlé muškáty, nechybí ani výpravčí s červenou čepicí.
Do konce loňského roku v Novosedlech pravidelně křižovaly vlaky. Se zavedením Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JK) tuto funkci s výjimkou dvou ranních vlaků převzaly stanice v centrech IDS JK Mikulov a Hrušovany nad Jevišovkou. Za den tu v obou směrech odbaví třicet osobních vlaků, přičemž první jede o půl páté ráno, poslední půl hodiny před jedenáctou v noci. Proto mají zavedené ranní a odpolední směny.
Jezdí tu i dva pravidelné nákladní vlaky se štěrkem na výluky v trati Hrušovany nad Jevišovkou Brno. „Nákladní doprava byla intenzivnější, když se vozil štěrk z Rakšic na koridor. Ale pro cargo bude trať významná i v příštím grafikonu, protože kvůli intenzivní osobní dopravě je úsek Brno-Střelice pro nákladní vlaky problematický,„ vysvětluje výpravčí Hana Bravencová, jedna z devíti zaměstnanců tvořících personál stanice.
Ráj pro cykloturisty
Po železniční průmyslovce přes rok působila v Břeclavi jako telegrafistka. V té době ještě tančila v břeclavském folklorním souboru Podlužan a osmihodinové směny jí vyhovovaly. V roce 1979 vyměnila místo v Břeclavi za výpravčí v Novosedlech. Bydlí v nedalekém Březí, dojíždí vlakem a v létě, když prý cítí potřebu udělat také něco pro zdraví, i na kole.
Stanice se nachází v rekreační cyklistické oblasti, vlakem proto jezdí i mnoho cykloturistů, takže tu o cestující nemají nouzi. Ve Znojmě a Břeclavi jsou také půjčovny kol, která se mohou vracet i v Hrušovanech nad Jevišovkou. Většina cykloturistů má ale svůj bicykl. Lákavé jsou projížďky lagunami či návštěva valticko-lednického areálu.
Zaměstnanci
„Staničku se snažíme zvelebovat, přispívají na zkrášlování nádraží aby se u nás všichni cítili dobře. Škoda, že nám tady už dvacet let straší obrys pěticípé hvězdy na průčelí výpravní budovy. Ale na opravu fasády náš drobný fond nestačí,„ směje se Hana Bravencová a pak popisuje, jak všichni přispívají na to, aby si mohli koupit muškáty ke zkrášlení nástupiště. Anebo pořídit lak k natření plotu, barvy na vylíčení dopravní kanceláře a čekárny i popínavý břečťan pro zamaskování zašlé fasády. A také vyzdobit čekárnu na Vánoce, Velikonoce nebo dušičky. Jen ten relikt z dob minulých je stále zlobí.
(Železničář)
Do konce loňského roku v Novosedlech pravidelně křižovaly vlaky. Se zavedením Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JK) tuto funkci s výjimkou dvou ranních vlaků převzaly stanice v centrech IDS JK Mikulov a Hrušovany nad Jevišovkou. Za den tu v obou směrech odbaví třicet osobních vlaků, přičemž první jede o půl páté ráno, poslední půl hodiny před jedenáctou v noci. Proto mají zavedené ranní a odpolední směny.
Jezdí tu i dva pravidelné nákladní vlaky se štěrkem na výluky v trati Hrušovany nad Jevišovkou Brno. „Nákladní doprava byla intenzivnější, když se vozil štěrk z Rakšic na koridor. Ale pro cargo bude trať významná i v příštím grafikonu, protože kvůli intenzivní osobní dopravě je úsek Brno-Střelice pro nákladní vlaky problematický,„ vysvětluje výpravčí Hana Bravencová, jedna z devíti zaměstnanců tvořících personál stanice.
Ráj pro cykloturisty
Po železniční průmyslovce přes rok působila v Břeclavi jako telegrafistka. V té době ještě tančila v břeclavském folklorním souboru Podlužan a osmihodinové směny jí vyhovovaly. V roce 1979 vyměnila místo v Břeclavi za výpravčí v Novosedlech. Bydlí v nedalekém Březí, dojíždí vlakem a v létě, když prý cítí potřebu udělat také něco pro zdraví, i na kole.
Stanice se nachází v rekreační cyklistické oblasti, vlakem proto jezdí i mnoho cykloturistů, takže tu o cestující nemají nouzi. Ve Znojmě a Břeclavi jsou také půjčovny kol, která se mohou vracet i v Hrušovanech nad Jevišovkou. Většina cykloturistů má ale svůj bicykl. Lákavé jsou projížďky lagunami či návštěva valticko-lednického areálu.
Zaměstnanci
„Staničku se snažíme zvelebovat, přispívají na zkrášlování nádraží aby se u nás všichni cítili dobře. Škoda, že nám tady už dvacet let straší obrys pěticípé hvězdy na průčelí výpravní budovy. Ale na opravu fasády náš drobný fond nestačí,„ směje se Hana Bravencová a pak popisuje, jak všichni přispívají na to, aby si mohli koupit muškáty ke zkrášlení nástupiště. Anebo pořídit lak k natření plotu, barvy na vylíčení dopravní kanceláře a čekárny i popínavý břečťan pro zamaskování zašlé fasády. A také vyzdobit čekárnu na Vánoce, Velikonoce nebo dušičky. Jen ten relikt z dob minulých je stále zlobí.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378088/
Ve stanici Plzeň hl. n. bude prodloužen severní a jižní podchod, který vede z haly výpravní budovy na nástupiště. Cílem stavby je usnadnění odchodu a příchodu cestujících k vlakům. Tuto možnost ocení cestující s předplatními jízdenkami. Proto budou vstupy do podchodů vybaveny informačním zařízením o odjezdech vlaků. Vedlejším pozitivním efektem je propojení ulic Šumavské a Železniční přes halu staniční budovy. Vzhledem k tomu, že do projektu, který má oficiální název „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. tranzitního železničního koridoru„, patří i přestavba mostů Mikulášská, je prodloužení podchodů součástí první etapy této modernizace. Je to proto, že stavba mostů Mikulášská znemožní přístup do staniční budovy současnou cestou kvůli umístění zařízení staveniště v prostoru před nádražím. Stavba mostů bude velmi komplikovaná, už jen s ohledem na zajištění nepřerušené tramvajové a automobilové dopravy. Možnost převést nejen cestující, ale i ostatní chodce mimo staveniště bude kvůli náročné technologii stavby mostu nutností.
Podchod bude ústit na úrovni chodníku, na který bude navazovat nově plánovaný výstup z halového podchodu křižovatky ulic Americká a Sirková. Výstup do Železniční bude komplikovanější, investor plánuje schody, resp. výtah. Navržené řešení nevylučuje umístění tramvajové zastávky pod mostem Mikulášská.
Stávající podchody budou vybourány a nahrazeny novými konstrukcemi. Na jednotlivá nástupiště povedou nová schodiště, eskalátory a výtahy. Výstupy na nástupiště budou ukončeny přechodovými rampami, které vyrovnají rozdíl výšek mezi stávající a budoucí niveletou nástupištní hrany.
(Železničář)
Podchod bude ústit na úrovni chodníku, na který bude navazovat nově plánovaný výstup z halového podchodu křižovatky ulic Americká a Sirková. Výstup do Železniční bude komplikovanější, investor plánuje schody, resp. výtah. Navržené řešení nevylučuje umístění tramvajové zastávky pod mostem Mikulášská.
Stávající podchody budou vybourány a nahrazeny novými konstrukcemi. Na jednotlivá nástupiště povedou nová schodiště, eskalátory a výtahy. Výstupy na nástupiště budou ukončeny přechodovými rampami, které vyrovnají rozdíl výšek mezi stávající a budoucí niveletou nástupištní hrany.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378063/
Všech sedm nádraží na lokální trati Pňovany - Bezdružice chtějí převzít zdarma od státu města a obce v Plzeňském kraji, do jejichž katastru železniční budovy a pozemky patří.
Zastupitelstva už bezúplatný převod schválila a do poloviny srpna zašlou žádost Správě železniční dopravní cesty. Ta se převodu nebrání.
„Postoj SŽDC je vstřícný. Převod nádraží na obce by byl pilotním projektem, který by po vyzkoušenímohla státní firma využívat také v jiných regionech,„ uvedla Mirka Válová z Místní akční skupiny Český západ, jež projekt zastřešuje.
SŽDC před rokem nabídlo budovy obcím k prodeji. V případě nezájmu měly skončit v soukromých rukou. Města slíbila, že se budou o nádraží starat, chtějí zabránit tomu, aby stanice po prodeji soukromníkům zanikly anebo sloužily jinému účelu. „Nechceme, abychom dopadli jako nedaleký Mrázov, kde si kupec stanici oplotil. Dráhy tam pak musely dovézt boudu pro cestující,„ řekl starosta Bezdružic Jan Soulek.
Zájem o nádraží a neudržované pozemky mají Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Cebiv, Kokašice, Trpísty, Erpužice, pod něž patří Blahousty. „Všechny budovy kromě Trpíst prošly rekonstrukcí a jsou v dobrém stavu. Jejich vnitřky by si však vyžádaly naší péči,„ řekl Soulek. Prostory by sloužily hlavně cestujícím, někde jako turistické ubytovny a pro akce občanského sdružení Plzeňská dráha, která trať popularizuje a v Bezdružicích buduje železniční muzeum.
(Mladá fronta DNES)
Zastupitelstva už bezúplatný převod schválila a do poloviny srpna zašlou žádost Správě železniční dopravní cesty. Ta se převodu nebrání.
„Postoj SŽDC je vstřícný. Převod nádraží na obce by byl pilotním projektem, který by po vyzkoušenímohla státní firma využívat také v jiných regionech,„ uvedla Mirka Válová z Místní akční skupiny Český západ, jež projekt zastřešuje.
SŽDC před rokem nabídlo budovy obcím k prodeji. V případě nezájmu měly skončit v soukromých rukou. Města slíbila, že se budou o nádraží starat, chtějí zabránit tomu, aby stanice po prodeji soukromníkům zanikly anebo sloužily jinému účelu. „Nechceme, abychom dopadli jako nedaleký Mrázov, kde si kupec stanici oplotil. Dráhy tam pak musely dovézt boudu pro cestující,„ řekl starosta Bezdružic Jan Soulek.
Zájem o nádraží a neudržované pozemky mají Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Cebiv, Kokašice, Trpísty, Erpužice, pod něž patří Blahousty. „Všechny budovy kromě Trpíst prošly rekonstrukcí a jsou v dobrém stavu. Jejich vnitřky by si však vyžádaly naší péči,„ řekl Soulek. Prostory by sloužily hlavně cestujícím, někde jako turistické ubytovny a pro akce občanského sdružení Plzeňská dráha, která trať popularizuje a v Bezdružicích buduje železniční muzeum.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/377930/
Podchod pod veselským nádražím ulehčí lidem cestování. Do konce roku 2011 by měl být postaven v rámci budování IV. železničního koridoru a ústit bude až k autobusům.
„Pro mě to bude velká úleva. Hlavně už nebudu muset chodit přes peron. Přínos vidím hlavně pro vozíčkáře, maminky s kočárky a staré lidi,„ zhodnotila Jana Vráblíková. Poté, co se odstěhovala do Soběslavi, často vlakem navštěvuje své veselské příbuzné. A cesta s kočárkem od vlaku před nádraží je pro ni komplikovaná.
Podchod nebude jenom přímým spojením mezi autobusovými a vlakovými nástupišti. „Je koncipován tak, aby vyúsťoval na pozemek vedle autobusového nádraží, kde hodlá město zřídit parkoviště pro cestující přijíždějící k vlakovému i autobusovému nádraží automobily,„ upozornil místostarosta Veselí Václav Matějů.
Nynější plocha pro parkování osobních aut před vlakovým nádražím je už nedostačující. S vlastníkem pozemku pro rozšíření parkoviště radnice v těchto dnech dokončuje majetkové vypořádání. Úsek Horusice - Veselí nad Lužnicí má být realizován v letech 2010 až 2013.
„Práce budou postupovat od stanice Veselí nad Lužnicí k Horusicím, takže kolejiště veselské železniční stanice bude modernizováno v letech 2010 až 2011, a to včetně dvou nových ostrovních nástupišť, podchodu k nim a jeho prodloužení na autobusové stanoviště v Nádražní ulici,„ přiblížil harmonogram prací Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Na oplátku se město drahám upsalo k bezplatnému převodu některých pozemků, které se stavbou koridoru souvisí.
Správa železniční dopravní cesty chtěla zpočátku po městu spoluúčast formou převodu pozemků ve výši 2,5 milionu korun. Veselští vyjednali svůj podíl nakonec o skoro dva miliony nižší.
„Celková hodnota pozemků, které drahám postoupíme, je dle ocenění znaleckým posudkem ve výši 612 tisíc korun,„ informoval starosta města Matějů.
(Jindřichohradecký deník)
„Pro mě to bude velká úleva. Hlavně už nebudu muset chodit přes peron. Přínos vidím hlavně pro vozíčkáře, maminky s kočárky a staré lidi,„ zhodnotila Jana Vráblíková. Poté, co se odstěhovala do Soběslavi, často vlakem navštěvuje své veselské příbuzné. A cesta s kočárkem od vlaku před nádraží je pro ni komplikovaná.
Podchod nebude jenom přímým spojením mezi autobusovými a vlakovými nástupišti. „Je koncipován tak, aby vyúsťoval na pozemek vedle autobusového nádraží, kde hodlá město zřídit parkoviště pro cestující přijíždějící k vlakovému i autobusovému nádraží automobily,„ upozornil místostarosta Veselí Václav Matějů.
Nynější plocha pro parkování osobních aut před vlakovým nádražím je už nedostačující. S vlastníkem pozemku pro rozšíření parkoviště radnice v těchto dnech dokončuje majetkové vypořádání. Úsek Horusice - Veselí nad Lužnicí má být realizován v letech 2010 až 2013.
„Práce budou postupovat od stanice Veselí nad Lužnicí k Horusicím, takže kolejiště veselské železniční stanice bude modernizováno v letech 2010 až 2011, a to včetně dvou nových ostrovních nástupišť, podchodu k nim a jeho prodloužení na autobusové stanoviště v Nádražní ulici,„ přiblížil harmonogram prací Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Na oplátku se město drahám upsalo k bezplatnému převodu některých pozemků, které se stavbou koridoru souvisí.
Správa železniční dopravní cesty chtěla zpočátku po městu spoluúčast formou převodu pozemků ve výši 2,5 milionu korun. Veselští vyjednali svůj podíl nakonec o skoro dva miliony nižší.
„Celková hodnota pozemků, které drahám postoupíme, je dle ocenění znaleckým posudkem ve výši 612 tisíc korun,„ informoval starosta města Matějů.
(Jindřichohradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/377927/
Za čistotu se platí. To je heslo, kterým se řídí firma provozující toalety na ostravském hlavním nádraží. Silvii Mikulcovou ale pořádně překvapila, a tak se stala jejím námětem pro poznámku.
Celé zamyšlení: http://www.rozhlas.cz/_zprava/611973
Inu, jsou země, v nichž jsou nádražní záchody zdarma. A čisté. Asi vědí proč.
Někde jsou až v placené zóně, jinde pro všechny. Je-li u nás záměrem zamezit zneužívání záchodů necestujícími, proč třeba neumožnit jejich bezplatné použití po předložení platné jízdenky?
Celé zamyšlení: http://www.rozhlas.cz/_zprava/611973
Inu, jsou země, v nichž jsou nádražní záchody zdarma. A čisté. Asi vědí proč.
Někde jsou až v placené zóně, jinde pro všechny. Je-li u nás záměrem zamezit zneužívání záchodů necestujícími, proč třeba neumožnit jejich bezplatné použití po předložení platné jízdenky?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/377917/
Dobrou práci je třeba si šetřit. Obzvlášť v ekonomické krizi. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/376823/
metal779: sam tomu nerozumiem naco je im uz druhy mesiac napatovka....asi sa moc boja alebo maju dlhe lopaty 
....lebo prevazat zeriavom cez kolaje druhy mesiac palety s dlazbou a kvoli tomu mat napatovku je nahlavu 
....lebo prevazat zeriavom cez kolaje druhy mesiac palety s dlazbou a kvoli tomu mat napatovku je nahlavu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/376807/
a to čo tam preboha s tou zastávkou robia, keĎ potrebujú napäťovku? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/376798/
nekonecne dlhotrvajuca pricina napatovych vyluk medzi Kysakom a Drienovskou Novou Vsou je novovznikajuca (presunuta) zastavka Obišovce...nechcem vediet kolko by im trvalo urobit nastupista na dvojkolajnej trati takymto tempom 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/376778/
Mačkání ve frontě u pokladny, předbíhání a hádky, polepené pokladní okénko se záclonkou – tohle vše na pražském hlavním nádraží brzy skončí. Prvním krokem k tomu bylo otevření nového ČD centra.
Celé pojetí prodeje jízdenek je pro hlavní nádraží zcela nové. Místo okének a „šaltrů„ je mezi zákazníkem a pokladním volný prostor, chybí tam dosud obvyklé sklo. Zvýší se tím pohodlí cestujících a ovlivní se pozitivně vzájemný vztah.
Jak nám ukázal Jan Hus z KCOD Praha, který má na starosti přestavbu a informační systémy a který nás celým areálem provedl, ČD centrum poskytuje zatím prodej jízdních dokladů u přepážek komplexního odbavení (veškeré doklady), přednostního odbavení (SC a 1. třída) a informace u servisních přepážek. Po přestěhování vnitrostátních pokladen bude k dispozici celkem 30 přepážek. Každý pokladní má k dispozici dva počítače, jedním je známý UNIPOK, druhý ovládá informační monitor nad přepážkou, zobrazuje aktuální odjezdy a další potřebné informace.
Každá přepážka je vybavena trezorovou pokladnou, jaké známe například v bankách. Tam se průběžně ukládá tržba, pro větší bankovky je určen zvláštní box se zpožďovacím zařízením. To nedovolí, aby byl trezor otevřen ihned, což je opatření proti lupičům. Samozřejmostí je připojení pokladny na zabezpečovací zařízení.
Provoz je plynulejší
Informační velké LCD monitory nad každou přepážkou jsou řízeny centrálním počítačem. Umožňují standardní rozlišení typu přepážky podle nové koncepce Českých drah: základní (vnitrostátní jízdenky), komplexní (mezinárodní i vnitrostátní), přednostní odbavení (SC vlaky a 1. třída, pro invalidy a těhotné) a servisní (informace). Provozně je možno měnit typ přepážky. Může se tam soustředit prodej na jeden směr nebo jedno místo, kam chce jet náhle větší množství cestujících (např. při pochodu Praha– Prčice). Operativní změny zajišťuje administrace přepážek nebo dozorčí přepravy. Na LCD je také samozřejmě nápis, zda je otevřená nebo zavřená, případně další údaje podle potřeby provozu.
Spokojení zaměstnanci
Nové ČD centrum, které bylo slavnostně otevřeno 24. června, se zaměstnancům Českých drah líbí. Pokladní Dana Fidrmucová je považuje za moderní a chválí si lepší kontakt s cestujícím. Není ale spokojena s klimatizací, která nezvládá zatím vyšší teploty (dočasně pracuje z technických důvodů jen na 50 procent). „Není ale příliš příjemné, když se cestující naklání dovnitř, do prostoru pokladny, a někteří to dělají,„ říká Dana Fidrmucová. Bylo by podle našeho soudu lepší, kdyby jim v tom něco bránilo, stačil by úzký proužek ve výši čela. Především z hygienických důvodů. Pokracování ze str. 1 V ČD centru najdeme i EZOP panely s přehledy odjezdů a příjezdů upravené podle návrhu našeho průvodce Jana Husa tak, že zobrazují i aktuální řazení vlaků. Podobné panely jsou i na jednotlivých peronech, kde ukazují řazení právě přistaveného vlaku.
Zázemí pro zaměstnance
Přístup do všech uzavřených prostor je řešen moderně, bez klíčů a složitých kódů. Uskutečňuje se přiložením In-karty na čtečku u dveří, která čte celé číslo karty. Systém si pamatuje čísla s povoleným vstupem a rozlišuje, kdo kam může vstoupit.
Velkoryse je řešeno zázemí pro pracovníky ČD centra: sociální zařízení na hotelové úrovni, šatny s novými skříňkami, stěny se skříňkami na úschovu osobních věcí, vybavené kuchyňky, prostor pro krátkodobý odpočinek. Zvláštní místnost má dozorčí, tam jsou soustředěny monitory kamer a obsluhy informačních monitorů nad pokladnami. V oddělené kanceláři probíhají odvody tržeb a nechybí samozřejmě technické zázemí, odkud se řídí a kontrolují všechny informační a technické funkce.
Co se chystá dál
Jan Hus nás informoval také o pokračování přestavby. Po obou stranách ČD centra se v druhé polovině srpna, až budou vyřešeny problémy s klimatizací, otevřou „rychlé„ pokladny pro vnitro státní přepravu. Má jich být celkem osm. Současně s tím se přesu nou zbývající pokladny základn
Celé pojetí prodeje jízdenek je pro hlavní nádraží zcela nové. Místo okének a „šaltrů„ je mezi zákazníkem a pokladním volný prostor, chybí tam dosud obvyklé sklo. Zvýší se tím pohodlí cestujících a ovlivní se pozitivně vzájemný vztah.
Jak nám ukázal Jan Hus z KCOD Praha, který má na starosti přestavbu a informační systémy a který nás celým areálem provedl, ČD centrum poskytuje zatím prodej jízdních dokladů u přepážek komplexního odbavení (veškeré doklady), přednostního odbavení (SC a 1. třída) a informace u servisních přepážek. Po přestěhování vnitrostátních pokladen bude k dispozici celkem 30 přepážek. Každý pokladní má k dispozici dva počítače, jedním je známý UNIPOK, druhý ovládá informační monitor nad přepážkou, zobrazuje aktuální odjezdy a další potřebné informace.
Každá přepážka je vybavena trezorovou pokladnou, jaké známe například v bankách. Tam se průběžně ukládá tržba, pro větší bankovky je určen zvláštní box se zpožďovacím zařízením. To nedovolí, aby byl trezor otevřen ihned, což je opatření proti lupičům. Samozřejmostí je připojení pokladny na zabezpečovací zařízení.
Provoz je plynulejší
Informační velké LCD monitory nad každou přepážkou jsou řízeny centrálním počítačem. Umožňují standardní rozlišení typu přepážky podle nové koncepce Českých drah: základní (vnitrostátní jízdenky), komplexní (mezinárodní i vnitrostátní), přednostní odbavení (SC vlaky a 1. třída, pro invalidy a těhotné) a servisní (informace). Provozně je možno měnit typ přepážky. Může se tam soustředit prodej na jeden směr nebo jedno místo, kam chce jet náhle větší množství cestujících (např. při pochodu Praha– Prčice). Operativní změny zajišťuje administrace přepážek nebo dozorčí přepravy. Na LCD je také samozřejmě nápis, zda je otevřená nebo zavřená, případně další údaje podle potřeby provozu.
Spokojení zaměstnanci
Nové ČD centrum, které bylo slavnostně otevřeno 24. června, se zaměstnancům Českých drah líbí. Pokladní Dana Fidrmucová je považuje za moderní a chválí si lepší kontakt s cestujícím. Není ale spokojena s klimatizací, která nezvládá zatím vyšší teploty (dočasně pracuje z technických důvodů jen na 50 procent). „Není ale příliš příjemné, když se cestující naklání dovnitř, do prostoru pokladny, a někteří to dělají,„ říká Dana Fidrmucová. Bylo by podle našeho soudu lepší, kdyby jim v tom něco bránilo, stačil by úzký proužek ve výši čela. Především z hygienických důvodů. Pokracování ze str. 1 V ČD centru najdeme i EZOP panely s přehledy odjezdů a příjezdů upravené podle návrhu našeho průvodce Jana Husa tak, že zobrazují i aktuální řazení vlaků. Podobné panely jsou i na jednotlivých peronech, kde ukazují řazení právě přistaveného vlaku.
Zázemí pro zaměstnance
Přístup do všech uzavřených prostor je řešen moderně, bez klíčů a složitých kódů. Uskutečňuje se přiložením In-karty na čtečku u dveří, která čte celé číslo karty. Systém si pamatuje čísla s povoleným vstupem a rozlišuje, kdo kam může vstoupit.
Velkoryse je řešeno zázemí pro pracovníky ČD centra: sociální zařízení na hotelové úrovni, šatny s novými skříňkami, stěny se skříňkami na úschovu osobních věcí, vybavené kuchyňky, prostor pro krátkodobý odpočinek. Zvláštní místnost má dozorčí, tam jsou soustředěny monitory kamer a obsluhy informačních monitorů nad pokladnami. V oddělené kanceláři probíhají odvody tržeb a nechybí samozřejmě technické zázemí, odkud se řídí a kontrolují všechny informační a technické funkce.
Co se chystá dál
Jan Hus nás informoval také o pokračování přestavby. Po obou stranách ČD centra se v druhé polovině srpna, až budou vyřešeny problémy s klimatizací, otevřou „rychlé„ pokladny pro vnitro státní přepravu. Má jich být celkem osm. Současně s tím se přesu nou zbývající pokladny základn
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375778/
Na TŘÍTUNOVÝ OBJEKT s displejem kreslí zájemci v Curychu, co je napadne. I svastiku.
Až budete v Curychu, ve městě u jezera, kde se podle všech možných průzkumů žije úplně nejlépe ze všech měst téhle planety, tak si nenechte ujít návštěvu hlavního nádraží. Pokud pojedete vlakem, je to jasné. Prostě vystoupíte na některém z devětadvaceti perónů. Ale pokud cestujete jinak, určitě tam zajděte.
Celý článek: http://www.reflex.cz/Clanek37011.html
Až budete v Curychu, ve městě u jezera, kde se podle všech možných průzkumů žije úplně nejlépe ze všech měst téhle planety, tak si nenechte ujít návštěvu hlavního nádraží. Pokud pojedete vlakem, je to jasné. Prostě vystoupíte na některém z devětadvaceti perónů. Ale pokud cestujete jinak, určitě tam zajděte.
Celý článek: http://www.reflex.cz/Clanek37011.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375434/
Když se na populární internetové encyklopedii Wikipedie zadá vyhledat „Hranice„, nabídne se několik možností. Mezi prvními se zobrazuje například státní či datová hranice. Město ležící v údolí Moravské brány se ve své kategorii zobrazuje na druhém místě, po Hranicích u Aše. I proto, že v republice existují tři obce s názvem Hranice a pět částí obce nesoucích stejné jméno, bývá město nezřídka označováno jako Hranice na Moravě. To je však pouze název železniční stanice. O tom by mohli vyprávět třeba zaměstnanci pošty. Na pohlednicích a obálkách se denně setkávají s tím, že adresát bydlí v neexistujícím městě. Zda mají zásilku doručit do Hranic v Čechách nebo na Moravě zjistí jednoduše podle poštovního směrovacího čísla. Zásadní problém, proč lidé uvádějí špatnou adresu, je zřejmě rozdílný oficiální název města a železniční stanice. Ta je pojmenována Hranice na Moravě,aby nedošlo k záměně se stanicí Hranice v Čechách, kde je oficiální název obce také jen Hranice. „Podobných případů lze najít v naší železniční síti poměrně dost. Někdy je rozlišení shodných jmen už v úředním názvu obce, jako například Teplice nad Bečvou a Teplice nad Metují. Podkrušnohorské lázně Teplice jsou však v jízdních řádech uváděny jako Teplice v Čechách,„ informoval Jiří Šťastný ze Správy železniční a dopravní cesty. Dále zmínil desítky podobných případů z celého území České republiky, jako například Benešov u Prahy, který je úředně pouze Benešovem, a Benešov nad Ploučnicí, jehož oficiální název je shodný.
Existují i města a obce s ještě vyšší četností stejného názvu. Horka, Hrádek a Ústí figurují v železničních jízdních řádech hned čtyřikrát.
Se špatným názvem města se často setkává i jeho starosta Miroslav Wildner, který chybující upozorňuje na skutečné pojmenování. „Mnohdy se to objeví i na různých důležitých projektech. My pak musíme velice rychle a razantně říct, že takhle to nepůjde, protože by mohlo dojít k problémům,„ podotkl Wildner.
Názvu Hranice předcházelo jméno Weisskirchen (v překladu bílý kostel), zřejmě podle kostelíčka nebo vápence a kostela na dnešním Masarykově náměstí.
(Hranický týden)
Existují i města a obce s ještě vyšší četností stejného názvu. Horka, Hrádek a Ústí figurují v železničních jízdních řádech hned čtyřikrát.
Se špatným názvem města se často setkává i jeho starosta Miroslav Wildner, který chybující upozorňuje na skutečné pojmenování. „Mnohdy se to objeví i na různých důležitých projektech. My pak musíme velice rychle a razantně říct, že takhle to nepůjde, protože by mohlo dojít k problémům,„ podotkl Wildner.
Názvu Hranice předcházelo jméno Weisskirchen (v překladu bílý kostel), zřejmě podle kostelíčka nebo vápence a kostela na dnešním Masarykově náměstí.
(Hranický týden)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375424/
Martin PAŘÍZEK, moderátor
--------------------
V Královéhradeckém kraji připravují České dráhy rekonstrukci jen na několika nádražích a podobné je to také s plány na bezbariérové přístupy do samotných vlaků. Vše je otázkou peněz a těch je v době hospodářské krize méně než jindy. Podrobnosti zjišťoval kolega Jiří Fremuth.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Odstraňování bariér na nádražích postupuje jen pomalu. V posledních letech tak prošly modernizací třeba nádraží v Solnici nebo v Borohrádku.
Radek JOKLÍK, České dráhy
--------------------
V současné době připravujeme jakýsi plán investičních akcí. Mohu uvést například stanice Slezské předměstí nebo Česká Skalice, vstup do Ratibořic anebo Trutnov-střed.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Radek Joklík z Českých drah říká, že pokud budou peníze, mohly by rekonstrukce zmíněných nádraží začít už na podzim nebo příští rok. Zatímco se České dráhy starají o prostory pro cestující a k nádražím přilehlá nástupiště, ta vzdálenější a cesty k nim jsou starostí Správy železniční dopravní cesty.
Pavel HALLA, mluvčí Správy železniční dopravní cesty
--------------------
Máme připravený projekt na bezbariérový přístup ve Staré Pace. Tam předpokládáme, že by se mohlo přistoupit k realizaci v roce 2010.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Mluvčí podniku Pavel Hala dodává, že se připravuje také oprava nástupiště v Týništi nad Orlicí. Tady si ale cestující na pohodlný přístup do vlaků ještě pár let počkají.
(ČRo Hradec Králové)
--------------------
V Královéhradeckém kraji připravují České dráhy rekonstrukci jen na několika nádražích a podobné je to také s plány na bezbariérové přístupy do samotných vlaků. Vše je otázkou peněz a těch je v době hospodářské krize méně než jindy. Podrobnosti zjišťoval kolega Jiří Fremuth.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Odstraňování bariér na nádražích postupuje jen pomalu. V posledních letech tak prošly modernizací třeba nádraží v Solnici nebo v Borohrádku.
Radek JOKLÍK, České dráhy
--------------------
V současné době připravujeme jakýsi plán investičních akcí. Mohu uvést například stanice Slezské předměstí nebo Česká Skalice, vstup do Ratibořic anebo Trutnov-střed.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Radek Joklík z Českých drah říká, že pokud budou peníze, mohly by rekonstrukce zmíněných nádraží začít už na podzim nebo příští rok. Zatímco se České dráhy starají o prostory pro cestující a k nádražím přilehlá nástupiště, ta vzdálenější a cesty k nim jsou starostí Správy železniční dopravní cesty.
Pavel HALLA, mluvčí Správy železniční dopravní cesty
--------------------
Máme připravený projekt na bezbariérový přístup ve Staré Pace. Tam předpokládáme, že by se mohlo přistoupit k realizaci v roce 2010.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Mluvčí podniku Pavel Hala dodává, že se připravuje také oprava nástupiště v Týništi nad Orlicí. Tady si ale cestující na pohodlný přístup do vlaků ještě pár let počkají.
(ČRo Hradec Králové)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375417/
Nové vlakové zastávky Mladá Boleslav - Česana a Velký Osek - Bruslařský stadion budou moci využívat cestující ve středních Čechách.
Mladoboleslavská zastávka bude otevřena už příští rok u technologického centra Škody Auto. Největší užitek z ní tak budou mít zřejmě zaměstnanci firmy a pak lidé bydlící v přilehlé příměstské části Čejetice. „Vznikem této zastávky bude regionální železniční osobní doprava zase o něco více konkurenceschopná vůči individuální silniční dopravě. Může také mimo jiné ulehčit dopravě ve městě,„ řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Petr Halla. Zastávka bude u jednokolejné trati Mladá Boleslav hlavní nádraží - Stará Paka v místě, kde se sbíhá s tratí na Turnov. Budou tam zastavovat jen vlaky jedoucí z hlavního na městské nádraží. Vlaky jedoucí po turnovské trati v místě zastavovat nebudou, protože tam není možné vybudovat nástupiště kvůli příkrému skalnatému srázu.
Kromě této železniční zastávky plánuje Správa železniční dopravní cesty postavit ještě zastávku Velký Osek - Bruslařský stadion.
Nová zastávka už letos vznikla v Brandýse nad Labem - Zápské mezi Čelákovicemi a Neratovicemi. Je v provozu od konce května. Ve všední dny v ní staví 27 vlaků, o víkendu 24 spojů. I když vznik nových zastávek není častý, v kraji přece jen spíš přibývají než zanikají. To se naposledy stalo v Mochově v okrese Praha-východ, kde zastávka nefunguje od roku 2007 kvůli tomu, že ji cestující nevyužívali.
(Mladá fronta DNES)
Mladoboleslavská zastávka bude otevřena už příští rok u technologického centra Škody Auto. Největší užitek z ní tak budou mít zřejmě zaměstnanci firmy a pak lidé bydlící v přilehlé příměstské části Čejetice. „Vznikem této zastávky bude regionální železniční osobní doprava zase o něco více konkurenceschopná vůči individuální silniční dopravě. Může také mimo jiné ulehčit dopravě ve městě,„ řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Petr Halla. Zastávka bude u jednokolejné trati Mladá Boleslav hlavní nádraží - Stará Paka v místě, kde se sbíhá s tratí na Turnov. Budou tam zastavovat jen vlaky jedoucí z hlavního na městské nádraží. Vlaky jedoucí po turnovské trati v místě zastavovat nebudou, protože tam není možné vybudovat nástupiště kvůli příkrému skalnatému srázu.
Kromě této železniční zastávky plánuje Správa železniční dopravní cesty postavit ještě zastávku Velký Osek - Bruslařský stadion.
Nová zastávka už letos vznikla v Brandýse nad Labem - Zápské mezi Čelákovicemi a Neratovicemi. Je v provozu od konce května. Ve všední dny v ní staví 27 vlaků, o víkendu 24 spojů. I když vznik nových zastávek není častý, v kraji přece jen spíš přibývají než zanikají. To se naposledy stalo v Mochově v okrese Praha-východ, kde zastávka nefunguje od roku 2007 kvůli tomu, že ji cestující nevyužívali.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374598/
To je samozřejmě blbost - jen na trati 021 jsou nejméně čtyři, v nichž zastavují mezinárodní rychlíky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374588/
Drahám došly peníze na nová okna nádraží v Návsí
Poněkud komicky bude nějaký čas vyhlížet budova rekonstruovaného nádraží v Návsí.
Některá okna stihl vlastník objektu, což jsou České dráhy, vyměnit za nová, jiná zůstanou stará, jelikož došly peníze. „Bije to do očí na první pohled. Dostali jsme však příslib, že snad koncem roku dráhy finance najdou,„ uvedla místostarostka Návsí Ilona Klusová.
Mluvčí Českých drah Kateřina Šubová potvrzuje, že špatná finanční situace opravdu výměnu oken zastavila. V tuto chvíli podle ní neexistuje žádné závazné datum pokračování prací.
„Uvidíme, jak vyjdeme s penězi v závěru roku. Nádražních budov ve špatném stavu je mnoho, což znamená obrovský nápor na kasu Českých drah,„ sdělila Šubová s tím, že přednostně se na nádražní budově v Návsí vyměnila jen okna u bytů a pracoven zaměstnanců, aby netrpěli hlukem.
Jeden ze čtenářů Horizontu považuje za odbytý také nátěr nádražního objektu v Návsí. „Proč není budova uvedena do původního stavu z konce 19. století jako ostatní nádraží, která se opravila, například ve Frýdlantě na Ostravicí nebo v Dobré, a je natírána jakousi rudohnědou břečkou,„ ptá se pan Jaloviec.
Karel Veškrňa, vedoucí pracovního týmu Správy železniční a dopravní cesty, Stavební správy Olomouc, redakci vysvětlil, že odstín barvy budovy se vybíral ve spolupráci s vedením místní radnice a Českými drahami.
„Na tomto typu barvy jsme se shodli. Vzhled není konečný, ještě se trochu změní, jelikož se cihly očistí, čímž více vystoupí jejich obrys a patina,„ řekl Veškrňa. Mluvčí drah Šubová k tomu podotkla, že původně navrhovaná barva měla být jiná, okrová, ale ta se prý místním lidem nezamlouvala: „Tu současnou odsouhlasila obec, protože se nejvíce podobá právě původní barvě.„ Z názvu rekonstruované železniční stanice také už zmizel nápis Návsí-Jablunkov. Nyní je na ceduli uvedeno pouze Návsí a vedle něj v závorce polsky Nawsie. Starostka obce Lenka Husarová k tomu poznamenala: „Je to přece logické. Stanice leží na katastru Návsí, tak proč by tam měl figurovat Jablunkov?„ Ves Návsí byla 34 let součástí města Jablunkova. Vlastní obecní samosprávu opět má od roku 1994. Jablunkovské internetové stránky uvádějí, že v roce 1996 byl zdárně vyřešen spor o název železničního nádraží. Stanice se vskutku ještě nedávno jmenovala Jablunkov - Návsí. Nyní už jenom Návsí (Nawsie). Vychází se z toho, na čím katastru nádražní budova stojí. Návsí drží primát - v Čechách, na Moravě a ve Slezsku není vesnice s rychlíkovou zastávkou.
(Horizont)
Poněkud komicky bude nějaký čas vyhlížet budova rekonstruovaného nádraží v Návsí.
Některá okna stihl vlastník objektu, což jsou České dráhy, vyměnit za nová, jiná zůstanou stará, jelikož došly peníze. „Bije to do očí na první pohled. Dostali jsme však příslib, že snad koncem roku dráhy finance najdou,„ uvedla místostarostka Návsí Ilona Klusová.
Mluvčí Českých drah Kateřina Šubová potvrzuje, že špatná finanční situace opravdu výměnu oken zastavila. V tuto chvíli podle ní neexistuje žádné závazné datum pokračování prací.
„Uvidíme, jak vyjdeme s penězi v závěru roku. Nádražních budov ve špatném stavu je mnoho, což znamená obrovský nápor na kasu Českých drah,„ sdělila Šubová s tím, že přednostně se na nádražní budově v Návsí vyměnila jen okna u bytů a pracoven zaměstnanců, aby netrpěli hlukem.
Jeden ze čtenářů Horizontu považuje za odbytý také nátěr nádražního objektu v Návsí. „Proč není budova uvedena do původního stavu z konce 19. století jako ostatní nádraží, která se opravila, například ve Frýdlantě na Ostravicí nebo v Dobré, a je natírána jakousi rudohnědou břečkou,„ ptá se pan Jaloviec.
Karel Veškrňa, vedoucí pracovního týmu Správy železniční a dopravní cesty, Stavební správy Olomouc, redakci vysvětlil, že odstín barvy budovy se vybíral ve spolupráci s vedením místní radnice a Českými drahami.
„Na tomto typu barvy jsme se shodli. Vzhled není konečný, ještě se trochu změní, jelikož se cihly očistí, čímž více vystoupí jejich obrys a patina,„ řekl Veškrňa. Mluvčí drah Šubová k tomu podotkla, že původně navrhovaná barva měla být jiná, okrová, ale ta se prý místním lidem nezamlouvala: „Tu současnou odsouhlasila obec, protože se nejvíce podobá právě původní barvě.„ Z názvu rekonstruované železniční stanice také už zmizel nápis Návsí-Jablunkov. Nyní je na ceduli uvedeno pouze Návsí a vedle něj v závorce polsky Nawsie. Starostka obce Lenka Husarová k tomu poznamenala: „Je to přece logické. Stanice leží na katastru Návsí, tak proč by tam měl figurovat Jablunkov?„ Ves Návsí byla 34 let součástí města Jablunkova. Vlastní obecní samosprávu opět má od roku 1994. Jablunkovské internetové stránky uvádějí, že v roce 1996 byl zdárně vyřešen spor o název železničního nádraží. Stanice se vskutku ještě nedávno jmenovala Jablunkov - Návsí. Nyní už jenom Návsí (Nawsie). Vychází se z toho, na čím katastru nádražní budova stojí. Návsí drží primát - v Čechách, na Moravě a ve Slezsku není vesnice s rychlíkovou zastávkou.
(Horizont)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374586/
Luxus v Karlových Varech? Jděte se podívat na horní nádraží! Oprýskané zdi počmárané sprejem, špína a linoucí se zápach - takhle vypadá hlavní vlakové nádraží turisticky oblíbeného města.
Návštěvníci Karlových Varů se těší na vypucovanou kolonádu, fontánky a luxusní podniky. Když ale přijedou vlakem, nemohou uvěřit, že jsou opravdu na správném místě. A že za tou hrůzou, kterou musí po vystoupení z vlaku projít, je čeká to načančané lázeňské město. Hlavní karlovarské nádraží je totiž v dezolátním stavu. „Tady se štítím otevřít dveře. Vypadá to tu opravdu hrozně,„ říká Lilie Švandová (40) z Chebu. Nádraží je majetkem Českých drah. Do pronájmu ho ale dostala italská firma Grandi Stazioni. „Nádraží je součástí projektu Živá nádraží. Italská firma se zavázala revitalizovat budovu, ve které by mohla pronajmout komerční prostory obchodníkům. Stav budovy je ale ve špatném stavu, což Italové nečekali. Jednání proto stále pokračují,„ vysvětluje mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Stav budovy trápí i magistrát. Ta totiž hyzdí jinak hezké lázeňské město. „Horní nádraží není pro Vary dobrou vizitkou. Zvlášť když je součástí hlavního vlakového koridoru,„ uzavírá mluvčí magistrátu Jan Kopál.
(Blesk)
Tak nádraží vypadalo dne 20.12.2008 (foto Já Sám):
Návštěvníci Karlových Varů se těší na vypucovanou kolonádu, fontánky a luxusní podniky. Když ale přijedou vlakem, nemohou uvěřit, že jsou opravdu na správném místě. A že za tou hrůzou, kterou musí po vystoupení z vlaku projít, je čeká to načančané lázeňské město. Hlavní karlovarské nádraží je totiž v dezolátním stavu. „Tady se štítím otevřít dveře. Vypadá to tu opravdu hrozně,„ říká Lilie Švandová (40) z Chebu. Nádraží je majetkem Českých drah. Do pronájmu ho ale dostala italská firma Grandi Stazioni. „Nádraží je součástí projektu Živá nádraží. Italská firma se zavázala revitalizovat budovu, ve které by mohla pronajmout komerční prostory obchodníkům. Stav budovy je ale ve špatném stavu, což Italové nečekali. Jednání proto stále pokračují,„ vysvětluje mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Stav budovy trápí i magistrát. Ta totiž hyzdí jinak hezké lázeňské město. „Horní nádraží není pro Vary dobrou vizitkou. Zvlášť když je součástí hlavního vlakového koridoru,„ uzavírá mluvčí magistrátu Jan Kopál.
(Blesk)
Tak nádraží vypadalo dne 20.12.2008 (foto Já Sám):
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374566/
V Mirovicích si lidé chodí stěžovat na radnici. Starosta Bárta poslal dopis Českým drahám a hejtmanovi
Důchodkyně Věra Hraběová z Čimelic jezdila dříve ráda vlakem. Od té doby, co dráhy zavřely čimelickou čekárnu, cestuje raději autobusem.
„Kolem nádraží jsou všude poházené papíry, koleje jsou zarostlé, asi se o to nikdo nestará,„ řekla Hraběová. Jejímu manželovi Karlu Hrabě se zavřená čekárna také nelíbí. „Trať je tu od roku 1875. Snad všichni lidé z Čimelic si myslí, že uzavření budovy je špatné. Tímhle krokem drah jsme se vrátili snad o tisíc let zpět,„ zlobil se Hrabě.
Čimelický starosta Josef Hrouda se k problému nechtěl vůbec vyjadřovat. „Čekárna je uzavřená asi měsíc. Nebudu nic říkat, v tomhle státě to stejně nemá cenu, nic se nezmění,„ stěžoval si Hrouda.
Čekárny jsou od konce června uzavřeny ve Vráži, v Čimelicích, Čížové a Mirovicích. „Je to součást modernizaci tratí. Ta probíhá v celé republice. Samozřejmě, že to povede i k úsporám,„ sdělila regionální mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
V Mirovicích si lidé chodí stěžovat na radnici a místní starosta Zdeněk Bárta proti zrušení zastávky bojuje. „Poslal jsem dopis Českým drahám, také hejtmanovi. Dráhy odpověděly, že můžeme budovu odkoupit nebo si ji pronajmout. Nevím, kde bychom na to vzali peníze,„ stěžoval si starosta.
„Je to nehorázné, výsměch lidem a obci. Nevím, proč se najednou ruší čekárna, když tu funguje od roku 1875. Dráhy také napsaly, že se sem stahují různí bezdomovci, že tu mládež popíjí alkohol a dělá nepořádek,„ vysvětluje Bárta.
Mirovice ale také přišly s vlastním řešením problému. „Navrhl jsem, ať je určen jeden člověk, který by měl na starost třeba tři nádražní budovy, které by objížděl a uklízel. Bez výsledku. Lidé dál čekají na dešti a v zimě budou čekat i na mrazu,„ zlobí se starosta. „Dráhy investují miliardy do nádraží v Praze a v Budějovicích a na menší stanice peníze nejsou. Takhle můžou regionální tratě rovnou zrušit a nechat jen Praha–České Budějovice,„ pokračuje starosta Bárta.
Uzavřená čekárna je i ve Vráži. V Čížové by čekárna měla být také uzavřená, ale podle informací starosty Romana Čarka zatím není.
„Čekárna zatím funguje, ale vím o tom, že jí ČD chtějí zavřít. Psal jsem drahám dopis, aby svoje rozhodnutí změnily. Prý si můžeme zastávku provozovat dál sami. Na obce se přenášejí další a další úkoly, které nemohou zvládat, protože rozpočet je pořád jen jeden. Staví u nás pomalu všechny rychlíky, na to si stěžovat nemůžeme, ale toto není dobré řešení,„ říká Čarek.
České dráhy zavírají čekárny, protože přecházejí na dálkové řízení dopravy, při němž nepotřebují mít na místě svého zaměstnance. Doprava v obcích na Písecku tak bude ovládána z Březnice. Dráhy si od tohoto systému slibují úspory.
(Písecký deník)
Důchodkyně Věra Hraběová z Čimelic jezdila dříve ráda vlakem. Od té doby, co dráhy zavřely čimelickou čekárnu, cestuje raději autobusem.
„Kolem nádraží jsou všude poházené papíry, koleje jsou zarostlé, asi se o to nikdo nestará,„ řekla Hraběová. Jejímu manželovi Karlu Hrabě se zavřená čekárna také nelíbí. „Trať je tu od roku 1875. Snad všichni lidé z Čimelic si myslí, že uzavření budovy je špatné. Tímhle krokem drah jsme se vrátili snad o tisíc let zpět,„ zlobil se Hrabě.
Čimelický starosta Josef Hrouda se k problému nechtěl vůbec vyjadřovat. „Čekárna je uzavřená asi měsíc. Nebudu nic říkat, v tomhle státě to stejně nemá cenu, nic se nezmění,„ stěžoval si Hrouda.
Čekárny jsou od konce června uzavřeny ve Vráži, v Čimelicích, Čížové a Mirovicích. „Je to součást modernizaci tratí. Ta probíhá v celé republice. Samozřejmě, že to povede i k úsporám,„ sdělila regionální mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
V Mirovicích si lidé chodí stěžovat na radnici a místní starosta Zdeněk Bárta proti zrušení zastávky bojuje. „Poslal jsem dopis Českým drahám, také hejtmanovi. Dráhy odpověděly, že můžeme budovu odkoupit nebo si ji pronajmout. Nevím, kde bychom na to vzali peníze,„ stěžoval si starosta.
„Je to nehorázné, výsměch lidem a obci. Nevím, proč se najednou ruší čekárna, když tu funguje od roku 1875. Dráhy také napsaly, že se sem stahují různí bezdomovci, že tu mládež popíjí alkohol a dělá nepořádek,„ vysvětluje Bárta.
Mirovice ale také přišly s vlastním řešením problému. „Navrhl jsem, ať je určen jeden člověk, který by měl na starost třeba tři nádražní budovy, které by objížděl a uklízel. Bez výsledku. Lidé dál čekají na dešti a v zimě budou čekat i na mrazu,„ zlobí se starosta. „Dráhy investují miliardy do nádraží v Praze a v Budějovicích a na menší stanice peníze nejsou. Takhle můžou regionální tratě rovnou zrušit a nechat jen Praha–České Budějovice,„ pokračuje starosta Bárta.
Uzavřená čekárna je i ve Vráži. V Čížové by čekárna měla být také uzavřená, ale podle informací starosty Romana Čarka zatím není.
„Čekárna zatím funguje, ale vím o tom, že jí ČD chtějí zavřít. Psal jsem drahám dopis, aby svoje rozhodnutí změnily. Prý si můžeme zastávku provozovat dál sami. Na obce se přenášejí další a další úkoly, které nemohou zvládat, protože rozpočet je pořád jen jeden. Staví u nás pomalu všechny rychlíky, na to si stěžovat nemůžeme, ale toto není dobré řešení,„ říká Čarek.
České dráhy zavírají čekárny, protože přecházejí na dálkové řízení dopravy, při němž nepotřebují mít na místě svého zaměstnance. Doprava v obcích na Písecku tak bude ovládána z Březnice. Dráhy si od tohoto systému slibují úspory.
(Písecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374257/
--------------------
Na trati Bezdružice-Pňovany by měla v železničních zastávkách vzniknout takzvaná vlídná nádraží. Jedná se o pilotní projekt v rámci České republiky. Všech 7 nádraží na této lokální trati chtějí zdarma od státu převzít města a obce, do jejichž katastru železniční budovy a pozemky patří. Zastupitelstva už převody schválila a do poloviny srpna zašlou žádost Správě železniční dopravní cesty, která je majitelem objektů. Převod by se mohl uskutečnit během příštích 2 až 3 let. Jak ale dodává jednatel občanského sdružení Plzeňská dráha Marek Plochý, vlídná nádraží se začnou budovat už v průběhu tohoto procesu.
Marek PLOCHÝ, jednatel občanského sdružení Plzeňská dráha
--------------------
Cílem vlídných nádraží je začlenit mírně vystrčená nádražíčka do obcí a měst, kde místní obyvatelé mají zájem o to, aby to nádraží bylo součástí obce. Takže se jim jedná o to, aby na nádraží byla lavička, aby to bylo pěkně upravené, odpadkové koše, případně otevřená čekárna v nepříznivých klimatických podmínkách. Přínos to bude určitě pro všechny, protože místní samozřejmě budou rádi vystupovat na pěkném nádraží nebo vydávat se na cesty z pěkného nádraží, ale samozřejmě i pro turisty, kterých do oblasti Konstantinových lázní a Bezdružic přijíždí čím dál tím více bude příjemné vystupovat na pěkném nádraží, než když vystoupí na nádraží, kde opadává omítka a jsou postříkané zdi a chybí odpadkové koše.
(ČRo Plzeň)