Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
V podchodu u hlavního vlakového nádraží v Plzni startuje v těchto dnech dlouho očekávaná výměna nefunkčních eskalátorů. Město ji Plzeňanům slibuje už dlouho, troje pohyblivé schody se mají rozhýbat do konce letošního roku. Přesto se na informační ceduli u podchodu včera objevil termín dokončení prací až 30. červenec 2010. „Je to chyba, toto datum necháme přepsat,„ prohlásil ředitel Správy veřejného statku Milan Sterly.
Podle něj budou schody z podchodu směrem k hlavnímu nádraží vyměněny do konce září, k tramvajovým zastávkám v Sirkové ulici do začátku listopadu a k Šumavské ulici do konce prosince.
O tom, zda pak dojde i na čtvrté eskalátory vedoucí z Americké třídy (od někdejších stánků naproti Tesku) na chodník na Mikulášskou třídu, musí radnice teprve rozhodnout. „Zatím nejsou objednány, je to teprve v jednání,„ podotkl Sterly.
Schody v podchodu se po vleklých potížích definitivně zastavily v listopadu 2008, smlouvu s dodavatelem nových eskalátorů se však městu podařilo podepsat teprve nedávno.
(Plzeňský deník)
Podle něj budou schody z podchodu směrem k hlavnímu nádraží vyměněny do konce září, k tramvajovým zastávkám v Sirkové ulici do začátku listopadu a k Šumavské ulici do konce prosince.
O tom, zda pak dojde i na čtvrté eskalátory vedoucí z Americké třídy (od někdejších stánků naproti Tesku) na chodník na Mikulášskou třídu, musí radnice teprve rozhodnout. „Zatím nejsou objednány, je to teprve v jednání,„ podotkl Sterly.
Schody v podchodu se po vleklých potížích definitivně zastavily v listopadu 2008, smlouvu s dodavatelem nových eskalátorů se však městu podařilo podepsat teprve nedávno.
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379400/
Při rozsáhlé rekonstrukci stanice Zlín–střed se počítá také s vybudováním podchodu pod kolejištěm. Stavba by měla začít na jaře 2011
Bezdomovci a nevzhledné chátrající budovy. Tak to nyní vypadá na autobusovém a vlakovém nádraží v krajském městě Zlíně. Tato situace by se však měla v nejbližších letech začít měnit. Jedním z hlavních kroků je plánovaná rekonstrukce haly vlakového nádraží.
„Teď jsme v přípravné fázi. Počítáme s tím, že se samotnou rekonstrukcí začneme na jaře roku 2011. Současnou budovu přitom bude nutné zbourat,„ uvedl technický náměstek ředitele olomoucké stavební správy Správy železniční dopravní cesty Miroslav Bocák.
„Na jejím místě pak vyroste nová hala, která by měla být komfortnější a větší,„ pokračoval. Dodal, že součástí objektu budou jak administrativní prostory, tak také čekárna. Cestujícím by měl být k dispozici také novinový stánek a občerstvení. „Nově budou také vybudována nástupiště s jednotnou výškou nástupní hrany padesát pět centimetrů nad temenem kolejnice pro snadnější výstup i nástup cestujících, podchod, bezbariérové přístupy na nástupiště a dokonalejší informační systém,„ doplnil Bocák. Zmínil, že při rekonstrukci nádraží se počítá s vybudováním podchodu jednak pod kolejištěm, ale také s tím, který by spojoval vlakové a autobusové nádraží. Rekonstrukce by podle Bocáka měla být dokončena v roce 2013 a její cena by se měla pohybovat kolem sto deseti milionůkorun.
Změny však v blízké budoucnosti zřejmě čekají i autobusové nádraží. Kvůli plánované elektrifikaci železniční trati z Otrokovic do Vizovic, při níž se počítá s rozšířením stávajícího kolejiště, totiž bude zřejmě nutné prostor autobusového nádraží zmenšit. Navíc má mezi autobusovýma vlakovým nádražím vzniknout silnice, která bude spojnicí s areálem Svitu. Ta zřejmě také ovlivní velikost prostor autobusového nádraží.
To, že se do budoucna plánuje zmenšení nádražní plochy, potvrzuje i hlavní architektka města Zlína Dagmar Nová.
„Dopravní plocha nyní zabírá velkou část centra Zlína, ve své době byla dimenzována na značný počet odjezdů a příjezdů autobusů, především v souvislosti se zaměstnanci obuvnického gigantu Svit,„ řekla Nová.
Zmínila, že záměrem města je najít řešení vedoucí k eliminaci této plochy, která také z velké části slouží jako odstavná místa pro autobusy, a navíc musí dojít ke sladění se záměrem elektrifikovat železnici Otrokovice-Zlín-Vizovice. „Čekají nás tak jednání s majiteli pozemků,„ podotkla architektka. Dodala, že plánované změny areálu obou nádraží jsou součástí regulačního plánu centra města, který by podle harmonogramu měl být schválený v příštím roce. Právě kvůli chystaným změnám se však cestující zřejmě nedočkají v nejbližší době rekonstrukce budov na autobusovém nádraží. „My letos nic neplánujeme, jen nějaké drobné úpravy. Odpříštího roku by se pak mohla vlastníkem objektu stát Zlínská dopravní,„ nechal se slyšet obchodní ředitel zlínské společnosti Pronext, které teď nádraží patří,Radek Jurčík.
Současný provozovatel nádraží Zlínská dopravní ale zatím žádné konkrétní plány na rekonstrukci budov nemá. „Doposud není jasné, jak dopadnou záměry města s vytvořením dopravního uzlu v prostorách stávajícího autobusového a vlakového nádraží. Teprve po schválení regulačního plánu města bude jasné, zda budou současné prostory dostačující,„poznamenal ředitel Zlínské dopravní Josef Hanák.
(Slovácký deník)
Bezdomovci a nevzhledné chátrající budovy. Tak to nyní vypadá na autobusovém a vlakovém nádraží v krajském městě Zlíně. Tato situace by se však měla v nejbližších letech začít měnit. Jedním z hlavních kroků je plánovaná rekonstrukce haly vlakového nádraží.
„Teď jsme v přípravné fázi. Počítáme s tím, že se samotnou rekonstrukcí začneme na jaře roku 2011. Současnou budovu přitom bude nutné zbourat,„ uvedl technický náměstek ředitele olomoucké stavební správy Správy železniční dopravní cesty Miroslav Bocák.
„Na jejím místě pak vyroste nová hala, která by měla být komfortnější a větší,„ pokračoval. Dodal, že součástí objektu budou jak administrativní prostory, tak také čekárna. Cestujícím by měl být k dispozici také novinový stánek a občerstvení. „Nově budou také vybudována nástupiště s jednotnou výškou nástupní hrany padesát pět centimetrů nad temenem kolejnice pro snadnější výstup i nástup cestujících, podchod, bezbariérové přístupy na nástupiště a dokonalejší informační systém,„ doplnil Bocák. Zmínil, že při rekonstrukci nádraží se počítá s vybudováním podchodu jednak pod kolejištěm, ale také s tím, který by spojoval vlakové a autobusové nádraží. Rekonstrukce by podle Bocáka měla být dokončena v roce 2013 a její cena by se měla pohybovat kolem sto deseti milionůkorun.
Změny však v blízké budoucnosti zřejmě čekají i autobusové nádraží. Kvůli plánované elektrifikaci železniční trati z Otrokovic do Vizovic, při níž se počítá s rozšířením stávajícího kolejiště, totiž bude zřejmě nutné prostor autobusového nádraží zmenšit. Navíc má mezi autobusovýma vlakovým nádražím vzniknout silnice, která bude spojnicí s areálem Svitu. Ta zřejmě také ovlivní velikost prostor autobusového nádraží.
To, že se do budoucna plánuje zmenšení nádražní plochy, potvrzuje i hlavní architektka města Zlína Dagmar Nová.
„Dopravní plocha nyní zabírá velkou část centra Zlína, ve své době byla dimenzována na značný počet odjezdů a příjezdů autobusů, především v souvislosti se zaměstnanci obuvnického gigantu Svit,„ řekla Nová.
Zmínila, že záměrem města je najít řešení vedoucí k eliminaci této plochy, která také z velké části slouží jako odstavná místa pro autobusy, a navíc musí dojít ke sladění se záměrem elektrifikovat železnici Otrokovice-Zlín-Vizovice. „Čekají nás tak jednání s majiteli pozemků,„ podotkla architektka. Dodala, že plánované změny areálu obou nádraží jsou součástí regulačního plánu centra města, který by podle harmonogramu měl být schválený v příštím roce. Právě kvůli chystaným změnám se však cestující zřejmě nedočkají v nejbližší době rekonstrukce budov na autobusovém nádraží. „My letos nic neplánujeme, jen nějaké drobné úpravy. Odpříštího roku by se pak mohla vlastníkem objektu stát Zlínská dopravní,„ nechal se slyšet obchodní ředitel zlínské společnosti Pronext, které teď nádraží patří,Radek Jurčík.
Současný provozovatel nádraží Zlínská dopravní ale zatím žádné konkrétní plány na rekonstrukci budov nemá. „Doposud není jasné, jak dopadnou záměry města s vytvořením dopravního uzlu v prostorách stávajícího autobusového a vlakového nádraží. Teprve po schválení regulačního plánu města bude jasné, zda budou současné prostory dostačující,„poznamenal ředitel Zlínské dopravní Josef Hanák.
(Slovácký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378410/
Běla NEDOROSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Na trati Bezdružice-Pňovany by měla v železničních zastávkách vzniknout takzvaná vlídná nádraží. Jedná se o pilotní projekt v rámci České republiky. Všech 7 nádraží na této lokální trati chtějí zdarma od státu převzít města a obce, do jejichž katastru železniční budovy a pozemky patří. Zastupitelstva už převody schválila a do poloviny srpna zašlou žádost Správě železniční dopravní cesty, která je majitelem objektů. Převod by se mohl uskutečnit během příštích 2 až 3 let. Jak ale dodává jednatel občanského sdružení Plzeňská dráha Marek Plochý, vlídná nádraží se začnou budovat už v průběhu tohoto procesu.
Marek PLOCHÝ, jednatel občanského sdružení Plzeňská dráha
--------------------
Cílem vlídných nádraží je začlenit mírně vystrčená nádražíčka do obcí a měst, kde místní obyvatelé mají zájem o to, aby to nádraží bylo součástí obce. Takže se jim jedná o to, aby na nádraží byla lavička, aby to bylo pěkně upravené, odpadkové koše, případně otevřená čekárna v nepříznivých klimatických podmínkách. Přínos to bude určitě pro všechny, protože místní samozřejmě budou rádi vystupovat na pěkném nádraží nebo vydávat se na cesty z pěkného nádraží, ale samozřejmě i pro turisty, kterých do oblasti Konstantinových lázní a Bezdružic přijíždí čím dál tím více bude příjemné vystupovat na pěkném nádraží, než když vystoupí na nádraží, kde opadává omítka a jsou postříkané zdi a chybí odpadkové koše.
(ČRo Plzeň)
--------------------
Na trati Bezdružice-Pňovany by měla v železničních zastávkách vzniknout takzvaná vlídná nádraží. Jedná se o pilotní projekt v rámci České republiky. Všech 7 nádraží na této lokální trati chtějí zdarma od státu převzít města a obce, do jejichž katastru železniční budovy a pozemky patří. Zastupitelstva už převody schválila a do poloviny srpna zašlou žádost Správě železniční dopravní cesty, která je majitelem objektů. Převod by se mohl uskutečnit během příštích 2 až 3 let. Jak ale dodává jednatel občanského sdružení Plzeňská dráha Marek Plochý, vlídná nádraží se začnou budovat už v průběhu tohoto procesu.
Marek PLOCHÝ, jednatel občanského sdružení Plzeňská dráha
--------------------
Cílem vlídných nádraží je začlenit mírně vystrčená nádražíčka do obcí a měst, kde místní obyvatelé mají zájem o to, aby to nádraží bylo součástí obce. Takže se jim jedná o to, aby na nádraží byla lavička, aby to bylo pěkně upravené, odpadkové koše, případně otevřená čekárna v nepříznivých klimatických podmínkách. Přínos to bude určitě pro všechny, protože místní samozřejmě budou rádi vystupovat na pěkném nádraží nebo vydávat se na cesty z pěkného nádraží, ale samozřejmě i pro turisty, kterých do oblasti Konstantinových lázní a Bezdružic přijíždí čím dál tím více bude příjemné vystupovat na pěkném nádraží, než když vystoupí na nádraží, kde opadává omítka a jsou postříkané zdi a chybí odpadkové koše.
(ČRo Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378389/
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zahájení rekonstrukce železničního nádraží v Karlových Varech je stále nedohlednu. Revitalizaci stanice má zajistit firma Grandi Stazioni. Situaci ale zkomplikoval fakt, že budovu nádraží pravděpodobně nebude možné rekonstruovat a nutná bude její demolice. Jak uvádí Luďka Hnulíková, ředitelka krajského centra osobní přepravy Českých drah, jednání s investorem o vývoji v Karlových Varech pokračují.
Luďka HNULÍKOVÁ, ředitelka krajského centra osobní přepravy Českých drah
--------------------
Tam je to skutečně problematické a nutně bez investora si netroufnu odhadnout, protože ta závislost na jeho možnostech jak finančních, tak kapacitních je samozřejmě velmi důležitá. Z naší strany jsme stále připraveni na to, aby ta revitalizace tak, jak byla připravena, pokračovala.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na revitalizaci stanic Českých drah v Praze, Mariánských Lázních a Karlových Varech firma Grandi Stazioni vyhrála výběrové řízení. Zatímco v Praze a v Mariánských Lázních rekonstrukce pokračuje, v Karlových Varech italská firma s obnovou zatím nezačala.
(ČRo Plzeň)
--------------------
Zahájení rekonstrukce železničního nádraží v Karlových Varech je stále nedohlednu. Revitalizaci stanice má zajistit firma Grandi Stazioni. Situaci ale zkomplikoval fakt, že budovu nádraží pravděpodobně nebude možné rekonstruovat a nutná bude její demolice. Jak uvádí Luďka Hnulíková, ředitelka krajského centra osobní přepravy Českých drah, jednání s investorem o vývoji v Karlových Varech pokračují.
Luďka HNULÍKOVÁ, ředitelka krajského centra osobní přepravy Českých drah
--------------------
Tam je to skutečně problematické a nutně bez investora si netroufnu odhadnout, protože ta závislost na jeho možnostech jak finančních, tak kapacitních je samozřejmě velmi důležitá. Z naší strany jsme stále připraveni na to, aby ta revitalizace tak, jak byla připravena, pokračovala.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na revitalizaci stanic Českých drah v Praze, Mariánských Lázních a Karlových Varech firma Grandi Stazioni vyhrála výběrové řízení. Zatímco v Praze a v Mariánských Lázních rekonstrukce pokračuje, v Karlových Varech italská firma s obnovou zatím nezačala.
(ČRo Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378388/
V polovině cesty z Břeclavi do Znojma je stanice Novosedly. Nástupiště tu zdobí rozkvetlé muškáty, nechybí ani výpravčí s červenou čepicí.
Do konce loňského roku v Novosedlech pravidelně křižovaly vlaky. Se zavedením Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JK) tuto funkci s výjimkou dvou ranních vlaků převzaly stanice v centrech IDS JK Mikulov a Hrušovany nad Jevišovkou. Za den tu v obou směrech odbaví třicet osobních vlaků, přičemž první jede o půl páté ráno, poslední půl hodiny před jedenáctou v noci. Proto mají zavedené ranní a odpolední směny.
Jezdí tu i dva pravidelné nákladní vlaky se štěrkem na výluky v trati Hrušovany nad Jevišovkou Brno. „Nákladní doprava byla intenzivnější, když se vozil štěrk z Rakšic na koridor. Ale pro cargo bude trať významná i v příštím grafikonu, protože kvůli intenzivní osobní dopravě je úsek Brno-Střelice pro nákladní vlaky problematický,„ vysvětluje výpravčí Hana Bravencová, jedna z devíti zaměstnanců tvořících personál stanice.
Ráj pro cykloturisty
Po železniční průmyslovce přes rok působila v Břeclavi jako telegrafistka. V té době ještě tančila v břeclavském folklorním souboru Podlužan a osmihodinové směny jí vyhovovaly. V roce 1979 vyměnila místo v Břeclavi za výpravčí v Novosedlech. Bydlí v nedalekém Březí, dojíždí vlakem a v létě, když prý cítí potřebu udělat také něco pro zdraví, i na kole.
Stanice se nachází v rekreační cyklistické oblasti, vlakem proto jezdí i mnoho cykloturistů, takže tu o cestující nemají nouzi. Ve Znojmě a Břeclavi jsou také půjčovny kol, která se mohou vracet i v Hrušovanech nad Jevišovkou. Většina cykloturistů má ale svůj bicykl. Lákavé jsou projížďky lagunami či návštěva valticko-lednického areálu.
Zaměstnanci
„Staničku se snažíme zvelebovat, přispívají na zkrášlování nádraží aby se u nás všichni cítili dobře. Škoda, že nám tady už dvacet let straší obrys pěticípé hvězdy na průčelí výpravní budovy. Ale na opravu fasády náš drobný fond nestačí,„ směje se Hana Bravencová a pak popisuje, jak všichni přispívají na to, aby si mohli koupit muškáty ke zkrášlení nástupiště. Anebo pořídit lak k natření plotu, barvy na vylíčení dopravní kanceláře a čekárny i popínavý břečťan pro zamaskování zašlé fasády. A také vyzdobit čekárnu na Vánoce, Velikonoce nebo dušičky. Jen ten relikt z dob minulých je stále zlobí.
(Železničář)
Do konce loňského roku v Novosedlech pravidelně křižovaly vlaky. Se zavedením Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JK) tuto funkci s výjimkou dvou ranních vlaků převzaly stanice v centrech IDS JK Mikulov a Hrušovany nad Jevišovkou. Za den tu v obou směrech odbaví třicet osobních vlaků, přičemž první jede o půl páté ráno, poslední půl hodiny před jedenáctou v noci. Proto mají zavedené ranní a odpolední směny.
Jezdí tu i dva pravidelné nákladní vlaky se štěrkem na výluky v trati Hrušovany nad Jevišovkou Brno. „Nákladní doprava byla intenzivnější, když se vozil štěrk z Rakšic na koridor. Ale pro cargo bude trať významná i v příštím grafikonu, protože kvůli intenzivní osobní dopravě je úsek Brno-Střelice pro nákladní vlaky problematický,„ vysvětluje výpravčí Hana Bravencová, jedna z devíti zaměstnanců tvořících personál stanice.
Ráj pro cykloturisty
Po železniční průmyslovce přes rok působila v Břeclavi jako telegrafistka. V té době ještě tančila v břeclavském folklorním souboru Podlužan a osmihodinové směny jí vyhovovaly. V roce 1979 vyměnila místo v Břeclavi za výpravčí v Novosedlech. Bydlí v nedalekém Březí, dojíždí vlakem a v létě, když prý cítí potřebu udělat také něco pro zdraví, i na kole.
Stanice se nachází v rekreační cyklistické oblasti, vlakem proto jezdí i mnoho cykloturistů, takže tu o cestující nemají nouzi. Ve Znojmě a Břeclavi jsou také půjčovny kol, která se mohou vracet i v Hrušovanech nad Jevišovkou. Většina cykloturistů má ale svůj bicykl. Lákavé jsou projížďky lagunami či návštěva valticko-lednického areálu.
Zaměstnanci
„Staničku se snažíme zvelebovat, přispívají na zkrášlování nádraží aby se u nás všichni cítili dobře. Škoda, že nám tady už dvacet let straší obrys pěticípé hvězdy na průčelí výpravní budovy. Ale na opravu fasády náš drobný fond nestačí,„ směje se Hana Bravencová a pak popisuje, jak všichni přispívají na to, aby si mohli koupit muškáty ke zkrášlení nástupiště. Anebo pořídit lak k natření plotu, barvy na vylíčení dopravní kanceláře a čekárny i popínavý břečťan pro zamaskování zašlé fasády. A také vyzdobit čekárnu na Vánoce, Velikonoce nebo dušičky. Jen ten relikt z dob minulých je stále zlobí.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378088/
Ve stanici Plzeň hl. n. bude prodloužen severní a jižní podchod, který vede z haly výpravní budovy na nástupiště. Cílem stavby je usnadnění odchodu a příchodu cestujících k vlakům. Tuto možnost ocení cestující s předplatními jízdenkami. Proto budou vstupy do podchodů vybaveny informačním zařízením o odjezdech vlaků. Vedlejším pozitivním efektem je propojení ulic Šumavské a Železniční přes halu staniční budovy. Vzhledem k tomu, že do projektu, který má oficiální název „Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. tranzitního železničního koridoru„, patří i přestavba mostů Mikulášská, je prodloužení podchodů součástí první etapy této modernizace. Je to proto, že stavba mostů Mikulášská znemožní přístup do staniční budovy současnou cestou kvůli umístění zařízení staveniště v prostoru před nádražím. Stavba mostů bude velmi komplikovaná, už jen s ohledem na zajištění nepřerušené tramvajové a automobilové dopravy. Možnost převést nejen cestující, ale i ostatní chodce mimo staveniště bude kvůli náročné technologii stavby mostu nutností.
Podchod bude ústit na úrovni chodníku, na který bude navazovat nově plánovaný výstup z halového podchodu křižovatky ulic Americká a Sirková. Výstup do Železniční bude komplikovanější, investor plánuje schody, resp. výtah. Navržené řešení nevylučuje umístění tramvajové zastávky pod mostem Mikulášská.
Stávající podchody budou vybourány a nahrazeny novými konstrukcemi. Na jednotlivá nástupiště povedou nová schodiště, eskalátory a výtahy. Výstupy na nástupiště budou ukončeny přechodovými rampami, které vyrovnají rozdíl výšek mezi stávající a budoucí niveletou nástupištní hrany.
(Železničář)
Podchod bude ústit na úrovni chodníku, na který bude navazovat nově plánovaný výstup z halového podchodu křižovatky ulic Americká a Sirková. Výstup do Železniční bude komplikovanější, investor plánuje schody, resp. výtah. Navržené řešení nevylučuje umístění tramvajové zastávky pod mostem Mikulášská.
Stávající podchody budou vybourány a nahrazeny novými konstrukcemi. Na jednotlivá nástupiště povedou nová schodiště, eskalátory a výtahy. Výstupy na nástupiště budou ukončeny přechodovými rampami, které vyrovnají rozdíl výšek mezi stávající a budoucí niveletou nástupištní hrany.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378063/
Všech sedm nádraží na lokální trati Pňovany - Bezdružice chtějí převzít zdarma od státu města a obce v Plzeňském kraji, do jejichž katastru železniční budovy a pozemky patří.
Zastupitelstva už bezúplatný převod schválila a do poloviny srpna zašlou žádost Správě železniční dopravní cesty. Ta se převodu nebrání.
„Postoj SŽDC je vstřícný. Převod nádraží na obce by byl pilotním projektem, který by po vyzkoušenímohla státní firma využívat také v jiných regionech,„ uvedla Mirka Válová z Místní akční skupiny Český západ, jež projekt zastřešuje.
SŽDC před rokem nabídlo budovy obcím k prodeji. V případě nezájmu měly skončit v soukromých rukou. Města slíbila, že se budou o nádraží starat, chtějí zabránit tomu, aby stanice po prodeji soukromníkům zanikly anebo sloužily jinému účelu. „Nechceme, abychom dopadli jako nedaleký Mrázov, kde si kupec stanici oplotil. Dráhy tam pak musely dovézt boudu pro cestující,„ řekl starosta Bezdružic Jan Soulek.
Zájem o nádraží a neudržované pozemky mají Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Cebiv, Kokašice, Trpísty, Erpužice, pod něž patří Blahousty. „Všechny budovy kromě Trpíst prošly rekonstrukcí a jsou v dobrém stavu. Jejich vnitřky by si však vyžádaly naší péči,„ řekl Soulek. Prostory by sloužily hlavně cestujícím, někde jako turistické ubytovny a pro akce občanského sdružení Plzeňská dráha, která trať popularizuje a v Bezdružicích buduje železniční muzeum.
(Mladá fronta DNES)
Zastupitelstva už bezúplatný převod schválila a do poloviny srpna zašlou žádost Správě železniční dopravní cesty. Ta se převodu nebrání.
„Postoj SŽDC je vstřícný. Převod nádraží na obce by byl pilotním projektem, který by po vyzkoušenímohla státní firma využívat také v jiných regionech,„ uvedla Mirka Válová z Místní akční skupiny Český západ, jež projekt zastřešuje.
SŽDC před rokem nabídlo budovy obcím k prodeji. V případě nezájmu měly skončit v soukromých rukou. Města slíbila, že se budou o nádraží starat, chtějí zabránit tomu, aby stanice po prodeji soukromníkům zanikly anebo sloužily jinému účelu. „Nechceme, abychom dopadli jako nedaleký Mrázov, kde si kupec stanici oplotil. Dráhy tam pak musely dovézt boudu pro cestující,„ řekl starosta Bezdružic Jan Soulek.
Zájem o nádraží a neudržované pozemky mají Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Cebiv, Kokašice, Trpísty, Erpužice, pod něž patří Blahousty. „Všechny budovy kromě Trpíst prošly rekonstrukcí a jsou v dobrém stavu. Jejich vnitřky by si však vyžádaly naší péči,„ řekl Soulek. Prostory by sloužily hlavně cestujícím, někde jako turistické ubytovny a pro akce občanského sdružení Plzeňská dráha, která trať popularizuje a v Bezdružicích buduje železniční muzeum.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/377930/
Podchod pod veselským nádražím ulehčí lidem cestování. Do konce roku 2011 by měl být postaven v rámci budování IV. železničního koridoru a ústit bude až k autobusům.
„Pro mě to bude velká úleva. Hlavně už nebudu muset chodit přes peron. Přínos vidím hlavně pro vozíčkáře, maminky s kočárky a staré lidi,„ zhodnotila Jana Vráblíková. Poté, co se odstěhovala do Soběslavi, často vlakem navštěvuje své veselské příbuzné. A cesta s kočárkem od vlaku před nádraží je pro ni komplikovaná.
Podchod nebude jenom přímým spojením mezi autobusovými a vlakovými nástupišti. „Je koncipován tak, aby vyúsťoval na pozemek vedle autobusového nádraží, kde hodlá město zřídit parkoviště pro cestující přijíždějící k vlakovému i autobusovému nádraží automobily,„ upozornil místostarosta Veselí Václav Matějů.
Nynější plocha pro parkování osobních aut před vlakovým nádražím je už nedostačující. S vlastníkem pozemku pro rozšíření parkoviště radnice v těchto dnech dokončuje majetkové vypořádání. Úsek Horusice - Veselí nad Lužnicí má být realizován v letech 2010 až 2013.
„Práce budou postupovat od stanice Veselí nad Lužnicí k Horusicím, takže kolejiště veselské železniční stanice bude modernizováno v letech 2010 až 2011, a to včetně dvou nových ostrovních nástupišť, podchodu k nim a jeho prodloužení na autobusové stanoviště v Nádražní ulici,„ přiblížil harmonogram prací Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Na oplátku se město drahám upsalo k bezplatnému převodu některých pozemků, které se stavbou koridoru souvisí.
Správa železniční dopravní cesty chtěla zpočátku po městu spoluúčast formou převodu pozemků ve výši 2,5 milionu korun. Veselští vyjednali svůj podíl nakonec o skoro dva miliony nižší.
„Celková hodnota pozemků, které drahám postoupíme, je dle ocenění znaleckým posudkem ve výši 612 tisíc korun,„ informoval starosta města Matějů.
(Jindřichohradecký deník)
„Pro mě to bude velká úleva. Hlavně už nebudu muset chodit přes peron. Přínos vidím hlavně pro vozíčkáře, maminky s kočárky a staré lidi,„ zhodnotila Jana Vráblíková. Poté, co se odstěhovala do Soběslavi, často vlakem navštěvuje své veselské příbuzné. A cesta s kočárkem od vlaku před nádraží je pro ni komplikovaná.
Podchod nebude jenom přímým spojením mezi autobusovými a vlakovými nástupišti. „Je koncipován tak, aby vyúsťoval na pozemek vedle autobusového nádraží, kde hodlá město zřídit parkoviště pro cestující přijíždějící k vlakovému i autobusovému nádraží automobily,„ upozornil místostarosta Veselí Václav Matějů.
Nynější plocha pro parkování osobních aut před vlakovým nádražím je už nedostačující. S vlastníkem pozemku pro rozšíření parkoviště radnice v těchto dnech dokončuje majetkové vypořádání. Úsek Horusice - Veselí nad Lužnicí má být realizován v letech 2010 až 2013.
„Práce budou postupovat od stanice Veselí nad Lužnicí k Horusicím, takže kolejiště veselské železniční stanice bude modernizováno v letech 2010 až 2011, a to včetně dvou nových ostrovních nástupišť, podchodu k nim a jeho prodloužení na autobusové stanoviště v Nádražní ulici,„ přiblížil harmonogram prací Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Na oplátku se město drahám upsalo k bezplatnému převodu některých pozemků, které se stavbou koridoru souvisí.
Správa železniční dopravní cesty chtěla zpočátku po městu spoluúčast formou převodu pozemků ve výši 2,5 milionu korun. Veselští vyjednali svůj podíl nakonec o skoro dva miliony nižší.
„Celková hodnota pozemků, které drahám postoupíme, je dle ocenění znaleckým posudkem ve výši 612 tisíc korun,„ informoval starosta města Matějů.
(Jindřichohradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/377927/
Za čistotu se platí. To je heslo, kterým se řídí firma provozující toalety na ostravském hlavním nádraží. Silvii Mikulcovou ale pořádně překvapila, a tak se stala jejím námětem pro poznámku.
Celé zamyšlení: http://www.rozhlas.cz/_zprava/611973
Inu, jsou země, v nichž jsou nádražní záchody zdarma. A čisté. Asi vědí proč.
Někde jsou až v placené zóně, jinde pro všechny. Je-li u nás záměrem zamezit zneužívání záchodů necestujícími, proč třeba neumožnit jejich bezplatné použití po předložení platné jízdenky?
Celé zamyšlení: http://www.rozhlas.cz/_zprava/611973
Inu, jsou země, v nichž jsou nádražní záchody zdarma. A čisté. Asi vědí proč.
Někde jsou až v placené zóně, jinde pro všechny. Je-li u nás záměrem zamezit zneužívání záchodů necestujícími, proč třeba neumožnit jejich bezplatné použití po předložení platné jízdenky?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/377917/
Dobrou práci je třeba si šetřit. Obzvlášť v ekonomické krizi. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/376823/
metal779: sam tomu nerozumiem naco je im uz druhy mesiac napatovka....asi sa moc boja alebo maju dlhe lopaty 
....lebo prevazat zeriavom cez kolaje druhy mesiac palety s dlazbou a kvoli tomu mat napatovku je nahlavu 
....lebo prevazat zeriavom cez kolaje druhy mesiac palety s dlazbou a kvoli tomu mat napatovku je nahlavu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/376807/
a to čo tam preboha s tou zastávkou robia, keĎ potrebujú napäťovku? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/376798/
nekonecne dlhotrvajuca pricina napatovych vyluk medzi Kysakom a Drienovskou Novou Vsou je novovznikajuca (presunuta) zastavka Obišovce...nechcem vediet kolko by im trvalo urobit nastupista na dvojkolajnej trati takymto tempom 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/376778/
Mačkání ve frontě u pokladny, předbíhání a hádky, polepené pokladní okénko se záclonkou – tohle vše na pražském hlavním nádraží brzy skončí. Prvním krokem k tomu bylo otevření nového ČD centra.
Celé pojetí prodeje jízdenek je pro hlavní nádraží zcela nové. Místo okének a „šaltrů„ je mezi zákazníkem a pokladním volný prostor, chybí tam dosud obvyklé sklo. Zvýší se tím pohodlí cestujících a ovlivní se pozitivně vzájemný vztah.
Jak nám ukázal Jan Hus z KCOD Praha, který má na starosti přestavbu a informační systémy a který nás celým areálem provedl, ČD centrum poskytuje zatím prodej jízdních dokladů u přepážek komplexního odbavení (veškeré doklady), přednostního odbavení (SC a 1. třída) a informace u servisních přepážek. Po přestěhování vnitrostátních pokladen bude k dispozici celkem 30 přepážek. Každý pokladní má k dispozici dva počítače, jedním je známý UNIPOK, druhý ovládá informační monitor nad přepážkou, zobrazuje aktuální odjezdy a další potřebné informace.
Každá přepážka je vybavena trezorovou pokladnou, jaké známe například v bankách. Tam se průběžně ukládá tržba, pro větší bankovky je určen zvláštní box se zpožďovacím zařízením. To nedovolí, aby byl trezor otevřen ihned, což je opatření proti lupičům. Samozřejmostí je připojení pokladny na zabezpečovací zařízení.
Provoz je plynulejší
Informační velké LCD monitory nad každou přepážkou jsou řízeny centrálním počítačem. Umožňují standardní rozlišení typu přepážky podle nové koncepce Českých drah: základní (vnitrostátní jízdenky), komplexní (mezinárodní i vnitrostátní), přednostní odbavení (SC vlaky a 1. třída, pro invalidy a těhotné) a servisní (informace). Provozně je možno měnit typ přepážky. Může se tam soustředit prodej na jeden směr nebo jedno místo, kam chce jet náhle větší množství cestujících (např. při pochodu Praha– Prčice). Operativní změny zajišťuje administrace přepážek nebo dozorčí přepravy. Na LCD je také samozřejmě nápis, zda je otevřená nebo zavřená, případně další údaje podle potřeby provozu.
Spokojení zaměstnanci
Nové ČD centrum, které bylo slavnostně otevřeno 24. června, se zaměstnancům Českých drah líbí. Pokladní Dana Fidrmucová je považuje za moderní a chválí si lepší kontakt s cestujícím. Není ale spokojena s klimatizací, která nezvládá zatím vyšší teploty (dočasně pracuje z technických důvodů jen na 50 procent). „Není ale příliš příjemné, když se cestující naklání dovnitř, do prostoru pokladny, a někteří to dělají,„ říká Dana Fidrmucová. Bylo by podle našeho soudu lepší, kdyby jim v tom něco bránilo, stačil by úzký proužek ve výši čela. Především z hygienických důvodů. Pokracování ze str. 1 V ČD centru najdeme i EZOP panely s přehledy odjezdů a příjezdů upravené podle návrhu našeho průvodce Jana Husa tak, že zobrazují i aktuální řazení vlaků. Podobné panely jsou i na jednotlivých peronech, kde ukazují řazení právě přistaveného vlaku.
Zázemí pro zaměstnance
Přístup do všech uzavřených prostor je řešen moderně, bez klíčů a složitých kódů. Uskutečňuje se přiložením In-karty na čtečku u dveří, která čte celé číslo karty. Systém si pamatuje čísla s povoleným vstupem a rozlišuje, kdo kam může vstoupit.
Velkoryse je řešeno zázemí pro pracovníky ČD centra: sociální zařízení na hotelové úrovni, šatny s novými skříňkami, stěny se skříňkami na úschovu osobních věcí, vybavené kuchyňky, prostor pro krátkodobý odpočinek. Zvláštní místnost má dozorčí, tam jsou soustředěny monitory kamer a obsluhy informačních monitorů nad pokladnami. V oddělené kanceláři probíhají odvody tržeb a nechybí samozřejmě technické zázemí, odkud se řídí a kontrolují všechny informační a technické funkce.
Co se chystá dál
Jan Hus nás informoval také o pokračování přestavby. Po obou stranách ČD centra se v druhé polovině srpna, až budou vyřešeny problémy s klimatizací, otevřou „rychlé„ pokladny pro vnitro státní přepravu. Má jich být celkem osm. Současně s tím se přesu nou zbývající pokladny základn
Celé pojetí prodeje jízdenek je pro hlavní nádraží zcela nové. Místo okének a „šaltrů„ je mezi zákazníkem a pokladním volný prostor, chybí tam dosud obvyklé sklo. Zvýší se tím pohodlí cestujících a ovlivní se pozitivně vzájemný vztah.
Jak nám ukázal Jan Hus z KCOD Praha, který má na starosti přestavbu a informační systémy a který nás celým areálem provedl, ČD centrum poskytuje zatím prodej jízdních dokladů u přepážek komplexního odbavení (veškeré doklady), přednostního odbavení (SC a 1. třída) a informace u servisních přepážek. Po přestěhování vnitrostátních pokladen bude k dispozici celkem 30 přepážek. Každý pokladní má k dispozici dva počítače, jedním je známý UNIPOK, druhý ovládá informační monitor nad přepážkou, zobrazuje aktuální odjezdy a další potřebné informace.
Každá přepážka je vybavena trezorovou pokladnou, jaké známe například v bankách. Tam se průběžně ukládá tržba, pro větší bankovky je určen zvláštní box se zpožďovacím zařízením. To nedovolí, aby byl trezor otevřen ihned, což je opatření proti lupičům. Samozřejmostí je připojení pokladny na zabezpečovací zařízení.
Provoz je plynulejší
Informační velké LCD monitory nad každou přepážkou jsou řízeny centrálním počítačem. Umožňují standardní rozlišení typu přepážky podle nové koncepce Českých drah: základní (vnitrostátní jízdenky), komplexní (mezinárodní i vnitrostátní), přednostní odbavení (SC vlaky a 1. třída, pro invalidy a těhotné) a servisní (informace). Provozně je možno měnit typ přepážky. Může se tam soustředit prodej na jeden směr nebo jedno místo, kam chce jet náhle větší množství cestujících (např. při pochodu Praha– Prčice). Operativní změny zajišťuje administrace přepážek nebo dozorčí přepravy. Na LCD je také samozřejmě nápis, zda je otevřená nebo zavřená, případně další údaje podle potřeby provozu.
Spokojení zaměstnanci
Nové ČD centrum, které bylo slavnostně otevřeno 24. června, se zaměstnancům Českých drah líbí. Pokladní Dana Fidrmucová je považuje za moderní a chválí si lepší kontakt s cestujícím. Není ale spokojena s klimatizací, která nezvládá zatím vyšší teploty (dočasně pracuje z technických důvodů jen na 50 procent). „Není ale příliš příjemné, když se cestující naklání dovnitř, do prostoru pokladny, a někteří to dělají,„ říká Dana Fidrmucová. Bylo by podle našeho soudu lepší, kdyby jim v tom něco bránilo, stačil by úzký proužek ve výši čela. Především z hygienických důvodů. Pokracování ze str. 1 V ČD centru najdeme i EZOP panely s přehledy odjezdů a příjezdů upravené podle návrhu našeho průvodce Jana Husa tak, že zobrazují i aktuální řazení vlaků. Podobné panely jsou i na jednotlivých peronech, kde ukazují řazení právě přistaveného vlaku.
Zázemí pro zaměstnance
Přístup do všech uzavřených prostor je řešen moderně, bez klíčů a složitých kódů. Uskutečňuje se přiložením In-karty na čtečku u dveří, která čte celé číslo karty. Systém si pamatuje čísla s povoleným vstupem a rozlišuje, kdo kam může vstoupit.
Velkoryse je řešeno zázemí pro pracovníky ČD centra: sociální zařízení na hotelové úrovni, šatny s novými skříňkami, stěny se skříňkami na úschovu osobních věcí, vybavené kuchyňky, prostor pro krátkodobý odpočinek. Zvláštní místnost má dozorčí, tam jsou soustředěny monitory kamer a obsluhy informačních monitorů nad pokladnami. V oddělené kanceláři probíhají odvody tržeb a nechybí samozřejmě technické zázemí, odkud se řídí a kontrolují všechny informační a technické funkce.
Co se chystá dál
Jan Hus nás informoval také o pokračování přestavby. Po obou stranách ČD centra se v druhé polovině srpna, až budou vyřešeny problémy s klimatizací, otevřou „rychlé„ pokladny pro vnitro státní přepravu. Má jich být celkem osm. Současně s tím se přesu nou zbývající pokladny základn
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375778/
Na TŘÍTUNOVÝ OBJEKT s displejem kreslí zájemci v Curychu, co je napadne. I svastiku.
Až budete v Curychu, ve městě u jezera, kde se podle všech možných průzkumů žije úplně nejlépe ze všech měst téhle planety, tak si nenechte ujít návštěvu hlavního nádraží. Pokud pojedete vlakem, je to jasné. Prostě vystoupíte na některém z devětadvaceti perónů. Ale pokud cestujete jinak, určitě tam zajděte.
Celý článek: http://www.reflex.cz/Clanek37011.html
Až budete v Curychu, ve městě u jezera, kde se podle všech možných průzkumů žije úplně nejlépe ze všech měst téhle planety, tak si nenechte ujít návštěvu hlavního nádraží. Pokud pojedete vlakem, je to jasné. Prostě vystoupíte na některém z devětadvaceti perónů. Ale pokud cestujete jinak, určitě tam zajděte.
Celý článek: http://www.reflex.cz/Clanek37011.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375434/
Když se na populární internetové encyklopedii Wikipedie zadá vyhledat „Hranice„, nabídne se několik možností. Mezi prvními se zobrazuje například státní či datová hranice. Město ležící v údolí Moravské brány se ve své kategorii zobrazuje na druhém místě, po Hranicích u Aše. I proto, že v republice existují tři obce s názvem Hranice a pět částí obce nesoucích stejné jméno, bývá město nezřídka označováno jako Hranice na Moravě. To je však pouze název železniční stanice. O tom by mohli vyprávět třeba zaměstnanci pošty. Na pohlednicích a obálkách se denně setkávají s tím, že adresát bydlí v neexistujícím městě. Zda mají zásilku doručit do Hranic v Čechách nebo na Moravě zjistí jednoduše podle poštovního směrovacího čísla. Zásadní problém, proč lidé uvádějí špatnou adresu, je zřejmě rozdílný oficiální název města a železniční stanice. Ta je pojmenována Hranice na Moravě,aby nedošlo k záměně se stanicí Hranice v Čechách, kde je oficiální název obce také jen Hranice. „Podobných případů lze najít v naší železniční síti poměrně dost. Někdy je rozlišení shodných jmen už v úředním názvu obce, jako například Teplice nad Bečvou a Teplice nad Metují. Podkrušnohorské lázně Teplice jsou však v jízdních řádech uváděny jako Teplice v Čechách,„ informoval Jiří Šťastný ze Správy železniční a dopravní cesty. Dále zmínil desítky podobných případů z celého území České republiky, jako například Benešov u Prahy, který je úředně pouze Benešovem, a Benešov nad Ploučnicí, jehož oficiální název je shodný.
Existují i města a obce s ještě vyšší četností stejného názvu. Horka, Hrádek a Ústí figurují v železničních jízdních řádech hned čtyřikrát.
Se špatným názvem města se často setkává i jeho starosta Miroslav Wildner, který chybující upozorňuje na skutečné pojmenování. „Mnohdy se to objeví i na různých důležitých projektech. My pak musíme velice rychle a razantně říct, že takhle to nepůjde, protože by mohlo dojít k problémům,„ podotkl Wildner.
Názvu Hranice předcházelo jméno Weisskirchen (v překladu bílý kostel), zřejmě podle kostelíčka nebo vápence a kostela na dnešním Masarykově náměstí.
(Hranický týden)
Existují i města a obce s ještě vyšší četností stejného názvu. Horka, Hrádek a Ústí figurují v železničních jízdních řádech hned čtyřikrát.
Se špatným názvem města se často setkává i jeho starosta Miroslav Wildner, který chybující upozorňuje na skutečné pojmenování. „Mnohdy se to objeví i na různých důležitých projektech. My pak musíme velice rychle a razantně říct, že takhle to nepůjde, protože by mohlo dojít k problémům,„ podotkl Wildner.
Názvu Hranice předcházelo jméno Weisskirchen (v překladu bílý kostel), zřejmě podle kostelíčka nebo vápence a kostela na dnešním Masarykově náměstí.
(Hranický týden)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375424/
Martin PAŘÍZEK, moderátor
--------------------
V Královéhradeckém kraji připravují České dráhy rekonstrukci jen na několika nádražích a podobné je to také s plány na bezbariérové přístupy do samotných vlaků. Vše je otázkou peněz a těch je v době hospodářské krize méně než jindy. Podrobnosti zjišťoval kolega Jiří Fremuth.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Odstraňování bariér na nádražích postupuje jen pomalu. V posledních letech tak prošly modernizací třeba nádraží v Solnici nebo v Borohrádku.
Radek JOKLÍK, České dráhy
--------------------
V současné době připravujeme jakýsi plán investičních akcí. Mohu uvést například stanice Slezské předměstí nebo Česká Skalice, vstup do Ratibořic anebo Trutnov-střed.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Radek Joklík z Českých drah říká, že pokud budou peníze, mohly by rekonstrukce zmíněných nádraží začít už na podzim nebo příští rok. Zatímco se České dráhy starají o prostory pro cestující a k nádražím přilehlá nástupiště, ta vzdálenější a cesty k nim jsou starostí Správy železniční dopravní cesty.
Pavel HALLA, mluvčí Správy železniční dopravní cesty
--------------------
Máme připravený projekt na bezbariérový přístup ve Staré Pace. Tam předpokládáme, že by se mohlo přistoupit k realizaci v roce 2010.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Mluvčí podniku Pavel Hala dodává, že se připravuje také oprava nástupiště v Týništi nad Orlicí. Tady si ale cestující na pohodlný přístup do vlaků ještě pár let počkají.
(ČRo Hradec Králové)
--------------------
V Královéhradeckém kraji připravují České dráhy rekonstrukci jen na několika nádražích a podobné je to také s plány na bezbariérové přístupy do samotných vlaků. Vše je otázkou peněz a těch je v době hospodářské krize méně než jindy. Podrobnosti zjišťoval kolega Jiří Fremuth.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Odstraňování bariér na nádražích postupuje jen pomalu. V posledních letech tak prošly modernizací třeba nádraží v Solnici nebo v Borohrádku.
Radek JOKLÍK, České dráhy
--------------------
V současné době připravujeme jakýsi plán investičních akcí. Mohu uvést například stanice Slezské předměstí nebo Česká Skalice, vstup do Ratibořic anebo Trutnov-střed.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Radek Joklík z Českých drah říká, že pokud budou peníze, mohly by rekonstrukce zmíněných nádraží začít už na podzim nebo příští rok. Zatímco se České dráhy starají o prostory pro cestující a k nádražím přilehlá nástupiště, ta vzdálenější a cesty k nim jsou starostí Správy železniční dopravní cesty.
Pavel HALLA, mluvčí Správy železniční dopravní cesty
--------------------
Máme připravený projekt na bezbariérový přístup ve Staré Pace. Tam předpokládáme, že by se mohlo přistoupit k realizaci v roce 2010.
Jiří FREMUTH, redaktor
--------------------
Mluvčí podniku Pavel Hala dodává, že se připravuje také oprava nástupiště v Týništi nad Orlicí. Tady si ale cestující na pohodlný přístup do vlaků ještě pár let počkají.
(ČRo Hradec Králové)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375417/
Nové vlakové zastávky Mladá Boleslav - Česana a Velký Osek - Bruslařský stadion budou moci využívat cestující ve středních Čechách.
Mladoboleslavská zastávka bude otevřena už příští rok u technologického centra Škody Auto. Největší užitek z ní tak budou mít zřejmě zaměstnanci firmy a pak lidé bydlící v přilehlé příměstské části Čejetice. „Vznikem této zastávky bude regionální železniční osobní doprava zase o něco více konkurenceschopná vůči individuální silniční dopravě. Může také mimo jiné ulehčit dopravě ve městě,„ řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Petr Halla. Zastávka bude u jednokolejné trati Mladá Boleslav hlavní nádraží - Stará Paka v místě, kde se sbíhá s tratí na Turnov. Budou tam zastavovat jen vlaky jedoucí z hlavního na městské nádraží. Vlaky jedoucí po turnovské trati v místě zastavovat nebudou, protože tam není možné vybudovat nástupiště kvůli příkrému skalnatému srázu.
Kromě této železniční zastávky plánuje Správa železniční dopravní cesty postavit ještě zastávku Velký Osek - Bruslařský stadion.
Nová zastávka už letos vznikla v Brandýse nad Labem - Zápské mezi Čelákovicemi a Neratovicemi. Je v provozu od konce května. Ve všední dny v ní staví 27 vlaků, o víkendu 24 spojů. I když vznik nových zastávek není častý, v kraji přece jen spíš přibývají než zanikají. To se naposledy stalo v Mochově v okrese Praha-východ, kde zastávka nefunguje od roku 2007 kvůli tomu, že ji cestující nevyužívali.
(Mladá fronta DNES)
Mladoboleslavská zastávka bude otevřena už příští rok u technologického centra Škody Auto. Největší užitek z ní tak budou mít zřejmě zaměstnanci firmy a pak lidé bydlící v přilehlé příměstské části Čejetice. „Vznikem této zastávky bude regionální železniční osobní doprava zase o něco více konkurenceschopná vůči individuální silniční dopravě. Může také mimo jiné ulehčit dopravě ve městě,„ řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Petr Halla. Zastávka bude u jednokolejné trati Mladá Boleslav hlavní nádraží - Stará Paka v místě, kde se sbíhá s tratí na Turnov. Budou tam zastavovat jen vlaky jedoucí z hlavního na městské nádraží. Vlaky jedoucí po turnovské trati v místě zastavovat nebudou, protože tam není možné vybudovat nástupiště kvůli příkrému skalnatému srázu.
Kromě této železniční zastávky plánuje Správa železniční dopravní cesty postavit ještě zastávku Velký Osek - Bruslařský stadion.
Nová zastávka už letos vznikla v Brandýse nad Labem - Zápské mezi Čelákovicemi a Neratovicemi. Je v provozu od konce května. Ve všední dny v ní staví 27 vlaků, o víkendu 24 spojů. I když vznik nových zastávek není častý, v kraji přece jen spíš přibývají než zanikají. To se naposledy stalo v Mochově v okrese Praha-východ, kde zastávka nefunguje od roku 2007 kvůli tomu, že ji cestující nevyužívali.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374598/
To je samozřejmě blbost - jen na trati 021 jsou nejméně čtyři, v nichž zastavují mezinárodní rychlíky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/374588/
„Reagovali jsme na četné připomínky cestujících, že se těžce dostávají do vlaků„, řekl nám Miroslav Tůma, traťmistr Správy železniční dopravní cesty, která práci provedla. „Byly upraveny tři nástupiště, každé v délce 84 m. Násyp je zpevněn štěrkem a drceným kamením, strana bližší vlaku navíc betonovými obrubníky.„
Násyp nyní musí pořádně sednout, jeho případné nerovnosti a poškození budou potom opraveny. Na naši poznámku, proč když již se něco takového dělá, není to uděláno pořádně, moderně jako jinde, traťmistr odpověděl, že ve Slaném na nádraží by k tomu bylo potřeba odstranit alespoň jednu z kolejí, což by nebyl zas tak velký problém, protože zde již nestaví tolik vlaků jako dřív. Nicméně schází to hlavní: peníze na takovouto akci. Úprava nástupišť ve Slaném byla provedena z ušetřeného materiálu z koridorů, který stál zhruba 20 tisíc korun.
Slánské nádraží by si zasloužilo víc.
(Slánské listy)