Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Kdyby ten název zněl Nádraží koupíme a zachováme!, bylo by to už "o něčem jném". 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391901/
Jsem naprosto šokován verbálním útokem na moji osobu ze strany pana starosty Richarda Peška. Pokud byl duchem přítomen na únorovém setkání s ministrem Petrem Bendlem, jistě ví, že jsem na tomto jednání sdělil, že navrhneme možnosti pro využití zachráněné budovy a navrhneme řešení, jak budovu zakomponovat do modernizace tratě. Oba dva mé výroky byly splněny. Již v dubnu jsme navrhli, že v přízemí budovy může být odbavovací prostor pro cestující a infocentrum, restaurace může zůstat v současném umístění, navíc navrhujeme zřídit napojení na budovanou cyklostezku a půjčovnu kol, horní patra budovy mohou sloužit volnočasovým aktivitám nebo komerčním účelům. Realizaci našich návrhů jsme podmiňovali spoluprací s městem a krajem, protože jako sdružení máme velmi omezené možnosti. Kraj za námi stojí, město nikoliv. V červnu byl představen studentský návrh Daniely Pápajové, studentky Technické univerzity v Liberci, který architektonicky řešil celou stavbu. Tato studie sklidila kladný ohlas laické i odborné veřejnosti.
Je naprosto neuvěřitelné, že starosta Pešek dodnes hovoří o tom, že náš příslib nebyl splněn. A na toto jsem ho krom jiného upozorňoval na inkriminovaném jednání ve středu 9. 9. 2009 na ústecké radnici.
Obviňuje-li mě jako „podvodníka nejvyššího kalibru, který podvádí ministerstvo kultury, dopravy, město, veřejnost a své členy„, měl by své obvinění doložit. Toto není totiž možné doložit čím. Myslím, že panu starostovi, lidově řečeno, ujely nervy (ne poprvé), protože se blíží komunální volby a veřejnost se začíná ptát, proč se ještě nestaví. Navíc jsme v centru Ústí distribuovali seznam jeho oficiálních vyjádření v průběhu kauzy a z něho plyne, že pan starosta neví, co dál, tak útočí. Navíc nemůže dopustit, aby se zjistilo, že důvodem současného stavu je flagrantní podcenění celého modernizačního projektu minulým zastupitelstvem, které si vybralo z několika variant tu, která se v závěru ukázala jako nejméně společensky průchozí. A jedním z výstupů ze středečního jednání bylo také to, že ministerstvo dopravy nyní nechce ve věci přestavby podnikat kroky, protože čeká na stanovisko ministerstva kultury. A to nemůže své definitivní rozhodnutí vydat do doby, než se přestanou České dráhy proti rozhodnutím o prohlášení budovy za kulturní památku odvolávat. Svádět na sdružení Nádraží nedáme! odpovědnost za zdržení přestavby je nejen nesmyslné, ale i podlé.
Hovoří-li o mně pan starosta jako o hysterikovi, který na jednání blábolí, myslím, že takové vyjádření hovoří za své. Pořízené fotografie dokládají, že já jsem byl oproti panu starostovi naprosto v klidu. Nebudu se vyjadřovat k úrovni jednání, které nastavil pan starosta Pešek a místostarosta Bäuchel. Jediné, co mohu sdělit, je to, že po jednání mě zastavili dva zastupitelé a řekli mi: „To jste si dovolil dost, oponovat Peškovi. To se netoleruje. My jsme mysleli, že je na zastupitelstvu grilujeme, ale oproti vám to nic není.„ Tím je, myslím, řečeno vše.
Starosta Pešek se dnes mstí za to, že jsme odhalili jeho falešné karty, s nimiž hraje. Nejdříve říkal, že je na záchranu budovy pozdě, poté, že se snažil budovu zachránit, ale „světélko na konci tunelu sláblo, až zhaslo„, a potom veřejnosti sdělil, že záchrana budovy je jeho prací, ve středu řekl, že klidně „mohou budovu vyhodit do vzduchu„. Co k tomu dodat? Snad jen to, že jsem šťastný, že Richard Pešek není mým starostou. Oušťáků je mi líto. Město vede člověk, který k Ústí nemá podle všeho vztah. A není to způsobeno jen tím, že se narodil v Lanškrouně. Sdružení Nádraží nedáme! však bojuje dál. Nadále osamoceno.
Martin J. Kadrman, předseda o.s. Nádraží nedáme!
(Orlický deník)
Je naprosto neuvěřitelné, že starosta Pešek dodnes hovoří o tom, že náš příslib nebyl splněn. A na toto jsem ho krom jiného upozorňoval na inkriminovaném jednání ve středu 9. 9. 2009 na ústecké radnici.
Obviňuje-li mě jako „podvodníka nejvyššího kalibru, který podvádí ministerstvo kultury, dopravy, město, veřejnost a své členy„, měl by své obvinění doložit. Toto není totiž možné doložit čím. Myslím, že panu starostovi, lidově řečeno, ujely nervy (ne poprvé), protože se blíží komunální volby a veřejnost se začíná ptát, proč se ještě nestaví. Navíc jsme v centru Ústí distribuovali seznam jeho oficiálních vyjádření v průběhu kauzy a z něho plyne, že pan starosta neví, co dál, tak útočí. Navíc nemůže dopustit, aby se zjistilo, že důvodem současného stavu je flagrantní podcenění celého modernizačního projektu minulým zastupitelstvem, které si vybralo z několika variant tu, která se v závěru ukázala jako nejméně společensky průchozí. A jedním z výstupů ze středečního jednání bylo také to, že ministerstvo dopravy nyní nechce ve věci přestavby podnikat kroky, protože čeká na stanovisko ministerstva kultury. A to nemůže své definitivní rozhodnutí vydat do doby, než se přestanou České dráhy proti rozhodnutím o prohlášení budovy za kulturní památku odvolávat. Svádět na sdružení Nádraží nedáme! odpovědnost za zdržení přestavby je nejen nesmyslné, ale i podlé.
Hovoří-li o mně pan starosta jako o hysterikovi, který na jednání blábolí, myslím, že takové vyjádření hovoří za své. Pořízené fotografie dokládají, že já jsem byl oproti panu starostovi naprosto v klidu. Nebudu se vyjadřovat k úrovni jednání, které nastavil pan starosta Pešek a místostarosta Bäuchel. Jediné, co mohu sdělit, je to, že po jednání mě zastavili dva zastupitelé a řekli mi: „To jste si dovolil dost, oponovat Peškovi. To se netoleruje. My jsme mysleli, že je na zastupitelstvu grilujeme, ale oproti vám to nic není.„ Tím je, myslím, řečeno vše.
Starosta Pešek se dnes mstí za to, že jsme odhalili jeho falešné karty, s nimiž hraje. Nejdříve říkal, že je na záchranu budovy pozdě, poté, že se snažil budovu zachránit, ale „světélko na konci tunelu sláblo, až zhaslo„, a potom veřejnosti sdělil, že záchrana budovy je jeho prací, ve středu řekl, že klidně „mohou budovu vyhodit do vzduchu„. Co k tomu dodat? Snad jen to, že jsem šťastný, že Richard Pešek není mým starostou. Oušťáků je mi líto. Město vede člověk, který k Ústí nemá podle všeho vztah. A není to způsobeno jen tím, že se narodil v Lanškrouně. Sdružení Nádraží nedáme! však bojuje dál. Nadále osamoceno.
Martin J. Kadrman, předseda o.s. Nádraží nedáme!
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391900/
Spor o budovu ústeckého nádraží se vyostřil vzájemným napadáním předsedy Kadrmana a starosty Peška
Ústecká radnice se ve středu proměnila v ring, v němž se utkali starosta Richard Pešek a předseda sdružení Nádraží nedáme! Martin Kadrman. Ten k tomu vzápětí vydal obsáhlé tiskové prohlášení, v němž ostře napadá starostu. Ani Pešek si proto ve vyjádření pro Deník nebral servítky a nebál se na adresu Kadrmana použít slova, jako lhář a podvodník. Jednání se kromě Peška a Kadrmana účastnili zástupci města, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty a osadního výboru Kerhartice.
Martin Kadrman tvrdí, že na jednání přišel hledat společný konsenzus, podle něj se ale zástupci organizací spíš snažili označit viníka průtahů výstavby koridoru. Z nich nakonec údajně obvinili sdružení.
Sporné body
Starosta v této souvislosti připomněl návštěvu bývalého ministra Petra Bendla v Ústí, na níž Kadrman slíbil, že vymyslí smysluplné využití nádražní budovy. Oba aktéři ale svůj středeční dialog popisují rozdílně. „Přátelé, skutečně věříte tomu, že projekt na nejvytíženější trati v republice, jehož hodnota se blíží dvou a půl miliardám korun, stojí a padá na elaborátu nějakého sdružení? Považuji se za průměrně inteligentního člověka, ale tomu nemohu věřit,„ zní verze Martina Kadrmana, jehož sdružení usiluje o zachování budovy a její využití pro provozní účely. „Pan Kadrman se zalekl a hystericky začal blábolit, ´snad jste to nevzali vážně, vy jste si snad opravdu mysleli, že sdružení na A4 nějakému ministrovi bude předkládat, co v budově bude´. Sám se usvědčil jako naprostý lhář,„ popisuje debatu Richard Pešek a tvrdí: „Je neuvěřitelný lhář, který se usvědčil před svědky, vyjevil na sebe, že je podvodník nejvyššího kalibru, který podvádí ministerstvo kultury, dopravy, město, veřejnost, své vlastní členy.„
Údajný slib není jediným sporným bodem dvou rivalů. Richard Pešek odmítá také nařčení, že na ministerstvu kultury vznesl stejně jako České dráhy námitku proti prohlášení nádraží kulturní památkou nebo že vede boj proti sdružení Nádraží nedáme! „Prioritou pro město je bezpečné nádraží. Prioritní je, aby se neztrácel čas a mohl se dělat koridor. Kdyby došlo ke zdržení, mohl by nám někdo jednoho dne oznámit, že nejsou ani peníze. Toho se bojíme nejvíc, že tam sice zůstane stará budova nádraží, kterou nikdo nikdy neopraví, ale Oušťáci budou jezdit na nádraží do Třebové, protože v Ústí nebude stavět vlak. Pan Pavel Mathé, náměstek generálního ředitele SŽDC, prohlásil a včera mi to po telefonu znovu potvrdil, že činností sdružení je zdržení minimálně rok. Jestli jako vedlejší produkt, když se nebude ztrácet čas, zůstane zachovaná budova a přijde nějaký ´bůh´, který na ni dá peníze, tak to město naprosto akceptuje,„ uvádí Richard Pešek jako reakci na své údajné prohlášení „mně je jedno, jestli tu budovu vyhodí do povětří, ale ať se už hlavně začne stavět„.
(Orlický deník)
Ústecká radnice se ve středu proměnila v ring, v němž se utkali starosta Richard Pešek a předseda sdružení Nádraží nedáme! Martin Kadrman. Ten k tomu vzápětí vydal obsáhlé tiskové prohlášení, v němž ostře napadá starostu. Ani Pešek si proto ve vyjádření pro Deník nebral servítky a nebál se na adresu Kadrmana použít slova, jako lhář a podvodník. Jednání se kromě Peška a Kadrmana účastnili zástupci města, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty a osadního výboru Kerhartice.
Martin Kadrman tvrdí, že na jednání přišel hledat společný konsenzus, podle něj se ale zástupci organizací spíš snažili označit viníka průtahů výstavby koridoru. Z nich nakonec údajně obvinili sdružení.
Sporné body
Starosta v této souvislosti připomněl návštěvu bývalého ministra Petra Bendla v Ústí, na níž Kadrman slíbil, že vymyslí smysluplné využití nádražní budovy. Oba aktéři ale svůj středeční dialog popisují rozdílně. „Přátelé, skutečně věříte tomu, že projekt na nejvytíženější trati v republice, jehož hodnota se blíží dvou a půl miliardám korun, stojí a padá na elaborátu nějakého sdružení? Považuji se za průměrně inteligentního člověka, ale tomu nemohu věřit,„ zní verze Martina Kadrmana, jehož sdružení usiluje o zachování budovy a její využití pro provozní účely. „Pan Kadrman se zalekl a hystericky začal blábolit, ´snad jste to nevzali vážně, vy jste si snad opravdu mysleli, že sdružení na A4 nějakému ministrovi bude předkládat, co v budově bude´. Sám se usvědčil jako naprostý lhář,„ popisuje debatu Richard Pešek a tvrdí: „Je neuvěřitelný lhář, který se usvědčil před svědky, vyjevil na sebe, že je podvodník nejvyššího kalibru, který podvádí ministerstvo kultury, dopravy, město, veřejnost, své vlastní členy.„
Údajný slib není jediným sporným bodem dvou rivalů. Richard Pešek odmítá také nařčení, že na ministerstvu kultury vznesl stejně jako České dráhy námitku proti prohlášení nádraží kulturní památkou nebo že vede boj proti sdružení Nádraží nedáme! „Prioritou pro město je bezpečné nádraží. Prioritní je, aby se neztrácel čas a mohl se dělat koridor. Kdyby došlo ke zdržení, mohl by nám někdo jednoho dne oznámit, že nejsou ani peníze. Toho se bojíme nejvíc, že tam sice zůstane stará budova nádraží, kterou nikdo nikdy neopraví, ale Oušťáci budou jezdit na nádraží do Třebové, protože v Ústí nebude stavět vlak. Pan Pavel Mathé, náměstek generálního ředitele SŽDC, prohlásil a včera mi to po telefonu znovu potvrdil, že činností sdružení je zdržení minimálně rok. Jestli jako vedlejší produkt, když se nebude ztrácet čas, zůstane zachovaná budova a přijde nějaký ´bůh´, který na ni dá peníze, tak to město naprosto akceptuje,„ uvádí Richard Pešek jako reakci na své údajné prohlášení „mně je jedno, jestli tu budovu vyhodí do povětří, ale ať se už hlavně začne stavět„.
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391899/
V Sokolově v pátek skončila modernizace železničního nádraží. Práce trvaly 17 měsíců a přišly na více než 450 milionů korun, řekl agentuře Mediafax mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Slavnostního ukončení stavby se zúčastnili zástupci investora, stavebních firem, Karlovarského kraje i města Sokolov. Investorem modernizace, kterou financoval Státní fond dopravní infrastruktury, byla Správa železniční dopravní cesty. Podle projektu pražské kanceláře SUDOP jí provedlo sdružení firem Sokolovské nádraží, především dopravní společnost Viamont a firma Subtera."Stavba začala v dubnu loňského roku. Celkové náklady na modernizaci nádraží činily 450, 327 milionu korun. Železniční stanice na trati 533 Karlovy Vary-Cheb má velmi frekventovanou osobní i nákladní dopravou, a to nejen vnitrostátní, ale i mezinárodní. Před modernizací neměla stanice žádné ostrovní nástupiště, což výrazně ovlivňovalo propustnost stanice i celé trati a také bezpečnost nástupu a výstupu cestujících," uvedl mluvčí Halla.
V železniční stanici Sokolov bylo postaveno mezi první a druhou kolejí nové 250 metrů dlouhé zastřešené ostrovní nástupiště. Pro vlakové spoje do Kraslic bylo vybudováno vedle výpravní budovy nové, sto metrů dlouhé boční nástupiště. Přístup na ostrovní nástupiště mají cestující novým podchodem. Koleje číslo 1 a 2 byly kompletně rekonstruovány. Celkem bylo vyměněno 1,3 kilometru kolejí. Odstraněny byly koleje číslo 4 a 10 a část kolejiště 5 a 12. Nově bylo vybudováno elektromechanické zabezpečovací zařízení, opraveny mostky a upraveno trakční vedení.
(Mediafax)
Slavnostního ukončení stavby se zúčastnili zástupci investora, stavebních firem, Karlovarského kraje i města Sokolov. Investorem modernizace, kterou financoval Státní fond dopravní infrastruktury, byla Správa železniční dopravní cesty. Podle projektu pražské kanceláře SUDOP jí provedlo sdružení firem Sokolovské nádraží, především dopravní společnost Viamont a firma Subtera."Stavba začala v dubnu loňského roku. Celkové náklady na modernizaci nádraží činily 450, 327 milionu korun. Železniční stanice na trati 533 Karlovy Vary-Cheb má velmi frekventovanou osobní i nákladní dopravou, a to nejen vnitrostátní, ale i mezinárodní. Před modernizací neměla stanice žádné ostrovní nástupiště, což výrazně ovlivňovalo propustnost stanice i celé trati a také bezpečnost nástupu a výstupu cestujících," uvedl mluvčí Halla.
V železniční stanici Sokolov bylo postaveno mezi první a druhou kolejí nové 250 metrů dlouhé zastřešené ostrovní nástupiště. Pro vlakové spoje do Kraslic bylo vybudováno vedle výpravní budovy nové, sto metrů dlouhé boční nástupiště. Přístup na ostrovní nástupiště mají cestující novým podchodem. Koleje číslo 1 a 2 byly kompletně rekonstruovány. Celkem bylo vyměněno 1,3 kilometru kolejí. Odstraněny byly koleje číslo 4 a 10 a část kolejiště 5 a 12. Nově bylo vybudováno elektromechanické zabezpečovací zařízení, opraveny mostky a upraveno trakční vedení.
(Mediafax)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391888/
Ořezané pařezy, zapuštěné betony, zlikvidovaná zídka dříve v havarijním stavu s ponechanými dvěma posezeními. To je stávající podoba železniční zastávky v Břidličné. Chystá se i nové posezení a vydláždění přístupových cest a osvětlení zastávky. Smyslem oprav, na nichž se finančně podílí město a Správa dopravní cesty Ostrava, je zlepšení komfortu dopravy pro cestující. Dělníci cestu k nástupišti pokryli asfaltem. Plánovali zámkovou dlažbu, od té nakonec kvůli snadnější údržbě ustoupili.
(Bruntálský a krnovský deník)
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391869/
Proměna prostoru za hlavním nádraží začne v listopadu, dokončena bude přístí rok
Vyhlídková terasa, parkoviště, promenáda, fontány, protipovodňové zábrany, opěrné piloty, lávka pro pěší, vedoucí přes silnici I/30 na nábřeží, další městská zeleň. Takto výrazně se promění prostor za hlavním nádražím Českých drah. Vše bude financováno z evropských dotací v rámci integrovaného plánu rozvoje města IPRM.
Se stavbou město plánuje začít už letos. To potvrdil náměstek ústeckého primátora Jan Řeřicha. „Přípravné práce zahájíme v podzimních měsících, jakmile dráhy opustí budovu dopravního pavilonu a přesunou jej do dového objektu. Předpoklad je nejpozději v listopadu,„ řekl Řeřicha s tím, že hotové by to mělo být už někdy v závěru příštího roku.
Jak uvedla Ivana Solničková z ústeckého magistrátu, dotace EU tu činí 85 procent a 7,5 procenta se podařilo získat ze státního rozpočtu. „Město pak formou výběrového řízení ve veřejné soutěži dostalo nabídku na provedení stavby s konečnou cenou asi 154,5 milionu korun. Podařilo se tak snížit původní předpoklad rozpočtu, který byl 196 milionů,„ dodala k tomu Solničková. Stavbu provede firma SKD Průmstav - stavby, která toto výběrové řízení vyhrála. Návrhy zanádražního prostoru pak vypracoval ústecký Atelier AP architekta Zdeňka Havlíka.
Součástí projektu je celá řada dalších změn. Kromě přeložek inženýrských sítí si přípravné práce podle ústeckého odboru investic vyžádají i odstranění všech dosavadních konstrukcí a staveb, které stavbě brání. Tedy budovy dopravního pavilonu Českých drah, nebo areálu bývalého autosalonu Beta Hase.
Podle vedoucího odboru investic Jan Zíky je pak terasa s parkovištěm navržena tak, aby byl pro pěší pohodlně propojen střed města s nábřežím i s městskou částí Střekov, s možností sportovně rekreačního využití plochy terasy. „Prostor bude navíc ozeleněn dvěma liniemi stromů s kulovitou korunou. Jedna linie je vedena na horní části terasy, druhá linie je v úrovni parkoviště,„ řekl k tomu Jan Zíka.
(Chomutovský deník)
Vyhlídková terasa, parkoviště, promenáda, fontány, protipovodňové zábrany, opěrné piloty, lávka pro pěší, vedoucí přes silnici I/30 na nábřeží, další městská zeleň. Takto výrazně se promění prostor za hlavním nádražím Českých drah. Vše bude financováno z evropských dotací v rámci integrovaného plánu rozvoje města IPRM.
Se stavbou město plánuje začít už letos. To potvrdil náměstek ústeckého primátora Jan Řeřicha. „Přípravné práce zahájíme v podzimních měsících, jakmile dráhy opustí budovu dopravního pavilonu a přesunou jej do dového objektu. Předpoklad je nejpozději v listopadu,„ řekl Řeřicha s tím, že hotové by to mělo být už někdy v závěru příštího roku.
Jak uvedla Ivana Solničková z ústeckého magistrátu, dotace EU tu činí 85 procent a 7,5 procenta se podařilo získat ze státního rozpočtu. „Město pak formou výběrového řízení ve veřejné soutěži dostalo nabídku na provedení stavby s konečnou cenou asi 154,5 milionu korun. Podařilo se tak snížit původní předpoklad rozpočtu, který byl 196 milionů,„ dodala k tomu Solničková. Stavbu provede firma SKD Průmstav - stavby, která toto výběrové řízení vyhrála. Návrhy zanádražního prostoru pak vypracoval ústecký Atelier AP architekta Zdeňka Havlíka.
Součástí projektu je celá řada dalších změn. Kromě přeložek inženýrských sítí si přípravné práce podle ústeckého odboru investic vyžádají i odstranění všech dosavadních konstrukcí a staveb, které stavbě brání. Tedy budovy dopravního pavilonu Českých drah, nebo areálu bývalého autosalonu Beta Hase.
Podle vedoucího odboru investic Jan Zíky je pak terasa s parkovištěm navržena tak, aby byl pro pěší pohodlně propojen střed města s nábřežím i s městskou částí Střekov, s možností sportovně rekreačního využití plochy terasy. „Prostor bude navíc ozeleněn dvěma liniemi stromů s kulovitou korunou. Jedna linie je vedena na horní části terasy, druhá linie je v úrovni parkoviště,„ řekl k tomu Jan Zíka.
(Chomutovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391175/
Při přestavbě nádraží v Českých Velenicích objevili dělníci další nevybuchlou munici z 2. světové války. V kolejišti leželo na 50 protiletadlových nábojů.
Provoz v okolí železniční stanice nebyl omezen, ale při odstraňování střeliva jezdily vlaky jen po jedné koleji. »Měli jsme k ruce stavební dělníky s bagrem, protože se to vykopávalo mezi kolejemi. Vyndávali nám i pražce,« vysvětlil krajský pyrotechnik Ladislav Zágiba.
Připomněl, že při opravě železniční stanice se našly už tři americké letecké pumy, z toho dvě prasklé. Bomby pocházely zřejmě z náletu 23. března 1945 na důležitý železniční uzel, kdy asi polovina města zůstala v troskách. Včera dělníci objevili německé protiletadlové náboje ráže 37 milimetrů. »Asi dostaly přímý zásah, když se bombardovalo nádraží. Asi je pak zasypali do jámy po pumě. Je vidět, že náboje jsou poškozené výbuchem, jsou hodně zrezivělé, ale byly by i schopné ublížit,« dodal Zágiba.
Přestavba železniční stanice České Velenice začala na konci loňského roku. Při stavbě se změní kolejové řešení, vzniknou nová nástupiště a trať získá i nové zabezpečovací zařízení. Na dílo za přibližně 850 milionů korun většinou přispěla EU, podílí se na něm i stát. Ukončení celé stavby je naplánováno na polovinu roku 2011.
(Haló noviny)
Provoz v okolí železniční stanice nebyl omezen, ale při odstraňování střeliva jezdily vlaky jen po jedné koleji. »Měli jsme k ruce stavební dělníky s bagrem, protože se to vykopávalo mezi kolejemi. Vyndávali nám i pražce,« vysvětlil krajský pyrotechnik Ladislav Zágiba.
Připomněl, že při opravě železniční stanice se našly už tři americké letecké pumy, z toho dvě prasklé. Bomby pocházely zřejmě z náletu 23. března 1945 na důležitý železniční uzel, kdy asi polovina města zůstala v troskách. Včera dělníci objevili německé protiletadlové náboje ráže 37 milimetrů. »Asi dostaly přímý zásah, když se bombardovalo nádraží. Asi je pak zasypali do jámy po pumě. Je vidět, že náboje jsou poškozené výbuchem, jsou hodně zrezivělé, ale byly by i schopné ublížit,« dodal Zágiba.
Přestavba železniční stanice České Velenice začala na konci loňského roku. Při stavbě se změní kolejové řešení, vzniknou nová nástupiště a trať získá i nové zabezpečovací zařízení. Na dílo za přibližně 850 milionů korun většinou přispěla EU, podílí se na něm i stát. Ukončení celé stavby je naplánováno na polovinu roku 2011.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391172/
Česká Třebová vylepšuje plán na přestavbu náměstí za 300 milionů: jiné jméno, socha Pernera a hra barev
Stavba dopravního terminálu před vlakovým nádražím v České Třebové změní střed města ještě více, než ukazovaly původní plány a vizualizace.
Město se rozhodlo současné Bezručovo náměstí přeměnit na barevnou, a dokonce barevně proměnlivou moderní část České Třebové. Prostor dostane i nové jméno po staviteli železnice Janu Pernerovi. Ten bude mít na náměstí také svou sochu. „Nemáme nic proti Bezručovi. Ale Bezruč nemá žádnou vazbu k České Třebové. Zatímco nebýt Pernera a kolejí v České Třebové, nemá město takový význam jako má dnes,“ říká starosta České Třebové Jaroslav Zedník.
Za Pernerovu sochu chce dát město 1,5 milionu Pernerova socha má stát v dolní části náměstí na kruhovém objezdu, který bude průsečíkem ulic Nádražní a Sadové. Socha má být bronzová, nebo z jeho o něco levnější a odolnější modifikace plastbronzu. Na sochu si město chystá v rozpočtu asi jeden a půl milionu korun.
Do soutěže na její zhotovení se přihlásilo jedenáct umělců. „Do konce října by měli dokončit své návrhy. Pak zasedne nezávislá komise, která návrhy posoudí. Mimo to plánujeme uspořádat výstavu návrhů v Kulturním centru, aby se k nim mohli vyjádřit také naši občané,“ uvedl Zedník.
Vzhled náměstí změní také úprava zastřešení autobusových nástupišť. Střecha totiž oproti původnímu projektu bude skleněná. Tvořit ji budou čiré a pak tmavě a světle modré skleněné tabule. Ty barevné budou za slunce promítat na zem plochy své barvy.
Obarvení Bezručova náměstí tím ale nekončí. „Náměstí budeme moci měnit každý týden nebo každý den do jiné barvy. A to díky chodníkovým svítidlům, která chceme osadit nejnovější technologií,“ říká Zedník. V chodnících budou světla z LED diod, která jsou údajně úspornější a naprogramováním lze měnit jejich barvu.
Barevně se přizpůsobit novému, převážně modrému náměstí se mají i fasády zdejších staveb. Radnice o tom jedná s jejich majiteli, tedy Českými drahami, Českou poštou i firmou Cargo CZ.
Nové Pernerovo náměstí by mělo město dokončit na konci roku 2010. Náklady na stavba podpořenou z velké části penězi Evropské unie přesahují tři sta milionů korun.
(Mladá fronta DNES)
Stavba dopravního terminálu před vlakovým nádražím v České Třebové změní střed města ještě více, než ukazovaly původní plány a vizualizace.
Město se rozhodlo současné Bezručovo náměstí přeměnit na barevnou, a dokonce barevně proměnlivou moderní část České Třebové. Prostor dostane i nové jméno po staviteli železnice Janu Pernerovi. Ten bude mít na náměstí také svou sochu. „Nemáme nic proti Bezručovi. Ale Bezruč nemá žádnou vazbu k České Třebové. Zatímco nebýt Pernera a kolejí v České Třebové, nemá město takový význam jako má dnes,“ říká starosta České Třebové Jaroslav Zedník.
Za Pernerovu sochu chce dát město 1,5 milionu Pernerova socha má stát v dolní části náměstí na kruhovém objezdu, který bude průsečíkem ulic Nádražní a Sadové. Socha má být bronzová, nebo z jeho o něco levnější a odolnější modifikace plastbronzu. Na sochu si město chystá v rozpočtu asi jeden a půl milionu korun.
Do soutěže na její zhotovení se přihlásilo jedenáct umělců. „Do konce října by měli dokončit své návrhy. Pak zasedne nezávislá komise, která návrhy posoudí. Mimo to plánujeme uspořádat výstavu návrhů v Kulturním centru, aby se k nim mohli vyjádřit také naši občané,“ uvedl Zedník.
Vzhled náměstí změní také úprava zastřešení autobusových nástupišť. Střecha totiž oproti původnímu projektu bude skleněná. Tvořit ji budou čiré a pak tmavě a světle modré skleněné tabule. Ty barevné budou za slunce promítat na zem plochy své barvy.
Obarvení Bezručova náměstí tím ale nekončí. „Náměstí budeme moci měnit každý týden nebo každý den do jiné barvy. A to díky chodníkovým svítidlům, která chceme osadit nejnovější technologií,“ říká Zedník. V chodnících budou světla z LED diod, která jsou údajně úspornější a naprogramováním lze měnit jejich barvu.
Barevně se přizpůsobit novému, převážně modrému náměstí se mají i fasády zdejších staveb. Radnice o tom jedná s jejich majiteli, tedy Českými drahami, Českou poštou i firmou Cargo CZ.
Nové Pernerovo náměstí by mělo město dokončit na konci roku 2010. Náklady na stavba podpořenou z velké části penězi Evropské unie přesahují tři sta milionů korun.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390559/
Všech sedm nádraží na lokální trati Pňovany – Bezdružice chtějí převzít zdarma od státu města a obce v Plzeňském kraji, do jejichž katastru železniční budovy a pozemky patří. Správa železniční dopravní cesty s obcemi jedná a převodu se nebrání. „Postoj SŽDC je vstřícný. Převod nádraží na obce by byl pilotním projektem, který by po vyzkoušení mohla státní firma využívat také v jiných regionech,“ řekla Mirka Válová z Místní akční skupiny Český západ, jež projekt zastřešuje. SŽDC před rokem nabídlo budovy obcím k prodeji. V případě nezájmu měly skončit v soukromých rukou. Města slíbila, že se budou o nádraží starat, chtějí zabránit tomu, aby stanice po prodeji soukromníkům zanikly anebo sloužily jinému účelu. „Nechceme, abychom dopadli jako nedaleký Mrázov, kde si kupec stanici oplotil. Dráhy tam pak musely dovézt boudu pro cestující,“ řekl starosta Bezdružic Jan Soulek.
(Logistika)
(Logistika)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390557/
Na hodonínském nádraží bezdomovci znepříjemňují život cestujícím. Lidé si stěžují na nepořádek, někteří mají strach.
Celý článek: http://www.sedmicka.cz/hodonin-breclav/clanek?id=43589
Celý článek: http://www.sedmicka.cz/hodonin-breclav/clanek?id=43589
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390127/
Ve Žďáru začne příští rok rekonstrukce vlakového i autobusového nádraží. Město Českým přispěje drahám na opravu pěti miliony korun, 20 milionů ho bude stát zázemí autobusů. Oprava mostu u kruhového objezdu v Novém Městě skončí v říjnu.
Podmínky pro cestující na autobusovém i na sousedním vlakovém nádraží ve Žďáru nad Sázavou se výrazně zlepší. Rekonstrukce obou nádraží by měly začít v příštím roce, stát budou dohromady kolem 70 milionů korun. „Zaplatí je České dráhy a město,„ řekla místostarostka Dagmar Zvěřinová.
Na modernizaci stání autobusů se radnice také pokusí získat evropskou dotaci. Pokud jde o vlakové nádraží, opravy spolknou 50 milionů. „Městská rada doporučila zastupitelstvu schválit drahám pět milionů korun, jako spoluúčast na financování,„ řekla Zvěřinová.
Autobusové nádraží nabídne po přestavbě tři krytá nástupiště s bezbariérovým přístupem. „Bude tam nové osvětlení i lavičky, celá zóna se předláždí. Bude zachováno všech 17 zastávek. Uvažujeme i o tom, aby přístřešky na zastávkách byly z materiálu odolného ničení sprejery. Je to trochu dražší, ale určitě se to vyplatí,„ přiblížila Zvěřinová. Modernizaci asi za 20 milionů korun chystá radnice. Zvěřinová podotkla, že polovinu z této částky se město pokusí dostat z evropského Regionálního operačního programu.
Rekonstrukce budovy žďárského vlakového nádraží bude stát kolem 50 milionů korun. Převážnou část zaplatí České dráhy, město by se na nákladech mělo podílet desetinou. Radní města již doporučili zastupitelstvu, aby požadovaných pět milionů korun na tuto akci vyčlenilo v rozpočtu pro příští rok. „Chceme tak Českým drahám deklarovat zájem spolupracovat, chceme aby nádraží bylo pěkné a pro cestující příjemné,„ řekla Zvěřinová. Výpravní budova byla postavena přibližně před 40 lety na trati, po níž jezdí i rychlíky mezi Prahou a Brnem. Denně jí projde několik tisíc cestujících. Dráhy původně chtěly tuto stanici zmodernizovat s pomocí soukromého investora, kterého opakovaně hledaly v projektu Živá nádraží. To se ale nepodařilo.
Rekonstrukci zlepší také stav podchodů, na nádraží vznikne informační systém vlaků i autobusů.
(Mladá fronta DNES)
Podmínky pro cestující na autobusovém i na sousedním vlakovém nádraží ve Žďáru nad Sázavou se výrazně zlepší. Rekonstrukce obou nádraží by měly začít v příštím roce, stát budou dohromady kolem 70 milionů korun. „Zaplatí je České dráhy a město,„ řekla místostarostka Dagmar Zvěřinová.
Na modernizaci stání autobusů se radnice také pokusí získat evropskou dotaci. Pokud jde o vlakové nádraží, opravy spolknou 50 milionů. „Městská rada doporučila zastupitelstvu schválit drahám pět milionů korun, jako spoluúčast na financování,„ řekla Zvěřinová.
Autobusové nádraží nabídne po přestavbě tři krytá nástupiště s bezbariérovým přístupem. „Bude tam nové osvětlení i lavičky, celá zóna se předláždí. Bude zachováno všech 17 zastávek. Uvažujeme i o tom, aby přístřešky na zastávkách byly z materiálu odolného ničení sprejery. Je to trochu dražší, ale určitě se to vyplatí,„ přiblížila Zvěřinová. Modernizaci asi za 20 milionů korun chystá radnice. Zvěřinová podotkla, že polovinu z této částky se město pokusí dostat z evropského Regionálního operačního programu.
Rekonstrukce budovy žďárského vlakového nádraží bude stát kolem 50 milionů korun. Převážnou část zaplatí České dráhy, město by se na nákladech mělo podílet desetinou. Radní města již doporučili zastupitelstvu, aby požadovaných pět milionů korun na tuto akci vyčlenilo v rozpočtu pro příští rok. „Chceme tak Českým drahám deklarovat zájem spolupracovat, chceme aby nádraží bylo pěkné a pro cestující příjemné,„ řekla Zvěřinová. Výpravní budova byla postavena přibližně před 40 lety na trati, po níž jezdí i rychlíky mezi Prahou a Brnem. Denně jí projde několik tisíc cestujících. Dráhy původně chtěly tuto stanici zmodernizovat s pomocí soukromého investora, kterého opakovaně hledaly v projektu Živá nádraží. To se ale nepodařilo.
Rekonstrukci zlepší také stav podchodů, na nádraží vznikne informační systém vlaků i autobusů.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390126/
Mají na starosti provoz na nejrušnějších nádražích v republice. Řeší hustou regionální síť kolem Prahy, tak dálkovou dopravu.
V obvodu Regionálního centra provozu Praha převažuje osobní doprava. Její hustota již po několik let neustále roste. „Je to dáno nejen dopravou dálkovou, ale především dopravou regionální. Probíhá zde značně náročná investiční výstavba, která je spojená s celou řadou výluk,„ říká ředitel RCP Praha Tomáš Nachtman.
Velké změny v Libni
Současnou významnou stavbou na území hlavního města je probíhající přestavba železniční stanice Praha-Libeň a rekonstrukce traťového úseku Praha-Libeň–Praha-Běchovice.
„Právě termín dokončení uvedeného traťového úseku – konkrétně 12. prosince 2009 - přinese do pražské železniční dopravy takové změny, že je pocítí prakticky každý cestující, především pak v dálkové dopravě,„ doplňuje náměstek ředitele RCP Luboš Kálal. „V příštím roce bude přepnutím zabezpečovacího zařízení ukončena přestavba stanice Praha-Libeň a zvýší se kapacita traťového úseku Praha-Vysočany – Lysá nad Labem, včetně modernizace zabezpečovacího zařízení ve Vysočanech a na odbočce Skály. A v přípravě jsou další velmi významné stavby,„ popisuje Luboš Kálal. RCP Praha proto ve spolupráci s Odborem personálním a Odborem odměňování a benefitů GŘ ČD řeší operativně personální obsazení v souvislosti nejen s uváděním nových zabezpečovacích zařízení do provozu, ale též se změnami v grafikonu.
Osm stovek vlaků denně
Z dopravní kanceláře nejzatíženější železniční pražské stanice – hlavního nádraží organizují zaměstnanci provoz na deseti traťových a třinácti průchozích staničních kolejích, po kterých projede denně více než osm set vlaků. A ředitel Tomáš Nachtman dodává: „Hlavní nádraží prošlo náročnou přestavbou, přičemž první etapa skončila v roce 1991, druhá pak loni. Ulehčením je pro naši práci nejen Nové spojení, zvýšení plynulosti provozu napomohla i oprava Vinohradského tunelu.„
(Železničář)
V obvodu Regionálního centra provozu Praha převažuje osobní doprava. Její hustota již po několik let neustále roste. „Je to dáno nejen dopravou dálkovou, ale především dopravou regionální. Probíhá zde značně náročná investiční výstavba, která je spojená s celou řadou výluk,„ říká ředitel RCP Praha Tomáš Nachtman.
Velké změny v Libni
Současnou významnou stavbou na území hlavního města je probíhající přestavba železniční stanice Praha-Libeň a rekonstrukce traťového úseku Praha-Libeň–Praha-Běchovice.
„Právě termín dokončení uvedeného traťového úseku – konkrétně 12. prosince 2009 - přinese do pražské železniční dopravy takové změny, že je pocítí prakticky každý cestující, především pak v dálkové dopravě,„ doplňuje náměstek ředitele RCP Luboš Kálal. „V příštím roce bude přepnutím zabezpečovacího zařízení ukončena přestavba stanice Praha-Libeň a zvýší se kapacita traťového úseku Praha-Vysočany – Lysá nad Labem, včetně modernizace zabezpečovacího zařízení ve Vysočanech a na odbočce Skály. A v přípravě jsou další velmi významné stavby,„ popisuje Luboš Kálal. RCP Praha proto ve spolupráci s Odborem personálním a Odborem odměňování a benefitů GŘ ČD řeší operativně personální obsazení v souvislosti nejen s uváděním nových zabezpečovacích zařízení do provozu, ale též se změnami v grafikonu.
Osm stovek vlaků denně
Z dopravní kanceláře nejzatíženější železniční pražské stanice – hlavního nádraží organizují zaměstnanci provoz na deseti traťových a třinácti průchozích staničních kolejích, po kterých projede denně více než osm set vlaků. A ředitel Tomáš Nachtman dodává: „Hlavní nádraží prošlo náročnou přestavbou, přičemž první etapa skončila v roce 1991, druhá pak loni. Ulehčením je pro naši práci nejen Nové spojení, zvýšení plynulosti provozu napomohla i oprava Vinohradského tunelu.„
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389904/
Stanice Česká Skalice v květnu letošního roku oslavila už 150. výročí od příjezdu prvního vlaku.
Nádraží v České Skalici leží prakticky na okraji vodní nádrže Rozkoš. Původně tři koleje umožňovaly křižování vlaků, vodní jeřáby pro parní lokomotivy zásoboval vodojem umístěný v jednom z křídel budovy. Snad každého cestujícího upoutají zčernalé zásahy v omítce budovy opatřené datem – upomínka na velkou bitvu pruskorakouské války, jež se u nádraží odehrála 28. června 1866. Tato „připomínka historie„ by měla být zachována při chystané rekonstrukci budovy.
Ke koloritu zde patří taktová osobní doprava – celý den se tu křižují vždy osobní vlak z Trutnova do Jaroměře s rychlíkem z Prahy, hodinu na to zase opačně. Operuje tu samozřejmě i ČD Cargo. Největší obrat vozů má na kontě vlečkař AGRO CS, který má svou vlečku zaústěnou v širé trati ve směru Jaroměř a zabývá se zemědělskými hnojivy a hlavně výrobou substrátů pro květiny. „Třeba týdny nic a pak za měsíc a půl se tam otočí klidně stovka vozů,„ říká výpravčí Pavel Hamerník. Nakládá se i dřevo přímo ve stanici. Vlečka někdejší pily přímo ve stanici se ale již nepoužívá.
Jak z nudy? Jízdním kolem
Myslí tu i na cykloturisty. Také letos v České Skalici funguje půjčovna jízdních kol. „Ke 21. srpnu bylo půjčeno už 158 kol. Letos očekáváme trojnásobek výpůjček proti loňsku – důvodem je nižší cena, ale i lepší propagace – rozmístili jsme letáky do všech penzionů v okolí, dali jsme odkaz i na server Kudyznudy,„ říká osobní pokladní Hana Dohnalová. Zájem o tuto službu stoupá i proto, že za vypůjčené kolo ve vlacích po regionu se neplatí.
U nádraží lze spatřit i smutnou raritu: několik let dokončený obchvat města včetně nákladného nadjezdu trati. Kvůli nevyjasněným sporům na něj nemůže ani jízdní kolo. Zato městem projedou tisíce aut denně.
(Železničář)
Nádraží v České Skalici leží prakticky na okraji vodní nádrže Rozkoš. Původně tři koleje umožňovaly křižování vlaků, vodní jeřáby pro parní lokomotivy zásoboval vodojem umístěný v jednom z křídel budovy. Snad každého cestujícího upoutají zčernalé zásahy v omítce budovy opatřené datem – upomínka na velkou bitvu pruskorakouské války, jež se u nádraží odehrála 28. června 1866. Tato „připomínka historie„ by měla být zachována při chystané rekonstrukci budovy.
Ke koloritu zde patří taktová osobní doprava – celý den se tu křižují vždy osobní vlak z Trutnova do Jaroměře s rychlíkem z Prahy, hodinu na to zase opačně. Operuje tu samozřejmě i ČD Cargo. Největší obrat vozů má na kontě vlečkař AGRO CS, který má svou vlečku zaústěnou v širé trati ve směru Jaroměř a zabývá se zemědělskými hnojivy a hlavně výrobou substrátů pro květiny. „Třeba týdny nic a pak za měsíc a půl se tam otočí klidně stovka vozů,„ říká výpravčí Pavel Hamerník. Nakládá se i dřevo přímo ve stanici. Vlečka někdejší pily přímo ve stanici se ale již nepoužívá.
Jak z nudy? Jízdním kolem
Myslí tu i na cykloturisty. Také letos v České Skalici funguje půjčovna jízdních kol. „Ke 21. srpnu bylo půjčeno už 158 kol. Letos očekáváme trojnásobek výpůjček proti loňsku – důvodem je nižší cena, ale i lepší propagace – rozmístili jsme letáky do všech penzionů v okolí, dali jsme odkaz i na server Kudyznudy,„ říká osobní pokladní Hana Dohnalová. Zájem o tuto službu stoupá i proto, že za vypůjčené kolo ve vlacích po regionu se neplatí.
U nádraží lze spatřit i smutnou raritu: několik let dokončený obchvat města včetně nákladného nadjezdu trati. Kvůli nevyjasněným sporům na něj nemůže ani jízdní kolo. Zato městem projedou tisíce aut denně.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389903/
V Železničáři číslo 30 chválí na straně 4 autor článku Pavel Halla železniční stanici Praha hlavní nádraží, konkrétně dokončenou modernizaci nástupišť 1 až 4.
Teprve čas ukáže, zda se modernizace opravdu povedla. Již dnes lze však najít „drobné mouchy„, například nové eskalátory na tato nástupiště.
V opravdu moderních evropských nádražích se eskalátory uvádí do činnosti v moment, kdy se k nim blíží člověk, čímž dochází i ke značné úspoře elektrické energie. V Praze na hlavním nádraží však tyto eskalátory běží, i když na nich nikdo nejede, nebo se k nim ani neblíží.
Stanislav Hájek
(Železničář)
Teprve čas ukáže, zda se modernizace opravdu povedla. Již dnes lze však najít „drobné mouchy„, například nové eskalátory na tato nástupiště.
V opravdu moderních evropských nádražích se eskalátory uvádí do činnosti v moment, kdy se k nim blíží člověk, čímž dochází i ke značné úspoře elektrické energie. V Praze na hlavním nádraží však tyto eskalátory běží, i když na nich nikdo nejede, nebo se k nim ani neblíží.
Stanislav Hájek
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389902/
Co si budeme nalhávat. Někdy smrdí i domovci. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389900/
Ono ten smrad od bezdomovců není tak jednoduché odvětrat. Divím se že se tohle neřeší a většina i pěkných stanic trpí tady tento puch a lidi přes noc ve staniční budově. A cestující co čekají na vlak tak čekají raději venku. A tohle jsem zažil na spoustu nádražích a ne jen u nás ale i třeba v Rakousku .
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389848/
Rekonstrukce nádraží je stále živou otázkou pro Tepličany. Mluví se o tom už dlouho. Dokonce bylo několik termínů, kdy už se mělo začít. Všechno ale brzdí současná legislativa a také papírování s tím spojené. Nicméně, jak potvrdil primátor Teplic Jaroslav Kubera, oprava hlavní budovy a výstavba dalších prostor v areálu je reálnou vizí. Je třeba podotknout, že budova nepatří městu. České dráhy coby majitel ji pronajal soukromé firmě, která nyní chystá modernizaci.
Projekt na revitalizaci nádraží už v roce 2006 představilo vedení Českých drah Tepličanům. Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory má vyjít na přibližně dvě miliardy korun. Celý projekt přestavby nádraží je plně v souladu s územním plánem města. „Přestavba železniční stanice a jejího okolí s sebou přinese oživení přirozeného centra města, a navíc vyvolá další investice,„ říká primátor Teplic Jaroslav Kubera.
Má zde vzniknout obchodní centrum, restaurace a také prostor pro ubytování. V původním návrhu je také multiplex se zábavním centrem. Budova bude s parkem naproti propojena nadchodem. Původní představy o podchodu pod ulicí Na Hrázi před nádražím se ukázaly nereálné kvůli finanční náročnosti.
V Teplicích se chystají i další rekonstrukce neměstských objektů s komerčním využitím. Postupně se obnovuje bývalá Lověna. Objekt má střechu a dostává plastová okna.
Nové obchodní centrum Prior by mělo vyrůst na ploše 1,7 hektaru, a to ve dvou vlnách. Půjde o kompletní rekonstrukci stávajícího zařízení. V první fázi investor prý nechá zdemolovat současné budovy, druhá fáze pak zahrnuje samotnou výstavbu nového multifunkčního centra Teplice. To by mělo poskytnout přes 21 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy, dále nové parkoviště až pro téměř 500 vozů a také 350 pracovních míst. Vše je zatím ve fázi studií.
(Teplický deník)
Projekt na revitalizaci nádraží už v roce 2006 představilo vedení Českých drah Tepličanům. Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory má vyjít na přibližně dvě miliardy korun. Celý projekt přestavby nádraží je plně v souladu s územním plánem města. „Přestavba železniční stanice a jejího okolí s sebou přinese oživení přirozeného centra města, a navíc vyvolá další investice,„ říká primátor Teplic Jaroslav Kubera.
Má zde vzniknout obchodní centrum, restaurace a také prostor pro ubytování. V původním návrhu je také multiplex se zábavním centrem. Budova bude s parkem naproti propojena nadchodem. Původní představy o podchodu pod ulicí Na Hrázi před nádražím se ukázaly nereálné kvůli finanční náročnosti.
V Teplicích se chystají i další rekonstrukce neměstských objektů s komerčním využitím. Postupně se obnovuje bývalá Lověna. Objekt má střechu a dostává plastová okna.
Nové obchodní centrum Prior by mělo vyrůst na ploše 1,7 hektaru, a to ve dvou vlnách. Půjde o kompletní rekonstrukci stávajícího zařízení. V první fázi investor prý nechá zdemolovat současné budovy, druhá fáze pak zahrnuje samotnou výstavbu nového multifunkčního centra Teplice. To by mělo poskytnout přes 21 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy, dále nové parkoviště až pro téměř 500 vozů a také 350 pracovních míst. Vše je zatím ve fázi studií.
(Teplický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389846/
Čtenáři Sedmičky rozhodli. Nejvíc se v Budějovicích stydí za vlakové nádraží.
V nádražní hale to divně páchne. Na lavičce sedí zarostlý muž s igelitovou taškou, pije pivo z plechovky a po nohou mu lezou mouchy. Je opilý.
„Chtěl jsem si vsadit sportku. Ale nevěděl jsem, jestli na středu nebo na neděli. Na to je člověk krátkej,„ vykřikuje na mladý pár, který sedí naproti a snaží se číst knížku.
Lavičky jsou ulepené, a protože je vyhledávají bezdomovci, většina cestujících raději postojí. Vstupní hala působí celkově nehostinně.
Zřejmě i proto dopadla anketa Sedmičky jednoznačně. Celá třetina lidí si myslí, že by se město mělo nejvíce stydět za to, jak vypadá hlavní budova budějovického vlakového nádraží. Vadí tu nejen bezdomovci a chybějící zázemí pro cestující, ale také fakt, že objekt z roku 1908 už dlouho chátrá.
„Zapáchající nádraží, kde se shromažďují hlavně feťáci a bezdomovci, působí opravdu hrozně. Je to příšerný pohled pro lidi, kteří naše město navštíví,„ uvedla jedna ze čtenářek, která se podepsala jako Eva z Budějovic.
Celá zpráva: http://www.sedmicka.cz/ceske-budejovice/clanek?id=44738
V nádražní hale to divně páchne. Na lavičce sedí zarostlý muž s igelitovou taškou, pije pivo z plechovky a po nohou mu lezou mouchy. Je opilý.
„Chtěl jsem si vsadit sportku. Ale nevěděl jsem, jestli na středu nebo na neděli. Na to je člověk krátkej,„ vykřikuje na mladý pár, který sedí naproti a snaží se číst knížku.
Lavičky jsou ulepené, a protože je vyhledávají bezdomovci, většina cestujících raději postojí. Vstupní hala působí celkově nehostinně.
Zřejmě i proto dopadla anketa Sedmičky jednoznačně. Celá třetina lidí si myslí, že by se město mělo nejvíce stydět za to, jak vypadá hlavní budova budějovického vlakového nádraží. Vadí tu nejen bezdomovci a chybějící zázemí pro cestující, ale také fakt, že objekt z roku 1908 už dlouho chátrá.
„Zapáchající nádraží, kde se shromažďují hlavně feťáci a bezdomovci, působí opravdu hrozně. Je to příšerný pohled pro lidi, kteří naše město navštíví,„ uvedla jedna ze čtenářek, která se podepsala jako Eva z Budějovic.
Celá zpráva: http://www.sedmicka.cz/ceske-budejovice/clanek?id=44738
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389843/
Putovní výstava fotografií Jak pomáháme Afghánistánu je k vidění od 1. září v Praze na Masarykově nádraží. V říjnu se přesune na hlavní nádraží v Hradci Králové a v listopadu ji uvidí návštěvníci nádraží Ostrava-Svinov. Výstava představuje působení českého provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar. Jejím účelem je ukázat, jak Česká republika pomáhá při rekonstrukci a stabilizaci Afghánistánu.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389693/
Ve třetím ročníku soutěže Nejkrásnější nádraží České republiky uniklo vítězství Chocni jen o vlásek. Zařazení mezi deset nejlepších ale o zdejší stanici i lidech, kteří zde pracují, hodně vypovídá.
Ve Valdštejnském sále horní komory parlamentu vládla 18. června sváteční nálada. Nepřijímal se zde žádný ústavní zákon, ani nepřijel na oficiální návštěvu zahraniční prezident. Právě se vyhlašovaly výsledky třetího ročníku prestižní soutěže o Nejkrásnější nádraží ČR.
Vlídná nádraží
Akci organizovaly pražská Asociace Entente Florale CZ - Souznění, občanské sdružení Plzeňská dráha a mikroregion Konstantinolázeňsko. Jejím cílem je pozdvihnout zájem o dění na železnici, upozornit na stav špatných a zničených stanic a vyzdvihnout ty, které již prošly přestavbou či modernizací. V neposlední řadě se ale jedná i o ocenění zaměstnanců Českých drah, kteří se – často nad rámec svých služebních povinností – s láskou a péči starají o „svou„ stanici a nejbližší okolí. Celá soutěž je také součástí projektu Vlídná nádraží, ve kterém se aktivisté snaží zvelebovat nádraží a vlakové zastávky.
Jak už v médiích proběhlo, letošním vítězem se staly Zahrádky u České Lípy. Mezi finalisty se ale také dostalo nádraží v Chocni, u kterého pořadatelé zvláště ocenili citlivou modernizaci při zachování architektonických hodnot. Z výsledku i úrovně prezentace tak měli dobrý pocit ředitel Krajského centra osobní dopravy v Pardubicích Michal Štěpán i starosta Chocně Miroslav Kučera, kteří byli ve Valdštejnském sále osobně přítomni.
Modernizace za miliardu
Naposledy se ve větším měřítku o choceňském nádraží mluvilo před čtyřmi roky, kdy byla po dlouhých 711 dnech dokončena rekonstrukce celé stanice téměř za miliardu korun. Od té doby se daleko větší pozornost obrací na nedalekou stanici v Ústí nad Orlicí a její plánovanou rekonstrukci. Soutěž však byla impulzem, aby se všední dny choceňského nádraží proměnily na chvíli ve sváteční.
Navzdory silné konkurenci – v České republice se nachází přes 2 700 železničních stanic a zastávek – odborná porota opravdu nominovala Choceň mezi deset finalistů. Vítězné Zahrádky u České Lípy působí malebně již samotným názvem. Ač je tamní výpravní budova již starší, kouzlo zde vytváří především bohatá květinová výzdoba a romantiku dolaďuje i zdejší regionální trať.
Přesné umístění se železničáři z Chocně ale nedozvěděli. Musí se tedy spokojit, že jsou někde mezi druhou a desátou příčkou. Podle ředitelky Asociace Entente Florale CZ Drahomíry Kolmanové se tak děje kvůli možné konkurenci a doporučila také více zapracovat na květinové výzdobě. Ovšem Choceň je typickou rychlíkovou stanicí, nejedná se o malebnou zastávku na lokálce někde v podhůří Šumavy. Zaměstnanci choceňské stanice jsou plně vytížení a na péči o květinovou výzdobu by neměli tolik času. „Navíc častý vandalismus nám brání, abychom mohli prostředí výpravní budovy a nástupišť více zvelebit,„ dodal k současné pozici ředitel KCOD v Pardubicích Michal Štěpán.
Budou znovu bojovat
Přesto se v Chocni chtějí o titul Nejkrásnějšího nádraží ČR příští rok znovu ucházet. Zdejší železničáře k tomu vede i podpora obyvatel z města i okolních obcí, kteří bez váhání a s ochotou podepisovali hlasovací archy v pokladně nádraží, v informačním centru či na dalších místech. Zejména vstřícnost některých pokladních na nádraží příjemně překvapila. Choceň by si výhru rozhodně zasloužila.
A byl by v tom i kus symboliky. Příští rok totiž uplyne přesně 165 let od chvíle, kdy Chocní projel první vlak a smrtelně se ve zdejším tunelu zranil stavitel železnice Jan Perner.
V červnu byl již vyhlášen čtvrtý ročník soutěže Nejkrásnější nádraží ČR. Nominace zasílejte na e-mailovou adresu nejkrasnejsinadrazi@cd.cz spolu se třemi fotografiemi ve větší kvalitě a průvodním dopisem, ve kterém máte vysvětlit, proč si vámi vybrané nádraží zaslouží vyhrát. První ročník v roce 2007 vyhrála Ostr
Ve Valdštejnském sále horní komory parlamentu vládla 18. června sváteční nálada. Nepřijímal se zde žádný ústavní zákon, ani nepřijel na oficiální návštěvu zahraniční prezident. Právě se vyhlašovaly výsledky třetího ročníku prestižní soutěže o Nejkrásnější nádraží ČR.
Vlídná nádraží
Akci organizovaly pražská Asociace Entente Florale CZ - Souznění, občanské sdružení Plzeňská dráha a mikroregion Konstantinolázeňsko. Jejím cílem je pozdvihnout zájem o dění na železnici, upozornit na stav špatných a zničených stanic a vyzdvihnout ty, které již prošly přestavbou či modernizací. V neposlední řadě se ale jedná i o ocenění zaměstnanců Českých drah, kteří se – často nad rámec svých služebních povinností – s láskou a péči starají o „svou„ stanici a nejbližší okolí. Celá soutěž je také součástí projektu Vlídná nádraží, ve kterém se aktivisté snaží zvelebovat nádraží a vlakové zastávky.
Jak už v médiích proběhlo, letošním vítězem se staly Zahrádky u České Lípy. Mezi finalisty se ale také dostalo nádraží v Chocni, u kterého pořadatelé zvláště ocenili citlivou modernizaci při zachování architektonických hodnot. Z výsledku i úrovně prezentace tak měli dobrý pocit ředitel Krajského centra osobní dopravy v Pardubicích Michal Štěpán i starosta Chocně Miroslav Kučera, kteří byli ve Valdštejnském sále osobně přítomni.
Modernizace za miliardu
Naposledy se ve větším měřítku o choceňském nádraží mluvilo před čtyřmi roky, kdy byla po dlouhých 711 dnech dokončena rekonstrukce celé stanice téměř za miliardu korun. Od té doby se daleko větší pozornost obrací na nedalekou stanici v Ústí nad Orlicí a její plánovanou rekonstrukci. Soutěž však byla impulzem, aby se všední dny choceňského nádraží proměnily na chvíli ve sváteční.
Navzdory silné konkurenci – v České republice se nachází přes 2 700 železničních stanic a zastávek – odborná porota opravdu nominovala Choceň mezi deset finalistů. Vítězné Zahrádky u České Lípy působí malebně již samotným názvem. Ač je tamní výpravní budova již starší, kouzlo zde vytváří především bohatá květinová výzdoba a romantiku dolaďuje i zdejší regionální trať.
Přesné umístění se železničáři z Chocně ale nedozvěděli. Musí se tedy spokojit, že jsou někde mezi druhou a desátou příčkou. Podle ředitelky Asociace Entente Florale CZ Drahomíry Kolmanové se tak děje kvůli možné konkurenci a doporučila také více zapracovat na květinové výzdobě. Ovšem Choceň je typickou rychlíkovou stanicí, nejedná se o malebnou zastávku na lokálce někde v podhůří Šumavy. Zaměstnanci choceňské stanice jsou plně vytížení a na péči o květinovou výzdobu by neměli tolik času. „Navíc častý vandalismus nám brání, abychom mohli prostředí výpravní budovy a nástupišť více zvelebit,„ dodal k současné pozici ředitel KCOD v Pardubicích Michal Štěpán.
Budou znovu bojovat
Přesto se v Chocni chtějí o titul Nejkrásnějšího nádraží ČR příští rok znovu ucházet. Zdejší železničáře k tomu vede i podpora obyvatel z města i okolních obcí, kteří bez váhání a s ochotou podepisovali hlasovací archy v pokladně nádraží, v informačním centru či na dalších místech. Zejména vstřícnost některých pokladních na nádraží příjemně překvapila. Choceň by si výhru rozhodně zasloužila.
A byl by v tom i kus symboliky. Příští rok totiž uplyne přesně 165 let od chvíle, kdy Chocní projel první vlak a smrtelně se ve zdejším tunelu zranil stavitel železnice Jan Perner.
V červnu byl již vyhlášen čtvrtý ročník soutěže Nejkrásnější nádraží ČR. Nominace zasílejte na e-mailovou adresu nejkrasnejsinadrazi@cd.cz spolu se třemi fotografiemi ve větší kvalitě a průvodním dopisem, ve kterém máte vysvětlit, proč si vámi vybrané nádraží zaslouží vyhrát. První ročník v roce 2007 vyhrála Ostr
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389684/
