Nádraží, zastávky, dopravny

V kraji Vysočina probíhá postupná revitalizce železničních zastávek i větších stanic. To vše se děje řádění vandalů navzdory.
Modernizací nedávno prošla zastávka Pohledští Dvořáci na trati Havlíčkův Brod - Brno, nově byla postavena zastávka Jihlava-Staré Hory na trati spojující Jihlavu a Veselí nad Lužnicí a zbrusu nové toalety dostali zákazníci Českých drah na nádraží v Okrouhlici na trati Havlíčkův Brod - Kolín. Pohledští Dvořáci a Jihlava-Staré Hory jsou typické předměstské zastávky s velkou frekvencí cestujících.

Zastávky terčem útoků

„Zastávky jsou bohužel častým cílem vandalů a sprejerů. Postupně se nejenže objevovaly stále další a další nápisy, ale mizely i výplňové plechy a nakonec i části nosné konstrukce. Jako správci a majitelé takovýchto objektů se vždy snažíme o součinnost s městskou policií, popřípadě obecními úřady. Obce mají zpravidla důležitější problémy, a tak se často stává, že i nově opravená zastávka je po pár týdnech ve stavu podobnému před opravou,„ říká přednosta Správy budov a bytového hospodářství SDC Jihlava Miloslav Beneš (na snímku). V Jihlavě-Starých Horách proto SDC vybudovala atypický přístřešek. Konstruktéři zvolili kombinaci základů z pohledových cihel, ocelové svařované konstrukce a lehkého pláště z plastových desek. Zastávka Pohledští Dvořáci byla na straně k Brnu opravena a vymalována a směrem k Praze prošel zásadní opravou jednoduchý, ale účelný plechový přístřešek.

Cílem je zlepšit kulturu cestování

„V Okrouhlici jsme současně uvedli toalety do stavu, který signalizuje úroveň 21. století. Opravili jsme prakticky veškeré viditelné prvky, jako jsou dlažba, obklady, zařizovací a sanitární předměty. I zde nás trápí poškozování ze strany vandalů. Proto jsme u všech toalet přistoupili, po dohodě s KCOD a RCP k zapůjčování klíčů cestujícím výhradně službou konajícími výpravčími. Tím se nám daří eliminovat ničení a prostředí zůstává opravdu kulturní,„ potvrzuje přednosta Beneš.
„Naši zákazníci si zaslouží prostory odpovídající standardu současnosti. Věříme, že podobnou rekonstrukcí projdou v nejbližší době i další stanice a zastávky. Společně s SDC se sna žíme najít řešení k zamezení ničení již opravených budov,„ dodává Roman Vorálek, náměstek ředitele KCOD Jihlava.

(Železničář)

V Železničáři č. 39 jsem si přečetl článek generálního ředitele ČD Restaurace vždycky byly duší našich nádraží.

S obsahem článku Petra Žaludy o významu nádražních restaurací mohu jen a jen souhlasit. Měl jsem dobrou příležitost se o tom přesvědčit začátkem září 2005 v restauraci v nově opravené nádražní budově v Chocni. Dojel jsem tam tehdy na kole, krátce po jiném mém cyklistickém výletu v Hanušovicích v pivovaru Holba. O to milejší bylo setkání s tímto téměř místním pivem v Chocni.
To jsem se tam jel podívat na průjezd zvláštního rychlíku z Bratislavy, vedeného Albatrosem 498.022.
Ale letos jsem zažil zklamání. Z oslav 110 let Chrudimských lokálek s letohradskou 423.009 a pardubickým M 131.1133 jsem si z Moravan odskočil tam i zpět osobním vlakem do Chocně na výstavu železničních modelů a těšil se, že si dám po pěší pěkné procházce přes park jídlo a kávu opět v nádražní restauraci. Když jsem přicházel po 1. nástupišti, udivilo mne, že nebylo vidět žádný poutač. Ještě pár kroků a na dveřích propiskou na kusu papíru nápis Provoz ukončen. Přiložením očí k oknu jsem záhy musel utřít slzu v koutku oka, protože místnost bývalé restaurace byla už zcela bez nábytku výdejního pultu a z podlahy, v místech, kde býval právě výdejní pult a pokladna, trčelo jenom pár kabelů a hadic. Kávu jsem si dal poblíž pokladen z automatu. Škoda. Jako by nádraží v Chocni bylo bez duše.

(Železničář)

15.10.2009, Tlačová správa ŽSR
Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) 5. augusta 2009, odštartovali projekt „Moderná stanica“, ktorý má za cieľ obnovu vybraných železničných staníc v spolupráci so súkromnými partnermi. Prvé štyri železničné stanice, pre ktoré bol zahájený výber partnerov na ich obnovu a vypísané verejné obchodné súťaže sú: Bratislava Nové Mesto, Prievidza, Trenčín a Žilina.
V stanovenom termíne na podanie prihlášok, t.j. do 17.9.2009, 12.00 hod., ŽSR evidovali celkom 19 záujemcov, ktorí prevzali súťažné podmienky, z toho 5 záujemcov* - navrhovateľov podalo prihlášky do súťaže pre jednotlivé železničné stanice nasledovne:
1./ ŽST Bratislava Nové Mesto: 1 navrhovateľ
2./ ŽST Prievidza: 1 navrhovateľ
3./ ŽST Trenčín: 4 navrhovatelia
4./ ŽST Žilina: 2 navrhovatelia
* (Pozn.: Celkovo bolo podaných 8 prihlášok – jeden navrhovateľ podal osobitne prihlášku na všetky 4 železničné stanice, ďalší štyria navrhovatelia podali svoje prihlášky osobitne).
Ide o slovenských aj zahraničných navrhovateľov.
V ďalšej fáze (od 24.9.2009) prebieha vyhodnotenie prihlášok, ich vyhodnotením bude ukončená prvá časť súťaže – kvalifikácia.
Nasledovať bude predkladanie a vyhodnocovanie súťažných návrhov, a to s horizontom I. štvrťrok 2010.

Investor představil přerovským radním plány obchodní galerie.
Moderní nákupní centrum, které propojí přerovské autobusové nádraží s vlakovým. To je představa investora, který už svůj plán nového obchodního parku představil radním města. Ti neskrývají, že záměru fandí. Investora ale zatím tají.

Celá zpráva: http://www.sedmicka.cz/prerov-hranice/clanek?id=63546

Partnerské město Brna chce stavět nádraží. Má ale stejné zpoždění i odpůrce

Už dvacet let se druží města Stuttgart a Brno. Pořádají společné festivaly, workshopy a výměnné pobyty. Je ale ještě jeden, dokonce obří projekt, který je spojuje. Nová nádraží. Obě města je začala plánovat asi před patnácti lety. V obou vzbuzuje velký odpor. A mají zpoždění.
„Původně se mělo začít stavět v listopadu 2008. Politické diskuze a odpor vůči projektu vedly ke zpoždění. Teď se předpokládá, že stavba začne na jaře 2010,„ uvedla Ulriche Koch, tisková mluvčí Bahnprojekt Stuttgart - Ulm, projektu, který má za cíl zmodernizovat železniční síť v regionu. Odpůrci jsou v obou městech ze stejných řad, ze zelených. Brněnskému projektu Europoint vyčítají, že údajně zhorší městskou hromadnou dopravu. A prodlouží dojezdové časy lidí z regionu do centra.
Odpůrcům stavby ve Stuttgartu vadí, že kvůli novému nádraží zmizí kus starého parku v centru. „Hlavním argumentem jsou ale náklady,„ upozorňuje Ulriche Koch.
Nové nádraží má v přepočtu stát kolem 80 miliard korun. Což je čtyřikrát víc, než potřebuje Brno. Stuttgartské nádraží totiž sice zůstane v centru, jenže se otočí o devadesát stupňů a zanoří pod zem. Aby se z hlavového (neprůjezdného) mohlo stát průjezdným oběma směry. V Brně má stavba nového nádraží víc než tříleté zpoždění. Stuttgart počítá, že dokončí nádraží v roce 2019. To může platit i pro Brno, začne-li příští rok. Stále je však Stuttgart o krok napřed. Ví už totiž, jak nové nádraží bude vypadat. A lidé taky. Brno už sice před pár lety model nádraží vystavovalo. Jenže od té doby tam přibyla obří sedmipatrová budova rozkročená nad nástupišti.
„Ve Stuttgartu, ve věži starého nádraží, je velký model projektu. V komunikaci s veřejností jsou pro nás ve Stuttgartu bezpochyby vzorem,„ plánuje primátor Brna Roman Onderka, jak podobnou expozici přichystá v Brně.

(Mladá fronta DNES)

Přerovský železniční uzel čeká obří přestavba. Při ní se změní kolejiště, nástupiště i podchody

V Přerově začala jedna z nejdůležitějších dopravních staveb. Správa železniční a dopravní cesty přišla s dlouho připravovanou rekonstrukcí zdejšího významného železničního uzlu. Lidé se proto budou muset připravit na komplikace během jízdy vlakem. Kromě kolejí se opravy dotknou i nástupišť. První etapa prací, které přijdou na více než tři miliardy korun, potrvá do roku 2012. Ihned poté se začne s druhou částí. Ta potrvá minimálně dva roky. Skončit by měla 1. ledna 2014.
„Už jsme předali staveniště a začínáme s kompletní rekonstrukcí celého kolejiště, trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Kromě toho se počítá i s opravou nástupiště na vlakovém nádraží v Přerově i s jeho podchody,„ popsal Pavel Halla, tiskový mluvčí Správy železniční a dopravní cesty.
Čeho si lidé všimnou nejvíce, bude právě rekonstrukce vlakových nástupišť, které jsou technickou památkou. „Na nástupištích zůstanou pouze historické sloupy a výstupky z podchodů, zbytek se změní,„ popsal Halla s tím, že opravená nástupiště by pak měla vypadat podobně jako nedávno zrekonstruovaná nádraží v Ostravě-Svinově či Břeclavi. Lidé se však budou muset připravit na komplikace během cestování. „Všechno se bude dělat za provozu, takže budeme muset připravit náhradní nástupiště a zřejmě bude docházet k drobným zpožděním,„ míní technický náměstek ředitele Správy železniční a dopravní cesty v Olomouci Miroslav Bocák. Podle mluvčí Českých drah Kateřiny Šubové se rekonstrukce dotkne i památkově chráněné budovy na prvním nástupišti.
„Počítáme s tím, že na ní uděláme novou fasádu,„ konstatovala Šubová. Větší rekonstrukce dalších budov se však podle ní na nádraží neplánuje. To se ovšem nedá říci o kolejišti, které dělníci zcela vymění.
Jako první přijde na řadu úsek od Horní Moštěnice až po železniční most přes řeku Bečvu. „Právě ten bude technicky nejkomplikovanější.
Na mostě je totiž celkem pět kolejí, které postupně nahradíme novými,„ popisuje Halla.
První etapa přestavby skončí zhruba do roku 2012. Během ní dělníci postaví také několik kilometrů dlouhé protihlukové stěny. „Druhá fáze pak začne nejspíš v roce 2012 a bude pokračovat od řeky Bečvy na Hranice a na Dluhonice,„ popsal náměstek Bocák a doplnil, že oprava se dotkne také některých přerovských podjezdů – například kojetínského nebo Mádrova nedaleko nádraží. Na tři měsíce dělníci také omezí i průjezd do přerovské chemičky kvůli opravě železničního mostu.
Rekonstrukce uzlu v Přerově by měla přijít na tři miliardy korun. Správa železniční a dopravní cesty počítá s tím, že až 85 procent zaplatí peníze z Evropské unie. Po dokončení by potom měla být cesta vlakem přes Přerov každopádně až o několik minut rychlejší.
Uzlová železniční stanice Přerov je rozdělena na osobní nádraží, pravé přednádraží a levé přednádraží. Do stanice ústí šestnáct vleček. Součástí kolejiště jsou i dílny pro opravu vozidel a koleje pro technickou a hygienickou údržbu osobních vozů. Maximální traťová rychlost je v úseku pravého přednádraží 100 km/h. Průjezd osobním nádražím je možný pouze rychlostí 40 km/h. Na výjezdu ve směru Prosenice dosahuje max. rychlost 110 km/h a ve směru Dluhonice 100 km/h.
Z historického pohledu patří Přerov do Severní dráhy císaře Ferdinanda. Pravidelný provoz z Břeclavi do Přerova začal 1. září 1841. Stanice měla v roce zahájení provozu šest kolejí a staniční budovu. V průběhu 19. století vyrostla tři nástupiště pro osobní dopravu a ke konci století železničáři vybudovali podchod pro cestující a postavili samostatné nákladní nádraží směrem na Břeclav – dnes pravé přednádraží. V letech 1889 až 1895 se přestavěla původní výpravní budova v historizujícím slohu s novorenesančními a klasicistními prvky. V letech 1999 až 2002 se dočkala rekonstrukce fasáda objektu. V té době se změnila také architektonická výzdoba hlavních prostor.

(Mladá fronta DNES)

Praha odkládá změny územního plánu, které se týkaly kritizovaných projektů, jako jsou přestavba Masarykova nádraží, nádraží Praha - Smíchov, nákladového nádraží Žižkov nebo lokality Bubny - Zátory. Rozhodla o tom dnes rada hlavního města, která kvůli dopadu krize na developery a neshodám s urbanisty odložila jejich další projednávání.

Celá zpráva: http://www.lidovky.cz/masarykovo-nadrazi-se-prestavovat-nebude-dalsi-projekty-jdou-take-k-ledu-1q9-/ln_domov.asp?c=A091013_191612_ln_domov_mev

ZSR 13.10.2009, Vyjadrenie pre: STV - Chcem sa informovať, či ŽSR plánujú v blízkej budúcnosti rekonštruovať železničnú stanicu v Trebišove. Na to, že je to okresné mesto, je dosť v dezolátnom stave, o WC nehovoriac...Oproti ostatným železničným staniciam, (napríklad -susedné Michalovce), táto železnica dosť zaostáva. Neviem, či má mať na tom podiel aj mesto. Preto sa pýtam, ale(podľa ohlasov), ľudia v Trebišove, by boli radi keby sa to pohlo kamsi dopredu. Viem, že je kríza, šetrí sa kde sa dá, ale skúste mi prosím Vás zistiť ako to je, či sa niečo plánuje, alebo zatiaľ ešte nie.
Situáciu sa snažíme riešiť dlhodobo. V roku 2003 bola ukončená I. etapa obnovy staničnej budovy železničnej stanice a bola ukončená výstavba strechy a odkvapového systému.
Pripravená projektová dokumentácia rieši v II. etape (cenová úroveň z roku 2002 = 24 mil. Sk )vybudovanie podkrovných priestorov, zrealizovanie prác na vnútornej rekonštrukcii, vrátane sanitárneho vybavenia, zrealizovanie novej fasády, výmena okien a rekonštrukcia ÚK (ústredného kúrenia). V projektovej dokumentácii neboli riešené podchody.
Stavba nie je schválená v investičnom pláne ŽSR pre rok 2009 z dôvodu nedostatku finančných prostriedkov na dokončenie investičnej akcie. Zaradenie predmetnej akcie do investičného plánu ŽSR pre ďalšie roky sa bude odvíjať od finančných možností ŽSR. Pokiaľ ide o železničné stanice všeobecne, ŽSR ich rekonštruujú v rámci svojich finančných možností.

Železniční stanice ve Zdicích a její okolí prochází v rámci modernizace třetího koridoru rozsáhlou rekonstrukcí kolejiště.

Na zmíněném koridoru se intenzívně staví nejen v úseku Plzeň - Cheb, ale v poslední době také mezi Berounem, Zdicemi a Hořovicemi. Stavbaři v současné chvíli modernizují konkrétně dva úseky - z Berouna do Zdic a ze Zdic do Hořovic. „V neděli 13. září skončila výluka lichých kolejí a vzápětí byla zahájena výluka sudých kolejí. Počínaje zmíněným datem se uvedlo do provozu první nové ostrovní nástupiště, k němuž byl vybudován podchod. Konkrétně jde o dvě pojížděné nástupištní hrany a také o první nástupiště u koleje číslo pět. Mimoto dostanou cestující k dispozici zvýšené nástupiště u kusé koleje číslo sedm, které bude sloužit pro motorové vozy směr Příbram. Ve Zdicích tak naši zákazníci dostávají k dispozici nejen moderní nástupiště a podchody, ale zvýší se i rychlost vlak, které budou moci současně vjíždět do stanice ze tří směrů,„ potvrdil týdeníku Železničář náměstek ředitele Regionálního centra provozu Praha Luboš Kálal.
Druhou zářijovou nedělí skončilo ve Zdicích reléové zabezpečovací zařízení s číslicovou volbou a do provozu bylo uvedeno provizorní Jednotné obslužné pracoviště (JOP). „Naši výpravčí buŽelezniční dou ale nadále sloužit v původní výpravní budově. V únoru příštího roku proběhne přepínání zabezpečovacího zařízení na defi -pracovištěm JOP. Po dokončení modernizace stanice Hořovice, což by mělo být do konce příštího roku, bude tato stanice dálkově řízena právě ze Zdic.„
V roce 2010 v rámci modernizace úseku Zdice - Hořovice vznikne odbočka Praskolesy a zprovozněna má být zrekonstruovaná druhá traťová kolej Zdice - odbočka Popovice. Současně s tím bude na tomto úseku zahájena výluka druhé traťové koleje. „Personální obsazení v železniční stanici Zdice je nyní zabezpečeno třemi výpravčími v denní službě a dva výpravčí slouží přes noc. Po dokončení všech prací budou ve službě nepřetržitě v denní a noční směně dva výpravčí. Ve Zdicích nepočítáme s žádným personálním nárůstem, naopak omezíme pracovní dobu u staničních dozorců na běžnou osmi hodinnou směnu ve všední dny místo původně dvanáctihodinové.„

(Železničář)

Nádražní restaurace patří odjakživa ke koloritu drážního prostředí. Jejich úroveň však může ovlinit i dojem, který si naši zákazníci z cestování vlakem odnesou.

Jak by nám ta železnice fungovala a vlaky jezdily čisté, kdyby nám tam cestující veřejnost nepřekážela, a nedělala tak nepořádek. Tak s takovým názorem je pořád ještě možné se setkat v Českých drahách, ale je nejvyšší čas se s ním rozloučit. Jsme společností, jejíž úspěch a prosperita, včetně jistot jejích zaměstnanců, závisí na našich zákaznících, a tomu musíme přizpůsobit veškeré kroky, které nyní děláme.

Zakopaný pes v restauracích

Nejrozšířenější stížnosti na České dráhy se týkají nepořádku a špíny ve vlacích a na nádražích. S novými soupravami a rekonstruovanými vagóny se to na kolejích už začalo měnit. Ale se stavem nádraží stále nemůžeme být spokojeni. Přestože do oprav budov tečou nemalé částky, cestující ani my, nemůžeme být stále spokojeni. Ukazuje se přitom zcela jasně, že v naprosté většině případů je pes zakopán v nádražní restauraci.
Páchnoucí nálevny, kde pochybné existence do sebe lijí tvrdý alkohol od nejčasnějšího rána a kam lákají blikající světýlka hracích automatů spodinu z dalekého okolí, jsou dost často nejhorším podnikem ve městě. A v nádražních budovách jsou zdrojem zápachu, špíny a mohou za přítomnost rizikových osob, které ohrožují bezpečnost slušných cestujících. Možnost, že by se v takovém zařízení mohl normální člověk najíst či si dát kávu, je silně omezená.
Existují samozřejmě i jiné nádražní restaurace. Některými se můžeme i chlubit. Olomouc hlavní nádraží, Jihlava, Bruntál, Jaroměř a další fungují tak, jak si to cestující zaslouží. Takových zařízení však mezi nádražními restauracemi není více než dvacet procent. A to se musí změnit.
Proto jsme provedli audity kvality služeb v nádražních restauracích a prověřili smlouvy s nájemci. Výsledek je tristní. Smlouvy jsou většinou velmi nestandardní a stanovené nájemné má do místně obvyklých poměrů někdy dost daleko. A vzhled a hygienické podmínky v kuchyních a v zázemí restaurace se nijak neodlišují od nevábného prostředí, které zná každý cestující, který do takové restaurace někdy nahlédl.

Změní se provozovatelé

Razantní zásah je nezbytný. S pětinou nájemců na základě výsledků našich auditů ukončíme nájemní vztah a budeme hledat nového provozovatele restaurace. Při výběru budeme preferovat ty, s nimiž máme dlouhodobě dobré zkušenosti, ale budeme hledat i další partnery.
U 36 procent smluv budeme revidovat výši nájemného. Zatím vybíráme ročně na nájemném zhruba 28 milionů korun, a přitom by to podle naší analýzy tržní úrovně nájemného mělo být zhruba o devět milionů více. V rozpočtu drah to sice není nijak významná částka, ale pořád to jsou slušné peníze, které poslouží při rekonstrukcích prostor, jež pro restaurační služby pronajímáme. Nemusíme si nic nalhávat, některé restaurace by ani ten nejlepší hospodský nedokázal provozovat na kvalitní úrovni, protože by k tomu chyběly odpovídající podmínky od rozvodů vody, kanalizace přes stav oken až po zatékání střechou.
Našeho podílu na zlepšení stavu nádražních restaurací se rozhodně nezříkáme a hodláme do potřebných úprav razantněji investovat nad rámec investic při plánovaných rekonstrukcích a opravách nádražních budov. Při přepracovávání smluv chceme zároveň zvýhodňovat ty nájemce, kteří se zaváží k investici do vybavení své restaurace. Například tím, že dosud uplatňované smlouvy na dobu neurčitou s poměrně krátkou výpovědní lhůtou změníme na smlouvy na dobu určitou, třeba na pět či deset let, aby měl nájemce jistotu, že se mu investice bezpečně vrátí.

Nové smlouvy

Co je ale velmi podstatné, součástí nových smluv bude do budoucna také nový jednotný provozní řád. V něm omezíme kouření. Přinejmenším v době podávání obědů se v nádražních restauracích prostě kouřit nebude. Skončí také nalévání tvrdého alkoholu od časného rána a zmizí tak to, co láká do nádražní