Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat .
Podradené diskusné témy
Železničáři podle starosty plánují po modernizaci vlakové stanice plno nevhodných změn
Nedávné hořovické jednání představitelů železničářů a zástupců obcí, které zasáhne modernizace trati mezi Prahou a Plzní, se nakonec týkalo i přímo hořovického vlakového nádraží.
Přestože ředitelský den měl na programu především celkový pohled na rekonstrukce a stavby na dráze, hořovický starosta Luboš Čížek se setkal se zástupci Českých drah a Správy železničních a dopravních cest (SŽDC).
„Chtěli jsme využít této příležitosti a přednést naše námitky a požadavky k plánované rekonstrukci hořovického nádraží,„ informoval starosta. Podle něj má projekt modernizace nádraží pro hořovické obyvatele plno nedostatků. „Lidé se budou se stížnostmi obracet na radnici. Dnes to vypadá tak, že na nádraží nebude žádné parkoviště, budova nebude přístupná a lístky by se měly prodávat u plánovaného podchodu k nástupištím,„ popsal Čížek.
Z pohledu SŽDC jde v Hořovicích o úpravy, které přinesou větší bezpečnost. „Nástupiště budou stejně jako ve Zdicích přístupná pouze podchodem, přes kolejiště se nebude dát běhat,„ uvedl mluvčí SŽDC Pavel Halla s tím, že výpravní budova patří Českým drahám. Společnost ale modernizaci nádraží s městem nekonzultovala.
„V místech, kde se nyní parkuje, bude vstup do podchodu a prodejna lístků. Jednali jsme o možnosti odkupu pozemků u nádraží, kde by se dalo vybudovat parkoviště,„ popsal starosta. Podle něj je problémem celkový provoz nádraží po rekonstrukci. „Postaví se nové veřejné toalety, ty budou ale přístupné jen do osmi. Budova bude v podstatě uzavřená,„ dodal Čížek.
Stavět by se mělo začít na jaře. „Jestli bude hlavní budova nepřístupná, tak to bude zvláště v zimě dost nepříjemné,„ obává se Jiří Ryska z Hořovic. Vlakem jezdí do Prahy denně a sleduje, že ve Zdicích se pracuje už půl roku. „Sice jsou udělaná nástupiště, ale stejně to tam stále vypadá jak na stavbě. Pohybovat se na staveništi a mezi vlaky asi není nejbezpečnější,„ dodává cestující.
Podle zástupců SŽDC se musejí lidé obrnit trpělivostí. Následné úpravy podle nich přinesou řadu výhod a bezpečnější provoz.
(Berounský deník)
Nedávné hořovické jednání představitelů železničářů a zástupců obcí, které zasáhne modernizace trati mezi Prahou a Plzní, se nakonec týkalo i přímo hořovického vlakového nádraží.
Přestože ředitelský den měl na programu především celkový pohled na rekonstrukce a stavby na dráze, hořovický starosta Luboš Čížek se setkal se zástupci Českých drah a Správy železničních a dopravních cest (SŽDC).
„Chtěli jsme využít této příležitosti a přednést naše námitky a požadavky k plánované rekonstrukci hořovického nádraží,„ informoval starosta. Podle něj má projekt modernizace nádraží pro hořovické obyvatele plno nedostatků. „Lidé se budou se stížnostmi obracet na radnici. Dnes to vypadá tak, že na nádraží nebude žádné parkoviště, budova nebude přístupná a lístky by se měly prodávat u plánovaného podchodu k nástupištím,„ popsal Čížek.
Z pohledu SŽDC jde v Hořovicích o úpravy, které přinesou větší bezpečnost. „Nástupiště budou stejně jako ve Zdicích přístupná pouze podchodem, přes kolejiště se nebude dát běhat,„ uvedl mluvčí SŽDC Pavel Halla s tím, že výpravní budova patří Českým drahám. Společnost ale modernizaci nádraží s městem nekonzultovala.
„V místech, kde se nyní parkuje, bude vstup do podchodu a prodejna lístků. Jednali jsme o možnosti odkupu pozemků u nádraží, kde by se dalo vybudovat parkoviště,„ popsal starosta. Podle něj je problémem celkový provoz nádraží po rekonstrukci. „Postaví se nové veřejné toalety, ty budou ale přístupné jen do osmi. Budova bude v podstatě uzavřená,„ dodal Čížek.
Stavět by se mělo začít na jaře. „Jestli bude hlavní budova nepřístupná, tak to bude zvláště v zimě dost nepříjemné,„ obává se Jiří Ryska z Hořovic. Vlakem jezdí do Prahy denně a sleduje, že ve Zdicích se pracuje už půl roku. „Sice jsou udělaná nástupiště, ale stejně to tam stále vypadá jak na stavbě. Pohybovat se na staveništi a mezi vlaky asi není nejbezpečnější,„ dodává cestující.
Podle zástupců SŽDC se musejí lidé obrnit trpělivostí. Následné úpravy podle nich přinesou řadu výhod a bezpečnější provoz.
(Berounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401222/
Železniční stanice v Uherském Hradišti prošla před pěti lety náročnou rekonstrukcí. Ke stavbě se museli vyslovovat i památkáři.
Současná výpravní budova v Uherském Hradišti byla postavena na místě původní stavby v roce 1929. Projekčně se na ní podílel stavitel Otakar Jedlička. Stavba byla vyzdobena sgrafity Rozky Falešníkové.
Původní sgrafita byla zachována až do radikální obnovy fasády v 50. letech, kdy byla stávající ornamentální a nápisová sgrafita nahrazena při obnově omítky sgrafity novodobými. Potom byly prováděny (až na plynofikaci v roce 2000 a rekonstrukci střechy o dva roky později) jen základní udržovací práce, které zajišťovaly provozuschopný stav.
Velká rekonstrukce objektu byla zahájena 27. dubna 2004. V jejím průběhu se provedly změny rozvodů topení, silnoproudé a slaboproudé elektroinstalace, vnitřních odpadů a vodovodu. Následovaly opravy štukových omítek, maleb, výměna podlahovin, obkladů a sanitárního vybavení. Byly zrekonstruovány veřejné záchody a položena nová dlažba ve vestibulu.
Při opravě fasády z vnější strany objektu došlo k odkrytí sgrafita z roku 1930. Vnější omítka byla opravena a natřena novým fasádním nátěrem. Při rekonstrukci došlo i k vybudování nové vnější kanalizace s napojením na kanalizaci městskou.
Veškeré vnější stavební práce a vnitřní práce ve vestibulu byly konzultovány se zástupci Odboru památkové péče Města Uherské Hradiště. Konzultace se týkaly možného zachování sgrafitových omítek, nátěrů a celkového vzhledu výpravní budovy. Při rekonstrukci se vycházelo z dobových fotografií, případně podle stratigrafického průzkumu fasády
(Železničář)
Současná výpravní budova v Uherském Hradišti byla postavena na místě původní stavby v roce 1929. Projekčně se na ní podílel stavitel Otakar Jedlička. Stavba byla vyzdobena sgrafity Rozky Falešníkové.
Původní sgrafita byla zachována až do radikální obnovy fasády v 50. letech, kdy byla stávající ornamentální a nápisová sgrafita nahrazena při obnově omítky sgrafity novodobými. Potom byly prováděny (až na plynofikaci v roce 2000 a rekonstrukci střechy o dva roky později) jen základní udržovací práce, které zajišťovaly provozuschopný stav.
Velká rekonstrukce objektu byla zahájena 27. dubna 2004. V jejím průběhu se provedly změny rozvodů topení, silnoproudé a slaboproudé elektroinstalace, vnitřních odpadů a vodovodu. Následovaly opravy štukových omítek, maleb, výměna podlahovin, obkladů a sanitárního vybavení. Byly zrekonstruovány veřejné záchody a položena nová dlažba ve vestibulu.
Při opravě fasády z vnější strany objektu došlo k odkrytí sgrafita z roku 1930. Vnější omítka byla opravena a natřena novým fasádním nátěrem. Při rekonstrukci došlo i k vybudování nové vnější kanalizace s napojením na kanalizaci městskou.
Veškeré vnější stavební práce a vnitřní práce ve vestibulu byly konzultovány se zástupci Odboru památkové péče Města Uherské Hradiště. Konzultace se týkaly možného zachování sgrafitových omítek, nátěrů a celkového vzhledu výpravní budovy. Při rekonstrukci se vycházelo z dobových fotografií, případně podle stratigrafického průzkumu fasády
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401009/
V kraji Vysočina probíhá postupná revitalizce železničních zastávek i větších stanic. To vše se děje řádění vandalů navzdory.
Modernizací nedávno prošla zastávka Pohledští Dvořáci na trati Havlíčkův Brod - Brno, nově byla postavena zastávka Jihlava-Staré Hory na trati spojující Jihlavu a Veselí nad Lužnicí a zbrusu nové toalety dostali zákazníci Českých drah na nádraží v Okrouhlici na trati Havlíčkův Brod - Kolín. Pohledští Dvořáci a Jihlava-Staré Hory jsou typické předměstské zastávky s velkou frekvencí cestujících.
Zastávky terčem útoků
„Zastávky jsou bohužel častým cílem vandalů a sprejerů. Postupně se nejenže objevovaly stále další a další nápisy, ale mizely i výplňové plechy a nakonec i části nosné konstrukce. Jako správci a majitelé takovýchto objektů se vždy snažíme o součinnost s městskou policií, popřípadě obecními úřady. Obce mají zpravidla důležitější problémy, a tak se často stává, že i nově opravená zastávka je po pár týdnech ve stavu podobnému před opravou,„ říká přednosta Správy budov a bytového hospodářství SDC Jihlava Miloslav Beneš (na snímku). V Jihlavě-Starých Horách proto SDC vybudovala atypický přístřešek. Konstruktéři zvolili kombinaci základů z pohledových cihel, ocelové svařované konstrukce a lehkého pláště z plastových desek. Zastávka Pohledští Dvořáci byla na straně k Brnu opravena a vymalována a směrem k Praze prošel zásadní opravou jednoduchý, ale účelný plechový přístřešek.
Cílem je zlepšit kulturu cestování
„V Okrouhlici jsme současně uvedli toalety do stavu, který signalizuje úroveň 21. století. Opravili jsme prakticky veškeré viditelné prvky, jako jsou dlažba, obklady, zařizovací a sanitární předměty. I zde nás trápí poškozování ze strany vandalů. Proto jsme u všech toalet přistoupili, po dohodě s KCOD a RCP k zapůjčování klíčů cestujícím výhradně službou konajícími výpravčími. Tím se nám daří eliminovat ničení a prostředí zůstává opravdu kulturní,„ potvrzuje přednosta Beneš.
„Naši zákazníci si zaslouží prostory odpovídající standardu současnosti. Věříme, že podobnou rekonstrukcí projdou v nejbližší době i další stanice a zastávky. Společně s SDC se sna žíme najít řešení k zamezení ničení již opravených budov,„ dodává Roman Vorálek, náměstek ředitele KCOD Jihlava.
(Železničář)
Modernizací nedávno prošla zastávka Pohledští Dvořáci na trati Havlíčkův Brod - Brno, nově byla postavena zastávka Jihlava-Staré Hory na trati spojující Jihlavu a Veselí nad Lužnicí a zbrusu nové toalety dostali zákazníci Českých drah na nádraží v Okrouhlici na trati Havlíčkův Brod - Kolín. Pohledští Dvořáci a Jihlava-Staré Hory jsou typické předměstské zastávky s velkou frekvencí cestujících.
Zastávky terčem útoků
„Zastávky jsou bohužel častým cílem vandalů a sprejerů. Postupně se nejenže objevovaly stále další a další nápisy, ale mizely i výplňové plechy a nakonec i části nosné konstrukce. Jako správci a majitelé takovýchto objektů se vždy snažíme o součinnost s městskou policií, popřípadě obecními úřady. Obce mají zpravidla důležitější problémy, a tak se často stává, že i nově opravená zastávka je po pár týdnech ve stavu podobnému před opravou,„ říká přednosta Správy budov a bytového hospodářství SDC Jihlava Miloslav Beneš (na snímku). V Jihlavě-Starých Horách proto SDC vybudovala atypický přístřešek. Konstruktéři zvolili kombinaci základů z pohledových cihel, ocelové svařované konstrukce a lehkého pláště z plastových desek. Zastávka Pohledští Dvořáci byla na straně k Brnu opravena a vymalována a směrem k Praze prošel zásadní opravou jednoduchý, ale účelný plechový přístřešek.
Cílem je zlepšit kulturu cestování
„V Okrouhlici jsme současně uvedli toalety do stavu, který signalizuje úroveň 21. století. Opravili jsme prakticky veškeré viditelné prvky, jako jsou dlažba, obklady, zařizovací a sanitární předměty. I zde nás trápí poškozování ze strany vandalů. Proto jsme u všech toalet přistoupili, po dohodě s KCOD a RCP k zapůjčování klíčů cestujícím výhradně službou konajícími výpravčími. Tím se nám daří eliminovat ničení a prostředí zůstává opravdu kulturní,„ potvrzuje přednosta Beneš.
„Naši zákazníci si zaslouží prostory odpovídající standardu současnosti. Věříme, že podobnou rekonstrukcí projdou v nejbližší době i další stanice a zastávky. Společně s SDC se sna žíme najít řešení k zamezení ničení již opravených budov,„ dodává Roman Vorálek, náměstek ředitele KCOD Jihlava.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401008/
V Železničáři č. 39 jsem si přečetl článek generálního ředitele ČD Restaurace vždycky byly duší našich nádraží.
S obsahem článku Petra Žaludy o významu nádražních restaurací mohu jen a jen souhlasit. Měl jsem dobrou příležitost se o tom přesvědčit začátkem září 2005 v restauraci v nově opravené nádražní budově v Chocni. Dojel jsem tam tehdy na kole, krátce po jiném mém cyklistickém výletu v Hanušovicích v pivovaru Holba. O to milejší bylo setkání s tímto téměř místním pivem v Chocni.
To jsem se tam jel podívat na průjezd zvláštního rychlíku z Bratislavy, vedeného Albatrosem 498.022.
Ale letos jsem zažil zklamání. Z oslav 110 let Chrudimských lokálek s letohradskou 423.009 a pardubickým M 131.1133 jsem si z Moravan odskočil tam i zpět osobním vlakem do Chocně na výstavu železničních modelů a těšil se, že si dám po pěší pěkné procházce přes park jídlo a kávu opět v nádražní restauraci. Když jsem přicházel po 1. nástupišti, udivilo mne, že nebylo vidět žádný poutač. Ještě pár kroků a na dveřích propiskou na kusu papíru nápis Provoz ukončen. Přiložením očí k oknu jsem záhy musel utřít slzu v koutku oka, protože místnost bývalé restaurace byla už zcela bez nábytku výdejního pultu a z podlahy, v místech, kde býval právě výdejní pult a pokladna, trčelo jenom pár kabelů a hadic. Kávu jsem si dal poblíž pokladen z automatu. Škoda. Jako by nádraží v Chocni bylo bez duše.
(Železničář)
S obsahem článku Petra Žaludy o významu nádražních restaurací mohu jen a jen souhlasit. Měl jsem dobrou příležitost se o tom přesvědčit začátkem září 2005 v restauraci v nově opravené nádražní budově v Chocni. Dojel jsem tam tehdy na kole, krátce po jiném mém cyklistickém výletu v Hanušovicích v pivovaru Holba. O to milejší bylo setkání s tímto téměř místním pivem v Chocni.
To jsem se tam jel podívat na průjezd zvláštního rychlíku z Bratislavy, vedeného Albatrosem 498.022.
Ale letos jsem zažil zklamání. Z oslav 110 let Chrudimských lokálek s letohradskou 423.009 a pardubickým M 131.1133 jsem si z Moravan odskočil tam i zpět osobním vlakem do Chocně na výstavu železničních modelů a těšil se, že si dám po pěší pěkné procházce přes park jídlo a kávu opět v nádražní restauraci. Když jsem přicházel po 1. nástupišti, udivilo mne, že nebylo vidět žádný poutač. Ještě pár kroků a na dveřích propiskou na kusu papíru nápis Provoz ukončen. Přiložením očí k oknu jsem záhy musel utřít slzu v koutku oka, protože místnost bývalé restaurace byla už zcela bez nábytku výdejního pultu a z podlahy, v místech, kde býval právě výdejní pult a pokladna, trčelo jenom pár kabelů a hadic. Kávu jsem si dal poblíž pokladen z automatu. Škoda. Jako by nádraží v Chocni bylo bez duše.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401006/
15.10.2009, Tlačová správa ŽSR
Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) 5. augusta 2009, odštartovali projekt „Moderná stanica“, ktorý má za cieľ obnovu vybraných železničných staníc v spolupráci so súkromnými partnermi. Prvé štyri železničné stanice, pre ktoré bol zahájený výber partnerov na ich obnovu a vypísané verejné obchodné súťaže sú: Bratislava Nové Mesto, Prievidza, Trenčín a Žilina.
V stanovenom termíne na podanie prihlášok, t.j. do 17.9.2009, 12.00 hod., ŽSR evidovali celkom 19 záujemcov, ktorí prevzali súťažné podmienky, z toho 5 záujemcov* - navrhovateľov podalo prihlášky do súťaže pre jednotlivé železničné stanice nasledovne:
1./ ŽST Bratislava Nové Mesto: 1 navrhovateľ
2./ ŽST Prievidza: 1 navrhovateľ
3./ ŽST Trenčín: 4 navrhovatelia
4./ ŽST Žilina: 2 navrhovatelia
* (Pozn.: Celkovo bolo podaných 8 prihlášok – jeden navrhovateľ podal osobitne prihlášku na všetky 4 železničné stanice, ďalší štyria navrhovatelia podali svoje prihlášky osobitne).
Ide o slovenských aj zahraničných navrhovateľov.
V ďalšej fáze (od 24.9.2009) prebieha vyhodnotenie prihlášok, ich vyhodnotením bude ukončená prvá časť súťaže – kvalifikácia.
Nasledovať bude predkladanie a vyhodnocovanie súťažných návrhov, a to s horizontom I. štvrťrok 2010.
Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) 5. augusta 2009, odštartovali projekt „Moderná stanica“, ktorý má za cieľ obnovu vybraných železničných staníc v spolupráci so súkromnými partnermi. Prvé štyri železničné stanice, pre ktoré bol zahájený výber partnerov na ich obnovu a vypísané verejné obchodné súťaže sú: Bratislava Nové Mesto, Prievidza, Trenčín a Žilina.
V stanovenom termíne na podanie prihlášok, t.j. do 17.9.2009, 12.00 hod., ŽSR evidovali celkom 19 záujemcov, ktorí prevzali súťažné podmienky, z toho 5 záujemcov* - navrhovateľov podalo prihlášky do súťaže pre jednotlivé železničné stanice nasledovne:
1./ ŽST Bratislava Nové Mesto: 1 navrhovateľ
2./ ŽST Prievidza: 1 navrhovateľ
3./ ŽST Trenčín: 4 navrhovatelia
4./ ŽST Žilina: 2 navrhovatelia
* (Pozn.: Celkovo bolo podaných 8 prihlášok – jeden navrhovateľ podal osobitne prihlášku na všetky 4 železničné stanice, ďalší štyria navrhovatelia podali svoje prihlášky osobitne).
Ide o slovenských aj zahraničných navrhovateľov.
V ďalšej fáze (od 24.9.2009) prebieha vyhodnotenie prihlášok, ich vyhodnotením bude ukončená prvá časť súťaže – kvalifikácia.
Nasledovať bude predkladanie a vyhodnocovanie súťažných návrhov, a to s horizontom I. štvrťrok 2010.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/400578/
Investor představil přerovským radním plány obchodní galerie.
Moderní nákupní centrum, které propojí přerovské autobusové nádraží s vlakovým. To je představa investora, který už svůj plán nového obchodního parku představil radním města. Ti neskrývají, že záměru fandí. Investora ale zatím tají.
Celá zpráva: http://www.sedmicka.cz/prerov-hranice/clanek?id=63546
Moderní nákupní centrum, které propojí přerovské autobusové nádraží s vlakovým. To je představa investora, který už svůj plán nového obchodního parku představil radním města. Ti neskrývají, že záměru fandí. Investora ale zatím tají.
Celá zpráva: http://www.sedmicka.cz/prerov-hranice/clanek?id=63546
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/400137/
Partnerské město Brna chce stavět nádraží. Má ale stejné zpoždění i odpůrce
Už dvacet let se druží města Stuttgart a Brno. Pořádají společné festivaly, workshopy a výměnné pobyty. Je ale ještě jeden, dokonce obří projekt, který je spojuje. Nová nádraží. Obě města je začala plánovat asi před patnácti lety. V obou vzbuzuje velký odpor. A mají zpoždění.
„Původně se mělo začít stavět v listopadu 2008. Politické diskuze a odpor vůči projektu vedly ke zpoždění. Teď se předpokládá, že stavba začne na jaře 2010,„ uvedla Ulriche Koch, tisková mluvčí Bahnprojekt Stuttgart - Ulm, projektu, který má za cíl zmodernizovat železniční síť v regionu. Odpůrci jsou v obou městech ze stejných řad, ze zelených. Brněnskému projektu Europoint vyčítají, že údajně zhorší městskou hromadnou dopravu. A prodlouží dojezdové časy lidí z regionu do centra.
Odpůrcům stavby ve Stuttgartu vadí, že kvůli novému nádraží zmizí kus starého parku v centru. „Hlavním argumentem jsou ale náklady,„ upozorňuje Ulriche Koch.
Nové nádraží má v přepočtu stát kolem 80 miliard korun. Což je čtyřikrát víc, než potřebuje Brno. Stuttgartské nádraží totiž sice zůstane v centru, jenže se otočí o devadesát stupňů a zanoří pod zem. Aby se z hlavového (neprůjezdného) mohlo stát průjezdným oběma směry. V Brně má stavba nového nádraží víc než tříleté zpoždění. Stuttgart počítá, že dokončí nádraží v roce 2019. To může platit i pro Brno, začne-li příští rok. Stále je však Stuttgart o krok napřed. Ví už totiž, jak nové nádraží bude vypadat. A lidé taky. Brno už sice před pár lety model nádraží vystavovalo. Jenže od té doby tam přibyla obří sedmipatrová budova rozkročená nad nástupišti.
„Ve Stuttgartu, ve věži starého nádraží, je velký model projektu. V komunikaci s veřejností jsou pro nás ve Stuttgartu bezpochyby vzorem,„ plánuje primátor Brna Roman Onderka, jak podobnou expozici přichystá v Brně.
(Mladá fronta DNES)
Už dvacet let se druží města Stuttgart a Brno. Pořádají společné festivaly, workshopy a výměnné pobyty. Je ale ještě jeden, dokonce obří projekt, který je spojuje. Nová nádraží. Obě města je začala plánovat asi před patnácti lety. V obou vzbuzuje velký odpor. A mají zpoždění.
„Původně se mělo začít stavět v listopadu 2008. Politické diskuze a odpor vůči projektu vedly ke zpoždění. Teď se předpokládá, že stavba začne na jaře 2010,„ uvedla Ulriche Koch, tisková mluvčí Bahnprojekt Stuttgart - Ulm, projektu, který má za cíl zmodernizovat železniční síť v regionu. Odpůrci jsou v obou městech ze stejných řad, ze zelených. Brněnskému projektu Europoint vyčítají, že údajně zhorší městskou hromadnou dopravu. A prodlouží dojezdové časy lidí z regionu do centra.
Odpůrcům stavby ve Stuttgartu vadí, že kvůli novému nádraží zmizí kus starého parku v centru. „Hlavním argumentem jsou ale náklady,„ upozorňuje Ulriche Koch.
Nové nádraží má v přepočtu stát kolem 80 miliard korun. Což je čtyřikrát víc, než potřebuje Brno. Stuttgartské nádraží totiž sice zůstane v centru, jenže se otočí o devadesát stupňů a zanoří pod zem. Aby se z hlavového (neprůjezdného) mohlo stát průjezdným oběma směry. V Brně má stavba nového nádraží víc než tříleté zpoždění. Stuttgart počítá, že dokončí nádraží v roce 2019. To může platit i pro Brno, začne-li příští rok. Stále je však Stuttgart o krok napřed. Ví už totiž, jak nové nádraží bude vypadat. A lidé taky. Brno už sice před pár lety model nádraží vystavovalo. Jenže od té doby tam přibyla obří sedmipatrová budova rozkročená nad nástupišti.
„Ve Stuttgartu, ve věži starého nádraží, je velký model projektu. V komunikaci s veřejností jsou pro nás ve Stuttgartu bezpochyby vzorem,„ plánuje primátor Brna Roman Onderka, jak podobnou expozici přichystá v Brně.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/400135/
Přerovský železniční uzel čeká obří přestavba. Při ní se změní kolejiště, nástupiště i podchody
V Přerově začala jedna z nejdůležitějších dopravních staveb. Správa železniční a dopravní cesty přišla s dlouho připravovanou rekonstrukcí zdejšího významného železničního uzlu. Lidé se proto budou muset připravit na komplikace během jízdy vlakem. Kromě kolejí se opravy dotknou i nástupišť. První etapa prací, které přijdou na více než tři miliardy korun, potrvá do roku 2012. Ihned poté se začne s druhou částí. Ta potrvá minimálně dva roky. Skončit by měla 1. ledna 2014.
„Už jsme předali staveniště a začínáme s kompletní rekonstrukcí celého kolejiště, trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Kromě toho se počítá i s opravou nástupiště na vlakovém nádraží v Přerově i s jeho podchody,„ popsal Pavel Halla, tiskový mluvčí Správy železniční a dopravní cesty.
Čeho si lidé všimnou nejvíce, bude právě rekonstrukce vlakových nástupišť, které jsou technickou památkou. „Na nástupištích zůstanou pouze historické sloupy a výstupky z podchodů, zbytek se změní,„ popsal Halla s tím, že opravená nástupiště by pak měla vypadat podobně jako nedávno zrekonstruovaná nádraží v Ostravě-Svinově či Břeclavi. Lidé se však budou muset připravit na komplikace během cestování. „Všechno se bude dělat za provozu, takže budeme muset připravit náhradní nástupiště a zřejmě bude docházet k drobným zpožděním,„ míní technický náměstek ředitele Správy železniční a dopravní cesty v Olomouci Miroslav Bocák. Podle mluvčí Českých drah Kateřiny Šubové se rekonstrukce dotkne i památkově chráněné budovy na prvním nástupišti.
„Počítáme s tím, že na ní uděláme novou fasádu,„ konstatovala Šubová. Větší rekonstrukce dalších budov se však podle ní na nádraží neplánuje. To se ovšem nedá říci o kolejišti, které dělníci zcela vymění.
Jako první přijde na řadu úsek od Horní Moštěnice až po železniční most přes řeku Bečvu. „Právě ten bude technicky nejkomplikovanější.
Na mostě je totiž celkem pět kolejí, které postupně nahradíme novými,„ popisuje Halla.
První etapa přestavby skončí zhruba do roku 2012. Během ní dělníci postaví také několik kilometrů dlouhé protihlukové stěny. „Druhá fáze pak začne nejspíš v roce 2012 a bude pokračovat od řeky Bečvy na Hranice a na Dluhonice,„ popsal náměstek Bocák a doplnil, že oprava se dotkne také některých přerovských podjezdů – například kojetínského nebo Mádrova nedaleko nádraží. Na tři měsíce dělníci také omezí i průjezd do přerovské chemičky kvůli opravě železničního mostu.
Rekonstrukce uzlu v Přerově by měla přijít na tři miliardy korun. Správa železniční a dopravní cesty počítá s tím, že až 85 procent zaplatí peníze z Evropské unie. Po dokončení by potom měla být cesta vlakem přes Přerov každopádně až o několik minut rychlejší.
Uzlová železniční stanice Přerov je rozdělena na osobní nádraží, pravé přednádraží a levé přednádraží. Do stanice ústí šestnáct vleček. Součástí kolejiště jsou i dílny pro opravu vozidel a koleje pro technickou a hygienickou údržbu osobních vozů. Maximální traťová rychlost je v úseku pravého přednádraží 100 km/h. Průjezd osobním nádražím je možný pouze rychlostí 40 km/h. Na výjezdu ve směru Prosenice dosahuje max. rychlost 110 km/h a ve směru Dluhonice 100 km/h.
Z historického pohledu patří Přerov do Severní dráhy císaře Ferdinanda. Pravidelný provoz z Břeclavi do Přerova začal 1. září 1841. Stanice měla v roce zahájení provozu šest kolejí a staniční budovu. V průběhu 19. století vyrostla tři nástupiště pro osobní dopravu a ke konci století železničáři vybudovali podchod pro cestující a postavili samostatné nákladní nádraží směrem na Břeclav – dnes pravé přednádraží. V letech 1889 až 1895 se přestavěla původní výpravní budova v historizujícím slohu s novorenesančními a klasicistními prvky. V letech 1999 až 2002 se dočkala rekonstrukce fasáda objektu. V té době se změnila také architektonická výzdoba hlavních prostor.
(Mladá fronta DNES)
V Přerově začala jedna z nejdůležitějších dopravních staveb. Správa železniční a dopravní cesty přišla s dlouho připravovanou rekonstrukcí zdejšího významného železničního uzlu. Lidé se proto budou muset připravit na komplikace během jízdy vlakem. Kromě kolejí se opravy dotknou i nástupišť. První etapa prací, které přijdou na více než tři miliardy korun, potrvá do roku 2012. Ihned poté se začne s druhou částí. Ta potrvá minimálně dva roky. Skončit by měla 1. ledna 2014.
„Už jsme předali staveniště a začínáme s kompletní rekonstrukcí celého kolejiště, trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Kromě toho se počítá i s opravou nástupiště na vlakovém nádraží v Přerově i s jeho podchody,„ popsal Pavel Halla, tiskový mluvčí Správy železniční a dopravní cesty.
Čeho si lidé všimnou nejvíce, bude právě rekonstrukce vlakových nástupišť, které jsou technickou památkou. „Na nástupištích zůstanou pouze historické sloupy a výstupky z podchodů, zbytek se změní,„ popsal Halla s tím, že opravená nástupiště by pak měla vypadat podobně jako nedávno zrekonstruovaná nádraží v Ostravě-Svinově či Břeclavi. Lidé se však budou muset připravit na komplikace během cestování. „Všechno se bude dělat za provozu, takže budeme muset připravit náhradní nástupiště a zřejmě bude docházet k drobným zpožděním,„ míní technický náměstek ředitele Správy železniční a dopravní cesty v Olomouci Miroslav Bocák. Podle mluvčí Českých drah Kateřiny Šubové se rekonstrukce dotkne i památkově chráněné budovy na prvním nástupišti.
„Počítáme s tím, že na ní uděláme novou fasádu,„ konstatovala Šubová. Větší rekonstrukce dalších budov se však podle ní na nádraží neplánuje. To se ovšem nedá říci o kolejišti, které dělníci zcela vymění.
Jako první přijde na řadu úsek od Horní Moštěnice až po železniční most přes řeku Bečvu. „Právě ten bude technicky nejkomplikovanější.
Na mostě je totiž celkem pět kolejí, které postupně nahradíme novými,„ popisuje Halla.
První etapa přestavby skončí zhruba do roku 2012. Během ní dělníci postaví také několik kilometrů dlouhé protihlukové stěny. „Druhá fáze pak začne nejspíš v roce 2012 a bude pokračovat od řeky Bečvy na Hranice a na Dluhonice,„ popsal náměstek Bocák a doplnil, že oprava se dotkne také některých přerovských podjezdů – například kojetínského nebo Mádrova nedaleko nádraží. Na tři měsíce dělníci také omezí i průjezd do přerovské chemičky kvůli opravě železničního mostu.
Rekonstrukce uzlu v Přerově by měla přijít na tři miliardy korun. Správa železniční a dopravní cesty počítá s tím, že až 85 procent zaplatí peníze z Evropské unie. Po dokončení by potom měla být cesta vlakem přes Přerov každopádně až o několik minut rychlejší.
Uzlová železniční stanice Přerov je rozdělena na osobní nádraží, pravé přednádraží a levé přednádraží. Do stanice ústí šestnáct vleček. Součástí kolejiště jsou i dílny pro opravu vozidel a koleje pro technickou a hygienickou údržbu osobních vozů. Maximální traťová rychlost je v úseku pravého přednádraží 100 km/h. Průjezd osobním nádražím je možný pouze rychlostí 40 km/h. Na výjezdu ve směru Prosenice dosahuje max. rychlost 110 km/h a ve směru Dluhonice 100 km/h.
Z historického pohledu patří Přerov do Severní dráhy císaře Ferdinanda. Pravidelný provoz z Břeclavi do Přerova začal 1. září 1841. Stanice měla v roce zahájení provozu šest kolejí a staniční budovu. V průběhu 19. století vyrostla tři nástupiště pro osobní dopravu a ke konci století železničáři vybudovali podchod pro cestující a postavili samostatné nákladní nádraží směrem na Břeclav – dnes pravé přednádraží. V letech 1889 až 1895 se přestavěla původní výpravní budova v historizujícím slohu s novorenesančními a klasicistními prvky. V letech 1999 až 2002 se dočkala rekonstrukce fasáda objektu. V té době se změnila také architektonická výzdoba hlavních prostor.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399805/
Praha odkládá změny územního plánu, které se týkaly kritizovaných projektů, jako jsou přestavba Masarykova nádraží, nádraží Praha - Smíchov, nákladového nádraží Žižkov nebo lokality Bubny - Zátory. Rozhodla o tom dnes rada hlavního města, která kvůli dopadu krize na developery a neshodám s urbanisty odložila jejich další projednávání.
Celá zpráva: http://www.lidovky.cz/masarykovo-nadrazi-se-prestavovat-nebude-dalsi-projekty-jdou-take-k-ledu-1q9-/ln_domov.asp?c=A091013_191612_ln_domov_mev
Celá zpráva: http://www.lidovky.cz/masarykovo-nadrazi-se-prestavovat-nebude-dalsi-projekty-jdou-take-k-ledu-1q9-/ln_domov.asp?c=A091013_191612_ln_domov_mev
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399804/
ZSR 13.10.2009, Vyjadrenie pre: STV - Chcem sa informovať, či ŽSR plánujú v blízkej budúcnosti rekonštruovať železničnú stanicu v Trebišove. Na to, že je to okresné mesto, je dosť v dezolátnom stave, o WC nehovoriac...Oproti ostatným železničným staniciam, (napríklad -susedné Michalovce), táto železnica dosť zaostáva. Neviem, či má mať na tom podiel aj mesto. Preto sa pýtam, ale(podľa ohlasov), ľudia v Trebišove, by boli radi keby sa to pohlo kamsi dopredu. Viem, že je kríza, šetrí sa kde sa dá, ale skúste mi prosím Vás zistiť ako to je, či sa niečo plánuje, alebo zatiaľ ešte nie.
Situáciu sa snažíme riešiť dlhodobo. V roku 2003 bola ukončená I. etapa obnovy staničnej budovy železničnej stanice a bola ukončená výstavba strechy a odkvapového systému.
Pripravená projektová dokumentácia rieši v II. etape (cenová úroveň z roku 2002 = 24 mil. Sk )vybudovanie podkrovných priestorov, zrealizovanie prác na vnútornej rekonštrukcii, vrátane sanitárneho vybavenia, zrealizovanie novej fasády, výmena okien a rekonštrukcia ÚK (ústredného kúrenia). V projektovej dokumentácii neboli riešené podchody.
Stavba nie je schválená v investičnom pláne ŽSR pre rok 2009 z dôvodu nedostatku finančných prostriedkov na dokončenie investičnej akcie. Zaradenie predmetnej akcie do investičného plánu ŽSR pre ďalšie roky sa bude odvíjať od finančných možností ŽSR. Pokiaľ ide o železničné stanice všeobecne, ŽSR ich rekonštruujú v rámci svojich finančných možností.
Situáciu sa snažíme riešiť dlhodobo. V roku 2003 bola ukončená I. etapa obnovy staničnej budovy železničnej stanice a bola ukončená výstavba strechy a odkvapového systému.
Pripravená projektová dokumentácia rieši v II. etape (cenová úroveň z roku 2002 = 24 mil. Sk )vybudovanie podkrovných priestorov, zrealizovanie prác na vnútornej rekonštrukcii, vrátane sanitárneho vybavenia, zrealizovanie novej fasády, výmena okien a rekonštrukcia ÚK (ústredného kúrenia). V projektovej dokumentácii neboli riešené podchody.
Stavba nie je schválená v investičnom pláne ŽSR pre rok 2009 z dôvodu nedostatku finančných prostriedkov na dokončenie investičnej akcie. Zaradenie predmetnej akcie do investičného plánu ŽSR pre ďalšie roky sa bude odvíjať od finančných možností ŽSR. Pokiaľ ide o železničné stanice všeobecne, ŽSR ich rekonštruujú v rámci svojich finančných možností.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399768/
Železniční stanice ve Zdicích a její okolí prochází v rámci modernizace třetího koridoru rozsáhlou rekonstrukcí kolejiště.
Na zmíněném koridoru se intenzívně staví nejen v úseku Plzeň - Cheb, ale v poslední době také mezi Berounem, Zdicemi a Hořovicemi. Stavbaři v současné chvíli modernizují konkrétně dva úseky - z Berouna do Zdic a ze Zdic do Hořovic. „V neděli 13. září skončila výluka lichých kolejí a vzápětí byla zahájena výluka sudých kolejí. Počínaje zmíněným datem se uvedlo do provozu první nové ostrovní nástupiště, k němuž byl vybudován podchod. Konkrétně jde o dvě pojížděné nástupištní hrany a také o první nástupiště u koleje číslo pět. Mimoto dostanou cestující k dispozici zvýšené nástupiště u kusé koleje číslo sedm, které bude sloužit pro motorové vozy směr Příbram. Ve Zdicích tak naši zákazníci dostávají k dispozici nejen moderní nástupiště a podchody, ale zvýší se i rychlost vlak, které budou moci současně vjíždět do stanice ze tří směrů,„ potvrdil týdeníku Železničář náměstek ředitele Regionálního centra provozu Praha Luboš Kálal.
Druhou zářijovou nedělí skončilo ve Zdicích reléové zabezpečovací zařízení s číslicovou volbou a do provozu bylo uvedeno provizorní Jednotné obslužné pracoviště (JOP). „Naši výpravčí buŽelezniční dou ale nadále sloužit v původní výpravní budově. V únoru příštího roku proběhne přepínání zabezpečovacího zařízení na defi -pracovištěm JOP. Po dokončení modernizace stanice Hořovice, což by mělo být do konce příštího roku, bude tato stanice dálkově řízena právě ze Zdic.„
V roce 2010 v rámci modernizace úseku Zdice - Hořovice vznikne odbočka Praskolesy a zprovozněna má být zrekonstruovaná druhá traťová kolej Zdice - odbočka Popovice. Současně s tím bude na tomto úseku zahájena výluka druhé traťové koleje. „Personální obsazení v železniční stanici Zdice je nyní zabezpečeno třemi výpravčími v denní službě a dva výpravčí slouží přes noc. Po dokončení všech prací budou ve službě nepřetržitě v denní a noční směně dva výpravčí. Ve Zdicích nepočítáme s žádným personálním nárůstem, naopak omezíme pracovní dobu u staničních dozorců na běžnou osmi hodinnou směnu ve všední dny místo původně dvanáctihodinové.„
(Železničář)
Na zmíněném koridoru se intenzívně staví nejen v úseku Plzeň - Cheb, ale v poslední době také mezi Berounem, Zdicemi a Hořovicemi. Stavbaři v současné chvíli modernizují konkrétně dva úseky - z Berouna do Zdic a ze Zdic do Hořovic. „V neděli 13. září skončila výluka lichých kolejí a vzápětí byla zahájena výluka sudých kolejí. Počínaje zmíněným datem se uvedlo do provozu první nové ostrovní nástupiště, k němuž byl vybudován podchod. Konkrétně jde o dvě pojížděné nástupištní hrany a také o první nástupiště u koleje číslo pět. Mimoto dostanou cestující k dispozici zvýšené nástupiště u kusé koleje číslo sedm, které bude sloužit pro motorové vozy směr Příbram. Ve Zdicích tak naši zákazníci dostávají k dispozici nejen moderní nástupiště a podchody, ale zvýší se i rychlost vlak, které budou moci současně vjíždět do stanice ze tří směrů,„ potvrdil týdeníku Železničář náměstek ředitele Regionálního centra provozu Praha Luboš Kálal.
Druhou zářijovou nedělí skončilo ve Zdicích reléové zabezpečovací zařízení s číslicovou volbou a do provozu bylo uvedeno provizorní Jednotné obslužné pracoviště (JOP). „Naši výpravčí buŽelezniční dou ale nadále sloužit v původní výpravní budově. V únoru příštího roku proběhne přepínání zabezpečovacího zařízení na defi -pracovištěm JOP. Po dokončení modernizace stanice Hořovice, což by mělo být do konce příštího roku, bude tato stanice dálkově řízena právě ze Zdic.„
V roce 2010 v rámci modernizace úseku Zdice - Hořovice vznikne odbočka Praskolesy a zprovozněna má být zrekonstruovaná druhá traťová kolej Zdice - odbočka Popovice. Současně s tím bude na tomto úseku zahájena výluka druhé traťové koleje. „Personální obsazení v železniční stanici Zdice je nyní zabezpečeno třemi výpravčími v denní službě a dva výpravčí slouží přes noc. Po dokončení všech prací budou ve službě nepřetržitě v denní a noční směně dva výpravčí. Ve Zdicích nepočítáme s žádným personálním nárůstem, naopak omezíme pracovní dobu u staničních dozorců na běžnou osmi hodinnou směnu ve všední dny místo původně dvanáctihodinové.„
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399574/
Nádražní restaurace patří odjakživa ke koloritu drážního prostředí. Jejich úroveň však může ovlinit i dojem, který si naši zákazníci z cestování vlakem odnesou.
Jak by nám ta železnice fungovala a vlaky jezdily čisté, kdyby nám tam cestující veřejnost nepřekážela, a nedělala tak nepořádek. Tak s takovým názorem je pořád ještě možné se setkat v Českých drahách, ale je nejvyšší čas se s ním rozloučit. Jsme společností, jejíž úspěch a prosperita, včetně jistot jejích zaměstnanců, závisí na našich zákaznících, a tomu musíme přizpůsobit veškeré kroky, které nyní děláme.
Zakopaný pes v restauracích
Nejrozšířenější stížnosti na České dráhy se týkají nepořádku a špíny ve vlacích a na nádražích. S novými soupravami a rekonstruovanými vagóny se to na kolejích už začalo měnit. Ale se stavem nádraží stále nemůžeme být spokojeni. Přestože do oprav budov tečou nemalé částky, cestující ani my, nemůžeme být stále spokojeni. Ukazuje se přitom zcela jasně, že v naprosté většině případů je pes zakopán v nádražní restauraci.
Páchnoucí nálevny, kde pochybné existence do sebe lijí tvrdý alkohol od nejčasnějšího rána a kam lákají blikající světýlka hracích automatů spodinu z dalekého okolí, jsou dost často nejhorším podnikem ve městě. A v nádražních budovách jsou zdrojem zápachu, špíny a mohou za přítomnost rizikových osob, které ohrožují bezpečnost slušných cestujících. Možnost, že by se v takovém zařízení mohl normální člověk najíst či si dát kávu, je silně omezená.
Existují samozřejmě i jiné nádražní restaurace. Některými se můžeme i chlubit. Olomouc hlavní nádraží, Jihlava, Bruntál, Jaroměř a další fungují tak, jak si to cestující zaslouží. Takových zařízení však mezi nádražními restauracemi není více než dvacet procent. A to se musí změnit.
Proto jsme provedli audity kvality služeb v nádražních restauracích a prověřili smlouvy s nájemci. Výsledek je tristní. Smlouvy jsou většinou velmi nestandardní a stanovené nájemné má do místně obvyklých poměrů někdy dost daleko. A vzhled a hygienické podmínky v kuchyních a v zázemí restaurace se nijak neodlišují od nevábného prostředí, které zná každý cestující, který do takové restaurace někdy nahlédl.
Změní se provozovatelé
Razantní zásah je nezbytný. S pětinou nájemců na základě výsledků našich auditů ukončíme nájemní vztah a budeme hledat nového provozovatele restaurace. Při výběru budeme preferovat ty, s nimiž máme dlouhodobě dobré zkušenosti, ale budeme hledat i další partnery.
U 36 procent smluv budeme revidovat výši nájemného. Zatím vybíráme ročně na nájemném zhruba 28 milionů korun, a přitom by to podle naší analýzy tržní úrovně nájemného mělo být zhruba o devět milionů více. V rozpočtu drah to sice není nijak významná částka, ale pořád to jsou slušné peníze, které poslouží při rekonstrukcích prostor, jež pro restaurační služby pronajímáme. Nemusíme si nic nalhávat, některé restaurace by ani ten nejlepší hospodský nedokázal provozovat na kvalitní úrovni, protože by k tomu chyběly odpovídající podmínky od rozvodů vody, kanalizace přes stav oken až po zatékání střechou.
Našeho podílu na zlepšení stavu nádražních restaurací se rozhodně nezříkáme a hodláme do potřebných úprav razantněji investovat nad rámec investic při plánovaných rekonstrukcích a opravách nádražních budov. Při přepracovávání smluv chceme zároveň zvýhodňovat ty nájemce, kteří se zaváží k investici do vybavení své restaurace. Například tím, že dosud uplatňované smlouvy na dobu neurčitou s poměrně krátkou výpovědní lhůtou změníme na smlouvy na dobu určitou, třeba na pět či deset let, aby měl nájemce jistotu, že se mu investice bezpečně vrátí.
Nové smlouvy
Co je ale velmi podstatné, součástí nových smluv bude do budoucna také nový jednotný provozní řád. V něm omezíme kouření. Přinejmenším v době podávání obědů se v nádražních restauracích prostě kouřit nebude. Skončí také nalévání tvrdého alkoholu od časného rána a zmizí tak to, co láká do nádražní
Jak by nám ta železnice fungovala a vlaky jezdily čisté, kdyby nám tam cestující veřejnost nepřekážela, a nedělala tak nepořádek. Tak s takovým názorem je pořád ještě možné se setkat v Českých drahách, ale je nejvyšší čas se s ním rozloučit. Jsme společností, jejíž úspěch a prosperita, včetně jistot jejích zaměstnanců, závisí na našich zákaznících, a tomu musíme přizpůsobit veškeré kroky, které nyní děláme.
Zakopaný pes v restauracích
Nejrozšířenější stížnosti na České dráhy se týkají nepořádku a špíny ve vlacích a na nádražích. S novými soupravami a rekonstruovanými vagóny se to na kolejích už začalo měnit. Ale se stavem nádraží stále nemůžeme být spokojeni. Přestože do oprav budov tečou nemalé částky, cestující ani my, nemůžeme být stále spokojeni. Ukazuje se přitom zcela jasně, že v naprosté většině případů je pes zakopán v nádražní restauraci.
Páchnoucí nálevny, kde pochybné existence do sebe lijí tvrdý alkohol od nejčasnějšího rána a kam lákají blikající světýlka hracích automatů spodinu z dalekého okolí, jsou dost často nejhorším podnikem ve městě. A v nádražních budovách jsou zdrojem zápachu, špíny a mohou za přítomnost rizikových osob, které ohrožují bezpečnost slušných cestujících. Možnost, že by se v takovém zařízení mohl normální člověk najíst či si dát kávu, je silně omezená.
Existují samozřejmě i jiné nádražní restaurace. Některými se můžeme i chlubit. Olomouc hlavní nádraží, Jihlava, Bruntál, Jaroměř a další fungují tak, jak si to cestující zaslouží. Takových zařízení však mezi nádražními restauracemi není více než dvacet procent. A to se musí změnit.
Proto jsme provedli audity kvality služeb v nádražních restauracích a prověřili smlouvy s nájemci. Výsledek je tristní. Smlouvy jsou většinou velmi nestandardní a stanovené nájemné má do místně obvyklých poměrů někdy dost daleko. A vzhled a hygienické podmínky v kuchyních a v zázemí restaurace se nijak neodlišují od nevábného prostředí, které zná každý cestující, který do takové restaurace někdy nahlédl.
Změní se provozovatelé
Razantní zásah je nezbytný. S pětinou nájemců na základě výsledků našich auditů ukončíme nájemní vztah a budeme hledat nového provozovatele restaurace. Při výběru budeme preferovat ty, s nimiž máme dlouhodobě dobré zkušenosti, ale budeme hledat i další partnery.
U 36 procent smluv budeme revidovat výši nájemného. Zatím vybíráme ročně na nájemném zhruba 28 milionů korun, a přitom by to podle naší analýzy tržní úrovně nájemného mělo být zhruba o devět milionů více. V rozpočtu drah to sice není nijak významná částka, ale pořád to jsou slušné peníze, které poslouží při rekonstrukcích prostor, jež pro restaurační služby pronajímáme. Nemusíme si nic nalhávat, některé restaurace by ani ten nejlepší hospodský nedokázal provozovat na kvalitní úrovni, protože by k tomu chyběly odpovídající podmínky od rozvodů vody, kanalizace přes stav oken až po zatékání střechou.
Našeho podílu na zlepšení stavu nádražních restaurací se rozhodně nezříkáme a hodláme do potřebných úprav razantněji investovat nad rámec investic při plánovaných rekonstrukcích a opravách nádražních budov. Při přepracovávání smluv chceme zároveň zvýhodňovat ty nájemce, kteří se zaváží k investici do vybavení své restaurace. Například tím, že dosud uplatňované smlouvy na dobu neurčitou s poměrně krátkou výpovědní lhůtou změníme na smlouvy na dobu určitou, třeba na pět či deset let, aby měl nájemce jistotu, že se mu investice bezpečně vrátí.
Nové smlouvy
Co je ale velmi podstatné, součástí nových smluv bude do budoucna také nový jednotný provozní řád. V něm omezíme kouření. Přinejmenším v době podávání obědů se v nádražních restauracích prostě kouřit nebude. Skončí také nalévání tvrdého alkoholu od časného rána a zmizí tak to, co láká do nádražní
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399572/
Architektka Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu je jednou z osobností, které se zasazují o zachování nádražní budovy v Ústí nad Orlicí.
Podle slov této odbornice na industriální architekturu najdeme na železnici řadu objektů, které si zaslouží památkovou ochranu.
* Uvádíte, že ze zhruba tisícovky výpravních budov je jich jen necelých 50 památkově chráněno. Je to málo nebo moc? Jak je to ve srovnání s technickými památkami obecně?
Všechny areály nebo objekty dokládající vývoj techniky, které se na našem území nacházejí, nelze chránit jako kulturní památky. Dochovaný fond technického dědictví je velmi obsáhlý a mnohovrstevný, téměř v každém městě i obci lze nalézt pozůstatky výrobních činností. Nedají se počítat na tisíce, ale na desetitisíce. Technické památky lze dělit například podle výrobních odvětví a jedním z nich je samozřejmě doprava a dopravní stavby. Myslím, že se na našem území dosud dochovala celá řada nádherných nádraží, která by si památkovou ochranu zasluhovala. Také dosud mezi národní kulturní památky u nás nebylo žádné nádraží zařazeno. V připravovaném seznamu pro Ministerstvo kultury je zatím navrženo Masarykovo nádraží v Praze.
* Čím to, že dnes „industriál„ tak fascinuje fotografy, výtvarníky, divadelníky i filmaře?
Domnívám se, že přitažlivost tohoto fondu spočívá ve fascinaci neobvyklým prostředím, které evokuje dokonalost techniky ve všech souvislostech od architektonického ztvárnění objektů až po dochované mnohdy velmi rozměrné technologie. Oslovují nás prostřednictvím své nostalgie po bývalém industriálním světě.
* Jsou technické památky na železnici něčím specifické?
Dopravní stavby si ve své historii vydobyly nezastupitelné místo již od nástupu industriální revoluce. Doprava byla prvotním hnacím motorem prudkého rozmachu průmyslové výroby. U nádražních staveb se též prvně uplatnil nový typ stavby -hala. Ta ve svém architektonickém ztvárnění za použití nově nastupujících stavebních materiálů představovala novodobý chrám, chrám páry.
* Existují nějaké pěkné příklady záchrany a úspěšné konverze drážních objektů?
Dobře je opraveno například nádraží v Opavě nebo v OstravěSvinově, kde se podařilo skloubit moderní dostavbu s původní budovou. Také nádraží v Trutnově, ač poměrně menší stanice, získalo ocenění za dobrou opravu.
* A nějaký opačný - varovný příklad vzpomenete? Tedy krom zbouraného Těšnova... Co je nenávratně ztraceno?
Mohu říct, že neopravených nádražních objektů je nesrovnatelně více. Situování nádraží někdy poměrně daleko od sídla a zrušení tratě v dnešní době s sebou ponese jistě demolice opuštěných staveb, pro které se opravdu jen těžko najde využití. Bude třeba velmi obtížné vdechnout novou náplň poměrně rozlehlým objektům jednoho z našich největších a z nejvýstavnějších nádraží ve Vejprtech.
* Jsou instituce, případně jednotlivci, kteří industriál na železnici registrují a sledují, případně zachraňují?
Oproti jiným pozůstatkům výrobních odvětví, které moc ochránců nemají, železničních nadšenců je daleko více. Některé železniční trati se prostřednictvím těchto skupin podařilo zachránit, a dokonce i provozovat. Jedním z možných využití technických památek je jejich zapojení do turistického ruchu.
* Myslíte si, že povědomí o významu památek průmyslového dědictví je v myslích Čechů dostatečné?
Krátce po odstřelu nádraží Těšnov se podařilo soustředit skupinu dobrovolníků, kteří založili Sekci ochrany průmyslového dědictví při NTM. Ta se snažila o osvětovou práci a zprostředkování informací o technickém dědictví pro nejširší laickou veřejnost. Už v roce 1990 se v NTM podařilo realizovat na svou dobu nebývalou výstavu Industriální architektura - nevyužité dědictví. V časopisu Technický Magazín začala každý měsíc vycházet rubrika Krok k záchraně technické památky, kde byly publikovány příklady ohrožených technických staveb. Myslím si, že právě tímt
Podle slov této odbornice na industriální architekturu najdeme na železnici řadu objektů, které si zaslouží památkovou ochranu.
* Uvádíte, že ze zhruba tisícovky výpravních budov je jich jen necelých 50 památkově chráněno. Je to málo nebo moc? Jak je to ve srovnání s technickými památkami obecně?
Všechny areály nebo objekty dokládající vývoj techniky, které se na našem území nacházejí, nelze chránit jako kulturní památky. Dochovaný fond technického dědictví je velmi obsáhlý a mnohovrstevný, téměř v každém městě i obci lze nalézt pozůstatky výrobních činností. Nedají se počítat na tisíce, ale na desetitisíce. Technické památky lze dělit například podle výrobních odvětví a jedním z nich je samozřejmě doprava a dopravní stavby. Myslím, že se na našem území dosud dochovala celá řada nádherných nádraží, která by si památkovou ochranu zasluhovala. Také dosud mezi národní kulturní památky u nás nebylo žádné nádraží zařazeno. V připravovaném seznamu pro Ministerstvo kultury je zatím navrženo Masarykovo nádraží v Praze.
* Čím to, že dnes „industriál„ tak fascinuje fotografy, výtvarníky, divadelníky i filmaře?
Domnívám se, že přitažlivost tohoto fondu spočívá ve fascinaci neobvyklým prostředím, které evokuje dokonalost techniky ve všech souvislostech od architektonického ztvárnění objektů až po dochované mnohdy velmi rozměrné technologie. Oslovují nás prostřednictvím své nostalgie po bývalém industriálním světě.
* Jsou technické památky na železnici něčím specifické?
Dopravní stavby si ve své historii vydobyly nezastupitelné místo již od nástupu industriální revoluce. Doprava byla prvotním hnacím motorem prudkého rozmachu průmyslové výroby. U nádražních staveb se též prvně uplatnil nový typ stavby -hala. Ta ve svém architektonickém ztvárnění za použití nově nastupujících stavebních materiálů představovala novodobý chrám, chrám páry.
* Existují nějaké pěkné příklady záchrany a úspěšné konverze drážních objektů?
Dobře je opraveno například nádraží v Opavě nebo v OstravěSvinově, kde se podařilo skloubit moderní dostavbu s původní budovou. Také nádraží v Trutnově, ač poměrně menší stanice, získalo ocenění za dobrou opravu.
* A nějaký opačný - varovný příklad vzpomenete? Tedy krom zbouraného Těšnova... Co je nenávratně ztraceno?
Mohu říct, že neopravených nádražních objektů je nesrovnatelně více. Situování nádraží někdy poměrně daleko od sídla a zrušení tratě v dnešní době s sebou ponese jistě demolice opuštěných staveb, pro které se opravdu jen těžko najde využití. Bude třeba velmi obtížné vdechnout novou náplň poměrně rozlehlým objektům jednoho z našich největších a z nejvýstavnějších nádraží ve Vejprtech.
* Jsou instituce, případně jednotlivci, kteří industriál na železnici registrují a sledují, případně zachraňují?
Oproti jiným pozůstatkům výrobních odvětví, které moc ochránců nemají, železničních nadšenců je daleko více. Některé železniční trati se prostřednictvím těchto skupin podařilo zachránit, a dokonce i provozovat. Jedním z možných využití technických památek je jejich zapojení do turistického ruchu.
* Myslíte si, že povědomí o významu památek průmyslového dědictví je v myslích Čechů dostatečné?
Krátce po odstřelu nádraží Těšnov se podařilo soustředit skupinu dobrovolníků, kteří založili Sekci ochrany průmyslového dědictví při NTM. Ta se snažila o osvětovou práci a zprostředkování informací o technickém dědictví pro nejširší laickou veřejnost. Už v roce 1990 se v NTM podařilo realizovat na svou dobu nebývalou výstavu Industriální architektura - nevyužité dědictví. V časopisu Technický Magazín začala každý měsíc vycházet rubrika Krok k záchraně technické památky, kde byly publikovány příklady ohrožených technických staveb. Myslím si, že právě tímt
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399571/
Zákazníci Českých drah na libereckém nádraží dostali 15. září dárek v podobě opraveného odjezdového podchodu.
Zhotovitelem stavby, financované z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), se stala společnost Eurovia CS a objednatelem Stavební správa Praha ze státní organizace SŽDC. Důvodem rekonstrukce odjezdového podchodu byl jeho celkově špatný stav. „Šlo nejen o nevyhovující izolace, propadlé trativody či takřka nefungující kanalizaci a odvody dešťové vody, ale především se v podchodu musely vybudovat nové elektrické rozvody i sítě pro moderní informační systém. Chtěl bych připomenout, že tento podchod byl provozován bez větších změn prakticky od roku 1906, tedy více než sto let,„ říká na úvod přednosta osobní stanice Liberec z tamního Krajského centra osobní dopravy Jiří Manych.
Dodejme, že na začátku odjezdového podchodu byly v poměrně nedávné době otevřeny nové, moderní toalety. Ty zůstaly v průběhu celé rekonstrukce přístupné i přes složité stavební práce, jež si vyžádaly celkem čtyři měsíce. „Provoz toalet nebyl omezen a byl k nim průběžně zajištěn přístup z odbavovací haly. Po dobu stavby byli naši zákazníci omezeni pouze tím, že k vlakům museli chodit příjezdovým podchodem. Cesta se jim tak prodloužila asi o dvě minuty, neboť bylo nutno vyjít z vestibulu zpět na ulici a pak vejít do příjezdového podchodu.„
Lepší přístup do centra
Možná, že ani řada Liberečanů neví, že příjezdový podchod nahradil původní lávku nad tamním nádražím, která byla z důvodu havarijního stavu zhruba před dvaceti lety odstraněna. „Příjezdový podchod spojil důležité liberecké městské čtvrti, které nádraží, dlouhé téměř tři kilometry, rozděluje. Obyvatelé města je tak nemusejí objíždět městskou dopravou či nebezpečně přebíhat přes koleje, ale během pěti minut přejdou novým podchodem z liberecké čtvrti Jeřáb do centra města či naopak.„
Podle přednosty Manycha znamená modernizace odjezdového podchodu hlavně zvýšení kultury cestování na nádraží Českých drah. „Již dnes mají cestující k dispozici nový vizuální informační systém a hlášení o vlakových spojích. V obou halách i na všech nástupištích máme umístěné informační tabule pro slabozraké značky Ezop,„ dodává Jiří Manych.
(Železničář)
Zhotovitelem stavby, financované z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), se stala společnost Eurovia CS a objednatelem Stavební správa Praha ze státní organizace SŽDC. Důvodem rekonstrukce odjezdového podchodu byl jeho celkově špatný stav. „Šlo nejen o nevyhovující izolace, propadlé trativody či takřka nefungující kanalizaci a odvody dešťové vody, ale především se v podchodu musely vybudovat nové elektrické rozvody i sítě pro moderní informační systém. Chtěl bych připomenout, že tento podchod byl provozován bez větších změn prakticky od roku 1906, tedy více než sto let,„ říká na úvod přednosta osobní stanice Liberec z tamního Krajského centra osobní dopravy Jiří Manych.
Dodejme, že na začátku odjezdového podchodu byly v poměrně nedávné době otevřeny nové, moderní toalety. Ty zůstaly v průběhu celé rekonstrukce přístupné i přes složité stavební práce, jež si vyžádaly celkem čtyři měsíce. „Provoz toalet nebyl omezen a byl k nim průběžně zajištěn přístup z odbavovací haly. Po dobu stavby byli naši zákazníci omezeni pouze tím, že k vlakům museli chodit příjezdovým podchodem. Cesta se jim tak prodloužila asi o dvě minuty, neboť bylo nutno vyjít z vestibulu zpět na ulici a pak vejít do příjezdového podchodu.„
Lepší přístup do centra
Možná, že ani řada Liberečanů neví, že příjezdový podchod nahradil původní lávku nad tamním nádražím, která byla z důvodu havarijního stavu zhruba před dvaceti lety odstraněna. „Příjezdový podchod spojil důležité liberecké městské čtvrti, které nádraží, dlouhé téměř tři kilometry, rozděluje. Obyvatelé města je tak nemusejí objíždět městskou dopravou či nebezpečně přebíhat přes koleje, ale během pěti minut přejdou novým podchodem z liberecké čtvrti Jeřáb do centra města či naopak.„
Podle přednosty Manycha znamená modernizace odjezdového podchodu hlavně zvýšení kultury cestování na nádraží Českých drah. „Již dnes mají cestující k dispozici nový vizuální informační systém a hlášení o vlakových spojích. V obou halách i na všech nástupištích máme umístěné informační tabule pro slabozraké značky Ezop,„ dodává Jiří Manych.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399570/
Nádraží Bubny - obrazy nehybnosti. Takový je název fotografické výstavy, kterou můžete od 1.do 15. října zhlédnout v galerii ve Školské ulici v Praze 1. Fotografický projekt autorů Jana Bezuchy, Michaely Brachtlové a Jiřího Zeinera zpracovává téma budovy železničních dílen v areálu nádraží Bubny. To je jedním ze zajímavých pražských míst se specifickou historií a nejistou budoucností. Dodnes to tu vypadá téměř stejně jako před šedesáti lety, ale změna, která v příštích letech asi nastane, bude mít dalekosáhlé důsledky. Více informací na www.fotodokument.cz nebo www.skolska28.cz.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399569/
Radní v Ústí nad Orlicí se obávají, že stavba nového nádraží bude zrušena
Když byla v září historická budova nádraží v Ústí nad Orlicí vyhlášena kulturní památkou, jásali její příznivci, vedení orlickoústecké radnice přijalo zprávu s rozpaky.
Podle původních plánů už se měla stavět nová nádražní budova a geometři měli vyměřovat trať železničního koridoru jiným obloukem na okraji města.
„Tady lítají ceny kolem dvou miliard za náš úsek koridoru. Náš zásadní požadavek je, aby peníze na nové nádraží neodcestovaly jinam. Potřebujeme, aby se nové nádraží začalo stavět. Už je tady jeden rok zdržení,„ řekl Právu starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek (ODS).
„Mám informace, které naznačují, že zdržení výstavby této části železničního koridoru bude zřejmě ještě větší, odborníci, se kterými jsme měli možnost hovořit, naznačují, že by to mohlo být i dva a půl roku,„ doplnil starostu Peška místostarosta Ústí nad Orlicí Petr Bäuchel (nezávislý). Nádraží postavené v druhé polovině 19. století má především tu smůlu, že nestojí na správném místě a České dráhy už před několika lety v historické podobě zrekonstruovali další podobné nádražíčko – zastávku Ústí nad Orlicí-město.
Občanské sdružení nostalgických milovníků železniční historie sice dosáhlo vyhlášením nádražní budovy za kulturní památku svého, není však v současnosti organizace, která by chtěla nádražní budovu rekonstruovat a pak provozovat.
„Hrozí teď nebezpečí, že sice stará budova nádraží zůstane, ale ta nová, která by měla stát na kerhartické straně, se stavět vůbec nebude,„ dodal místostarosta Ústí nad Orlicí Zdeněk Ešpandr (ČSSD). Podle jeho vyjádření České dráhy nespěchají s investicí do opravy budovy starého nádraží. „Ve chvíli, kdy je to kulturní památka, je to samozřejmě složitější a podstatně dražší. Hrozí, že lidi budou na moderní trati odbavováni ze staré neopravené nádražní budovy,„ varoval Ešpandr.
Brzda stavby železničního koridoru, propojující dva úseky mimořádné důležitosti, může způsobit problémy i v dalších úsecích, především v jejich financování z evropských fondů.
„Jde o poslední úsek rekonstrukce trati mezi Kerharticemi a Chocní, kde mají speciální ražbou vzniknout dva tunely, a úsek je speciálně vázán na to, že musí být dostavěna železniční zastávka v Ústí,„ přišel místostarosta Ešpandr s varováním z jednání starostů dotčených obcí s investory a projektanty železničního koridoru.
Podle informací Práva by tak mohla být opožděna nebo jinak komplikována investiční akce za 8,2 miliardy korun.
(Právo)
Když byla v září historická budova nádraží v Ústí nad Orlicí vyhlášena kulturní památkou, jásali její příznivci, vedení orlickoústecké radnice přijalo zprávu s rozpaky.
Podle původních plánů už se měla stavět nová nádražní budova a geometři měli vyměřovat trať železničního koridoru jiným obloukem na okraji města.
„Tady lítají ceny kolem dvou miliard za náš úsek koridoru. Náš zásadní požadavek je, aby peníze na nové nádraží neodcestovaly jinam. Potřebujeme, aby se nové nádraží začalo stavět. Už je tady jeden rok zdržení,„ řekl Právu starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek (ODS).
„Mám informace, které naznačují, že zdržení výstavby této části železničního koridoru bude zřejmě ještě větší, odborníci, se kterými jsme měli možnost hovořit, naznačují, že by to mohlo být i dva a půl roku,„ doplnil starostu Peška místostarosta Ústí nad Orlicí Petr Bäuchel (nezávislý). Nádraží postavené v druhé polovině 19. století má především tu smůlu, že nestojí na správném místě a České dráhy už před několika lety v historické podobě zrekonstruovali další podobné nádražíčko – zastávku Ústí nad Orlicí-město.
Občanské sdružení nostalgických milovníků železniční historie sice dosáhlo vyhlášením nádražní budovy za kulturní památku svého, není však v současnosti organizace, která by chtěla nádražní budovu rekonstruovat a pak provozovat.
„Hrozí teď nebezpečí, že sice stará budova nádraží zůstane, ale ta nová, která by měla stát na kerhartické straně, se stavět vůbec nebude,„ dodal místostarosta Ústí nad Orlicí Zdeněk Ešpandr (ČSSD). Podle jeho vyjádření České dráhy nespěchají s investicí do opravy budovy starého nádraží. „Ve chvíli, kdy je to kulturní památka, je to samozřejmě složitější a podstatně dražší. Hrozí, že lidi budou na moderní trati odbavováni ze staré neopravené nádražní budovy,„ varoval Ešpandr.
Brzda stavby železničního koridoru, propojující dva úseky mimořádné důležitosti, může způsobit problémy i v dalších úsecích, především v jejich financování z evropských fondů.
„Jde o poslední úsek rekonstrukce trati mezi Kerharticemi a Chocní, kde mají speciální ražbou vzniknout dva tunely, a úsek je speciálně vázán na to, že musí být dostavěna železniční zastávka v Ústí,„ přišel místostarosta Ešpandr s varováním z jednání starostů dotčených obcí s investory a projektanty železničního koridoru.
Podle informací Práva by tak mohla být opožděna nebo jinak komplikována investiční akce za 8,2 miliardy korun.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399568/
Železniční stanice Jablunkov-Návsí je minulostí. Její přejmenování bylo podle starostky Návsí Lenky Husarové logické a oprávněné.
„Myslím si, že ano. Je to na katastru Návsí, proč by tam měl figurovat Jablunkov?„ uvedla. Stanice měnila svůj název několikrát, ale město v něm figurovalo desítky let. „Jaký byl původní název, to nevím, ale bylo tam i Návsí u Jablunkova, pak Jablunkov,„ vzpomínala Husarová. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem. Obnova samostatnosti přišla v roce 1994. A už tehdy se o podobu nádražního nápisu radní a zastupitelé přeli. „My jsme chtěli Návsí, ale bylo to finančně nákladné. Udělali jsme kompromis,„ uvedla Husarová. K požadavku se nikdy žádné referendum neuskutečnilo. Internetové stránky Jablunkova zmiňují, že v roce 1996 byl „vyřešen spor„ o název nádraží tím, že železniční stanice dostala jméno Jablunkov-Návsí. Vydrželo to třináct let. O to, zda bylo přejmenování stanice nutné, se vedou spory také na internetu. Někteří změnu vítají, protože odkaz na Jablunkov mohl být pro cestující zavádějící, jeden z železničních nadšenců ale krok označil za „kravinu„. „Název nádraží přece často nekopíruje katastr, ale spíše spádovou oblast. Navíc Jablunkov a centrální část Návsí tvoří jeden stavební celek, kde jsou hranice obou obcí, určuje jen tabule u cesty,„ píše v diskusi na českém dopravním serveru www.k-report.net. Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský redakci řekl, že archiv se všemi dobovými názvy jednotlivých železničních stanic sice existuje, ale je již majetkem Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). „Kdyby ale řekli, kdo ho má. Nás je asi deset tisíc zaměstnanců,„ smál se Jiří Šťastný ze SŽDC. „Já mám s sebou v kanceláři jízdní řád z roku 1950, ten mi bylo líto vyhodit. Ze zvědavosti se podívám, jak se tam ta stanice jmenuje,„ pravil Šťastný. A přidal další variantu: „Je tam napsáno Návsí-Jablunkov.„ Změnu názvu prosadila obec, která o to prostřednictvím dopravce, tedy Českých drah, požádala Drážní úřad. „Ten vydal rozhodnutí, kterým změnil název pouze na Návsí,„ řekl Šťastný. Stejnou cestou se ve stanici ocitly i dvojjazyčné nápisy.
(Týdeník Frýdecko-Místecko)
„Myslím si, že ano. Je to na katastru Návsí, proč by tam měl figurovat Jablunkov?„ uvedla. Stanice měnila svůj název několikrát, ale město v něm figurovalo desítky let. „Jaký byl původní název, to nevím, ale bylo tam i Návsí u Jablunkova, pak Jablunkov,„ vzpomínala Husarová. Obec se vyvíjela samostatně až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení s Jablunkovem. Obnova samostatnosti přišla v roce 1994. A už tehdy se o podobu nádražního nápisu radní a zastupitelé přeli. „My jsme chtěli Návsí, ale bylo to finančně nákladné. Udělali jsme kompromis,„ uvedla Husarová. K požadavku se nikdy žádné referendum neuskutečnilo. Internetové stránky Jablunkova zmiňují, že v roce 1996 byl „vyřešen spor„ o název nádraží tím, že železniční stanice dostala jméno Jablunkov-Návsí. Vydrželo to třináct let. O to, zda bylo přejmenování stanice nutné, se vedou spory také na internetu. Někteří změnu vítají, protože odkaz na Jablunkov mohl být pro cestující zavádějící, jeden z železničních nadšenců ale krok označil za „kravinu„. „Název nádraží přece často nekopíruje katastr, ale spíše spádovou oblast. Navíc Jablunkov a centrální část Návsí tvoří jeden stavební celek, kde jsou hranice obou obcí, určuje jen tabule u cesty,„ píše v diskusi na českém dopravním serveru www.k-report.net. Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský redakci řekl, že archiv se všemi dobovými názvy jednotlivých železničních stanic sice existuje, ale je již majetkem Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). „Kdyby ale řekli, kdo ho má. Nás je asi deset tisíc zaměstnanců,„ smál se Jiří Šťastný ze SŽDC. „Já mám s sebou v kanceláři jízdní řád z roku 1950, ten mi bylo líto vyhodit. Ze zvědavosti se podívám, jak se tam ta stanice jmenuje,„ pravil Šťastný. A přidal další variantu: „Je tam napsáno Návsí-Jablunkov.„ Změnu názvu prosadila obec, která o to prostřednictvím dopravce, tedy Českých drah, požádala Drážní úřad. „Ten vydal rozhodnutí, kterým změnil název pouze na Návsí,„ řekl Šťastný. Stejnou cestou se ve stanici ocitly i dvojjazyčné nápisy.
(Týdeník Frýdecko-Místecko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399560/
Zbrusu nové železniční zastávky se brzy dočkají cestující v obci Čeladná. Její výstavba by měla být ukončena příští rok.
Původní budova čeladenské železniční zastávky byla v provozu od června 1887, tedy 122 let, a prošly jí statisíce cestujících a turistů. „Dnes už samozřejmě v mnoha ohledech nevyhovuje trendům moderního cestování po železnici,„ podotkl starosta Čeladné Pavol Lukša (KDU-ČSL). Zastávka proto nyní dozná zásadní změny. „Investor, kterým je Správa železniční dopravní cesty, se proto po konzultaci s architektem rozhodl pro zbourání stávající dosluhující budovy a její nahrazení stavbou zcela novou,„ vysvětlil starosta. Nová zastávka je navržena jako přízemní nepodsklepená budova, jejíž architektonické a materiálové pojetí vychází především z charakteru původní zastávky. Architekti při jejím navrhování vzali v potaz i okolní podhorské prostředí.
Vnové budově bude čekárna s hygienickým zařízením pro cestující, pokladna se zázemím personálu, sklad a technologická místnost železniční sdělovací techniky. V krytém venkovním prostoru pro cestující se také podařilo vytvořit místo pro úschovu jízdních kol. Zastávka i nástupiště budou vybaveny bezbariérovým přístupem pro cestující s tělesným postižením. „Jsem přesvědčen, že výstavbou nové železniční zastávky získá obec Čeladná a cestující veřejnost kvalitně vyřešenou zajímavou budovu, a to jako po stránce architektonické, tak i po stránce provozní,„ konstatoval Pavol Lukša.
V uzlu podbeskydské trati v úseku mezi Frýdkem-Místkem, Valašským Meziříčím a Českým Těšínem už byly v posledních několika letech opraveny či zrekonstruovány nádražní budovy ve stanicích Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Dobrá, Hnojník, Český Těšín, Hostašovice a Veřovice.
(Týdeník Frýdecko-Místecko)
Původní budova čeladenské železniční zastávky byla v provozu od června 1887, tedy 122 let, a prošly jí statisíce cestujících a turistů. „Dnes už samozřejmě v mnoha ohledech nevyhovuje trendům moderního cestování po železnici,„ podotkl starosta Čeladné Pavol Lukša (KDU-ČSL). Zastávka proto nyní dozná zásadní změny. „Investor, kterým je Správa železniční dopravní cesty, se proto po konzultaci s architektem rozhodl pro zbourání stávající dosluhující budovy a její nahrazení stavbou zcela novou,„ vysvětlil starosta. Nová zastávka je navržena jako přízemní nepodsklepená budova, jejíž architektonické a materiálové pojetí vychází především z charakteru původní zastávky. Architekti při jejím navrhování vzali v potaz i okolní podhorské prostředí.
Vnové budově bude čekárna s hygienickým zařízením pro cestující, pokladna se zázemím personálu, sklad a technologická místnost železniční sdělovací techniky. V krytém venkovním prostoru pro cestující se také podařilo vytvořit místo pro úschovu jízdních kol. Zastávka i nástupiště budou vybaveny bezbariérovým přístupem pro cestující s tělesným postižením. „Jsem přesvědčen, že výstavbou nové železniční zastávky získá obec Čeladná a cestující veřejnost kvalitně vyřešenou zajímavou budovu, a to jako po stránce architektonické, tak i po stránce provozní,„ konstatoval Pavol Lukša.
V uzlu podbeskydské trati v úseku mezi Frýdkem-Místkem, Valašským Meziříčím a Českým Těšínem už byly v posledních několika letech opraveny či zrekonstruovány nádražní budovy ve stanicích Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Dobrá, Hnojník, Český Těšín, Hostašovice a Veřovice.
(Týdeník Frýdecko-Místecko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399559/
Jednání o tom, jak vyřešit nevyhovující provozní dobu čekárny v Bystřici, zatím nemají konkrétní výsledek. Objekt cestujícím slouží jen do půl páté odpoledne, což v zimě nebude příjemné.
Železniční trať a nádraží v Bystřici mají za sebou kompletní rekonstrukci. Potíž je ale v tom, že nádraží s čekárnou je otevřeno pouze od 4.30 do 16.30 hodin, tedy v době, kdy se prodávají v pokladně jízdenky. „Po uzavření budovy si cestující musejí kupovat jízdenky u průvodčího ve vlaku, ale hlavně - pokud čekají na vlak, stojí venku na nástupišti. V létě to může být příjemné, ale v zimě tomu bude naopak,„ zopakoval starosta Ladislav Olšar. Míní, že jednou z cest, jak zpřístupnit objekt čekárny pro veřejnost, je pronájem těchto prostor. Jednání jsou ale stále na počátku. Zřejmě i proto, že v rámci ČD existuje řada menších subjektů, u nichž je třeba nejdřív nalézt tu správnou kancelář. „Je to v plenkách, ale ještě tu myšlenku živím při životě. Ta šance tady je, zkusíme najít nějaký výsledek. Prodloužení provozní doby v letošním roce ale asi není reálné,„ prohlásil Olšar minulý týden s tím, že se dosáhlo alespoň toho, že v době, kdy jsou v budově pokladní, je lidem k dispozici WC. Plán, aby budovu spravovala obec, je podle Olšara „sporný a ošemetný„ zejména z pohledu nákladů. Finanční stránku by časem mohl řešit záměr, aby část budovy sloužila jako restaurace nebo pizzerie. Olšar je přesvědčen, že i v Bystřici platí, že vzhled nádraží je důležitý, protože u návštěvníků, kteří přijíždějí vlakem, jde o první kontakt s obcí. „Je-li okolí nádraží nevzhledné, znamená to, že i obec je taková. To Bystřice nechce. Proto byla zpracována urbanistická studie revitalizace ploch kolem nádraží, která počítá s vybudováním krásných ploch před nádražím, rozšířením chodníků a vybavením moderním mobiliářem. Obec se bude pokoušet v budoucnu získat pro tento záměr dotaci,„ naznačil. Prvním pokusem o zlepšení vzhledu nádraží bylo vymalování jedné stěny podchodu k nástupištím. Postarali se o to žáci bystřické základní školy.
(Týdeník Frýdecko-Místecko)
Železniční trať a nádraží v Bystřici mají za sebou kompletní rekonstrukci. Potíž je ale v tom, že nádraží s čekárnou je otevřeno pouze od 4.30 do 16.30 hodin, tedy v době, kdy se prodávají v pokladně jízdenky. „Po uzavření budovy si cestující musejí kupovat jízdenky u průvodčího ve vlaku, ale hlavně - pokud čekají na vlak, stojí venku na nástupišti. V létě to může být příjemné, ale v zimě tomu bude naopak,„ zopakoval starosta Ladislav Olšar. Míní, že jednou z cest, jak zpřístupnit objekt čekárny pro veřejnost, je pronájem těchto prostor. Jednání jsou ale stále na počátku. Zřejmě i proto, že v rámci ČD existuje řada menších subjektů, u nichž je třeba nejdřív nalézt tu správnou kancelář. „Je to v plenkách, ale ještě tu myšlenku živím při životě. Ta šance tady je, zkusíme najít nějaký výsledek. Prodloužení provozní doby v letošním roce ale asi není reálné,„ prohlásil Olšar minulý týden s tím, že se dosáhlo alespoň toho, že v době, kdy jsou v budově pokladní, je lidem k dispozici WC. Plán, aby budovu spravovala obec, je podle Olšara „sporný a ošemetný„ zejména z pohledu nákladů. Finanční stránku by časem mohl řešit záměr, aby část budovy sloužila jako restaurace nebo pizzerie. Olšar je přesvědčen, že i v Bystřici platí, že vzhled nádraží je důležitý, protože u návštěvníků, kteří přijíždějí vlakem, jde o první kontakt s obcí. „Je-li okolí nádraží nevzhledné, znamená to, že i obec je taková. To Bystřice nechce. Proto byla zpracována urbanistická studie revitalizace ploch kolem nádraží, která počítá s vybudováním krásných ploch před nádražím, rozšířením chodníků a vybavením moderním mobiliářem. Obec se bude pokoušet v budoucnu získat pro tento záměr dotaci,„ naznačil. Prvním pokusem o zlepšení vzhledu nádraží bylo vymalování jedné stěny podchodu k nástupištím. Postarali se o to žáci bystřické základní školy.
(Týdeník Frýdecko-Místecko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399557/
„Předpokládáme, že jídelnu nový provozovatel, který vzešel z výběrového řízení, otevře do konce listopadu. Ještě předtím opraví nevyhovující vzduchotechniku, prostory vymaluje a nově vybaví celý interiér,„ řekla regionální mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová. Prázdná prý nemá zůstat ani vedlejší kancelář po personální agentuře, která vypověděla nájemní smlouvu na jaře. V současnosti dráhy hledají nájemce.
Toho už má delší dobu i stánek u hlavního vchodu v přízemí, a přesto zeje prázdnotou. Proč?
„Nájemce jednal s památkáři města Plzeň o náhradě nevyhovujícího červenožlutého stánku za moderní vestavbu, která bude svým vybavením odpovídat hygienickým standardům v oblasti gastronomie,„ sdělila Pistoriusová. Potvrdila, že památkáři vestavbu odsouhlasili a prodej bude zahájen příští rok v lednu. Před koncem října má být po měsíci otevřen v prvním patře nový stánek na místě původního. „I když jsme ho provozovali několik let bez problémů a ke spokojenosti zákazníků, dostali jsme výpověď. Jak jsem se pak dozvěděl, důvodem bylo, že se na naše místo snaží dostat firma HDS Retail,„ zlobil se majitel bývalého stánku Josef Zýka. Noviny, tabákové výrobky a cukroviny v něm prodával pět let. Letos v květnu ho koupil od společnosti D. L. I. (dříve Ráj kuřáků), která měla s Českými dráhami uzavřenou nájemní smlouvu na prodejní místo. „O prodeji stánku jsme byli informováni D. L. I. 6. května. Žádost od pana Zýky na převedení smlouvy nám došla až 27. května. Před prodejem nás ohledně možné změny či uzavření nové smlouvy nikdo z nich nekontaktoval,„ uvedla mluvčí Českých drah. Tvrdí, že Josef Zýka koupí stánku od D. L. I. převzal i stávající nájemní smlouvu na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou. „V souladu s ní jsme zaslali výpověď jak D. L. I., tak panu Zýkovi. Ten ji převzal 30. června,„ upřesnila Pistoriusová. Potvrdila, že stánek, který na místě vyrůstá, patří společnosti HDS Retail. „Ta už má prodejnu Relay v dolní hale. Pokud by měla zájem, je v budově nádraží několik jiných volných prostor,„ argumentoval Josef Zýka. Proč tedy dostala přednost firma HDS Retail? „Podle vnitřních pokynů musí volnou plochu nejprve nabídnout takzvaným interním smluvním partnerům jako třeba HDS Retail, a pak teprve dalším zájemcům,„ cituje Zýka ze zdůvodnění, které dostal od ředitele Regionální správy majetku ČD v Plzni Jiřího Stuny. Josef Zýka také říká, že některé nájmy v budově Hlavního nádraží spravuje Regionální správa majetku ČD v Plzni a ta lukrativní přímo vedení v Praze. „Pronajímatelem veškerých nemovitostí Českých drah jsou České dráhy, a je pouze záležitostí firmy, jakou organizační složku pověří,„ okomentovala to regionální mluvčí Českých drah.
Na otázku, zda má síťový operátor (pozn. redakce - firma provozující síť prodejen zrekonstruovaných na vlastní náklady) přednostní právo na pronájem v nádražních budovách, odpověděla, že pokud mají dráhy zájem umístit produkt uskutečněný síťovým operátorem, osloví ho přednostně. „Nájemné hrazené síťovými operátory je vždy tržní a reálně vyšší než nájemné původních nájemců,„ řekla Radka Pistoriusová. Jakou sumu získávají dráhy z pronájmu obchodních prostor a reklamních ploch na Hlavním nádraží v Plzni za rok? „Odpověď na tuto otázku je předmětem obchodního tajemství,„ sdělila doslovně.
(Mladá fronta DNES)