Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Spor o název stanice zůstává nadále nevyřešen.
Drážní úřad zamítl žádost města Ostrova o změnu názvu tamního nádraží na trati 140. To se sice jmenuje Ostrov nad Ohří, město samotné ale prý přídomek vztažený k řece Ohři nikdy nemělo. Drážní úřad argumentuje tím, že není dobré nazvat nádraží pouze Ostrov, protože by se pak mohlo plést s některým z dalších dvou Ostrovů (u Tochovic a nad Oslavou), které v republice jsou. Úřad se sice nebrání kompromisnímu názvu Ostrov u Karlových Varů, ovšem muselo by se sehnat celkem 300 tisíc korun na výměnu čtyř tabulí. To by prý připadalo v úvahu až ve spojitosti s opravou výpravní budovy.
Název Ostrov u Karlových Varů se používal po roce 1945, kdy se město přejmenovalo z původního německého názvu Schlackenwerth. Naposledy se v Podkrušnohoří přejmenovávala významná stanice Kadaň na Kadaň-Prunéřov a zároveň Kadaň město na Kadaň.
(Železničář)
Drážní úřad zamítl žádost města Ostrova o změnu názvu tamního nádraží na trati 140. To se sice jmenuje Ostrov nad Ohří, město samotné ale prý přídomek vztažený k řece Ohři nikdy nemělo. Drážní úřad argumentuje tím, že není dobré nazvat nádraží pouze Ostrov, protože by se pak mohlo plést s některým z dalších dvou Ostrovů (u Tochovic a nad Oslavou), které v republice jsou. Úřad se sice nebrání kompromisnímu názvu Ostrov u Karlových Varů, ovšem muselo by se sehnat celkem 300 tisíc korun na výměnu čtyř tabulí. To by prý připadalo v úvahu až ve spojitosti s opravou výpravní budovy.
Název Ostrov u Karlových Varů se používal po roce 1945, kdy se město přejmenovalo z původního německého názvu Schlackenwerth. Naposledy se v Podkrušnohoří přejmenovávala významná stanice Kadaň na Kadaň-Prunéřov a zároveň Kadaň město na Kadaň.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/410145/
Trať SŽDC č.091,zastávka Úholičky / bez osob.pokladne,na nástupišti smer Praha je označovač lístkov Pražskej integrovanej dopravy-lístky za 20 kč,32 kč.../ Z tejto zastávky musím pešo šlapať 45 minút do Velkých Přílep mierne do kopca,prechádzku spríjemňujú stromy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409982/
Pražské Masarykovo nádraží je v kritickém stavu. Rychlé opravě však brání smlouvy
Na prosincovém jednání dozorčí rady Českých drah (ČD) by měla být otázka rychlé rekonstrukce Masarykova nádraží definitivně vyřeší. Počítá s tím šéf společnosti Petr Žaluda. „Budou už totiž k dispozici všechny případné právní dopady kroků v souvislosti s úpravou smluvních závazků vůči Masaryk Station Development,„ řekl.
Dráha chce začít s rekonstrukcí výpravní budovy již na jaře příštího roku. Důvodem takového spěchu je velmi špatný stav nádražních prostor včetně dvorany. Budova se nachází ve velmi špatném stavu a její provoz je provizorní, upřesnil šéf drah.
„Z prvního dodatku smlouvy vyplývá, že nejdříve se bude opravovat výpravní budova a ono k tomu jaksi nedochází,„ říká. Dráha ale také uznává, že celou sitauci ovlivňují památkáři a že je vůbec otázkou, zda Masarykovo nádraží bude zachováno či ne. Problémy vyplývají i z toho, že dosud nebyla schválena ta část územního plánu Prahy, která se nádraží týká. Panují totiž značně rozdílné názory na to, jak by ve finále mělo nádraží vůbec vypadat.
I přes tyto námitky se podle Žaludy do rekonstrukce buď rychle pustí společnost MSD nebo to provede dráha sama. „Kvůli tomu naši právníci analyzují nejrůznější řešení situace včetně možnosti zrušení kontraktu. Určitě bychom však raději šli cestou, která vyhoví jak společnosti Masaryk Station Development, tak nám umožní rychlou opravu budovy,„ řekl Žaluda.
„České dráhy projevily zájem manažersky zajistit rekonstrukci výpravní budovy dle developerského projekčního návrhu s tím, že společnost Masaryk Station Development bude i nadále pokračovat v další fázi projektové přípravy projektu Masarykovo nádraží,„ sdělila představitelka společnosti ING Real Estate Renáta Kodadová. V případě zrušení kontraktu by o revitalizaci nádraží určitě projevily jiní zájemci. „Společnost Sekyra Group má zájem o velké multifukční projekty a výstavba na Masarykově nádraží do této kategorie patří,„ uvedla mluvčí společnosti Zdeňka Kuhnová, přičemž kapitál by mohly poskytnout realitní fondy.
(E15)
Na prosincovém jednání dozorčí rady Českých drah (ČD) by měla být otázka rychlé rekonstrukce Masarykova nádraží definitivně vyřeší. Počítá s tím šéf společnosti Petr Žaluda. „Budou už totiž k dispozici všechny případné právní dopady kroků v souvislosti s úpravou smluvních závazků vůči Masaryk Station Development,„ řekl.
Dráha chce začít s rekonstrukcí výpravní budovy již na jaře příštího roku. Důvodem takového spěchu je velmi špatný stav nádražních prostor včetně dvorany. Budova se nachází ve velmi špatném stavu a její provoz je provizorní, upřesnil šéf drah.
„Z prvního dodatku smlouvy vyplývá, že nejdříve se bude opravovat výpravní budova a ono k tomu jaksi nedochází,„ říká. Dráha ale také uznává, že celou sitauci ovlivňují památkáři a že je vůbec otázkou, zda Masarykovo nádraží bude zachováno či ne. Problémy vyplývají i z toho, že dosud nebyla schválena ta část územního plánu Prahy, která se nádraží týká. Panují totiž značně rozdílné názory na to, jak by ve finále mělo nádraží vůbec vypadat.
I přes tyto námitky se podle Žaludy do rekonstrukce buď rychle pustí společnost MSD nebo to provede dráha sama. „Kvůli tomu naši právníci analyzují nejrůznější řešení situace včetně možnosti zrušení kontraktu. Určitě bychom však raději šli cestou, která vyhoví jak společnosti Masaryk Station Development, tak nám umožní rychlou opravu budovy,„ řekl Žaluda.
„České dráhy projevily zájem manažersky zajistit rekonstrukci výpravní budovy dle developerského projekčního návrhu s tím, že společnost Masaryk Station Development bude i nadále pokračovat v další fázi projektové přípravy projektu Masarykovo nádraží,„ sdělila představitelka společnosti ING Real Estate Renáta Kodadová. V případě zrušení kontraktu by o revitalizaci nádraží určitě projevily jiní zájemci. „Společnost Sekyra Group má zájem o velké multifukční projekty a výstavba na Masarykově nádraží do této kategorie patří,„ uvedla mluvčí společnosti Zdeňka Kuhnová, přičemž kapitál by mohly poskytnout realitní fondy.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409816/
Nádražní budovu chce radnice do pronájmu, v budoucnu by ji město rádno koupilo a přestavělo na ubytovací zařízení
Už jen tři stovky metrů na německé straně a dohoda starostů a železničářů českých a německých brání tomu, aby se první vlaky rozjely přes hraniční přechod v Dolní Poustevně.
„Už příští týden je máme velké sezení všech zainteresovaných stran a měli bychom dohodnou, jak a kdy se vlaky rozjedou,„ řekl dolnopoustevenský starosta Miroslav Jemelka.
Vlaky by měly jezdit z Bad Schandou, přes Sebnitz, do Dolní Poustevny a dál do Rumburka.
Koleje i perony na nádraží v jv Poustevně svítí novotou. Nádražní budova je ale notně zchátralá.
„Vezmeme si ji do pronájmu, už jsme to odsouhlasili na zastupitelstvu. Předběžně jsem se dohodl se Správou železniční dopravní cesty, že by to bylo za údržbu, náš rozpočet to rozhodně nezruinuje,„ dodal Jemelka.
To potvrdil i mluvčí SŽDC Pavel Halla.
„Nic nebrání tomu, abychom Poustevně budovu pronajali a poté i prodali,„ řekl mluvčí.
Tím, že Poustevna vezme budovu do pronájmu, zabrání tomu, aby se sem nastěhovaly sociálně nepřizpůsobiví lidé.
„Dostaly se k nám totiž informace, že objekt chce někdo koupit a právě také lidi sem nastěhovat. S tím samozřejmě nechceme souhlasit,„ vysvětlil důvod, proč Poustevna tolik touží po nádražní budově.
Do budoucna, poté, co se zlepší finanční situace v městské kase, chce město budovu koupit.
„Je to velký objekt a my bychom v něm mohli vybudovat bydlení případně nějaké ubytování pro turisty,„ vysvětlil starosta.
Přeshraniční trať by totiž měla sloužit především právě turistům.
„O tom, v jakých intervalech by měly vlaky jezdit, budeme jednat. Počítám ale s tím, že by to mělo být denně a o víkendech s návazností na další tratě ve Šluknovském výběžku,„ dodal Jemelka.
13. prosince s novým jízdním řádem Českých drah ve Šluknovském výběžku, konkrétně na trase Mikulášovice dolní nádraží- Staré Křečany Rumburk přestanou jezdit ve všední dny vlaky a nahradí je autobusy, a to i přes odpor místních samospráv a samotných obyvatel.
Ústecký kraj argumentuje tím, že trať je nejen málo vytížená, ale spočítal si, že autobusová doprava bude šestkrát levnější.
„To je také možná důvod, proč německá strana koleje ještě na svém úseku neopravila. Vyčkává, jak to bude s dopravou u nás ve výběžku vůbec vypadat,„ dodal Miroslav Jemelka.
(Děčínský deník)
Už jen tři stovky metrů na německé straně a dohoda starostů a železničářů českých a německých brání tomu, aby se první vlaky rozjely přes hraniční přechod v Dolní Poustevně.
„Už příští týden je máme velké sezení všech zainteresovaných stran a měli bychom dohodnou, jak a kdy se vlaky rozjedou,„ řekl dolnopoustevenský starosta Miroslav Jemelka.
Vlaky by měly jezdit z Bad Schandou, přes Sebnitz, do Dolní Poustevny a dál do Rumburka.
Koleje i perony na nádraží v jv Poustevně svítí novotou. Nádražní budova je ale notně zchátralá.
„Vezmeme si ji do pronájmu, už jsme to odsouhlasili na zastupitelstvu. Předběžně jsem se dohodl se Správou železniční dopravní cesty, že by to bylo za údržbu, náš rozpočet to rozhodně nezruinuje,„ dodal Jemelka.
To potvrdil i mluvčí SŽDC Pavel Halla.
„Nic nebrání tomu, abychom Poustevně budovu pronajali a poté i prodali,„ řekl mluvčí.
Tím, že Poustevna vezme budovu do pronájmu, zabrání tomu, aby se sem nastěhovaly sociálně nepřizpůsobiví lidé.
„Dostaly se k nám totiž informace, že objekt chce někdo koupit a právě také lidi sem nastěhovat. S tím samozřejmě nechceme souhlasit,„ vysvětlil důvod, proč Poustevna tolik touží po nádražní budově.
Do budoucna, poté, co se zlepší finanční situace v městské kase, chce město budovu koupit.
„Je to velký objekt a my bychom v něm mohli vybudovat bydlení případně nějaké ubytování pro turisty,„ vysvětlil starosta.
Přeshraniční trať by totiž měla sloužit především právě turistům.
„O tom, v jakých intervalech by měly vlaky jezdit, budeme jednat. Počítám ale s tím, že by to mělo být denně a o víkendech s návazností na další tratě ve Šluknovském výběžku,„ dodal Jemelka.
13. prosince s novým jízdním řádem Českých drah ve Šluknovském výběžku, konkrétně na trase Mikulášovice dolní nádraží- Staré Křečany Rumburk přestanou jezdit ve všední dny vlaky a nahradí je autobusy, a to i přes odpor místních samospráv a samotných obyvatel.
Ústecký kraj argumentuje tím, že trať je nejen málo vytížená, ale spočítal si, že autobusová doprava bude šestkrát levnější.
„To je také možná důvod, proč německá strana koleje ještě na svém úseku neopravila. Vyčkává, jak to bude s dopravou u nás ve výběžku vůbec vypadat,„ dodal Miroslav Jemelka.
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409815/
Na ústeckém nádraží je situace nestandardní, protože hala je v provozu non-stop
S příchodem prvních mrazíků se na hlavní nádraží stahují i jeho pravidelní obyvatelé.
Lidé bez přístřeší, narkomani a gambleři. Někteří hledají jen něco k jídlu či trochu tepla, jiní přicházejí rovnou pro peníze.
Cigarety a peníze
Jedni z obyvatel hlavního nádraží jen tiše stojí a hledají, kde co upadne, jiní se nebojí si o penízerovnouříct. Své otom ví i Andrea Horáková, která vlakem pravidelně cestuje do zaměstnání.
„Během pár minut ke mně nedávno přišli hned dva bezdomovci. Jeden chtěl cigarety, druhý rovnou peníze,„ vyprávěla Horáková, která nechápe, proč je někdo z nádraží nevyhodí. „U nás v Děčíně nikoho takového na nádraží nepotkáte Nechápu, proč to tak nemůže být i tady,„ ptala se. Jenže nádraží je veřejné prostranství, ze kterého nikdo bezdomovce vyhodit nemůže. Apokudano, stejně se vrátí.
Chybí kamery
Dle Veroniky Hyšplerové, mluvčí ústecké policie, je totožnost lidí na nádraží kontrolována. Policisté z oddělení železniční policie spolupracují se zaměstnanci Českých drah, kteří je volají, pokud nádražní halu někdo znečišťuje, nebo obtěžuje cestující. „Vykázat je totiž můžeme pouze tehdy, pokud porušují zákon,„ vysvětlila Hyšplerová.
Problém je možná i v tom, že nádraží chybí jakékoli zabezpečení. Dveře se nezavírají, kamery chybí. Jak potvrdil Petr Pošta z tiskového oddělení Českých drah, nádraží se navíc vůbec nezavírá. „Na ústeckém nádraží je situace trochu nestandardní, protože nádražní hala je v provozu non - stop,„ uvedl Pošta a dodal, že problémy s bezdomovci se tam řeší ve spolupráci s Policií ČR. Uvažuje se prý i o najmutí bezpečnostní agentury, která by nádraží po dvou hodinách obcházela, či kamerovémsystému. Zatím se ale nic neděje, a tak lidé bez přístřeší okupují nádraží beztrestně dál. Většinou nemají kam jít. Někteří by se i vešli do azylového domu či do noclehárny. Dlouhodobě tam bez placení zůstat nemohou. Ti, kteří by si na nocleh vydělali, většinou zase mají problémy s drogami či alkoholem. A ty v noclehárně, dle Mariana Moštíka, ředitele oblastní charity a domu Samaritán, tolerovat nemohou. „Naše kapacita je 55 lůžek, takže alkohol u nás nemá místo,„ vysvětlil Moštík.
(Děčínský deník)
S příchodem prvních mrazíků se na hlavní nádraží stahují i jeho pravidelní obyvatelé.
Lidé bez přístřeší, narkomani a gambleři. Někteří hledají jen něco k jídlu či trochu tepla, jiní přicházejí rovnou pro peníze.
Cigarety a peníze
Jedni z obyvatel hlavního nádraží jen tiše stojí a hledají, kde co upadne, jiní se nebojí si o penízerovnouříct. Své otom ví i Andrea Horáková, která vlakem pravidelně cestuje do zaměstnání.
„Během pár minut ke mně nedávno přišli hned dva bezdomovci. Jeden chtěl cigarety, druhý rovnou peníze,„ vyprávěla Horáková, která nechápe, proč je někdo z nádraží nevyhodí. „U nás v Děčíně nikoho takového na nádraží nepotkáte Nechápu, proč to tak nemůže být i tady,„ ptala se. Jenže nádraží je veřejné prostranství, ze kterého nikdo bezdomovce vyhodit nemůže. Apokudano, stejně se vrátí.
Chybí kamery
Dle Veroniky Hyšplerové, mluvčí ústecké policie, je totožnost lidí na nádraží kontrolována. Policisté z oddělení železniční policie spolupracují se zaměstnanci Českých drah, kteří je volají, pokud nádražní halu někdo znečišťuje, nebo obtěžuje cestující. „Vykázat je totiž můžeme pouze tehdy, pokud porušují zákon,„ vysvětlila Hyšplerová.
Problém je možná i v tom, že nádraží chybí jakékoli zabezpečení. Dveře se nezavírají, kamery chybí. Jak potvrdil Petr Pošta z tiskového oddělení Českých drah, nádraží se navíc vůbec nezavírá. „Na ústeckém nádraží je situace trochu nestandardní, protože nádražní hala je v provozu non - stop,„ uvedl Pošta a dodal, že problémy s bezdomovci se tam řeší ve spolupráci s Policií ČR. Uvažuje se prý i o najmutí bezpečnostní agentury, která by nádraží po dvou hodinách obcházela, či kamerovémsystému. Zatím se ale nic neděje, a tak lidé bez přístřeší okupují nádraží beztrestně dál. Většinou nemají kam jít. Někteří by se i vešli do azylového domu či do noclehárny. Dlouhodobě tam bez placení zůstat nemohou. Ti, kteří by si na nocleh vydělali, většinou zase mají problémy s drogami či alkoholem. A ty v noclehárně, dle Mariana Moštíka, ředitele oblastní charity a domu Samaritán, tolerovat nemohou. „Naše kapacita je 55 lůžek, takže alkohol u nás nemá místo,„ vysvětlil Moštík.
(Děčínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409814/
Deset britských železničních stanic, které dopadly nejhůře ve srovnání Station Champions, projde rekonstrukcí. Závěry Station Champions podpořil také ministr dopravy Andrew Adonis, a proto se vláda se rozhodla dát na ni 50 milionů liber. Především by se měl zlepšit stav informačních zařízení, toalet a osvětlení. U nádraží by měla vzniknout také nová parkoviště pro auta a pro kola.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/72894-britska-vlada-necha-zrekonstruovat-deset-nejosklivejsich-nadrazi/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/72894-britska-vlada-necha-zrekonstruovat-deset-nejosklivejsich-nadrazi/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409560/
Budovy železničních stanic ve vesnicích zejí prázdnotou. ČD je nabízejí k pronájmu
Desítky železničních budov na Valašsku, které původně sloužily jako čekárny pro cestující, jsou uzamčené.
Správa železničních dopravních cest do nich už nadále investovat nechce a obce na jejich odkoupení nemají peníze Správa železniční dopravní cesty by se ráda tohoto majetku zbavila a pronajala jej. O nefunkční zastávky však za těchto okolností nemají obce zájem. „V současné době na to nemáme peníze. Je to škoda, zastávku máme pěknou,„ potvrdil starosta Lužné Jiří Pechál. Lidé v Lužné budou tak i nadále čekat na vlaky venku. „Problém to je hlavně pro starší lidi. V zimě by se určitě rádi ohřáli,„ konstatoval situaci například Miroslav Machek mladší z Lužné.
Nabízí se otázka, zda by nemohla Správa železničních dopravních cest tento majetek na obce převést bezplatně. „To zatím nejde. V současné době se tím zabývají příslušná ministerstva,„ uvedl tiskový mluvčí Správy železničních dopravních cest Pavel Halla.
Možnost získat zastávky zdarma by přitom mnohé obce uvítaly. „Pokud by šlo o bezplatný převod, tak bychom zastávku rádi spravovali,„ potvrdil starosta Bystřičky Zbyněk Fojtíček.
Nefunkční zastávky se kromě postupného chátrání stávají rovněž cílem vandalů. Útočníci na opuštěných budovách likvidují osvětlení, kliky, okna, odpadkové koše. Ročně tak musí Správa železniční dopravní cesty investovat do oprav a odstraňování následků stovky tisíc korun. S rozbitými okny a pomalovanými zdmi se setkali i v Zašové. Tam se rozhodli zrušit zastávku úplně. „Nejspíš se to celé zbourá a vybuduje se tam přístřešek proti dešti,„ uvedla starostka Zašové Anna Mikošková. V jiných menších obcích mají sice zastávku funkční, ale v dohledné době ji asi příliš nevyužijí. „Od prosince nám ruší vlaky, je to skutečně problém,„ posteskl si zase starosta Střelné Petr Kráčmar.
(Valašský deník)
Desítky železničních budov na Valašsku, které původně sloužily jako čekárny pro cestující, jsou uzamčené.
Správa železničních dopravních cest do nich už nadále investovat nechce a obce na jejich odkoupení nemají peníze Správa železniční dopravní cesty by se ráda tohoto majetku zbavila a pronajala jej. O nefunkční zastávky však za těchto okolností nemají obce zájem. „V současné době na to nemáme peníze. Je to škoda, zastávku máme pěknou,„ potvrdil starosta Lužné Jiří Pechál. Lidé v Lužné budou tak i nadále čekat na vlaky venku. „Problém to je hlavně pro starší lidi. V zimě by se určitě rádi ohřáli,„ konstatoval situaci například Miroslav Machek mladší z Lužné.
Nabízí se otázka, zda by nemohla Správa železničních dopravních cest tento majetek na obce převést bezplatně. „To zatím nejde. V současné době se tím zabývají příslušná ministerstva,„ uvedl tiskový mluvčí Správy železničních dopravních cest Pavel Halla.
Možnost získat zastávky zdarma by přitom mnohé obce uvítaly. „Pokud by šlo o bezplatný převod, tak bychom zastávku rádi spravovali,„ potvrdil starosta Bystřičky Zbyněk Fojtíček.
Nefunkční zastávky se kromě postupného chátrání stávají rovněž cílem vandalů. Útočníci na opuštěných budovách likvidují osvětlení, kliky, okna, odpadkové koše. Ročně tak musí Správa železniční dopravní cesty investovat do oprav a odstraňování následků stovky tisíc korun. S rozbitými okny a pomalovanými zdmi se setkali i v Zašové. Tam se rozhodli zrušit zastávku úplně. „Nejspíš se to celé zbourá a vybuduje se tam přístřešek proti dešti,„ uvedla starostka Zašové Anna Mikošková. V jiných menších obcích mají sice zastávku funkční, ale v dohledné době ji asi příliš nevyužijí. „Od prosince nám ruší vlaky, je to skutečně problém,„ posteskl si zase starosta Střelné Petr Kráčmar.
(Valašský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409559/
Po roce petičního boje za zachování budovy nádraží v Ústí nad Orlicí mluví dráhy opět o demolici
Zatímco ministerstvo kultury si dává načas s rozhodnutím, zda stará výpravní budova na nádraží v Ústí nad Orlicí bude či nebude kulturní památkou, kolem nádraží vzrůstá napětí a nervozita.
Drážní instituce i dnes, po více než roce zápasu o zachování výpravní budovy z roku 1874, znovu říkají, že by budovu daly nejraději zbořit. „Pro budovu po rekonstrukci tratě není využití, nejefektivnější by tedy bylo budovu skutečně odstranit.
Ani prohlášení objektu za památku nenajde nové využití, naopak odradí případné zájemce o objekt,„ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Pro členy sdružení Nádraží nedáme!, kteří se snaží budovu zachránit, je to šok.
„Úvahy o tom, zda budovu nezdemolovat jsou pro naše sdružení nepřípustné. A stejně tak nepřípustné jsou pro šestnáct a půl tisíce lidí, kteří podepsali petici za zachování budovy. Je to vracení se v debatách o rok zpět. A celá práce naše, ale i práce institucí, které se na záchraně budovy podílely, by přišla vniveč,„ řekl předseda sdružení Martin Kadrman. Přes všechny přísliby o zachování budovy je možné, že České dráhy a Správa železniční dopravní cesty čekají jen na vhodnou příležitost, kdy budovu strhnout. Taková chvíle může nastat, pokud komise ministerstva kultury, která věc řeší, vyhoví odvolání Českých drah a prohlásí, že nádražní budova kulturní památkou nebude.
Demolici nádražní budovy zastavilo počátkem roku prohlášení bývalého ministra dopravy Petra Bendla, že se budova bourat nemusí. Správa železniční dopravní cesty, která se chystá přestavovat celou železniční stanici v Ústí kvůli modernizaci železničního koridoru, měla budovu od Českých drah koupit a pak strhnout. S demolicí stále počítá platné územní rozhodnutí. Správci železnic říkají, že pokud budova bude památkou, dají od ní ruce pryč, povedou koleje vedle, ale rozhodně ji nechtějí kupovat a opravovat.
„Měli jsme budovu vykoupit pouze v případě demolice. Ne proto, abychom zavázali stát, aby investoval do rekonstrukce budovy padesát milionů korun z peněz daňových poplatníků,„ říká náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty Pavel Mathé.
Kadrman namítá, že stát by se postarat o historickou budovu měl. „Není snad v zájmu státu udržovat kulturní dědictví? Před rokem se říkalo, že není možné budovu zachovat, a nebyla to pravda. Teď se stejně tak říká, že není možné ji opravit,„ říká Kadrman.
Zdůrazňuje, že sdružení předkládá nápady, jak budovu zachovat, ale je v tom osamocené. Jeho návrhy, aby v budově bylo třeba infocentrum, půjčovna kol pro blízké cyklostezky, restaurace nebo hostel, by totiž muselo podporovat také město, kraj nebo České dráhy. Tak se ale neděje. „Informační centrum máme na náměstí, nevím, proč by mělo být na okraji města,„ řekl například starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek. „Můžeme přicházet s návrhy, ale pokud nebude o jejich realizaci celospolečenský zájem, bude budoucnost budovy problematická,„ říká Kadrman.
Petici za zachování budovy dodnes podepsalo šestnáct a půl tisíce lidí z celé republiky. Přímo v Ústí nad Orlicí jsou ale také lidé, kteří budově takto nefandí. Obyvatelé místní části Kerhartice, které od města odděluje právě kolejiště v oblasti nádraží, volají po rychlé rekonstrukci.
„Nostalgii k budově nesdílíme. Projekt přestavby nádraží, který byl původně schválený, nám velmi vyhovoval z hlediska bezpečnosti, dostupnosti města,„ říká Vladimír Král, zástupce osadního výboru Kerhartic. Rekonstrukce nádraží měla začít letos na podzim, ale podle Správy železniční dopravní cesty se zdrží nejméně o rok. Sousední stavbu na koridoru, přeložení trati v oblasti Brandýsa nad Orlicí, by zdržení nemělo ovlivnit. „Jsou to dvě samostatné a na sobě nezávislé stavby,„ řekl Mathé.
(Mladá fronta DNES)
Zatímco ministerstvo kultury si dává načas s rozhodnutím, zda stará výpravní budova na nádraží v Ústí nad Orlicí bude či nebude kulturní památkou, kolem nádraží vzrůstá napětí a nervozita.
Drážní instituce i dnes, po více než roce zápasu o zachování výpravní budovy z roku 1874, znovu říkají, že by budovu daly nejraději zbořit. „Pro budovu po rekonstrukci tratě není využití, nejefektivnější by tedy bylo budovu skutečně odstranit.
Ani prohlášení objektu za památku nenajde nové využití, naopak odradí případné zájemce o objekt,„ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Pro členy sdružení Nádraží nedáme!, kteří se snaží budovu zachránit, je to šok.
„Úvahy o tom, zda budovu nezdemolovat jsou pro naše sdružení nepřípustné. A stejně tak nepřípustné jsou pro šestnáct a půl tisíce lidí, kteří podepsali petici za zachování budovy. Je to vracení se v debatách o rok zpět. A celá práce naše, ale i práce institucí, které se na záchraně budovy podílely, by přišla vniveč,„ řekl předseda sdružení Martin Kadrman. Přes všechny přísliby o zachování budovy je možné, že České dráhy a Správa železniční dopravní cesty čekají jen na vhodnou příležitost, kdy budovu strhnout. Taková chvíle může nastat, pokud komise ministerstva kultury, která věc řeší, vyhoví odvolání Českých drah a prohlásí, že nádražní budova kulturní památkou nebude.
Demolici nádražní budovy zastavilo počátkem roku prohlášení bývalého ministra dopravy Petra Bendla, že se budova bourat nemusí. Správa železniční dopravní cesty, která se chystá přestavovat celou železniční stanici v Ústí kvůli modernizaci železničního koridoru, měla budovu od Českých drah koupit a pak strhnout. S demolicí stále počítá platné územní rozhodnutí. Správci železnic říkají, že pokud budova bude památkou, dají od ní ruce pryč, povedou koleje vedle, ale rozhodně ji nechtějí kupovat a opravovat.
„Měli jsme budovu vykoupit pouze v případě demolice. Ne proto, abychom zavázali stát, aby investoval do rekonstrukce budovy padesát milionů korun z peněz daňových poplatníků,„ říká náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty Pavel Mathé.
Kadrman namítá, že stát by se postarat o historickou budovu měl. „Není snad v zájmu státu udržovat kulturní dědictví? Před rokem se říkalo, že není možné budovu zachovat, a nebyla to pravda. Teď se stejně tak říká, že není možné ji opravit,„ říká Kadrman.
Zdůrazňuje, že sdružení předkládá nápady, jak budovu zachovat, ale je v tom osamocené. Jeho návrhy, aby v budově bylo třeba infocentrum, půjčovna kol pro blízké cyklostezky, restaurace nebo hostel, by totiž muselo podporovat také město, kraj nebo České dráhy. Tak se ale neděje. „Informační centrum máme na náměstí, nevím, proč by mělo být na okraji města,„ řekl například starosta Ústí nad Orlicí Richard Pešek. „Můžeme přicházet s návrhy, ale pokud nebude o jejich realizaci celospolečenský zájem, bude budoucnost budovy problematická,„ říká Kadrman.
Petici za zachování budovy dodnes podepsalo šestnáct a půl tisíce lidí z celé republiky. Přímo v Ústí nad Orlicí jsou ale také lidé, kteří budově takto nefandí. Obyvatelé místní části Kerhartice, které od města odděluje právě kolejiště v oblasti nádraží, volají po rychlé rekonstrukci.
„Nostalgii k budově nesdílíme. Projekt přestavby nádraží, který byl původně schválený, nám velmi vyhovoval z hlediska bezpečnosti, dostupnosti města,„ říká Vladimír Král, zástupce osadního výboru Kerhartic. Rekonstrukce nádraží měla začít letos na podzim, ale podle Správy železniční dopravní cesty se zdrží nejméně o rok. Sousední stavbu na koridoru, přeložení trati v oblasti Brandýsa nad Orlicí, by zdržení nemělo ovlivnit. „Jsou to dvě samostatné a na sobě nezávislé stavby,„ řekl Mathé.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409558/
Kompletní rekonstrukce železniční budovy v centru města má být hotova už do května
Zcela zásadně se během následujících měsíců změní budova vlakového nádraží v Holešově. Vzhledem k tomu, jak na tom byla celou řadu let, je změna k lepšímu viditelná už od okamžiku, kdy ji zakrylo lešení.
„Vlakové nádraží bylo skutečně dlouhou dobu ostudou města, jeho rekonstrukci tedy velmi vítáme,„ poznamenal místostarosta Holešova Rudolf Seifert.
Obě tamní nádraží, tedy vlakové i autobusové, jsou hned vedle sebe a podle původních plánů měly i jejich opravy navazovat. „To se však nepodaří. Investice do autobusového nádraží jsou nyní odsunuty,„ povzdechl si Seifert.
Budova vlakového nádraží prý ale bude po dokončení prací k nepoznání. „Ta změna bude veliká, v projektu rozhodně nejde jen o nový nátěr,„ ujistil Leoš Ptáček, majitel stavební firmy z Kojetína, která rekonstrukci provádí.
Pracovníci mají nyní několik měsíců na to, aby vyměnili veškeré rozvody, opravili interiér restaurace, sociální zařízení a částečně i dva byty, které v budově jsou. „Zvenku to bude samozřejmě rozsáhlá oprava střechy, nová okna a také fasáda,„ prozradil Ptáček. Místo nedaleko centra Holešova je velmi frekventované, denně jím prochází řada lidí na cestě do práce či za vzděláním. „Jezdím z Holešova vlakem i autobusem do Kroměříže a myslím, že kultura cestování je fakt mizerná. Nádraží potřebovalo opravu samozřejmě už dávno, takže je dobře, že se začalo,„ myslí si studentka Lenka Vybralová.
Veškeré náklady na rekonstrukci ponesou České dráhy, které do nádražní budovy v Holešově investují zhruba dvacet milionů korun.
„V rámci oprav dojde také ke zvětšení vestibulu. V něm vznikne mimo jiné i jeden komerční prostor,„ doplnila regionální tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. Zároveň potvrdila i termín dokončení. „Hotovo má být koncem května roku 2010, což považujeme za reálné,„ ujistila mluvčí.
(Kroměřížský deník)
Zcela zásadně se během následujících měsíců změní budova vlakového nádraží v Holešově. Vzhledem k tomu, jak na tom byla celou řadu let, je změna k lepšímu viditelná už od okamžiku, kdy ji zakrylo lešení.
„Vlakové nádraží bylo skutečně dlouhou dobu ostudou města, jeho rekonstrukci tedy velmi vítáme,„ poznamenal místostarosta Holešova Rudolf Seifert.
Obě tamní nádraží, tedy vlakové i autobusové, jsou hned vedle sebe a podle původních plánů měly i jejich opravy navazovat. „To se však nepodaří. Investice do autobusového nádraží jsou nyní odsunuty,„ povzdechl si Seifert.
Budova vlakového nádraží prý ale bude po dokončení prací k nepoznání. „Ta změna bude veliká, v projektu rozhodně nejde jen o nový nátěr,„ ujistil Leoš Ptáček, majitel stavební firmy z Kojetína, která rekonstrukci provádí.
Pracovníci mají nyní několik měsíců na to, aby vyměnili veškeré rozvody, opravili interiér restaurace, sociální zařízení a částečně i dva byty, které v budově jsou. „Zvenku to bude samozřejmě rozsáhlá oprava střechy, nová okna a také fasáda,„ prozradil Ptáček. Místo nedaleko centra Holešova je velmi frekventované, denně jím prochází řada lidí na cestě do práce či za vzděláním. „Jezdím z Holešova vlakem i autobusem do Kroměříže a myslím, že kultura cestování je fakt mizerná. Nádraží potřebovalo opravu samozřejmě už dávno, takže je dobře, že se začalo,„ myslí si studentka Lenka Vybralová.
Veškeré náklady na rekonstrukci ponesou České dráhy, které do nádražní budovy v Holešově investují zhruba dvacet milionů korun.
„V rámci oprav dojde také ke zvětšení vestibulu. V něm vznikne mimo jiné i jeden komerční prostor,„ doplnila regionální tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. Zároveň potvrdila i termín dokončení. „Hotovo má být koncem května roku 2010, což považujeme za reálné,„ ujistila mluvčí.
(Kroměřížský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409557/
Na nástupišti vlakového nádraží ve Zbečně si v podvečer ustlal silně podnapilý dvaadvacetiletý mladík z Plzeňska. Mluvčí rakovnické policie René Černý popsal: „ Svým chováním dotyčný ohrožoval sebe i své okolí. Na místo tedy byla přivolána hlídka policistů z obvodního oddělení v Roztokách.„ jelikož s opilcem nebyla žádná domluva byl nejprve dopraven do rakovnické nemocnice. Odsud pak putoval služebním vozem policie na záchytku v Příbrami.
(Rakovnický deník)
Jistě nebyl ani první ani poslední...
(Rakovnický deník)
Jistě nebyl ani první ani poslední...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409311/
Ani po více než dvou týdnech není z mladoboleslavského hlavního nádraží odstraněna všechna naftou nasáklá zemina. Do země jí unikly 1. listopadu zhruba tři tisíce litrů po srážce lokomotivy se stojícím vlakem.
Do Jizery se nafta nedostala.
„Ještě je zapotřebí odtěžit přibližně 30 kubických metrů zeminy z jedné strany vyhloubené jámy, která je stále kontaminovaná,„ uvedl vedoucí odboru životního prostředí mladoboleslavského magistrátu Jan Jihlavec. Nejdříve se ale musí demontovat část kolejí. Povodí Labe bude kontrolovat řeku Jizeru až do začátku prosince, a to v části od Mladé Boleslavi do Dražic nad Jizerou.
Nákladní vozy odvezly z mladoboleslavského nádraží už desítky tun zeminy.
„Je kvůli svému složení značně propustná, proto je zapotřebí odtěžit takové množství,„ vysvětlil Jihlavec. Kvalita povrchových a podzemních vod podle něj zatím ohrožena není.
(Mladá fronta DNES)
Do Jizery se nafta nedostala.
„Ještě je zapotřebí odtěžit přibližně 30 kubických metrů zeminy z jedné strany vyhloubené jámy, která je stále kontaminovaná,„ uvedl vedoucí odboru životního prostředí mladoboleslavského magistrátu Jan Jihlavec. Nejdříve se ale musí demontovat část kolejí. Povodí Labe bude kontrolovat řeku Jizeru až do začátku prosince, a to v části od Mladé Boleslavi do Dražic nad Jizerou.
Nákladní vozy odvezly z mladoboleslavského nádraží už desítky tun zeminy.
„Je kvůli svému složení značně propustná, proto je zapotřebí odtěžit takové množství,„ vysvětlil Jihlavec. Kvalita povrchových a podzemních vod podle něj zatím ohrožena není.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409310/
Necelý rok trvající rekonstrukce výpravní budovy železniční stanice Bílovec se chýlí ke svému konci. (...)
Výpravní budova bílovecké železniční stanice čekala na svou rekonstrukci dlouhých padesát let. Z šedé, staticky narušené, oprýskané budovy je nyní moderní stavba se všemi vymoženostmi, které může současný cestující potřebovat a využívat při své přepravě.
Práce na stavbě byly zahájeny v listopadu 2008. „Díky tomu, že je budova bez nějaké kulturní či památkové hodnoty, měli jsme takřka volnou ruku, samozřejmě, s přihlédnutím k finančním prostředkům, jež jsme měli k dispozici,„ sdělil Jaroslav Adamec, ředitel Správy dopravní cesty Ostrava. Státní organizací, pod kterou ostravská správa spadá, je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Právě ta do projektu investovala tolik potřebné peníze.
„Od samého počátku jsme spolupracovali s paní starostkou, kterou trápilo to, že se budova uzavírá v odpoledních hodinách, a lidé se pak v ní nemohou skrýt před nepohodou,„ dodal Adamec. S omezováním provozní doby prodeje jízdenek byl totiž uzavírán i vestibul, potažmo čekárna, kde mohli cestující čekat na svůj spoj. Cílem nového architektonického řešení bylo objekt modernizovat a lépe využít. Budova bude sloužit nejen železniční dopravě, ale také jako bytové jednotky a prostor pro podnikatele. Cestující se dočkají zcela nové čekárny s pokladnou, bufetu, včetně záchodků pro veřejnost, a trafiky.
Výraznou změnou je pak zrušení průchodu na kryté nástupiště a vytvoření nového průchodu v místě stávajícího hlavního vstupu. „Možná by to někdo považoval za malou bezvýznamnou stavbu. Dívám se na to ale jako na celek. Myslím si, že kromě velkých koridorových staveb je třeba dělat i stavby na regionálních drahách, hlavně stavby, které slouží cestujícím,„ přiblížil důvody financování projektu Bohuslav Navrátil, náměstek pro strategii SŽDC. „Bohužel, na jiných tratích jsme svědky opačného postupu, kdy dochází k zavírání dopravních budov, čekáren a sociálních zařízení a ukončování služeb. Bezesporu je to špatný trend. Věřím tomu, že bude tato budova sloužit cestujícím dobře,„ uzavřel. „Je pravda, že moje úsilí o to, aby bylo město co nejpěknější, je obrovské, a je také pravda, že ne vždy se setkávám s takovým porozuměním, jako to bylo na ředitelství železničních dopravních cest. Je pozoruhodné, že se podařilo v tak krátkém čase dát tu věc do pořádku,„ mínila starostka Bílovce Sylva Kováčiková, která zároveň projevila přání, aby všichni obyvatelé, kteří zde budou cestovat, byli spokojeni a bylo jich co nejvíce. Smluvní cena opravných prací se pohybovala okolo pěti milionů korun, cena rekonstrukčních prací okolo devatenáctimilionů korun.
(Novojičínský deník)
Výpravní budova bílovecké železniční stanice čekala na svou rekonstrukci dlouhých padesát let. Z šedé, staticky narušené, oprýskané budovy je nyní moderní stavba se všemi vymoženostmi, které může současný cestující potřebovat a využívat při své přepravě.
Práce na stavbě byly zahájeny v listopadu 2008. „Díky tomu, že je budova bez nějaké kulturní či památkové hodnoty, měli jsme takřka volnou ruku, samozřejmě, s přihlédnutím k finančním prostředkům, jež jsme měli k dispozici,„ sdělil Jaroslav Adamec, ředitel Správy dopravní cesty Ostrava. Státní organizací, pod kterou ostravská správa spadá, je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Právě ta do projektu investovala tolik potřebné peníze.
„Od samého počátku jsme spolupracovali s paní starostkou, kterou trápilo to, že se budova uzavírá v odpoledních hodinách, a lidé se pak v ní nemohou skrýt před nepohodou,„ dodal Adamec. S omezováním provozní doby prodeje jízdenek byl totiž uzavírán i vestibul, potažmo čekárna, kde mohli cestující čekat na svůj spoj. Cílem nového architektonického řešení bylo objekt modernizovat a lépe využít. Budova bude sloužit nejen železniční dopravě, ale také jako bytové jednotky a prostor pro podnikatele. Cestující se dočkají zcela nové čekárny s pokladnou, bufetu, včetně záchodků pro veřejnost, a trafiky.
Výraznou změnou je pak zrušení průchodu na kryté nástupiště a vytvoření nového průchodu v místě stávajícího hlavního vstupu. „Možná by to někdo považoval za malou bezvýznamnou stavbu. Dívám se na to ale jako na celek. Myslím si, že kromě velkých koridorových staveb je třeba dělat i stavby na regionálních drahách, hlavně stavby, které slouží cestujícím,„ přiblížil důvody financování projektu Bohuslav Navrátil, náměstek pro strategii SŽDC. „Bohužel, na jiných tratích jsme svědky opačného postupu, kdy dochází k zavírání dopravních budov, čekáren a sociálních zařízení a ukončování služeb. Bezesporu je to špatný trend. Věřím tomu, že bude tato budova sloužit cestujícím dobře,„ uzavřel. „Je pravda, že moje úsilí o to, aby bylo město co nejpěknější, je obrovské, a je také pravda, že ne vždy se setkávám s takovým porozuměním, jako to bylo na ředitelství železničních dopravních cest. Je pozoruhodné, že se podařilo v tak krátkém čase dát tu věc do pořádku,„ mínila starostka Bílovce Sylva Kováčiková, která zároveň projevila přání, aby všichni obyvatelé, kteří zde budou cestovat, byli spokojeni a bylo jich co nejvíce. Smluvní cena opravných prací se pohybovala okolo pěti milionů korun, cena rekonstrukčních prací okolo devatenáctimilionů korun.
(Novojičínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/408652/
Ota NEHASIL, moderátor
--------------------
Ve Svobodě nad Úpou propojí konečnou železniční stanici pod Krkonošemi s navazující autobusovou dopravou nový terminál. Po závěrečné kontrolní pochůzce byla stavba dnes dopoledne předána.
redaktorka
--------------------
Investorem je město Svoboda na Úpou, získalo 32 milionů z regionálního operačního programu Severovýchod, což téměř pokrylo náklady, jak potvrdila Ivona Balcarová z městského úřadu.
Ivona BALCAROVÁ, Městský úřad Svoboda nad Úpou
--------------------
Výdaje projektu činí bezmála 35 milionů, město do toho vstouilo dva a půlmilionovou spoluúčastí, zbytek jde z těch evropských fondů.
redaktorka
--------------------
Nový terminál bude slavnostně otevřen ve čtvrtek 19. listopadu. Ode dneška je ale v běžném provozu. Jedná se o stavbu svým způsobem výjimečnou.
Ivona BALCAROVÁ, Městský úřad Svoboda nad Úpou
--------------------
Moderní dopravní terminál je jedním z mála v rámci České republiky, který umožní propojení vlakový a autobusový dopravy. Peron slouží jako nástupiště pro autobus z druhé strany. To znamená, že vy ujdete řádově deset, dvacet kroků a můžete nastoupit do autobusu. Je to úžasný.
(ČRo Hradec Králové)
--------------------
Ve Svobodě nad Úpou propojí konečnou železniční stanici pod Krkonošemi s navazující autobusovou dopravou nový terminál. Po závěrečné kontrolní pochůzce byla stavba dnes dopoledne předána.
redaktorka
--------------------
Investorem je město Svoboda na Úpou, získalo 32 milionů z regionálního operačního programu Severovýchod, což téměř pokrylo náklady, jak potvrdila Ivona Balcarová z městského úřadu.
Ivona BALCAROVÁ, Městský úřad Svoboda nad Úpou
--------------------
Výdaje projektu činí bezmála 35 milionů, město do toho vstouilo dva a půlmilionovou spoluúčastí, zbytek jde z těch evropských fondů.
redaktorka
--------------------
Nový terminál bude slavnostně otevřen ve čtvrtek 19. listopadu. Ode dneška je ale v běžném provozu. Jedná se o stavbu svým způsobem výjimečnou.
Ivona BALCAROVÁ, Městský úřad Svoboda nad Úpou
--------------------
Moderní dopravní terminál je jedním z mála v rámci České republiky, který umožní propojení vlakový a autobusový dopravy. Peron slouží jako nástupiště pro autobus z druhé strany. To znamená, že vy ujdete řádově deset, dvacet kroků a můžete nastoupit do autobusu. Je to úžasný.
(ČRo Hradec Králové)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/408651/
Město Rumburk se dočkalo železničního spojení v roce 1869.
Vzhled pomalu chátrajícího nádraží se výrazně změnilo po nedávné opravě.
Historie samotného města Rumburk sahá až do roku 1298. Toto nejvýznamnější město Šluknovského výběžku se dočkalo důstojného napojení na železniční síť již v roce 1869, kdy byla dokončena výstavba výpravní budovy železniční stanice. V roce 2000 se navíc výpravní budova stala železniční vstupem do nově vyhlášeného Národního parku České Švýcarsko.
Samotná železniční stanice je důležitým přestupním uzlem, ze kterého ČD zajišťují železniční propojení celého regionu. Vzhled postupně stárnoucího nádraží se zásadně změnil v roce 2006, kdy byla provedena rekonstrukce střechy, fasády a peronního přístřešku, včetně zpevněných ploch I. nástupiště i části přednádražního prostoru.
K zásadní změně kultury cestování došlo v letos po rekonstrukce vnitřních prostor. Cestující nyní přivítá bezbariérová odbavovací hala s modrošedým keramickým obkladem a dlažbou, nové veřejné WC, včetně bezbariérové kabiny zřízené podle systému euroklíč.
Mysleli také na služby
Mimo odbavení u nových pokladen mohou cestující využít i doplňkových služeb v nově zřízených prodejnách. Součástí akce byly také z pohledu cestujícího neviditelné úpravy interiéru a sociálního zázemí.
Provedená rekonstrukce vede k celkovému zkvalitnění poskytovaných služeb cestující veřejnosti nejen při cestách do škol a zaměstnání, ale i při volnočasových aktivitách, které tento region nabízí. Rádi v prostorách rekonstruované výpravní budovy přivítáme každého, kdo se o tom bude chtít osobně přesvědčit.
(Železničář)
Vzhled pomalu chátrajícího nádraží se výrazně změnilo po nedávné opravě.
Historie samotného města Rumburk sahá až do roku 1298. Toto nejvýznamnější město Šluknovského výběžku se dočkalo důstojného napojení na železniční síť již v roce 1869, kdy byla dokončena výstavba výpravní budovy železniční stanice. V roce 2000 se navíc výpravní budova stala železniční vstupem do nově vyhlášeného Národního parku České Švýcarsko.
Samotná železniční stanice je důležitým přestupním uzlem, ze kterého ČD zajišťují železniční propojení celého regionu. Vzhled postupně stárnoucího nádraží se zásadně změnil v roce 2006, kdy byla provedena rekonstrukce střechy, fasády a peronního přístřešku, včetně zpevněných ploch I. nástupiště i části přednádražního prostoru.
K zásadní změně kultury cestování došlo v letos po rekonstrukce vnitřních prostor. Cestující nyní přivítá bezbariérová odbavovací hala s modrošedým keramickým obkladem a dlažbou, nové veřejné WC, včetně bezbariérové kabiny zřízené podle systému euroklíč.
Mysleli také na služby
Mimo odbavení u nových pokladen mohou cestující využít i doplňkových služeb v nově zřízených prodejnách. Součástí akce byly také z pohledu cestujícího neviditelné úpravy interiéru a sociálního zázemí.
Provedená rekonstrukce vede k celkovému zkvalitnění poskytovaných služeb cestující veřejnosti nejen při cestách do škol a zaměstnání, ale i při volnočasových aktivitách, které tento region nabízí. Rádi v prostorách rekonstruované výpravní budovy přivítáme každého, kdo se o tom bude chtít osobně přesvědčit.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/408063/
ČD chystají rekonstrukce nádražních budov na střední a severní Moravě za téměř 140 milionů korun. Největší opravy se chystají na nádražích v Holešově, Bojkovicích, Olomouci, Jeseníku nebo Frýdlantu nad Ostravicí. Vedle celkových rekonstrukcí budou rovněž probíhat úpravy menšího rozsahu.
Zpevňovat plochy se budou u opravených objektů v Ostravě-Kunčicích nebo v Suchdolu nad Odrou. V rámci elektrifikace tratě ze Zábřehu do Šumperka bude dokončena přestavba přístřešku u šumperské výpravní budovy. Na akce menšího rozsahu je plánováno asi 8,5 milionu korun.
(Železničář)
Zpevňovat plochy se budou u opravených objektů v Ostravě-Kunčicích nebo v Suchdolu nad Odrou. V rámci elektrifikace tratě ze Zábřehu do Šumperka bude dokončena přestavba přístřešku u šumperské výpravní budovy. Na akce menšího rozsahu je plánováno asi 8,5 milionu korun.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/408062/
Polehávají, popíjejí, pokřikují. Občas se i pobijí či pozvracejí sebe, nebo své okolí.
Takto se chovají bezdomovci na mnoha vlakových nádražích. Cestující jsou znechuceni a vedení stanic se snaží najít vyřešení tohoto vleklého problému, který se s ubývající teplotou a zimním počasím vždy stupňuje.
Celá zpráva: http://www.denik.cz/regiony/problemy-s-bezdomovci-se-stupnuji-20091111.html
Takto se chovají bezdomovci na mnoha vlakových nádražích. Cestující jsou znechuceni a vedení stanic se snaží najít vyřešení tohoto vleklého problému, který se s ubývající teplotou a zimním počasím vždy stupňuje.
Celá zpráva: http://www.denik.cz/regiony/problemy-s-bezdomovci-se-stupnuji-20091111.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407431/
Hořovické vlakové nádraží by mělo být do dvou let modernější. Projekt však nepočítá s prostorem pro auta
Vlakové nádraží v Hořovicích se do dvou let změní. Jeho úprava je totiž součástí rozsáhlého projektu Optimalizace trati Beroun – Zbiroh. Lidé očekávají, že cesta vlakem bude pohodlnější, a to i pro hendikepované spoluobčany. „Zatím vlakem nejezdím. I kdybych se dostal na peron, je tak nízký, že nastoupit do vlaku je obtížné i pro zdravé lidi,„ upozornil Miloš Franc, který je odkázán na chůzi s francouzskými holemi. Přípravám na úpravu stanice musely již nyní ustoupit veřejné záchodky. Cestující mají k dispozici mobilní toalety. Toto omezení, ale i mnoho dalších zásahů do pohodlí budou muset lidé snášet až do roku 2011, kdy má být optimalizace na Hořovicku dokončená.
Nad renovací hořovického nádraží však visí několik otazníků. Lidé se ptají, jestli zde bude dostatek parkovacích míst a zda se do vlaků dostanou i tělesně postižení. „Bezbariérový přístup k vlakům zajistí podchod. Na jeho začátku bude umístěná i pokladna. K vlakům se cestující dostanou buď po schodišti, nebo výtahem,„ vysvětlil za Správu železniční dopravní cesty tiskový mluvčí Pavel Halla. Jak dále uvedl, perony budou o několik desítek centimetrů vyšší, což zjednoduší nastupování do vlaku všem.
Oříškem však zůstává výstavba parkoviště u hořovického nádraží, které do projektu optimalizace trati nebylo zařazené. Zástupci správy železniční dopravní cesty tvrdí, že parkovací místa musí zajistit město, které se navíc k projektu mohlo včas vyjádřit, nebo na úpravy kolem nádražní budovy navázat.
Hořovická radnice se ale brání.„Nesouhlasíme s ím,že by se chyby dopustila minulá rada, která projekt posuzovala. Řešíme především malér projektantů. Rada města jistě posuzovala projekt v dobré víře, že projektant odvedl bezchybnou práci. Navíc pozemky kolem nádraží nejsou majetkem města,„ konstatoval starosta Hořovic Luboš Čížek s tím, že problém s chybějícím parkovištěm v současných dnech projednává se zástupci železnice a že město Hořovice je ochotno přistoupit i na společné řešení.
(Berounský deník)
Vlakové nádraží v Hořovicích se do dvou let změní. Jeho úprava je totiž součástí rozsáhlého projektu Optimalizace trati Beroun – Zbiroh. Lidé očekávají, že cesta vlakem bude pohodlnější, a to i pro hendikepované spoluobčany. „Zatím vlakem nejezdím. I kdybych se dostal na peron, je tak nízký, že nastoupit do vlaku je obtížné i pro zdravé lidi,„ upozornil Miloš Franc, který je odkázán na chůzi s francouzskými holemi. Přípravám na úpravu stanice musely již nyní ustoupit veřejné záchodky. Cestující mají k dispozici mobilní toalety. Toto omezení, ale i mnoho dalších zásahů do pohodlí budou muset lidé snášet až do roku 2011, kdy má být optimalizace na Hořovicku dokončená.
Nad renovací hořovického nádraží však visí několik otazníků. Lidé se ptají, jestli zde bude dostatek parkovacích míst a zda se do vlaků dostanou i tělesně postižení. „Bezbariérový přístup k vlakům zajistí podchod. Na jeho začátku bude umístěná i pokladna. K vlakům se cestující dostanou buď po schodišti, nebo výtahem,„ vysvětlil za Správu železniční dopravní cesty tiskový mluvčí Pavel Halla. Jak dále uvedl, perony budou o několik desítek centimetrů vyšší, což zjednoduší nastupování do vlaku všem.
Oříškem však zůstává výstavba parkoviště u hořovického nádraží, které do projektu optimalizace trati nebylo zařazené. Zástupci správy železniční dopravní cesty tvrdí, že parkovací místa musí zajistit město, které se navíc k projektu mohlo včas vyjádřit, nebo na úpravy kolem nádražní budovy navázat.
Hořovická radnice se ale brání.„Nesouhlasíme s ím,že by se chyby dopustila minulá rada, která projekt posuzovala. Řešíme především malér projektantů. Rada města jistě posuzovala projekt v dobré víře, že projektant odvedl bezchybnou práci. Navíc pozemky kolem nádraží nejsou majetkem města,„ konstatoval starosta Hořovic Luboš Čížek s tím, že problém s chybějícím parkovištěm v současných dnech projednává se zástupci železnice a že město Hořovice je ochotno přistoupit i na společné řešení.
(Berounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407430/
Nádraží v Ústí nad Orlicí používám k přestupování prakticky celý život. A je mi 68 let. Vím, že vzniklo při výstavbě dráhy, má svou historickou architektonickou paměť a možná by se dalo jako typická drážní budova zrekonstruovat. Souhlasil bych, kdyby budova byla situována mimo kolejiště a nevadila bezpečnějšímu a kvalitnějšímu provozu trati.
Jenže režisérka Olga Sommerová použila ve svém dopise, kde se staví na stranu zastánců zachování nádraží, velmi osobní výpady proti starostovi Ústí nad Orlicí Richardu Peškovi. Nezbývá mi než uvést svůj pocit, že sbírá materiál pro svůj další film. Přitom podotýkám, že nejsem z Ústí a pana starostu neznám. Její věta: „Jsem štástná, že pan Richard Pešek není starostou mého rodného města Prahy„, dává do očí mlčící většiny občanů ústeckého regionu jiný úhel pohledu.
Ona nikdy ráno nemusí řešit kam zaparkovat auto a jak nastoupit včas do vlaku. Nemusí ji zajímat, jak se bude „zachráněná budova„ udržovat a provozovat, kdo to zaplatí.
Poukazování na „seriózní rozpočet„ na celou Kaplického knihovnu, který čítá dvě miliardy, se může konfrontovat s původním rozpočtem pražské O2 Arény ve výši 2,5 miliardy korun a konečnou cenou 7 miliard. Věřím, že kdyby byla paní Sommerová starostkou své rodné Prahy v době výstavby Národního divadla, nestálo by. I tam se musely určitě „srovnat se zemí„ objekty, které měly historickou hodnotu, paměť a někomu přirostly k srdci.
A nesouhlasím s jejím expresívním tvrzením, že „jediná veřejně akceptovatelná varianta modernizace je zachování současné budovy„. Znám účastníka petice Nádraží nedáme!, který se podepsal zcela emotivně a po kratší diskusi přijal opačný názor. Škoda, že se mlčící většina nechce také zviditelnit založit a občanské sdružení „Nádraží je anachronismus, raději ho zbouráme„.
O autorovi| JOSEF NOVOTNÝ, Jablonné nad Orlicí
(Mladá fronta DNES)
Jenže režisérka Olga Sommerová použila ve svém dopise, kde se staví na stranu zastánců zachování nádraží, velmi osobní výpady proti starostovi Ústí nad Orlicí Richardu Peškovi. Nezbývá mi než uvést svůj pocit, že sbírá materiál pro svůj další film. Přitom podotýkám, že nejsem z Ústí a pana starostu neznám. Její věta: „Jsem štástná, že pan Richard Pešek není starostou mého rodného města Prahy„, dává do očí mlčící většiny občanů ústeckého regionu jiný úhel pohledu.
Ona nikdy ráno nemusí řešit kam zaparkovat auto a jak nastoupit včas do vlaku. Nemusí ji zajímat, jak se bude „zachráněná budova„ udržovat a provozovat, kdo to zaplatí.
Poukazování na „seriózní rozpočet„ na celou Kaplického knihovnu, který čítá dvě miliardy, se může konfrontovat s původním rozpočtem pražské O2 Arény ve výši 2,5 miliardy korun a konečnou cenou 7 miliard. Věřím, že kdyby byla paní Sommerová starostkou své rodné Prahy v době výstavby Národního divadla, nestálo by. I tam se musely určitě „srovnat se zemí„ objekty, které měly historickou hodnotu, paměť a někomu přirostly k srdci.
A nesouhlasím s jejím expresívním tvrzením, že „jediná veřejně akceptovatelná varianta modernizace je zachování současné budovy„. Znám účastníka petice Nádraží nedáme!, který se podepsal zcela emotivně a po kratší diskusi přijal opačný názor. Škoda, že se mlčící většina nechce také zviditelnit založit a občanské sdružení „Nádraží je anachronismus, raději ho zbouráme„.
O autorovi| JOSEF NOVOTNÝ, Jablonné nad Orlicí
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407429/
To, co vypadá hezky na pohled, nemusí být ideální z hlediska provozu a efektivity.
V Pilníkově si přijdou na své milovníci starých časů, ale jiní by zde uvítali investice do techniky.
Malebnou stanici na Trutnovsku si před časem vybrali k fotografování západoevropští přátelé lokomotiv. Zachovalé kompletní mechanické staniční zabezpečovací zařízení, včetně čtveřice vjezdových mechanických návěstidel a obou vjezdových „mechanik“, působí navenek atraktivně. Dokonce je i z funkčního hlediska poměrně spolehlivé. Jenže potřebám současného provozu už příliš nevyhovuje.
Možnosti modernizace
„Existují dvě varianty modernizace,“ vysvětluje přednosta PO Trutnov Milan Ondráško. „Jednak projekt na náhradu všech dosud mechanických závor mezi stanicemi Pilníkov a Hostinné, jehož součástí je náhrada všech závor obsluhovaných ze stanoviště Chotěvice, které by tím pádem mohlo být zrušeno.“
A pak je tu druhá varianta, která by kromě toho zahrnovala i rekonstrukci staničního zabezpečovacího zařízení s přípravou na zapojení do dálkového řízení. „Oba návrhy už ale dvakrát byly vyškrtnuty z plánu investic SŽDC,“ upozorňuje přednosta.
Druhá varianta by umožnila snížit personální potřebu v Pilníkově. Dosud tu slouží ve směnách tři lidé jako výpravčí, kteří mají v noci (přesně od 23.10 do 3.50 h, resp. 6.00 h) výluku služby dopravních zaměstnanců. Dlužno dodat, že ještě do konce tohoto grafikonu vedou i osobní pokladnu. Kromě nich tu pracují i dva výhybkáři, kteří se starají o mechanické závory. Výhybkář na „jedničce“, tedy blíže Trutnovu, má sídlo u výpravčího a pracuje v ranní nebo odpolední směně. Na „dvojce“ je k dispozici samostatné výhybkářské stanoviště u zhlaví směr Hostinné. VýhybV kář tu pracuje ve stejných časových polohách jako výpravčí.
Modernizace by tu mohla pomoci odstranit letité stížnosti na poměrně dlouhou dobu uzavření mechanických závor, hlavně mezi Pilníkovem a Hostinným. „Ty jsou obsluhovány z Chotěvic a musí zůstat uzavřené, dokud vlak nedojede do Hostinného a nedojde za ním odhláška,“ vysvětluje Milan Ondráško. A proč je v relativně malé, nenápadné stanici, jež má pouhé dvě dopravní koleje a jednu manipulační, potřeba nového zabezpečení tak akutní?
Velký počet křižování
Provoz v této části trati 040 (Stará Paka – Trutnov) sice není tak silný (za 24 hodin tu projede přibližně 24 osobních, 16 spěšných a šest nákladních vlaků), ovšem vzhledem k taktové dopravě se tu hodinu co hodinu křižuje spěšný vlak Kolín – Chlumec nad Cidlinou – Trutnov s osobními vlaky Trutnov – Vrchlabí a naopak. Celkem je tu 14 křižování.
Ani stav nástupišť není ideální pro takový počet křižování. Co se týká vlaků ČD Cargo, pak je nutno uvést, že na manipulační koleji v Pilníkově probíhá i nakládka kmenového dříví, a to v rozsahu řádově jednotek vozů za měsíc. Pilníkov je jednou z těch mála stanic v obvodu Provozního obvodu Trutnov, kde není zřízen elektronický dopravní deník.
Důvodů je podle Milana Ondráška jistě více, ale hlavním je problematický stav telefonních linek. Ostatně i terminál osobní pokladny Unipok musí komunikovat přes obecní bezdrátovou síť.
ZAJÍMAVOSTI O STANICI
Vlaky Pilníkovem, stejně jako dvěma úseky někdejší Rakouské severozápadní dráhy, konkrétně Chlumec – Ostroměř a Kunčice – Trutnov, jezdí už od 21. prosince 1870. Zajímavostí je i to, že stanička je pověstná častými mlhami kvůli potoku, který protéká na přilehlém pozemku.
Ten je také příčinou až o několik stupňů nižších teplot, než jsou v sousedních stanicích. Ze stejného důvodu zde mají zaměstnanci v zimě problémy se stavěním návěstidel a předvěstí.
(Železničář)
V Pilníkově si přijdou na své milovníci starých časů, ale jiní by zde uvítali investice do techniky.
Malebnou stanici na Trutnovsku si před časem vybrali k fotografování západoevropští přátelé lokomotiv. Zachovalé kompletní mechanické staniční zabezpečovací zařízení, včetně čtveřice vjezdových mechanických návěstidel a obou vjezdových „mechanik“, působí navenek atraktivně. Dokonce je i z funkčního hlediska poměrně spolehlivé. Jenže potřebám současného provozu už příliš nevyhovuje.
Možnosti modernizace
„Existují dvě varianty modernizace,“ vysvětluje přednosta PO Trutnov Milan Ondráško. „Jednak projekt na náhradu všech dosud mechanických závor mezi stanicemi Pilníkov a Hostinné, jehož součástí je náhrada všech závor obsluhovaných ze stanoviště Chotěvice, které by tím pádem mohlo být zrušeno.“
A pak je tu druhá varianta, která by kromě toho zahrnovala i rekonstrukci staničního zabezpečovacího zařízení s přípravou na zapojení do dálkového řízení. „Oba návrhy už ale dvakrát byly vyškrtnuty z plánu investic SŽDC,“ upozorňuje přednosta.
Druhá varianta by umožnila snížit personální potřebu v Pilníkově. Dosud tu slouží ve směnách tři lidé jako výpravčí, kteří mají v noci (přesně od 23.10 do 3.50 h, resp. 6.00 h) výluku služby dopravních zaměstnanců. Dlužno dodat, že ještě do konce tohoto grafikonu vedou i osobní pokladnu. Kromě nich tu pracují i dva výhybkáři, kteří se starají o mechanické závory. Výhybkář na „jedničce“, tedy blíže Trutnovu, má sídlo u výpravčího a pracuje v ranní nebo odpolední směně. Na „dvojce“ je k dispozici samostatné výhybkářské stanoviště u zhlaví směr Hostinné. VýhybV kář tu pracuje ve stejných časových polohách jako výpravčí.
Modernizace by tu mohla pomoci odstranit letité stížnosti na poměrně dlouhou dobu uzavření mechanických závor, hlavně mezi Pilníkovem a Hostinným. „Ty jsou obsluhovány z Chotěvic a musí zůstat uzavřené, dokud vlak nedojede do Hostinného a nedojde za ním odhláška,“ vysvětluje Milan Ondráško. A proč je v relativně malé, nenápadné stanici, jež má pouhé dvě dopravní koleje a jednu manipulační, potřeba nového zabezpečení tak akutní?
Velký počet křižování
Provoz v této části trati 040 (Stará Paka – Trutnov) sice není tak silný (za 24 hodin tu projede přibližně 24 osobních, 16 spěšných a šest nákladních vlaků), ovšem vzhledem k taktové dopravě se tu hodinu co hodinu křižuje spěšný vlak Kolín – Chlumec nad Cidlinou – Trutnov s osobními vlaky Trutnov – Vrchlabí a naopak. Celkem je tu 14 křižování.
Ani stav nástupišť není ideální pro takový počet křižování. Co se týká vlaků ČD Cargo, pak je nutno uvést, že na manipulační koleji v Pilníkově probíhá i nakládka kmenového dříví, a to v rozsahu řádově jednotek vozů za měsíc. Pilníkov je jednou z těch mála stanic v obvodu Provozního obvodu Trutnov, kde není zřízen elektronický dopravní deník.
Důvodů je podle Milana Ondráška jistě více, ale hlavním je problematický stav telefonních linek. Ostatně i terminál osobní pokladny Unipok musí komunikovat přes obecní bezdrátovou síť.
ZAJÍMAVOSTI O STANICI
Vlaky Pilníkovem, stejně jako dvěma úseky někdejší Rakouské severozápadní dráhy, konkrétně Chlumec – Ostroměř a Kunčice – Trutnov, jezdí už od 21. prosince 1870. Zajímavostí je i to, že stanička je pověstná častými mlhami kvůli potoku, který protéká na přilehlém pozemku.
Ten je také příčinou až o několik stupňů nižších teplot, než jsou v sousedních stanicích. Ze stejného důvodu zde mají zaměstnanci v zimě problémy se stavěním návěstidel a předvěstí.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407279/
Reportáž: http://www.denik.cz/regiony/reportaz-jak-prezit-noc-na-usteckem-nadrazi.html