Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Dobrý den, vážení kolegové.
V návaznosti na včerejší tiskovou zprávu o investicích ČD na střední a severní Moravě informujeme o plánech na jižní Moravě a Vysočině.
144 milionů korun, taková je celková částka, kterou budou ČD investovat do konce letošního roku a v průběhu příštího roku do rekonstrukcí nádražních budov na jižní Moravě a Vysočině. Největší a nejzásadnější opravy se chystají na nádražích v Telči, Břeclavi, Moravském Krumlově a Letovicích. Dokončují se projekty na rekonstrukce budov ve Žďáře nad Sázavou a Chrlicích u Brna, kde by měly být práce zahájeny ještě v letošním roce. (...)
Přeji vám všem příjemný den!
Kateřina Šubová
regionální tisková mluvčí
V návaznosti na včerejší tiskovou zprávu o investicích ČD na střední a severní Moravě informujeme o plánech na jižní Moravě a Vysočině.
144 milionů korun, taková je celková částka, kterou budou ČD investovat do konce letošního roku a v průběhu příštího roku do rekonstrukcí nádražních budov na jižní Moravě a Vysočině. Největší a nejzásadnější opravy se chystají na nádražích v Telči, Břeclavi, Moravském Krumlově a Letovicích. Dokončují se projekty na rekonstrukce budov ve Žďáře nad Sázavou a Chrlicích u Brna, kde by měly být práce zahájeny ještě v letošním roce. (...)
Přeji vám všem příjemný den!
Kateřina Šubová
regionální tisková mluvčí
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405440/
Téměř 140 milionů korun vloží České dráhy (ČD) letos a v příštím roce do rekonstrukcí nádražních budov na střední a severní Moravě. Nejrozsáhlejší budou opravy šesti výpravních budov. Například modernizace olomouckého nádraží si vyžádá 18 milionů korun. ČD chtějí opravit také nádraží v Holešově na Kroměřížsku, Bojkovicích na Uherskohradišťsku i Jeseníku. ČTK o tom informovala regionální mluvčí ČD Kateřina Šubová.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/ceske-drahy-opravi-nadrazni-budovy-na-morave-za-140-mil-kc/406034
Kateřina Šubová o tom informovala sice i VLAKY.NET, ale zrovna v mé nepřítomnosti, takže teď už jen takto...
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/ceske-drahy-opravi-nadrazni-budovy-na-morave-za-140-mil-kc/406034
Kateřina Šubová o tom informovala sice i VLAKY.NET, ale zrovna v mé nepřítomnosti, takže teď už jen takto...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405425/
Druhá zářijová sobota roku 2009 se zapíše velkým písmem do kroniky obce Obišovce nedaleko Prešova. V ten den byla odevzdána cestujícím zbrusu nová železniční zastávka, která leží přímo v obci. Ta původní se nacházela asi kilometr od obce, nyní elektrické příměstské vlaky zastavují takřka ”na návsi”.
Zastávka mohla vzniknout díky modernizaci zabezpečovacího zařízení v nedalekém Kysaku, kdy se využily stavební kapacity a současně i sdružené finanční prostředky.
(Železničář)
Zastávka mohla vzniknout díky modernizaci zabezpečovacího zařízení v nedalekém Kysaku, kdy se využily stavební kapacity a současně i sdružené finanční prostředky.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405134/
V roce 1871 dorazila do Prahy Dráha císaře Františka Josefa. Jednou z nácestných stanic byla i žst. Nusle-Vršovice, od roku 1941 Praha-Vršovice.
V roce 1882 se zdejší nádraží dočkalo výpravní budovy podle projektu tehdy ještě studenta Technické vysoké školy ve Vídni Hartwiga Fischela. Původní objekt, postavený v historizujícím klasicistním stylu s prvky neorenesance, byl vzhledem k rostoucím potřebám o sedm let později rozšířen. Dalších stavebních úprav se dočkal v druhé polovině 20. století, kdy byly k budově postupně necitlivě přistavěny dvě ryze účelové a nesourodé přístavby.
I když oproti minulosti došlo k jistému poklesu, stále na nádraží dochází ke značnému pohybu cestujících. V současnosti je odbaveno cca 300 vlaků osobní přepravy za 24 hodin. Tato skutečnost byla jedním z podnětů k rozhodnutí o celkové rekonstrukci objektu výpravní budovy. Dalším podnětem byl zchátralý stav.
Samotná rekonstrukce byla rozvržena do tří etap, kterým předcházela v r. 2001 výměna stávající kotelny na tuhá paliva za automatizovanou plynovou. Stavební práce začaly od střechy, aby se zamezilo zatékání vody. Další etapa se týkala změny dispozice přízemí, kdy se do původní odbavovací haly vracelo umístění pokladen a nově i místnost informátora.
Poslední část prací byla realizována ve dvou fázích. Ta první znamenala dokončení stavebních úprav ve zbývající části budovy, tzn. 1. patra i obou věží a zejména odbourání hyzdící odbavovací haly z 50. let a dalšího přístavku směrem k benešovskému zhlaví. V konečné fázi byla na budově sjednocena fasáda.
Rekonstruovaná výpravní budova pak byla slavnostně otevřena 10. 10. 2008 v 10.10 h. Nutno ještě dodat, že v rámci připravované optimalizace úseku PrahaHostivař – Praha hl. n. dojde cca do tří let k rekonstrukci nástupišť a k propojení podchodem s ulicí Bartoškovou a Čestmírovou v Nuslích.
(Železničář)
V roce 1882 se zdejší nádraží dočkalo výpravní budovy podle projektu tehdy ještě studenta Technické vysoké školy ve Vídni Hartwiga Fischela. Původní objekt, postavený v historizujícím klasicistním stylu s prvky neorenesance, byl vzhledem k rostoucím potřebám o sedm let později rozšířen. Dalších stavebních úprav se dočkal v druhé polovině 20. století, kdy byly k budově postupně necitlivě přistavěny dvě ryze účelové a nesourodé přístavby.
I když oproti minulosti došlo k jistému poklesu, stále na nádraží dochází ke značnému pohybu cestujících. V současnosti je odbaveno cca 300 vlaků osobní přepravy za 24 hodin. Tato skutečnost byla jedním z podnětů k rozhodnutí o celkové rekonstrukci objektu výpravní budovy. Dalším podnětem byl zchátralý stav.
Samotná rekonstrukce byla rozvržena do tří etap, kterým předcházela v r. 2001 výměna stávající kotelny na tuhá paliva za automatizovanou plynovou. Stavební práce začaly od střechy, aby se zamezilo zatékání vody. Další etapa se týkala změny dispozice přízemí, kdy se do původní odbavovací haly vracelo umístění pokladen a nově i místnost informátora.
Poslední část prací byla realizována ve dvou fázích. Ta první znamenala dokončení stavebních úprav ve zbývající části budovy, tzn. 1. patra i obou věží a zejména odbourání hyzdící odbavovací haly z 50. let a dalšího přístavku směrem k benešovskému zhlaví. V konečné fázi byla na budově sjednocena fasáda.
Rekonstruovaná výpravní budova pak byla slavnostně otevřena 10. 10. 2008 v 10.10 h. Nutno ještě dodat, že v rámci připravované optimalizace úseku PrahaHostivař – Praha hl. n. dojde cca do tří let k rekonstrukci nástupišť a k propojení podchodem s ulicí Bartoškovou a Čestmírovou v Nuslích.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405094/
Na lokální trati z Častolovic do Rychnova nad Kněžnou motoráček poprvé zastavuje v žst. Častolovice zastávka. Když k ní budete přicházet, nenechte se vyděsit, že na ní už stojí váš vlak. Na celé zadní stěně zastávky je totiž v téměř životní velikosti vyobrazen motorový vůz 810.228. Děti ze 4. a 5. třídy, které jely kolem, mi prozradily, jak se tady kresba objevila. Před nedávnem častolovická základní škola oslavila sté výročí stávající budovy. Děti ze školy tedy zastávku pěkně namalovaly, a to včetně čekárny. Aspoň zabraly prostor na úkor sprejerů, kteří se ale i tak už stihli realizovat na venkovních stěnách.
Jiří Junek
(Železničář)
Jiří Junek
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405089/
Na tratích Krajského centra osobní dopravy Karlovy Vary v současnosti probíhají velké stavební práce. Kromě modernizace kolejí dochází k sanaci nádražní budovy v Mariánských Lázních. Kvalitnější, bezpečnější a rychlejší doprava. To je hlavním cílem investic do nových kolejí i nádražních budov. Ty se týkají samozejmě v první řadě 3. železničního koridoru, ale budou mít logicky i vliv na regionální dopravu. Na druhou stranu to znamená krátkodobé zhoršení komfortu pro cestující i zaměstnance ČD. Na toto téma jsme si popovídali s ředitelem Krajského centra osobní dopravy Karlovy Vary Vladimírem Omelkou.
Jak se vypořádává KCOD Karlovy Vary s velkou stavební činností v obvodu?
V letošním roce nastala v našem obvodu nebývalá stavební činnost, která s sebou přináší nepřetržité výluky. Jde o trať 142 Karlovy Vary – Potůčky, kde momentálně v úseku Nejdek – Potůčky probíhají výlukové práce v rámci modernizace trati, včetně dálkového řízení z Karlových Varů. Na trati 170 Plzeň – Cheb pak pokračují v úseku Planá u Mariánských Lázní – Cheb práce na stavbě 3. železničního koridoru. Zde byla nepřetržitá výluka zahájena začátkem srpna s plánovaným koncem 3. prosince. V obou případech byl zpracován výlukový jízdní řád, který optimalizuje jízdní doby, včetně náhradních zastávek tak, aby nedocházelo ke zpoždění, případně bylo minimalizováno.
Dotýká se stavební činnost nějakým zásadním způsobem cestujících?
V Mariánských Lázních se v čase i prostoru setkaly dvě náročné akce různých investorů, které musí být vzájemně koordinovány. Jde nejen o stavbu železničního koridoru, ale též revitalizaci nádražní budovy realizovanou italským investorem. Dochází proto k různým omezením a dočasnému snížení cestovního standardu pro naše zákazníky. Díky profesionalitě zaměstnanců z oblasti osobní dopravy i provozu a díky dobře zpracovaným výlukovým opatřením jsme nezaznamenali žádnou oprávněnou stížnost na poskytování služeb Českých drah v rámci této velké výluky.
Chtěl bych využít této příležitosti a vyjádřit poděkování zaměstnancům, kteří se každodenně podílejí na organizaci náhradní autobusové dopravy. Za všechny bych si dovolil jmenovat Alexandra Kováče z Mariánských Lázní, který se s využitím dlouholetých zkušeností při organizaci náhradní dopravy na celé trati Plzeň – Cheb významným způsobem podílí na jejím bezkolizním průběhu.
Vzniká odbavovací terminál v Sokolově a připravuje se v Chebu. Co to bude znamenat pro zákazníky Českých drah?
V Sokolově se zatím jedná o rekonstrukci a modernizaci kolejiště, včetně nového zabezpečovacího zařízení a ostrovního nástupiště s bezbariérovým přístupem. Ve spolupráci s Městem Sokolov byl prodloužen podchod pod celým kolejištěm směrem do městské části Šenver. Jako další významná akce v Karlovarském kraji se v Sokolově, Chebu a Mariánských Lázní připravuje výstavba nových autobusových terminálů v těsné blízkosti a návaznosti na železniční nádraží. Pro zákazníky ČD to bude znamenat v rámci integrovaného dopravního systému zkvalitnění služeb především v oblasti bezpečnosti, pohodlnějšího přestupu a informovanosti.
Před otevřením je i revitalizované nádraží v Mariánských Lázních...
V krátké době se má konat kolaudační řízení revitalizace budovy v Mariánských Lázních v souladu se smlouvou Českých drah a italským investorem Grandi Stazioni. Troufám si tvrdit, že se nádražní čtvrť stane vyhledávaným místem, a to nejen pro cestující veřejnou dopravou. Nyní se okolní domy nachází po rekonstrukci, a pokud se povede Karlovarskému kraji a městu Mariánské Lázně zrekonstruovat komunikace v této městské části, stane se tak Nádražní náměstí druhým nejnavštěvovanějším místem Mariánských Lázní, a to hned po kolonádě se zpívající fontánou. Krásná secesní nádražní budova se stane opravdu živým nádražím, která zcela jistě přiláká podnikatele do nově revitalizovaných prostor.
VLADIMÍR OMELKA - Ředitel Krajského centra osobní dopravy Karlovy Vary
Po ukončení Vysoké školy dopravní v Žilině
Jak se vypořádává KCOD Karlovy Vary s velkou stavební činností v obvodu?
V letošním roce nastala v našem obvodu nebývalá stavební činnost, která s sebou přináší nepřetržité výluky. Jde o trať 142 Karlovy Vary – Potůčky, kde momentálně v úseku Nejdek – Potůčky probíhají výlukové práce v rámci modernizace trati, včetně dálkového řízení z Karlových Varů. Na trati 170 Plzeň – Cheb pak pokračují v úseku Planá u Mariánských Lázní – Cheb práce na stavbě 3. železničního koridoru. Zde byla nepřetržitá výluka zahájena začátkem srpna s plánovaným koncem 3. prosince. V obou případech byl zpracován výlukový jízdní řád, který optimalizuje jízdní doby, včetně náhradních zastávek tak, aby nedocházelo ke zpoždění, případně bylo minimalizováno.
Dotýká se stavební činnost nějakým zásadním způsobem cestujících?
V Mariánských Lázních se v čase i prostoru setkaly dvě náročné akce různých investorů, které musí být vzájemně koordinovány. Jde nejen o stavbu železničního koridoru, ale též revitalizaci nádražní budovy realizovanou italským investorem. Dochází proto k různým omezením a dočasnému snížení cestovního standardu pro naše zákazníky. Díky profesionalitě zaměstnanců z oblasti osobní dopravy i provozu a díky dobře zpracovaným výlukovým opatřením jsme nezaznamenali žádnou oprávněnou stížnost na poskytování služeb Českých drah v rámci této velké výluky.
Chtěl bych využít této příležitosti a vyjádřit poděkování zaměstnancům, kteří se každodenně podílejí na organizaci náhradní autobusové dopravy. Za všechny bych si dovolil jmenovat Alexandra Kováče z Mariánských Lázní, který se s využitím dlouholetých zkušeností při organizaci náhradní dopravy na celé trati Plzeň – Cheb významným způsobem podílí na jejím bezkolizním průběhu.
Vzniká odbavovací terminál v Sokolově a připravuje se v Chebu. Co to bude znamenat pro zákazníky Českých drah?
V Sokolově se zatím jedná o rekonstrukci a modernizaci kolejiště, včetně nového zabezpečovacího zařízení a ostrovního nástupiště s bezbariérovým přístupem. Ve spolupráci s Městem Sokolov byl prodloužen podchod pod celým kolejištěm směrem do městské části Šenver. Jako další významná akce v Karlovarském kraji se v Sokolově, Chebu a Mariánských Lázní připravuje výstavba nových autobusových terminálů v těsné blízkosti a návaznosti na železniční nádraží. Pro zákazníky ČD to bude znamenat v rámci integrovaného dopravního systému zkvalitnění služeb především v oblasti bezpečnosti, pohodlnějšího přestupu a informovanosti.
Před otevřením je i revitalizované nádraží v Mariánských Lázních...
V krátké době se má konat kolaudační řízení revitalizace budovy v Mariánských Lázních v souladu se smlouvou Českých drah a italským investorem Grandi Stazioni. Troufám si tvrdit, že se nádražní čtvrť stane vyhledávaným místem, a to nejen pro cestující veřejnou dopravou. Nyní se okolní domy nachází po rekonstrukci, a pokud se povede Karlovarskému kraji a městu Mariánské Lázně zrekonstruovat komunikace v této městské části, stane se tak Nádražní náměstí druhým nejnavštěvovanějším místem Mariánských Lázní, a to hned po kolonádě se zpívající fontánou. Krásná secesní nádražní budova se stane opravdu živým nádražím, která zcela jistě přiláká podnikatele do nově revitalizovaných prostor.
VLADIMÍR OMELKA - Ředitel Krajského centra osobní dopravy Karlovy Vary
Po ukončení Vysoké školy dopravní v Žilině
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405084/
Spolupráce Českých drah s městy a kraji na revitalizaci nádraží a jejich okolí se slibně rozvíjí.
V současnosti jednáme o přiblížení autobusových nádraží nebo zastávek k výpravním budovám, vybudování parkovišť a celkové vylepšení přednádražních prostor. Vznikají terminály veřejné osobní dopravy, na které se dají získat finanční prostředky z EU.
Vedení měst si uvědomuje, že nádraží je vstupním branou do města a slouží nejen obyvatelům města, ale i jeho návštěvníkům.
Města po dohodě zajistí vypracování studií a následně projektů, kde jsou využity i dlouhodobě pronajaté pozemky Českých drah. Pozemky následně město odkoupí. Po projednání projektu a získání stavebního povolení podá město žádost prostřednictvím Regionální rady při krajském úřadu o dotaci z Regionálního operačního programu.
Po získání dotace stavbu realizuje v úzké součinnosti s Českými drahami.
Výsledek spolupráce je k vidění například ve Vlašimi. Letos budou zahájeny stavby v Pečkách, Českém Brodě a Berouně. V roce 2010 se budou realizovat projekty v Čelákovicích, Vraném nad Vltavou, Kostomlatech nad Labem a Milovicích. Projekty se připravují v Kutné Hoře, Poděbradech, Nymburce, Velkém Oseku, Příbrami a Kladně. Slibná spolupráce se rozvíjí i v oblasti parkovišť P+R, na jejichž výstavbě se finančně podílejí také České dráhy. Letos bude zahájeno budování parkoviště ve Všetatech, pro příští rok jsou připraveny projekty pro Český Brod a Lysou nad Labem.
O autorovi| MILAN MATZENAUER, Náměstek gen. ředitele ČD pro správu majetku
(Železničář)
V současnosti jednáme o přiblížení autobusových nádraží nebo zastávek k výpravním budovám, vybudování parkovišť a celkové vylepšení přednádražních prostor. Vznikají terminály veřejné osobní dopravy, na které se dají získat finanční prostředky z EU.
Vedení měst si uvědomuje, že nádraží je vstupním branou do města a slouží nejen obyvatelům města, ale i jeho návštěvníkům.
Města po dohodě zajistí vypracování studií a následně projektů, kde jsou využity i dlouhodobě pronajaté pozemky Českých drah. Pozemky následně město odkoupí. Po projednání projektu a získání stavebního povolení podá město žádost prostřednictvím Regionální rady při krajském úřadu o dotaci z Regionálního operačního programu.
Po získání dotace stavbu realizuje v úzké součinnosti s Českými drahami.
Výsledek spolupráce je k vidění například ve Vlašimi. Letos budou zahájeny stavby v Pečkách, Českém Brodě a Berouně. V roce 2010 se budou realizovat projekty v Čelákovicích, Vraném nad Vltavou, Kostomlatech nad Labem a Milovicích. Projekty se připravují v Kutné Hoře, Poděbradech, Nymburce, Velkém Oseku, Příbrami a Kladně. Slibná spolupráce se rozvíjí i v oblasti parkovišť P+R, na jejichž výstavbě se finančně podílejí také České dráhy. Letos bude zahájeno budování parkoviště ve Všetatech, pro příští rok jsou připraveny projekty pro Český Brod a Lysou nad Labem.
O autorovi| MILAN MATZENAUER, Náměstek gen. ředitele ČD pro správu majetku
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405081/
Slavnostní přestřižení pásky udělalo oficiální tečku za modernizací železniční stanice Kroměříž. Cestující mohou využívat komfortní, bezpečné a bezbariérové nádraží s novým ostrovním nástupištěm, moderním informačním systémem a osvětlením. Modernizace samozřejmě zahrnovala také železniční technologie - sdělovací a zabezpečovací zařízení.
Nově uspořádáno je také kolejiště pro potřeby posunu ve stanici. Je tak výrazně zvýšena plynulost silničního provozu na železničním přejezdu ve frekventované Hulínské ulici. Zmiňovaný železniční přejezd je rovněž vybaven moderním elektronickým zabezpečovacím zařízením. Investorem modernizace žst. Kroměříž byla Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Generální ředitel SŽDC Jan Komárek při této příležitosti uvedl: “Modernizace železniční sítě v České republice nezahrnuje jen koridorové stavby, jak by se někdy mohlo zdát. Modernizací či optimalizací procházejí také důležité uzly, regionální tratě a železniční stanice. Dokladem toho je i právě dokončená modernizace žst. Kroměříž. Cílem této stavby bylo modernizovat stanici pro současné potřeby železniční dopravy a zároveň tak, aby se stala příjemnou vstupní branou do tohoto krásného historického města.” V rámci stavby, která začala v květnu loňského roku, se podařilo kompletně sanovat železniční spodek včetně nového odvodnění a rekonstruovat veškeré staniční koleje číslo 1, 2, 3, 5 a 7 v celkové délce 3 001 metr. Modernizací prošly 22 výhybky, z nichž je 16 vybaveno elektrickým ohřevem výměn. Nové dělené oboustranné nástupiště o délce 250 m a šířce 6,14 m vyrostlo mezi kolejemi 1 a 5 na místě části zrušené koleje č. 3. Pro vlaky ve směru na Zborovice bylo vybudováno nové vnější nástupiště dlouhé 90 m a široké 3,5 m. Hrany obou nástupišť svou výškou 550 mm nad temenem kolejnice umožňují pohodlnější nástup a výstup cestujících. Cestujícím slouží nejen dva nové přístřešky, ale i nové informační zařízení a osvětlení. Modernizace samozřejmě zahrnovala také obnovu železniční technologie - sdělovací a zabezpečovací zařízení. Elektronické stavědlo je nyní ovládáno z jednotného obslužného pracoviště, traťové zabezpečovací zařízení v úsecích Kroměříž - Hulín a Kroměříž - Kojetín disponuje novým automatickým hradlem typu AH. Veškerá zabezpečovací zařízení patří do nejmodernější III. kategorie - pomocí vlastní diagnostiky přenášejí provozní stavy na obslužné pracoviště a na pracoviště údržby.
Také silnoproudá zařízení v železniční stanici byla rekonstruována. Stávající osvětlení bylo upraveno a doplněno novou osvětlovací věží na hulínském zhlaví, byla provedena náhrada stávajícího dieselagregátu náhradního napájení železniční stanice za nový s automatickým startem a byla vybudována nová stožárová trafostanice. Stavbaři položili nový sdělovací traťový kabel a místní kabely, vyměnili stávající nevyhovující telefonní ústřednu za novou digitální. Pro lepší informovanost cestujících vznikl nový informační systém a rozhlas. Byly rovněž upraveny venkovní prostory kolem železniční stanice včetně příchodů k nástupištím.
V souladu s požadavky města Kroměříže, Policie ČR a Hasičské záchranné služby bylo nově uspořádáno kolejiště tak, aby posunující drážní vozidla co nejméně vjížděla do obvodu železničního přejezdu v Hulínské ulici a neblokovala tak silniční provoz. K vyřešení tohoto problému napomáhá také moderní staniční zabezpečovací zařízení a vhodně řešená dopravní technologie železniční stanice při řízení provozu. Projekt modernizace kroměřížského nádraží samozřejmě neopomněl nutná protihluková opatření vyplývající z hygienických studií. V oblasti dotčené bytové zástavby chrání zdraví obyvatel nová protihluková stěna.
Náklady na realizaci stavby představují částku 444 miliony korun. Stavba byla financována prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
Projekt Modernizace žst. Kroměříž je zařazen do seznamu prioritních staveb v rámci Operačního programu Doprava na léta 2007 - 2013 a navržený ke spolufinancování Evropskou
Nově uspořádáno je také kolejiště pro potřeby posunu ve stanici. Je tak výrazně zvýšena plynulost silničního provozu na železničním přejezdu ve frekventované Hulínské ulici. Zmiňovaný železniční přejezd je rovněž vybaven moderním elektronickým zabezpečovacím zařízením. Investorem modernizace žst. Kroměříž byla Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Generální ředitel SŽDC Jan Komárek při této příležitosti uvedl: “Modernizace železniční sítě v České republice nezahrnuje jen koridorové stavby, jak by se někdy mohlo zdát. Modernizací či optimalizací procházejí také důležité uzly, regionální tratě a železniční stanice. Dokladem toho je i právě dokončená modernizace žst. Kroměříž. Cílem této stavby bylo modernizovat stanici pro současné potřeby železniční dopravy a zároveň tak, aby se stala příjemnou vstupní branou do tohoto krásného historického města.” V rámci stavby, která začala v květnu loňského roku, se podařilo kompletně sanovat železniční spodek včetně nového odvodnění a rekonstruovat veškeré staniční koleje číslo 1, 2, 3, 5 a 7 v celkové délce 3 001 metr. Modernizací prošly 22 výhybky, z nichž je 16 vybaveno elektrickým ohřevem výměn. Nové dělené oboustranné nástupiště o délce 250 m a šířce 6,14 m vyrostlo mezi kolejemi 1 a 5 na místě části zrušené koleje č. 3. Pro vlaky ve směru na Zborovice bylo vybudováno nové vnější nástupiště dlouhé 90 m a široké 3,5 m. Hrany obou nástupišť svou výškou 550 mm nad temenem kolejnice umožňují pohodlnější nástup a výstup cestujících. Cestujícím slouží nejen dva nové přístřešky, ale i nové informační zařízení a osvětlení. Modernizace samozřejmě zahrnovala také obnovu železniční technologie - sdělovací a zabezpečovací zařízení. Elektronické stavědlo je nyní ovládáno z jednotného obslužného pracoviště, traťové zabezpečovací zařízení v úsecích Kroměříž - Hulín a Kroměříž - Kojetín disponuje novým automatickým hradlem typu AH. Veškerá zabezpečovací zařízení patří do nejmodernější III. kategorie - pomocí vlastní diagnostiky přenášejí provozní stavy na obslužné pracoviště a na pracoviště údržby.
Také silnoproudá zařízení v železniční stanici byla rekonstruována. Stávající osvětlení bylo upraveno a doplněno novou osvětlovací věží na hulínském zhlaví, byla provedena náhrada stávajícího dieselagregátu náhradního napájení železniční stanice za nový s automatickým startem a byla vybudována nová stožárová trafostanice. Stavbaři položili nový sdělovací traťový kabel a místní kabely, vyměnili stávající nevyhovující telefonní ústřednu za novou digitální. Pro lepší informovanost cestujících vznikl nový informační systém a rozhlas. Byly rovněž upraveny venkovní prostory kolem železniční stanice včetně příchodů k nástupištím.
V souladu s požadavky města Kroměříže, Policie ČR a Hasičské záchranné služby bylo nově uspořádáno kolejiště tak, aby posunující drážní vozidla co nejméně vjížděla do obvodu železničního přejezdu v Hulínské ulici a neblokovala tak silniční provoz. K vyřešení tohoto problému napomáhá také moderní staniční zabezpečovací zařízení a vhodně řešená dopravní technologie železniční stanice při řízení provozu. Projekt modernizace kroměřížského nádraží samozřejmě neopomněl nutná protihluková opatření vyplývající z hygienických studií. V oblasti dotčené bytové zástavby chrání zdraví obyvatel nová protihluková stěna.
Náklady na realizaci stavby představují částku 444 miliony korun. Stavba byla financována prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
Projekt Modernizace žst. Kroměříž je zařazen do seznamu prioritních staveb v rámci Operačního programu Doprava na léta 2007 - 2013 a navržený ke spolufinancování Evropskou
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405004/
Zanechat auto na parkovišti a pokračovat dále do Prahy vlakem z Berouna je pro řadu lidí komplikované.
“Pracuji na Smíchově, takže od nádraží v Praze to mám kousek. Do Berouna jsem zvyklý jezdit od nás z vesnice autem a parkuji před nádražím. Tedy pokud je místo, protože kapacita je nedostatečná,” stěžuje si na situaci s parkováním před berounským nádražím Jiří Pacoun a dodává: “Dalším problémem jsou krádeže. Už jednou se mi stalo, že mi někdo rozbil před nádražím okno u vozu. Kuriózní navíc je, že se mi nic neztratilo, v autě zásadně nic nenechávám. Přesto jsem měl na autě několikatisícovou škodu,” tvrdí rozčílený řidič. Neutěšenou situaci před berounským hlavním nádražím by mělo vyřešit nové parkoviště. Beroun na tuto investiční akci získal dotaci z Regionálního operačního programu. “Celkové náklady dosáhnou téměř 17 milionů korun, dotace tvoří 40% částky, zbytek uhradí město,” uvedla tisková mluvčí berounské radnice Jitka Soukupová. “V prostoru pod dálničním mostem vznikne 184 nových parkovacích míst. Parkoviště bude oplocené a hlídané,” uvedl místostarosta Berouna Tomáš Havel.
Nové parkoviště se začne stavět v příštím roce.
(Berounský deník)
“Pracuji na Smíchově, takže od nádraží v Praze to mám kousek. Do Berouna jsem zvyklý jezdit od nás z vesnice autem a parkuji před nádražím. Tedy pokud je místo, protože kapacita je nedostatečná,” stěžuje si na situaci s parkováním před berounským nádražím Jiří Pacoun a dodává: “Dalším problémem jsou krádeže. Už jednou se mi stalo, že mi někdo rozbil před nádražím okno u vozu. Kuriózní navíc je, že se mi nic neztratilo, v autě zásadně nic nenechávám. Přesto jsem měl na autě několikatisícovou škodu,” tvrdí rozčílený řidič. Neutěšenou situaci před berounským hlavním nádražím by mělo vyřešit nové parkoviště. Beroun na tuto investiční akci získal dotaci z Regionálního operačního programu. “Celkové náklady dosáhnou téměř 17 milionů korun, dotace tvoří 40% částky, zbytek uhradí město,” uvedla tisková mluvčí berounské radnice Jitka Soukupová. “V prostoru pod dálničním mostem vznikne 184 nových parkovacích míst. Parkoviště bude oplocené a hlídané,” uvedl místostarosta Berouna Tomáš Havel.
Nové parkoviště se začne stavět v příštím roce.
(Berounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404994/
Špičák-známe lyžiarske centrum v nár.parku Šumava.V stanici sú samovratné výhybky.Hneď za klatovským zhlavím sa nachádza tunel pod Špičákom,2.najdlhší tunel v ČR.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404768/
Kdo by loni vycestoval vlakem na rok ze Znojma a nyní by se po železnici vracel, asi by se musel ujistit, jestli je opravdu ve správné stanici. Znojemské vlakové nádraží změnilo za tu dobu podobu k nepoznání. Nyní jeho modernizace, stejně jako opravy celé trasy ze Znojma k česko-rakouským hranicím, definitivně končí.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/modernizace-nadrazi-prinesla-cestovani-do-vidne-bez-prestupu-puw-/brno.asp?c=A091029_1280459_brno_dmk
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/modernizace-nadrazi-prinesla-cestovani-do-vidne-bez-prestupu-puw-/brno.asp?c=A091029_1280459_brno_dmk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404726/
Vypadá jako vchod do podsvětí. Venku světlo, uvnitř tma a nevábno. Řeč je o podchodu pod vlakovým nádražím stanice Ústí nad Labem západ.
Celá zpráva: http://www.denik.cz/regiony/nadrazni-podchod-vypada-jako-kdyz-v-nem-strasi.html
Celá zpráva: http://www.denik.cz/regiony/nadrazni-podchod-vypada-jako-kdyz-v-nem-strasi.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404712/
Hlášení, které posílá cestující na kolej, odkud odjíždí vlak do Českých Budějovic, zní v hornorakouském Linci i česky. Čeština se z amplionů ozývá před odjezdem šesti vlaků mířících přes Summerau do Česka a před příjezdem dalších šesti z Česka. Jedná se o výsledek spolupráce českobudějovického Krajského centra osobní dopravy ČD s lineckým centrem Rakouských spolkových drah (ÖBB).
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/71148-linec-ma-pocestene-nadrazi/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/71148-linec-ma-pocestene-nadrazi/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404711/
Výstavbu přístupového chodníku k podchodu má zajistit obec Újezd u Cerhovic
Vlaková zastávka u Cerhovic se již několikrát stala místem tragické události. Potvrzuje to i muž, který žije v nedalekém strážním domku. „Lidé jsou hloupí, koleje přecházejí hlavně mladí, před lety skončila pod vlakem dívka. Pamatuji si i případ, kdy opilý muž spadl pod vlak a přišel o nohu,“ popsal Jan Kilián.
Přesto cestující často nedbají na bezpečnost a bez rozmyslu přecházejí koleje. Se svým životem hazardují jen proto, že si zkrátí cestu pouze o několik desítek metrů. Na riskantní cestu z vlaku naposledy doplatila začátkem letošního července starší žena. Do dvou let by se mělo ale vše změnit. Rekonstrukce železniční trati Beroun – Zbiroh je v plném proudu a projektanti nezapomněli nejen na bezbariérovou úpravu cerhovického nádraží, ale ani na podchody pro pěší. „Ty by měly zamezit nebezpečnému přecházení kolejí. A to hlavně cestujících z Újezdu a Záluží,“ vysvětlil za Správu železniční dopravní cesty tiskový mluvčí Pavel Halla. Úprava cerhovického nádraží bude dokončena v průběhu roku 2011.
Obec ještě nezačala s výkupem pozemků
Výstavbu přístupového chodníku k podchodu zajistí obec Újezd u Cerhovic. Projekt na přístupový chodník je součástí celkového projektu na Optimalizaci trati Beroun – Zbiroh. Zástupci obce ale ještě nezačali vykupovat pozemky, na kterých bude chodník stát. „Prozatím nemáme spočítané náklady na stavbu. Musíme do nich započítat i výdaje za výkup pozemků, o kterých budeme s vlastníky jednat,“ vysvětlila starostka Újezdu Alena Frühaufová.
Zastávka Cerhovice bude z důvodu umístění nového železničního mostu a vybudování bezbariérových přístupových chodníků posunuta z původní polohy přibližně o sto metrů zpět k Berounu. Na zastávce jsou rovněž navrženy přístřešky pro cestující, osvětlení a rozhlas.
V rámci stavby se v místě křížení nového vedení trati se silnicí Újezd Cerhovice navrhuje potřebná přeložka i přemostění této silnice.
(Berounský deník)
Vlaková zastávka u Cerhovic se již několikrát stala místem tragické události. Potvrzuje to i muž, který žije v nedalekém strážním domku. „Lidé jsou hloupí, koleje přecházejí hlavně mladí, před lety skončila pod vlakem dívka. Pamatuji si i případ, kdy opilý muž spadl pod vlak a přišel o nohu,“ popsal Jan Kilián.
Přesto cestující často nedbají na bezpečnost a bez rozmyslu přecházejí koleje. Se svým životem hazardují jen proto, že si zkrátí cestu pouze o několik desítek metrů. Na riskantní cestu z vlaku naposledy doplatila začátkem letošního července starší žena. Do dvou let by se mělo ale vše změnit. Rekonstrukce železniční trati Beroun – Zbiroh je v plném proudu a projektanti nezapomněli nejen na bezbariérovou úpravu cerhovického nádraží, ale ani na podchody pro pěší. „Ty by měly zamezit nebezpečnému přecházení kolejí. A to hlavně cestujících z Újezdu a Záluží,“ vysvětlil za Správu železniční dopravní cesty tiskový mluvčí Pavel Halla. Úprava cerhovického nádraží bude dokončena v průběhu roku 2011.
Obec ještě nezačala s výkupem pozemků
Výstavbu přístupového chodníku k podchodu zajistí obec Újezd u Cerhovic. Projekt na přístupový chodník je součástí celkového projektu na Optimalizaci trati Beroun – Zbiroh. Zástupci obce ale ještě nezačali vykupovat pozemky, na kterých bude chodník stát. „Prozatím nemáme spočítané náklady na stavbu. Musíme do nich započítat i výdaje za výkup pozemků, o kterých budeme s vlastníky jednat,“ vysvětlila starostka Újezdu Alena Frühaufová.
Zastávka Cerhovice bude z důvodu umístění nového železničního mostu a vybudování bezbariérových přístupových chodníků posunuta z původní polohy přibližně o sto metrů zpět k Berounu. Na zastávce jsou rovněž navrženy přístřešky pro cestující, osvětlení a rozhlas.
V rámci stavby se v místě křížení nového vedení trati se silnicí Újezd Cerhovice navrhuje potřebná přeložka i přemostění této silnice.
(Berounský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404093/
Vo Važci je z bývalého skladu poloruina 
Uvidíte ju na ľavej strane pri ceste do Východnej,pár metrov od zastávky.Žeby sa nezvýšili peniaze na úplnú likvidáciu 
Uvidíte ju na ľavej strane pri ceste do Východnej,pár metrov od zastávky.Žeby sa nezvýšili peniaze na úplnú likvidáciu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/402500/
Pragotron je napojen na zabezpečovací zařízení.
V železniční stanici Karlovy Vary spustili letos v srpnu zařízení INISS od firmy CHAPS, které umožňuje integrovat obsluhu původních mechanických informačních tabulí s překlápěcími listy a moderních světelných panelů. Mimoto poskytuje i hlasové informační služby pro cestující a staniční personál. Děje se tak pomocí graficko-technologické nadstavby zabezpečovacího zařízení (GTN), jež komunikuje s řídicími systémy železniční dopravy a přináší v reálném čase aktuální informace o pohybu vlaku. Toto řešení přináší zajímavou provázanost nejmodernějších technologií společnosti AŽD Praha s o mnoho let starším mechanickým zařízením Pragotron.
(Železničář)
V železniční stanici Karlovy Vary spustili letos v srpnu zařízení INISS od firmy CHAPS, které umožňuje integrovat obsluhu původních mechanických informačních tabulí s překlápěcími listy a moderních světelných panelů. Mimoto poskytuje i hlasové informační služby pro cestující a staniční personál. Děje se tak pomocí graficko-technologické nadstavby zabezpečovacího zařízení (GTN), jež komunikuje s řídicími systémy železniční dopravy a přináší v reálném čase aktuální informace o pohybu vlaku. Toto řešení přináší zajímavou provázanost nejmodernějších technologií společnosti AŽD Praha s o mnoho let starším mechanickým zařízením Pragotron.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/402422/
Nádražní restaurace jsou dnes spíše nevábnými hospodami, které cestující navštěvují jen v nejvyšší nouzi. České dráhy to chtějí změnit
Směs zápachu cigaretového kouře a vůní z kuchyně linoucí se na peron, tak dnes Pražané většinou vnímají nádražní restaurace, které cestující vlakem příliš nevábí, a tak je navštěvují jen ve výjimečných a opravdu nutných případech.
V minulosti přitom nádražní podniky bývaly chloubou nádraží, kam se sjížděly pražské rodiny na oběd, i když nikam necestovaly. Dnes některé hostince živoří a mizí. Pražská nádraží bez nich přitom ztrácejí svoji typickou atmosféru. I v metropoli ale existují legendární výjimky.
Pamětník luxusu: Fantova kavárna
Nádražní restaurace patřily k nádražím od jejich vzniku v 19. století. Lesk tehdejší doby trochu připomíná například Fantova kavárna na hlavním nádraží, v minulosti ale na Nádraží Františka Josefa, jak se hlavní nádraží za monarchie jmenovalo. Bylo zde restaurací, které bychom dnes nazvali luxusní, hned několik. „Stanice velkého významu, jakou toto nádraží bezpochyby bylo, mívaly často dvě restaurace, zpravidla jednu společnou pro I. a II. třídu a druhou pro III. třídu. Ta byla spojena s čekárnou a šlo vlastně o jeden prostor sloužící pro občerstvení, odpočinek i čekání na vlak,„ píše ve své knize Vůně pražských nádraží Stanislav Musil.
Tehdejší restaurace se nacházely v opravdu úchvatných sálech s bohatou výzdobou interiéru a nevyužívali je jen cestující, ale i ostatní Pražané, kterým restaurace nabízely vskutku důstojné zázemí s vyhlášenou kuchyní.
O úpadku restaurace na hlavním nádraží v dobách komunistické správy vypovídá reportáž Josefa Tupého v časopisu Nová Praha z roku 1969: „Restaurace na hlavním nádraží je nenáročná. Nevybírá si hosty, přijímá všechny, kteří považují za vhodné se do ní uchýlit a strávit v ní několik hodin, celý večer či dlouhou noc. K volnému místu jsem proplul hustou clonou kouře. Moji náhodní spolusedící na mne nebrali ohled a klidně se bavili po svém: Vidíš tam ty tři holky? Tak s tou v modrym svetru jsem předevčírem byl. Za pět piv. Kdybych zaplatil dvě, šla by taky. Ta je tady každej den, někdy tě s ní seznámím.„
České dráhy by rády vylepšily image nádražních restaurací. Nejprve přišly s koncepcí luxusních restaurací LaRocket, nyní se spíše přiklánějí k individuálnímu řešení na každém nádraží zvlášť.
Pilotním projektem má být právě hlavní nádraží, kde již v rámci rekonstrukce vzniklo nejen několik fastfoodů, pomalu vytěsňujících bizarní a nedůstojné stánky s rychlým občerstvením, ale i první lepší restaurace.
„Současné pražské nádražní restaurace, například na nádražích Praha-Dejvice, Praha-Bubeneč či Praha-Smíchov zůstanou zachovány a předpokládáme jejich zkvalitnění. Například restaurace na smíchovském nádraží bude od příštího roku procházet postupnou rekonstrukcí, která se dotkne prakticky všech jejích částí,„ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Mnoho hostů odmítá změnu
Najdou se ale i hlasy, které jsou proti modernizaci typických hospůdek. „Dejvická nádražka má svoji neopakovatelnou atmosféru i díky svým štamgastům, a tak trochu zašlému prostředí. Pořádají se zde téměř undergroundové koncerty, zahrádka je jedna z nejhezčích v metropoli. Nechci, aby tu atmosféru zničila nějaká modernizace,„ říká Martin Fišer, který zdejší hospodu pravidelně navštěvuje i se svým psem.
Podobně mluví i štamgasti v oblíbené branické „nádražce„, kdysi plné trampů, směřujících na Sázavu, nebo v nádražní restauraci v Bubenči. Pražské nádražní restaurace mají zkrátka svoji neopakovatelnou atmosféru v každé době, i když pokaždé jinou. Snad i ty moderní plánované budou mít svůj genius loci.
(Právo)
Směs zápachu cigaretového kouře a vůní z kuchyně linoucí se na peron, tak dnes Pražané většinou vnímají nádražní restaurace, které cestující vlakem příliš nevábí, a tak je navštěvují jen ve výjimečných a opravdu nutných případech.
V minulosti přitom nádražní podniky bývaly chloubou nádraží, kam se sjížděly pražské rodiny na oběd, i když nikam necestovaly. Dnes některé hostince živoří a mizí. Pražská nádraží bez nich přitom ztrácejí svoji typickou atmosféru. I v metropoli ale existují legendární výjimky.
Pamětník luxusu: Fantova kavárna
Nádražní restaurace patřily k nádražím od jejich vzniku v 19. století. Lesk tehdejší doby trochu připomíná například Fantova kavárna na hlavním nádraží, v minulosti ale na Nádraží Františka Josefa, jak se hlavní nádraží za monarchie jmenovalo. Bylo zde restaurací, které bychom dnes nazvali luxusní, hned několik. „Stanice velkého významu, jakou toto nádraží bezpochyby bylo, mívaly často dvě restaurace, zpravidla jednu společnou pro I. a II. třídu a druhou pro III. třídu. Ta byla spojena s čekárnou a šlo vlastně o jeden prostor sloužící pro občerstvení, odpočinek i čekání na vlak,„ píše ve své knize Vůně pražských nádraží Stanislav Musil.
Tehdejší restaurace se nacházely v opravdu úchvatných sálech s bohatou výzdobou interiéru a nevyužívali je jen cestující, ale i ostatní Pražané, kterým restaurace nabízely vskutku důstojné zázemí s vyhlášenou kuchyní.
O úpadku restaurace na hlavním nádraží v dobách komunistické správy vypovídá reportáž Josefa Tupého v časopisu Nová Praha z roku 1969: „Restaurace na hlavním nádraží je nenáročná. Nevybírá si hosty, přijímá všechny, kteří považují za vhodné se do ní uchýlit a strávit v ní několik hodin, celý večer či dlouhou noc. K volnému místu jsem proplul hustou clonou kouře. Moji náhodní spolusedící na mne nebrali ohled a klidně se bavili po svém: Vidíš tam ty tři holky? Tak s tou v modrym svetru jsem předevčírem byl. Za pět piv. Kdybych zaplatil dvě, šla by taky. Ta je tady každej den, někdy tě s ní seznámím.„
České dráhy by rády vylepšily image nádražních restaurací. Nejprve přišly s koncepcí luxusních restaurací LaRocket, nyní se spíše přiklánějí k individuálnímu řešení na každém nádraží zvlášť.
Pilotním projektem má být právě hlavní nádraží, kde již v rámci rekonstrukce vzniklo nejen několik fastfoodů, pomalu vytěsňujících bizarní a nedůstojné stánky s rychlým občerstvením, ale i první lepší restaurace.
„Současné pražské nádražní restaurace, například na nádražích Praha-Dejvice, Praha-Bubeneč či Praha-Smíchov zůstanou zachovány a předpokládáme jejich zkvalitnění. Například restaurace na smíchovském nádraží bude od příštího roku procházet postupnou rekonstrukcí, která se dotkne prakticky všech jejích částí,„ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Mnoho hostů odmítá změnu
Najdou se ale i hlasy, které jsou proti modernizaci typických hospůdek. „Dejvická nádražka má svoji neopakovatelnou atmosféru i díky svým štamgastům, a tak trochu zašlému prostředí. Pořádají se zde téměř undergroundové koncerty, zahrádka je jedna z nejhezčích v metropoli. Nechci, aby tu atmosféru zničila nějaká modernizace,„ říká Martin Fišer, který zdejší hospodu pravidelně navštěvuje i se svým psem.
Podobně mluví i štamgasti v oblíbené branické „nádražce„, kdysi plné trampů, směřujících na Sázavu, nebo v nádražní restauraci v Bubenči. Pražské nádražní restaurace mají zkrátka svoji neopakovatelnou atmosféru v každé době, i když pokaždé jinou. Snad i ty moderní plánované budou mít svůj genius loci.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/402114/
Do role nezvaného stěžovatele, který zdržuje stavbu moderní železniční trati, se dostali lidé ze sdružení Nádraží nedáme!, kteří usilují o zachování výpravní budovy v Ústí nad Orlicí. Železničáři i radnice v Ústí tvrdí, že jejich boj zdrží stavbu až o dva a půl roku.
”Už jenom fakt, že nevíme, jak ke stavbě přistupovat, jestli předělávat připravenou dokumentaci, oddaluje zahájení stavby o rok. Proto i dva a půl roku je reálné zdržení,” řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Původně měla rekonstrukce stanice začít letos na podzim.
Aktivity zachránců nádraží jsou pohledem orlickoústecké radnice na obtíž. ”Zásadní požadavek města je, aby naše nádraží bylo bezpečné a aby dvě miliardy korun na rekonstrukci neodcestovaly jinam. Taková věc musí být v rukou profesionálů, a ne souboru, těch, kteří to sice dobře míní, ale jsou amatéry,” řekl starosta Ústí Richard Pešek.
Také České dráhy dávají najevo, že Nádraží nedáme! komplikuje stavbu. ”Naším zájmem je urychleně zahájit modernizaci daného úseku tratě. Jde o poslední a nejpomalejší úsek mezinárodních koridorů 1 a 3 mezi Prahou a Českou Třebovou. Výrazně zdržuje naše vlaky a pro cestující představuje riziko kvůli jejich pohybu v kolejišti,” říká mluvčí Drah Petr Šťáhlavský.
Rekonstrukce nádraží zamrzla proto, že ministerstvo kultury řeší, zda budova bude kulturní památkou. Paradoxně teď rozhodnutí brzdí právě České dráhy. Minulý týden totiž podaly již druhé odvolání k původnímu kladnému rozhodnutí ministerstva. ”Budova bude odříznutá od přístupových komunikací a v současné době pro ni neexistuje žádné smysluplné a bezpečné využití,” říká k důvodům odvolání Šťáhlavský. Pro Dráhy je stará výpravní budova k ničemu. ”Po modernizaci nádraží je tento objekt nejen naddimenzovaný a nevyužitelný, ale také zbytný a nepotřebný,” říká Šťáhlavský. Stanice má být po rekonstrukci bez výpravčího a Dráhy budou nejspíš celý provoz řídit dálkově.
Sdružení Nádraží nedáme! sice zabránilo demolici budovy, ale drážní instituce teď nevědí, jak s ní naložit a zda budou stavět novou výpravní budovu. Podle radnice v Ústí budou na věci tratit obyvatelé a cestující. ”V nejhorší variantě budou lidé obsluhováni ve staré budově, kterou nikdo neopraví,” říká místostarosta Ústí Zdeněk Ešpandr.
Členové Nádraží nedáme! stále doufají, že se jim podaří přesvědčit správce železnic, aby při rekonstrukci stanice budovu opravili. ”Dnes je naše sdružení tím, kdo má snahu dosáhnout opravení budovy. Město Ústí nad Orlicí pro to nedělá nic,” říká Kadrman. Dodává, že sdružení pracuje na architektonické studii rekonstrukce budovy, kterou během několika týdnů předloží ministerstvu dopravy.
(Mladá fronta DNES)
”Už jenom fakt, že nevíme, jak ke stavbě přistupovat, jestli předělávat připravenou dokumentaci, oddaluje zahájení stavby o rok. Proto i dva a půl roku je reálné zdržení,” řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Původně měla rekonstrukce stanice začít letos na podzim.
Aktivity zachránců nádraží jsou pohledem orlickoústecké radnice na obtíž. ”Zásadní požadavek města je, aby naše nádraží bylo bezpečné a aby dvě miliardy korun na rekonstrukci neodcestovaly jinam. Taková věc musí být v rukou profesionálů, a ne souboru, těch, kteří to sice dobře míní, ale jsou amatéry,” řekl starosta Ústí Richard Pešek.
Také České dráhy dávají najevo, že Nádraží nedáme! komplikuje stavbu. ”Naším zájmem je urychleně zahájit modernizaci daného úseku tratě. Jde o poslední a nejpomalejší úsek mezinárodních koridorů 1 a 3 mezi Prahou a Českou Třebovou. Výrazně zdržuje naše vlaky a pro cestující představuje riziko kvůli jejich pohybu v kolejišti,” říká mluvčí Drah Petr Šťáhlavský.
Rekonstrukce nádraží zamrzla proto, že ministerstvo kultury řeší, zda budova bude kulturní památkou. Paradoxně teď rozhodnutí brzdí právě České dráhy. Minulý týden totiž podaly již druhé odvolání k původnímu kladnému rozhodnutí ministerstva. ”Budova bude odříznutá od přístupových komunikací a v současné době pro ni neexistuje žádné smysluplné a bezpečné využití,” říká k důvodům odvolání Šťáhlavský. Pro Dráhy je stará výpravní budova k ničemu. ”Po modernizaci nádraží je tento objekt nejen naddimenzovaný a nevyužitelný, ale také zbytný a nepotřebný,” říká Šťáhlavský. Stanice má být po rekonstrukci bez výpravčího a Dráhy budou nejspíš celý provoz řídit dálkově.
Sdružení Nádraží nedáme! sice zabránilo demolici budovy, ale drážní instituce teď nevědí, jak s ní naložit a zda budou stavět novou výpravní budovu. Podle radnice v Ústí budou na věci tratit obyvatelé a cestující. ”V nejhorší variantě budou lidé obsluhováni ve staré budově, kterou nikdo neopraví,” říká místostarosta Ústí Zdeněk Ešpandr.
Členové Nádraží nedáme! stále doufají, že se jim podaří přesvědčit správce železnic, aby při rekonstrukci stanice budovu opravili. ”Dnes je naše sdružení tím, kdo má snahu dosáhnout opravení budovy. Město Ústí nad Orlicí pro to nedělá nic,” říká Kadrman. Dodává, že sdružení pracuje na architektonické studii rekonstrukce budovy, kterou během několika týdnů předloží ministerstvu dopravy.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401681/
Starostu Mirovic na Písecku Zdeňka Bártu nezajímá, jaké vlaky ubudou v novém jízdním řádu Českých drah. Na místní železniční zastávce jich staví dost. Mirovičtí však mají jiný problém. Dráhy tam od června zavřely nádražní budovu. Místo pohodlí v čekárně a laviček před ní najdou cestující na železniční zastávce v Mirovicích jen holý peron. Okolo 60 až 80 lidí čeká denně na svůj vlak vystaveno napospas rozmarům počasí. Navzdory tomu, že za zády mají nádražní budovu, která v obci začala fungovat už v roce 1875.
„Lidé se mě ptají, jak to bude dál. Píšu na ministerstvo dopravy, na dráhy, hejtmanovi, ale nic se neděje. Říkám, ať tu raději nic nestaví. To už rovnou mohou po naší trati posílat bez zastávek rychlík z Budějovic do Prahy,„ zlobí se starosta.
O zázemí při čekání na vlak přišli lidé nejen v Mirovicích, ale také v dalších obcích mezi Pískem a Březnicí, které leží na trati z Českých Budějovic do Prahy. Na prázdných peronech nyní lidé mrznou také v Čimelicích, Čížové a Vráži.
Dráhy zavřely nádražní budovy po vybudování moderního dálkového řízení trati. Díky řízení trati z větších center nepotřebují personál v desítkách stanic podél nových železničních koridorů. Proto nádražní budovy zavírají, a snižují tak své náklady.
„Říkají nám, abychom si nádražní budovu vzali do pronájmu. Ale proč bychom se o ni měli starat my?„ ptá se Bárta.
(Mladá fronta DNES)
„Lidé se mě ptají, jak to bude dál. Píšu na ministerstvo dopravy, na dráhy, hejtmanovi, ale nic se neděje. Říkám, ať tu raději nic nestaví. To už rovnou mohou po naší trati posílat bez zastávek rychlík z Budějovic do Prahy,„ zlobí se starosta.
O zázemí při čekání na vlak přišli lidé nejen v Mirovicích, ale také v dalších obcích mezi Pískem a Březnicí, které leží na trati z Českých Budějovic do Prahy. Na prázdných peronech nyní lidé mrznou také v Čimelicích, Čížové a Vráži.
Dráhy zavřely nádražní budovy po vybudování moderního dálkového řízení trati. Díky řízení trati z větších center nepotřebují personál v desítkách stanic podél nových železničních koridorů. Proto nádražní budovy zavírají, a snižují tak své náklady.
„Říkají nám, abychom si nádražní budovu vzali do pronájmu. Ale proč bychom se o ni měli starat my?„ ptá se Bárta.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/401234/
V hale hlavního vlakového nádraží slouží cestujícím nový informační systém. Šest LCD panelů cestující informuje také o odjezdech časově nejbližších linek městské hromadné dopravy z přednádražního prostoru i regionálních a dálkových autobusů z terminálu.
“Instalace panelů byla posledním krokem k dokončení informačního systému terminálu hromadné dopravy jako celku. Byl tím naplněn záměr poskytnout cestujícím ucelené informace jak v terminálu a v přednádražním prostoru Riegrova náměstí, tak i v budově hlavního nádraží,” uvedl dopravně technický náměstek Dopravního podniku města Hradce Králové Vladimír Pejřil.
Panely jsou umístěny na portálech nad vstupními dveřmi u vchodu a východu z nádražní haly. Ve vchodové části visí čtyři panely. Dva informují o odjezdech autobusů regionální, dálkové i mezinárodní autobusové dopravy z terminálu, na dalších dvou jsou uvedeny odjezdy vozidel městské hromadné dopravy z přednádražního prostoru Riegrova náměstí. Stejné informace cestující získají ze dvou panelů u východu.
Celkové náklady na dobudování informačního systému, které uhradilo město, dosáhly podle Vladimíra Pejřila téměř 600 tisíc korun.
(Hradecký deník)
Ani jsem si toho nevšiml...