Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Nádraží v Ústí nad Orlicí používám k přestupování prakticky celý život. A je mi 68 let. Vím, že vzniklo při výstavbě dráhy, má svou historickou architektonickou paměť a možná by se dalo jako typická drážní budova zrekonstruovat. Souhlasil bych, kdyby budova byla situována mimo kolejiště a nevadila bezpečnějšímu a kvalitnějšímu provozu trati.
Jenže režisérka Olga Sommerová použila ve svém dopise, kde se staví na stranu zastánců zachování nádraží, velmi osobní výpady proti starostovi Ústí nad Orlicí Richardu Peškovi. Nezbývá mi než uvést svůj pocit, že sbírá materiál pro svůj další film. Přitom podotýkám, že nejsem z Ústí a pana starostu neznám. Její věta: „Jsem štástná, že pan Richard Pešek není starostou mého rodného města Prahy„, dává do očí mlčící většiny občanů ústeckého regionu jiný úhel pohledu.
Ona nikdy ráno nemusí řešit kam zaparkovat auto a jak nastoupit včas do vlaku. Nemusí ji zajímat, jak se bude „zachráněná budova„ udržovat a provozovat, kdo to zaplatí.
Poukazování na „seriózní rozpočet„ na celou Kaplického knihovnu, který čítá dvě miliardy, se může konfrontovat s původním rozpočtem pražské O2 Arény ve výši 2,5 miliardy korun a konečnou cenou 7 miliard. Věřím, že kdyby byla paní Sommerová starostkou své rodné Prahy v době výstavby Národního divadla, nestálo by. I tam se musely určitě „srovnat se zemí„ objekty, které měly historickou hodnotu, paměť a někomu přirostly k srdci.
A nesouhlasím s jejím expresívním tvrzením, že „jediná veřejně akceptovatelná varianta modernizace je zachování současné budovy„. Znám účastníka petice Nádraží nedáme!, který se podepsal zcela emotivně a po kratší diskusi přijal opačný názor. Škoda, že se mlčící většina nechce také zviditelnit založit a občanské sdružení „Nádraží je anachronismus, raději ho zbouráme„.
O autorovi| JOSEF NOVOTNÝ, Jablonné nad Orlicí
(Mladá fronta DNES)
Jenže režisérka Olga Sommerová použila ve svém dopise, kde se staví na stranu zastánců zachování nádraží, velmi osobní výpady proti starostovi Ústí nad Orlicí Richardu Peškovi. Nezbývá mi než uvést svůj pocit, že sbírá materiál pro svůj další film. Přitom podotýkám, že nejsem z Ústí a pana starostu neznám. Její věta: „Jsem štástná, že pan Richard Pešek není starostou mého rodného města Prahy„, dává do očí mlčící většiny občanů ústeckého regionu jiný úhel pohledu.
Ona nikdy ráno nemusí řešit kam zaparkovat auto a jak nastoupit včas do vlaku. Nemusí ji zajímat, jak se bude „zachráněná budova„ udržovat a provozovat, kdo to zaplatí.
Poukazování na „seriózní rozpočet„ na celou Kaplického knihovnu, který čítá dvě miliardy, se může konfrontovat s původním rozpočtem pražské O2 Arény ve výši 2,5 miliardy korun a konečnou cenou 7 miliard. Věřím, že kdyby byla paní Sommerová starostkou své rodné Prahy v době výstavby Národního divadla, nestálo by. I tam se musely určitě „srovnat se zemí„ objekty, které měly historickou hodnotu, paměť a někomu přirostly k srdci.
A nesouhlasím s jejím expresívním tvrzením, že „jediná veřejně akceptovatelná varianta modernizace je zachování současné budovy„. Znám účastníka petice Nádraží nedáme!, který se podepsal zcela emotivně a po kratší diskusi přijal opačný názor. Škoda, že se mlčící většina nechce také zviditelnit založit a občanské sdružení „Nádraží je anachronismus, raději ho zbouráme„.
O autorovi| JOSEF NOVOTNÝ, Jablonné nad Orlicí
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407429/
To, co vypadá hezky na pohled, nemusí být ideální z hlediska provozu a efektivity.
V Pilníkově si přijdou na své milovníci starých časů, ale jiní by zde uvítali investice do techniky.
Malebnou stanici na Trutnovsku si před časem vybrali k fotografování západoevropští přátelé lokomotiv. Zachovalé kompletní mechanické staniční zabezpečovací zařízení, včetně čtveřice vjezdových mechanických návěstidel a obou vjezdových „mechanik“, působí navenek atraktivně. Dokonce je i z funkčního hlediska poměrně spolehlivé. Jenže potřebám současného provozu už příliš nevyhovuje.
Možnosti modernizace
„Existují dvě varianty modernizace,“ vysvětluje přednosta PO Trutnov Milan Ondráško. „Jednak projekt na náhradu všech dosud mechanických závor mezi stanicemi Pilníkov a Hostinné, jehož součástí je náhrada všech závor obsluhovaných ze stanoviště Chotěvice, které by tím pádem mohlo být zrušeno.“
A pak je tu druhá varianta, která by kromě toho zahrnovala i rekonstrukci staničního zabezpečovacího zařízení s přípravou na zapojení do dálkového řízení. „Oba návrhy už ale dvakrát byly vyškrtnuty z plánu investic SŽDC,“ upozorňuje přednosta.
Druhá varianta by umožnila snížit personální potřebu v Pilníkově. Dosud tu slouží ve směnách tři lidé jako výpravčí, kteří mají v noci (přesně od 23.10 do 3.50 h, resp. 6.00 h) výluku služby dopravních zaměstnanců. Dlužno dodat, že ještě do konce tohoto grafikonu vedou i osobní pokladnu. Kromě nich tu pracují i dva výhybkáři, kteří se starají o mechanické závory. Výhybkář na „jedničce“, tedy blíže Trutnovu, má sídlo u výpravčího a pracuje v ranní nebo odpolední směně. Na „dvojce“ je k dispozici samostatné výhybkářské stanoviště u zhlaví směr Hostinné. VýhybV kář tu pracuje ve stejných časových polohách jako výpravčí.
Modernizace by tu mohla pomoci odstranit letité stížnosti na poměrně dlouhou dobu uzavření mechanických závor, hlavně mezi Pilníkovem a Hostinným. „Ty jsou obsluhovány z Chotěvic a musí zůstat uzavřené, dokud vlak nedojede do Hostinného a nedojde za ním odhláška,“ vysvětluje Milan Ondráško. A proč je v relativně malé, nenápadné stanici, jež má pouhé dvě dopravní koleje a jednu manipulační, potřeba nového zabezpečení tak akutní?
Velký počet křižování
Provoz v této části trati 040 (Stará Paka – Trutnov) sice není tak silný (za 24 hodin tu projede přibližně 24 osobních, 16 spěšných a šest nákladních vlaků), ovšem vzhledem k taktové dopravě se tu hodinu co hodinu křižuje spěšný vlak Kolín – Chlumec nad Cidlinou – Trutnov s osobními vlaky Trutnov – Vrchlabí a naopak. Celkem je tu 14 křižování.
Ani stav nástupišť není ideální pro takový počet křižování. Co se týká vlaků ČD Cargo, pak je nutno uvést, že na manipulační koleji v Pilníkově probíhá i nakládka kmenového dříví, a to v rozsahu řádově jednotek vozů za měsíc. Pilníkov je jednou z těch mála stanic v obvodu Provozního obvodu Trutnov, kde není zřízen elektronický dopravní deník.
Důvodů je podle Milana Ondráška jistě více, ale hlavním je problematický stav telefonních linek. Ostatně i terminál osobní pokladny Unipok musí komunikovat přes obecní bezdrátovou síť.
ZAJÍMAVOSTI O STANICI
Vlaky Pilníkovem, stejně jako dvěma úseky někdejší Rakouské severozápadní dráhy, konkrétně Chlumec – Ostroměř a Kunčice – Trutnov, jezdí už od 21. prosince 1870. Zajímavostí je i to, že stanička je pověstná častými mlhami kvůli potoku, který protéká na přilehlém pozemku.
Ten je také příčinou až o několik stupňů nižších teplot, než jsou v sousedních stanicích. Ze stejného důvodu zde mají zaměstnanci v zimě problémy se stavěním návěstidel a předvěstí.
(Železničář)
V Pilníkově si přijdou na své milovníci starých časů, ale jiní by zde uvítali investice do techniky.
Malebnou stanici na Trutnovsku si před časem vybrali k fotografování západoevropští přátelé lokomotiv. Zachovalé kompletní mechanické staniční zabezpečovací zařízení, včetně čtveřice vjezdových mechanických návěstidel a obou vjezdových „mechanik“, působí navenek atraktivně. Dokonce je i z funkčního hlediska poměrně spolehlivé. Jenže potřebám současného provozu už příliš nevyhovuje.
Možnosti modernizace
„Existují dvě varianty modernizace,“ vysvětluje přednosta PO Trutnov Milan Ondráško. „Jednak projekt na náhradu všech dosud mechanických závor mezi stanicemi Pilníkov a Hostinné, jehož součástí je náhrada všech závor obsluhovaných ze stanoviště Chotěvice, které by tím pádem mohlo být zrušeno.“
A pak je tu druhá varianta, která by kromě toho zahrnovala i rekonstrukci staničního zabezpečovacího zařízení s přípravou na zapojení do dálkového řízení. „Oba návrhy už ale dvakrát byly vyškrtnuty z plánu investic SŽDC,“ upozorňuje přednosta.
Druhá varianta by umožnila snížit personální potřebu v Pilníkově. Dosud tu slouží ve směnách tři lidé jako výpravčí, kteří mají v noci (přesně od 23.10 do 3.50 h, resp. 6.00 h) výluku služby dopravních zaměstnanců. Dlužno dodat, že ještě do konce tohoto grafikonu vedou i osobní pokladnu. Kromě nich tu pracují i dva výhybkáři, kteří se starají o mechanické závory. Výhybkář na „jedničce“, tedy blíže Trutnovu, má sídlo u výpravčího a pracuje v ranní nebo odpolední směně. Na „dvojce“ je k dispozici samostatné výhybkářské stanoviště u zhlaví směr Hostinné. VýhybV kář tu pracuje ve stejných časových polohách jako výpravčí.
Modernizace by tu mohla pomoci odstranit letité stížnosti na poměrně dlouhou dobu uzavření mechanických závor, hlavně mezi Pilníkovem a Hostinným. „Ty jsou obsluhovány z Chotěvic a musí zůstat uzavřené, dokud vlak nedojede do Hostinného a nedojde za ním odhláška,“ vysvětluje Milan Ondráško. A proč je v relativně malé, nenápadné stanici, jež má pouhé dvě dopravní koleje a jednu manipulační, potřeba nového zabezpečení tak akutní?
Velký počet křižování
Provoz v této části trati 040 (Stará Paka – Trutnov) sice není tak silný (za 24 hodin tu projede přibližně 24 osobních, 16 spěšných a šest nákladních vlaků), ovšem vzhledem k taktové dopravě se tu hodinu co hodinu křižuje spěšný vlak Kolín – Chlumec nad Cidlinou – Trutnov s osobními vlaky Trutnov – Vrchlabí a naopak. Celkem je tu 14 křižování.
Ani stav nástupišť není ideální pro takový počet křižování. Co se týká vlaků ČD Cargo, pak je nutno uvést, že na manipulační koleji v Pilníkově probíhá i nakládka kmenového dříví, a to v rozsahu řádově jednotek vozů za měsíc. Pilníkov je jednou z těch mála stanic v obvodu Provozního obvodu Trutnov, kde není zřízen elektronický dopravní deník.
Důvodů je podle Milana Ondráška jistě více, ale hlavním je problematický stav telefonních linek. Ostatně i terminál osobní pokladny Unipok musí komunikovat přes obecní bezdrátovou síť.
ZAJÍMAVOSTI O STANICI
Vlaky Pilníkovem, stejně jako dvěma úseky někdejší Rakouské severozápadní dráhy, konkrétně Chlumec – Ostroměř a Kunčice – Trutnov, jezdí už od 21. prosince 1870. Zajímavostí je i to, že stanička je pověstná častými mlhami kvůli potoku, který protéká na přilehlém pozemku.
Ten je také příčinou až o několik stupňů nižších teplot, než jsou v sousedních stanicích. Ze stejného důvodu zde mají zaměstnanci v zimě problémy se stavěním návěstidel a předvěstí.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407279/
Obec se může pochlubit novým a originálním nádražím.
„Stav vlakového nádraží byl katastrofální. Většina obyvatel dojíždí za prací do Prahy a nádraží je maximálně vytíženo. Vlaky jezdí každých 20 minut,„ řekl starosta Čelákovic Bohumil Klicpera. Požadavek města byl vytvořit něco svěžího, mladistvého, co osloví a zaujme mladou generaci, a přitom nepohorší starší občany.
Fasádu zdobí panorama obce
Výtvarná dílna Labyrint proto oslovila čtyři místní umělce. Na 140 metrech plochy vytvořili během šesti týdnů přesné panorama Čelákovic a čtyři další místní významné budovy. „Lidé se tak mohou pokochat obrazy radnice, fary, muzea a kostela.
Originálním designem navíc zabránili poničení objektu sprejery. „Inspirovali jsme se nádražím v Poděbradech, kde to funguje,„ řekla Mirka Šimonová. Mezi sprejery totiž existuje nepsané pravidlo vzájemně si do svých uměleckých výtvorů nezasahovat. „Poté, co byly v Poděbradech na vyžádání vytvořeny graffiti obrázky, už se nechtěné kresby neobjevily. A stejně tak i v Čelákovicích,„ řekla Šimonová.
Akce za 20 milionů
Rekonstrukce objektu byla součástí generálních oprav. Investice se vyšplhala na 20 milionů, náklady hradily ČD.
Lidé opravu objektu ocenili. „Je to velká změna. Jsme za to moc rádi. Původní nádraží bylo staré. Báli jsme se, že nám spadne na hlavu,„ sdělila Deníku Kateřina Kycltová.
Rada města a zastupitelstvo investovaly do akce padesát tisíc korun. Také České dráhy přislíbily příspěvek... „Práce je hotová. Dluží nám téměř třicet tisíc,„ tvrdí Šimonová. Tisková mluvčí ČD Kateřina Šubová nesouhlasí: „Družstvo zaslalo ČD fakturu v hodnotě 26 tisíc Kč až nyní. Ta bude řádně uhrazena.„
(Pražský deník)
„Stav vlakového nádraží byl katastrofální. Většina obyvatel dojíždí za prací do Prahy a nádraží je maximálně vytíženo. Vlaky jezdí každých 20 minut,„ řekl starosta Čelákovic Bohumil Klicpera. Požadavek města byl vytvořit něco svěžího, mladistvého, co osloví a zaujme mladou generaci, a přitom nepohorší starší občany.
Fasádu zdobí panorama obce
Výtvarná dílna Labyrint proto oslovila čtyři místní umělce. Na 140 metrech plochy vytvořili během šesti týdnů přesné panorama Čelákovic a čtyři další místní významné budovy. „Lidé se tak mohou pokochat obrazy radnice, fary, muzea a kostela.
Originálním designem navíc zabránili poničení objektu sprejery. „Inspirovali jsme se nádražím v Poděbradech, kde to funguje,„ řekla Mirka Šimonová. Mezi sprejery totiž existuje nepsané pravidlo vzájemně si do svých uměleckých výtvorů nezasahovat. „Poté, co byly v Poděbradech na vyžádání vytvořeny graffiti obrázky, už se nechtěné kresby neobjevily. A stejně tak i v Čelákovicích,„ řekla Šimonová.
Akce za 20 milionů
Rekonstrukce objektu byla součástí generálních oprav. Investice se vyšplhala na 20 milionů, náklady hradily ČD.
Lidé opravu objektu ocenili. „Je to velká změna. Jsme za to moc rádi. Původní nádraží bylo staré. Báli jsme se, že nám spadne na hlavu,„ sdělila Deníku Kateřina Kycltová.
Rada města a zastupitelstvo investovaly do akce padesát tisíc korun. Také České dráhy přislíbily příspěvek... „Práce je hotová. Dluží nám téměř třicet tisíc,„ tvrdí Šimonová. Tisková mluvčí ČD Kateřina Šubová nesouhlasí: „Družstvo zaslalo ČD fakturu v hodnotě 26 tisíc Kč až nyní. Ta bude řádně uhrazena.„
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407207/
Příhraniční obec se časem stane dopravním uzlem, kde na dráhu naváže autobus
Téměř každý, kdo se vypraví vlakem z lenorského nádraží k Vimperku či Volarům kroutí hlavou nad nově vybudovaným nástupištěm.
Vyrostlo totiž u koleje, kde vlak snad nikdy nestaví. Nicméně již za měsíc by mělo být všechno jinak a právě ono nástupiště bude hrát důležitou roli v drážní strategii.
„Vlaky se díky těmto úpravám budou nově křížit ve stanici Bohumilice v Čechách a v Lenoře. Tím se na minimum zkrátí dvacetiminutové čekání ve Vimperku. Ve Strakonicích bude vlak přímo navazovat na rychlíky od Českých Budějovic a z Plzně a na druhé straně ve Volarech pak na spoje směrem k Novému Údolí či ke Kájovu,„ vysvětlil, proč došlo k poměrně finančně náročným úpravám lenorského kolejiště, Pavel Kosmata z českobudějovického Krajského centra Českých drah.
Navíc nebude nutné dopodrobna studovat jízdní řád a zapisovat si časy odjezdů či přestupů.
„Ve Strakonicích vystoupíte, tam bude již připraven vlak na Volary a vzhledem k tomu, že bude vyjíždět přesně každé dvě hodiny, nebude zas tak těžké si časy zapamatovat. Stejně tomu bude ve směru na Blatnou a následně pak na Prahu,„ doplnil další informace Pavel Kosmata.
Lenorské nádraží by pak v budoucnu mělo být důležitým dopravním uzlem, kde by na sebe navazovaly autobusové spoje s vlakovými, což uvítají především návštěvníci Šumavy využívající letní tak zvané Zelené linky.
Spokojení jsou s úpravami na lenorském nádraží také obyvatelé obce. „Dráhy odstranily nepotřebnou budovu skladu a opravili i budovu nástupiště. Už jsem je chtěla kontaktovat, jak budou tímhle majetkem nakládat, protože to byla ostuda. Předběhly mě a nádraží najednou pěkně prokouklo a prostor vypadá o mnoho lépe a důstojněji,„ řekla včera pro Deník starostka obce Jaroslava Krnáková.
(Prachatický deník)
Téměř každý, kdo se vypraví vlakem z lenorského nádraží k Vimperku či Volarům kroutí hlavou nad nově vybudovaným nástupištěm.
Vyrostlo totiž u koleje, kde vlak snad nikdy nestaví. Nicméně již za měsíc by mělo být všechno jinak a právě ono nástupiště bude hrát důležitou roli v drážní strategii.
„Vlaky se díky těmto úpravám budou nově křížit ve stanici Bohumilice v Čechách a v Lenoře. Tím se na minimum zkrátí dvacetiminutové čekání ve Vimperku. Ve Strakonicích bude vlak přímo navazovat na rychlíky od Českých Budějovic a z Plzně a na druhé straně ve Volarech pak na spoje směrem k Novému Údolí či ke Kájovu,„ vysvětlil, proč došlo k poměrně finančně náročným úpravám lenorského kolejiště, Pavel Kosmata z českobudějovického Krajského centra Českých drah.
Navíc nebude nutné dopodrobna studovat jízdní řád a zapisovat si časy odjezdů či přestupů.
„Ve Strakonicích vystoupíte, tam bude již připraven vlak na Volary a vzhledem k tomu, že bude vyjíždět přesně každé dvě hodiny, nebude zas tak těžké si časy zapamatovat. Stejně tomu bude ve směru na Blatnou a následně pak na Prahu,„ doplnil další informace Pavel Kosmata.
Lenorské nádraží by pak v budoucnu mělo být důležitým dopravním uzlem, kde by na sebe navazovaly autobusové spoje s vlakovými, což uvítají především návštěvníci Šumavy využívající letní tak zvané Zelené linky.
Spokojení jsou s úpravami na lenorském nádraží také obyvatelé obce. „Dráhy odstranily nepotřebnou budovu skladu a opravili i budovu nástupiště. Už jsem je chtěla kontaktovat, jak budou tímhle majetkem nakládat, protože to byla ostuda. Předběhly mě a nádraží najednou pěkně prokouklo a prostor vypadá o mnoho lépe a důstojněji,„ řekla včera pro Deník starostka obce Jaroslava Krnáková.
(Prachatický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407206/
Už na konci příštího roku by Letovice mohly mít nově opravené a moderní železniční nádraží.
Cestující vlakem, jejichž cesty začínají nebo končí na letovickém nádraží, čeká v brzké době příjemná změna. České dráhy připravují opravu tamní nádražní budovy a nástupiště. To vše v projektu přestupního terminálu Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
„V nadcházejícím období můžeme do podobných akcí investovat více peněz, než tomu bylo v minulosti,„ uvedl Lubomír Křivánek z Českých drah.
Díky třinácti miliónům korun tak nádražní budova v Letovicích dostane nový kabát. Dělníci vymění okna, dveře, střechu, zateplí fasádu. V plánu je také kompletní úprava vnitřních prostor pro cestující, včetně nových sociálních zařízení, restaurace i čekárny. Vše zaplatí České dráhy.
Letovičtí připravované novinky na nádraží vítají. „ Myslím si, že nádraží už to potřebuje hodně dlouho. Hlavně toalety jsou tam v opravdu hrozném stavu. Dokonce je radši zamykají,„ potvrdila nutnost změny Marie Parolková z Letovic. Jezdí do práce vlakem každý den, tak má obavy, aby opravy neomezily provoz na kolejích nebo vlaky nenabíraly zpoždění. „Jistá menší omezení to pro cestující samozřejmě znamená, ale opravy budeme provádět za plného železničního provozu,„ vyvrátila obavy z výluk provozu regionální tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Práce by podle ní mohly začít ještě do konce letošního roku, ihned po ukončení výběrového řízení na dodavatele stavebních prací, které právě probíhá. Novou čekárnu a další zázemí budou moct cestující využívat přibližně za rok.
Letovické železniční nádraží se má brzy stát přestupním terminálem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Kromě výpravní budovy ho tedy čeká i vylepšení nástupišť. Ta ovšem nespadají pod České dráhy, nýbrž patří Správě železniční dopravní cesty. „Zástupci Jihomoravského kraje nechali vypracovat studii budoucího terminálu. Následně tedy budeme jednat o nutném prostoru, který tady bude třeba pro budoucí úpravu perónu,„ vysvětlil tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
V poslední době je právě nevyhovující stav nástupišť označován za jednu z hlavních příčin tragických nehod, jež jsou v tomto místě poměrně časté. „Je hrozně nebezpečné tam přecházet,„ potvrdila Marie Parolková. Poslední tragický případ se na tamním nádraží stal v pondělí. Lokomotiva tam srazila starší ženu.
S modernizací nádraží současně opět poklesly šance na jeho posunutí blíže k centru města. „Takovéto úvahy se občas objeví, ale v tuto chvíli to opravdu není aktuální. Je to pouze vzdálená vize,„ odmítl možnost přesunu nádraží v dohledné době starosta Letovic Radek Procházka.
(Blanenský deník)
Cestující vlakem, jejichž cesty začínají nebo končí na letovickém nádraží, čeká v brzké době příjemná změna. České dráhy připravují opravu tamní nádražní budovy a nástupiště. To vše v projektu přestupního terminálu Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
„V nadcházejícím období můžeme do podobných akcí investovat více peněz, než tomu bylo v minulosti,„ uvedl Lubomír Křivánek z Českých drah.
Díky třinácti miliónům korun tak nádražní budova v Letovicích dostane nový kabát. Dělníci vymění okna, dveře, střechu, zateplí fasádu. V plánu je také kompletní úprava vnitřních prostor pro cestující, včetně nových sociálních zařízení, restaurace i čekárny. Vše zaplatí České dráhy.
Letovičtí připravované novinky na nádraží vítají. „ Myslím si, že nádraží už to potřebuje hodně dlouho. Hlavně toalety jsou tam v opravdu hrozném stavu. Dokonce je radši zamykají,„ potvrdila nutnost změny Marie Parolková z Letovic. Jezdí do práce vlakem každý den, tak má obavy, aby opravy neomezily provoz na kolejích nebo vlaky nenabíraly zpoždění. „Jistá menší omezení to pro cestující samozřejmě znamená, ale opravy budeme provádět za plného železničního provozu,„ vyvrátila obavy z výluk provozu regionální tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.
Práce by podle ní mohly začít ještě do konce letošního roku, ihned po ukončení výběrového řízení na dodavatele stavebních prací, které právě probíhá. Novou čekárnu a další zázemí budou moct cestující využívat přibližně za rok.
Letovické železniční nádraží se má brzy stát přestupním terminálem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Kromě výpravní budovy ho tedy čeká i vylepšení nástupišť. Ta ovšem nespadají pod České dráhy, nýbrž patří Správě železniční dopravní cesty. „Zástupci Jihomoravského kraje nechali vypracovat studii budoucího terminálu. Následně tedy budeme jednat o nutném prostoru, který tady bude třeba pro budoucí úpravu perónu,„ vysvětlil tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
V poslední době je právě nevyhovující stav nástupišť označován za jednu z hlavních příčin tragických nehod, jež jsou v tomto místě poměrně časté. „Je hrozně nebezpečné tam přecházet,„ potvrdila Marie Parolková. Poslední tragický případ se na tamním nádraží stal v pondělí. Lokomotiva tam srazila starší ženu.
S modernizací nádraží současně opět poklesly šance na jeho posunutí blíže k centru města. „Takovéto úvahy se občas objeví, ale v tuto chvíli to opravdu není aktuální. Je to pouze vzdálená vize,„ odmítl možnost přesunu nádraží v dohledné době starosta Letovic Radek Procházka.
(Blanenský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407205/
Rozsáhlou rekonstrukci vlakového nádraží v Bojkovicích provádí v těchto dnech řemeslníci. Jeho oprava bude stát České dráhy téměř 16 milionů korun. Práce potrvají do poloviny příštího roku.
Oprava bojkovického nádraží je tou největší za poslední roky. Dělníci modernizují vestibul, mění rozvody. Výrazných změn se dočkají i volné plochy. „Necháme snížit výšku objektu a také zmenšit jeho prosklenou část. Díky těmto úpravám snížíme náklady na vytápění, údržbu a úklid,„ vysvětlila Kateřina Šubová, regionální mluvčí Českých drah pro Moravu.
Rekonstrukce vlakového nádraží v Bojkovicích není jedinou investicí Českých drah na území Zlínského kraje. Například v Holešově řemeslníci za téměř 20 milionů korun modernizují výpravní budovu. „Do konce letošního a v průběhu příštího roku proinvestujeme při opravách nádražních budov na střední a severní Moravě téměř sto čtyřicet milionů korun,„ informovala Šubová.
Kromě omezení na vlakovém nádraží musí obyvatelé Bojkovic počítat v příštím roce i s komplikacemi, které přinese stavba nového mostu přes řeku Olšavu. Ta začne v dubnu a potrvá až do roku 2011, náklady vyšplhají na asi 60 milionů korun.
„Nový most je potřeba. Přes ten současný, který dosluhuje, jezdí každý den mnoho kamionů. Pokud vjedou na most, lidé s osobními auty se jim vyhýbají jen s velkými obtížemi,„ řekl před časem bojkovický starosta František Slavíček. Během stavby mostu bude doprava ve městě odkloněná do objízdných tras.
(Mladá fronta DNES)
Oprava bojkovického nádraží je tou největší za poslední roky. Dělníci modernizují vestibul, mění rozvody. Výrazných změn se dočkají i volné plochy. „Necháme snížit výšku objektu a také zmenšit jeho prosklenou část. Díky těmto úpravám snížíme náklady na vytápění, údržbu a úklid,„ vysvětlila Kateřina Šubová, regionální mluvčí Českých drah pro Moravu.
Rekonstrukce vlakového nádraží v Bojkovicích není jedinou investicí Českých drah na území Zlínského kraje. Například v Holešově řemeslníci za téměř 20 milionů korun modernizují výpravní budovu. „Do konce letošního a v průběhu příštího roku proinvestujeme při opravách nádražních budov na střední a severní Moravě téměř sto čtyřicet milionů korun,„ informovala Šubová.
Kromě omezení na vlakovém nádraží musí obyvatelé Bojkovic počítat v příštím roce i s komplikacemi, které přinese stavba nového mostu přes řeku Olšavu. Ta začne v dubnu a potrvá až do roku 2011, náklady vyšplhají na asi 60 milionů korun.
„Nový most je potřeba. Přes ten současný, který dosluhuje, jezdí každý den mnoho kamionů. Pokud vjedou na most, lidé s osobními auty se jim vyhýbají jen s velkými obtížemi,„ řekl před časem bojkovický starosta František Slavíček. Během stavby mostu bude doprava ve městě odkloněná do objízdných tras.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406981/
Obce mezi Varnsdorfem a Libercem mají zájem na tom, aby vlak v jejich regionu stavěl víckrát. Od konce roku 2010 převezme vlakové spojení ze Seifhennersdorfu vedoucí přes Varnsdorf a Žitavu do Liberce společnost Vogtlandbahn.
Na konci srpna tohoto roku byly v této záležitosti podepsány na Ještědu patřičné smlouvy. Nyní se tedy mohou obce ležící na řece Mandavě těšit, že se ve stavbě dotyčné trati bude dále pokračovat. Svaz regionálních dopravců Oberlausitz-Niederschlesien ZVON se tímto krokem pokouší zvýšit atraktivitu této vlakové linky.
Z toho, že budou zavedeny další zastávky a zaveden hodinový interval, by mohli mít užitek také turisté a místní obyvatelé. O možnosti svého dalšího regionálního rozvoje se vedle německých obcí zajímá i česká strana, která v současné době projednává možná místa, kde by zastávky mohly být.
(Liberecký deník)
Na konci srpna tohoto roku byly v této záležitosti podepsány na Ještědu patřičné smlouvy. Nyní se tedy mohou obce ležící na řece Mandavě těšit, že se ve stavbě dotyčné trati bude dále pokračovat. Svaz regionálních dopravců Oberlausitz-Niederschlesien ZVON se tímto krokem pokouší zvýšit atraktivitu této vlakové linky.
Z toho, že budou zavedeny další zastávky a zaveden hodinový interval, by mohli mít užitek také turisté a místní obyvatelé. O možnosti svého dalšího regionálního rozvoje se vedle německých obcí zajímá i česká strana, která v současné době projednává možná místa, kde by zastávky mohly být.
(Liberecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406980/
Špína a nedostatečné služby pro cestující. To jsou hlavní stížnosti Kutnohoráků na stav hlavního vlakového nádraží
Zanedbané hlavní vlakové nádraží v Kutné Hoře je pro město, jež ročně navštíví tisíce turistů, skutečně ostudnou vizitkou. Takový je alespoň názor většiny oslovených Kutnohoráků. Ale není to jen zchátralý vzhled, který zákazníky Českých drah na místním nádraží rozčiluje. Lístek na vlak a káva z automatu jsou totiž, zjednodušeně řečeno, jediné služby, kterých se zde cestující dočká. „Špína, hrozné parkování – a nekoupíte si tam ani noviny,„ mávla rukou Pavla z Malína. Podle vyjádření Českých drah je nyní zpracováván investiční plán pro rok 2010.
Že by se vedení společnosti rozhodlo v příštím roce investovat své prostředky na opravy právě do kutnohorského nádraží, je však málo pravděpodobné. I podle informací, kterými disponuje kutnohorská radnice, totiž zřejmě dostane přednost sousední Kolín. „Je velmi obtížné zahájit rekonstrukce a investice na všech místech, kde bychom si to sami přáli,„ konstatoval mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Třeba se na Kutnou Horu nakonec usměje štěstí a na seznam se dostane. Pro město s takovým mezinárodním renomé to však bude i tak znít trochu paradoxně.
(Kutnohorský deník)
Zanedbané hlavní vlakové nádraží v Kutné Hoře je pro město, jež ročně navštíví tisíce turistů, skutečně ostudnou vizitkou. Takový je alespoň názor většiny oslovených Kutnohoráků. Ale není to jen zchátralý vzhled, který zákazníky Českých drah na místním nádraží rozčiluje. Lístek na vlak a káva z automatu jsou totiž, zjednodušeně řečeno, jediné služby, kterých se zde cestující dočká. „Špína, hrozné parkování – a nekoupíte si tam ani noviny,„ mávla rukou Pavla z Malína. Podle vyjádření Českých drah je nyní zpracováván investiční plán pro rok 2010.
Že by se vedení společnosti rozhodlo v příštím roce investovat své prostředky na opravy právě do kutnohorského nádraží, je však málo pravděpodobné. I podle informací, kterými disponuje kutnohorská radnice, totiž zřejmě dostane přednost sousední Kolín. „Je velmi obtížné zahájit rekonstrukce a investice na všech místech, kde bychom si to sami přáli,„ konstatoval mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Třeba se na Kutnou Horu nakonec usměje štěstí a na seznam se dostane. Pro město s takovým mezinárodním renomé to však bude i tak znít trochu paradoxně.
(Kutnohorský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406978/
Celkem čtyřiačtyřicet milionů korun má stát rekonstrukce objektu nádraží ve Žďáře. Podle zástupců Českých drah začne ještě před koncem tohoto roku.
Celá zpráva: http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/rekonstrukce-zdarskeho-nadrazi-zacne-letos-.html
Celá zpráva: http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/rekonstrukce-zdarskeho-nadrazi-zacne-letos-.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406753/
Hlavní ústecké nádraží Českých drah vypadalo docela jinak než dnes. Z pohledu laika to byla majestátní a reprezentativní budova, jež se s tou dnešní „šedí„ vůbec nedá srovnávat. A i když z něj ještě část budovy zůstala, přesto jej dnes zařadíme k zaniklému Ústí. Podle ústeckého archiváře Vladimíra Kaisera bylo nádraží i s budovou postaveno jako státní zakázka v roce 1850. „Přestavěno bylo někdy v roce 1880, pak ještě jednou okolo roku 1900,„ líčil Kaiser.
Na konci války, v dubnu 1945, dostala budova při bombardování zásah.
Když se dnes na něj čelně podíváte z uličky V Jirchářích, spatříte jeho pozůstatky. Bomba rozbila dnešní odbavovací halu. Tedy halu s pokladnami. Tím zbytkem je ta část nádraží, kde zůstala kulatá okna.
Alespoň tedy podle ředitele archivu Kaisera.
Podle dalšího ústeckého historika, Václava Houfka z ústeckého muzea, pak budova vlastně byla stále provizorně opravována. Počítalo se s novou, ale po celých čtyřicet let trvání komunistického režimu se na ni nedostalo. Na konci osmdesátých let minulého století se situace začala měnit. Hlavní nádraží se mělo stát obrovitým dopravním uzlem. Podle Houfka by mu za oběť padlo několik bloků domů, zmizely by uličky Hradiště a V Jirchářích - jedny z posledních historických stop městského jádra, secesní dům Globus, rovněž dům České obchodní společnosti Osvalda Polívky a další. „Ovšem po pádu komunistického režimu se od plánů upustilo,„ dodal Houfek.
Spolu s původní nádražní halou zmizely i další drážní budovy. Třeba nádraží Střed pod Větruší, původní odbavovací hala v místě dnešního ředitelství ČD u kostela sv. Vojtěcha a podobně. Poslední úpravy nádražní budovy a nádražního okolí se uskutečňují v rámci IPRM, a sice za nádražního prostoru, revitalizace přednádražního prostoru již je téměř, až na zeleň, dokončena. Sama budova se stala součástí projektu ČD Živá nádraží. Přesto si mnoho Ústečanů myslí, že původní secesní budova po přestavbě z roku 1900 reprezentovala krajskou metropoli mnohem důstojněji.
(Ústecký deník)
Na konci války, v dubnu 1945, dostala budova při bombardování zásah.
Když se dnes na něj čelně podíváte z uličky V Jirchářích, spatříte jeho pozůstatky. Bomba rozbila dnešní odbavovací halu. Tedy halu s pokladnami. Tím zbytkem je ta část nádraží, kde zůstala kulatá okna.
Alespoň tedy podle ředitele archivu Kaisera.
Podle dalšího ústeckého historika, Václava Houfka z ústeckého muzea, pak budova vlastně byla stále provizorně opravována. Počítalo se s novou, ale po celých čtyřicet let trvání komunistického režimu se na ni nedostalo. Na konci osmdesátých let minulého století se situace začala měnit. Hlavní nádraží se mělo stát obrovitým dopravním uzlem. Podle Houfka by mu za oběť padlo několik bloků domů, zmizely by uličky Hradiště a V Jirchářích - jedny z posledních historických stop městského jádra, secesní dům Globus, rovněž dům České obchodní společnosti Osvalda Polívky a další. „Ovšem po pádu komunistického režimu se od plánů upustilo,„ dodal Houfek.
Spolu s původní nádražní halou zmizely i další drážní budovy. Třeba nádraží Střed pod Větruší, původní odbavovací hala v místě dnešního ředitelství ČD u kostela sv. Vojtěcha a podobně. Poslední úpravy nádražní budovy a nádražního okolí se uskutečňují v rámci IPRM, a sice za nádražního prostoru, revitalizace přednádražního prostoru již je téměř, až na zeleň, dokončena. Sama budova se stala součástí projektu ČD Živá nádraží. Přesto si mnoho Ústečanů myslí, že původní secesní budova po přestavbě z roku 1900 reprezentovala krajskou metropoli mnohem důstojněji.
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406752/
Jiří CHUM, moderátor
--------------------
V České republice jsou stále ještě desítky nádraží a železničních zastávek v dezolátním stavu. Jedním z nejproblémovějších a zároveň nejvytíženějších nádraží v Královéhradeckém kraji, je to v Týništi nad Orlicí. Rekonstrukce se tam už roky odkládá. Jak se zdá, brzy by se to mohlo změnit.
Iveta TOMEČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Železniční stanice v Týništi nad Orlicí je druhou nejfrekventovanější stanicí na Královéhradecku. Už několik let marně čeká na rekonstrukci. Cestující nejsou v bezpečí. Na svůj vlak doslova kličkují mezi kolejemi. Navíc nástupiště není vyvýšené, což trápí handicapované a maminky s kočárky.
cestující
--------------------
Jezdím tady poměrně často a z těch nádraží z Rychnova až do Brna je tohle nejhorší.
cestující
--------------------
I když jsem mladá, tak se mi tady blbě nastupuje, protože je to vysoko.
Iveta TOMEČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Opravy tohoto nádraží se plánují už od roku 2000. Kvůli nedostatku peněz se ale nikdy neuskutečnily. Na modernizací je totiž potřeba zhruba 100 milionů korun.
Pavel HALLA, mluvčí, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Předpokládáme a děláme pro to maximum, aby se nám podařilo nalézt finanční prostředky na realizaci rekonstrukce nástupišť v železniční stanici v Týništi nad Orlicí buď v příštím nebo následujícím roce.
Iveta TOMEČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Velkých nádraží v dezolátním stavu je u nás několik desítek. Některé železničáři opravují z vlastních peněz, jiné modernizují na základě smluv o pronájmu. Iveta Tomečková, televize Prima.
(Prima TV)
--------------------
V České republice jsou stále ještě desítky nádraží a železničních zastávek v dezolátním stavu. Jedním z nejproblémovějších a zároveň nejvytíženějších nádraží v Královéhradeckém kraji, je to v Týništi nad Orlicí. Rekonstrukce se tam už roky odkládá. Jak se zdá, brzy by se to mohlo změnit.
Iveta TOMEČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Železniční stanice v Týništi nad Orlicí je druhou nejfrekventovanější stanicí na Královéhradecku. Už několik let marně čeká na rekonstrukci. Cestující nejsou v bezpečí. Na svůj vlak doslova kličkují mezi kolejemi. Navíc nástupiště není vyvýšené, což trápí handicapované a maminky s kočárky.
cestující
--------------------
Jezdím tady poměrně často a z těch nádraží z Rychnova až do Brna je tohle nejhorší.
cestující
--------------------
I když jsem mladá, tak se mi tady blbě nastupuje, protože je to vysoko.
Iveta TOMEČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Opravy tohoto nádraží se plánují už od roku 2000. Kvůli nedostatku peněz se ale nikdy neuskutečnily. Na modernizací je totiž potřeba zhruba 100 milionů korun.
Pavel HALLA, mluvčí, Správa železniční dopravní cesty
--------------------
Předpokládáme a děláme pro to maximum, aby se nám podařilo nalézt finanční prostředky na realizaci rekonstrukce nástupišť v železniční stanici v Týništi nad Orlicí buď v příštím nebo následujícím roce.
Iveta TOMEČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Velkých nádraží v dezolátním stavu je u nás několik desítek. Některé železničáři opravují z vlastních peněz, jiné modernizují na základě smluv o pronájmu. Iveta Tomečková, televize Prima.
(Prima TV)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406743/
Nevábný vstup do budovy hlavního nádraží v Olomouci by měl už brzy dostat konečně vlídnější podobu. Nyní na ní pracují dělníci. Příští rok by mělo přibýt modernější sezení ve vestibulu a proměna čeká i pravé křídlo budovy.
Celý článek: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/hlavni-nadrazi-nyni-vylepsi-vstup-potom-vestibul-.html
Celý článek: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/hlavni-nadrazi-nyni-vylepsi-vstup-potom-vestibul-.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406741/
U uherskobrodského nádraží má vyrůst dopravní terminál, který usnadní přestupy z autobusů do vlaků a podpoří také integraci veřejné dopravy. U společné vlakové a autobusové stanice by mělo vzniknout také parkoviště pro 145 aut. Podle studie, kterou má město k dispozici, bude potřeba k výstavbě terminálu 100 milionů korun, řekl starosta Uherského Brodu Ladislav Kryštof.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/71816-uhersky-brod-postavi-dopravni-terminal-u-nadrazi/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/71816-uhersky-brod-postavi-dopravni-terminal-u-nadrazi/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406732/
Vlaková nádraží jsou ostudou mnoha obcí. Do jejich rekonstrukcí České dráhy ročně investují miliony, na rozsáhlé opravy to ale nestačí
Celá zpráva: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/nadrazi-na-brnensku-opravy-za--milionu20091107.html
Celá zpráva: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/nadrazi-na-brnensku-opravy-za--milionu20091107.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406729/
4 stanice sa maju modernizovat zo sukromnych penazi: http://spravy.pravda.sk/styri-zeleznicne-stanice-sa-zmenia-na-moderne-haly-s-obchodmi-pt5-/sk_ekonomika.asp?c=A091109_132757_sk_ekonomika_p23
Mna zaujima, preco je tam Trencin... Toto je uz druha taka sprava co som za posledneho pol roka cital. Z toho mi vychadza, ze so zeleznicnou stanicou v Trencine sa nebude hybat.
Mna zaujima, preco je tam Trencin... Toto je uz druha taka sprava co som za posledneho pol roka cital. Z toho mi vychadza, ze so zeleznicnou stanicou v Trencine sa nebude hybat.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406722/
Ostrovská radnice neuspěla ve své snaze odstranit z názvu tamního vlakového nádraží slova „nad Ohří“. Její žádost, v níž argumentovala tím, že město se oficiálně jmenuje pouze Ostrov, zamítl Drážní úřad.
„Rozhodnutí zdůvodnil tím, že stanice s názvem Ostrov jsou v Česku tři a bez upřesňujícího přídomku by docházelo k matení cestujících. Nebrání se ovšem změně názvu na Ostrov u Karlových Varů, a to v případě, že náklady s tím související město uhradí,“ konstatoval starosta Jan Bureš.
Zhotovení a osazení čtyř nových tabulí s názvem stanice by mohlo stát podle Drážního úřadu přibližně 300 tisíc korun. Tato cena je však pro radnici nepřijatelná. „Nechápu, proč máme zaplatit někomu statisíce korun za to, aby opravil starou chybu, a naše nádraží se jmenovalo stejně jako město. Tedy pouze Ostrov,“ prohlásil Bureš.
Podotkl, že chybný název Ostrov nad Ohří začala kdysi používat pošta, a posléze tak bylo označeno i nádraží. „Za nynější ekonomické situace se musíme smířit s tím, že to tak bude i nadále,“ dodal.
Že by bylo označení železniční stanice Ostrov u Karlových Varů přijatelné, vysvětluje Bureš následovně. „Podle historických dokumentů byl původní německý název Schlackenwerth změněn na Ostrov s dodatkem u Karlových Varů. Ostrov nad Ohří se ale nikdy oficiálně nepoužívalo,“ řekl.
I kdyby měl Drážní úřad vůli změnu udělat a město se na ní podílelo, stejně by to dříve než za rok nebylo. Příprava jízdního řádu na období 2009/2010, kde by musela být změna uvedena, je už prakticky u konce.
(Mladá fronta DNES)
„Rozhodnutí zdůvodnil tím, že stanice s názvem Ostrov jsou v Česku tři a bez upřesňujícího přídomku by docházelo k matení cestujících. Nebrání se ovšem změně názvu na Ostrov u Karlových Varů, a to v případě, že náklady s tím související město uhradí,“ konstatoval starosta Jan Bureš.
Zhotovení a osazení čtyř nových tabulí s názvem stanice by mohlo stát podle Drážního úřadu přibližně 300 tisíc korun. Tato cena je však pro radnici nepřijatelná. „Nechápu, proč máme zaplatit někomu statisíce korun za to, aby opravil starou chybu, a naše nádraží se jmenovalo stejně jako město. Tedy pouze Ostrov,“ prohlásil Bureš.
Podotkl, že chybný název Ostrov nad Ohří začala kdysi používat pošta, a posléze tak bylo označeno i nádraží. „Za nynější ekonomické situace se musíme smířit s tím, že to tak bude i nadále,“ dodal.
Že by bylo označení železniční stanice Ostrov u Karlových Varů přijatelné, vysvětluje Bureš následovně. „Podle historických dokumentů byl původní německý název Schlackenwerth změněn na Ostrov s dodatkem u Karlových Varů. Ostrov nad Ohří se ale nikdy oficiálně nepoužívalo,“ řekl.
I kdyby měl Drážní úřad vůli změnu udělat a město se na ní podílelo, stejně by to dříve než za rok nebylo. Příprava jízdního řádu na období 2009/2010, kde by musela být změna uvedena, je už prakticky u konce.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405877/
České dráhy u obecních zastávek plánují jen běžnou údržbu. Lepšího prostředí se dočkají jen velká nádraží v kraji
Špína, téměř nulové zázemí, oprýskané zdivo, nedůstojné interiéry, katastrofální a mnohdy nefungující sociální zařízení. To jsou některá nádraží na Olomoucku i v kraji. Tedy především ta menší. České dráhy (ČD), kterým většina nádražních budov patří, však nechtějí do zchátralých objektů investovat a provádějí pouze nutné opravy. Zásadních rekonstrukcí se v kraji dočká pouze nádraží v Olomouci a v Jeseníku. „Podle mého názoru by se měly České dráhy jakožto vlastník postarat o svůj majetek, tak jak to přikazuje stavební zákon. Vždyť se podívejte, jak ta nádraží vypadají. Je to ostuda, za hranicemi se toto nevidí,“ řekl Ladislav Števanka, starosta obce Domašov nad Bystřicí, ve které se několik zdevastovaných drážních budov nachází.
Kromě této stanice je na trati Olomouc Krnov podobných objektů více, připomínají spíše kulisy z hororového filmu.
České dráhy sice vyčlenily na opravy železničních budov řádově desítky milionů korun. Rekonstrukce se však budou týkat pouze velkých železničních staveb a výpravních budov. Podle mluvčí ČD Kateřiny Šubové menší objekty čeká jen běžná údržba. „Rozhodně to není o privilegování větších měst a stanic vůči menším. Nicméně ve větších stanicích jako je například Olomouc, je nesrovnatelně početnější frekvence cestujících, kteří ve stanici přestupují. Na rozdíl od těch menších, kde je cestujících méně a stanice funguje pouze jako výstupní a nástupní,“ uvedla mluvčí.
Na menších stanovištích se tak údržba bude týkat například oprav rýn, kanalizace, elektřiny a ostatních závad. I to je podleČDotázkou peněz. Na tento argument reagoval starosta Domašova nad Bystřicí s úsměvem. „Chápu, že peněz není nazbyt, ale proč se tedy vystavila podle mě největší stanice na počet obyvatel, která je ve Smilově na Hrubé Vodě. Vždyť tam možná není ani jediný registrovaný občan a podívejte se, jak to tam vypadá. Kolikpak milionů to asi stálo,“ zamyslel se Števanka.
Stav na menších nádražích se tedy v nejbližší době nezmění. ČD navíc časem chtějí přistoupit k takzvanému modernímu dálkovému řízení, takže se jejich objekty stanou stanicemi bez personálu. „Přechod na odbavování ve vlaku přináší snížení nákladů, což je všeobecný požadavek a současně také nutnost. Pokladny zůstanou jenom tam, kde je větší výměna cestujících. Objekty, které zůstávají prázdné, uzavíráme,“ připomněla Šubová.
Co se však stane s uzavřenými budovami? Podle mluvčí se o dalším využití ČD většinou jednají s příslušnými obcemi, případně je nabízejí k odprodeji.
Ještě letos a příští rok se v kraji největší a nejzásadnější opravy uskuteční například v dalších částech budovy olomouckého nádraží a také v příštím roce by měly být hotové práce na celkové rekonstrukci budovy v Jeseníku, která je největší investiční akcí ČD. Celkem mají opravy vyjít na necelých jednatřicet milionů korun
(Olomoucký deník)
Špína, téměř nulové zázemí, oprýskané zdivo, nedůstojné interiéry, katastrofální a mnohdy nefungující sociální zařízení. To jsou některá nádraží na Olomoucku i v kraji. Tedy především ta menší. České dráhy (ČD), kterým většina nádražních budov patří, však nechtějí do zchátralých objektů investovat a provádějí pouze nutné opravy. Zásadních rekonstrukcí se v kraji dočká pouze nádraží v Olomouci a v Jeseníku. „Podle mého názoru by se měly České dráhy jakožto vlastník postarat o svůj majetek, tak jak to přikazuje stavební zákon. Vždyť se podívejte, jak ta nádraží vypadají. Je to ostuda, za hranicemi se toto nevidí,“ řekl Ladislav Števanka, starosta obce Domašov nad Bystřicí, ve které se několik zdevastovaných drážních budov nachází.
Kromě této stanice je na trati Olomouc Krnov podobných objektů více, připomínají spíše kulisy z hororového filmu.
České dráhy sice vyčlenily na opravy železničních budov řádově desítky milionů korun. Rekonstrukce se však budou týkat pouze velkých železničních staveb a výpravních budov. Podle mluvčí ČD Kateřiny Šubové menší objekty čeká jen běžná údržba. „Rozhodně to není o privilegování větších měst a stanic vůči menším. Nicméně ve větších stanicích jako je například Olomouc, je nesrovnatelně početnější frekvence cestujících, kteří ve stanici přestupují. Na rozdíl od těch menších, kde je cestujících méně a stanice funguje pouze jako výstupní a nástupní,“ uvedla mluvčí.
Na menších stanovištích se tak údržba bude týkat například oprav rýn, kanalizace, elektřiny a ostatních závad. I to je podleČDotázkou peněz. Na tento argument reagoval starosta Domašova nad Bystřicí s úsměvem. „Chápu, že peněz není nazbyt, ale proč se tedy vystavila podle mě největší stanice na počet obyvatel, která je ve Smilově na Hrubé Vodě. Vždyť tam možná není ani jediný registrovaný občan a podívejte se, jak to tam vypadá. Kolikpak milionů to asi stálo,“ zamyslel se Števanka.
Stav na menších nádražích se tedy v nejbližší době nezmění. ČD navíc časem chtějí přistoupit k takzvanému modernímu dálkovému řízení, takže se jejich objekty stanou stanicemi bez personálu. „Přechod na odbavování ve vlaku přináší snížení nákladů, což je všeobecný požadavek a současně také nutnost. Pokladny zůstanou jenom tam, kde je větší výměna cestujících. Objekty, které zůstávají prázdné, uzavíráme,“ připomněla Šubová.
Co se však stane s uzavřenými budovami? Podle mluvčí se o dalším využití ČD většinou jednají s příslušnými obcemi, případně je nabízejí k odprodeji.
Ještě letos a příští rok se v kraji největší a nejzásadnější opravy uskuteční například v dalších částech budovy olomouckého nádraží a také v příštím roce by měly být hotové práce na celkové rekonstrukci budovy v Jeseníku, která je největší investiční akcí ČD. Celkem mají opravy vyjít na necelých jednatřicet milionů korun
(Olomoucký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405569/
Pivo, limo, párek, WC. Prostě kompletní sortiment služeb budou mít již brzy k dispozici cestující na autobusovém nádraží v Kutné Hoře. Vrátí se sem totiž stánek s rychlým občerstvením. Nikoliv však bez debat. Vedení města totiž nejdříve požadovalo, aby byl ve stánku zakázán prodej alkoholických nápojů. „Chtěli jsme, aby tam stánek byl, ale bez prodeje alkoholu. Byli jsme ale budoucím provozovatelem požádáni, abychom umožnili alespoň prodej točeného piva a grogu,“ poznamenal místostarosta Kutné Hory Václav Vančura. Radní se nakonec usnesli, že za sychravého počasí je čekání na autobus s grogem o něco příjemnější. Provozovatel se navíc měl zavázat, že si pohlídá, aby se mu kolem podniku neshromažďovali opilci. Když to dokáže, třeba se mu smlouva po roce prodlouží. Na suchu naopak ještě chvíli zůstanou cestující Českých drah. Na hlavním nádraží v Kutné Hoře totiž žádné občerstvovací zařízení nefunguje. „Hlavním důvodem nezájmu o tyto prostory je pravděpodobně malý zájem občanů o tyto služby. Podnikatelé by zde své služby provozovali pravděpodobně se ztrátou,“ řekl mluvčí společnosti Petr Šťáhlavský.
(Benešovský deník)
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405557/
Nejdéle do konce roku by měla vyrůst v obci nová vlaková zastávka, která nahradí tu stávající. “Nebude na stejném místě. České dráhy ji postaví o kousek dál. Na návrhu jejího vzhledu jsme se jako obec podíleli,” říká starostka Dohalic Máša Enderlová. Přístřešek je více barevný a uvnitř bude i několik laviček. Náklady spojené s výstavbou by měly zaplatit České dráhy, v jejichž vlastnictví poté zastávka bude. “Z obecního rozpočtu budou vynaloženy peníze na upravení okolí,” dodala Enderlová. V okolí už byly nyní vykáceny staré vzrostlé stromy a křoví, což by podle starostky mohlo pomoci zabránit případnému vandalismu.
(Hradecký deník)
(Hradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/405458/
Vlakové nádraží v Hořovicích se do dvou let změní. Jeho úprava je totiž součástí rozsáhlého projektu Optimalizace trati Beroun – Zbiroh. Lidé očekávají, že cesta vlakem bude pohodlnější, a to i pro hendikepované spoluobčany. „Zatím vlakem nejezdím. I kdybych se dostal na peron, je tak nízký, že nastoupit do vlaku je obtížné i pro zdravé lidi,„ upozornil Miloš Franc, který je odkázán na chůzi s francouzskými holemi. Přípravám na úpravu stanice musely již nyní ustoupit veřejné záchodky. Cestující mají k dispozici mobilní toalety. Toto omezení, ale i mnoho dalších zásahů do pohodlí budou muset lidé snášet až do roku 2011, kdy má být optimalizace na Hořovicku dokončená.
Nad renovací hořovického nádraží však visí několik otazníků. Lidé se ptají, jestli zde bude dostatek parkovacích míst a zda se do vlaků dostanou i tělesně postižení. „Bezbariérový přístup k vlakům zajistí podchod. Na jeho začátku bude umístěná i pokladna. K vlakům se cestující dostanou buď po schodišti, nebo výtahem,„ vysvětlil za Správu železniční dopravní cesty tiskový mluvčí Pavel Halla. Jak dále uvedl, perony budou o několik desítek centimetrů vyšší, což zjednoduší nastupování do vlaku všem.
Oříškem však zůstává výstavba parkoviště u hořovického nádraží, které do projektu optimalizace trati nebylo zařazené. Zástupci správy železniční dopravní cesty tvrdí, že parkovací místa musí zajistit město, které se navíc k projektu mohlo včas vyjádřit, nebo na úpravy kolem nádražní budovy navázat.
Hořovická radnice se ale brání.„Nesouhlasíme s ím,že by se chyby dopustila minulá rada, která projekt posuzovala. Řešíme především malér projektantů. Rada města jistě posuzovala projekt v dobré víře, že projektant odvedl bezchybnou práci. Navíc pozemky kolem nádraží nejsou majetkem města,„ konstatoval starosta Hořovic Luboš Čížek s tím, že problém s chybějícím parkovištěm v současných dnech projednává se zástupci železnice a že město Hořovice je ochotno přistoupit i na společné řešení.
(Berounský deník)