Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Horní nádraží je řadu let v neutěšeném stavu. Společnost Grandi Stazioni, která ho má zrekonstruovat a zmodernizovat, zatím pracovat nezačala, České dráhy však tvrdí, že zahájení rekonstrukce je stále aktuální a projekt neskončí u ledu.
Podle Martina Hamšíka, mluvčího společnosti Grandi Stazioni, je dlouhodobým problémem, že budova je v podstatně horším stavu, než se odhadovalo. „Intenzivně jednáme s Českými drahami, aby se smlouva nějakým způsobem upravila. Odhadované náklady jsou totiž tak vysoké, že by to pro soukromou společnost bylo nerentabilní. Ekonomicky to totiž absolutně nevychází,„ uvedl Hamšík. Přesnou částku však mluvčí odmítl sdělit.
„Jde o interní záležitosti, které jsou navíc v jednání, takže mi zatím připadá zbytečné o nich mluvit,„ sdělil mluvčí Grandi Stazioni.
Společnost mezitím dokončuje rekonstrukci nádraží v Mariánských Lázních. „Zde se v létě otevřelo zákaznické centrum a postupně otevíráme toto nádraží cestujícím. Zde se tedy projekt blíží ke zdárnému konci,„ dodal Martin Hamšík.
České dráhy však nechtějí, aby zůstalo Horní nádraží pomyslnou popelkou mezi železničními stanicemi. „Rozhodně stále rekonstrukci řešíme, nádraží takto zůstat nemůže. Chceme, aby Karlovy Vary měly takové nádraží, které by odpovídalo těmto známým lázním,„ řekla Radka Pistoriusová, mluvčí Českých drah. „S Grandi Stazioni vedeme intenzivní jednání a podpis dodatku smlouvy by měl být do konce roku vyřízený. Je potřeba, aby se rekonstrukce začala dělat co nejdříve, projekt už je v plánu dlouho. Nezapomínáme na něj a snažíme se ho rozjet,„ uzavřela mluvčí.
(Karlovarský deník)
Podle Martina Hamšíka, mluvčího společnosti Grandi Stazioni, je dlouhodobým problémem, že budova je v podstatně horším stavu, než se odhadovalo. „Intenzivně jednáme s Českými drahami, aby se smlouva nějakým způsobem upravila. Odhadované náklady jsou totiž tak vysoké, že by to pro soukromou společnost bylo nerentabilní. Ekonomicky to totiž absolutně nevychází,„ uvedl Hamšík. Přesnou částku však mluvčí odmítl sdělit.
„Jde o interní záležitosti, které jsou navíc v jednání, takže mi zatím připadá zbytečné o nich mluvit,„ sdělil mluvčí Grandi Stazioni.
Společnost mezitím dokončuje rekonstrukci nádraží v Mariánských Lázních. „Zde se v létě otevřelo zákaznické centrum a postupně otevíráme toto nádraží cestujícím. Zde se tedy projekt blíží ke zdárnému konci,„ dodal Martin Hamšík.
České dráhy však nechtějí, aby zůstalo Horní nádraží pomyslnou popelkou mezi železničními stanicemi. „Rozhodně stále rekonstrukci řešíme, nádraží takto zůstat nemůže. Chceme, aby Karlovy Vary měly takové nádraží, které by odpovídalo těmto známým lázním,„ řekla Radka Pistoriusová, mluvčí Českých drah. „S Grandi Stazioni vedeme intenzivní jednání a podpis dodatku smlouvy by měl být do konce roku vyřízený. Je potřeba, aby se rekonstrukce začala dělat co nejdříve, projekt už je v plánu dlouho. Nezapomínáme na něj a snažíme se ho rozjet,„ uzavřela mluvčí.
(Karlovarský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399540/
Objekt nádraží v Plané se dočká pouze částečné rekonstrukce
Nová nástupiště, podchody, výtahy, toalety pro cestující. To vše má nádraží v Plané díky optimalizaci železniční trati. Cestující, kteří ale přicházejí do nádraží z ulice vestibulem, vcházejí do ponuré místnosti s počmáranými stěnami, starými oprýskanými lavičkami a s celkově nevábným prostředím, které tady podle všeho zůstane i po skončení modernizace trati. Pro rekonstrukci budovy se zatím bude připravovat projekt.
„Také bychom chtěli mít pěkné nádraží. Ale jak se zdá, budeme čekat marně. V plánu je rekonstrukce pouze malé části budovy. To je sice hezké, ale proč se nevyužije stavebního ruchu a současně se neopraví budovy celé,„ postěžovala si jedna z nájemnic, jejíž jméno je redakci známé, ale ona si nepřeje být jmenována. „Bojím se, že bych měla problémy,„ sdělila nám.
„Bylo by třeba opravit střechu, vyměnit okna a dveře, okapy, ale i vnitřní úpravy, jako jsou rozvody topení a vody, nové omítky, je třeba také opravit fasádu. Žijeme tady na nádraží někteří přes třicet let a věřte, že by si obě budovy rekonstrukci zasloužily. Čekali jsme, a to mluvím za všechny nájemníky, že se nám po stavbě bude bydlet lépe, že se konečně vše opraví, nebo vymění. Ale zatím bylo vyměněno jen pár oken v obytných místnostech, na chodbách jsou nadále okna stará a energie a teplo tak uniká,„ říká dále nájemnice a ukazuje nám místo s vlhkou opadávající omítkou.
V rámci optimalizace železniční trati se dělají různé úpravy na nádražních budovách od Stříbra až po Chodovou Planou. V Chodové Plané byla vyměněna všechna okna i dveře, v Pavlovicích je například i nová fasáda. „O nových dveřích se nám asi může jen zdát,„ povzdechla si nájemnice z nádraží v Plané.
Plánské nádraží je železničním uzlem s poměrně velkým pohybem cestujících i nákladní dopravy. Zastavují zde prakticky všechny rychlíky, z hlavní železniční trasy v Plané odbočuje regionální trať na Tachov a dále na Domažlice.
Koleje a nástupiště v Plané jsou ve správě státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). „V rámci optimalizace se některé úpravy na nádraží v Plané dělají. Je to třeba rekonstrukce záchodů pro cestující, které jsou už hotové a v současné době se dělá kanalizace. Další úpravy souvisejí s umístěním technologií, modernizovat se bude dopravní kancelář. Jinak jsou úpravy na nádražní budově minimální,„ vysvětlil Miroslav Kodera ze SŽDC.
Budovy nádraží vlastní Regionální správa majetku v Plzni. „S rozsáhlejší rekonstrukcí nádražních budov v Plané se výhledově počítá, ale prozatím nevíme v jakém termínu,„ řekli nám na Regionální správě majetku.
Podle Petra Šťáhlavského z tiskového oddělení Českých drah je pro rok 2010 v rámci přípravy investic plánovano vypracování projektové dokumentace se zaměřením na rekonstrukci střechy, dokončení fasády a interiérů sloužící cestující veřejnosti.
„Náklady této rekonstrukce mohou dosáhnout až do výše osmnácti milionů korun,„ sdělil v pátek Deníku Šťáhlavský.
(Tachovský deník)
Nová nástupiště, podchody, výtahy, toalety pro cestující. To vše má nádraží v Plané díky optimalizaci železniční trati. Cestující, kteří ale přicházejí do nádraží z ulice vestibulem, vcházejí do ponuré místnosti s počmáranými stěnami, starými oprýskanými lavičkami a s celkově nevábným prostředím, které tady podle všeho zůstane i po skončení modernizace trati. Pro rekonstrukci budovy se zatím bude připravovat projekt.
„Také bychom chtěli mít pěkné nádraží. Ale jak se zdá, budeme čekat marně. V plánu je rekonstrukce pouze malé části budovy. To je sice hezké, ale proč se nevyužije stavebního ruchu a současně se neopraví budovy celé,„ postěžovala si jedna z nájemnic, jejíž jméno je redakci známé, ale ona si nepřeje být jmenována. „Bojím se, že bych měla problémy,„ sdělila nám.
„Bylo by třeba opravit střechu, vyměnit okna a dveře, okapy, ale i vnitřní úpravy, jako jsou rozvody topení a vody, nové omítky, je třeba také opravit fasádu. Žijeme tady na nádraží někteří přes třicet let a věřte, že by si obě budovy rekonstrukci zasloužily. Čekali jsme, a to mluvím za všechny nájemníky, že se nám po stavbě bude bydlet lépe, že se konečně vše opraví, nebo vymění. Ale zatím bylo vyměněno jen pár oken v obytných místnostech, na chodbách jsou nadále okna stará a energie a teplo tak uniká,„ říká dále nájemnice a ukazuje nám místo s vlhkou opadávající omítkou.
V rámci optimalizace železniční trati se dělají různé úpravy na nádražních budovách od Stříbra až po Chodovou Planou. V Chodové Plané byla vyměněna všechna okna i dveře, v Pavlovicích je například i nová fasáda. „O nových dveřích se nám asi může jen zdát,„ povzdechla si nájemnice z nádraží v Plané.
Plánské nádraží je železničním uzlem s poměrně velkým pohybem cestujících i nákladní dopravy. Zastavují zde prakticky všechny rychlíky, z hlavní železniční trasy v Plané odbočuje regionální trať na Tachov a dále na Domažlice.
Koleje a nástupiště v Plané jsou ve správě státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). „V rámci optimalizace se některé úpravy na nádraží v Plané dělají. Je to třeba rekonstrukce záchodů pro cestující, které jsou už hotové a v současné době se dělá kanalizace. Další úpravy souvisejí s umístěním technologií, modernizovat se bude dopravní kancelář. Jinak jsou úpravy na nádražní budově minimální,„ vysvětlil Miroslav Kodera ze SŽDC.
Budovy nádraží vlastní Regionální správa majetku v Plzni. „S rozsáhlejší rekonstrukcí nádražních budov v Plané se výhledově počítá, ale prozatím nevíme v jakém termínu,„ řekli nám na Regionální správě majetku.
Podle Petra Šťáhlavského z tiskového oddělení Českých drah je pro rok 2010 v rámci přípravy investic plánovano vypracování projektové dokumentace se zaměřením na rekonstrukci střechy, dokončení fasády a interiérů sloužící cestující veřejnosti.
„Náklady této rekonstrukce mohou dosáhnout až do výše osmnácti milionů korun,„ sdělil v pátek Deníku Šťáhlavský.
(Tachovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/399440/
V Ostravě jsou dvě velká nádraží na stejné trati - Hlavní nádraží v Přívoze a Svinov. Které je pro cestující skutečně tím hlavním?
Obě největší ostravská vlaková nádraží OE Hlavní nádraží i nádraží Ostrava-Svinov OE fungují od poloviny devatenáctého století. Větší rekonstrukce se zatím dočkalo jen svinovské. Hlavní nádraží na větší stavební úpravy teprve čeká. I proto možná více cestujících prošlo v loňském roce nádražím ve Svinově, které se zvolna stává v Ostravě jedničkou.
"Na nádraží chci mít hezkou restauraci, chci si tam koupit noviny a mít příjemné místo, kde počkám," říká šedesátiletý Dalibor Janík. "Je jedno, jestli se jmenuje hlavní nebo vedlejší," odpovídá Janík na otázku, které z nich je pro něho hlavním.
Blízkost centra výhodou "Bydlím v centru, na hlavní to mám deset minut tramvají," říká dvacetiletá studentka Pavla Mrázková. Blízkost centra a tramvajové zastávky, která je pár kroků od hlavní budovy, je jedinou velkou výhodou Hlavního nádraží.
Před svinovským nádražím stojí autobusy, k tramvajím je to tři sta metrů. Přívětivější je pro automobilisty. Parkovacích míst je dost, navíc mohou využít blízkého parkovacího domu Koma. Parkovné se před nádražím účtuje nonstop. U Hlavního nádraží je míst méně, zato poplatek se vybírá jen ve všední dny od osmi do šesti večer.
Hlavní ne, hezčí ano I přes vzdálenost od centra a tramvajových zastávek je svinovské nádraží pro většinu Ostraváků tím hlavním. "V loňském roce nastoupilo i vystoupilo na svinovském nádraží víc lidí než v Přívoze," konstatuje Kateřina Šubová, regionální mluvčí pro Moravu ze společnosti České dráhy.
Svinov je třetím největším nádražím v České republice. Vděčí za to i nedávné rekonstrukci za 580 milionů korun. K historické budově přibyla moderní prosklená odbavovací hala, všechno je čisté a upravené. "Když jedu vlakem, tak vždycky ze Svinova. Tramvají to mám z domu stejně daleko jako do Přívozu, ale tam je to příjemnější," říká asi pětačtyřicetiletá Jana Špačková.
Obě nádraží mají stánky s občerstvením, trafi ku i bankomat. V Přívoze ale ve skromnějším prostředí. Jedním z nejhezčích míst jsou tady toalety OE nové, čisté a voňavé. Za jejich použití si ovšem jejich soukromý provozovatel účtuje deset korun. Stejně jako ve Svinově. Název zůstane Ve srovnání se Svinovem je Hlavní nádraží chudší, oprav se ale dočká. Nejen proto, že je hlavní a zřejmě jím i zůstane. "Názvy stanic jsou dána hluboko z minulosti a ani více cestujících ve Svinově nedává důvod měnit název," říká Šubová.
"Dokončujeme projekt zkrášlení přednádražního prostoru. Potřebujeme ale finanční prostředky od města, kraje nebo Evropská unie," řekla Ludmila Kadrnková z kanceláře starosty Moravské Ostravy a Přívozu.
(Sedmička)
Obě největší ostravská vlaková nádraží OE Hlavní nádraží i nádraží Ostrava-Svinov OE fungují od poloviny devatenáctého století. Větší rekonstrukce se zatím dočkalo jen svinovské. Hlavní nádraží na větší stavební úpravy teprve čeká. I proto možná více cestujících prošlo v loňském roce nádražím ve Svinově, které se zvolna stává v Ostravě jedničkou.
"Na nádraží chci mít hezkou restauraci, chci si tam koupit noviny a mít příjemné místo, kde počkám," říká šedesátiletý Dalibor Janík. "Je jedno, jestli se jmenuje hlavní nebo vedlejší," odpovídá Janík na otázku, které z nich je pro něho hlavním.
Blízkost centra výhodou "Bydlím v centru, na hlavní to mám deset minut tramvají," říká dvacetiletá studentka Pavla Mrázková. Blízkost centra a tramvajové zastávky, která je pár kroků od hlavní budovy, je jedinou velkou výhodou Hlavního nádraží.
Před svinovským nádražím stojí autobusy, k tramvajím je to tři sta metrů. Přívětivější je pro automobilisty. Parkovacích míst je dost, navíc mohou využít blízkého parkovacího domu Koma. Parkovné se před nádražím účtuje nonstop. U Hlavního nádraží je míst méně, zato poplatek se vybírá jen ve všední dny od osmi do šesti večer.
Hlavní ne, hezčí ano I přes vzdálenost od centra a tramvajových zastávek je svinovské nádraží pro většinu Ostraváků tím hlavním. "V loňském roce nastoupilo i vystoupilo na svinovském nádraží víc lidí než v Přívoze," konstatuje Kateřina Šubová, regionální mluvčí pro Moravu ze společnosti České dráhy.
Svinov je třetím největším nádražím v České republice. Vděčí za to i nedávné rekonstrukci za 580 milionů korun. K historické budově přibyla moderní prosklená odbavovací hala, všechno je čisté a upravené. "Když jedu vlakem, tak vždycky ze Svinova. Tramvají to mám z domu stejně daleko jako do Přívozu, ale tam je to příjemnější," říká asi pětačtyřicetiletá Jana Špačková.
Obě nádraží mají stánky s občerstvením, trafi ku i bankomat. V Přívoze ale ve skromnějším prostředí. Jedním z nejhezčích míst jsou tady toalety OE nové, čisté a voňavé. Za jejich použití si ovšem jejich soukromý provozovatel účtuje deset korun. Stejně jako ve Svinově. Název zůstane Ve srovnání se Svinovem je Hlavní nádraží chudší, oprav se ale dočká. Nejen proto, že je hlavní a zřejmě jím i zůstane. "Názvy stanic jsou dána hluboko z minulosti a ani více cestujících ve Svinově nedává důvod měnit název," říká Šubová.
"Dokončujeme projekt zkrášlení přednádražního prostoru. Potřebujeme ale finanční prostředky od města, kraje nebo Evropská unie," řekla Ludmila Kadrnková z kanceláře starosty Moravské Ostravy a Přívozu.
(Sedmička)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398325/
Desítky milionů korun investovaly České dráhy za posledních pět let do oprav nádražních budov v Plzeňském kraji. Ve Stříbře, Domažlicích, Rokycanech nebo Horažďovicích si cestující užívají komfort obvyklý na německých a rakouských nádražích.
Šok je čeká při příjezdu do Plzně. Po nástupištích hlavního nádraží kličkují mezi hromádkami holubích výkalů, v podchodech se jim loupe omítka na hlavu, v oprýskané historické budově narazí na zrušenou restauraci. „Hlavní nádraží v Plzni patří k větším budovám, u kterých je zřejmé, že rekonstrukci nemůžeme s ohledem na vyšší investic zafinancovat bez další spoluúčasti,„ argumentuje ředitel plzeňské Regionální správy majetku (RSM) Českých drah Jiří Stuna.
* O jak velkou sumu se jedná?
Jeden z prvních rozpočtů hovořil o částce 680 milionů korun. To bylo před dvěma lety. Nyní se blížíme jedné miliardě.
* Oprava historické budovy plzeňského nádraží je tedy v nedohlednu?
Ne, to ne. Minimálně pět let se snažíme najít investora, který by se na rekonstrukci s námi finančně podílel. Vzhledem k rozpočtu i tomu, že se jedná o památkově chráněný objekt je to obtížné. Nicméně bychom byli rádi, aby k ní došlo při přestavbě plzeňského železničního uzlu. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) se ji chystá odstartovat do dvou let. Dokončená má být do roku 2015. Do rozpočtu na příští rok jsme zařadili prostředky na projektovou dokumentaci.
* Znamená to tedy, že bez investora plzeňské nádraží zchátrá?
Tak daleko to nedojde. České dráhy připravují model pro rekonstrukce větších nádražních budov, do kterého chtějí zapojit i města a dosáhnout tak i na čerpání prostředků z evropských fondů. Zároveň se objekt snažíme udržovat v provozuschopném stavu.
* Kolik stojí roční provoz?
Základní údržba bez úklidu vyjde na 970 tisíc korun. Další statisíce zaplatíme za elektřinu, vodu a vytápění. Před rokem jsme navíc vymalovali horní vestibul za půl milionu korun. Dva roky po sobě jsme zaplatili 110 tisíc korun za sítě a jiná mechanická opatření proti holubům.
* Přesto ale dělají pasažérům nechtěnou společnost jak ve vestibulu, tak i na nástupištích, která jsou od nich dost znečištěná...
Přibližně milionová investice do jejich vyhubení se nám nevyplatí. Pokud je totiž nebude řešit město plošně, tak se nám za rok zase vrátí. Žádali jsme magistrát o součinnost, ale zatím bezvýsledně. V Rokycanech, kde jsme letos dodělali zábrany proti holubům za 80 tisíc korun, jsme se s radnicí dohodli na společném odchytu. Co se týká čistoty, tak České dráhy vlastní peróny u budovy. Zbylá nástupiště i podchody patří SŽDC.
* V horním i dolním vestibulu plzeňského hlavního nádraží zeje prázdnotou několik obchodů. Stánek u hlavního vchodu je prázdný dva roky. Jídelny v horní hale je zavřená od letošního jara...
Tato problematika nepatří do mé kompetence.
(Mladá fronta DNES)
Šok je čeká při příjezdu do Plzně. Po nástupištích hlavního nádraží kličkují mezi hromádkami holubích výkalů, v podchodech se jim loupe omítka na hlavu, v oprýskané historické budově narazí na zrušenou restauraci. „Hlavní nádraží v Plzni patří k větším budovám, u kterých je zřejmé, že rekonstrukci nemůžeme s ohledem na vyšší investic zafinancovat bez další spoluúčasti,„ argumentuje ředitel plzeňské Regionální správy majetku (RSM) Českých drah Jiří Stuna.
* O jak velkou sumu se jedná?
Jeden z prvních rozpočtů hovořil o částce 680 milionů korun. To bylo před dvěma lety. Nyní se blížíme jedné miliardě.
* Oprava historické budovy plzeňského nádraží je tedy v nedohlednu?
Ne, to ne. Minimálně pět let se snažíme najít investora, který by se na rekonstrukci s námi finančně podílel. Vzhledem k rozpočtu i tomu, že se jedná o památkově chráněný objekt je to obtížné. Nicméně bychom byli rádi, aby k ní došlo při přestavbě plzeňského železničního uzlu. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) se ji chystá odstartovat do dvou let. Dokončená má být do roku 2015. Do rozpočtu na příští rok jsme zařadili prostředky na projektovou dokumentaci.
* Znamená to tedy, že bez investora plzeňské nádraží zchátrá?
Tak daleko to nedojde. České dráhy připravují model pro rekonstrukce větších nádražních budov, do kterého chtějí zapojit i města a dosáhnout tak i na čerpání prostředků z evropských fondů. Zároveň se objekt snažíme udržovat v provozuschopném stavu.
* Kolik stojí roční provoz?
Základní údržba bez úklidu vyjde na 970 tisíc korun. Další statisíce zaplatíme za elektřinu, vodu a vytápění. Před rokem jsme navíc vymalovali horní vestibul za půl milionu korun. Dva roky po sobě jsme zaplatili 110 tisíc korun za sítě a jiná mechanická opatření proti holubům.
* Přesto ale dělají pasažérům nechtěnou společnost jak ve vestibulu, tak i na nástupištích, která jsou od nich dost znečištěná...
Přibližně milionová investice do jejich vyhubení se nám nevyplatí. Pokud je totiž nebude řešit město plošně, tak se nám za rok zase vrátí. Žádali jsme magistrát o součinnost, ale zatím bezvýsledně. V Rokycanech, kde jsme letos dodělali zábrany proti holubům za 80 tisíc korun, jsme se s radnicí dohodli na společném odchytu. Co se týká čistoty, tak České dráhy vlastní peróny u budovy. Zbylá nástupiště i podchody patří SŽDC.
* V horním i dolním vestibulu plzeňského hlavního nádraží zeje prázdnotou několik obchodů. Stánek u hlavního vchodu je prázdný dva roky. Jídelny v horní hale je zavřená od letošního jara...
Tato problematika nepatří do mé kompetence.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398319/
Až zítra mažoretky zahájí průvod při letošních dožínkových slavnostech v Lysé nad Labem na Nymbursku, určitě nepůjdou směrem k tamnímu vlakovému nádraží. Radnice se za stav zdevastovaného nádraží stydí.
„Můžeme se snažit, jak chceme, aby nám město vzkvétalo, ale kdo jednou uvidí naše nádraží, tak nevím, co si o nás pomyslí,„ prohlásil starosta Lysé nad Labem Tomáš Sedláček.
Na nádraží například už jedenáct let nefungují veřejné toalety. Právě při dožínkách ho uvidí davy lidí, kteří přicestují vlakem. Očekává se, že na výstavu Zemědělec, s níž jsou dožínkové slavnosti spjaty, dorazí až 30 tisíc návštěvníků.
Podle starosty za stav toalet může chyba v projektu při poslední modernizaci nádraží v roce 1998. Nádraží tehdy nechaly opravit České dráhy a město na to přispělo 50 miliony korun. Od té doby jsou toalety v dezolátním stavu a nejde je používat. Nestačí totiž kapacitně takovému náporu lidí, jakému jsou vystaveny. Do Lysé nad Labem přijíždějí ročně desetitisíce lidí na nejrůznější zemědělské výstavy a dožínky. Ročně se ve městě uskuteční patnáct výstav, z nichž každá má průměrnou návštěvnost kolem osmi tisíc lidí.
České dráhy se rozhodly, že příští rok nádraží kompletně opraví. „Nakonec se ale dočkáme a budeme mít toalety vhodné pro 21. století,„ podotkl Sedláček. A nádraží v Lysé nebude ve středních Čechách jediné, které zkrásní.
(Mladá fronta DNES)
„Můžeme se snažit, jak chceme, aby nám město vzkvétalo, ale kdo jednou uvidí naše nádraží, tak nevím, co si o nás pomyslí,„ prohlásil starosta Lysé nad Labem Tomáš Sedláček.
Na nádraží například už jedenáct let nefungují veřejné toalety. Právě při dožínkách ho uvidí davy lidí, kteří přicestují vlakem. Očekává se, že na výstavu Zemědělec, s níž jsou dožínkové slavnosti spjaty, dorazí až 30 tisíc návštěvníků.
Podle starosty za stav toalet může chyba v projektu při poslední modernizaci nádraží v roce 1998. Nádraží tehdy nechaly opravit České dráhy a město na to přispělo 50 miliony korun. Od té doby jsou toalety v dezolátním stavu a nejde je používat. Nestačí totiž kapacitně takovému náporu lidí, jakému jsou vystaveny. Do Lysé nad Labem přijíždějí ročně desetitisíce lidí na nejrůznější zemědělské výstavy a dožínky. Ročně se ve městě uskuteční patnáct výstav, z nichž každá má průměrnou návštěvnost kolem osmi tisíc lidí.
České dráhy se rozhodly, že příští rok nádraží kompletně opraví. „Nakonec se ale dočkáme a budeme mít toalety vhodné pro 21. století,„ podotkl Sedláček. A nádraží v Lysé nebude ve středních Čechách jediné, které zkrásní.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398029/
P.P.S.: A nevydává se tam žádnej lístek a začne se to pro dalšího odblokovávat až po tom projití tím turniketem - fotobuňka.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397967/
P.S.: a nejsou tam žádný intervaly na to, kdy můžeš jít...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397965/
Tak to je i na hlavním nádraží v Praze, jenomže to funguje bez problémů. Vhodíš minci, vrátka se otevřou a až projdeš, další může jít bez problémů. Odblokování turniketu trvá asi 3 vteřiny (jen odhad).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397964/
Rekonstrukce v lázeňském městě vyjde na devadesát milionů korun
Oprava mariánskolázeňského nádraží, která se uskutečňuje za provozu, by měla být hotova do konce roku. Rekonstrukce přijde dohromady na 90 milionů korun. Kromě kompletně upravené nádražní budovy se počítá také s usnadněním dostupnosti vlaků pro vozíčkáře. „Velká část nádraží v Mariánských Lázních je již opravena,„ uvedl Martin Hamšík, mluvčí společnosti Grandi Stazioni, která je investorem akce. Od léta mají lidé k dispozici nové zákaznické centrum, které se nachází v již zrekonstruované odjezdové hale. „V současné době dokončujeme příjezdovou halu a fasádu budovy. Vše by mělo být hotovo do konce tohoto roku,„ ubezpečil. Celkem vznikne také 900 metrů čtverečních nových obchodních ploch. Na konci roku tak bude nově opravena celá nádražní budova, včetně technického zázemí, zákaznických služeb, fasády budovy nebo štukové výzdoby uvnitř příjezdové a odjezdové haly. „Měl by být také usnadněný přístup vozíčkářů na nástupiště,„ podotkl Hamšík s tím, že na první i druhé nástupiště bude pro vozíčkáře k dispozici výtah
Na nádraží se sešly hned dvě náročné akce: stavba železničního koridoru, prováděná Správou železniční dopravní cesty, a revitalizace budovy železniční stanice italským investorem Grandi Stazioni. „Kolejiště v Mariánských Lázních včetně nových nástupišť, podchodu a výtahů pro občany se sníženou pohyblivostí bude hotovo k 3. prosinci tohoto roku,„ sdělil hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. „Velkým projektem kraje ve spolupráci s městem je také plánovaná výstavba dopravního terminálu za celkem 100 milionů korun,„ dodal. Předpokládané zahájení stavby dopravního terminálu připadá na březen 2011.
(Domažlický deník)
Oprava mariánskolázeňského nádraží, která se uskutečňuje za provozu, by měla být hotova do konce roku. Rekonstrukce přijde dohromady na 90 milionů korun. Kromě kompletně upravené nádražní budovy se počítá také s usnadněním dostupnosti vlaků pro vozíčkáře. „Velká část nádraží v Mariánských Lázních je již opravena,„ uvedl Martin Hamšík, mluvčí společnosti Grandi Stazioni, která je investorem akce. Od léta mají lidé k dispozici nové zákaznické centrum, které se nachází v již zrekonstruované odjezdové hale. „V současné době dokončujeme příjezdovou halu a fasádu budovy. Vše by mělo být hotovo do konce tohoto roku,„ ubezpečil. Celkem vznikne také 900 metrů čtverečních nových obchodních ploch. Na konci roku tak bude nově opravena celá nádražní budova, včetně technického zázemí, zákaznických služeb, fasády budovy nebo štukové výzdoby uvnitř příjezdové a odjezdové haly. „Měl by být také usnadněný přístup vozíčkářů na nástupiště,„ podotkl Hamšík s tím, že na první i druhé nástupiště bude pro vozíčkáře k dispozici výtah
Na nádraží se sešly hned dvě náročné akce: stavba železničního koridoru, prováděná Správou železniční dopravní cesty, a revitalizace budovy železniční stanice italským investorem Grandi Stazioni. „Kolejiště v Mariánských Lázních včetně nových nástupišť, podchodu a výtahů pro občany se sníženou pohyblivostí bude hotovo k 3. prosinci tohoto roku,„ sdělil hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. „Velkým projektem kraje ve spolupráci s městem je také plánovaná výstavba dopravního terminálu za celkem 100 milionů korun,„ dodal. Předpokládané zahájení stavby dopravního terminálu připadá na březen 2011.
(Domažlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397668/
České dráhy připravují na příští rok rekonstrukce nádražních budov ve středních Čechách a v Praze, celkem má jít o investice ve výši 100 milionů korun. Podnik to dnes oznámil v tiskové zprávě.
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ceske-drahy-opravi-nadrazi-za-100-milionu/401207
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ceske-drahy-opravi-nadrazi-za-100-milionu/401207
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397641/
zastávka Píla na južnom ťahu Zvolen-Lučenec-Košice...kedysi raj Pomarančov...
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-263
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-263
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397547/
Obce a města na Karvinsku mají bohatou minulost. V průběhu let se region výrazně měnil a původní podobu mohou připomenout historické snímky. V pravidelném porovnání Deník některé dobové fotografie přináší ve srovnání se současností.
Celý článek: http://havirovsky.denik.cz/zpravy_region/20091003historie.html
Celý článek: http://havirovsky.denik.cz/zpravy_region/20091003historie.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397393/
Budova domažlického nádraží prošla zásadní rekonstrukcí a již více než rok nabízí cestujícím příjemné prostředí.
Příhraniční a kdysi též královské město Domažlice patří k turisticky nejatraktivnějším místům západních Čech. V takto historicky důležitém regionu vyhledávaném turisty (zejména pro dosud živé lidové obyčeje) nemohly zůstat pozadu ani České dráhy se svým železničním nádražím.
Výměna střechy
Důvodů pro zahájení rekonstrukce výpravní budovy železniční stanice Domažlice bylo vedle neutěšeného vzhledu budovy hned několik. Špatný stav střešní konstrukce, potřeba modernizace prostor stanice sloužících cestující veřejnosti včetně informačního systému a v neposlední řadě nedostatečné zajištění sociálních potřeb cestujících i provozních zaměstnanců na pracovištích. Celková rekonstrukce v hodnotě 46 milionů korun zahrnoRSM: vala přestavbu suterénních prostor výpravní budovy s umístěním technologických zařízení, vestavbu odbavovací haly, čekárny s hygienickým zázemím pro cestující, úschovnou zavazadel a prodejem jízdenek do přízemních prostor, modernizaci provozní části objektu s hygienicLÉPE kým zázemím pro zaměstnance i nájemce a ve 2. patře modernizaci kanceláří.
Součástí rekonstrukce provozní budovy byla též přístavba přístřešku pro cestující. V rámci rekonstrukce sedlové střechy došlo k jejímu sjednocení nad celou provozní budovou s kompletní výměnou střešní krytiny, budova nádraží dostala také novou zateplenou fasádu, okna a dveře.
Přístup pro vozíčkáře
Výsledkem je budova, která svým technickým vybavením, moderním elektronickým informačním systémem, výtahovou plošinou pro imobilní spoluobčany a interiérem veřejně přístupných prostor splňuje všechny požadavky kulturního cestování.
Po úspěšném ukončení rekonstrukce objektů provozní budovy a přilehlé budovy RZZ tak byl 4. srpna 2008 slavnostně zahájen provoz. Nyní již více než rok slouží hezké a moderní prostory všem cestujícím i železničářům. Jiří Stuna Autor je ředitelem OS ČD, RSM Plzeň.
(Železničář)
Příhraniční a kdysi též královské město Domažlice patří k turisticky nejatraktivnějším místům západních Čech. V takto historicky důležitém regionu vyhledávaném turisty (zejména pro dosud živé lidové obyčeje) nemohly zůstat pozadu ani České dráhy se svým železničním nádražím.
Výměna střechy
Důvodů pro zahájení rekonstrukce výpravní budovy železniční stanice Domažlice bylo vedle neutěšeného vzhledu budovy hned několik. Špatný stav střešní konstrukce, potřeba modernizace prostor stanice sloužících cestující veřejnosti včetně informačního systému a v neposlední řadě nedostatečné zajištění sociálních potřeb cestujících i provozních zaměstnanců na pracovištích. Celková rekonstrukce v hodnotě 46 milionů korun zahrnoRSM: vala přestavbu suterénních prostor výpravní budovy s umístěním technologických zařízení, vestavbu odbavovací haly, čekárny s hygienickým zázemím pro cestující, úschovnou zavazadel a prodejem jízdenek do přízemních prostor, modernizaci provozní části objektu s hygienicLÉPE kým zázemím pro zaměstnance i nájemce a ve 2. patře modernizaci kanceláří.
Součástí rekonstrukce provozní budovy byla též přístavba přístřešku pro cestující. V rámci rekonstrukce sedlové střechy došlo k jejímu sjednocení nad celou provozní budovou s kompletní výměnou střešní krytiny, budova nádraží dostala také novou zateplenou fasádu, okna a dveře.
Přístup pro vozíčkáře
Výsledkem je budova, která svým technickým vybavením, moderním elektronickým informačním systémem, výtahovou plošinou pro imobilní spoluobčany a interiérem veřejně přístupných prostor splňuje všechny požadavky kulturního cestování.
Po úspěšném ukončení rekonstrukce objektů provozní budovy a přilehlé budovy RZZ tak byl 4. srpna 2008 slavnostně zahájen provoz. Nyní již více než rok slouží hezké a moderní prostory všem cestujícím i železničářům. Jiří Stuna Autor je ředitelem OS ČD, RSM Plzeň.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397092/
Slavnostního ukončení modernizace se 11. září dočkala železniční stanice Sokolov. Výsledkem je výrazné zvýšení úrovně železniční dopravy včetně bezpečnosti a spolehlivosti železničního provozu. Stěžejní záležitostí pro osobní dopravu je nové ostrovní nástupiště a podchod, který nyní vede od výpravní budovy k ostrovnímu nástupišti a dál až do městské části Šenvert. Železniční stanice má nové informační zařízení, rozhlas, hodiny a monitorovací kamerový systém. Práce probíhaly od března loňského roku.
Během stavby byla zrušena řada výhybek pro celkové zjednodušení kolejového řešení. Náročnou rekonstrukcí prošel také železniční most přes Svatavu. V rámci stavby byla upravena konfigurace kolejiště včetně rekonstrukce hlavních kolejí a úprav na obou zhlavích nádraží pro rychlost až 80 km/h. Stavba plynule navázala na již zrealizovanou elektrizaci trati Kadaň – Karlovy Vary. Hlavní stavební práce byly zahájeny v březnu 2008. Koleje včetně výhybkových částí jsou bezstykového provedení (svařené). Bylo také nutné vyměnit staniční elektromechanické zabezpečovací zařízení a vytvořit předpoklady pro zavedení pravostranného provozu v celém traťovém úseku do Chebu. Staniční zabezpečovací zařízení (ESA 11) je obsluhováno pomocí počítače z centrálního pracoviště. Stavba je financována z národních zdrojů prostřednictvím SFDI. Město Sokolov přispělo 9 miliony korun. Celkové náklady činí 533 milionů korun. Investorem byla SŽDC, zhotovitelem Sdružení sokolovského nádraží, které tvořily společnosti Viamont DSP a Subterra.
(Železničář)
Během stavby byla zrušena řada výhybek pro celkové zjednodušení kolejového řešení. Náročnou rekonstrukcí prošel také železniční most přes Svatavu. V rámci stavby byla upravena konfigurace kolejiště včetně rekonstrukce hlavních kolejí a úprav na obou zhlavích nádraží pro rychlost až 80 km/h. Stavba plynule navázala na již zrealizovanou elektrizaci trati Kadaň – Karlovy Vary. Hlavní stavební práce byly zahájeny v březnu 2008. Koleje včetně výhybkových částí jsou bezstykového provedení (svařené). Bylo také nutné vyměnit staniční elektromechanické zabezpečovací zařízení a vytvořit předpoklady pro zavedení pravostranného provozu v celém traťovém úseku do Chebu. Staniční zabezpečovací zařízení (ESA 11) je obsluhováno pomocí počítače z centrálního pracoviště. Stavba je financována z národních zdrojů prostřednictvím SFDI. Město Sokolov přispělo 9 miliony korun. Celkové náklady činí 533 milionů korun. Investorem byla SŽDC, zhotovitelem Sdružení sokolovského nádraží, které tvořily společnosti Viamont DSP a Subterra.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396171/
Od příštího roku chystají České dráhy novinku u správy vybraných výpravních budov.
V minulém čísle Železničáře nás informoval náměstek generálního ředitele ČD pro správu majetku o důležitých krocích transformačního programu Vize 2012, jejichž cílem je zvýšení spokojenosti cestujících. Tyto kroky souvisí také s provozem výpravních budov. Uvědomujeme si, že výpravní budovy jsou pomyslnou vstupní bránou k nástupišti vlaků a je potřeba jim věnovat zvýšenou pozornost v oblasti údržby.
V zájmu posílení správy a péče o nemovitosti ve vlastnictví ČD a z důvodů zefektivnění služeb pro cestující bylo rozhodnuto o vytvoření funkce zástupce ČD pro provoz budovy. Tato funkce umožní flexibilnější správu spojenou s údržbou výpravních budov. Důraz bude kladen na vnímavost pověřené osoby ke svěřenému majetku a okolnostem, které by mohly ohrozit zákazníka nebo snížit poskytovaný standard budov.
V první fázi bylo vybráno 180 výpravních budov, u nichž bude zavedena funkce zástupce pro provoz budovy. Vybrány byly různé větší a střední výpravní budovy. Se zavedením funkce počítáme od počátku příštího roku. Po vyhodnocení této pilotní fáze počítáme s rozšířením funkce u dalších budov.
(Železničář)
V minulém čísle Železničáře nás informoval náměstek generálního ředitele ČD pro správu majetku o důležitých krocích transformačního programu Vize 2012, jejichž cílem je zvýšení spokojenosti cestujících. Tyto kroky souvisí také s provozem výpravních budov. Uvědomujeme si, že výpravní budovy jsou pomyslnou vstupní bránou k nástupišti vlaků a je potřeba jim věnovat zvýšenou pozornost v oblasti údržby.
V zájmu posílení správy a péče o nemovitosti ve vlastnictví ČD a z důvodů zefektivnění služeb pro cestující bylo rozhodnuto o vytvoření funkce zástupce ČD pro provoz budovy. Tato funkce umožní flexibilnější správu spojenou s údržbou výpravních budov. Důraz bude kladen na vnímavost pověřené osoby ke svěřenému majetku a okolnostem, které by mohly ohrozit zákazníka nebo snížit poskytovaný standard budov.
V první fázi bylo vybráno 180 výpravních budov, u nichž bude zavedena funkce zástupce pro provoz budovy. Vybrány byly různé větší a střední výpravní budovy. Se zavedením funkce počítáme od počátku příštího roku. Po vyhodnocení této pilotní fáze počítáme s rozšířením funkce u dalších budov.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396150/
addams: já né
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/395967/
Trochu více podrobností z ČTK:
Ministerstvo kultury znovu prohlásilo budovu nádraží v Ústí nad Orlicí kulturní památkou. ČTK to sdělila Petra Ulbrichová z odboru památkové péče. Ministerstvo takto rozhodlo již podruhé, proti prvnímu rozhodnutí podaly odpor České dráhy jako vlastník nemovitosti. Nádraží z 19. století původně kvůli plánovanému narovnání železniční tratě hrozila demolice.
"Základním odůvodněním je vysoká památková hodnota nádraží," uvedla Ulbrichová. Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci. Účastníci řízení mají od doby doručení 15 dnů na podání rozkladu.
Bojovníkům za zachování budovy v čele s občanským sdružením Nádraží nedáme! se podařilo přesvědčit stát i drážní organizace, aby plán demolice opustily. "Nyní chce vyjednávat s ministerstvem dopravy, aby do modernizace trati byla zahrnuta i stará nádražní budova," řekl ČTK předseda sdružení Martin Kadrman. České dráhy budovu nechtějí. Jejich vyjádření se dnes ČTK nepodařilo získat.
Nádražní budova v Ústí stojí poměrně atypicky uprostřed kolejiště. Stavba vznikla podle návrhu architekta Rudolfa Freye. Budova na půdorysu H s kamennými římsami je postavená z režného zdiva, horní podlaží jsou z méně obvyklého hrázděného zdiva.
Ministerstvo kultury znovu prohlásilo budovu nádraží v Ústí nad Orlicí kulturní památkou. ČTK to sdělila Petra Ulbrichová z odboru památkové péče. Ministerstvo takto rozhodlo již podruhé, proti prvnímu rozhodnutí podaly odpor České dráhy jako vlastník nemovitosti. Nádraží z 19. století původně kvůli plánovanému narovnání železniční tratě hrozila demolice.
"Základním odůvodněním je vysoká památková hodnota nádraží," uvedla Ulbrichová. Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci. Účastníci řízení mají od doby doručení 15 dnů na podání rozkladu.
Bojovníkům za zachování budovy v čele s občanským sdružením Nádraží nedáme! se podařilo přesvědčit stát i drážní organizace, aby plán demolice opustily. "Nyní chce vyjednávat s ministerstvem dopravy, aby do modernizace trati byla zahrnuta i stará nádražní budova," řekl ČTK předseda sdružení Martin Kadrman. České dráhy budovu nechtějí. Jejich vyjádření se dnes ČTK nepodařilo získat.
Nádražní budova v Ústí stojí poměrně atypicky uprostřed kolejiště. Stavba vznikla podle návrhu architekta Rudolfa Freye. Budova na půdorysu H s kamennými římsami je postavená z režného zdiva, horní podlaží jsou z méně obvyklého hrázděného zdiva.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/395956/
Ministerstvo kultury znovu prohlásilo budovu nádraží v Ústí nad Orlicí kulturní památkou. Ministerstvo takto rozhodlo již podruhé, proti prvnímu rozhodnutí protestovaly České dráhy jako vlastník nemovitosti. Nádraží z 19. století původně kvůli plánovanému narovnání železniční tratě hrozila demolice.
„Základním odůvodněním je vysoká památková hodnota nádraží,„ uvedla Petra Ulbrichová z odboru památkové péče. Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci.
Bojovníkům za zachování budovy v čele s občanským sdružením Nádraží nedáme! se podařilo přesvědčit stát i drážní organizace, aby plán demolice opustily. „Nyní chceme vyjednávat s ministerstvem dopravy, aby do modernizace trati byla zahrnuta i stará nádražní budova,„ řekl předseda sdružení Martin Kadrman.
(Mladá fronta DNES)
Hrstka aktivistů vítězí, masa cestujících prohrává...
„Základním odůvodněním je vysoká památková hodnota nádraží,„ uvedla Petra Ulbrichová z odboru památkové péče. Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci.
Bojovníkům za zachování budovy v čele s občanským sdružením Nádraží nedáme! se podařilo přesvědčit stát i drážní organizace, aby plán demolice opustily. „Nyní chceme vyjednávat s ministerstvem dopravy, aby do modernizace trati byla zahrnuta i stará nádražní budova,„ řekl předseda sdružení Martin Kadrman.
(Mladá fronta DNES)
Hrstka aktivistů vítězí, masa cestujících prohrává...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/395941/
Pražská galerie Školská 28 chystá výstavu dvou fotografů a jednoho filmaře, kteří na svých snímcích zachycují mizející nádraží Bubny. V expozici s názvem Nádraží Bubny – obrazy nehybnosti budou k vidění fotografie Jana Bezuchy a Michaely Brachtlové a film Jiřího Zeinera. Ve středu jejich zájmu stojí především železniční dílny z roku 1872, které zatím v podstatě beze změn slouží původnímu účelu. Nádražní budova, která byla dříve zapsaná v seznamu technických památek, má v budoucnu ustoupit nové výstavbě. V rámci výstavy se bude konat i řada doprovodných akcí. Více na www.fotodokument.cz a www.skolska28.cz.
(Lidové noviny)
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/395939/
Nejprve opravou prošlo už před dvěma roky kryté nástupiště. V průběhu loňského roku a letos na jaře pak České dráhy opravily i celou nádražní budovu zevnitř i zvenčí včetně odbavovací haly a čekárny. Celá generální oprava nádraží probíhala za plného provozu. Historické nádraží ve Frýdlantu si i přes zevrubnou opravu zachovalo svůj původní vzhled. „Nádražní budova byla postavena začátkem dvacátého století. Není ale památkově chráněná, což určitě provedení stavebních prací usnadnilo. České dráhy se téměř vždy snaží zachovávat původní ráz opravovaných nádraží, a ve Frýdlantu nad Ostravicí se dokonce rozhodli vrátit přesně k jeho historické podobě. Využili k tomu kromě jiných zdrojů i staré dobové fotografie,„ konstatoval místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí Bohumil Dolanský (KDU-ČSL).
Zrekonstruovaná nádražní budova tak v současné době vypadá stejně jako v době, kdy byla zhruba před sto lety postavena. Zdivo získalo původní vzhled. Zmizely různé balastní prvky, které byly v průběhu let ke stavbě přidány. Původní charakter si do značné míry zachoval také nádražní interiér. „Opravené nádraží přispívá k pěknému vzhledu celého města a dělá dobrý dojem na návštěvníky, kteří do Frýdlantu přijíždějí. Jsem samozřejmě velmi rád, že se Českým drahám podařilo opravu provést,„ kvitoval opravu starosta Frýdlantu nad Ostravicí Jiří Mořkovský (ODS).
(Týdeník Frýdecko-Místecko)