Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Adamss: no , ale ta mladá paní s tím kočárkem , by měla dostat školení , že po silnici se chodí vlevo
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393863/
Reportaz o zdlhavom presune zzast. v Obisovciach.
http://stv.livetv.sk/tvarchive//video/video.html?video=46163
.
http://stv.livetv.sk/tvarchive//video/video.html?video=46163
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393829/
barguzin:
To sa spytaj tych, co o tom rozhoduju - ja to nie som ...
Pokial sa nezmeni pristup statu k zeleznici, tak by som to velmi skoro necakal ...
To sa spytaj tych, co o tom rozhoduju - ja to nie som ...
Pokial sa nezmeni pristup statu k zeleznici, tak by som to velmi skoro necakal ...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393805/
Addams:
To by ŽSR poskytlo v prípade tejto konkrétnej trate zvláštnu zľavu? Žeby konečne náznak zdravého rozumu na našich železniciach?
.
Osobne si aj tak myslím, že skutočný záujem obyvateľov v okolí dotknutej trate sa prejaví v obsadenosti prípadných vlakov na úkor ŠTÁTOM resp. SAMOSPRÁVOU PODPOROVANEJ SÚBEŽNEJ autobusovej dopravy a počtu IGK na cestách.
To by ŽSR poskytlo v prípade tejto konkrétnej trate zvláštnu zľavu? Žeby konečne náznak zdravého rozumu na našich železniciach?
.
Osobne si aj tak myslím, že skutočný záujem obyvateľov v okolí dotknutej trate sa prejaví v obsadenosti prípadných vlakov na úkor ŠTÁTOM resp. SAMOSPRÁVOU PODPOROVANEJ SÚBEŽNEJ autobusovej dopravy a počtu IGK na cestách.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393630/
Putovní výstava Jak pomáháme v Afghánistánu je od 1. září k vidění na pražském Masarykově nádraží.
Panely s barevnými snímky přibližují působení českého Provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar. Projekt je realizován Asociací pro mezinárodní otázky ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Českými drahami a navazuje na úspěšnou výstavu fotografi í Jana Zatorského My a Vy – Jedeme vlakem.
Obnova zničené země
„České dráhy se tímto způsobem snaží zpříjemnit cestování vlakem a zároveň cestujícím zprostředkovat netradiční kulturní zážitek,„ říká Hana Bednářová, marketingová manažerka Českých drah. „Jsme rádi, že můžeme podpořit tento prospěšný projekt a seznámit veřejnost s aktivitami, které pomáhají při obnově válkou zničeného Afghánistánu.„ Expozice zůstane v Praze do 25. září, pak se přesune na královéhradecké a nakonec na ostravské hlavní nádraží.
Cílem výstavy je ukázat, jak Česká republika pomáhá při rekonstrukci a stabilizaci země zmítané dlouhou válkou, a rozšířit povědomí veřejnosti o existenci a činnosti českého Provinčního rekonstrukčního týmu, který působí v Lógaru v rámci mise ISAF (International Security Assistance Force) vedené Severoatlantickou aliancí (NATO). Součástí výstavy by měla být také diskusní setkání s odborníky o situaci v Afghánistánu. Český Provinční rekonstrukční tým (PRT) je složen z civilních experPutovní tů a jejich vojenského doprovodu.
Fotografi cká výstava se zaměřuje především na činnost jeho civilní části. Protože je však spektrum aktivit a projektů značně rozmanité, věnuje se hlouběji pouze několika oblastem: školství, zemědělství, vodohospodářství, podpoře bezpečnosti a zdravotnictví. Konkrétně se jedná například o stavby a rekonstrukce škol, dodávky zemědělského vybavení, rekonstrukce zavlažovacích systémů, výcvik afghánské národní policie, dodávky zdravotnického materiálu či například rekonstrukce a rozšiřování kapacit místních nemocnic. To vše najdete na působivých snímcích, které vám mohou třeba zkrátit chvíli při čekání na vlak.
Kde výstavu navštívíte
• 1.–25. září Praha Masarykovo nádraží • 26. září–31. října Hradec Králové hlavní nádraží • 1.–30. listopadu Ostrava hlavní nádraží
(Železničář)
Panely s barevnými snímky přibližují působení českého Provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Lógar. Projekt je realizován Asociací pro mezinárodní otázky ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Českými drahami a navazuje na úspěšnou výstavu fotografi í Jana Zatorského My a Vy – Jedeme vlakem.
Obnova zničené země
„České dráhy se tímto způsobem snaží zpříjemnit cestování vlakem a zároveň cestujícím zprostředkovat netradiční kulturní zážitek,„ říká Hana Bednářová, marketingová manažerka Českých drah. „Jsme rádi, že můžeme podpořit tento prospěšný projekt a seznámit veřejnost s aktivitami, které pomáhají při obnově válkou zničeného Afghánistánu.„ Expozice zůstane v Praze do 25. září, pak se přesune na královéhradecké a nakonec na ostravské hlavní nádraží.
Cílem výstavy je ukázat, jak Česká republika pomáhá při rekonstrukci a stabilizaci země zmítané dlouhou válkou, a rozšířit povědomí veřejnosti o existenci a činnosti českého Provinčního rekonstrukčního týmu, který působí v Lógaru v rámci mise ISAF (International Security Assistance Force) vedené Severoatlantickou aliancí (NATO). Součástí výstavy by měla být také diskusní setkání s odborníky o situaci v Afghánistánu. Český Provinční rekonstrukční tým (PRT) je složen z civilních experPutovní tů a jejich vojenského doprovodu.
Fotografi cká výstava se zaměřuje především na činnost jeho civilní části. Protože je však spektrum aktivit a projektů značně rozmanité, věnuje se hlouběji pouze několika oblastem: školství, zemědělství, vodohospodářství, podpoře bezpečnosti a zdravotnictví. Konkrétně se jedná například o stavby a rekonstrukce škol, dodávky zemědělského vybavení, rekonstrukce zavlažovacích systémů, výcvik afghánské národní policie, dodávky zdravotnického materiálu či například rekonstrukce a rozšiřování kapacit místních nemocnic. To vše najdete na působivých snímcích, které vám mohou třeba zkrátit chvíli při čekání na vlak.
Kde výstavu navštívíte
• 1.–25. září Praha Masarykovo nádraží • 26. září–31. října Hradec Králové hlavní nádraží • 1.–30. listopadu Ostrava hlavní nádraží
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393617/
Železniční stanice Rychnov u Jablonce nad Nisou leží na trati Pardubice – Liberec.
Je ve správě Českých drah, Regionální správy majetku Hradec Králové.
Samotná výpravní budova prošla v minulosti různými úpravami, jež se na ní podepsaly především nevzhlednými přístavbami. Vlivem nedostatečné údržby a drsného podhorského klimatu se budova postupně dostala do havarijního stavu, a proto bylo třeba přistoupit k její zásadní stavební opravě.
Rekonstrukci výpravní budovy provedla firma Chládek a Tintěra Pardubice podle projektu firmy Prodin, a to v rekordním čase od května do října roku 2007. Jak je zřejmé z fotografií, byla zbourána nepotřebná část objektu, včetně sousedního dožilého skladiště. Získaná plocha se začala využívat jako parkoviště. V buRSM: dově byla provedena změna dispozice tak, aby hala byla příjemná pro cestující a všechny prostory včetně WC pro veřejnost byly bezbariérové.
Služební prostory byly modernizovány a pro zaměstnance přibylo nové sociální zařízení a malá nocležna. V budově byla vyměněna všechna okna i dveře, rekonstrukcí prošly rozvody vody, plynu a elektřiny, topení a kanalizace, byla provedena oprava krovu a výměna střešní krytiny. Objekt byl zateplen kontaktním fasádním systémem. Nový je i peronní přístřešek a zpevněné plochy okolo budovy.
Vysoké úspory za energii
Nyní, zhruba po dvou letech provozu, můžeme hodnotit, zda se vložené prostředky ve výši téměř 18 milionů korun vyplatily. Po rekonstrukci došlo především k vysoké úspoře za plyn, elektřinu i vodu vlivem zateplení a měření všech médií. Současné náklady na údržbu nádražní budovy jsou díky jejímu výbornému stavu minimální. Provádí se převážně jen úklid prostor, sekání a údržba zeleně a v zimě úklid sněhu.
Nový vzhled budovy také potěšil většinu cestujících i zastupitele města. Věříme, že obnovená budova i příjemná obsluha přispějí k tomu, že cestující budou služeb Českých drah v Rychnově rádi využívat.
Václav Fikr - Autor je ředitelem Regionální správy majetku Hradec Králové.
(Železničář)
Je ve správě Českých drah, Regionální správy majetku Hradec Králové.
Samotná výpravní budova prošla v minulosti různými úpravami, jež se na ní podepsaly především nevzhlednými přístavbami. Vlivem nedostatečné údržby a drsného podhorského klimatu se budova postupně dostala do havarijního stavu, a proto bylo třeba přistoupit k její zásadní stavební opravě.
Rekonstrukci výpravní budovy provedla firma Chládek a Tintěra Pardubice podle projektu firmy Prodin, a to v rekordním čase od května do října roku 2007. Jak je zřejmé z fotografií, byla zbourána nepotřebná část objektu, včetně sousedního dožilého skladiště. Získaná plocha se začala využívat jako parkoviště. V buRSM: dově byla provedena změna dispozice tak, aby hala byla příjemná pro cestující a všechny prostory včetně WC pro veřejnost byly bezbariérové.
Služební prostory byly modernizovány a pro zaměstnance přibylo nové sociální zařízení a malá nocležna. V budově byla vyměněna všechna okna i dveře, rekonstrukcí prošly rozvody vody, plynu a elektřiny, topení a kanalizace, byla provedena oprava krovu a výměna střešní krytiny. Objekt byl zateplen kontaktním fasádním systémem. Nový je i peronní přístřešek a zpevněné plochy okolo budovy.
Vysoké úspory za energii
Nyní, zhruba po dvou letech provozu, můžeme hodnotit, zda se vložené prostředky ve výši téměř 18 milionů korun vyplatily. Po rekonstrukci došlo především k vysoké úspoře za plyn, elektřinu i vodu vlivem zateplení a měření všech médií. Současné náklady na údržbu nádražní budovy jsou díky jejímu výbornému stavu minimální. Provádí se převážně jen úklid prostor, sekání a údržba zeleně a v zimě úklid sněhu.
Nový vzhled budovy také potěšil většinu cestujících i zastupitele města. Věříme, že obnovená budova i příjemná obsluha přispějí k tomu, že cestující budou služeb Českých drah v Rychnově rádi využívat.
Václav Fikr - Autor je ředitelem Regionální správy majetku Hradec Králové.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393610/
Nádraží v Benešově u Prahy prošlo výraznou proměnou, která se netýkala nejen prostor pro cestující, ale i osobních pokladen včetně jejich zázemí.
Vestibul a osobní pokladna jsou zpravidla prvními místy, kam cestující na nádraží přijde. V rámci pokračující výstavby 4. železničního koridoru sice procházela stanice Benešov u Prahy rekonstrukcí a modernizací, ale s úpravou vestibulu a pokladen se nijak nepočítalo. „Rozhodli jsme se proto vstoupit do běhu událostí a pokusit se učinit patřičné kroky k nápravě,„ říká náměstek ředitele KCOD Praha Jakub Goliáš (na fotu vpravo). Spolu se svým ředitelem Aloisem Kašparem a přednostou této stanice Romanem Barešemse aktivně pustil do jednání a přípravy této akce. Tu podpořil především Odbor investiční ČD zajištěním potřebných finančních prostředků k realizaci stavebních úprav.
„Se stavbou jsme začali na jaře a vše jsme ukončili už v srpnu. Na akci se mimo ČD podílela SŽDC a firma Metrostav. Stavební akci zajišťovala v naší spolupráci Regionální správa majetku Praha pod vedením pana Skalického, kterému patří velký dík,„ dodává přednosta Bareš.
Z vestibulu zmizely staré, nevzhledné obklady a dlažba. Nahradila je nová omítka a moderní poklaní přepážky. V hale je současně vybudováno zádveří s automatickými dveřmi, což ocení cestující i pokladní, zvláště v zimním období. Ti prvně jmenovaní budou čekat na vlak v teple a příjemném, čistém prostředí.
Asi největším hitem je ale informační terminál s veřejným internetem s možností vyhledání dopravního spojení, ubytování, kulturních a turistických akcí a s odkazy na stránky Středočeského kraje, města Benešova a především obecně prospěšné společnosti Posázaví, která finančně podpořila vznik tohoto terminálu. Uživatelé benešovského nádraží tak dostali k dispozici první veřejný internet na Českých drahách.
(Železničář)
Vestibul a osobní pokladna jsou zpravidla prvními místy, kam cestující na nádraží přijde. V rámci pokračující výstavby 4. železničního koridoru sice procházela stanice Benešov u Prahy rekonstrukcí a modernizací, ale s úpravou vestibulu a pokladen se nijak nepočítalo. „Rozhodli jsme se proto vstoupit do běhu událostí a pokusit se učinit patřičné kroky k nápravě,„ říká náměstek ředitele KCOD Praha Jakub Goliáš (na fotu vpravo). Spolu se svým ředitelem Aloisem Kašparem a přednostou této stanice Romanem Barešemse aktivně pustil do jednání a přípravy této akce. Tu podpořil především Odbor investiční ČD zajištěním potřebných finančních prostředků k realizaci stavebních úprav.
„Se stavbou jsme začali na jaře a vše jsme ukončili už v srpnu. Na akci se mimo ČD podílela SŽDC a firma Metrostav. Stavební akci zajišťovala v naší spolupráci Regionální správa majetku Praha pod vedením pana Skalického, kterému patří velký dík,„ dodává přednosta Bareš.
Z vestibulu zmizely staré, nevzhledné obklady a dlažba. Nahradila je nová omítka a moderní poklaní přepážky. V hale je současně vybudováno zádveří s automatickými dveřmi, což ocení cestující i pokladní, zvláště v zimním období. Ti prvně jmenovaní budou čekat na vlak v teple a příjemném, čistém prostředí.
Asi největším hitem je ale informační terminál s veřejným internetem s možností vyhledání dopravního spojení, ubytování, kulturních a turistických akcí a s odkazy na stránky Středočeského kraje, města Benešova a především obecně prospěšné společnosti Posázaví, která finančně podpořila vznik tohoto terminálu. Uživatelé benešovského nádraží tak dostali k dispozici první veřejný internet na Českých drahách.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393609/
V těchto dnech dochází k hromadné kriminalizaci squaterů. Všichni, kdo byli v neděli ráno uvnitř dlouhodobě chátrající a zjevně opuštěné budovy na Albertově, byli zadrženi a je proti nim vedeno zjednodušené trestní řízení. Smysl represe se zdá být zřejmý: státní moc si nepřeje nadále podobné nezávislé aktivity. Pro běžného občana vcelku jasná věc. Jenže...
Celá zpráva, také o osudu nádraží Praha-Vyšehrad: http://www.blisty.cz/art/48975.html
Celá zpráva, také o osudu nádraží Praha-Vyšehrad: http://www.blisty.cz/art/48975.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392886/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392685/
Už na začátku července se začalo s přestavbou kolejiště nádraží ve Ptení (Ptenský Dvorek). V různých etapách se práce nevyhnuly ani nutnému vyloučení vlakové dopravy a nahrazení spojů náhradními autobusy. Jakou bude mít po dokončení ptenské nádraží tvář? Na to jsme se zeptali náměstka Stavební správy Olomouc Karla Janků.
Kdo během prázdnin projížděl tratí z Prostějova směrem na Konici, nemohl mu uniknout čilý stavební ruch, který postupně jinak klidné nádražíčko proměňoval do úplně nové podoby. Na přelomu července a srpna to dokonce cestující pocítili i na vlastní kůži, když nejprve v úseku Ptení - Dzbel, následně pak na opačnou stranu ze Ptení do Kostelce n/H museli přesedat na autobusy. „V rámci stavby Rekonstrukce kolejiště ve ŽST Ptení bude provedena rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v závislosti na změně konfigurace kolejiště, vybudován místní radiový systém pro bezdrátové dorozumění s dirigujícím dispečerem, upraven rozhlas pro cestující, provedena rekonstrukce železničního spodku a svršku rovněž v závislosti na změně konfigurace kolejiště, vybudováno nové ostrovní nástupiště mezi kolejemi, provedeny úpravy osvětlení, přeložky kabelů a vybudován elektrický ohřev výměn, který usnadní přestavování výhybek v zimním období,„ popsal Karel Janků stručně to, co přestavba ptenského nádraží obnáší. Jak dál uvedl, popisované změny jsou jednoznačně namířeny ke zvýšení bezpečnosti železniční dopravy. „Samozřejmě ano, a to zejména náhradou takzvaného sypaného nástupiště za nástupiště ostrovní. Dále, a to vzhledem k vlastníkům sousedních nemovitostí, dojde rekonstrukcí železničního svršku ke snížení hladiny hluku provozu dráhy,„ objasnil náměstek Stavební správy Olomouc. Zároveň také připustil, že významným faktorem pro plánování rekonstrukce bylo také plánované navýšení výroby a tím také očekávaný vzrůst přeprav Pily Ptení. „Souvislost zde jistě byla, jinak by se stavba Rekonstrukce kolejiště ŽST Ptení nedostala do plánu investic Správy železniční dopravní cesty, s.o., nebyla by zahájena příprava a následné realizace stavby,„ dodal. Zda ale dojde ke kapacitnímu vytížení v souvislosti se současným útlumem provozu Pily Ptení, se zatím nedá předjímat.
(Prostějovský večerník)
Kdo během prázdnin projížděl tratí z Prostějova směrem na Konici, nemohl mu uniknout čilý stavební ruch, který postupně jinak klidné nádražíčko proměňoval do úplně nové podoby. Na přelomu července a srpna to dokonce cestující pocítili i na vlastní kůži, když nejprve v úseku Ptení - Dzbel, následně pak na opačnou stranu ze Ptení do Kostelce n/H museli přesedat na autobusy. „V rámci stavby Rekonstrukce kolejiště ve ŽST Ptení bude provedena rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v závislosti na změně konfigurace kolejiště, vybudován místní radiový systém pro bezdrátové dorozumění s dirigujícím dispečerem, upraven rozhlas pro cestující, provedena rekonstrukce železničního spodku a svršku rovněž v závislosti na změně konfigurace kolejiště, vybudováno nové ostrovní nástupiště mezi kolejemi, provedeny úpravy osvětlení, přeložky kabelů a vybudován elektrický ohřev výměn, který usnadní přestavování výhybek v zimním období,„ popsal Karel Janků stručně to, co přestavba ptenského nádraží obnáší. Jak dál uvedl, popisované změny jsou jednoznačně namířeny ke zvýšení bezpečnosti železniční dopravy. „Samozřejmě ano, a to zejména náhradou takzvaného sypaného nástupiště za nástupiště ostrovní. Dále, a to vzhledem k vlastníkům sousedních nemovitostí, dojde rekonstrukcí železničního svršku ke snížení hladiny hluku provozu dráhy,„ objasnil náměstek Stavební správy Olomouc. Zároveň také připustil, že významným faktorem pro plánování rekonstrukce bylo také plánované navýšení výroby a tím také očekávaný vzrůst přeprav Pily Ptení. „Souvislost zde jistě byla, jinak by se stavba Rekonstrukce kolejiště ŽST Ptení nedostala do plánu investic Správy železniční dopravní cesty, s.o., nebyla by zahájena příprava a následné realizace stavby,„ dodal. Zda ale dojde ke kapacitnímu vytížení v souvislosti se současným útlumem provozu Pily Ptení, se zatím nedá předjímat.
(Prostějovský večerník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392245/
Historik architektury Benjamin Fragner Deníku řekl:
Historik architektury, ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUTa syn slavného architekta Jaroslava Fragnera Benjamin Fragner je jednou z hlavních postav 5. mezinárodního bienále Industriální stopy. Zeptali jsme se ho tedy na stav industriálních staveb v metropoli.
* Které pražské industriální stavby jsou v současnosti nejohroženější?
Pro letošní bienále jsme jako příklad vybrali deset nejohroženějších průmyslových staveb v celé zemi. Z toho čtyři jsou v Praze. Je to především železniční areál Holešovice–Bubny a nákladové nádraží na Žižkově, jelikož jsou pod největším tlakem investorů. Podobně na tom jsou části Masarykova a smíchovského nádraží. Jsou to lukrativní pozemky v centru metropole, které by chtěli developeři zastavět. Další velice ohroženou stavbou je zlíchovský lihovar, který byl před lety dokonce prohlášen kulturní památkou. Nicmuto ale nepomohlo a dál chátrá. Developer by chtěl také zdemolovat unikátní parní mlýn a továrnu na chléb Františka Odkolka ve Vysočanech.
* Mají tyto stavby, často v dezolátním stavu, takovou kulturní hodnotu, že se vyplatí investovat nemalé prostředky na jejich záchranu?
Do všeho se musí investovat, nic není zadarmo. Akorát si musíte říct, co za to stojí. Tyto objekty mají architektonickou hodnotu, která bude jen růst. Naopak stavby, které rostou na místě zbořených industriálních budov, nebo které zde developeři plánují, velmi rychle stárnou, okoukají se a jejich kulturní a architektonická hodnota, měly-li někdy nějakou, velmi rychle klesá. Je to zkrátka otázka preferencí.
* Pražské industriální stavby, pokud jsou zachovány, jsou nejčastěji přebudovávány na lofty nebo kanceláře. Je to tak dobře?
Nemyslím, že je to nejšťastnější. Industriální stavby nabízejí bezpočet možností konverze. Problém je, když se vytvoří nějaký mustr a všichni se ho drží. Proč by z každé podobné budovy musely být byty či kanceláře? Pro každý určitý typ objektu se musí najít speciální náplň, ať jsou to byty, lofty, kanceláře, muzeum, galerie nebo něco jiného.
* Jsou v Praze i nějaké pozitivní příklady konverze industriální stavby?
Příkladné konverze lze najít například v kdysi průmyslových Holešovicích nebo v Karlíně. Například bývalý parní mlýn v Jankovcově ulici předělaný na kanceláře. Ten objekt určuje atmosféru svého okolí a určitě je hodnotnější než nové budovy v blízkém holešovickémpřístavu, které jsou banální již v době svého vzniku.
(Pražský deník)
Historik architektury, ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUTa syn slavného architekta Jaroslava Fragnera Benjamin Fragner je jednou z hlavních postav 5. mezinárodního bienále Industriální stopy. Zeptali jsme se ho tedy na stav industriálních staveb v metropoli.
* Které pražské industriální stavby jsou v současnosti nejohroženější?
Pro letošní bienále jsme jako příklad vybrali deset nejohroženějších průmyslových staveb v celé zemi. Z toho čtyři jsou v Praze. Je to především železniční areál Holešovice–Bubny a nákladové nádraží na Žižkově, jelikož jsou pod největším tlakem investorů. Podobně na tom jsou části Masarykova a smíchovského nádraží. Jsou to lukrativní pozemky v centru metropole, které by chtěli developeři zastavět. Další velice ohroženou stavbou je zlíchovský lihovar, který byl před lety dokonce prohlášen kulturní památkou. Nicmuto ale nepomohlo a dál chátrá. Developer by chtěl také zdemolovat unikátní parní mlýn a továrnu na chléb Františka Odkolka ve Vysočanech.
* Mají tyto stavby, často v dezolátním stavu, takovou kulturní hodnotu, že se vyplatí investovat nemalé prostředky na jejich záchranu?
Do všeho se musí investovat, nic není zadarmo. Akorát si musíte říct, co za to stojí. Tyto objekty mají architektonickou hodnotu, která bude jen růst. Naopak stavby, které rostou na místě zbořených industriálních budov, nebo které zde developeři plánují, velmi rychle stárnou, okoukají se a jejich kulturní a architektonická hodnota, měly-li někdy nějakou, velmi rychle klesá. Je to zkrátka otázka preferencí.
* Pražské industriální stavby, pokud jsou zachovány, jsou nejčastěji přebudovávány na lofty nebo kanceláře. Je to tak dobře?
Nemyslím, že je to nejšťastnější. Industriální stavby nabízejí bezpočet možností konverze. Problém je, když se vytvoří nějaký mustr a všichni se ho drží. Proč by z každé podobné budovy musely být byty či kanceláře? Pro každý určitý typ objektu se musí najít speciální náplň, ať jsou to byty, lofty, kanceláře, muzeum, galerie nebo něco jiného.
* Jsou v Praze i nějaké pozitivní příklady konverze industriální stavby?
Příkladné konverze lze najít například v kdysi průmyslových Holešovicích nebo v Karlíně. Například bývalý parní mlýn v Jankovcově ulici předělaný na kanceláře. Ten objekt určuje atmosféru svého okolí a určitě je hodnotnější než nové budovy v blízkém holešovickémpřístavu, které jsou banální již v době svého vzniku.
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392244/
Přestavba nádraží v Ústí nad Orlicí začne nejdříve za rok. Radnice z toho viní zachránce budovy
- Září 2009, to byl plánovaný termín začátku přestavby železniční stanice v Ústí nad Orlicí. Správa železniční dopravní cesty chtěla původně tento měsíc spustit práce na úpravě koridoru, během kterých změní oblouky na trati a celou stanici prakticky o kus posune.
Po tahanicích, co bude s cennou budovou nádraží z roku 1874, je jasné, že žádné práce teď nezačnou. A správci železnic poprvé dávají další termín.
„Stavba se zdrží minimálně o rok. Zatím jsme ani nedostali od ministerstva dopravy pokyn, abychom začali přepracovávat projektovou dokumentaci. To by byl první krok, který by následoval po rozhodnutí, jaký bude další osud budovy a nádraží,„ říká mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Rozhodnutí teď závisí na výroku ministerstva kultury, které má říci, zda se budova stane, nebo nestane kulturní památkou.
Původní budovu nádraží se snaží zachránit sdružení Nádraží nedáme! vedené Martinem Kadrmanem. To teď získává poměrně negativní ohlasy, zejména od radnice v Ústí. Starosta Pešek je přímo viní ze zdržení stavby. „Jestli se tam v roce zdržení stane nějaká tragédie, odpovídá za to sdružení Nádraží nedáme!„ řekl Pešek.
Podle něj boj za budovu brání stavbě, která měla zajistit bezpečnost cestujících a obyvatel. „Nádraží je životu nebezpečné. Křižují se tam koleje na příjezdové silnici, děti chodí přes koleje do školy, v posledních padesáti letech tam zahynulo několik lidí. Když cestující vystupují, ocitnou se nad obrovskou hloubkou mezi úrovní nástupiště a podlahou vagónu,„ říká Pešek.
Martin Kadrman obvinění ze zdržování stavby odmítá. „To, že budovu nikdo nezbořil, je skutečně naše práce. Občanské sdružení vzniklo ale proto, že město si před lety vybralo tu nejméně společensky přijatelnou variantu rekonstrukce nádraží, a to s demolicí budovy,„ říká Kadrman. Dodává, že za bezpečnost na současném nádraží sdružení v žádném případě neodpovídá.
Podle něj zdržují stavbu instituce v čele s Českými drahami. „Vzhledem k tomu, že České dráhy napadly rozhodnutí ministerstva kultury o prohlášení budovy za kulturní památku, stanovisko ministerstva kultury se tím odsunulo a stejně tak i výhled na zahájení prací na novém projektu,„ říká Kadrman.
Mezi vedením radnice a zachránci nádraží viditelně roste napětí. Rostou i náklady, které si rekonstrukce nádraží vyžádá.
„Za první projekt jsme už utratili 25 milionů korun, ten však se starou budovou nepočítá. Koridor musíme začít stavět do roku 2013, jinak o dotaci přijdeme,„ řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Halla.
(Mladá fronta DNES)
- Září 2009, to byl plánovaný termín začátku přestavby železniční stanice v Ústí nad Orlicí. Správa železniční dopravní cesty chtěla původně tento měsíc spustit práce na úpravě koridoru, během kterých změní oblouky na trati a celou stanici prakticky o kus posune.
Po tahanicích, co bude s cennou budovou nádraží z roku 1874, je jasné, že žádné práce teď nezačnou. A správci železnic poprvé dávají další termín.
„Stavba se zdrží minimálně o rok. Zatím jsme ani nedostali od ministerstva dopravy pokyn, abychom začali přepracovávat projektovou dokumentaci. To by byl první krok, který by následoval po rozhodnutí, jaký bude další osud budovy a nádraží,„ říká mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Rozhodnutí teď závisí na výroku ministerstva kultury, které má říci, zda se budova stane, nebo nestane kulturní památkou.
Původní budovu nádraží se snaží zachránit sdružení Nádraží nedáme! vedené Martinem Kadrmanem. To teď získává poměrně negativní ohlasy, zejména od radnice v Ústí. Starosta Pešek je přímo viní ze zdržení stavby. „Jestli se tam v roce zdržení stane nějaká tragédie, odpovídá za to sdružení Nádraží nedáme!„ řekl Pešek.
Podle něj boj za budovu brání stavbě, která měla zajistit bezpečnost cestujících a obyvatel. „Nádraží je životu nebezpečné. Křižují se tam koleje na příjezdové silnici, děti chodí přes koleje do školy, v posledních padesáti letech tam zahynulo několik lidí. Když cestující vystupují, ocitnou se nad obrovskou hloubkou mezi úrovní nástupiště a podlahou vagónu,„ říká Pešek.
Martin Kadrman obvinění ze zdržování stavby odmítá. „To, že budovu nikdo nezbořil, je skutečně naše práce. Občanské sdružení vzniklo ale proto, že město si před lety vybralo tu nejméně společensky přijatelnou variantu rekonstrukce nádraží, a to s demolicí budovy,„ říká Kadrman. Dodává, že za bezpečnost na současném nádraží sdružení v žádném případě neodpovídá.
Podle něj zdržují stavbu instituce v čele s Českými drahami. „Vzhledem k tomu, že České dráhy napadly rozhodnutí ministerstva kultury o prohlášení budovy za kulturní památku, stanovisko ministerstva kultury se tím odsunulo a stejně tak i výhled na zahájení prací na novém projektu,„ říká Kadrman.
Mezi vedením radnice a zachránci nádraží viditelně roste napětí. Rostou i náklady, které si rekonstrukce nádraží vyžádá.
„Za první projekt jsme už utratili 25 milionů korun, ten však se starou budovou nepočítá. Koridor musíme začít stavět do roku 2013, jinak o dotaci přijdeme,„ řekl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Halla.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392243/
To on už někdo promyslel dávno, dokonce za to dostal zaplaceno. Akorát nejsou tinti na realizaci. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392242/
Město Bzenec požádalo o dotaci z prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod na „Výstavbu terminálu veřejné hromadné dopravy ve Bzenci„ realizované prostřednictvím projektové dokumentace pod názvem „Rekonstrukce náměstí Svobody – část Úprava přednádražního prostoru„. Tento program je v gesci Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod.
Projekt byl dne 7. října 2008 schválen k podpisu Smlouvy o dotaci. V listopadu 2008 proběhlo výběrové řízení na stavební práce, které bylo úspěšně dovršeno podepsáním smlouvy se společností SATES MORAVA, spol. s. r. o. Celkové způsobilé výdaje na projekt dosáhly částky 19 mil. Kč, z toho dotace od EU činí 85 % z celkových výdajů. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření potřebné infrastruktury pro zabezpečení provozu veřejné hromadné dopravy v rámci zapojení do systému IDS JMK. Výstavba terminálu vytvořila centrum hromadné dopravy ve Bzenci a realizovala tak dosud chybějící úzkou vazbu mezi železniční a autobusovou dopravou. V rámci aktivit projektu proběhla výstavba a rekonstrukce některých komunikací, ploch pro pěší zónu, zastávek a odstavných stání, dále obnova potřebného mobiliáře a sadové úpravy. Stavební práce byly dokončeny dne 10.7.2009.
(Hodonínský deník)
Projekt byl dne 7. října 2008 schválen k podpisu Smlouvy o dotaci. V listopadu 2008 proběhlo výběrové řízení na stavební práce, které bylo úspěšně dovršeno podepsáním smlouvy se společností SATES MORAVA, spol. s. r. o. Celkové způsobilé výdaje na projekt dosáhly částky 19 mil. Kč, z toho dotace od EU činí 85 % z celkových výdajů. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření potřebné infrastruktury pro zabezpečení provozu veřejné hromadné dopravy v rámci zapojení do systému IDS JMK. Výstavba terminálu vytvořila centrum hromadné dopravy ve Bzenci a realizovala tak dosud chybějící úzkou vazbu mezi železniční a autobusovou dopravou. V rámci aktivit projektu proběhla výstavba a rekonstrukce některých komunikací, ploch pro pěší zónu, zastávek a odstavných stání, dále obnova potřebného mobiliáře a sadové úpravy. Stavební práce byly dokončeny dne 10.7.2009.
(Hodonínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392240/
a môžeš začať z výstavbou...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391985/
Představte si to! Hnus je třeba nádraží v Teplicích v Čechách. Sice odbavovací hala a nástupiště jsou v dobrém stavu, ale jinak všecko (kdybych známkoval jako ve škole) 5- . Oloupaná omítka. Pánské WC uzavřeno. WC navíc není uzpůsobené pro vozíčkáře. Restaurace uzavřena. Nevyužité prostory a ještě jedna vada: Když se chcete dostat do centra nebo na autobusové nádraží, které je přímo před budovou, musíte přecházet přes frekventovanou silnici. Není to hnus?
Začal jsem promýšlet návrh na rekonstrukci.
Základní body:
Rekonstruovat WC, v části dámského WC vybudovat WC pro vozíčkáře (na které budou chodit i páni na vozíku).
Obnovit restauraci.
Využít horní patra na byty a obchody.
Z horních pater udělat nadchod k autobusovému nádraží.
Na autobusovém nádraží udělat ještě terminál pro teplické trolejbusy, které ho nutně potřebují.
Už toho mám dost!
Začal jsem promýšlet návrh na rekonstrukci.
Základní body:
Už toho mám dost!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391936/
Kdyby ten název zněl Nádraží koupíme a zachováme!, bylo by to už "o něčem jném". 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391901/
Jsem naprosto šokován verbálním útokem na moji osobu ze strany pana starosty Richarda Peška. Pokud byl duchem přítomen na únorovém setkání s ministrem Petrem Bendlem, jistě ví, že jsem na tomto jednání sdělil, že navrhneme možnosti pro využití zachráněné budovy a navrhneme řešení, jak budovu zakomponovat do modernizace tratě. Oba dva mé výroky byly splněny. Již v dubnu jsme navrhli, že v přízemí budovy může být odbavovací prostor pro cestující a infocentrum, restaurace může zůstat v současném umístění, navíc navrhujeme zřídit napojení na budovanou cyklostezku a půjčovnu kol, horní patra budovy mohou sloužit volnočasovým aktivitám nebo komerčním účelům. Realizaci našich návrhů jsme podmiňovali spoluprací s městem a krajem, protože jako sdružení máme velmi omezené možnosti. Kraj za námi stojí, město nikoliv. V červnu byl představen studentský návrh Daniely Pápajové, studentky Technické univerzity v Liberci, který architektonicky řešil celou stavbu. Tato studie sklidila kladný ohlas laické i odborné veřejnosti.
Je naprosto neuvěřitelné, že starosta Pešek dodnes hovoří o tom, že náš příslib nebyl splněn. A na toto jsem ho krom jiného upozorňoval na inkriminovaném jednání ve středu 9. 9. 2009 na ústecké radnici.
Obviňuje-li mě jako „podvodníka nejvyššího kalibru, který podvádí ministerstvo kultury, dopravy, město, veřejnost a své členy„, měl by své obvinění doložit. Toto není totiž možné doložit čím. Myslím, že panu starostovi, lidově řečeno, ujely nervy (ne poprvé), protože se blíží komunální volby a veřejnost se začíná ptát, proč se ještě nestaví. Navíc jsme v centru Ústí distribuovali seznam jeho oficiálních vyjádření v průběhu kauzy a z něho plyne, že pan starosta neví, co dál, tak útočí. Navíc nemůže dopustit, aby se zjistilo, že důvodem současného stavu je flagrantní podcenění celého modernizačního projektu minulým zastupitelstvem, které si vybralo z několika variant tu, která se v závěru ukázala jako nejméně společensky průchozí. A jedním z výstupů ze středečního jednání bylo také to, že ministerstvo dopravy nyní nechce ve věci přestavby podnikat kroky, protože čeká na stanovisko ministerstva kultury. A to nemůže své definitivní rozhodnutí vydat do doby, než se přestanou České dráhy proti rozhodnutím o prohlášení budovy za kulturní památku odvolávat. Svádět na sdružení Nádraží nedáme! odpovědnost za zdržení přestavby je nejen nesmyslné, ale i podlé.
Hovoří-li o mně pan starosta jako o hysterikovi, který na jednání blábolí, myslím, že takové vyjádření hovoří za své. Pořízené fotografie dokládají, že já jsem byl oproti panu starostovi naprosto v klidu. Nebudu se vyjadřovat k úrovni jednání, které nastavil pan starosta Pešek a místostarosta Bäuchel. Jediné, co mohu sdělit, je to, že po jednání mě zastavili dva zastupitelé a řekli mi: „To jste si dovolil dost, oponovat Peškovi. To se netoleruje. My jsme mysleli, že je na zastupitelstvu grilujeme, ale oproti vám to nic není.„ Tím je, myslím, řečeno vše.
Starosta Pešek se dnes mstí za to, že jsme odhalili jeho falešné karty, s nimiž hraje. Nejdříve říkal, že je na záchranu budovy pozdě, poté, že se snažil budovu zachránit, ale „světélko na konci tunelu sláblo, až zhaslo„, a potom veřejnosti sdělil, že záchrana budovy je jeho prací, ve středu řekl, že klidně „mohou budovu vyhodit do vzduchu„. Co k tomu dodat? Snad jen to, že jsem šťastný, že Richard Pešek není mým starostou. Oušťáků je mi líto. Město vede člověk, který k Ústí nemá podle všeho vztah. A není to způsobeno jen tím, že se narodil v Lanškrouně. Sdružení Nádraží nedáme! však bojuje dál. Nadále osamoceno.
Martin J. Kadrman, předseda o.s. Nádraží nedáme!
(Orlický deník)
Je naprosto neuvěřitelné, že starosta Pešek dodnes hovoří o tom, že náš příslib nebyl splněn. A na toto jsem ho krom jiného upozorňoval na inkriminovaném jednání ve středu 9. 9. 2009 na ústecké radnici.
Obviňuje-li mě jako „podvodníka nejvyššího kalibru, který podvádí ministerstvo kultury, dopravy, město, veřejnost a své členy„, měl by své obvinění doložit. Toto není totiž možné doložit čím. Myslím, že panu starostovi, lidově řečeno, ujely nervy (ne poprvé), protože se blíží komunální volby a veřejnost se začíná ptát, proč se ještě nestaví. Navíc jsme v centru Ústí distribuovali seznam jeho oficiálních vyjádření v průběhu kauzy a z něho plyne, že pan starosta neví, co dál, tak útočí. Navíc nemůže dopustit, aby se zjistilo, že důvodem současného stavu je flagrantní podcenění celého modernizačního projektu minulým zastupitelstvem, které si vybralo z několika variant tu, která se v závěru ukázala jako nejméně společensky průchozí. A jedním z výstupů ze středečního jednání bylo také to, že ministerstvo dopravy nyní nechce ve věci přestavby podnikat kroky, protože čeká na stanovisko ministerstva kultury. A to nemůže své definitivní rozhodnutí vydat do doby, než se přestanou České dráhy proti rozhodnutím o prohlášení budovy za kulturní památku odvolávat. Svádět na sdružení Nádraží nedáme! odpovědnost za zdržení přestavby je nejen nesmyslné, ale i podlé.
Hovoří-li o mně pan starosta jako o hysterikovi, který na jednání blábolí, myslím, že takové vyjádření hovoří za své. Pořízené fotografie dokládají, že já jsem byl oproti panu starostovi naprosto v klidu. Nebudu se vyjadřovat k úrovni jednání, které nastavil pan starosta Pešek a místostarosta Bäuchel. Jediné, co mohu sdělit, je to, že po jednání mě zastavili dva zastupitelé a řekli mi: „To jste si dovolil dost, oponovat Peškovi. To se netoleruje. My jsme mysleli, že je na zastupitelstvu grilujeme, ale oproti vám to nic není.„ Tím je, myslím, řečeno vše.
Starosta Pešek se dnes mstí za to, že jsme odhalili jeho falešné karty, s nimiž hraje. Nejdříve říkal, že je na záchranu budovy pozdě, poté, že se snažil budovu zachránit, ale „světélko na konci tunelu sláblo, až zhaslo„, a potom veřejnosti sdělil, že záchrana budovy je jeho prací, ve středu řekl, že klidně „mohou budovu vyhodit do vzduchu„. Co k tomu dodat? Snad jen to, že jsem šťastný, že Richard Pešek není mým starostou. Oušťáků je mi líto. Město vede člověk, který k Ústí nemá podle všeho vztah. A není to způsobeno jen tím, že se narodil v Lanškrouně. Sdružení Nádraží nedáme! však bojuje dál. Nadále osamoceno.
Martin J. Kadrman, předseda o.s. Nádraží nedáme!
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391900/
Spor o budovu ústeckého nádraží se vyostřil vzájemným napadáním předsedy Kadrmana a starosty Peška
Ústecká radnice se ve středu proměnila v ring, v němž se utkali starosta Richard Pešek a předseda sdružení Nádraží nedáme! Martin Kadrman. Ten k tomu vzápětí vydal obsáhlé tiskové prohlášení, v němž ostře napadá starostu. Ani Pešek si proto ve vyjádření pro Deník nebral servítky a nebál se na adresu Kadrmana použít slova, jako lhář a podvodník. Jednání se kromě Peška a Kadrmana účastnili zástupci města, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty a osadního výboru Kerhartice.
Martin Kadrman tvrdí, že na jednání přišel hledat společný konsenzus, podle něj se ale zástupci organizací spíš snažili označit viníka průtahů výstavby koridoru. Z nich nakonec údajně obvinili sdružení.
Sporné body
Starosta v této souvislosti připomněl návštěvu bývalého ministra Petra Bendla v Ústí, na níž Kadrman slíbil, že vymyslí smysluplné využití nádražní budovy. Oba aktéři ale svůj středeční dialog popisují rozdílně. „Přátelé, skutečně věříte tomu, že projekt na nejvytíženější trati v republice, jehož hodnota se blíží dvou a půl miliardám korun, stojí a padá na elaborátu nějakého sdružení? Považuji se za průměrně inteligentního člověka, ale tomu nemohu věřit,„ zní verze Martina Kadrmana, jehož sdružení usiluje o zachování budovy a její využití pro provozní účely. „Pan Kadrman se zalekl a hystericky začal blábolit, ´snad jste to nevzali vážně, vy jste si snad opravdu mysleli, že sdružení na A4 nějakému ministrovi bude předkládat, co v budově bude´. Sám se usvědčil jako naprostý lhář,„ popisuje debatu Richard Pešek a tvrdí: „Je neuvěřitelný lhář, který se usvědčil před svědky, vyjevil na sebe, že je podvodník nejvyššího kalibru, který podvádí ministerstvo kultury, dopravy, město, veřejnost, své vlastní členy.„
Údajný slib není jediným sporným bodem dvou rivalů. Richard Pešek odmítá také nařčení, že na ministerstvu kultury vznesl stejně jako České dráhy námitku proti prohlášení nádraží kulturní památkou nebo že vede boj proti sdružení Nádraží nedáme! „Prioritou pro město je bezpečné nádraží. Prioritní je, aby se neztrácel čas a mohl se dělat koridor. Kdyby došlo ke zdržení, mohl by nám někdo jednoho dne oznámit, že nejsou ani peníze. Toho se bojíme nejvíc, že tam sice zůstane stará budova nádraží, kterou nikdo nikdy neopraví, ale Oušťáci budou jezdit na nádraží do Třebové, protože v Ústí nebude stavět vlak. Pan Pavel Mathé, náměstek generálního ředitele SŽDC, prohlásil a včera mi to po telefonu znovu potvrdil, že činností sdružení je zdržení minimálně rok. Jestli jako vedlejší produkt, když se nebude ztrácet čas, zůstane zachovaná budova a přijde nějaký ´bůh´, který na ni dá peníze, tak to město naprosto akceptuje,„ uvádí Richard Pešek jako reakci na své údajné prohlášení „mně je jedno, jestli tu budovu vyhodí do povětří, ale ať se už hlavně začne stavět„.
(Orlický deník)
Ústecká radnice se ve středu proměnila v ring, v němž se utkali starosta Richard Pešek a předseda sdružení Nádraží nedáme! Martin Kadrman. Ten k tomu vzápětí vydal obsáhlé tiskové prohlášení, v němž ostře napadá starostu. Ani Pešek si proto ve vyjádření pro Deník nebral servítky a nebál se na adresu Kadrmana použít slova, jako lhář a podvodník. Jednání se kromě Peška a Kadrmana účastnili zástupci města, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty a osadního výboru Kerhartice.
Martin Kadrman tvrdí, že na jednání přišel hledat společný konsenzus, podle něj se ale zástupci organizací spíš snažili označit viníka průtahů výstavby koridoru. Z nich nakonec údajně obvinili sdružení.
Sporné body
Starosta v této souvislosti připomněl návštěvu bývalého ministra Petra Bendla v Ústí, na níž Kadrman slíbil, že vymyslí smysluplné využití nádražní budovy. Oba aktéři ale svůj středeční dialog popisují rozdílně. „Přátelé, skutečně věříte tomu, že projekt na nejvytíženější trati v republice, jehož hodnota se blíží dvou a půl miliardám korun, stojí a padá na elaborátu nějakého sdružení? Považuji se za průměrně inteligentního člověka, ale tomu nemohu věřit,„ zní verze Martina Kadrmana, jehož sdružení usiluje o zachování budovy a její využití pro provozní účely. „Pan Kadrman se zalekl a hystericky začal blábolit, ´snad jste to nevzali vážně, vy jste si snad opravdu mysleli, že sdružení na A4 nějakému ministrovi bude předkládat, co v budově bude´. Sám se usvědčil jako naprostý lhář,„ popisuje debatu Richard Pešek a tvrdí: „Je neuvěřitelný lhář, který se usvědčil před svědky, vyjevil na sebe, že je podvodník nejvyššího kalibru, který podvádí ministerstvo kultury, dopravy, město, veřejnost, své vlastní členy.„
Údajný slib není jediným sporným bodem dvou rivalů. Richard Pešek odmítá také nařčení, že na ministerstvu kultury vznesl stejně jako České dráhy námitku proti prohlášení nádraží kulturní památkou nebo že vede boj proti sdružení Nádraží nedáme! „Prioritou pro město je bezpečné nádraží. Prioritní je, aby se neztrácel čas a mohl se dělat koridor. Kdyby došlo ke zdržení, mohl by nám někdo jednoho dne oznámit, že nejsou ani peníze. Toho se bojíme nejvíc, že tam sice zůstane stará budova nádraží, kterou nikdo nikdy neopraví, ale Oušťáci budou jezdit na nádraží do Třebové, protože v Ústí nebude stavět vlak. Pan Pavel Mathé, náměstek generálního ředitele SŽDC, prohlásil a včera mi to po telefonu znovu potvrdil, že činností sdružení je zdržení minimálně rok. Jestli jako vedlejší produkt, když se nebude ztrácet čas, zůstane zachovaná budova a přijde nějaký ´bůh´, který na ni dá peníze, tak to město naprosto akceptuje,„ uvádí Richard Pešek jako reakci na své údajné prohlášení „mně je jedno, jestli tu budovu vyhodí do povětří, ale ať se už hlavně začne stavět„.
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391899/
Z hladiska predpisov mas sice pravdu, ale ide logicky spravne lebo je dalej od stredu cesty, t.j. menej zavadzia cestnym vozidlam, co je viac-menej bezpecnejsie. Mozno to znie nestandardne, ale ak jej zalezi na zivote oboch, bolo by lepsie mat reflexnu vestu i ked cez den nie je povinna.