Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Velmi smutné. Z každého rušení posádky v nádražní budově se mi chce až brečet... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/416035/
Prodejna jízdenek na vlak v Rokytnici se od Nového roku zruší. Konečná zastávka podle vedení Českých drah nevynáší, lístky se tak budou kupovat pouze ve vlaku.
Koupit si lístek na vlak přímo v železniční stanici v Rokytnici v Orlických horách bude od Nového roku hudbou minulosti. Před prodejnou budou cestující čekat marně, lístek si musí koupit až ve vlaku. O osudu budovy, kde se spoustu let prodávaly jízdenky, rozhodne vedení Českých drah.
Konečná vlaková zastávka v Rokytnici nevydělává dostatek peněz, proto se České dráhy rozhodly pro její zrušení. „K zavření jsme přistoupili z důvodu nízké rentability tamního nádraží. Jsou tam poměrně vysoké náklady a oproti tomu nízké tržby. Cestující budou odbaveni až ve vlaku. Nyní se jedná o využití prostor stanice,„ objasnil situaci Roman Moravčík z vedení Českých drah v Královéhradeckém kraji. Dále dodal, že se na Rychnovsku ruší pouze tato jediná prodejna v Rokytnici.
Osud budovy?
Zavření nádražní budovy považuje starosta Rokytnice v Orlických horách Petr Hudousek za něco, co muselo přijít. „Přednostu stanice tady nemáme už spoustu let, teď přijdeme i o prodejnu. Je to ale docela logický krok, rokytnické nádraží je zřejmě ztrátové místo. Dnes se dá vše obsloužit průvodčím, který na to má přístroj a vše zvládá prodat,„ konstatoval starosta Hudousek.
Větší starosti mu však dělá osud celé budovy. „O všem budeme jednat s Českými drahami, vše záleží na nich. Musí se to důkladně promyslet. Hlavně nechceme, aby stavba chátrala, aby se o ni nikdo nestaral,„ doplnil Hudousek. Nové úsporné opatření nepřipadá některým cestujícím jako velký problém. „Na zrušení prodejny nevidím nic špatného. České dráhy nemají peníze a mít prodejnu v tak malém městě je poměrně zbytečné a příliš nákladné,„ vyjádřil svůj názor například Petr Doležal z Vamberka.
(Rychnovský deník)
Koupit si lístek na vlak přímo v železniční stanici v Rokytnici v Orlických horách bude od Nového roku hudbou minulosti. Před prodejnou budou cestující čekat marně, lístek si musí koupit až ve vlaku. O osudu budovy, kde se spoustu let prodávaly jízdenky, rozhodne vedení Českých drah.
Konečná vlaková zastávka v Rokytnici nevydělává dostatek peněz, proto se České dráhy rozhodly pro její zrušení. „K zavření jsme přistoupili z důvodu nízké rentability tamního nádraží. Jsou tam poměrně vysoké náklady a oproti tomu nízké tržby. Cestující budou odbaveni až ve vlaku. Nyní se jedná o využití prostor stanice,„ objasnil situaci Roman Moravčík z vedení Českých drah v Královéhradeckém kraji. Dále dodal, že se na Rychnovsku ruší pouze tato jediná prodejna v Rokytnici.
Osud budovy?
Zavření nádražní budovy považuje starosta Rokytnice v Orlických horách Petr Hudousek za něco, co muselo přijít. „Přednostu stanice tady nemáme už spoustu let, teď přijdeme i o prodejnu. Je to ale docela logický krok, rokytnické nádraží je zřejmě ztrátové místo. Dnes se dá vše obsloužit průvodčím, který na to má přístroj a vše zvládá prodat,„ konstatoval starosta Hudousek.
Větší starosti mu však dělá osud celé budovy. „O všem budeme jednat s Českými drahami, vše záleží na nich. Musí se to důkladně promyslet. Hlavně nechceme, aby stavba chátrala, aby se o ni nikdo nestaral,„ doplnil Hudousek. Nové úsporné opatření nepřipadá některým cestujícím jako velký problém. „Na zrušení prodejny nevidím nic špatného. České dráhy nemají peníze a mít prodejnu v tak malém městě je poměrně zbytečné a příliš nákladné,„ vyjádřil svůj názor například Petr Doležal z Vamberka.
(Rychnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/415901/
Tak opět musí železnice ustoupit silnici 
.
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/415710/
Areál opuštěného městského nádraží a pozemky nevyužívané železniční trati chce radnice v České Lípě přebudovat na silniční městský okruh.
V současné době probíhají jednání o výkupu se společností České dráhy (ČD), kterým pozemky a objekty zrušeného nádraží nedaleko městského centra patří. Na základě soupisu oceněného majetku dráhy od města požadují částku bezmála 66 miliónů.
„Cena je pro nás nepřijatelná,„ prohlásil místostarosta České Lípy Jan Stejskal (ODS). Podle něj není možné vysokou cenu snížit, a to ani s ohledem na významnou ekologickou zátěž dotčených pozemků. „Prostor pro vyjednávání o ceně zde není, jelikož České dráhy mohou prodávat svůj majetek pouze na základě znaleckého posudku,„ vysvětil Stejskal.
Jako jediné řešení uvedl rozdělení výkupu nemovitostí na dvě etapy, s čímž ČD souhlasily.
První část areálu, jehož součástí jsou i budovy bývalého městského nádraží, vyjde městský rozpočet na více než 42 milióny korun. Pokud město pozemky získá, vybuduje na místě zaniklých železničních přejezdů dvě kruhové křižovatky. Po vykoupení celého areálu počítá s vybudováním komunikace, která by se napojila na městský okruh a zajistila by chybějící průtah z východní do západní části města. Zbývající prostory by podle Stejskala mohly být nabídnuty developerům. O konečné podobě využití získaných pozemků by v budoucnu ještě rozhodovali zastupitelé.
„První kruhová křižovatka vyroste v ulici 5. května. Její vybudování umožní plynulejší dopravu a také zachování přilehlého parku u autobusového nádraží ve stávající podobě,„ předeslal Stejskal. Druhý kruhový objezd v místě železničního přejezdu má vyrůst v městské části Svárov. Zprůjezdnila by se tak frekventovaná křižovatka, která je kvůli motoristům opouštějícím nákupní centrum v dopravní špičce často ucpaná.
Otázka odkoupení nevzhledného areálu bývalého nádraží včetně přilehlých pozemků je na stole již od roku 2004. Teprve nyní se jednání posunula kupředu. Bývalé nádraží sloužilo ještě v roce 2001 k odstávce prázdných vlakových souprav a k vykládání vagónů pro zákazníky, kteří neměli vlastní vlečky.
(Právo)
V současné době probíhají jednání o výkupu se společností České dráhy (ČD), kterým pozemky a objekty zrušeného nádraží nedaleko městského centra patří. Na základě soupisu oceněného majetku dráhy od města požadují částku bezmála 66 miliónů.
„Cena je pro nás nepřijatelná,„ prohlásil místostarosta České Lípy Jan Stejskal (ODS). Podle něj není možné vysokou cenu snížit, a to ani s ohledem na významnou ekologickou zátěž dotčených pozemků. „Prostor pro vyjednávání o ceně zde není, jelikož České dráhy mohou prodávat svůj majetek pouze na základě znaleckého posudku,„ vysvětil Stejskal.
Jako jediné řešení uvedl rozdělení výkupu nemovitostí na dvě etapy, s čímž ČD souhlasily.
První část areálu, jehož součástí jsou i budovy bývalého městského nádraží, vyjde městský rozpočet na více než 42 milióny korun. Pokud město pozemky získá, vybuduje na místě zaniklých železničních přejezdů dvě kruhové křižovatky. Po vykoupení celého areálu počítá s vybudováním komunikace, která by se napojila na městský okruh a zajistila by chybějící průtah z východní do západní části města. Zbývající prostory by podle Stejskala mohly být nabídnuty developerům. O konečné podobě využití získaných pozemků by v budoucnu ještě rozhodovali zastupitelé.
„První kruhová křižovatka vyroste v ulici 5. května. Její vybudování umožní plynulejší dopravu a také zachování přilehlého parku u autobusového nádraží ve stávající podobě,„ předeslal Stejskal. Druhý kruhový objezd v místě železničního přejezdu má vyrůst v městské části Svárov. Zprůjezdnila by se tak frekventovaná křižovatka, která je kvůli motoristům opouštějícím nákupní centrum v dopravní špičce často ucpaná.
Otázka odkoupení nevzhledného areálu bývalého nádraží včetně přilehlých pozemků je na stole již od roku 2004. Teprve nyní se jednání posunula kupředu. Bývalé nádraží sloužilo ještě v roce 2001 k odstávce prázdných vlakových souprav a k vykládání vagónů pro zákazníky, kteří neměli vlastní vlečky.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/415684/
Před každou pátou železniční stanicí v Česku mrznou a moknou lidé při čekání na svůj spoj venku. České dráhy totiž v posledních letech šetří tím, že objekty trvale zavírají a jízdenky raději prodávají ve vlaku. Dráhy si ale tímto postupem vysloužily kritiku od obcí i krajů, které si u nich jejich služby objednávají.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/domaci/75299-drahy-chteji-usetrit-cestujici-musi-cekat-v-desti-a-mrazu-venku/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/domaci/75299-drahy-chteji-usetrit-cestujici-musi-cekat-v-desti-a-mrazu-venku/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/415683/
Nádraží Südbahnhof, kam dosud jezdily vlaky z Česka, přeruší provoz.
Čechy, kteří se v následujících týdnech a měsících vydají vlakem do Vídně, čekají změny. Ve městě se totiž naplno rozběhl projekt výstavby Hlavního nádraží. Nový železniční uzel vznikne v místech dnešních nádraží Ostbahnhof (Východní nádraží) a Südbahnhof (Jižní nádraží). A právě na Südbahnhof dosud přijížděly i vlaky z Česka.
Celá zpráva s obrázky: http://Cestovani.iHNed.cz/c1-39440350-ve-vidni-se-naplno-rozbehl-obri-projekt-vznikne-hlavni-nadrazi
Čechy, kteří se v následujících týdnech a měsících vydají vlakem do Vídně, čekají změny. Ve městě se totiž naplno rozběhl projekt výstavby Hlavního nádraží. Nový železniční uzel vznikne v místech dnešních nádraží Ostbahnhof (Východní nádraží) a Südbahnhof (Jižní nádraží). A právě na Südbahnhof dosud přijížděly i vlaky z Česka.
Celá zpráva s obrázky: http://Cestovani.iHNed.cz/c1-39440350-ve-vidni-se-naplno-rozbehl-obri-projekt-vznikne-hlavni-nadrazi
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/415682/
Výpravní budova stanice Borohrádek se v minulých letech dočkala opět důstojného vzhledu.
Datum vzniku této výpravní budovy je úzce spjato s výstavbou železniční tratě Choceň – Meziměstí v 70. letech 19. století. Ta se měla stát součástí důležité spojnice jižních oblastí Rakousko-Uherska s Baltským mořem. V souvislosti se stavbou železnice tehdy vzniklo mnoho skladišť, vodáren, strážních domků a staničních budov. Až na pár výjimek byly všechny budovy na celé trati jednotně postaveny podle typizace drážních objektů, vypracované architektem Vilémem Flattichem.
Éra břízolitové omítky
Vlastní staniční budova Borohrádek prodělala od doby svého vzniku mnoho úprav, stavebních zásahů a rekonstrukcí. Asi nejvíce její historický vzhled poznamenal zásah v 60. letech, kdy byly potlačeny původní architektonické prvky z režného zdiva a budova dostala břízolitovou omítku. Zároveň ale byly zmodernizovány vnitřní prostory, které lépe vyhovovaly tehdejšímu provozu dráhy.
Nejnovější historie objektu se začala psát po roce 2006, kdy přišly zásadní úpravy. Byl odstraněn kotel na tuhá paliva a provedena plynofikace celé budovy. K tomu je třeba přičíst rekonstrukci služební části stanice a vytvoření sociálního zařízení pro obsluhu. V roce 2008 byly dokončeny práce na úplné obnově komínových těles, výměně střešní krytiny a klempířských prvků, kde byla vzhledem k nosnosti krovů použita odlehčená ocelová tašková krytina.
V nové barvě
Na celém objektu byly vyměněny dožilé výplně otvorů. Po provedení hydroizolace byl kompletně obnoven venkovní plášť v novém barevném členění. Pro cestující byly zcela přebudovány veřejné záchody a odbavovací prostor čekárny (bezbariérové). Ve stejném stylu byly opraveny také blízké nádražní objekty v Čermné nad Orlicí a Újezdu u Chocně.
(Železničář)
Datum vzniku této výpravní budovy je úzce spjato s výstavbou železniční tratě Choceň – Meziměstí v 70. letech 19. století. Ta se měla stát součástí důležité spojnice jižních oblastí Rakousko-Uherska s Baltským mořem. V souvislosti se stavbou železnice tehdy vzniklo mnoho skladišť, vodáren, strážních domků a staničních budov. Až na pár výjimek byly všechny budovy na celé trati jednotně postaveny podle typizace drážních objektů, vypracované architektem Vilémem Flattichem.
Éra břízolitové omítky
Vlastní staniční budova Borohrádek prodělala od doby svého vzniku mnoho úprav, stavebních zásahů a rekonstrukcí. Asi nejvíce její historický vzhled poznamenal zásah v 60. letech, kdy byly potlačeny původní architektonické prvky z režného zdiva a budova dostala břízolitovou omítku. Zároveň ale byly zmodernizovány vnitřní prostory, které lépe vyhovovaly tehdejšímu provozu dráhy.
Nejnovější historie objektu se začala psát po roce 2006, kdy přišly zásadní úpravy. Byl odstraněn kotel na tuhá paliva a provedena plynofikace celé budovy. K tomu je třeba přičíst rekonstrukci služební části stanice a vytvoření sociálního zařízení pro obsluhu. V roce 2008 byly dokončeny práce na úplné obnově komínových těles, výměně střešní krytiny a klempířských prvků, kde byla vzhledem k nosnosti krovů použita odlehčená ocelová tašková krytina.
V nové barvě
Na celém objektu byly vyměněny dožilé výplně otvorů. Po provedení hydroizolace byl kompletně obnoven venkovní plášť v novém barevném členění. Pro cestující byly zcela přebudovány veřejné záchody a odbavovací prostor čekárny (bezbariérové). Ve stejném stylu byly opraveny také blízké nádražní objekty v Čermné nad Orlicí a Újezdu u Chocně.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/415289/
to Zbyněk: Zavírání budovy na noc bych zavedl u většiny stanic.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/415138/
Obyvatelé i návštěvníci Ostravy cestující vlakem oceňují proměny nevábných nádražních budov ve městě, do nichž České dráhy jen v posledních třech letech investovaly stamiliony korun.
Modernizace za téměř 600 milionů se dočkalo nádraží v Ostravě-Svinově. Díky investici města se proměnil i přednádražní prostor a přestavbou brzy projde také navazující nástupiště na autobusy a tramvaje.
Vznikla nová železniční zastávka na Stodolní ulici v centru města.
Modernějšího interiéru se dočkala i vstupní hala hlavního nádraží, na jaře tam začne velká rekonstrukce sousední administrativní budovy.
Loni skončila i oprava nádražní haly v Ostravě-Kunčicích, která trvala přes rok a stála přes 20 milionů. „Budova má novou fasádu, okna, hezčí vestibul včetně zázemí pro pokladny i moderní výtah aWC pro vozíčkáře,„ říká regionální tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová s tím, že v nejbližších dnech tam skončí i budování chodníku podél nádražní budovy a parkoviště, což stálo dalších 1,1 milionu korun.
„Vlakem jezdím často a modernizaci nádraží, tratí i samotných vlaků vítám. Cestování je hned příjemnější,„ říká Jan Černý, který denně vyjíždí za prací mimo město.
Někteří lidé ale opravená nádraží ničí. Dráhy se proto rozhodly, že budou svůj majetek víc chránit. Zatímco části cestujících postup firmy prospěje, některým lidem může pobyt na nádraží naopak znepříjemnit. Spokojenější mohou být cestující na svinovském i hlavním nádraží. Tento týden totiž mezi nimi začali pendlovat členové ochranky, kteří dohlížejí na majetek i bezpečnost lidí. „Naše zákazníky často obtěžují bezdomovci nebo kapsáři. I jeden nepřizpůsobivý občan dokáže otrávit cestující v čekárně,„ zdůvodnil přítomnost bezpečnostní agentury na nádražích náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Antonín Blažek.
Kunčice: V noci zavřeno Naopak opravené nádraží v Ostravě-Kunčicích chtějí dráhy chránit jinak. Budovu budou od pondělí 13. prosince na noc zavírat, a to od 22 do 5 hodin, podobně jako zavírají vestibul ve výpravní budově nádraží Ostrava-střed. Tam je však alespoň od 4.30 do 23.15 otevřena čekárna.
„Nádražní budovy jsou terčem útoků vandalů. Chceme jim bránit, ale z finančních důvodů nemůžeme najmout tolik bezpečnostních agentur, aby dohlížely na všechny objekty,„ říká Šubová s tím, že v Kunčicích někdo po rekonstrukci poničil interiér a pomaloval stěny. „V noci je tam minimální pohyb cestujících. I zaměstnanci huti odjíždějí po odpolední směně už před 22 hodinou.„
(Mladá fronta DNES)
Modernizace za téměř 600 milionů se dočkalo nádraží v Ostravě-Svinově. Díky investici města se proměnil i přednádražní prostor a přestavbou brzy projde také navazující nástupiště na autobusy a tramvaje.
Vznikla nová železniční zastávka na Stodolní ulici v centru města.
Modernějšího interiéru se dočkala i vstupní hala hlavního nádraží, na jaře tam začne velká rekonstrukce sousední administrativní budovy.
Loni skončila i oprava nádražní haly v Ostravě-Kunčicích, která trvala přes rok a stála přes 20 milionů. „Budova má novou fasádu, okna, hezčí vestibul včetně zázemí pro pokladny i moderní výtah aWC pro vozíčkáře,„ říká regionální tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová s tím, že v nejbližších dnech tam skončí i budování chodníku podél nádražní budovy a parkoviště, což stálo dalších 1,1 milionu korun.
„Vlakem jezdím často a modernizaci nádraží, tratí i samotných vlaků vítám. Cestování je hned příjemnější,„ říká Jan Černý, který denně vyjíždí za prací mimo město.
Někteří lidé ale opravená nádraží ničí. Dráhy se proto rozhodly, že budou svůj majetek víc chránit. Zatímco části cestujících postup firmy prospěje, některým lidem může pobyt na nádraží naopak znepříjemnit. Spokojenější mohou být cestující na svinovském i hlavním nádraží. Tento týden totiž mezi nimi začali pendlovat členové ochranky, kteří dohlížejí na majetek i bezpečnost lidí. „Naše zákazníky často obtěžují bezdomovci nebo kapsáři. I jeden nepřizpůsobivý občan dokáže otrávit cestující v čekárně,„ zdůvodnil přítomnost bezpečnostní agentury na nádražích náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Antonín Blažek.
Kunčice: V noci zavřeno Naopak opravené nádraží v Ostravě-Kunčicích chtějí dráhy chránit jinak. Budovu budou od pondělí 13. prosince na noc zavírat, a to od 22 do 5 hodin, podobně jako zavírají vestibul ve výpravní budově nádraží Ostrava-střed. Tam je však alespoň od 4.30 do 23.15 otevřena čekárna.
„Nádražní budovy jsou terčem útoků vandalů. Chceme jim bránit, ale z finančních důvodů nemůžeme najmout tolik bezpečnostních agentur, aby dohlížely na všechny objekty,„ říká Šubová s tím, že v Kunčicích někdo po rekonstrukci poničil interiér a pomaloval stěny. „V noci je tam minimální pohyb cestujících. I zaměstnanci huti odjíždějí po odpolední směně už před 22 hodinou.„
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/414927/
Jihočeský kraj platí Českým drahám za dopravní obslužnost ročně 527 milionů korun a přesto se musí ještě některé obce na vlastní náklady postarat o cestující na zastavkách. Mezi ně patří také Holubov na Českokrumlovsku. To se kraji nelíbí, radnice podle krajského hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) totiž nemají suplovat práci železničářů. Podle dopravců jde o výjimečné případy.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/74699-v-holubove-se-obec-stara-o-nadrazi/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/74699-v-holubove-se-obec-stara-o-nadrazi/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/414354/
Strážní domek, z jehož střechy stéká voda na jednu stranu do Dunaje a na stranu druhou do Labe, tuhle vesnici asi proslavil nejvíc. Cedule ve štítu domku na železniční zastávce v Nové Bukové navíc hranici hlavního evropského rozvodí neomylně potvrzovala, zakreslena byla jako takzvaná hlavní evropská rozvodnice. Jenže zmíněná cedule před několika měsíci ze štítu železničářského domku zmizela a v současnosti čeká na svoje příští dobré časy.
Strážní domek byl na zdejší trati mezi Pelhřimovem a Horní Cerekví postaven současně s tratí před zhruba sto lety. Cedule ve štítu domku, o níž se zasloužili pelhřimovští turisté, pocházela z dvacátých let minulého století. Zastávka zde byla zřízena ovšem až v roce 1943, protože podle někdejších předpisů by byla zastávka v Nové Bukové příliš blízko nádražíčku v nedaleké Dobré Vodě. Ceduli s informací o hlavním evropském rozvodí připravila o své místo až nedávná doba. Dráhy nepotřebné stavby kolem regionální trati prodávaly, právě takový osud potkal i domek v Nové Bukové. Přesněji řečeno u Nové Bukové, neboť drážní domek u trati patří do katastru sousední Rohovky.
Nový majitel nestojí zřejmě o publicitu
A syn majitelky domku slavnou ceduli na svém domku mít nechtěl. „Nový majitel domečku před několika měsíci ceduli sundal s tím, že už si nepřeje, aby tam byla,„ říká starostka Nové Bukové Marta Kosová. Ve štítu zůstala pouze malá cedulka, ta velká už tady není.
V obci přání majitele domku sloužícího v současnosti k rekreačním účelům respektují, soukromníka nezlomila ani nabídka, že obec zajistí opravu stárnoucí cedule.
„Mrzí nás to, ale přání majitele domku respektujeme. Nevíme, co ho k tomu vedlo, důvod neuvádí. Třeba mu vadilo, že se tam turisté u této rarity zastavovali, fotili si to,„ přemítá Marta Kosová.
Naopak úbytek turistů by nerada zaznamenala obec. Slavná cedule by se tak na jaře příštího roku měla dočkat lepších časů. V kovářské dílně v Nové Bukové už vzniká stojan, díky němuž bude cedule upozorňovat na hlavní evropské rozvodí pro změnu cykloturisty.
„Ceduli umístíme do míst, kudy povede cyklistická stezka. Na vlastní linii rozvodí umístíme nějaký poutač, tuhle původní ceduli umístíme po zrestaurování do nového stojanu,„ přibližuje plán Marta Kosová.
Nový život staré cedule by mohl být i reakcí na to, že dneska jezdí daleko víc turistů na kolech než vlakem. Přesto se na bývalý nápis „Evropské rozvodí Dunaj -Labe; Železniční zastávka Nová Buková, 668 m. n. m.„ bude vzpomínat zřejmě s nostalgií. „Pravdou totiž zůstane, že na domku tuto ceduli viděli jak cyklisti, tak cestující z vlaku,„ dodává Marta Kosová.
(Pelhřimovský deník)
Strážní domek byl na zdejší trati mezi Pelhřimovem a Horní Cerekví postaven současně s tratí před zhruba sto lety. Cedule ve štítu domku, o níž se zasloužili pelhřimovští turisté, pocházela z dvacátých let minulého století. Zastávka zde byla zřízena ovšem až v roce 1943, protože podle někdejších předpisů by byla zastávka v Nové Bukové příliš blízko nádražíčku v nedaleké Dobré Vodě. Ceduli s informací o hlavním evropském rozvodí připravila o své místo až nedávná doba. Dráhy nepotřebné stavby kolem regionální trati prodávaly, právě takový osud potkal i domek v Nové Bukové. Přesněji řečeno u Nové Bukové, neboť drážní domek u trati patří do katastru sousední Rohovky.
Nový majitel nestojí zřejmě o publicitu
A syn majitelky domku slavnou ceduli na svém domku mít nechtěl. „Nový majitel domečku před několika měsíci ceduli sundal s tím, že už si nepřeje, aby tam byla,„ říká starostka Nové Bukové Marta Kosová. Ve štítu zůstala pouze malá cedulka, ta velká už tady není.
V obci přání majitele domku sloužícího v současnosti k rekreačním účelům respektují, soukromníka nezlomila ani nabídka, že obec zajistí opravu stárnoucí cedule.
„Mrzí nás to, ale přání majitele domku respektujeme. Nevíme, co ho k tomu vedlo, důvod neuvádí. Třeba mu vadilo, že se tam turisté u této rarity zastavovali, fotili si to,„ přemítá Marta Kosová.
Naopak úbytek turistů by nerada zaznamenala obec. Slavná cedule by se tak na jaře příštího roku měla dočkat lepších časů. V kovářské dílně v Nové Bukové už vzniká stojan, díky němuž bude cedule upozorňovat na hlavní evropské rozvodí pro změnu cykloturisty.
„Ceduli umístíme do míst, kudy povede cyklistická stezka. Na vlastní linii rozvodí umístíme nějaký poutač, tuhle původní ceduli umístíme po zrestaurování do nového stojanu,„ přibližuje plán Marta Kosová.
Nový život staré cedule by mohl být i reakcí na to, že dneska jezdí daleko víc turistů na kolech než vlakem. Přesto se na bývalý nápis „Evropské rozvodí Dunaj -Labe; Železniční zastávka Nová Buková, 668 m. n. m.„ bude vzpomínat zřejmě s nostalgií. „Pravdou totiž zůstane, že na domku tuto ceduli viděli jak cyklisti, tak cestující z vlaku,„ dodává Marta Kosová.
(Pelhřimovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/414204/
Deputace bohumínských občanů vedená farářem si audiencí u císaře Ferdinanda vyprosili jinou trasu pro vedení železnice
Letos je tomu rovných sto šedesát let, co byl v Bohumíně postaven železniční most přes řeku Odru. Bylo to společné dílo rakouské Severní dráhy Ferdinandovy a německé Vilémovy dráhy. Do té doby – i když spojovací dráha k tehdejším německým hranicím byla postavena v roce 1847 – končily koleje u řeky a zboží se na druhou stranu převáželo na prámech. Teprve po dostavění tohoto mostu prudce vzrostl význam Bohumína jako železniční křižovatky. Došlo tak k přímému spojení mezi Vídní, Vratislaví a Berlínem. Později na tento uzel navázala košická dráha. V roce 1927 bylo nádraží v Bohumíně největší v Československu.
Odpor vedl farář
Nicméně je pravda, že původní bohumínské nádraží mělo stát mezi statkem Klorovec a hřbitovem. Ze statku mnoho nezbylo, v jedné z jeho rekonstruovaných budov je dnes známá restaurace Češi. Nádraží již bylo vyměřeno, ale bohumínští radní a občané se nechali ovlivnit místním farářem Josefem Plasuněm, který tvrdil, že tato novota nic dobrého nepřinese, jen drahotu, úpadek mravů, kvůli nedostatku pracovních sil odláká železnice ze statků pacholky, protože je bude přeplácet. Přijdou také lidé nekatolického vyznání a jiskry z lokomotiv budou v létě zapalovat obilí. Prostý a klidný venkovský život vezme za své. Farářovy obavy měly zajisté své opodstatnění, navíc by dráha rozpůlila úrodné farní pozemky. Deputace bohumínských občanů vedená knězem odjela do Vídně a byla přijata k audienci u císaře Ferdinanda. Ten argumenty přednesné farářem Plasuněm uznal a přikázal, aby zamýšlená trasa byla odchýlena. Komise vyměřující trať proto změnila plány a odkoupila v Šunychlu od hraběnky Rudnické část podmáčeného lesa. Rudnická peníze potřebovala, protože její manžel Ignatz Rudnicki z Kalisze, který se v Polsku účastnil protiruské revoluce, byl zajat a poslán na Sibiř. Prodala pozemky za deset tisíc zlatých. Les byl odvodněn a stavba trati v této části dokončena již 1. května 1847.
Město na bažině
V původně bažinatém a lesnatém místě započal po vystavění nádraží nebývalý rozvoj. V sousedství vyrostly domy pro úředníky a zaměstnance dráhy, dále pro řemeslníky, kteří zde byli velmi žádaní. Založena byla pošta, škola a celní úřad, později zde vyrostlo několik továren. Ustaveno bylo policejní komisařství, dále pak četnická stanice. Za prusko-rakouské války roku 1866 obsadily pruské oddíly nádraží, zničily drážní zařízení a odpojily telegraf. Vyhodily do povětří železniční most přes Odru. Bohumín obsadili pruští kavaleristé majora Leopolda von Heydebranda, což byl zeť hraběnky Rudnické. Prusové odtáhli z města až půl roku po uzavření mírové dohody, tedy v lednu 1867. Spojení hraběnky Rudnické s Prusy pak vedlo ke vzniku mnoha lidových zkazek, z nichž šlechtična vycházela jako „černá kněžna„, které bylo přisuzováno mnoho špatných vlastností, dokonce prý i čarodějnictví.
Nepravdivý mýtus
Osada Šunychl u nádraží, později známá pod jménem Nový Bohumín, vzrůstala tak rychle, a navíc skutečně prosperovala, že se později vytvořily fámy o závisti občanů původního Bohumína, později nazvaného Starý Bohumín. Ten údajně měl ekonomicky upadat a radní, kteří zbohatlíkům z Nového Bohumína záviděli, prý nakonec svého faráře vyhnali. Dokonce prý s použitím násilí. Pro toto tvrzení ale nejsou žádné věrohodné důkazy. Jak uvádí Jan F. Teister, člen Občanského sdružení přátel bohumínské historie, Starý Bohumín nezažil žádný závratný úpadek. Ba naopak, rozvíjel se dokonce čileji než některá jiná okolní města. Postavena zde byla nemocnice, nový most přes Odru, výstavná radnice, plynárna. Zavedeno bylo plynové osvětlení, městský vodovod, v roce 1903 byla dána do provozu tramvajová trať, na které jezdil parní vůz zvaný Komárek. Před první světovou válkou měl Starý Bohumín výstavnou školu, hasičskou zbrojnici, městská jatka, městské sady, kanalizaci, nový hotel s názvem Pod zel
Letos je tomu rovných sto šedesát let, co byl v Bohumíně postaven železniční most přes řeku Odru. Bylo to společné dílo rakouské Severní dráhy Ferdinandovy a německé Vilémovy dráhy. Do té doby – i když spojovací dráha k tehdejším německým hranicím byla postavena v roce 1847 – končily koleje u řeky a zboží se na druhou stranu převáželo na prámech. Teprve po dostavění tohoto mostu prudce vzrostl význam Bohumína jako železniční křižovatky. Došlo tak k přímému spojení mezi Vídní, Vratislaví a Berlínem. Později na tento uzel navázala košická dráha. V roce 1927 bylo nádraží v Bohumíně největší v Československu.
Odpor vedl farář
Nicméně je pravda, že původní bohumínské nádraží mělo stát mezi statkem Klorovec a hřbitovem. Ze statku mnoho nezbylo, v jedné z jeho rekonstruovaných budov je dnes známá restaurace Češi. Nádraží již bylo vyměřeno, ale bohumínští radní a občané se nechali ovlivnit místním farářem Josefem Plasuněm, který tvrdil, že tato novota nic dobrého nepřinese, jen drahotu, úpadek mravů, kvůli nedostatku pracovních sil odláká železnice ze statků pacholky, protože je bude přeplácet. Přijdou také lidé nekatolického vyznání a jiskry z lokomotiv budou v létě zapalovat obilí. Prostý a klidný venkovský život vezme za své. Farářovy obavy měly zajisté své opodstatnění, navíc by dráha rozpůlila úrodné farní pozemky. Deputace bohumínských občanů vedená knězem odjela do Vídně a byla přijata k audienci u císaře Ferdinanda. Ten argumenty přednesné farářem Plasuněm uznal a přikázal, aby zamýšlená trasa byla odchýlena. Komise vyměřující trať proto změnila plány a odkoupila v Šunychlu od hraběnky Rudnické část podmáčeného lesa. Rudnická peníze potřebovala, protože její manžel Ignatz Rudnicki z Kalisze, který se v Polsku účastnil protiruské revoluce, byl zajat a poslán na Sibiř. Prodala pozemky za deset tisíc zlatých. Les byl odvodněn a stavba trati v této části dokončena již 1. května 1847.
Město na bažině
V původně bažinatém a lesnatém místě započal po vystavění nádraží nebývalý rozvoj. V sousedství vyrostly domy pro úředníky a zaměstnance dráhy, dále pro řemeslníky, kteří zde byli velmi žádaní. Založena byla pošta, škola a celní úřad, později zde vyrostlo několik továren. Ustaveno bylo policejní komisařství, dále pak četnická stanice. Za prusko-rakouské války roku 1866 obsadily pruské oddíly nádraží, zničily drážní zařízení a odpojily telegraf. Vyhodily do povětří železniční most přes Odru. Bohumín obsadili pruští kavaleristé majora Leopolda von Heydebranda, což byl zeť hraběnky Rudnické. Prusové odtáhli z města až půl roku po uzavření mírové dohody, tedy v lednu 1867. Spojení hraběnky Rudnické s Prusy pak vedlo ke vzniku mnoha lidových zkazek, z nichž šlechtična vycházela jako „černá kněžna„, které bylo přisuzováno mnoho špatných vlastností, dokonce prý i čarodějnictví.
Nepravdivý mýtus
Osada Šunychl u nádraží, později známá pod jménem Nový Bohumín, vzrůstala tak rychle, a navíc skutečně prosperovala, že se později vytvořily fámy o závisti občanů původního Bohumína, později nazvaného Starý Bohumín. Ten údajně měl ekonomicky upadat a radní, kteří zbohatlíkům z Nového Bohumína záviděli, prý nakonec svého faráře vyhnali. Dokonce prý s použitím násilí. Pro toto tvrzení ale nejsou žádné věrohodné důkazy. Jak uvádí Jan F. Teister, člen Občanského sdružení přátel bohumínské historie, Starý Bohumín nezažil žádný závratný úpadek. Ba naopak, rozvíjel se dokonce čileji než některá jiná okolní města. Postavena zde byla nemocnice, nový most přes Odru, výstavná radnice, plynárna. Zavedeno bylo plynové osvětlení, městský vodovod, v roce 1903 byla dána do provozu tramvajová trať, na které jezdil parní vůz zvaný Komárek. Před první světovou válkou měl Starý Bohumín výstavnou školu, hasičskou zbrojnici, městská jatka, městské sady, kanalizaci, nový hotel s názvem Pod zel
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/414202/
funkcionárov museli mať spočítaných , a na miestenky. Lebo ináč by sa im nemuseli na ten perónik ani zmestiť. Možno by ani toľko pohárikov nemali. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/413949/
... a tiež ŠRT
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/413943/
Dnešné slávnostné premenovanie výhybne Červený Dvor NR na Slivník
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/413942/
Horní nádraží v Karlových Varech se ani po 64 letech čekání nedočká zásadní rekonstrukce. Budovu z druhé poloviny 19. století dostala v roce 2003 do třicetiletého pronájmu italská firma Grandi Stazioni, která ji měla záhy opravit. Dosud se tak nestalo, a tak se České dráhy, jimž nádraží patří, rozhodly smlouvu vypovědět. Na Grandi Stazioni potom chtějí uplatnit penále, z něhož by měly částečně zaplatit rekonstrukci, která je zoufale nutná.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/74502-grandi-stazioni-nechce-karlovarske-nadrazi-cd-je-asi-opravi-samy/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/74502-grandi-stazioni-nechce-karlovarske-nadrazi-cd-je-asi-opravi-samy/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/413921/
Cestující nově vystoupí přímo ve vesnici.
Od 13. prosince budou moci cestující na Karlovarsku využívat zcela novou železniční zastávku v Krásném Jezu na trati Karlovy Vary dolní nádraží – Mariánské Lázně. Dopravu zde provozuje společnost VIAMONT. Stávající železniční stanice Krásný Jez je od samotné vesnice vzdálena více než jeden kilometr, zřízením nové zastávky přímo u obytných domů tak dojde ke zvýšení atraktivity železniční osobní dopravy. Investorem akce byla Správa železniční dopravní cesty. Zastávka má nový přístřešek, bezbariérový přístup, moderní, 80 metrů dlouhé nástupiště s výškou 550 mm nad temenem kolejnice pro lepší nástup a výstup. Nechybí ani stojan na jízdní kola. Stavba zastávky v Krásném Jezu v sobě zahrnovala také rekonstrukci železničního svršku v délce cca 200 metrů, provedení úprav na zabezpečovacím zařízení a výstavbu nového veřejného osvětlení. Náklady na realizaci představují částku 11,8 milionů korun. Projekt vypracovala akciová společnost SUDOP Project Plzeň.
(Železničář)
Od 13. prosince budou moci cestující na Karlovarsku využívat zcela novou železniční zastávku v Krásném Jezu na trati Karlovy Vary dolní nádraží – Mariánské Lázně. Dopravu zde provozuje společnost VIAMONT. Stávající železniční stanice Krásný Jez je od samotné vesnice vzdálena více než jeden kilometr, zřízením nové zastávky přímo u obytných domů tak dojde ke zvýšení atraktivity železniční osobní dopravy. Investorem akce byla Správa železniční dopravní cesty. Zastávka má nový přístřešek, bezbariérový přístup, moderní, 80 metrů dlouhé nástupiště s výškou 550 mm nad temenem kolejnice pro lepší nástup a výstup. Nechybí ani stojan na jízdní kola. Stavba zastávky v Krásném Jezu v sobě zahrnovala také rekonstrukci železničního svršku v délce cca 200 metrů, provedení úprav na zabezpečovacím zařízení a výstavbu nového veřejného osvětlení. Náklady na realizaci představují částku 11,8 milionů korun. Projekt vypracovala akciová společnost SUDOP Project Plzeň.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/413408/
Přestupní terminál v Ostravě Svinově do dvou let projde zásadní rekonstrukcí. Novou podobu dostane přednádražní prostor Svinovských mostů a také ulice Bílovecká a Peterkova. Projekt bude z velké části financován z evropských zdrojů a celkově bude stát 621 miliónů korun.
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/185897-brana-do-ostravy-projde-revitalizaci-za-vice-nez-pul-miliardy-korun.html
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/185897-brana-do-ostravy-projde-revitalizaci-za-vice-nez-pul-miliardy-korun.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/413192/
Českým drahám se nedaří opravovat nádraží ve spolupráci s partnerskými developery v projektech nazvaných Živá nádraží. Dosud například nezačala chystaná obnova pražského Masarykova nádraží, které je druhým nejvytíženějším v České republice. Jak včera sdělil náměstek ředitele ČD pro správu majetku Milan Matzenauer, dráhy se pokusí zahájit rekonstrukci za vlastní peníze.
Projekt Živá nádraží je založen na investici soukromých firem, které na oplátku dostanou objekt do dlouhodobého pronájmu. Ve velkých pražských stanicích navíc developeři chystají výstavbu nových obchodních a administrativních center, což je příklad „Masaryčky„ nebo Smíchova.
Podle Matzenauera jsou však smlouvy s partnery chybně nastaveny, neboť jejich plnění začíná až v okamžiku schválení územního plánu. Ten prý zatím není ani pro Masarykovo nádraží, ani pro nádraží Smíchov a Žižkov. Dráhy by proto chtěly smlouvy změnit, potřebují ale souhlas partnerů.
„Ty projekty stojí a to mi vadí. Já jim říkám, vaše developerské projekty jsou sice prima, ale mě až tolik nezajímají. Já potřebuji opravit nádraží,„ řekl Matzenauer. Do projektu Živá nádraží dráhy zařadily zhruba dvacítku stanic, vesměs neúspěšně. „Ten projekt se ukazuje jako nerealizovatelný, nedaří se najít nájemce. Například v Prostějově, což je relativně velké město, se právě zavírá obchod s květinami, protože mají měsíční tržbu 2000 korun,„ uzavřel náměstek.
(Lidové noviny)
Projekt Živá nádraží je založen na investici soukromých firem, které na oplátku dostanou objekt do dlouhodobého pronájmu. Ve velkých pražských stanicích navíc developeři chystají výstavbu nových obchodních a administrativních center, což je příklad „Masaryčky„ nebo Smíchova.
Podle Matzenauera jsou však smlouvy s partnery chybně nastaveny, neboť jejich plnění začíná až v okamžiku schválení územního plánu. Ten prý zatím není ani pro Masarykovo nádraží, ani pro nádraží Smíchov a Žižkov. Dráhy by proto chtěly smlouvy změnit, potřebují ale souhlas partnerů.
„Ty projekty stojí a to mi vadí. Já jim říkám, vaše developerské projekty jsou sice prima, ale mě až tolik nezajímají. Já potřebuji opravit nádraží,„ řekl Matzenauer. Do projektu Živá nádraží dráhy zařadily zhruba dvacítku stanic, vesměs neúspěšně. „Ten projekt se ukazuje jako nerealizovatelný, nedaří se najít nájemce. Například v Prostějově, což je relativně velké město, se právě zavírá obchod s květinami, protože mají měsíční tržbu 2000 korun,„ uzavřel náměstek.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/413191/
V deštivé úterní dopoledne 1. prosince se obyvatelé Otrokovic dočkali. Čtyři měsíce před termínem tu totiž hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák a starostka města Radoslava Matuszková otevřeli nový přestupní terminál.
Prostranství na tři části
„Dříve zde stával nevzhledný park, nevhodně umístěná stání městských autobusů a trolejbusů a také kapacitně nevyhovující komunikace. Nový terminál splňuje vysoké požadavky jak na kulturu cestování, tak i moderní řešení veřejných prostor,„ řekla přednostka osobního nádraží Otrokovice Lenka HrdinoInvestice vá. Starostka Radoslava Matuszková upozornila, že rekonstrukcí vzniklo nové prostranství, rozdělené na tři části: „Centrální část před východem z nádraží ČD slouží jako pěší zóna. Druhá část je vyhrazena pro nástup a výstup z vozidel MHD a autobusových linek příměstské dopravy. A nakonec ve třetí části je parkoviště P+R pro osobní automobily.„
Železnice je základ
Podle hejtmana Stanislava Mišáka rekonstrukce kladla důraz na integraci různých druhů veřejné dopravy, kde páteří zůstává dvoukolejná železniční koridorová trať Břeclav – Přerov, společně s regionální tratí spojující Otrokovice, Zlín a Vizovice.
Stavba, která začala v březnu, stála 68,9 milionů korun. Z větší části byla financována z Regionálního operačního programu Střední Morava. Část nákladů neslo Město Otrokovice.
(Železničář)