Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
DIPLOMOVÉ PRÁCE MLADÝCH ARCHITEKTŮ VI.- Letošní poslední projekt diplomových prací mladých architektů se zabývá možnou úpravou železničního nádraží v Kladně. Ani v této práci nechybí ocelové konstrukce. S diplomními projekty mladých architektů se budete na stránkách Konstrukcí setkávat i nadále. Pevně věříme, že jim tímto pomůžeme dostat se do podvědomí široké odborné veřejnosti a na druhou stranu vy čtenáři, nahlédnete do plánů a vizí nové generace architektů.
Celá stať: http://www.konstrukce.cz/clanek/uprava-zeleznicniho-nadrazi-v-kladne/
Celá stať: http://www.konstrukce.cz/clanek/uprava-zeleznicniho-nadrazi-v-kladne/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/429743/
Doba od ukončení provozu na železniční trati Benešov u Prahy – bývalé Dolní Kralovice v úseku Trhový Štěpánov – Dolní Kralovice s mezilehlými zastávkami Dubějovice, Sedmpany, Keblov a Borovsko se již počítá na desítky let. Zrušená trať je místy využívána jako vozovka, jinak zlikvidována tak, že splývá s terénem, který prochází. Zbytky náspů, propustky a zvláště pak kamenný most přes Sedlický potok u Němčic, který je chráněn jako památka, jsou vlastně jakýmisi pomníky, které dokazují, že tu někdy dráha vedla, přičemž to někdy má datum rozhodnutí o výstavbě vodní nádrže na Želivce u Švihova.
Lidi si tomuto musu, kdy u nich dráha přestala jezdit a začaly tu jezdit autobusy ČSAD zvykli, čemuž napomohlo i individuální rozšíření automobilové dopravy. Mladí tento stav berou jako samozřejmost a tak pomalu v zapomnění zapadá, že tu vůbec někdy nějaká dráha existovala. V zapomnění již dříve zapadávala zvláštnost na této trati, že na ní existovala zastávka Borovsko ačkoliv jen nějakých tři sta metrů od ní byla vzdálena obec Bernartice a do Borovska to bylo dva kilometry, když ani nebylo v dohledu díky lesu, který ho zakrýval.
Podle ústního podání starších pamětníků k tomu došlo tak, že majitel borovského velkostatku při stavbě trati dal k dispozici pozemky přes něž trať měla vést zdarma a odměnou zato byla zastávka nazvána Borovsko, kde on na velkostatku hospodařil. Popsaný stav, Bernartice na dosah a Borovsko daleko, takže pravděpodobně on pozemky tam nevlastnil, ale zřejmě postačil jeho vliv, jeho známosti.
Pokud kronikáři v Bernarticích a Borovsku měli správně namočená pera a zachytili dění okolo stavby trati, mohli by čtenáře Benešovského deníku seznámit jak tomu opravdu bylo.
Že takové místní drobnůstky čtenáře zajímají dokazuje to, že zmínka o křížích u Keblova, Dubějovic, Sedmpan vedli čtenáře ze Sedlice k výčitkám mému synovi, že tam nebyla zmínka o Sedlici kde na jeho náklady stojí také kříž a že na to obětoval peníze za kus pole.
(Benešovský deník)
Lidi si tomuto musu, kdy u nich dráha přestala jezdit a začaly tu jezdit autobusy ČSAD zvykli, čemuž napomohlo i individuální rozšíření automobilové dopravy. Mladí tento stav berou jako samozřejmost a tak pomalu v zapomnění zapadá, že tu vůbec někdy nějaká dráha existovala. V zapomnění již dříve zapadávala zvláštnost na této trati, že na ní existovala zastávka Borovsko ačkoliv jen nějakých tři sta metrů od ní byla vzdálena obec Bernartice a do Borovska to bylo dva kilometry, když ani nebylo v dohledu díky lesu, který ho zakrýval.
Podle ústního podání starších pamětníků k tomu došlo tak, že majitel borovského velkostatku při stavbě trati dal k dispozici pozemky přes něž trať měla vést zdarma a odměnou zato byla zastávka nazvána Borovsko, kde on na velkostatku hospodařil. Popsaný stav, Bernartice na dosah a Borovsko daleko, takže pravděpodobně on pozemky tam nevlastnil, ale zřejmě postačil jeho vliv, jeho známosti.
Pokud kronikáři v Bernarticích a Borovsku měli správně namočená pera a zachytili dění okolo stavby trati, mohli by čtenáře Benešovského deníku seznámit jak tomu opravdu bylo.
Že takové místní drobnůstky čtenáře zajímají dokazuje to, že zmínka o křížích u Keblova, Dubějovic, Sedmpan vedli čtenáře ze Sedlice k výčitkám mému synovi, že tam nebyla zmínka o Sedlici kde na jeho náklady stojí také kříž a že na to obětoval peníze za kus pole.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/429720/
Nádražní čekárny doplácejí na vandaly, úspory a místy i malý zájem
Českomoravské nádražní čekárny nepatří k nejpříjemnějším místům na světě, ale v mrazivém počasí jim cestující lecjakou chybu rádi odpustí.
Celá zpráva: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=658900
Českomoravské nádražní čekárny nepatří k nejpříjemnějším místům na světě, ale v mrazivém počasí jim cestující lecjakou chybu rádi odpustí.
Celá zpráva: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=658900
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/429719/
Ve vlaku, který vyjíždí z Dubí přes Mikulov na Moldavu, lidé podepisují petici za opětovné otevření nádraží
Nádraží na Moldavě se možná opět otevře pro cestující. Alespoň se o to nyní bojuje.
Klub přátel krušnohorské železnice Most - Dubí - Moldava obdržel informaci od Klubu českých turistů z Litvínova, že mezi turisty a cestující veřejností koluje petice za znovuotevření budovy nádraží na Moldavě v Krušných horách.
„Hlavně v těchto vynikajících lyžařských podmínkách, kdy železnicí na Moldavu jezdí velké množství cestujících což jsme zdokumentovali na www.moldavskadraha.cz, by možná bylo žádoucí nádraží otevřít. Bohužel budova je úplně uzavřena a pro cestující není zajištěn ani jiný vhodný přístřešek,„ uvádí Martin Müller, předseda KPKŽ Most -Dubí - Moldava o.s.
Čekárna v budově na Moldavě patřila k vyhledávanému útočišti nejen lyžaři v zimě, přes léto také turisty.
Severočeská železniční trať z Mostu přes Dubí do Moldavy v Krušných horách s napojením do sousedního Saska byla postavena ve druhé polovině 19. století. Její stavba byla vynucena stále se zvyšující potřebou spojení mezi severočeskou hnědouhelnou pánví v oblasti měst Duchcova a Mostu s Prahou, středočeským krajem a hlavně se sousedním Saskem, kde se nacházela vhodná odbytiště uhlí.
Železnice na Moldavu by se mohla také dočkat propojení s německou stranou. Probíhají jednání na příslušných místech. Dubský starosta Petr Pípal je předsedou dopravní komise Euroregionu Krušnohoří. A tak je v jeho kompetenci rozvoj železniční trati na Moldavu. Ten zahrnuje také případné propojené trati na české a německé straně. Mezi koncem trati v Čechách a německým Holzhau, na které by se železnice napojila, je zhruba osmikilometrový úsek. Dlouhá léta se pouze mluví o tom, že by bylo dobré trať propojit. Nyní se vše rozhýbalo a postupně nabývá konkrétní podoby.
Možnost společného projektu se nabízí již léta. Závěr je od začátku jasný: Propojení je možné. Teprve v posdlední době se však začalo něco dít a záměr obnovy byl oficiálně projednán na obou odpovědných ministerstvech.
Oživení provozu na trati na Moldavu by jistě pomohlo také právě budově nádraží. A to i provozu čekárny, která by už nemusela být uzavřená.
V případě nákladů na případné propojení tratí se předběžně na české straně hovořilo o částce, která přesahovala tři sta milionů korun.
(Teplický deník)
Nádraží na Moldavě se možná opět otevře pro cestující. Alespoň se o to nyní bojuje.
Klub přátel krušnohorské železnice Most - Dubí - Moldava obdržel informaci od Klubu českých turistů z Litvínova, že mezi turisty a cestující veřejností koluje petice za znovuotevření budovy nádraží na Moldavě v Krušných horách.
„Hlavně v těchto vynikajících lyžařských podmínkách, kdy železnicí na Moldavu jezdí velké množství cestujících což jsme zdokumentovali na www.moldavskadraha.cz, by možná bylo žádoucí nádraží otevřít. Bohužel budova je úplně uzavřena a pro cestující není zajištěn ani jiný vhodný přístřešek,„ uvádí Martin Müller, předseda KPKŽ Most -Dubí - Moldava o.s.
Čekárna v budově na Moldavě patřila k vyhledávanému útočišti nejen lyžaři v zimě, přes léto také turisty.
Severočeská železniční trať z Mostu přes Dubí do Moldavy v Krušných horách s napojením do sousedního Saska byla postavena ve druhé polovině 19. století. Její stavba byla vynucena stále se zvyšující potřebou spojení mezi severočeskou hnědouhelnou pánví v oblasti měst Duchcova a Mostu s Prahou, středočeským krajem a hlavně se sousedním Saskem, kde se nacházela vhodná odbytiště uhlí.
Železnice na Moldavu by se mohla také dočkat propojení s německou stranou. Probíhají jednání na příslušných místech. Dubský starosta Petr Pípal je předsedou dopravní komise Euroregionu Krušnohoří. A tak je v jeho kompetenci rozvoj železniční trati na Moldavu. Ten zahrnuje také případné propojené trati na české a německé straně. Mezi koncem trati v Čechách a německým Holzhau, na které by se železnice napojila, je zhruba osmikilometrový úsek. Dlouhá léta se pouze mluví o tom, že by bylo dobré trať propojit. Nyní se vše rozhýbalo a postupně nabývá konkrétní podoby.
Možnost společného projektu se nabízí již léta. Závěr je od začátku jasný: Propojení je možné. Teprve v posdlední době se však začalo něco dít a záměr obnovy byl oficiálně projednán na obou odpovědných ministerstvech.
Oživení provozu na trati na Moldavu by jistě pomohlo také právě budově nádraží. A to i provozu čekárny, která by už nemusela být uzavřená.
V případě nákladů na případné propojení tratí se předběžně na české straně hovořilo o částce, která přesahovala tři sta milionů korun.
(Teplický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/428995/
Vlakové nádraží je nelichotivou „ozdobou„ města už delší dobu. Letošní zimu je pro cestující ovšem za trest už jen na nádraží jít. Důvod? Vázne domluva, kdo by měl chodník v úseku od mostu ke staniční budově uklízet. „Nepodařilo se nám letos s drahami domluvit. Silnici zametáme my, chodníky měly loni nasmlouvané dráhy s Tepvosem. Letos se na to totálně vykašlaly a přestože jsem se s nimi pokoušel telefonicky spojit, k ničemu to nevedlo„ zlobí se Zdeněk Ešpandr, místostarosta Ústí nad Orlicí.
Na druhé straně se České dráhy k chodníku nemají a odkazují přitom na skutečnost, že jim pozemek nepatří. Tím pádem se o už tak zanedbaný chodník, po němž denně procházejí stovky Oušťáků a letos v zimě by jim to šlo nejlépe na bruslích, starat nechtějí. Praxe z posledních let je tedy, zdá se, minulostí. „Pozemek totiž patří Správě železniční dopravní cesty, my, jako České dráhy, máme jen výpravní budovu. Loni jsme zajišťovali i chodník na nádraží a spolupracovali jsme s městem, letos uklízíme jenom kolem výpravní budovy,„ řekl k problému kompetentní zaměstnanec Českých drah, který si však přál zůstat v anonymitě.
Kdo zaslouží příslovečný palec dolů? Podle mínění redakce Orlického deníku a rovněž nespokojených cestujících především České dráhy za lhostejnost ke svým zákazníkům.
(Orlický deník)
A ne spíš SŽDC? Za lhostejnost ke svému majteku a zákonu ukládajícímu o něj v zimě pečovat? Nebo místní radnice? Za lhostejnost ke svým občanům?
Na druhé straně se České dráhy k chodníku nemají a odkazují přitom na skutečnost, že jim pozemek nepatří. Tím pádem se o už tak zanedbaný chodník, po němž denně procházejí stovky Oušťáků a letos v zimě by jim to šlo nejlépe na bruslích, starat nechtějí. Praxe z posledních let je tedy, zdá se, minulostí. „Pozemek totiž patří Správě železniční dopravní cesty, my, jako České dráhy, máme jen výpravní budovu. Loni jsme zajišťovali i chodník na nádraží a spolupracovali jsme s městem, letos uklízíme jenom kolem výpravní budovy,„ řekl k problému kompetentní zaměstnanec Českých drah, který si však přál zůstat v anonymitě.
Kdo zaslouží příslovečný palec dolů? Podle mínění redakce Orlického deníku a rovněž nespokojených cestujících především České dráhy za lhostejnost ke svým zákazníkům.
(Orlický deník)
A ne spíš SŽDC? Za lhostejnost ke svému majteku a zákonu ukládajícímu o něj v zimě pečovat? Nebo místní radnice? Za lhostejnost ke svým občanům?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/428993/
Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jiří Šťastný slibuje vlak na letiště a říká:
Kvalitě hromadné dopravy ve vyspělých evropských městech se chtějí přiblížit představitelé Brna. Kromě jiných projektů plánují také komfortní a rychlou vlakovou přepravu lidí na mezinárodní letiště v Tuřanech. Vlaky mají zastavovat u letiště v několikaminutových intervalech. Cestujícím poslouží nová železniční zastávka, jejíž stavbu má na starosti Správa železniční dopravní cesty. Podle mluvčího této společnosti Jiřího Šťastného se však Brňané tohoto luxusu nedočkají dříve než za dvanáct let.
* Proč se vlastně chystáte postavit u letiště v Tuřanech železniční zastávku? Je to iniciativa vaší společnosti, nebo spíše přání vedení letiště?
Zájem o postavení nové zastávky projevili především brněnští představitelé. Jako hlavní důvod uvedli snahu zajistit lepší dopravní spojení městského centra s mezinárodním letištěm. Vlaky totiž mohou nabídnout mnohem rychlejší spojení než autobusy nebo trolejbusy. Navíc se do nich samozřejmě vejde víc lidí. Výhody však nová zastávka přinese i obyvatelům ostatních částí jižní Moravy. Zpřístupníme jim totiž letiště i z východní strany, tedy ve směru od Přerova, případně od Veselí nad Moravou. Doposud museli všichni zajíždět až do středu Brna a teprve odtud se pak, vlastně podél železniční tratě, vraceli autobusem k odletové hale.
* Kde přesně chcete novou zastávku postavit? Vlaková trať přece jen vede přibližně kilometr od letištní haly. Vyřešili jste nějak dopravu v tomto úseku?
Nová zastávka bude jen asi dvě stě metrů od stávající letištní haly. Vznikne takzvaně na zelené louce, blíže letišti. Trať tam zatím nevede, ale počítáme s tím, že se přesune o těch několik stovek metrů na jih při modernizaci železničního koridoru z Brna do Přerova.
* Trať se posune na jih jen kvůli jedné letištní zastávce? Není to zbytečný luxus?
Je to právě naopak. Zastávka vznikne díky přesunu trati. A ten je nutný. Koridor plánujeme jako vysokorychlostní, nemohou na něm být prudké zatáčky, jako například teď právě mezi Slatinou a Šlapanicemi. Musíme je všechny narovnat, nebo alespoň poněkud zmírnit. Tím se železniční trať posune blíž k letišti.
* Kdy se mohou Brňané na novou a pohodlnější cestu k letišti v Tuřanech těšit?
Moc brzy to nebude. Úsek mezi Brnem a Blažovicemi totiž bude v pořadí až třetí, tedy poslední etapou modernizace tratě do Přerova. Už teď je totiž dvoukolejný, vlaky na něm nemají problémy a zvýšení jeho přepravní kapacity není tak akutní. Za současných podmínek uvažujeme s jeho stavbou někdy mezi léty 2020 a 2022. Předcházet tomu bude modernizace silně zatíženého jednokolejného úseku z Blažovic do Nezamyslic a taktéž jednokolejného úseku z Nezamyslic do Přerova.
* Víte už, na kolik peněz plánovaná letištní zastávka přijde?
Předpokládané náklady jsme předběžně vyčíslili na čtyřicet milionů korun.
(Brněnský deník)
Kvalitě hromadné dopravy ve vyspělých evropských městech se chtějí přiblížit představitelé Brna. Kromě jiných projektů plánují také komfortní a rychlou vlakovou přepravu lidí na mezinárodní letiště v Tuřanech. Vlaky mají zastavovat u letiště v několikaminutových intervalech. Cestujícím poslouží nová železniční zastávka, jejíž stavbu má na starosti Správa železniční dopravní cesty. Podle mluvčího této společnosti Jiřího Šťastného se však Brňané tohoto luxusu nedočkají dříve než za dvanáct let.
* Proč se vlastně chystáte postavit u letiště v Tuřanech železniční zastávku? Je to iniciativa vaší společnosti, nebo spíše přání vedení letiště?
Zájem o postavení nové zastávky projevili především brněnští představitelé. Jako hlavní důvod uvedli snahu zajistit lepší dopravní spojení městského centra s mezinárodním letištěm. Vlaky totiž mohou nabídnout mnohem rychlejší spojení než autobusy nebo trolejbusy. Navíc se do nich samozřejmě vejde víc lidí. Výhody však nová zastávka přinese i obyvatelům ostatních částí jižní Moravy. Zpřístupníme jim totiž letiště i z východní strany, tedy ve směru od Přerova, případně od Veselí nad Moravou. Doposud museli všichni zajíždět až do středu Brna a teprve odtud se pak, vlastně podél železniční tratě, vraceli autobusem k odletové hale.
* Kde přesně chcete novou zastávku postavit? Vlaková trať přece jen vede přibližně kilometr od letištní haly. Vyřešili jste nějak dopravu v tomto úseku?
Nová zastávka bude jen asi dvě stě metrů od stávající letištní haly. Vznikne takzvaně na zelené louce, blíže letišti. Trať tam zatím nevede, ale počítáme s tím, že se přesune o těch několik stovek metrů na jih při modernizaci železničního koridoru z Brna do Přerova.
* Trať se posune na jih jen kvůli jedné letištní zastávce? Není to zbytečný luxus?
Je to právě naopak. Zastávka vznikne díky přesunu trati. A ten je nutný. Koridor plánujeme jako vysokorychlostní, nemohou na něm být prudké zatáčky, jako například teď právě mezi Slatinou a Šlapanicemi. Musíme je všechny narovnat, nebo alespoň poněkud zmírnit. Tím se železniční trať posune blíž k letišti.
* Kdy se mohou Brňané na novou a pohodlnější cestu k letišti v Tuřanech těšit?
Moc brzy to nebude. Úsek mezi Brnem a Blažovicemi totiž bude v pořadí až třetí, tedy poslední etapou modernizace tratě do Přerova. Už teď je totiž dvoukolejný, vlaky na něm nemají problémy a zvýšení jeho přepravní kapacity není tak akutní. Za současných podmínek uvažujeme s jeho stavbou někdy mezi léty 2020 a 2022. Předcházet tomu bude modernizace silně zatíženého jednokolejného úseku z Blažovic do Nezamyslic a taktéž jednokolejného úseku z Nezamyslic do Přerova.
* Víte už, na kolik peněz plánovaná letištní zastávka přijde?
Předpokládané náklady jsme předběžně vyčíslili na čtyřicet milionů korun.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/428970/
Během dvou let se nádražní budova v Šumperku stala chloubou železnice i města.
Šumperk se svého nádraží dočkal již v roce 1873. Výpravní budova byla tehdy postavena ve velkolepém duchu, vždyť městu se s ohledem na nádhernou architekturu a výstavnost přezdívalo malá Vídeň. Po mnoha letech užívání a služby došlo v roce 2005 k zahájení celkové rekonstrukce budovy. Práce probíhaly za provozu a přes některé komplikace byla stavba v roce 2007 úspěšně ukončena.
Během těchto dvou let byla provedena rekonstrukce všech rozvodů v objektu, zastřešení a fasády, výměna oken a dveří. Dispoziční změny vedly ke zkvalitnění pracovních podmínek zaměstnanců a ke vzniku nových komerčních prostor. Veřejné záchody byly vybaveny z větší části nerezovými předRSM: měty, které jsou více odolné vůči útokům vandalů. Došlo i na úpravy vestibulu, dlažby a omítky.
Rekonstrukce musela být prováděna tak, aby byl zachován původní architektonický ráz celé budovy, zejména u štukových výzdob na fasádě a ve vestibulu výpravní budovy. V co největší míře byly použity původní materiály – kamenné venkovní parapety a obklady – a materiály s vysokou životností, např. měděný plech. S ohledem na klimatické podmínky se někde přistoupilo na elektrické vyhřívání žlabů.
Dům roku 2007
Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Šumperk byla svým rozsahem jednou z největších investic Českých drah v Olomouckém kraji v poslední době. O tom, že to byla stavba s dobrým výsledkem, svědčí i fakt, že město Šumperk udělilo nádražní budově v roce 2007 ocenění Dům roku. Po provedené elektrizaci tratě Zábřeh na Moravě – Šumperk se zde nyní dokončují poslední zásahy do výpravní budovy a jejího okolí. Na mnoho let je tak vystaráno.
(Železničář)
Šumperk se svého nádraží dočkal již v roce 1873. Výpravní budova byla tehdy postavena ve velkolepém duchu, vždyť městu se s ohledem na nádhernou architekturu a výstavnost přezdívalo malá Vídeň. Po mnoha letech užívání a služby došlo v roce 2005 k zahájení celkové rekonstrukce budovy. Práce probíhaly za provozu a přes některé komplikace byla stavba v roce 2007 úspěšně ukončena.
Během těchto dvou let byla provedena rekonstrukce všech rozvodů v objektu, zastřešení a fasády, výměna oken a dveří. Dispoziční změny vedly ke zkvalitnění pracovních podmínek zaměstnanců a ke vzniku nových komerčních prostor. Veřejné záchody byly vybaveny z větší části nerezovými předRSM: měty, které jsou více odolné vůči útokům vandalů. Došlo i na úpravy vestibulu, dlažby a omítky.
Rekonstrukce musela být prováděna tak, aby byl zachován původní architektonický ráz celé budovy, zejména u štukových výzdob na fasádě a ve vestibulu výpravní budovy. V co největší míře byly použity původní materiály – kamenné venkovní parapety a obklady – a materiály s vysokou životností, např. měděný plech. S ohledem na klimatické podmínky se někde přistoupilo na elektrické vyhřívání žlabů.
Dům roku 2007
Rekonstrukce výpravní budovy v žst. Šumperk byla svým rozsahem jednou z největších investic Českých drah v Olomouckém kraji v poslední době. O tom, že to byla stavba s dobrým výsledkem, svědčí i fakt, že město Šumperk udělilo nádražní budově v roce 2007 ocenění Dům roku. Po provedené elektrizaci tratě Zábřeh na Moravě – Šumperk se zde nyní dokončují poslední zásahy do výpravní budovy a jejího okolí. Na mnoho let je tak vystaráno.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/428716/
V Uherském Brodě připravuje tamní radnice ve spolupráci s Českými drahami postupnou přeměnu nádraží na součást moderního dopravního terminálu. Stavební práce již probíhají.
V době mé návštěvy panoval u uherskobrodského nádraží čilý stavební ruch. Dělníci právě s pomocí těžké mechanizace stavěli novou bezbariérovou přechodovou lávku, která protne vzduchem celý prostor nádraží. Práce jsou součástí rozsáhlé revitalizace, která po skončení tzv. druhé etapy přemění vlakové nádraží Českých drah na součást moderního dopravního terminálu.
„Chceme zkulturnit cestování veřejnou dopravou jak pro občany, tak i návštěvníky našeho města. Z tohoto důvodu nyní navazujeme na původní projekt z osmdesátých let minulého století, kdy bylo v plánu bezbariérové propojení centra a jižní části města a současně i vybudování dopravního terminálu,„ řekl mi starosta Uherského Brodu Ladislav Kryštof. Dozvěděl jsem se také, že zmíněná lávka byla součástí investičního záměru už před více než dvaceti lety, ale po roce 1989 na její realizaci nedošlo a od projektu bylo upuštěno, i když stavební práce tehdy již začaly. „Nápad byl oprášen až před třemi lety, kdy byly na projekt přislíbeny finanční prostředky z evropského Regionálního operačního programu,„ vyTerminál světlil mi problémy s lávkou starosta Kryštof.
Druhá etapa revitalizace má být podle plánu zahájena pravděpodobně začátkem příštího roku a dokončena nejpozději o dva roky později. „V této fázi přesuneme autobusové nádraží do jižní části prostoru železniční stanice tak, aby bylo možné bezbariérově přestupovat z linkových či městských autobusů přímo do vlaků Českých drah. Určitě se budeme na celé akci podílet finančně s Českými drahami, ale musíme ještě vést diskuzi o tom, v jakých poměrech si rozdělíme náklady,„ říká Ladislav Kryštof.
V současné době se podle jeho vyjádření zpracovává dokumentace pro územní řízení. PředběžV né finanční náklady mají činit asi 80 až 90 milionů korun. Větší část finančních prostředků ale půjde z Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu. „Předpokládám, že České dráhy nám finančně pomohou při rekonstrukci své výpravní budovy, ve které se předpokládá umístění služebních místností a informačního centra zdejšího autobusového dopravce ČSAD Uherské Hradiště,„ doplnil starosta.
Po dokončení celého projektu budou moci obyvatelé i návštěvníci města použít také parkoviště typu P + R pro individuální dopravu. Do prostoru před terminálem bude umístěna vodní fontána a osazena zeleň. „Před výpravní budovou Českých drah chceme vytvořit jakousi odpočinkovou zónu se stáním pro vozy taxislužby,„ řekl Ladislav Kryštof. Lidé tak budou moci v příjemném prostředí načerpat sílu na další cestu.
(Železničář)
V době mé návštěvy panoval u uherskobrodského nádraží čilý stavební ruch. Dělníci právě s pomocí těžké mechanizace stavěli novou bezbariérovou přechodovou lávku, která protne vzduchem celý prostor nádraží. Práce jsou součástí rozsáhlé revitalizace, která po skončení tzv. druhé etapy přemění vlakové nádraží Českých drah na součást moderního dopravního terminálu.
„Chceme zkulturnit cestování veřejnou dopravou jak pro občany, tak i návštěvníky našeho města. Z tohoto důvodu nyní navazujeme na původní projekt z osmdesátých let minulého století, kdy bylo v plánu bezbariérové propojení centra a jižní části města a současně i vybudování dopravního terminálu,„ řekl mi starosta Uherského Brodu Ladislav Kryštof. Dozvěděl jsem se také, že zmíněná lávka byla součástí investičního záměru už před více než dvaceti lety, ale po roce 1989 na její realizaci nedošlo a od projektu bylo upuštěno, i když stavební práce tehdy již začaly. „Nápad byl oprášen až před třemi lety, kdy byly na projekt přislíbeny finanční prostředky z evropského Regionálního operačního programu,„ vyTerminál světlil mi problémy s lávkou starosta Kryštof.
Druhá etapa revitalizace má být podle plánu zahájena pravděpodobně začátkem příštího roku a dokončena nejpozději o dva roky později. „V této fázi přesuneme autobusové nádraží do jižní části prostoru železniční stanice tak, aby bylo možné bezbariérově přestupovat z linkových či městských autobusů přímo do vlaků Českých drah. Určitě se budeme na celé akci podílet finančně s Českými drahami, ale musíme ještě vést diskuzi o tom, v jakých poměrech si rozdělíme náklady,„ říká Ladislav Kryštof.
V současné době se podle jeho vyjádření zpracovává dokumentace pro územní řízení. PředběžV né finanční náklady mají činit asi 80 až 90 milionů korun. Větší část finančních prostředků ale půjde z Evropské unie prostřednictvím Regionálního operačního programu. „Předpokládám, že České dráhy nám finančně pomohou při rekonstrukci své výpravní budovy, ve které se předpokládá umístění služebních místností a informačního centra zdejšího autobusového dopravce ČSAD Uherské Hradiště,„ doplnil starosta.
Po dokončení celého projektu budou moci obyvatelé i návštěvníci města použít také parkoviště typu P + R pro individuální dopravu. Do prostoru před terminálem bude umístěna vodní fontána a osazena zeleň. „Před výpravní budovou Českých drah chceme vytvořit jakousi odpočinkovou zónu se stáním pro vozy taxislužby,„ řekl Ladislav Kryštof. Lidé tak budou moci v příjemném prostředí načerpat sílu na další cestu.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/428670/
Město bez nádraží, nebo nádraží bez města? To je záhada jménem Ostrov.
Celý článek: http://www.sedmicka.cz/karlovy-vary/clanek?id=112364
Celý článek: http://www.sedmicka.cz/karlovy-vary/clanek?id=112364
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/427453/
Na brněnském hlavním nádraží jsou nejhorší veřejné toalety v Česku. Vyplynulo to z ankety webového serveru Mr.Tester, který zjišťoval názor čtenářů na tato zařízení. Nádražní záchodky odpuzují lidi také na Masarykově nádraží v Praze, na nádraží v Mladé Boleslavi nebo v Břeclavi.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zajimavosti/zpravy/pruzkum-nejhorsi-verejne-zachodky-jsou-na-hlavnim-nadrazi-v-brne/422875
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zajimavosti/zpravy/pruzkum-nejhorsi-verejne-zachodky-jsou-na-hlavnim-nadrazi-v-brne/422875
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/427163/
Nádraží Brno Královo Pole / trať 250 SŽDC / V 80 tych rokoch stanicou prechádzali každú hodinu medzinárodné rýchliky z býv.NDR smer Maďarsko a Balkán,v súčasnosti tu zastavujú rýchliky do / z Prahy v dvojhodinovom takte,je v systéme Integrovaného doprav.systému JMK.Dostanú občania mestskej časti Královo Pole modernú žst.v tvare vážky? Rozhodne sa na zasadnutí s magistrátom.Cestujúci v ankete TV Nova si už pozreli plány a kladne sa vyjadrili k výstavbe.
Rozhodne sa na zasadnutí s magistrátom.Cestujúci v ankete TV Nova si už pozreli plány a kladne sa vyjadrili k výstavbe.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426812/
Na vyhovující nástupiště vlakového nádraží si Holýšovští budou muset počkat několik let
Stav vlakového nádraží v Holýšově je již léta předmětem nespokojenosti občanů Holýšova. Z jednání radnice s majitelem, kterým jsou České dráhy, však vyplývá, že se Holýšovští změny k lepšímu jen tak nedočkají.
„Je pravda, že České dráhy již nádraží nově vymalovaly a my sami jsme upravili chodníky a asfaltové prostory před nádražím a opravili tam autobusovou zastávku,„ říká starosta města Antonín Pazour s tím, že nádraží nyní vypadá lépe a ani občané již nemají tolik připomímek. Mnoho výtek přesto stále směřuje k samotnému vlakovému nástupišti.
„Když například vlak zastaví kousek mimo nástupiště, je vystupování a nastupování náročné i pro mladé lidi, natož pak pro člověka v letech,„ poznamenala místostarostka Hana Valachovičová.
„Podle vyjádření Českých drah ale už na nádraží prostě nemá cenu cokoli opravovat,„ tvrdí Pazour.
České dráhy totiž nyní směřují k vytvoření nového nástupiště, které by bylo součástí železničního koridoru PlzeňMnichov. Trať, po které by vlaky jezdily až rychlostí 200 km/h, by měla být zprovozněna roku 2015. Nové nástupiště by se nacházelo o tři sta metrů dál a stávající nádražní budovy by dráhy využivaly jiným způsobem. Podle Pazoura České dráhy slibují i nové příměstské vlakové soupravy. Současný problém by se tak vyřešil, starosta je však skeptický ohledně termínu jeho splnění.
„Podle posledních jednání se vše rýsuje tak, že kvůli financím by trať mohla vzniknout až v roce 2018,„ dodává na závěr starosta Pazour.
(Domažlický deník)
Stav vlakového nádraží v Holýšově je již léta předmětem nespokojenosti občanů Holýšova. Z jednání radnice s majitelem, kterým jsou České dráhy, však vyplývá, že se Holýšovští změny k lepšímu jen tak nedočkají.
„Je pravda, že České dráhy již nádraží nově vymalovaly a my sami jsme upravili chodníky a asfaltové prostory před nádražím a opravili tam autobusovou zastávku,„ říká starosta města Antonín Pazour s tím, že nádraží nyní vypadá lépe a ani občané již nemají tolik připomímek. Mnoho výtek přesto stále směřuje k samotnému vlakovému nástupišti.
„Když například vlak zastaví kousek mimo nástupiště, je vystupování a nastupování náročné i pro mladé lidi, natož pak pro člověka v letech,„ poznamenala místostarostka Hana Valachovičová.
„Podle vyjádření Českých drah ale už na nádraží prostě nemá cenu cokoli opravovat,„ tvrdí Pazour.
České dráhy totiž nyní směřují k vytvoření nového nástupiště, které by bylo součástí železničního koridoru PlzeňMnichov. Trať, po které by vlaky jezdily až rychlostí 200 km/h, by měla být zprovozněna roku 2015. Nové nástupiště by se nacházelo o tři sta metrů dál a stávající nádražní budovy by dráhy využivaly jiným způsobem. Podle Pazoura České dráhy slibují i nové příměstské vlakové soupravy. Současný problém by se tak vyřešil, starosta je však skeptický ohledně termínu jeho splnění.
„Podle posledních jednání se vše rýsuje tak, že kvůli financím by trať mohla vzniknout až v roce 2018,„ dodává na závěr starosta Pazour.
(Domažlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426561/
Zazděná schodiště, demontované radiátory, křovisky zarůstající koleje. Kdysi honosné nádraží Ostrava-Vítkovice je dnes v ostudném stavu a oprava je v nedohlednu. České dráhy se dušují, že chtějí zrekonstruovat všechna nádraží včetně vítkovického. Přednost ale mají ta frekventovanější.
Tristní je, že nádraží ve Vítkovicích už nemá ani kdo oplakávat. Pracují tu všeho všudy dva zaměstnanci drah – prodavačka jízdenek a výpravčí. Větší část nádražní haly včetně celé galerie je nepřístupná. Vchody byly zazděny nebo zamřížovány, aby se sem nestahovali bezdomovci. „Chceme postupně opravit všechna nádraží, ale naráz to nejde,„ řekl Blesku mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Oprava každého nádraží podle něj vyjde na zhruba deset milionů, a to jich je po republice tisíc. Vítkovické má navíc tu smůlu, že se kvůli změnám tratí dostalo mimo okruh zájmu. Než na něj přijde řada, možná že vzhledem k nájezdům zlodějů kovů a dalších materiálů už nebude co opravovat.
(Blesk)
Tristní je, že nádraží ve Vítkovicích už nemá ani kdo oplakávat. Pracují tu všeho všudy dva zaměstnanci drah – prodavačka jízdenek a výpravčí. Větší část nádražní haly včetně celé galerie je nepřístupná. Vchody byly zazděny nebo zamřížovány, aby se sem nestahovali bezdomovci. „Chceme postupně opravit všechna nádraží, ale naráz to nejde,„ řekl Blesku mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Oprava každého nádraží podle něj vyjde na zhruba deset milionů, a to jich je po republice tisíc. Vítkovické má navíc tu smůlu, že se kvůli změnám tratí dostalo mimo okruh zájmu. Než na něj přijde řada, možná že vzhledem k nájezdům zlodějů kovů a dalších materiálů už nebude co opravovat.
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426546/
Už v roku 2007 bola výstavba novej žel. zastávky pri najväčšom handlovskom sídlisku Morovno na spadnutie, no zatiaľ sa práce nezačali. Čaká sa na stavebné povolenie.
http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?id=230258&najdi=193252&n#193252
http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?id=230258&najdi=193252&n#193252
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426367/
Doufám, že to neznamená běžnou praxi, že do půl hodiny si zákazníka pingl všimne. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426153/
V levém traktu odbavovací haly olomouckého hlavního nádraží najdete restauraci Porto s širokým sortimentem jídel i nápojů. Pokud v Olomouci čekáte na vlak a máte dlouhou chvilku, můžete zde navštívit nádražní restauraci Porto. Možná vás překvapí, jak příjemné prostředí se nachází pár metrů od rušných peronů.
Obsluha do půl hodiny
Nový nájemce rekonstruovaných prostor úzce spolupracoval se společností ČD Restaurant už při tvorbě dispoziční studie a projektové dokumentace. V plné výši pak kompletně investoval do nového vybavení interiéru a gastrotechnologie. Jak potvrdil provozní Petr Šiler, velmi oblíbená jsou polední menu. Během oběda se v restauraci s kapacitou 120 míst vystřídá více než 250 hostů. Zásadou je, že při objednávce menu je zákazník obsloužen do 30 minut. „Je tu potencionálně velká klientela, kterou tvoří zaměstnanci Českých drah, okolních firem, cestující i občané, což nás samozřejmě zavazuje ke zlepšování služeb i sortimentu,„ říká Petr Šiler.
Restaurace Porto se do povědomí Olomoučanů dostává i zavedením rozvážkové služby těstovin a salátů. S velkým zájmem se například setkala akce 2 + 1 pizza zdarma. Rozvážkové služby využívají zaměstnanci firem, kteří nemohou opustit pracoviště.
Plány do budoucna
Po ukončení komplexní přestavby olomouckého přednádraží se už v jarních měsících rozšíří kapacita restaurace Porto o dalších sto míst v zahradní části. Řeší se i otázka levnějšího přístupu rekonstruovaných nádražních toalet pro hosty restaurace. Příjemné změny lze očekávat i v sortimentu nabídky.
„Více se zaměříme na oblíbenou tuzemskou kuchyni a plánujeme i klasické steaky z pěti druhů masa,„ upřesňuje Petr Šiler a dodává, že změnu v nabídce potřebuje občas každá restaurace. Musí být však promyšlená, aby hosty potěšila a provozovatele nezklamala.
CO VÁS ČEKÁ V RESTAURACI
Podnik je bezbariérový. Hosté si mohou vybírat po celý týden od 9 do 23 hodin z každodenní široké nabídky polévek, hotových jídel a minutek, poledních menu, čerstvé pizzy, salátů, dezertů a nápojů. Do budoucna se uvažuje o nabídce klasických steaků z pěti druhů masa. Od 10 do 15 hodin je v restauraci zákaz kouření, ale i ve zbývajícím čase zde vzdušné prostředí zajišťuje výkonná odsávací vzduchotechnika. Pro hosty je k dispozici WiFi připojení k internetu zdarma.
(Železničář)
Obsluha do půl hodiny
Nový nájemce rekonstruovaných prostor úzce spolupracoval se společností ČD Restaurant už při tvorbě dispoziční studie a projektové dokumentace. V plné výši pak kompletně investoval do nového vybavení interiéru a gastrotechnologie. Jak potvrdil provozní Petr Šiler, velmi oblíbená jsou polední menu. Během oběda se v restauraci s kapacitou 120 míst vystřídá více než 250 hostů. Zásadou je, že při objednávce menu je zákazník obsloužen do 30 minut. „Je tu potencionálně velká klientela, kterou tvoří zaměstnanci Českých drah, okolních firem, cestující i občané, což nás samozřejmě zavazuje ke zlepšování služeb i sortimentu,„ říká Petr Šiler.
Restaurace Porto se do povědomí Olomoučanů dostává i zavedením rozvážkové služby těstovin a salátů. S velkým zájmem se například setkala akce 2 + 1 pizza zdarma. Rozvážkové služby využívají zaměstnanci firem, kteří nemohou opustit pracoviště.
Plány do budoucna
Po ukončení komplexní přestavby olomouckého přednádraží se už v jarních měsících rozšíří kapacita restaurace Porto o dalších sto míst v zahradní části. Řeší se i otázka levnějšího přístupu rekonstruovaných nádražních toalet pro hosty restaurace. Příjemné změny lze očekávat i v sortimentu nabídky.
„Více se zaměříme na oblíbenou tuzemskou kuchyni a plánujeme i klasické steaky z pěti druhů masa,„ upřesňuje Petr Šiler a dodává, že změnu v nabídce potřebuje občas každá restaurace. Musí být však promyšlená, aby hosty potěšila a provozovatele nezklamala.
CO VÁS ČEKÁ V RESTAURACI
Podnik je bezbariérový. Hosté si mohou vybírat po celý týden od 9 do 23 hodin z každodenní široké nabídky polévek, hotových jídel a minutek, poledních menu, čerstvé pizzy, salátů, dezertů a nápojů. Do budoucna se uvažuje o nabídce klasických steaků z pěti druhů masa. Od 10 do 15 hodin je v restauraci zákaz kouření, ale i ve zbývajícím čase zde vzdušné prostředí zajišťuje výkonná odsávací vzduchotechnika. Pro hosty je k dispozici WiFi připojení k internetu zdarma.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426152/
Zkušební provoz začal 1. ledna na nově vybudované železniční zastávce Smržovka-Luční na trati Harrachov – Tanvald – Liberec. Zastávka, která je umístěna mezi stanicí Smržovka a zastávkou Smržovka střed, je součástí projektu Zlepšení dopravní obslužnosti území Mikroregionu Tanvaldsko, který podpořila Evropská unie částkou 25,7 milionu korun.
(Železničář)
Smržovka bude za chvíli mít víc tarifních bodů než naše velkoměsta. Doposud Smržovka, Smržovka dolní nádraží a Smržovka střed.
(Železničář)
Smržovka bude za chvíli mít víc tarifních bodů než naše velkoměsta. Doposud Smržovka, Smržovka dolní nádraží a Smržovka střed.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426149/
Pokud se vydáte na výlet na severočeskou Milešovku, možná bude vaším výchozím místem zastávka a nákladiště Žim. Kdysi to bývalo nádraží, dnes už jen zastávka. Trať 097 byla vystavěna zhruba za rok a uvedena do provozu roku 1897 uhelnou Ústecko-teplickou drahou jako první úsek tzv. severočeské transverzální dráhy.
Nádherný pohled do údolí
Šestadvacetikilometrový úsek mezi Labem v Lovosicích a Bílinou v uzlových Úpořinách znamená pro motorový vlak strmé stoupání až 24 promile. Partie v Opárenském údolí, nemluvě o pohledu od Dobkoviček do údolí Labe, patří k nejhezčím místům transverzálky. Kráse neubral ani v současné době dostavovaný obří viadukt dálnice D 8 přes údolí. Před Radejčínem, v kamenem obloženém zářezu mezi km 22,8 a 22,9, si motorová osm setdesítka v nadmořské výšce 371,453 konečně oddechne a dál se klesá. Třeba do Žimi (německy Schimma) ve výšce 334,6 m. V době naší návštěvy tu výkon závorářky prováděla paní Matysová. Jak mi prozradila, slouží tu dva roky a předtím čtyři roky pracovala v dopravně Třebívlice. Po zvednutí závor mi ukázala pečlivě „opečovávanou„ čekárnu a povzdechla si, že to není tak dlouho, co se tu cestujícím prodávaly i jízdenky.
Připomínky zašlé slávy
Za zastávkou směrem k Bořislavi je 18 metrů vysoký násep vytvořený z materiálu vytěženého z nedalekého zářezu a tvořící zde tzv. ztracený spád, který by mohl posloužit při případném ujetí vozu při posunu. Na manipulační koleji dnes stojí odstavené nákladní vozy, které připomínají dlouholetou slávu nákladní dopravy přes Středohoří.
Ještě v 60. letech tu sváděly boj čety parních lokomotiv, když dopravovaly prázdné uhelné vozy do pánve. Minulostí je i obsluha kamenolomu v Dobkovičkách, protože firma Tarmac CZ používá nákladní auta. Zato motoráčky mezi Teplicemi a Lovosicemi tu dál neúnavně a v pravidelném taktu oživují koleje.
(Železničář)
Nádherný pohled do údolí
Šestadvacetikilometrový úsek mezi Labem v Lovosicích a Bílinou v uzlových Úpořinách znamená pro motorový vlak strmé stoupání až 24 promile. Partie v Opárenském údolí, nemluvě o pohledu od Dobkoviček do údolí Labe, patří k nejhezčím místům transverzálky. Kráse neubral ani v současné době dostavovaný obří viadukt dálnice D 8 přes údolí. Před Radejčínem, v kamenem obloženém zářezu mezi km 22,8 a 22,9, si motorová osm setdesítka v nadmořské výšce 371,453 konečně oddechne a dál se klesá. Třeba do Žimi (německy Schimma) ve výšce 334,6 m. V době naší návštěvy tu výkon závorářky prováděla paní Matysová. Jak mi prozradila, slouží tu dva roky a předtím čtyři roky pracovala v dopravně Třebívlice. Po zvednutí závor mi ukázala pečlivě „opečovávanou„ čekárnu a povzdechla si, že to není tak dlouho, co se tu cestujícím prodávaly i jízdenky.
Připomínky zašlé slávy
Za zastávkou směrem k Bořislavi je 18 metrů vysoký násep vytvořený z materiálu vytěženého z nedalekého zářezu a tvořící zde tzv. ztracený spád, který by mohl posloužit při případném ujetí vozu při posunu. Na manipulační koleji dnes stojí odstavené nákladní vozy, které připomínají dlouholetou slávu nákladní dopravy přes Středohoří.
Ještě v 60. letech tu sváděly boj čety parních lokomotiv, když dopravovaly prázdné uhelné vozy do pánve. Minulostí je i obsluha kamenolomu v Dobkovičkách, protože firma Tarmac CZ používá nákladní auta. Zato motoráčky mezi Teplicemi a Lovosicemi tu dál neúnavně a v pravidelném taktu oživují koleje.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426132/
Jste nuceni využívat služeb Českých drah? Cestujete často? Ano?
Tak jak se vám líbí čekání na večerní přípoj například ve stanicích Valašské Meziříčí, nebo Vsetín? Určitě mi dáte za pravdu, že to není nic moc.
Ve Valašském Meziříčí riskovat čekání v tzv. „čekárně„ se moc nevyplácí.
Pokud máte štěstí a neobtěžují vás různá individua. To abyste nebyli skoupí a dali jim nějaký ten drobný peníz, který a to si buďte jisti neutratí za jízdenku na vlak. Spíše za laciné víno v Kauflandu naproti nádraží.
Pak vás jistě zarazí neskutečný zápach bezdomovců, kteří zde čekají, než je a) vyhodí z čekárny v době, kdy se zamyká, b) než nedaleký azylový dům bude brát své klienty na noc.
Takže čekárna pro vás to pravé útočiště nebude.
Nezbývá než hala, ale to není o nic lepší. Průvan, zima a žádné lavičky, takže je celkem jedno, zda čekáte 20 minut na nástupišti, nebo tam.
Vsetín je snad ještě horší varianta pro cestující. Čekárnu tam pro jistotu nemají vůbec, ale zato tam k sezení mají v hale studené nepohodlné lavičky, které stejně nepoužijete. Proč? Protože už je dávno obsadili místní bezdomovci, kteří si tam užívají tepla a sucha. Cestující si i tady, stejně jako ve Valašském Meziříčí užívá tradiční všudepřítomný zápach alkoholu a špíny. Nástupiště cestující nezachrání. Není to tak dávno, co jsem byla svědkem zajímavé podívané. Tedy asi to nejspíš nebyla zajímavá podívaná, spíš šokující pohled na jednu sociálně slabší ženu, která i přes plné nástupiště, denní světlo, přijíždějíc vlakové spoje vykonala potřebu přímo u hlavních dveří, no zážitek.
Tak mi řekněte, kde je ta kultura cestování? Vždyť k tomu nepatří jen jízda vlakem, ale také nádraží a budovy ČD.
Řešení?
Byly by řešením častější kontroly Městskou policíí? Větší aktivita pracovníků nádraží? Nevím. Minulý týden jsem zažila, jak příslušníci Městské policie vyhnali bezdomovce ven z nádraží ve Vsetíně. Jenže naši podnikaví bezdomovci jen obešli nádraží a přes nástupiště se vrátili zpět do haly. Můžete tvrdit, že je to všude stejné. Není. Například nádraží ve Frýdku–Místku je vyřešené tak, že se tam bezdomovci neshromažďují. Můžete tam důstojně přečkat do příjezdu vlaku bez obav, že načichnete zápachem kolem přísedících.
(Valašský deník)
Tak jak se vám líbí čekání na večerní přípoj například ve stanicích Valašské Meziříčí, nebo Vsetín? Určitě mi dáte za pravdu, že to není nic moc.
Ve Valašském Meziříčí riskovat čekání v tzv. „čekárně„ se moc nevyplácí.
Pokud máte štěstí a neobtěžují vás různá individua. To abyste nebyli skoupí a dali jim nějaký ten drobný peníz, který a to si buďte jisti neutratí za jízdenku na vlak. Spíše za laciné víno v Kauflandu naproti nádraží.
Pak vás jistě zarazí neskutečný zápach bezdomovců, kteří zde čekají, než je a) vyhodí z čekárny v době, kdy se zamyká, b) než nedaleký azylový dům bude brát své klienty na noc.
Takže čekárna pro vás to pravé útočiště nebude.
Nezbývá než hala, ale to není o nic lepší. Průvan, zima a žádné lavičky, takže je celkem jedno, zda čekáte 20 minut na nástupišti, nebo tam.
Vsetín je snad ještě horší varianta pro cestující. Čekárnu tam pro jistotu nemají vůbec, ale zato tam k sezení mají v hale studené nepohodlné lavičky, které stejně nepoužijete. Proč? Protože už je dávno obsadili místní bezdomovci, kteří si tam užívají tepla a sucha. Cestující si i tady, stejně jako ve Valašském Meziříčí užívá tradiční všudepřítomný zápach alkoholu a špíny. Nástupiště cestující nezachrání. Není to tak dávno, co jsem byla svědkem zajímavé podívané. Tedy asi to nejspíš nebyla zajímavá podívaná, spíš šokující pohled na jednu sociálně slabší ženu, která i přes plné nástupiště, denní světlo, přijíždějíc vlakové spoje vykonala potřebu přímo u hlavních dveří, no zážitek.
Tak mi řekněte, kde je ta kultura cestování? Vždyť k tomu nepatří jen jízda vlakem, ale také nádraží a budovy ČD.
Řešení?
Byly by řešením častější kontroly Městskou policíí? Větší aktivita pracovníků nádraží? Nevím. Minulý týden jsem zažila, jak příslušníci Městské policie vyhnali bezdomovce ven z nádraží ve Vsetíně. Jenže naši podnikaví bezdomovci jen obešli nádraží a přes nástupiště se vrátili zpět do haly. Můžete tvrdit, že je to všude stejné. Není. Například nádraží ve Frýdku–Místku je vyřešené tak, že se tam bezdomovci neshromažďují. Můžete tam důstojně přečkat do příjezdu vlaku bez obav, že načichnete zápachem kolem přísedících.
(Valašský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/425512/
Jedním z míst, kde si euroklíčem, který pasuje do různých zámků, budou moci lidé odemknout, je nádraží v Čerčanech. Tady začne pomůcka fungovat zítra. České dráhy zde zároveň otevřou i nové bezbariérové toalety.
„Čerčany budou jen jednou ze středočeských stanic, kde euroklíč zavedeme. Seznam dalších stanic prozradíme až na zítřejší tiskové konferenci,„ nechtěl být konkrétnější mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Euroklíč je vlastně univerzálním klíčem, kterým se hendikepovaní dostanou do vybraných míst. Pasuje nejen do zámků bezbariérových toalet, ale i na plošiny a výtahy.
Zájemci klíče obdrží od Svazu tělesně postižených lidí a pak se do potřebných míst mohou dostat bez asistence personálu. „Zdraví lidé si nedokážou představit, co musí hendikepovaní zdolávat. Problém je, už když si chceme někam odskočit. Toalety pro invalidy bývají zamčené, a tak musíme složitě žádat obsluhu. A když je náhodou vedení zařízení, například na benzince, nechá volně otevřené, jsou znečištěné,„ řekl vozíčkář Josef Slováček z Malešic.
S nápadem zavedení jednotného klíče přišlo ředitelství německých dálnic roku 1986. Tehdy se ukázalo, že bezbariérová zařízení nemohou být volně přístupná právě proto, že se stávají nepoužitelnými. Od té doby funguje euroklíč po celé Evropě včetně Česka, kde se dá do současnosti použít ve 100 000 zařízeních. V Praze-východ a západ fungují euroklíče zatím jen ve Středočeském muzeu Roztok u Prahy, nebo v železniční stanici Stránčice. V Praze je mohou zájemci najít v pasáži Slovanského domu, v Kotvě, na ministerstvu zdravotnictví, BBCentru, Lávce Brumlovka, nákupním centru Novodvorská nebo na Novém Smíchově.
(Pražský deník)