Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Ve Stuttgartu začala rekonstrukce hlavního nádraží, které se má stát součástí vysokorychlostní trati z Paříže přes Vídeň do Bratislavy. Kolejiště dnešní hlavové stanice se má přestěhovat pod zem, Stuttgartem potom budou moci projíždět soupravy beze změny směru jízdy. Německé dráhy za rekonstrukci zaplatí 4,1 miliardy eur. Vysokorychlostní trať by měla začít vznikat až po dokončení přestavby nádraží, první její část má spojit Stuttgart s nedalekým Ulmem.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/79840-po-letech-dohadu-zacala-rekonstrukce-stuttgartskeho-nadrazi/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/79840-po-letech-dohadu-zacala-rekonstrukce-stuttgartskeho-nadrazi/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432885/
Horní nádraží stojí nad propastí. Modernizace je téměř nemocná, blíž se zdá možnost budovu zbourat.
Jako nechtěné dítě si musí připadat Horní nádraží v Karlových Varech. Před sedmi lety tuto zchátralou bránu do lázní svěřily České dráhy italské společnosti Grandi Stazioni v naději, že ji zmodernizuje. Italové však nyní jeden z největších vředů na tváři lázeňského města vrátili s tím, že své peníze do opravy nedají. Případnou rekonstrukci zaplatí právě České dráhy. Pokud se nerozhodnou celé nádraží rovnou zbourat.
"Bourání je jednou z variant. V současnosti připravujeme ekonomickou rozvahu a přemýšlíme, jak velkou nádražní budovu ve Varech potřebujeme. Z toho vyjde, zda objekt opravíme, nebo zbouráme," uvedla mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
Italská firma Grandi Stazioni vyhrála soutěž na revitalizaci Horního nádraží na podzim roku 2002. Slibovala, že ho do roku 2008 promění v moderní nádraží s centrem nákupu a služeb. Zahájení stavebních prací však neustále odkládala, až se před pár týdny rozhodla, že své peníze do nádraží nedá. Jestli za odstoupení od smlouvy zaplatí Grandi Stazioni Českým drahám penále, nechtěla v tuto chvíli žádná ze stran komentovat. Prý až po podpisu smlouvy, kterou dolaďují právníci obou stran.
Jak Pistoriusová dodala, dráhy nyní jednají také s magistrátem, protože součástí úprav Horního nádraží bude i vylepšení okolí, které patří městu. O osudu budovy rozhodnou do konce letošního roku.
(Sedmička)
Jako nechtěné dítě si musí připadat Horní nádraží v Karlových Varech. Před sedmi lety tuto zchátralou bránu do lázní svěřily České dráhy italské společnosti Grandi Stazioni v naději, že ji zmodernizuje. Italové však nyní jeden z největších vředů na tváři lázeňského města vrátili s tím, že své peníze do opravy nedají. Případnou rekonstrukci zaplatí právě České dráhy. Pokud se nerozhodnou celé nádraží rovnou zbourat.
"Bourání je jednou z variant. V současnosti připravujeme ekonomickou rozvahu a přemýšlíme, jak velkou nádražní budovu ve Varech potřebujeme. Z toho vyjde, zda objekt opravíme, nebo zbouráme," uvedla mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
Italská firma Grandi Stazioni vyhrála soutěž na revitalizaci Horního nádraží na podzim roku 2002. Slibovala, že ho do roku 2008 promění v moderní nádraží s centrem nákupu a služeb. Zahájení stavebních prací však neustále odkládala, až se před pár týdny rozhodla, že své peníze do nádraží nedá. Jestli za odstoupení od smlouvy zaplatí Grandi Stazioni Českým drahám penále, nechtěla v tuto chvíli žádná ze stran komentovat. Prý až po podpisu smlouvy, kterou dolaďují právníci obou stran.
Jak Pistoriusová dodala, dráhy nyní jednají také s magistrátem, protože součástí úprav Horního nádraží bude i vylepšení okolí, které patří městu. O osudu budovy rozhodnou do konce letošního roku.
(Sedmička)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432875/
Pardubické nádraží bylo slavnostně otevřeno 1. května 1958, ale o potřebě nové haly se v Pardubicích mluvilo už od 30. let. Stávající hala, kterou mimochodem najdeme jen o pár set metrů dál směrem na Českou Třebovou, už přestávala vyhovovat.
Proto byla v roce 1945 vyhlášena architektonická soutěž na nové nádraží a přilehlé prostranství. Jako vítězný byl vybrán velkorysý návrh tria architektů Karel Kalvoda, Josef Danda a Karel Řepa.
Zatímco Josef Danda měl tehdy na starosti hlavně technickou stránku věci, další z vítězného tria Karel Kalvoda se na vlastní realizaci stavby příliš nepodílel. Hlavní penzum práce tedy zbylo na architekta Karla Řepu.
Ten patřil mezi nejplodnější pardubické meziválečné architekty. Do dnešních dní se zachovala v Pardubicích celá řada jeho staveb. Vzpomeňme několik vil kolem Matičního jezera, Dům Rolnického družstva na třídě Míru, dům U Kapitána nebo Průmyslové muzeum naproti kostelu sv. Bartoloměje.
Všechny stavby nesou klasický Řepův rukopis – žák věhlasného Josipa Plečnika rád narušoval přísné funkcionalistické tvary obloukem, typická byla i černobéžová kombinace na omítce.
Řepovým mistrovským dílem se stalo pardubické nádraží. Návštěvníkům již více než 50 let slouží nevídaně prostorná hala s originálními lavicemi a původní výzdobou. Stěny krášlí černobílé fotografie turistických cílů Československa, na kratších stranách haly najdeme dvě rozlehlé mozaiky.
Cestující mohou využít podzemní (v současnosti nevyužívané) kino, k dispozici je též nedávno zrekonstruovaná restaurace a hotel.
Před nedávnem se začalo živě diskutovat o revitalizaci haly a přilehlého prostranství, které rozhodně nedělá Pardubicím čest.
Bohužel uvažovaná rekonstrukce stojí na mrtvém bodě a cenná architektonická památka pozvolna chátrá. Co všechno se ještě musí stát, aby se Pardubice dočkaly opraveného nádraží?
Příběh pardubického železničního nádraží vysílají regionální stanice Českého rozhlasu tuto sobotu nebo neděli v rámci cyklu Česko – země neznámá. Pořad v Českém rozhlase Pardubice připravil Tomáš Klement.
(Právo)
Proto byla v roce 1945 vyhlášena architektonická soutěž na nové nádraží a přilehlé prostranství. Jako vítězný byl vybrán velkorysý návrh tria architektů Karel Kalvoda, Josef Danda a Karel Řepa.
Zatímco Josef Danda měl tehdy na starosti hlavně technickou stránku věci, další z vítězného tria Karel Kalvoda se na vlastní realizaci stavby příliš nepodílel. Hlavní penzum práce tedy zbylo na architekta Karla Řepu.
Ten patřil mezi nejplodnější pardubické meziválečné architekty. Do dnešních dní se zachovala v Pardubicích celá řada jeho staveb. Vzpomeňme několik vil kolem Matičního jezera, Dům Rolnického družstva na třídě Míru, dům U Kapitána nebo Průmyslové muzeum naproti kostelu sv. Bartoloměje.
Všechny stavby nesou klasický Řepův rukopis – žák věhlasného Josipa Plečnika rád narušoval přísné funkcionalistické tvary obloukem, typická byla i černobéžová kombinace na omítce.
Řepovým mistrovským dílem se stalo pardubické nádraží. Návštěvníkům již více než 50 let slouží nevídaně prostorná hala s originálními lavicemi a původní výzdobou. Stěny krášlí černobílé fotografie turistických cílů Československa, na kratších stranách haly najdeme dvě rozlehlé mozaiky.
Cestující mohou využít podzemní (v současnosti nevyužívané) kino, k dispozici je též nedávno zrekonstruovaná restaurace a hotel.
Před nedávnem se začalo živě diskutovat o revitalizaci haly a přilehlého prostranství, které rozhodně nedělá Pardubicím čest.
Bohužel uvažovaná rekonstrukce stojí na mrtvém bodě a cenná architektonická památka pozvolna chátrá. Co všechno se ještě musí stát, aby se Pardubice dočkaly opraveného nádraží?
Příběh pardubického železničního nádraží vysílají regionální stanice Českého rozhlasu tuto sobotu nebo neděli v rámci cyklu Česko – země neznámá. Pořad v Českém rozhlase Pardubice připravil Tomáš Klement.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432874/
Rekonstrukce vlakového koridoru se již přibližně o rok opozdila, řešení nepřehledné situace je ale prý na dosah
„Nádraží se demolovat nebude. Kdyby ale stálo v současném stavu, je to pro nás spíše Pyrrhovo vítězství,„ přiznal včera Martin Kadrman, předseda sdružení Nádraží nedáme!, necelý rok poté, co chátrající výpravní budovu navštívil dnes už bývalý ministr dopravy Petr Bendl. Leden byl podle něj ve znamení tvrdých jednání zúčastněných stran, rozhodnutí by mělo padnout ještě v únoru. Zlomí se patová situace? Klíčové pro konečný verdikt bude zasedání rozkladové komise ministerstva kultury, jež by mělo nádraží přiřknout status kulturní památky. Dosud sice neproběhlo, ale tiskový mluvčí ministerstva Jan Cieslar ubezpečil, že by se tak během krátké doby mělo stát. „Komise by měla zasednout v druhé polovině února, na konci měsíce budu vědět víc. Dá se očekávat posun,„ uvedl včera pro Deník. Že už je finální rozhodnutí takříkajíc „na spadnutí„, připustil i Pavel Mathé ze SŽDC. „Počkejte ještě týden, deset dní,„ řekl včera náměstek společnosti, která je investorem modernizace železničního koridoru. Dobrá zpráva pro všechny obyvatele Ústí je, že by se ještě v letošním roce mohlo s rekonstrukcí problematického úseku začít. „K přibližně ročnímu skluzu došlo díky správním řízením ohledně budovy. Práce by ale mohly být zahájeny na přelomu letošního a příštího roku. Snad se začíná blýskat na lepší časy,„ doufá optimisticky náměstek Mathé.
(Orlický deník)
„Nádraží se demolovat nebude. Kdyby ale stálo v současném stavu, je to pro nás spíše Pyrrhovo vítězství,„ přiznal včera Martin Kadrman, předseda sdružení Nádraží nedáme!, necelý rok poté, co chátrající výpravní budovu navštívil dnes už bývalý ministr dopravy Petr Bendl. Leden byl podle něj ve znamení tvrdých jednání zúčastněných stran, rozhodnutí by mělo padnout ještě v únoru. Zlomí se patová situace? Klíčové pro konečný verdikt bude zasedání rozkladové komise ministerstva kultury, jež by mělo nádraží přiřknout status kulturní památky. Dosud sice neproběhlo, ale tiskový mluvčí ministerstva Jan Cieslar ubezpečil, že by se tak během krátké doby mělo stát. „Komise by měla zasednout v druhé polovině února, na konci měsíce budu vědět víc. Dá se očekávat posun,„ uvedl včera pro Deník. Že už je finální rozhodnutí takříkajíc „na spadnutí„, připustil i Pavel Mathé ze SŽDC. „Počkejte ještě týden, deset dní,„ řekl včera náměstek společnosti, která je investorem modernizace železničního koridoru. Dobrá zpráva pro všechny obyvatele Ústí je, že by se ještě v letošním roce mohlo s rekonstrukcí problematického úseku začít. „K přibližně ročnímu skluzu došlo díky správním řízením ohledně budovy. Práce by ale mohly být zahájeny na přelomu letošního a příštího roku. Snad se začíná blýskat na lepší časy,„ doufá optimisticky náměstek Mathé.
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432872/
Starostové Železného Brodu, Semil a Košťálova se obávají, co bude s nádražními budovami, až v nich dráhy omezí, či dokonce ukončí provoz.
Díky automatice, která má být do června hotová, nebude potřeba obsluha nejen k dosud ručně ovládaným závorám na přejezdech, ale ani k řízení provozu na nádražích, ze kterých zmizí nejen výpravčí.
Největší obavy mají v Železném Brodě „Je pravda, že v Železném Brodě, Semilech a Košťálově bude po dokončení racionalizace bezobslužný provoz,„ potvrzuje za Správu železniční dopravní cesty Petr David. Podle něj se racionalizace bude zřejmě týkat i cestujících. Třeba postupným uzavřením pokladen. Největší rozpaky budí krok železnice v Železném Brodě, který je přestupním uzlem. Vlaky odsud jezdí ve směrech na Turnov, Tanvald a Starou Paku. „Vůbec si to neumím představit. Pokud bude budova opuštěná, tak se nechá čekat nájezd bezdomovců, kteří se nám začínají ve městě hromadit. Nemyslím, že to bude vůči turistům i stálým cestujícím vstřícný krok,„ uvedl železnobrodský starosta Václav Horáček.
České dráhy ve svém vyjádření tvrdí, že kromě technologických zařízení a pultů pro nouzové řízení dopravy počítají v budovách i s cestujícími. „V Semilech a v Železném Brodě zůstávají pokladny, čekárna i otevřená WC. Ve stanici Košťálov pokladna nebude a o zachování otevřené čekárny České dráhy jednají,„ uvedla tisková mluvčí Radka Pistoriusová.
Pokladny a čekárny se už nyní otevírají čím dál méně. „Obslužná doba pro cestující se zkracuje a ti pak čekají venku. Řešením bude zřejmě až plánovaný nový dopravní terminál,„ říká starosta Semil Jan Farský. Dráhy počítají s tím, že uvolněné prostory budou pronajímat. Semily o ně však nemají zájem. „Postavit vlastní zázemí bude výhodnější,„ říká Farský.
Nové autobusové nádraží v blízkosti vlakového má vzniknout i v Železném Brodě. „Záměry dráhy na tom nic nemění. Dokážu si představit, že bychom mohli část přízemních prostor využít jako společnou, otevřenou čekárnu a další zázemí pro cestující. Využití zbylých prostor velké nádražní budovy ale bude v odlehlé části města problematické,„ podotýká Horáček.
Pro Košťálov zůstává nezodpovězená otázka posílání balíků a všichni se pak pozastavují nad tím, kdo se bude starat o peróny. „To cestující po ránu dostanou lopatu, aby se k vlaku proházeli?,„ ptá se Horáček.
(Mladá fronta DNES)
Díky automatice, která má být do června hotová, nebude potřeba obsluha nejen k dosud ručně ovládaným závorám na přejezdech, ale ani k řízení provozu na nádražích, ze kterých zmizí nejen výpravčí.
Největší obavy mají v Železném Brodě „Je pravda, že v Železném Brodě, Semilech a Košťálově bude po dokončení racionalizace bezobslužný provoz,„ potvrzuje za Správu železniční dopravní cesty Petr David. Podle něj se racionalizace bude zřejmě týkat i cestujících. Třeba postupným uzavřením pokladen. Největší rozpaky budí krok železnice v Železném Brodě, který je přestupním uzlem. Vlaky odsud jezdí ve směrech na Turnov, Tanvald a Starou Paku. „Vůbec si to neumím představit. Pokud bude budova opuštěná, tak se nechá čekat nájezd bezdomovců, kteří se nám začínají ve městě hromadit. Nemyslím, že to bude vůči turistům i stálým cestujícím vstřícný krok,„ uvedl železnobrodský starosta Václav Horáček.
České dráhy ve svém vyjádření tvrdí, že kromě technologických zařízení a pultů pro nouzové řízení dopravy počítají v budovách i s cestujícími. „V Semilech a v Železném Brodě zůstávají pokladny, čekárna i otevřená WC. Ve stanici Košťálov pokladna nebude a o zachování otevřené čekárny České dráhy jednají,„ uvedla tisková mluvčí Radka Pistoriusová.
Pokladny a čekárny se už nyní otevírají čím dál méně. „Obslužná doba pro cestující se zkracuje a ti pak čekají venku. Řešením bude zřejmě až plánovaný nový dopravní terminál,„ říká starosta Semil Jan Farský. Dráhy počítají s tím, že uvolněné prostory budou pronajímat. Semily o ně však nemají zájem. „Postavit vlastní zázemí bude výhodnější,„ říká Farský.
Nové autobusové nádraží v blízkosti vlakového má vzniknout i v Železném Brodě. „Záměry dráhy na tom nic nemění. Dokážu si představit, že bychom mohli část přízemních prostor využít jako společnou, otevřenou čekárnu a další zázemí pro cestující. Využití zbylých prostor velké nádražní budovy ale bude v odlehlé části města problematické,„ podotýká Horáček.
Pro Košťálov zůstává nezodpovězená otázka posílání balíků a všichni se pak pozastavují nad tím, kdo se bude starat o peróny. „To cestující po ránu dostanou lopatu, aby se k vlaku proházeli?,„ ptá se Horáček.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432871/
Kosicka stanica sa ma "rekonstruovat" http://reality.etrend.sk/komercne-nehnutelnosti/kosicka-stanica-uz-tento-rok.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432830/
S rozvojem železničních stanic vznikaly také honosné salónní čekárny pro první třídu. Pražská nádraží ukrývají tři salónky využívané vyšší honorací: Vládní salón na Hlavním nádraží, Prezidentský salón ve stanici Praha-Dejvice a salónek na Masarykově nádraží. Na Hlavním nádraží bude Vládní salónek přístupný v sobotu 6. března od 8.30 do 15 hodin.
Se vznikem železnic a železničních stanic souvisí také rozvoj čekáren, pro cestující první třídy vznikaly honosné "hofsalónky" čili dvorní salóny. Byly především určeny pro panujícího císaře, příslušníky jeho rozvětvené rodiny a jejich doprovod. Na pražských železničních stanicích se dochovaly celkem tři salónky - otisk rozlehlé rakousko-uherské monarchie. Nejzachovalejší a nejhonosnější najdeme na pražském Hlavním nádraží. Ten bude veřejnosti přístupný v sobotu 6. března od 8.30 do 15 hodin.
Vládní salónek na Hlavním nádraží Roku 1871 bylo vystavěno nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží), komplex budov v novorenesančním slohu podle návrhů architektů Josefa Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Součástí této stavby se stal i dvorní salón.......
http://www.novinky.cz/cestovani/190823-honosne-prazske-salonky-zeleznicnich-stanic-ukryvaji-atmosferu-rakouske-monarchie.html
Se vznikem železnic a železničních stanic souvisí také rozvoj čekáren, pro cestující první třídy vznikaly honosné "hofsalónky" čili dvorní salóny. Byly především určeny pro panujícího císaře, příslušníky jeho rozvětvené rodiny a jejich doprovod. Na pražských železničních stanicích se dochovaly celkem tři salónky - otisk rozlehlé rakousko-uherské monarchie. Nejzachovalejší a nejhonosnější najdeme na pražském Hlavním nádraží. Ten bude veřejnosti přístupný v sobotu 6. března od 8.30 do 15 hodin.
Vládní salónek na Hlavním nádraží Roku 1871 bylo vystavěno nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží), komplex budov v novorenesančním slohu podle návrhů architektů Josefa Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Součástí této stavby se stal i dvorní salón.......
http://www.novinky.cz/cestovani/190823-honosne-prazske-salonky-zeleznicnich-stanic-ukryvaji-atmosferu-rakouske-monarchie.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432402/
Výstava v pařížské městské knihovně připomíná sto let od velké záplavy francouzské metropole. Ale i když se do Paříže nechystáte, expozici si lze prohlédnout na internetu. Mimochodem, jde o nový trend v galerijní a muzejní prezentaci.
Viz: http://zpravy.idnes.cz/podivejte-se-na-pariz-kdyz-ji-pred-sto-lety-zasahla-velka-voda-puj-/kavarna.asp?c=A100202_135855_kavarna_chu
Druhý obrázek ukazuje zaplavenou staniční budovu resp. "Le grand hall de la gare d'Orsay" - když ještě toto nádraží nádražím bylo. Tomu říkám kalamita.
Viz: http://zpravy.idnes.cz/podivejte-se-na-pariz-kdyz-ji-pred-sto-lety-zasahla-velka-voda-puj-/kavarna.asp?c=A100202_135855_kavarna_chu
Druhý obrázek ukazuje zaplavenou staniční budovu resp. "Le grand hall de la gare d'Orsay" - když ještě toto nádraží nádražím bylo. Tomu říkám kalamita.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/431946/
Na mnoha nádražích v Česku jsou prostory, kam běžný cestující nemá šanci ani nahlédnout. Byly vyhrazeny pro nejvzácnější hosty, monarchy, prezidenty a později komunistické potentáty. Hofsalony neboli dvorní, prezidentské či později vládní čekárny. Praha má tři - na Hlavním nádraží, Masarykově a v Dejvicích.
Pozn. Celý článok aj s obrázkami: http://cestovani.idnes.cz/prazske-nadrazni-cekarny-mocnych-aneb-kam-se-bezny-cestujici-nedostane-13d-/igcechy.asp?c=A100129_113809_igcechy_tom
iDnes 2. února 2010 Dalibor Puchta
Pozn. Celý článok aj s obrázkami: http://cestovani.idnes.cz/prazske-nadrazni-cekarny-mocnych-aneb-kam-se-bezny-cestujici-nedostane-13d-/igcechy.asp?c=A100129_113809_igcechy_tom
iDnes 2. února 2010 Dalibor Puchta
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/431836/
Dráhy se snaží šetřit a zkrácení otevírací doby čekáren je jedním z čerstvých úsporných opatření. Sobota podvečer, pět stupňů pod nulou a mrazivý vítr. Cestující hledají na vlakové zastávce v centru sedmdesátitisícového Kladna vyhřátou čekárnu. Po půl páté odpoledne se však do jejích dveří dobývají marně.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/misto-vyhrate-cekarny-studeny-peron-drahy-setri-f64-/domaci.asp?c=A100131_222847_domaci_iky
Ještě že pachatel článku v úvodu píše "Dráhy" bez přílišné konkretizace. (I když pochopitelně myslí "České dráhy" - jako kdysi "Strana" znamenalo "Komunistická strana" a dodnes "Církev" znamená "Katolická církev".) Kdyby totiž začal zkoumat podobný problém třeba v Německu, našel by nemálo nádraží, kde není čekárna vůbec žádná, protože staniční budova už neslouží svému účelu. Také z úsporných důvodů.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/misto-vyhrate-cekarny-studeny-peron-drahy-setri-f64-/domaci.asp?c=A100131_222847_domaci_iky
Ještě že pachatel článku v úvodu píše "Dráhy" bez přílišné konkretizace. (I když pochopitelně myslí "České dráhy" - jako kdysi "Strana" znamenalo "Komunistická strana" a dodnes "Církev" znamená "Katolická církev".) Kdyby totiž začal zkoumat podobný problém třeba v Německu, našel by nemálo nádraží, kde není čekárna vůbec žádná, protože staniční budova už neslouží svému účelu. Také z úsporných důvodů.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/431523/
Ještě před půl stoletím tu panoval čilý ruch související s nakládkou uhlí, dnes je to spíše výchozí bod pro procházky krajinou.
Nádraží Žalany se nachází na někdejší uhelné dráze postavené v letech 1896 až 1897. V současnosti se jedná o nákladiště s odstavenými nákladní vozy ČD Cargo. Kromě toho představuje i hradlo s traťovým souhlasem.
Ještě do 1. prosince se tu na základě mandátní smlouvy s KCOD prodávaly jízdenky. To je již minulostí. I tak jsem ale zjistil, že v mohutné budově dosud bydlí lidé. Zřejmě i díky tomu je objekt udržován v přijatelném stavu. „Cestující odtud jezdí do práce a zase domů, děti do školy... Já sloužím ranní nebo odpolední směny, v noci je tu dopravní klid,„ říká hradlářka Petra Havlíková. Prozrazuje mi, že na dráhu nastoupila v roce 1991. Ve své profesi vystřídala Bystřany a Teplice zámeckou zahradu. „Asi před dvěma lety, kdy Bystřany přestaly být hradlem, jsem přešla sem,„ říká a ukazuje mi ovládací a indikační panel světelných návěstidel. Kromě toho vidím několik telefonů: služební „bázu„ a dva traťové, z toho jeden pro spojení s uzlovými Úpořinami a druhý s dopravnou Chotiměř. Závory jsou ovládány automaticky.
Když se v okolí těžilo
Nezdá se to, ale Žalany byly ještě do 50. let minulého století poměrně významnou stanicí. V jejich okolí se totiž čile těžilo uhlí, a to v dolech Max a Přemysl. První důl se nazýval podle Maxmiliana Mühlinga, zakladatele sklářské huti na ploché sklo v Teplicích. V lepších letech zde dokázali vytěžit až 40 tisíc tun uhlí ročně, ale roku 1918 již provoz skončil. Co se týče dolu Přemysl, z něj se do Žalan převáželo uhlí až do roku 1958. A v minulosti se zde nakládalo uhlí také z minišachty Hantsche.
Posledních padesát let ale ruch v Žalanech upadá. Dávno tudy už nejezdí ani vyrovnávkové vlaky uhelných vozů a zájížďky ČD Carga jsou spíše výjimečné. Ústecký kraj ale nadále objednává osobní vlaky a díky krásné přírodě toto místo doporučuji třeba pro víkendový výlet.
(Železničář)
Nádraží Žalany se nachází na někdejší uhelné dráze postavené v letech 1896 až 1897. V současnosti se jedná o nákladiště s odstavenými nákladní vozy ČD Cargo. Kromě toho představuje i hradlo s traťovým souhlasem.
Ještě do 1. prosince se tu na základě mandátní smlouvy s KCOD prodávaly jízdenky. To je již minulostí. I tak jsem ale zjistil, že v mohutné budově dosud bydlí lidé. Zřejmě i díky tomu je objekt udržován v přijatelném stavu. „Cestující odtud jezdí do práce a zase domů, děti do školy... Já sloužím ranní nebo odpolední směny, v noci je tu dopravní klid,„ říká hradlářka Petra Havlíková. Prozrazuje mi, že na dráhu nastoupila v roce 1991. Ve své profesi vystřídala Bystřany a Teplice zámeckou zahradu. „Asi před dvěma lety, kdy Bystřany přestaly být hradlem, jsem přešla sem,„ říká a ukazuje mi ovládací a indikační panel světelných návěstidel. Kromě toho vidím několik telefonů: služební „bázu„ a dva traťové, z toho jeden pro spojení s uzlovými Úpořinami a druhý s dopravnou Chotiměř. Závory jsou ovládány automaticky.
Když se v okolí těžilo
Nezdá se to, ale Žalany byly ještě do 50. let minulého století poměrně významnou stanicí. V jejich okolí se totiž čile těžilo uhlí, a to v dolech Max a Přemysl. První důl se nazýval podle Maxmiliana Mühlinga, zakladatele sklářské huti na ploché sklo v Teplicích. V lepších letech zde dokázali vytěžit až 40 tisíc tun uhlí ročně, ale roku 1918 již provoz skončil. Co se týče dolu Přemysl, z něj se do Žalan převáželo uhlí až do roku 1958. A v minulosti se zde nakládalo uhlí také z minišachty Hantsche.
Posledních padesát let ale ruch v Žalanech upadá. Dávno tudy už nejezdí ani vyrovnávkové vlaky uhelných vozů a zájížďky ČD Carga jsou spíše výjimečné. Ústecký kraj ale nadále objednává osobní vlaky a díky krásné přírodě toto místo doporučuji třeba pro víkendový výlet.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/431382/
V nádražní jídelně ve stanici Opava východ vědí, že zákazník nepřijde jen proto, že to má blízko na vlak.
Když máte hlad či žízeň a nacházíte se právě na nádraží Oprava východ, je tu lehká pomoc. Z rekonstruované odbavovací haly se chodbičkou dostanete až ke vchodu do prostorné nekuřácké jídelny.
Nájemce restaurace Ladislav Večeřa si vždy po otevření kontroluje provoz. Podílel se na koncepci zařízení během přestavby, o vybavení gastrotechnologie a interiéru se postaral z vlastních zdrojů. Příjemné prostředí pro hosty udržuje ve spolupráci se společností ČD Restaurant. „Nejobtížnější byl začátek po znovuotevření před sedmi lety. Zákazníci nám během přestavby odešli jinam,„ vzpomíná Večeřa.
Pověst o nové opavské nádražní restauraci se ale šířila rychle. Na jídelním lístku jsou hlavně hotová jídla, z nichž mezi nejprodávanější patří moravský vrabec, svíčková na smetaně a samozřejmě poctivý hovězí guláš, který je zde nejoblíbenější.
Jídelna má otevřeno ve všední dny od 6 do 18 hodin, o víkendu až od 7 hodin. Kromě teplých jídel si u pokladny lze koupit čerstvé chlebíčky, bagety nebo zákusky, ke kterým jídelna nabízí několik druhů kávy, vařenou čokoládu nebo čaj.
„Nepracujeme s polotovary. Suroviny nakupujeme zásadně u ověřených dodavatelů a hlavně máme výborného kuchaře a pečlivý personál,„ říká Ladislav Večeřa. V letošním roce tu navíc plánují otevřít dětský koutek s hračkami a omalovánkami.
(Železničář)
Když máte hlad či žízeň a nacházíte se právě na nádraží Oprava východ, je tu lehká pomoc. Z rekonstruované odbavovací haly se chodbičkou dostanete až ke vchodu do prostorné nekuřácké jídelny.
Nájemce restaurace Ladislav Večeřa si vždy po otevření kontroluje provoz. Podílel se na koncepci zařízení během přestavby, o vybavení gastrotechnologie a interiéru se postaral z vlastních zdrojů. Příjemné prostředí pro hosty udržuje ve spolupráci se společností ČD Restaurant. „Nejobtížnější byl začátek po znovuotevření před sedmi lety. Zákazníci nám během přestavby odešli jinam,„ vzpomíná Večeřa.
Pověst o nové opavské nádražní restauraci se ale šířila rychle. Na jídelním lístku jsou hlavně hotová jídla, z nichž mezi nejprodávanější patří moravský vrabec, svíčková na smetaně a samozřejmě poctivý hovězí guláš, který je zde nejoblíbenější.
Jídelna má otevřeno ve všední dny od 6 do 18 hodin, o víkendu až od 7 hodin. Kromě teplých jídel si u pokladny lze koupit čerstvé chlebíčky, bagety nebo zákusky, ke kterým jídelna nabízí několik druhů kávy, vařenou čokoládu nebo čaj.
„Nepracujeme s polotovary. Suroviny nakupujeme zásadně u ověřených dodavatelů a hlavně máme výborného kuchaře a pečlivý personál,„ říká Ladislav Večeřa. V letošním roce tu navíc plánují otevřít dětský koutek s hračkami a omalovánkami.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/431378/
Inu, papír snese leccos. Třeba i podpis o předání nehotové stavby. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/431375/
Já tam byl zhruba před měsícem. Že by už bylo hotovo. Snad nám to někdo napíše jak v Popradu od zítřka. (určitě mysleli leden 2011)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/431372/
Nádraží Poprad-Tatry je od konce roku 2008 jedním velkým staveništěm.
Důvodem generální rekonstrukce je výpravní budova z roku 1977, která byla již v nevyhovujícím stavu. Zásadní změnou oproti původnímu stavu je nová elektroinstalace, lepší tepelné obklady budovy a také dodatečná montáž dalších dvou eskalátorů, takže jich bude na nádraží cestujícím k dispozici celkem šest. Budovu a vnitřní prostory bude také dozorovat nový kamerový systém a zákazníci slovenských železnic uvítají i vylepšený příchod na jednotlivá nástupiště. Stavba by měla být odevzdána do užívání koncem ledna.
(Železničář)
Důvodem generální rekonstrukce je výpravní budova z roku 1977, která byla již v nevyhovujícím stavu. Zásadní změnou oproti původnímu stavu je nová elektroinstalace, lepší tepelné obklady budovy a také dodatečná montáž dalších dvou eskalátorů, takže jich bude na nádraží cestujícím k dispozici celkem šest. Budovu a vnitřní prostory bude také dozorovat nový kamerový systém a zákazníci slovenských železnic uvítají i vylepšený příchod na jednotlivá nástupiště. Stavba by měla být odevzdána do užívání koncem ledna.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/431364/
STAROSTA ÚSTÍ NAD ORLICÍ RICHARD PEŠEK (ODS) ŘEKL PRÁVU:
* Viceprezident Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Martin Kadrman je v posledních dnech často jmenován v souvislosti s kontrolou UNESCO při rekonstrukci pražských památek a stavbou tunelu Blanka. Jeho jméno se ale stalo známým už v Ústí nad Orlicí, kdy jako předseda občanského sdružení Nádraží nedáme zabránil zbourání budovy starého nádraží v Ústí nad Orlicí. Jak vy dnes, s půlročním odstupem, hodnotíte tuto aktivitu Kadrmana a sdružení?
O panu Kadrmanovi teď neslyším, asi má práci s Karlovým mostem. Díky činnosti občanského sdružení Nádraží nedáme se výstavba železničního koridoru podle odborníků zdržela o jeden a půl až dva roky. V praxi to znamená, že od podzimu loňského roku mohlo být v Ústí nad Orlicí ubytováno minimálně 200 lidí, kteří by tady pracovali, spali, jedli, utráceli, a trošku by nám to pomohlo se současnou krizí. Toto občanské sdružení se skutečně spolupodepisuje na životní úrovni města Ústí nad Orlicí spolu s krizí.
* Bude, nebo nebude nádraží zachováno?
Jak mám poslední zprávy, tak se to teď pinká mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem kultury, zda bude nádraží uznáno jako kulturní památka.
* Bude do vývoje událostí zasahovat město Ústí nad Orlicí?
Město je z toho absolutně venku. A už od samého počátku bylo. Není to naše území, není to naše budova, není to náš problém.
* V době krize se vám nechce do historického objektu investovat milióny...
Deklaruji, že kdyby nám nádraží někdo věnoval za korunu, tak to odmítáme. A i kdyby to někdo restauroval za sto miliónů a za korunu nám to nabízel, tak odmítneme. Netuším, k čemu by budova mohla sloužit a co by tam mohlo být.
(Právo)
* Viceprezident Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Martin Kadrman je v posledních dnech často jmenován v souvislosti s kontrolou UNESCO při rekonstrukci pražských památek a stavbou tunelu Blanka. Jeho jméno se ale stalo známým už v Ústí nad Orlicí, kdy jako předseda občanského sdružení Nádraží nedáme zabránil zbourání budovy starého nádraží v Ústí nad Orlicí. Jak vy dnes, s půlročním odstupem, hodnotíte tuto aktivitu Kadrmana a sdružení?
O panu Kadrmanovi teď neslyším, asi má práci s Karlovým mostem. Díky činnosti občanského sdružení Nádraží nedáme se výstavba železničního koridoru podle odborníků zdržela o jeden a půl až dva roky. V praxi to znamená, že od podzimu loňského roku mohlo být v Ústí nad Orlicí ubytováno minimálně 200 lidí, kteří by tady pracovali, spali, jedli, utráceli, a trošku by nám to pomohlo se současnou krizí. Toto občanské sdružení se skutečně spolupodepisuje na životní úrovni města Ústí nad Orlicí spolu s krizí.
* Bude, nebo nebude nádraží zachováno?
Jak mám poslední zprávy, tak se to teď pinká mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem kultury, zda bude nádraží uznáno jako kulturní památka.
* Bude do vývoje událostí zasahovat město Ústí nad Orlicí?
Město je z toho absolutně venku. A už od samého počátku bylo. Není to naše území, není to naše budova, není to náš problém.
* V době krize se vám nechce do historického objektu investovat milióny...
Deklaruji, že kdyby nám nádraží někdo věnoval za korunu, tak to odmítáme. A i kdyby to někdo restauroval za sto miliónů a za korunu nám to nabízel, tak odmítneme. Netuším, k čemu by budova mohla sloužit a co by tam mohlo být.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/430555/
Na jedenácti středočeských nádražích fungují ode dneška toalety pro vozíčkáře na takzvaný eurozámek. České dráhy rozdají mezi zdravotně postižené osmnáct tisíc speciálních klíčů, zámek má garantovat hygienicky čisté a použitelné toalety. Dráhy také od letošního roku navýšily počet bezbariérových spojů, oproti loňsku jich jezdí o 658 víc. Cílem mezinárodního projektu Euroklíč je na důležitých místech zpřístupnit sociální zařízení a schodišťové plošiny handicapovaným pomocí tohoto univerzálního klíče. V současné době mohou osoby se sníženou schopností pohybu využít tento klíč vybaveny již v řadě zemí Evropy.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/regionalni/79409-euroklice-otviraji-dalsi-dvere/
Nějak se nemohu zbavit dojmu, že čím více nádražních WC pro evropské invalidy, tím méně oněch zařízení pro lidi nepostižené. Zkuste si někde jít ulevit. Ostatně níže je pár příspěvků na to téma.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/regionalni/79409-euroklice-otviraji-dalsi-dvere/
Nějak se nemohu zbavit dojmu, že čím více nádražních WC pro evropské invalidy, tím méně oněch zařízení pro lidi nepostižené. Zkuste si někde jít ulevit. Ostatně níže je pár příspěvků na to téma.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/430508/
Slovenští bezdomovci se budou moci před mrazy schovat na nádraží. Pokud ještě přituhne, armáda postaví stany.
Celá zpráva: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/nadrazi-poskytnou-bezdomovcum-utociste-pred-mrazem.html
Celá zpráva: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/nadrazi-poskytnou-bezdomovcum-utociste-pred-mrazem.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/430136/
Veřejné záchodky na břeclavském vlakovém nádraží jsou nechvalně známé po celé zemi. V internetovém hodnocení na serveru Mr. Tester skončily jako desáté nejhorší. „Je to tam drahé a odporné. Od velmi nepříjemné paní jsem dostala asi jen dva centimetry toaletního papíru,„ popsala nepříjemnou zkušenost například Zuzana Brestičová. Podobný názor mají i zástupci Českých drah. „Souhlasím s tím. Byl bych rád, kdyby se to zlepšilo. Vždy když tam přijdu, tak mám asi stejné pocity jako všichni, co to hodnotili. Je to zanedbané. Provozovatel to očividně nedostatečně udržuje,„ podotkl k problému přednosta provozního obvodu Břeclav Rudolf Tuček. Zároveň přiznal, že nápravu zajistit nedokáže. Veřejné toalety jsou totiž stejně jako celá budova majetkem brněnské Regionální správy majetku Českých drah. Ta je dál pronajímá soukromníkům.
(Brněnský deník)
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/430127/
„Zpřístupnění budovy na zastávce v Bludově nám umožnilo i to, že jsme najali bezpečnostní agenturu na ostrahu výpravní budovy v Šumperku. Pracovníci agentury tak zajišťují i otevření a uzavření prostor bludovského nádraží,„ popsala regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. Vyhřátá bludovská čekárna je díky tomu otevřená vždy od 6.15 do 21 hodin, tedy v době největšího pohybu cestujících. Podle tamního starosty Pavla Stona však město s drahami dál vyjednává. „Řešíme i to, jak bude vypadat situace po 15. dubnu, kdy ostraha přestane fungovat. Bludovská výpravní budova totiž zůstala kvůli modernizaci tratě i díky dálkovému řízení provozu neobsazená.„
Dráhy však namítají, že nechat čekárnu otevřenou bez dozoru není možné. „Ze zkušeností, které ČD mají, se takové prostory bohužel obratem stávají terčem útoků vandalů a nepřizpůsobivých občanů,„ vysvětluje mluvčí Šubová.
Starosta Ston si dovede představit i to, že město bude drahám přispívat na opravy po vandalech. „Každopádně stojíme o to, aby byla čekárna otevřená. Do budoucna bychom chtěli cestujícím zpřístupnit i WC.„
Podle ředitele Krajského centra osobní dopravy ČD v Olomouci Petra Holánka by bylo jedním z řešení nechat objekt pronajmout: „Chceme nabídnout tyto prostory obci k využití, případně i k jiným komerčním aktivitám.„ Podobnou situaci řešili nedávno i v Grygově na Olomoucku, kde se loni čekárna sice úplně nezavřela, ale razantně se zkrátila její otevírací doba. „Po našich stížnostech nám dráhy vyšly vstříc,„ říká starosta Grygova Tomáš Kubáček. Na zastávce jsou nově lavičky s antivandalskou úpravou a dráhy zajistily člověka, který po odjezdu posledního vlaku čekárnu zamkne.
Zkrácení otevírací doby čekáren je jedním z čerstvých úsporných opatření Českých drah. Jejich zástupci tvrdí, že opatření nikomu neublíží. „Vycházíme z počtu cestujících, kteří čekárnu v určitý čas využívají,„ říká mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Zavírání se vedle vesnických zastávek týká i některých frekventovaných stanic ve větších městech nebo v přestupních uzlech. Na střední Moravě to jsou například čekárny v Drahotuších, Štěpánově, Lukavici či Moravičanech. Kromě toho dráhy nedávno zavřely nastálo další čekárny, například ve Ptení, Drahanovicích, Zlatých Horách, Javorníku nebo Vidnavě. To zase z důvodu modernizace trati, díky níž je stanice řízená dálkově.
(Mladá fronta DNES)