Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Pokud se vydáte na výlet na severočeskou Milešovku, možná bude vaším výchozím místem zastávka a nákladiště Žim. Kdysi to bývalo nádraží, dnes už jen zastávka. Trať 097 byla vystavěna zhruba za rok a uvedena do provozu roku 1897 uhelnou Ústecko-teplickou drahou jako první úsek tzv. severočeské transverzální dráhy.
Nádherný pohled do údolí
Šestadvacetikilometrový úsek mezi Labem v Lovosicích a Bílinou v uzlových Úpořinách znamená pro motorový vlak strmé stoupání až 24 promile. Partie v Opárenském údolí, nemluvě o pohledu od Dobkoviček do údolí Labe, patří k nejhezčím místům transverzálky. Kráse neubral ani v současné době dostavovaný obří viadukt dálnice D 8 přes údolí. Před Radejčínem, v kamenem obloženém zářezu mezi km 22,8 a 22,9, si motorová osm setdesítka v nadmořské výšce 371,453 konečně oddechne a dál se klesá. Třeba do Žimi (německy Schimma) ve výšce 334,6 m. V době naší návštěvy tu výkon závorářky prováděla paní Matysová. Jak mi prozradila, slouží tu dva roky a předtím čtyři roky pracovala v dopravně Třebívlice. Po zvednutí závor mi ukázala pečlivě „opečovávanou„ čekárnu a povzdechla si, že to není tak dlouho, co se tu cestujícím prodávaly i jízdenky.
Připomínky zašlé slávy
Za zastávkou směrem k Bořislavi je 18 metrů vysoký násep vytvořený z materiálu vytěženého z nedalekého zářezu a tvořící zde tzv. ztracený spád, který by mohl posloužit při případném ujetí vozu při posunu. Na manipulační koleji dnes stojí odstavené nákladní vozy, které připomínají dlouholetou slávu nákladní dopravy přes Středohoří.
Ještě v 60. letech tu sváděly boj čety parních lokomotiv, když dopravovaly prázdné uhelné vozy do pánve. Minulostí je i obsluha kamenolomu v Dobkovičkách, protože firma Tarmac CZ používá nákladní auta. Zato motoráčky mezi Teplicemi a Lovosicemi tu dál neúnavně a v pravidelném taktu oživují koleje.
(Železničář)
Nádherný pohled do údolí
Šestadvacetikilometrový úsek mezi Labem v Lovosicích a Bílinou v uzlových Úpořinách znamená pro motorový vlak strmé stoupání až 24 promile. Partie v Opárenském údolí, nemluvě o pohledu od Dobkoviček do údolí Labe, patří k nejhezčím místům transverzálky. Kráse neubral ani v současné době dostavovaný obří viadukt dálnice D 8 přes údolí. Před Radejčínem, v kamenem obloženém zářezu mezi km 22,8 a 22,9, si motorová osm setdesítka v nadmořské výšce 371,453 konečně oddechne a dál se klesá. Třeba do Žimi (německy Schimma) ve výšce 334,6 m. V době naší návštěvy tu výkon závorářky prováděla paní Matysová. Jak mi prozradila, slouží tu dva roky a předtím čtyři roky pracovala v dopravně Třebívlice. Po zvednutí závor mi ukázala pečlivě „opečovávanou„ čekárnu a povzdechla si, že to není tak dlouho, co se tu cestujícím prodávaly i jízdenky.
Připomínky zašlé slávy
Za zastávkou směrem k Bořislavi je 18 metrů vysoký násep vytvořený z materiálu vytěženého z nedalekého zářezu a tvořící zde tzv. ztracený spád, který by mohl posloužit při případném ujetí vozu při posunu. Na manipulační koleji dnes stojí odstavené nákladní vozy, které připomínají dlouholetou slávu nákladní dopravy přes Středohoří.
Ještě v 60. letech tu sváděly boj čety parních lokomotiv, když dopravovaly prázdné uhelné vozy do pánve. Minulostí je i obsluha kamenolomu v Dobkovičkách, protože firma Tarmac CZ používá nákladní auta. Zato motoráčky mezi Teplicemi a Lovosicemi tu dál neúnavně a v pravidelném taktu oživují koleje.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426132/
Jste nuceni využívat služeb Českých drah? Cestujete často? Ano?
Tak jak se vám líbí čekání na večerní přípoj například ve stanicích Valašské Meziříčí, nebo Vsetín? Určitě mi dáte za pravdu, že to není nic moc.
Ve Valašském Meziříčí riskovat čekání v tzv. „čekárně„ se moc nevyplácí.
Pokud máte štěstí a neobtěžují vás různá individua. To abyste nebyli skoupí a dali jim nějaký ten drobný peníz, který a to si buďte jisti neutratí za jízdenku na vlak. Spíše za laciné víno v Kauflandu naproti nádraží.
Pak vás jistě zarazí neskutečný zápach bezdomovců, kteří zde čekají, než je a) vyhodí z čekárny v době, kdy se zamyká, b) než nedaleký azylový dům bude brát své klienty na noc.
Takže čekárna pro vás to pravé útočiště nebude.
Nezbývá než hala, ale to není o nic lepší. Průvan, zima a žádné lavičky, takže je celkem jedno, zda čekáte 20 minut na nástupišti, nebo tam.
Vsetín je snad ještě horší varianta pro cestující. Čekárnu tam pro jistotu nemají vůbec, ale zato tam k sezení mají v hale studené nepohodlné lavičky, které stejně nepoužijete. Proč? Protože už je dávno obsadili místní bezdomovci, kteří si tam užívají tepla a sucha. Cestující si i tady, stejně jako ve Valašském Meziříčí užívá tradiční všudepřítomný zápach alkoholu a špíny. Nástupiště cestující nezachrání. Není to tak dávno, co jsem byla svědkem zajímavé podívané. Tedy asi to nejspíš nebyla zajímavá podívaná, spíš šokující pohled na jednu sociálně slabší ženu, která i přes plné nástupiště, denní světlo, přijíždějíc vlakové spoje vykonala potřebu přímo u hlavních dveří, no zážitek.
Tak mi řekněte, kde je ta kultura cestování? Vždyť k tomu nepatří jen jízda vlakem, ale také nádraží a budovy ČD.
Řešení?
Byly by řešením častější kontroly Městskou policíí? Větší aktivita pracovníků nádraží? Nevím. Minulý týden jsem zažila, jak příslušníci Městské policie vyhnali bezdomovce ven z nádraží ve Vsetíně. Jenže naši podnikaví bezdomovci jen obešli nádraží a přes nástupiště se vrátili zpět do haly. Můžete tvrdit, že je to všude stejné. Není. Například nádraží ve Frýdku–Místku je vyřešené tak, že se tam bezdomovci neshromažďují. Můžete tam důstojně přečkat do příjezdu vlaku bez obav, že načichnete zápachem kolem přísedících.
(Valašský deník)
Tak jak se vám líbí čekání na večerní přípoj například ve stanicích Valašské Meziříčí, nebo Vsetín? Určitě mi dáte za pravdu, že to není nic moc.
Ve Valašském Meziříčí riskovat čekání v tzv. „čekárně„ se moc nevyplácí.
Pokud máte štěstí a neobtěžují vás různá individua. To abyste nebyli skoupí a dali jim nějaký ten drobný peníz, který a to si buďte jisti neutratí za jízdenku na vlak. Spíše za laciné víno v Kauflandu naproti nádraží.
Pak vás jistě zarazí neskutečný zápach bezdomovců, kteří zde čekají, než je a) vyhodí z čekárny v době, kdy se zamyká, b) než nedaleký azylový dům bude brát své klienty na noc.
Takže čekárna pro vás to pravé útočiště nebude.
Nezbývá než hala, ale to není o nic lepší. Průvan, zima a žádné lavičky, takže je celkem jedno, zda čekáte 20 minut na nástupišti, nebo tam.
Vsetín je snad ještě horší varianta pro cestující. Čekárnu tam pro jistotu nemají vůbec, ale zato tam k sezení mají v hale studené nepohodlné lavičky, které stejně nepoužijete. Proč? Protože už je dávno obsadili místní bezdomovci, kteří si tam užívají tepla a sucha. Cestující si i tady, stejně jako ve Valašském Meziříčí užívá tradiční všudepřítomný zápach alkoholu a špíny. Nástupiště cestující nezachrání. Není to tak dávno, co jsem byla svědkem zajímavé podívané. Tedy asi to nejspíš nebyla zajímavá podívaná, spíš šokující pohled na jednu sociálně slabší ženu, která i přes plné nástupiště, denní světlo, přijíždějíc vlakové spoje vykonala potřebu přímo u hlavních dveří, no zážitek.
Tak mi řekněte, kde je ta kultura cestování? Vždyť k tomu nepatří jen jízda vlakem, ale také nádraží a budovy ČD.
Řešení?
Byly by řešením častější kontroly Městskou policíí? Větší aktivita pracovníků nádraží? Nevím. Minulý týden jsem zažila, jak příslušníci Městské policie vyhnali bezdomovce ven z nádraží ve Vsetíně. Jenže naši podnikaví bezdomovci jen obešli nádraží a přes nástupiště se vrátili zpět do haly. Můžete tvrdit, že je to všude stejné. Není. Například nádraží ve Frýdku–Místku je vyřešené tak, že se tam bezdomovci neshromažďují. Můžete tam důstojně přečkat do příjezdu vlaku bez obav, že načichnete zápachem kolem přísedících.
(Valašský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/425512/
Pro cestující, kterým nezbývá než čekat dlouhé desítky minut na vlakový přípoj v železniční stanici Bludov, je to opravdu nedůstojná situace. V zimě je prekérní obzvlášť. Těžko lze čekat, že člověk v mrazu odkázaný na bakelitový přístřešek ocení elektrifikaci tratě, která spolykala stovky milionů. Při investování toho obrovského balíku peněz se na cestující jaksi zapomnělo. Mrznoucí chudáci, kteří nemají ani kam jít na toaletu, mají ovšem dvě možnosti. Mohou si počkat na zázrak v podobě nájemce, který nádražní budovu bude provozovat. Vzhledem k tomu, že instituce zvaná České dráhy svůj majetek pronajímá za velké peníze, těžko lze čekat, že by tak nehostinné a odlehlé místo, jako je bludovské nádraží, zažilo podnikatelský boom.
Tou druhou možností je několikakilometrová procházka do Šumperka. Na zamčené čekárně totiž stále visí informace Českých drah o tom, že klíč od zamčené toalety je možné vyzvednout u výpravčího. Co na tom, že v Bludově žádný není?
(Šumperský a jesenický deník)
Tou druhou možností je několikakilometrová procházka do Šumperka. Na zamčené čekárně totiž stále visí informace Českých drah o tom, že klíč od zamčené toalety je možné vyzvednout u výpravčího. Co na tom, že v Bludově žádný není?
(Šumperský a jesenický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424277/
Dlouhodobě neutěšená podoba týnišťského nádraží denně irituje cestující, kteří tímto dopravním uzlem projíždějí. „Nádraží s takhle vysokou frekvencí by si zasloužilo lepší zázemí pro cestující,„ vyjádřil svůj názor Marek Šabata z Kostelce nad Orlicí, který do Týniště denně dojíždí do zaměstnání. „Úroveň toalet je hrozná, starým lidem se špatně nastupuje do vlaku, o bezbariérovosti si mohou nechat jen zdát. Celé nástupiště je navíc permanentně zablácené. To, že se v prostoru nádraží nesmí kouřit, ke kultuře cestování nestačí. Nádraží je plné opilců. Cestující by určitě přijali s povděkem možnost zajít si při čekání na vlak do slušné restaurace,„ uzavřel Marek Šabata. Týniště stále disponuje pouhými dvěma železničními přechody. „Lidé si cestu pravidelně zkracují přes koleje,„ potvrdil velitel Městské policie v Týništi Martin Štěpánek. „V listopadu jsme dopisem oslovili ředitele Správy železničních a dopravních cest, ve kterém jsme žádali o schůzku, na níž jsme chtěli projednat řešení této situace,„ uvedl na téma nádraží starosta Týniště Jaroslav Matička. „Odpověď však dosud nepřišla, takže nyní po Novém roce se chystáme podniknout opět kroky vedoucí k jednání o úpravách nádražního prostoru,„ řekl Jaroslav Matička.
(Rychnovský deník)
(Rychnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424276/
Nekompromisně začala vsetínská policie uplatňovat přísné postihy vůči lidem, kteří si na tamním nádraží zkracují cestu a vstupují na koleje. Hrozí jim až desetitisícové pokuty.
„Desítky cestujících, kteří vystoupí ve stanici z vlaku, nepoužijí k východu k tomu určené trasy, ale cestu si zkracují právě přes koleje. Tedy přes místa, která nejsou veřejnosti přístupná. Vystavují se riziku ohrožení života, ale komplikují i práci zaměstnanců Českých drah, zejména výpravčích. Ti nesmějí, pokud je někdo v kolejišti, vlak vpustit na trať,„ sdělila mluvčí vsetínské policie Ludmila Brousilová.
„Během několika minut v jeden den takto policisté přistihli při pravidelné kontrole hned pět neukázněných cestujících. Pokutu tak budou muset zaplatit tři muži a dvě ženy ve věku 20 až 42 let ze Vsetínska a Zlínska. I když s nimi bude zahájeno správní řízení, mohou vlastně mluvit o štěstí, protože se nikomu z nich nic nestalo. Často takto přecházejí i děti, které míří přes koleje do škol v Rokytnici a v Rybníkách,„ popsala Brousilová. Nepříjemnosti čekají přistižené cestující už při vyřizování přestupku. „Všech pět zjištěných přestupků bylo oznámeno na Drážní úřad do Prahy, který jako jediný v České republice může věc řešit. To znamená, že k projednání musí pachatelé přestupku dojet až do Prahy. Sankce, kterou lze za přestupek uložit, dosahuje částky až deseti tisíc korun. V případě mladistvých osob jejich jednání oznamujeme na odbor sociálně právní ochrany dětí a také jejich zákonnému zástupci,„ zdůraznila Brousilová.
Zkracování cesty na nádraží už mělo tragickou dohru. Na podzim tady zahynula čtyřiašedesátiletá žena. Nereagovala na výstražné znamení přijíždějícího vlaku a vkročila do kolejiště. Při střetu byla stržena pod vlak a utrpěla zranění neslučitelná se životem. „Cestujícím i ostatním občanům, kteří si budou chtít uvedeným způsobem zkrátit cestu, vzkazujeme, že naše kontroly jsou více než pravidelné a že jsme nekompromisní,„ upozornila Brousilová.
(Právo)
„Desítky cestujících, kteří vystoupí ve stanici z vlaku, nepoužijí k východu k tomu určené trasy, ale cestu si zkracují právě přes koleje. Tedy přes místa, která nejsou veřejnosti přístupná. Vystavují se riziku ohrožení života, ale komplikují i práci zaměstnanců Českých drah, zejména výpravčích. Ti nesmějí, pokud je někdo v kolejišti, vlak vpustit na trať,„ sdělila mluvčí vsetínské policie Ludmila Brousilová.
„Během několika minut v jeden den takto policisté přistihli při pravidelné kontrole hned pět neukázněných cestujících. Pokutu tak budou muset zaplatit tři muži a dvě ženy ve věku 20 až 42 let ze Vsetínska a Zlínska. I když s nimi bude zahájeno správní řízení, mohou vlastně mluvit o štěstí, protože se nikomu z nich nic nestalo. Často takto přecházejí i děti, které míří přes koleje do škol v Rokytnici a v Rybníkách,„ popsala Brousilová. Nepříjemnosti čekají přistižené cestující už při vyřizování přestupku. „Všech pět zjištěných přestupků bylo oznámeno na Drážní úřad do Prahy, který jako jediný v České republice může věc řešit. To znamená, že k projednání musí pachatelé přestupku dojet až do Prahy. Sankce, kterou lze za přestupek uložit, dosahuje částky až deseti tisíc korun. V případě mladistvých osob jejich jednání oznamujeme na odbor sociálně právní ochrany dětí a také jejich zákonnému zástupci,„ zdůraznila Brousilová.
Zkracování cesty na nádraží už mělo tragickou dohru. Na podzim tady zahynula čtyřiašedesátiletá žena. Nereagovala na výstražné znamení přijíždějícího vlaku a vkročila do kolejiště. Při střetu byla stržena pod vlak a utrpěla zranění neslučitelná se životem. „Cestujícím i ostatním občanům, kteří si budou chtít uvedeným způsobem zkrátit cestu, vzkazujeme, že naše kontroly jsou více než pravidelné a že jsme nekompromisní,„ upozornila Brousilová.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424275/
Současná výpravní budova v Rokycanech byla otevřena v květnu 1931. Před třemi lety prošla poslední rozsáhlou rekonstrukcí.
Rokycanské nádraží vzniklo v letech 1861–62; stará výpravní budova byla dobudována roku 1865. Již před sto lety se nádraží jevilo jako nevyhovující. Na komplexní přestavbu si ale muselo počkat až do doby po 1. světové válce. V té době expandující okresní město toužilo po výstavnějším nádraží, a tak byla postavena zcela nová výpravní budova. Slavnostní otevření se konalo 21. května 1931.
Budovu opravili za rok
Poslední rozsáhlá rekonstrukce výpravní budovy žst. Rokycany byla zahájena v prosinci 2006 s celkovým nákladem 23 milionů korun. V rámci této akce došlo k výměně střešní krytiny na celé budově včetně osazení nových klempířských prvků z titanzinku. Byla sjednocena sedlová střecha nad nižší částí nádražní budovy, zrekonstruoval se přístřešek pro cestující. Výpravní budova dostala novou fasádu, včetně výměny oken a dveří. Do odbavovací haly byly nainstalovány vstupní dveře s automatickým posuvným otvíráním.
Z inženýrských sítí byla upravena vodoinstalace, kanalizace, plynovod, ústřední topení, elektroinstalace, informační systém a rozhlas. Zmodernizován byl prostor odbavovací haly, sociální zázemí pro zaměstnance, vznikly prostory pro komerční využití včetně sociálního zázemí. Součástí stavby, která skončila v prosinci 2007, bylo i vybudování nové rampy pro imobilní spoluobčany.
V současnosti probíhá v rámci optimalizace 3. tranzitního koridoru celková rekonstrukce železniční stanice, zahrnující nové kolejiště, podchody, nástupiště s přístřešky, parkové úpravy a demolice nepotřebných budov. Počítá se rovněž s výstavbou nových objektů pro technologická zařízení.
(Železničář)
Rokycanské nádraží vzniklo v letech 1861–62; stará výpravní budova byla dobudována roku 1865. Již před sto lety se nádraží jevilo jako nevyhovující. Na komplexní přestavbu si ale muselo počkat až do doby po 1. světové válce. V té době expandující okresní město toužilo po výstavnějším nádraží, a tak byla postavena zcela nová výpravní budova. Slavnostní otevření se konalo 21. května 1931.
Budovu opravili za rok
Poslední rozsáhlá rekonstrukce výpravní budovy žst. Rokycany byla zahájena v prosinci 2006 s celkovým nákladem 23 milionů korun. V rámci této akce došlo k výměně střešní krytiny na celé budově včetně osazení nových klempířských prvků z titanzinku. Byla sjednocena sedlová střecha nad nižší částí nádražní budovy, zrekonstruoval se přístřešek pro cestující. Výpravní budova dostala novou fasádu, včetně výměny oken a dveří. Do odbavovací haly byly nainstalovány vstupní dveře s automatickým posuvným otvíráním.
Z inženýrských sítí byla upravena vodoinstalace, kanalizace, plynovod, ústřední topení, elektroinstalace, informační systém a rozhlas. Zmodernizován byl prostor odbavovací haly, sociální zázemí pro zaměstnance, vznikly prostory pro komerční využití včetně sociálního zázemí. Součástí stavby, která skončila v prosinci 2007, bylo i vybudování nové rampy pro imobilní spoluobčany.
V současnosti probíhá v rámci optimalizace 3. tranzitního koridoru celková rekonstrukce železniční stanice, zahrnující nové kolejiště, podchody, nástupiště s přístřešky, parkové úpravy a demolice nepotřebných budov. Počítá se rovněž s výstavbou nových objektů pro technologická zařízení.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424092/
1. Nástupiště, které není rovné. Žádné jiné nádraží s tak velkou kapacitou vlaků a cestujících nemá nástupiště do „esíčka„. Problém je hlavně s bezpečností, protože výpravčí nemají občas celou vlakovou soupravu pod dohledem. 2. Malá kapacita. Na jednom nástupišti stojí ve špičce i dva vlaky, přičemž každý jede v jiném směru. Při zpoždění musí jiné vlaky kvůli nízké kapacitě nádraží čekat v Heršpicích nebo Židenicích. 3. Pivo na stojáka. U bufetů na každém peronu stojí už od brzkých ranních hodin štamgasti. Nejoblíbenější je stánek s občerstvením na pátém nástupišti. Už kvůli tomu, že tam mohou cestující kouřit.
4. Půjčka na cestu. Koloritem brněnského nádraží jsou lidé, kterým chybí peníze na vlak. Potřebují alespoň dvacet korun, aby měli na „jízdenku„. Kolemjdoucí je odmítají, protože vědí, že jen málokdo z těchto lidí z nádraží skutečně odcestuje.
5. Hladová okýnka. Rychlá občerstvení, která lemují okolí nádraží, nevyužívají jen cestující. Asijská bistra si oblíbili hlavně mladí lidé, kteří jedou v noci domů nočními rozjezdy. Největší fronty jsou u okének vždy mezi jedenáctou večer a třetí ráno. Vždy čtvrt hodiny před celou. 6. Myší díra. Úzká ulička spojující podchod pod hlavním nádražím a parkoviště před obchodním domem Tesco. Na průchod musí lidem stačit osmdesáticentimetrová cestička. Ta je od podlahy po strop zavalená botami, teplákovými soupravami, hračkami a spodním prádlem.
7. Elektronika pro parádu. V okolí nádraží mohou lidé také narazit na prodejce elektroniky. Většinou oslovují čekající cestující. Digitální fotoaparát nabízejí za tisíc korun. Pak sleví. Třeba i na stokorunu. Foťák ale nefotí. Prodejci nabízejí atrapu. Kromě fotoaparátů a videokamer mohou lidé koupit napodobeniny hodinek a dalekohledů.
(Sedmička)
4. Půjčka na cestu. Koloritem brněnského nádraží jsou lidé, kterým chybí peníze na vlak. Potřebují alespoň dvacet korun, aby měli na „jízdenku„. Kolemjdoucí je odmítají, protože vědí, že jen málokdo z těchto lidí z nádraží skutečně odcestuje.
5. Hladová okýnka. Rychlá občerstvení, která lemují okolí nádraží, nevyužívají jen cestující. Asijská bistra si oblíbili hlavně mladí lidé, kteří jedou v noci domů nočními rozjezdy. Největší fronty jsou u okének vždy mezi jedenáctou večer a třetí ráno. Vždy čtvrt hodiny před celou. 6. Myší díra. Úzká ulička spojující podchod pod hlavním nádražím a parkoviště před obchodním domem Tesco. Na průchod musí lidem stačit osmdesáticentimetrová cestička. Ta je od podlahy po strop zavalená botami, teplákovými soupravami, hračkami a spodním prádlem.
7. Elektronika pro parádu. V okolí nádraží mohou lidé také narazit na prodejce elektroniky. Většinou oslovují čekající cestující. Digitální fotoaparát nabízejí za tisíc korun. Pak sleví. Třeba i na stokorunu. Foťák ale nefotí. Prodejci nabízejí atrapu. Kromě fotoaparátů a videokamer mohou lidé koupit napodobeniny hodinek a dalekohledů.
(Sedmička)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/423230/
Rekonstrukce haly vlakového nádraží začne v letošním roce ve Žďáře nad Sázavou. Vyžádá si náklady 44 milionů korun. Informovaly o tom Noviny žďárské radnice.
"V celé budově dojde k výměně oken a zateplení, objekt získá nové opláštění a rekonstrukcí projde střecha," informovala ředitelka Českých drah z Jihlavy Lenka Horáková.
V hale vznikne moderní centrum s osobními pokladnami. V nich také cestující získají všechny potřebné informace.
Dosavadní restaurace přestane sloužit svému účelu a do jejich prostor se rozšíří stávají čekárna. Občerstvení zajistí modernizovaný bufet s novou kuchyní. Dva stánky před nádražím hodlá město zrušit tím, že nájemcům neprodlouží smlouvy. Míní tak zabránit asociálním skupinám, které se tam shromažďují za účelem popíjení alkoholu. Jednání mezi zástupci Českých drah, města a městské policie za účasti veřejnosti se také dotklo problému bezdomovců.
Ukázalo se, že řešení, které by je z prostoru nádraží vytlačilo, prakticky neexistuje. Zvlášť pokud se chovají slušně.
Nesnesitelný zápach není přestupek a mnozí z nich si zakoupí i levnou jízdenku jen aby mohli strávit noc v teple.
Město nabízí těmto lidem azylovou ubytovnu, ale někteří svoji životní situaci řešit nechtějí. Odmítají se podřídit řádu, kde platí zákaz konzumace alkoholu. Problém nádraží a bezdomovců neřeší jen ve Žďáře nad Sázavou, ale potýká se s ním celá Evropa.
(Jihlavské listy)
"V celé budově dojde k výměně oken a zateplení, objekt získá nové opláštění a rekonstrukcí projde střecha," informovala ředitelka Českých drah z Jihlavy Lenka Horáková.
V hale vznikne moderní centrum s osobními pokladnami. V nich také cestující získají všechny potřebné informace.
Dosavadní restaurace přestane sloužit svému účelu a do jejich prostor se rozšíří stávají čekárna. Občerstvení zajistí modernizovaný bufet s novou kuchyní. Dva stánky před nádražím hodlá město zrušit tím, že nájemcům neprodlouží smlouvy. Míní tak zabránit asociálním skupinám, které se tam shromažďují za účelem popíjení alkoholu. Jednání mezi zástupci Českých drah, města a městské policie za účasti veřejnosti se také dotklo problému bezdomovců.
Ukázalo se, že řešení, které by je z prostoru nádraží vytlačilo, prakticky neexistuje. Zvlášť pokud se chovají slušně.
Nesnesitelný zápach není přestupek a mnozí z nich si zakoupí i levnou jízdenku jen aby mohli strávit noc v teple.
Město nabízí těmto lidem azylovou ubytovnu, ale někteří svoji životní situaci řešit nechtějí. Odmítají se podřídit řádu, kde platí zákaz konzumace alkoholu. Problém nádraží a bezdomovců neřeší jen ve Žďáře nad Sázavou, ale potýká se s ním celá Evropa.
(Jihlavské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/423227/
Víte, že Penta je napojena na ruský Kreml? Je to špionážní firma!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422773/
Poslední etapa břeclavské přestavby železnice je po stránce projektů připravena tak, aby mohla začít.
Rozsáhlá finální úprava kolejí odstartuje 8. ledna dokončovací práce na končící etapě přestavby břeclavského nádraží. Uzel čeká poslední kontrola a úpravy nové části kolejiště. Nádraží v Břeclavi ale ani pak ještě nebude dokončeno.
Nedají se proto využít ani všechny výhody, které měla přestavba uzlu přinést. Zejména výrazné zvýšení rychlosti vlaků při průjezdu stanicí. „Aby to bylo možné, chybí poslední část přestavby, kolejové křížení mezi osobním nádražím a přednádražím, dohromady úsek kolejiště v celkové délce asi šesti set metrů,„ uvedl dopravní náměstek břeclavského uzlu Zdeněk Krystián. Osud závěrečné etapy v plné míře závisí na jediném – na financích. Práce na modernizaci uzlu jsou ale v seznamu investic, na které nebudou peníze.
Železničáři ale doufají, že se to změní. Pokud se totiž nedokončí celá investice, ztratila by význam. Jedním z důvodů bylo totiž právě zvýšení rychlosti vlaků v uzlu, dalším pak zvýšení bezpečnosti jízdy – a to propojení staré části kolejiště s novým ne zcela splňuje.
„Poslední etapa je po stránce projektů připravena, aby mohla začít. Teď je to opravdu vše jen o financích,„ řekl šéf Evropskou unií dotované stavby Emil Cendelín. Zůstává optimistou a věří, že se ve druhém pololetí následujícího roku opravdu pustí do závěrečné fáze celého projektu.
„Od 8. ledna nás čeká broušení a závěrečné třetí podbití všech nových kolejí a závěrečná regulace trolejového vedení. To vše bude do dubna dokončeno,„ slibuje stavbař.
Na rok 2009 plánované práce, kam kromě rekonstrukce jižního zhlaví patřila především rekonstrukce silničního podjezdu a výstavba nového pětikolejného mostu nad Dyjí, předali v dodatečně posunutém termínu. Na vině nebyli stavbaři, ale řeka Dyje. Dlouhodobě zvýšená hladina při jarním tání zavinila více než třítýdenní zpoždění prací.
Navzdory napnutému časovému harmonogramu dodavatel velkou část zpoždění eliminoval a železničáři dílo převzali 18. prosince, tedy s týdenním zpožděním proti původnímu plánu.
„Nebýt velké vody, měli bychom stavbu skutečně předanou ještě před platností nového grafikonu. Ale vše bylo bez problémů a závad,„ připomněl Krystián.
Dosud provedené práce, zejména nová nástupiště, posunuly železnici v Břeclavi do nové dimenze. „Máme pevné obsazení kolejí. Je to v historii stanice poprvé, kdy cestující vědí, odkud jim jeho vlak pravidelně jede. Je to výhoda pro ně, i pro železničáře,„ dodal náměstek.
K dokonalosti chybí již jen zmíněná poslední etapa, po které vlaky budou moci projet celým uzlem ne třicítkou, ale stokilometrovou rychlostí.
(Právo - Milan Vojtek
)
Rozsáhlá finální úprava kolejí odstartuje 8. ledna dokončovací práce na končící etapě přestavby břeclavského nádraží. Uzel čeká poslední kontrola a úpravy nové části kolejiště. Nádraží v Břeclavi ale ani pak ještě nebude dokončeno.
Nedají se proto využít ani všechny výhody, které měla přestavba uzlu přinést. Zejména výrazné zvýšení rychlosti vlaků při průjezdu stanicí. „Aby to bylo možné, chybí poslední část přestavby, kolejové křížení mezi osobním nádražím a přednádražím, dohromady úsek kolejiště v celkové délce asi šesti set metrů,„ uvedl dopravní náměstek břeclavského uzlu Zdeněk Krystián. Osud závěrečné etapy v plné míře závisí na jediném – na financích. Práce na modernizaci uzlu jsou ale v seznamu investic, na které nebudou peníze.
Železničáři ale doufají, že se to změní. Pokud se totiž nedokončí celá investice, ztratila by význam. Jedním z důvodů bylo totiž právě zvýšení rychlosti vlaků v uzlu, dalším pak zvýšení bezpečnosti jízdy – a to propojení staré části kolejiště s novým ne zcela splňuje.
„Poslední etapa je po stránce projektů připravena, aby mohla začít. Teď je to opravdu vše jen o financích,„ řekl šéf Evropskou unií dotované stavby Emil Cendelín. Zůstává optimistou a věří, že se ve druhém pololetí následujícího roku opravdu pustí do závěrečné fáze celého projektu.
„Od 8. ledna nás čeká broušení a závěrečné třetí podbití všech nových kolejí a závěrečná regulace trolejového vedení. To vše bude do dubna dokončeno,„ slibuje stavbař.
Na rok 2009 plánované práce, kam kromě rekonstrukce jižního zhlaví patřila především rekonstrukce silničního podjezdu a výstavba nového pětikolejného mostu nad Dyjí, předali v dodatečně posunutém termínu. Na vině nebyli stavbaři, ale řeka Dyje. Dlouhodobě zvýšená hladina při jarním tání zavinila více než třítýdenní zpoždění prací.
Navzdory napnutému časovému harmonogramu dodavatel velkou část zpoždění eliminoval a železničáři dílo převzali 18. prosince, tedy s týdenním zpožděním proti původnímu plánu.
„Nebýt velké vody, měli bychom stavbu skutečně předanou ještě před platností nového grafikonu. Ale vše bylo bez problémů a závad,„ připomněl Krystián.
Dosud provedené práce, zejména nová nástupiště, posunuly železnici v Břeclavi do nové dimenze. „Máme pevné obsazení kolejí. Je to v historii stanice poprvé, kdy cestující vědí, odkud jim jeho vlak pravidelně jede. Je to výhoda pro ně, i pro železničáře,„ dodal náměstek.
K dokonalosti chybí již jen zmíněná poslední etapa, po které vlaky budou moci projet celým uzlem ne třicítkou, ale stokilometrovou rychlostí.
(Právo - Milan Vojtek
)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422727/
Léky si koupíte u Dr. Maxe, rohlíky v Žabce a při čekání na vlak si ještě můžete vsadit na fotbal ve Fortuně. I tak může vypadat cestování z nádraží Českých drah v polovině roku. Finanční skupina Penta, pod kterou tyto řetězce patří, má totiž největší šanci vyhrát tendr na pronájem lukrativních prostor pro lékárny, sázkové kanceláře a prodejny potravin.
Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/penta-miri-na-nadrazi-v-tendru-na-provoz-novych-prodejen-ma-nejvetsi-zastoupeni-gd8-/ekonomika.asp?c=A100106_1313807_ekonomika_spi
Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/penta-miri-na-nadrazi-v-tendru-na-provoz-novych-prodejen-ma-nejvetsi-zastoupeni-gd8-/ekonomika.asp?c=A100106_1313807_ekonomika_spi
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422722/
Nová železniční zastávka Smržovka -Luční začala od Nového roku sloužit na železniční trati Liberec, Tanvald, Harrachov. Město Smržovka vybudovalo zastávku za zhruba šest milionů korun v rámci projektu Zlepšení dopravní obslužnosti Mikroregionu Tanvaldsko, který podpořila Evropská unie téměř 26 miliony korun. Jizerskohorské město Smržovka se od letošního roku vyskytuje v jízdních řádech železnice čtyřikrát, protože kromě nově zprovozněné zastávky Luční funguje ve městě ještě zastávka střed a takzvané hlavní a dolní nádraží. Během letošního roku by mělo být na železničních tratích v Jizerských horách otevřeno pět nových zastávek: v centru Jablonce nad Nisou, dvě zastávky v Desné a jedna ve Velkých Hamrech. Kromě jablonecké zastávky, kterou financuje město, vzniknou nové zastávky díky zmíněnému projektu. Mimo něj má být letos v květnu obnoven provoz na železniční trati do Polska mezi Kořenovem, Jelení Górou a Szklarskou Porebou. Přes Novosvětský průsmyk v Harrachově bude po obnově trati jezdit pět párů osobních vlaků. Osobní doprava na této trati byla zastavena před 65 lety v roce 1945.
(Krkonošský deník)
(Krkonošský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422330/
Právě přišlo:
České dráhy potřebují peníze na opravu svých nádraží a vedle prodeje zbytného majetku je chtějí získat z pronájmu volných prostor obchodníkům. Dopravce proto v polovině prosince vypsal výběrové řízení na nájemce, kteří by měli drahám zajistit dodatečný příjem a zároveň zlepšit kvalitu doplňkových služeb ve stanicích.
Do pondělí 4. ledna, obdržely dráhy celkem pět nabídek. Kdo bude nakonec obchody s potravinami, lékárny a sázkové kanceláře ve stanicích provozovat by mělo být známo do konce měsíce. Základním hodnotícím kritériem přitom bude nabídnutá cena pronájmu za metr čtvereční. Komise však přihlédne také k předchozím zkušenostem uchazečů a k jejich schopnosti financovat opravy nádražních prostor, ve kterých budou provozovny umístěny. České dráhy zároveň chtějí, aby se první obchody otevřely nejpozději v první polovině roku 2010.
Přestože zákon v tomto případě nevyžaduje vypsání veřejné obchodní soutěže, dopravce se sám rozhodl hledat nájemce prostřednictvím výběrového řízení. Cílem je rychlost a transparentnost výběru a snaha o vyjednání co nejvýhodnějších podmínek.
Seriozních zájemců o pronájem nebytových prostor na nádražích je obecně málo a kvalita poskytovaných služeb se místo od místa velmi liší. Zatímco volných prostor jsou po celé republice stovky, žádostí o jejich pronajmutí je velice málo.
Firmy, které dokážou zajistit doplňkové služby v celé síti ČD, musí garantovat stejnou úroveň i v méně lukrativních lokalitách, kam se jiní obchodníci nehrnou. České dráhy navíc získají záruku pravidelných dodatečných příjmů, tolik potřebných pro opravy chátrajících výpravních budov.
Petr Šťáhlavský
tiskový mluvčí ČD pro provoz osobní dopravy
České dráhy potřebují peníze na opravu svých nádraží a vedle prodeje zbytného majetku je chtějí získat z pronájmu volných prostor obchodníkům. Dopravce proto v polovině prosince vypsal výběrové řízení na nájemce, kteří by měli drahám zajistit dodatečný příjem a zároveň zlepšit kvalitu doplňkových služeb ve stanicích.
Do pondělí 4. ledna, obdržely dráhy celkem pět nabídek. Kdo bude nakonec obchody s potravinami, lékárny a sázkové kanceláře ve stanicích provozovat by mělo být známo do konce měsíce. Základním hodnotícím kritériem přitom bude nabídnutá cena pronájmu za metr čtvereční. Komise však přihlédne také k předchozím zkušenostem uchazečů a k jejich schopnosti financovat opravy nádražních prostor, ve kterých budou provozovny umístěny. České dráhy zároveň chtějí, aby se první obchody otevřely nejpozději v první polovině roku 2010.
Přestože zákon v tomto případě nevyžaduje vypsání veřejné obchodní soutěže, dopravce se sám rozhodl hledat nájemce prostřednictvím výběrového řízení. Cílem je rychlost a transparentnost výběru a snaha o vyjednání co nejvýhodnějších podmínek.
Seriozních zájemců o pronájem nebytových prostor na nádražích je obecně málo a kvalita poskytovaných služeb se místo od místa velmi liší. Zatímco volných prostor jsou po celé republice stovky, žádostí o jejich pronajmutí je velice málo.
Firmy, které dokážou zajistit doplňkové služby v celé síti ČD, musí garantovat stejnou úroveň i v méně lukrativních lokalitách, kam se jiní obchodníci nehrnou. České dráhy navíc získají záruku pravidelných dodatečných příjmů, tolik potřebných pro opravy chátrajících výpravních budov.
Petr Šťáhlavský
tiskový mluvčí ČD pro provoz osobní dopravy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422037/
Město Jablonec má zájem alespoň o pozemky kolem nádražních budov. „V případě hlavního jabloneckého nádraží město požádalo o pronájem smožností případného odkoupení pozemku. Takto má Jablonec ošetřené pozemky, které navazují na nějaké další projekty, ať už autobusovou otočku nebo parkoviště,„ konstatuje Berounský.
Chátrající malá nádraží nejsou jen specificky českým problémem. „Podobné to bylo v Německu. Když jedete krásným moderním vlakem do Drážďan, tak vidíte řadu opuštěných nádraží. Mají však snahu je opravovat,„ sděluje Berounský. České dráhy se nyní snaží přizpůsobit konkurentům, kteří se ucházejí o tratě v regionální dopravě. „Souvisí to s nabídkou Student agency, kdy dávají nabídku na ježdění souprav s vlakovým personálem. Nikdo už neřeší, že jsou tu vytápěné čekárny, místa, kde se prodávají jízdenky,„ uvádí. Vývoj směřuje k tomu, že se České dráhy budou snažit snížit náklady na tyto činnosti. „V poslední době dochází k drastickému omezování služeb, v Libereckém kraji to ještě není tak výrazné, protože je tu kvalitní objednávka dopravy,„ říká.
Mnohem horší je situace v sousedním Královéhradeckém kraji. „Tam dokonce zavírají čekárny ve větších stanicích, neprodávají jízdenky,„ dodává Berounský. Na Jablonecku však naopak také vznikají nové zastávky. „Otevře se zastávka Smržovka Luční, Jablonec nad Nisou centrum, následovat budou zastávky Velké Hamry město a Desná Riedlova vila,„ upřesňuje Berounský.
(Mladá fronta DNES)
Chátrající malá nádraží nejsou jen specificky českým problémem. „Podobné to bylo v Německu. Když jedete krásným moderním vlakem do Drážďan, tak vidíte řadu opuštěných nádraží. Mají však snahu je opravovat,„ sděluje Berounský. České dráhy se nyní snaží přizpůsobit konkurentům, kteří se ucházejí o tratě v regionální dopravě. „Souvisí to s nabídkou Student agency, kdy dávají nabídku na ježdění souprav s vlakovým personálem. Nikdo už neřeší, že jsou tu vytápěné čekárny, místa, kde se prodávají jízdenky,„ uvádí. Vývoj směřuje k tomu, že se České dráhy budou snažit snížit náklady na tyto činnosti. „V poslední době dochází k drastickému omezování služeb, v Libereckém kraji to ještě není tak výrazné, protože je tu kvalitní objednávka dopravy,„ říká.
Mnohem horší je situace v sousedním Královéhradeckém kraji. „Tam dokonce zavírají čekárny ve větších stanicích, neprodávají jízdenky,„ dodává Berounský. Na Jablonecku však naopak také vznikají nové zastávky. „Otevře se zastávka Smržovka Luční, Jablonec nad Nisou centrum, následovat budou zastávky Velké Hamry město a Desná Riedlova vila,„ upřesňuje Berounský.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421617/
V kraji je u tratí řada budov, na jejichž údržbu nemají České dráhy peníze a nikdo je nechce koupit
Malá chátrající nádraží hyzdí čím dál častěji Liberecký kraj. Není o ně zájem a České dráhy na jejich opravy nemají peníze. „Stárnou, není o ně zájem, a my je musíme udržovat,„ potvrzuje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Hlavně na Jablonecku situaci dobře zná marketingový specialista Českých drah Jindřich Berounský. „Takových objektů tu máme velké množství,„ konstatuje. Problém vznikl při transformaci Českých drah, kdy dráhy získaly řadu budov, které nepotřebují. „To jsou právě ta malá nádraží, kde někde jsou pouze služební byty, jinak se nevyužívají,„ upozorňuje. Vlastnictví těchto nepotřebných objektů podle něj neúnosně zatěžuje ekonomiku Českých drah.
Takováto nádraží jsou podle něj například ve Vratislavicích, v Proseči, v Jablonci nad Nisou - dolním nádraží, Nové Vsi nad Nisou, či Lučanech nad Nisou.O špatném stavu nádraží ve Vratislavicích nad Nisou ví i starosta této městské části Liberce Lukáš Pohanka. „České dráhy nám však zatím budovu k odkoupení nenabídly. Pokud by se tak stalo, záleželo by na podmínkách. Museli bychom si udělat hlubší analýzu, jak objekt využít,„ vysvětluje starosta.
Některé dnes již nepotřebné budovy patří Českým drahám, část z nich spravuje Správa železniční a dopravní cesty. „V našem majetku jsou však většinou technologické objekty a malé zastávky, větší výpravní budovy v drtivé většině patří Českým drahám,„ informuje mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Pavel Halla.
Strategií Českých drah je podle Berounského tyto objekty výhodně prodat. Pokud se nenajde zájemce, tak je zbourat. „Současná doba napomáhá spíše tomu bourání. Úplně zbouraná má být budova nádraží v libereckém Horním Růžodole. V Jablonci nad Nisou byla například srovnána se zemí dle mého názoru historicky cenná budova bývalé vodárny,„ míní.
(Mladá fronta DNES)
Malá chátrající nádraží hyzdí čím dál častěji Liberecký kraj. Není o ně zájem a České dráhy na jejich opravy nemají peníze. „Stárnou, není o ně zájem, a my je musíme udržovat,„ potvrzuje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Hlavně na Jablonecku situaci dobře zná marketingový specialista Českých drah Jindřich Berounský. „Takových objektů tu máme velké množství,„ konstatuje. Problém vznikl při transformaci Českých drah, kdy dráhy získaly řadu budov, které nepotřebují. „To jsou právě ta malá nádraží, kde někde jsou pouze služební byty, jinak se nevyužívají,„ upozorňuje. Vlastnictví těchto nepotřebných objektů podle něj neúnosně zatěžuje ekonomiku Českých drah.
Takováto nádraží jsou podle něj například ve Vratislavicích, v Proseči, v Jablonci nad Nisou - dolním nádraží, Nové Vsi nad Nisou, či Lučanech nad Nisou.O špatném stavu nádraží ve Vratislavicích nad Nisou ví i starosta této městské části Liberce Lukáš Pohanka. „České dráhy nám však zatím budovu k odkoupení nenabídly. Pokud by se tak stalo, záleželo by na podmínkách. Museli bychom si udělat hlubší analýzu, jak objekt využít,„ vysvětluje starosta.
Některé dnes již nepotřebné budovy patří Českým drahám, část z nich spravuje Správa železniční a dopravní cesty. „V našem majetku jsou však většinou technologické objekty a malé zastávky, větší výpravní budovy v drtivé většině patří Českým drahám,„ informuje mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Pavel Halla.
Strategií Českých drah je podle Berounského tyto objekty výhodně prodat. Pokud se nenajde zájemce, tak je zbourat. „Současná doba napomáhá spíše tomu bourání. Úplně zbouraná má být budova nádraží v libereckém Horním Růžodole. V Jablonci nad Nisou byla například srovnána se zemí dle mého názoru historicky cenná budova bývalé vodárny,„ míní.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421615/
Stanica bez koľají a vlakov,len NAD 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/420610/
Po dlhých mesiacoch komplikovaného cestovania náhradnou autobusovou dopravou a skromného využitia nádražnej budovy sa dočkali kúpeľní hostia aj občania Mariánskych Lázní.Na Vianoce 2009 už koridorová trať do pekého kúpeľného mesta je dokončená,rovnako ako stanica.Na fotke spomienka na jeseň,keď pred stanicou to vyzeralo ako pri stavbe tunela v Prahe-obchvat
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/420609/
Spojenecké bombardéry ji rozmetaly při náletu v listopadu 1944. Teď se pravá věž na hlavní budovu brněnského nádraží s největší pravděpodobností vrátí. V anketě o její dostavbě, která skončila včera, to podpořilo 94 procent Brňanů.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/po-60-letech-se-na-nadrazi-v-brne-objevi-dve-veze-f45-/brno.asp?c=A091221_184708_brno_dmk
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/po-60-letech-se-na-nadrazi-v-brne-objevi-dve-veze-f45-/brno.asp?c=A091221_184708_brno_dmk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/418201/
České dráhy (ČD) uvažují dlouhodobě o zavedení nových a přesunech stávajících železničních zastávek v Karlovarském kraji (KK).
„V jednání je například přesun železniční zastávky Velký Luh na trati z Chebu do Lubů u Chebu,„ uvedl vedoucí karlovarského centra osobní dopravy a přepravy ČD Vladimír Omelka s tím, že se jedná o aktivity obcí a poslance Pavla Hojdy (KSČM).
„Stávající zastávka stojí totiž mimo obec a podle návrhů na její přesunutí by nově byla zavedena ve středu této obce,„ poznamenal Omelka. Stále nebyl podle Omelky zavržen vznik železniční zastávky Šabina na hlavní železniční trati mezi Sokolovem a Chebem.
„Zastávka by stála pouhých 1600 metrů od stanice Dasnice,„ uvedl Omelka, podle kterého je třeba se zavedením zastávky Šabina počkat na nové vlakové soupravy, které se chystají dráhy pořídit v roce 2012, protože ty by podle něj mohly lépe technicky zvládat krátké rozestupy mezi zastávkami.
„Mohlo by se jednat i o sezónní zastávku,„ dodal Omelka a připomněl, že v místě je velké kotviště vodáckých lodí. Podle koordinátora integrované dopravy v KK Zdeňka Kusého se zvažuje také zavedení dvou nových železničních zastávek přímo v Karlových Varech.
„Problémem je, že navrhovaná železniční zastávka Karlovy Vary KV Aréna stojí ve stoupání,„ uvedl Omelka.
(Právo)
„V jednání je například přesun železniční zastávky Velký Luh na trati z Chebu do Lubů u Chebu,„ uvedl vedoucí karlovarského centra osobní dopravy a přepravy ČD Vladimír Omelka s tím, že se jedná o aktivity obcí a poslance Pavla Hojdy (KSČM).
„Stávající zastávka stojí totiž mimo obec a podle návrhů na její přesunutí by nově byla zavedena ve středu této obce,„ poznamenal Omelka. Stále nebyl podle Omelky zavržen vznik železniční zastávky Šabina na hlavní železniční trati mezi Sokolovem a Chebem.
„Zastávka by stála pouhých 1600 metrů od stanice Dasnice,„ uvedl Omelka, podle kterého je třeba se zavedením zastávky Šabina počkat na nové vlakové soupravy, které se chystají dráhy pořídit v roce 2012, protože ty by podle něj mohly lépe technicky zvládat krátké rozestupy mezi zastávkami.
„Mohlo by se jednat i o sezónní zastávku,„ dodal Omelka a připomněl, že v místě je velké kotviště vodáckých lodí. Podle koordinátora integrované dopravy v KK Zdeňka Kusého se zvažuje také zavedení dvou nových železničních zastávek přímo v Karlových Varech.
„Problémem je, že navrhovaná železniční zastávka Karlovy Vary KV Aréna stojí ve stoupání,„ uvedl Omelka.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417905/
(Železničář)
Smržovka bude za chvíli mít víc tarifních bodů než naše velkoměsta. Doposud Smržovka, Smržovka dolní nádraží a Smržovka střed.