Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Dlouhodobě neutěšená podoba týnišťského nádraží denně irituje cestující, kteří tímto dopravním uzlem projíždějí. „Nádraží s takhle vysokou frekvencí by si zasloužilo lepší zázemí pro cestující,„ vyjádřil svůj názor Marek Šabata z Kostelce nad Orlicí, který do Týniště denně dojíždí do zaměstnání. „Úroveň toalet je hrozná, starým lidem se špatně nastupuje do vlaku, o bezbariérovosti si mohou nechat jen zdát. Celé nástupiště je navíc permanentně zablácené. To, že se v prostoru nádraží nesmí kouřit, ke kultuře cestování nestačí. Nádraží je plné opilců. Cestující by určitě přijali s povděkem možnost zajít si při čekání na vlak do slušné restaurace,„ uzavřel Marek Šabata. Týniště stále disponuje pouhými dvěma železničními přechody. „Lidé si cestu pravidelně zkracují přes koleje,„ potvrdil velitel Městské policie v Týništi Martin Štěpánek. „V listopadu jsme dopisem oslovili ředitele Správy železničních a dopravních cest, ve kterém jsme žádali o schůzku, na níž jsme chtěli projednat řešení této situace,„ uvedl na téma nádraží starosta Týniště Jaroslav Matička. „Odpověď však dosud nepřišla, takže nyní po Novém roce se chystáme podniknout opět kroky vedoucí k jednání o úpravách nádražního prostoru,„ řekl Jaroslav Matička.
(Rychnovský deník)
(Rychnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424276/
Nekompromisně začala vsetínská policie uplatňovat přísné postihy vůči lidem, kteří si na tamním nádraží zkracují cestu a vstupují na koleje. Hrozí jim až desetitisícové pokuty.
„Desítky cestujících, kteří vystoupí ve stanici z vlaku, nepoužijí k východu k tomu určené trasy, ale cestu si zkracují právě přes koleje. Tedy přes místa, která nejsou veřejnosti přístupná. Vystavují se riziku ohrožení života, ale komplikují i práci zaměstnanců Českých drah, zejména výpravčích. Ti nesmějí, pokud je někdo v kolejišti, vlak vpustit na trať,„ sdělila mluvčí vsetínské policie Ludmila Brousilová.
„Během několika minut v jeden den takto policisté přistihli při pravidelné kontrole hned pět neukázněných cestujících. Pokutu tak budou muset zaplatit tři muži a dvě ženy ve věku 20 až 42 let ze Vsetínska a Zlínska. I když s nimi bude zahájeno správní řízení, mohou vlastně mluvit o štěstí, protože se nikomu z nich nic nestalo. Často takto přecházejí i děti, které míří přes koleje do škol v Rokytnici a v Rybníkách,„ popsala Brousilová. Nepříjemnosti čekají přistižené cestující už při vyřizování přestupku. „Všech pět zjištěných přestupků bylo oznámeno na Drážní úřad do Prahy, který jako jediný v České republice může věc řešit. To znamená, že k projednání musí pachatelé přestupku dojet až do Prahy. Sankce, kterou lze za přestupek uložit, dosahuje částky až deseti tisíc korun. V případě mladistvých osob jejich jednání oznamujeme na odbor sociálně právní ochrany dětí a také jejich zákonnému zástupci,„ zdůraznila Brousilová.
Zkracování cesty na nádraží už mělo tragickou dohru. Na podzim tady zahynula čtyřiašedesátiletá žena. Nereagovala na výstražné znamení přijíždějícího vlaku a vkročila do kolejiště. Při střetu byla stržena pod vlak a utrpěla zranění neslučitelná se životem. „Cestujícím i ostatním občanům, kteří si budou chtít uvedeným způsobem zkrátit cestu, vzkazujeme, že naše kontroly jsou více než pravidelné a že jsme nekompromisní,„ upozornila Brousilová.
(Právo)
„Desítky cestujících, kteří vystoupí ve stanici z vlaku, nepoužijí k východu k tomu určené trasy, ale cestu si zkracují právě přes koleje. Tedy přes místa, která nejsou veřejnosti přístupná. Vystavují se riziku ohrožení života, ale komplikují i práci zaměstnanců Českých drah, zejména výpravčích. Ti nesmějí, pokud je někdo v kolejišti, vlak vpustit na trať,„ sdělila mluvčí vsetínské policie Ludmila Brousilová.
„Během několika minut v jeden den takto policisté přistihli při pravidelné kontrole hned pět neukázněných cestujících. Pokutu tak budou muset zaplatit tři muži a dvě ženy ve věku 20 až 42 let ze Vsetínska a Zlínska. I když s nimi bude zahájeno správní řízení, mohou vlastně mluvit o štěstí, protože se nikomu z nich nic nestalo. Často takto přecházejí i děti, které míří přes koleje do škol v Rokytnici a v Rybníkách,„ popsala Brousilová. Nepříjemnosti čekají přistižené cestující už při vyřizování přestupku. „Všech pět zjištěných přestupků bylo oznámeno na Drážní úřad do Prahy, který jako jediný v České republice může věc řešit. To znamená, že k projednání musí pachatelé přestupku dojet až do Prahy. Sankce, kterou lze za přestupek uložit, dosahuje částky až deseti tisíc korun. V případě mladistvých osob jejich jednání oznamujeme na odbor sociálně právní ochrany dětí a také jejich zákonnému zástupci,„ zdůraznila Brousilová.
Zkracování cesty na nádraží už mělo tragickou dohru. Na podzim tady zahynula čtyřiašedesátiletá žena. Nereagovala na výstražné znamení přijíždějícího vlaku a vkročila do kolejiště. Při střetu byla stržena pod vlak a utrpěla zranění neslučitelná se životem. „Cestujícím i ostatním občanům, kteří si budou chtít uvedeným způsobem zkrátit cestu, vzkazujeme, že naše kontroly jsou více než pravidelné a že jsme nekompromisní,„ upozornila Brousilová.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424275/
Současná výpravní budova v Rokycanech byla otevřena v květnu 1931. Před třemi lety prošla poslední rozsáhlou rekonstrukcí.
Rokycanské nádraží vzniklo v letech 1861–62; stará výpravní budova byla dobudována roku 1865. Již před sto lety se nádraží jevilo jako nevyhovující. Na komplexní přestavbu si ale muselo počkat až do doby po 1. světové válce. V té době expandující okresní město toužilo po výstavnějším nádraží, a tak byla postavena zcela nová výpravní budova. Slavnostní otevření se konalo 21. května 1931.
Budovu opravili za rok
Poslední rozsáhlá rekonstrukce výpravní budovy žst. Rokycany byla zahájena v prosinci 2006 s celkovým nákladem 23 milionů korun. V rámci této akce došlo k výměně střešní krytiny na celé budově včetně osazení nových klempířských prvků z titanzinku. Byla sjednocena sedlová střecha nad nižší částí nádražní budovy, zrekonstruoval se přístřešek pro cestující. Výpravní budova dostala novou fasádu, včetně výměny oken a dveří. Do odbavovací haly byly nainstalovány vstupní dveře s automatickým posuvným otvíráním.
Z inženýrských sítí byla upravena vodoinstalace, kanalizace, plynovod, ústřední topení, elektroinstalace, informační systém a rozhlas. Zmodernizován byl prostor odbavovací haly, sociální zázemí pro zaměstnance, vznikly prostory pro komerční využití včetně sociálního zázemí. Součástí stavby, která skončila v prosinci 2007, bylo i vybudování nové rampy pro imobilní spoluobčany.
V současnosti probíhá v rámci optimalizace 3. tranzitního koridoru celková rekonstrukce železniční stanice, zahrnující nové kolejiště, podchody, nástupiště s přístřešky, parkové úpravy a demolice nepotřebných budov. Počítá se rovněž s výstavbou nových objektů pro technologická zařízení.
(Železničář)
Rokycanské nádraží vzniklo v letech 1861–62; stará výpravní budova byla dobudována roku 1865. Již před sto lety se nádraží jevilo jako nevyhovující. Na komplexní přestavbu si ale muselo počkat až do doby po 1. světové válce. V té době expandující okresní město toužilo po výstavnějším nádraží, a tak byla postavena zcela nová výpravní budova. Slavnostní otevření se konalo 21. května 1931.
Budovu opravili za rok
Poslední rozsáhlá rekonstrukce výpravní budovy žst. Rokycany byla zahájena v prosinci 2006 s celkovým nákladem 23 milionů korun. V rámci této akce došlo k výměně střešní krytiny na celé budově včetně osazení nových klempířských prvků z titanzinku. Byla sjednocena sedlová střecha nad nižší částí nádražní budovy, zrekonstruoval se přístřešek pro cestující. Výpravní budova dostala novou fasádu, včetně výměny oken a dveří. Do odbavovací haly byly nainstalovány vstupní dveře s automatickým posuvným otvíráním.
Z inženýrských sítí byla upravena vodoinstalace, kanalizace, plynovod, ústřední topení, elektroinstalace, informační systém a rozhlas. Zmodernizován byl prostor odbavovací haly, sociální zázemí pro zaměstnance, vznikly prostory pro komerční využití včetně sociálního zázemí. Součástí stavby, která skončila v prosinci 2007, bylo i vybudování nové rampy pro imobilní spoluobčany.
V současnosti probíhá v rámci optimalizace 3. tranzitního koridoru celková rekonstrukce železniční stanice, zahrnující nové kolejiště, podchody, nástupiště s přístřešky, parkové úpravy a demolice nepotřebných budov. Počítá se rovněž s výstavbou nových objektů pro technologická zařízení.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424092/
1. Nástupiště, které není rovné. Žádné jiné nádraží s tak velkou kapacitou vlaků a cestujících nemá nástupiště do „esíčka„. Problém je hlavně s bezpečností, protože výpravčí nemají občas celou vlakovou soupravu pod dohledem. 2. Malá kapacita. Na jednom nástupišti stojí ve špičce i dva vlaky, přičemž každý jede v jiném směru. Při zpoždění musí jiné vlaky kvůli nízké kapacitě nádraží čekat v Heršpicích nebo Židenicích. 3. Pivo na stojáka. U bufetů na každém peronu stojí už od brzkých ranních hodin štamgasti. Nejoblíbenější je stánek s občerstvením na pátém nástupišti. Už kvůli tomu, že tam mohou cestující kouřit.
4. Půjčka na cestu. Koloritem brněnského nádraží jsou lidé, kterým chybí peníze na vlak. Potřebují alespoň dvacet korun, aby měli na „jízdenku„. Kolemjdoucí je odmítají, protože vědí, že jen málokdo z těchto lidí z nádraží skutečně odcestuje.
5. Hladová okýnka. Rychlá občerstvení, která lemují okolí nádraží, nevyužívají jen cestující. Asijská bistra si oblíbili hlavně mladí lidé, kteří jedou v noci domů nočními rozjezdy. Největší fronty jsou u okének vždy mezi jedenáctou večer a třetí ráno. Vždy čtvrt hodiny před celou. 6. Myší díra. Úzká ulička spojující podchod pod hlavním nádražím a parkoviště před obchodním domem Tesco. Na průchod musí lidem stačit osmdesáticentimetrová cestička. Ta je od podlahy po strop zavalená botami, teplákovými soupravami, hračkami a spodním prádlem.
7. Elektronika pro parádu. V okolí nádraží mohou lidé také narazit na prodejce elektroniky. Většinou oslovují čekající cestující. Digitální fotoaparát nabízejí za tisíc korun. Pak sleví. Třeba i na stokorunu. Foťák ale nefotí. Prodejci nabízejí atrapu. Kromě fotoaparátů a videokamer mohou lidé koupit napodobeniny hodinek a dalekohledů.
(Sedmička)
4. Půjčka na cestu. Koloritem brněnského nádraží jsou lidé, kterým chybí peníze na vlak. Potřebují alespoň dvacet korun, aby měli na „jízdenku„. Kolemjdoucí je odmítají, protože vědí, že jen málokdo z těchto lidí z nádraží skutečně odcestuje.
5. Hladová okýnka. Rychlá občerstvení, která lemují okolí nádraží, nevyužívají jen cestující. Asijská bistra si oblíbili hlavně mladí lidé, kteří jedou v noci domů nočními rozjezdy. Největší fronty jsou u okének vždy mezi jedenáctou večer a třetí ráno. Vždy čtvrt hodiny před celou. 6. Myší díra. Úzká ulička spojující podchod pod hlavním nádražím a parkoviště před obchodním domem Tesco. Na průchod musí lidem stačit osmdesáticentimetrová cestička. Ta je od podlahy po strop zavalená botami, teplákovými soupravami, hračkami a spodním prádlem.
7. Elektronika pro parádu. V okolí nádraží mohou lidé také narazit na prodejce elektroniky. Většinou oslovují čekající cestující. Digitální fotoaparát nabízejí za tisíc korun. Pak sleví. Třeba i na stokorunu. Foťák ale nefotí. Prodejci nabízejí atrapu. Kromě fotoaparátů a videokamer mohou lidé koupit napodobeniny hodinek a dalekohledů.
(Sedmička)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/423230/
Rekonstrukce haly vlakového nádraží začne v letošním roce ve Žďáře nad Sázavou. Vyžádá si náklady 44 milionů korun. Informovaly o tom Noviny žďárské radnice.
"V celé budově dojde k výměně oken a zateplení, objekt získá nové opláštění a rekonstrukcí projde střecha," informovala ředitelka Českých drah z Jihlavy Lenka Horáková.
V hale vznikne moderní centrum s osobními pokladnami. V nich také cestující získají všechny potřebné informace.
Dosavadní restaurace přestane sloužit svému účelu a do jejich prostor se rozšíří stávají čekárna. Občerstvení zajistí modernizovaný bufet s novou kuchyní. Dva stánky před nádražím hodlá město zrušit tím, že nájemcům neprodlouží smlouvy. Míní tak zabránit asociálním skupinám, které se tam shromažďují za účelem popíjení alkoholu. Jednání mezi zástupci Českých drah, města a městské policie za účasti veřejnosti se také dotklo problému bezdomovců.
Ukázalo se, že řešení, které by je z prostoru nádraží vytlačilo, prakticky neexistuje. Zvlášť pokud se chovají slušně.
Nesnesitelný zápach není přestupek a mnozí z nich si zakoupí i levnou jízdenku jen aby mohli strávit noc v teple.
Město nabízí těmto lidem azylovou ubytovnu, ale někteří svoji životní situaci řešit nechtějí. Odmítají se podřídit řádu, kde platí zákaz konzumace alkoholu. Problém nádraží a bezdomovců neřeší jen ve Žďáře nad Sázavou, ale potýká se s ním celá Evropa.
(Jihlavské listy)
"V celé budově dojde k výměně oken a zateplení, objekt získá nové opláštění a rekonstrukcí projde střecha," informovala ředitelka Českých drah z Jihlavy Lenka Horáková.
V hale vznikne moderní centrum s osobními pokladnami. V nich také cestující získají všechny potřebné informace.
Dosavadní restaurace přestane sloužit svému účelu a do jejich prostor se rozšíří stávají čekárna. Občerstvení zajistí modernizovaný bufet s novou kuchyní. Dva stánky před nádražím hodlá město zrušit tím, že nájemcům neprodlouží smlouvy. Míní tak zabránit asociálním skupinám, které se tam shromažďují za účelem popíjení alkoholu. Jednání mezi zástupci Českých drah, města a městské policie za účasti veřejnosti se také dotklo problému bezdomovců.
Ukázalo se, že řešení, které by je z prostoru nádraží vytlačilo, prakticky neexistuje. Zvlášť pokud se chovají slušně.
Nesnesitelný zápach není přestupek a mnozí z nich si zakoupí i levnou jízdenku jen aby mohli strávit noc v teple.
Město nabízí těmto lidem azylovou ubytovnu, ale někteří svoji životní situaci řešit nechtějí. Odmítají se podřídit řádu, kde platí zákaz konzumace alkoholu. Problém nádraží a bezdomovců neřeší jen ve Žďáře nad Sázavou, ale potýká se s ním celá Evropa.
(Jihlavské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/423227/
Víte, že Penta je napojena na ruský Kreml? Je to špionážní firma!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422773/
Poslední etapa břeclavské přestavby železnice je po stránce projektů připravena tak, aby mohla začít.
Rozsáhlá finální úprava kolejí odstartuje 8. ledna dokončovací práce na končící etapě přestavby břeclavského nádraží. Uzel čeká poslední kontrola a úpravy nové části kolejiště. Nádraží v Břeclavi ale ani pak ještě nebude dokončeno.
Nedají se proto využít ani všechny výhody, které měla přestavba uzlu přinést. Zejména výrazné zvýšení rychlosti vlaků při průjezdu stanicí. „Aby to bylo možné, chybí poslední část přestavby, kolejové křížení mezi osobním nádražím a přednádražím, dohromady úsek kolejiště v celkové délce asi šesti set metrů,„ uvedl dopravní náměstek břeclavského uzlu Zdeněk Krystián. Osud závěrečné etapy v plné míře závisí na jediném – na financích. Práce na modernizaci uzlu jsou ale v seznamu investic, na které nebudou peníze.
Železničáři ale doufají, že se to změní. Pokud se totiž nedokončí celá investice, ztratila by význam. Jedním z důvodů bylo totiž právě zvýšení rychlosti vlaků v uzlu, dalším pak zvýšení bezpečnosti jízdy – a to propojení staré části kolejiště s novým ne zcela splňuje.
„Poslední etapa je po stránce projektů připravena, aby mohla začít. Teď je to opravdu vše jen o financích,„ řekl šéf Evropskou unií dotované stavby Emil Cendelín. Zůstává optimistou a věří, že se ve druhém pololetí následujícího roku opravdu pustí do závěrečné fáze celého projektu.
„Od 8. ledna nás čeká broušení a závěrečné třetí podbití všech nových kolejí a závěrečná regulace trolejového vedení. To vše bude do dubna dokončeno,„ slibuje stavbař.
Na rok 2009 plánované práce, kam kromě rekonstrukce jižního zhlaví patřila především rekonstrukce silničního podjezdu a výstavba nového pětikolejného mostu nad Dyjí, předali v dodatečně posunutém termínu. Na vině nebyli stavbaři, ale řeka Dyje. Dlouhodobě zvýšená hladina při jarním tání zavinila více než třítýdenní zpoždění prací.
Navzdory napnutému časovému harmonogramu dodavatel velkou část zpoždění eliminoval a železničáři dílo převzali 18. prosince, tedy s týdenním zpožděním proti původnímu plánu.
„Nebýt velké vody, měli bychom stavbu skutečně předanou ještě před platností nového grafikonu. Ale vše bylo bez problémů a závad,„ připomněl Krystián.
Dosud provedené práce, zejména nová nástupiště, posunuly železnici v Břeclavi do nové dimenze. „Máme pevné obsazení kolejí. Je to v historii stanice poprvé, kdy cestující vědí, odkud jim jeho vlak pravidelně jede. Je to výhoda pro ně, i pro železničáře,„ dodal náměstek.
K dokonalosti chybí již jen zmíněná poslední etapa, po které vlaky budou moci projet celým uzlem ne třicítkou, ale stokilometrovou rychlostí.
(Právo - Milan Vojtek
)
Rozsáhlá finální úprava kolejí odstartuje 8. ledna dokončovací práce na končící etapě přestavby břeclavského nádraží. Uzel čeká poslední kontrola a úpravy nové části kolejiště. Nádraží v Břeclavi ale ani pak ještě nebude dokončeno.
Nedají se proto využít ani všechny výhody, které měla přestavba uzlu přinést. Zejména výrazné zvýšení rychlosti vlaků při průjezdu stanicí. „Aby to bylo možné, chybí poslední část přestavby, kolejové křížení mezi osobním nádražím a přednádražím, dohromady úsek kolejiště v celkové délce asi šesti set metrů,„ uvedl dopravní náměstek břeclavského uzlu Zdeněk Krystián. Osud závěrečné etapy v plné míře závisí na jediném – na financích. Práce na modernizaci uzlu jsou ale v seznamu investic, na které nebudou peníze.
Železničáři ale doufají, že se to změní. Pokud se totiž nedokončí celá investice, ztratila by význam. Jedním z důvodů bylo totiž právě zvýšení rychlosti vlaků v uzlu, dalším pak zvýšení bezpečnosti jízdy – a to propojení staré části kolejiště s novým ne zcela splňuje.
„Poslední etapa je po stránce projektů připravena, aby mohla začít. Teď je to opravdu vše jen o financích,„ řekl šéf Evropskou unií dotované stavby Emil Cendelín. Zůstává optimistou a věří, že se ve druhém pololetí následujícího roku opravdu pustí do závěrečné fáze celého projektu.
„Od 8. ledna nás čeká broušení a závěrečné třetí podbití všech nových kolejí a závěrečná regulace trolejového vedení. To vše bude do dubna dokončeno,„ slibuje stavbař.
Na rok 2009 plánované práce, kam kromě rekonstrukce jižního zhlaví patřila především rekonstrukce silničního podjezdu a výstavba nového pětikolejného mostu nad Dyjí, předali v dodatečně posunutém termínu. Na vině nebyli stavbaři, ale řeka Dyje. Dlouhodobě zvýšená hladina při jarním tání zavinila více než třítýdenní zpoždění prací.
Navzdory napnutému časovému harmonogramu dodavatel velkou část zpoždění eliminoval a železničáři dílo převzali 18. prosince, tedy s týdenním zpožděním proti původnímu plánu.
„Nebýt velké vody, měli bychom stavbu skutečně předanou ještě před platností nového grafikonu. Ale vše bylo bez problémů a závad,„ připomněl Krystián.
Dosud provedené práce, zejména nová nástupiště, posunuly železnici v Břeclavi do nové dimenze. „Máme pevné obsazení kolejí. Je to v historii stanice poprvé, kdy cestující vědí, odkud jim jeho vlak pravidelně jede. Je to výhoda pro ně, i pro železničáře,„ dodal náměstek.
K dokonalosti chybí již jen zmíněná poslední etapa, po které vlaky budou moci projet celým uzlem ne třicítkou, ale stokilometrovou rychlostí.
(Právo - Milan Vojtek
)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422727/
Léky si koupíte u Dr. Maxe, rohlíky v Žabce a při čekání na vlak si ještě můžete vsadit na fotbal ve Fortuně. I tak může vypadat cestování z nádraží Českých drah v polovině roku. Finanční skupina Penta, pod kterou tyto řetězce patří, má totiž největší šanci vyhrát tendr na pronájem lukrativních prostor pro lékárny, sázkové kanceláře a prodejny potravin.
Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/penta-miri-na-nadrazi-v-tendru-na-provoz-novych-prodejen-ma-nejvetsi-zastoupeni-gd8-/ekonomika.asp?c=A100106_1313807_ekonomika_spi
Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/penta-miri-na-nadrazi-v-tendru-na-provoz-novych-prodejen-ma-nejvetsi-zastoupeni-gd8-/ekonomika.asp?c=A100106_1313807_ekonomika_spi
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422722/
Nová železniční zastávka Smržovka -Luční začala od Nového roku sloužit na železniční trati Liberec, Tanvald, Harrachov. Město Smržovka vybudovalo zastávku za zhruba šest milionů korun v rámci projektu Zlepšení dopravní obslužnosti Mikroregionu Tanvaldsko, který podpořila Evropská unie téměř 26 miliony korun. Jizerskohorské město Smržovka se od letošního roku vyskytuje v jízdních řádech železnice čtyřikrát, protože kromě nově zprovozněné zastávky Luční funguje ve městě ještě zastávka střed a takzvané hlavní a dolní nádraží. Během letošního roku by mělo být na železničních tratích v Jizerských horách otevřeno pět nových zastávek: v centru Jablonce nad Nisou, dvě zastávky v Desné a jedna ve Velkých Hamrech. Kromě jablonecké zastávky, kterou financuje město, vzniknou nové zastávky díky zmíněnému projektu. Mimo něj má být letos v květnu obnoven provoz na železniční trati do Polska mezi Kořenovem, Jelení Górou a Szklarskou Porebou. Přes Novosvětský průsmyk v Harrachově bude po obnově trati jezdit pět párů osobních vlaků. Osobní doprava na této trati byla zastavena před 65 lety v roce 1945.
(Krkonošský deník)
(Krkonošský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422330/
Právě přišlo:
České dráhy potřebují peníze na opravu svých nádraží a vedle prodeje zbytného majetku je chtějí získat z pronájmu volných prostor obchodníkům. Dopravce proto v polovině prosince vypsal výběrové řízení na nájemce, kteří by měli drahám zajistit dodatečný příjem a zároveň zlepšit kvalitu doplňkových služeb ve stanicích.
Do pondělí 4. ledna, obdržely dráhy celkem pět nabídek. Kdo bude nakonec obchody s potravinami, lékárny a sázkové kanceláře ve stanicích provozovat by mělo být známo do konce měsíce. Základním hodnotícím kritériem přitom bude nabídnutá cena pronájmu za metr čtvereční. Komise však přihlédne také k předchozím zkušenostem uchazečů a k jejich schopnosti financovat opravy nádražních prostor, ve kterých budou provozovny umístěny. České dráhy zároveň chtějí, aby se první obchody otevřely nejpozději v první polovině roku 2010.
Přestože zákon v tomto případě nevyžaduje vypsání veřejné obchodní soutěže, dopravce se sám rozhodl hledat nájemce prostřednictvím výběrového řízení. Cílem je rychlost a transparentnost výběru a snaha o vyjednání co nejvýhodnějších podmínek.
Seriozních zájemců o pronájem nebytových prostor na nádražích je obecně málo a kvalita poskytovaných služeb se místo od místa velmi liší. Zatímco volných prostor jsou po celé republice stovky, žádostí o jejich pronajmutí je velice málo.
Firmy, které dokážou zajistit doplňkové služby v celé síti ČD, musí garantovat stejnou úroveň i v méně lukrativních lokalitách, kam se jiní obchodníci nehrnou. České dráhy navíc získají záruku pravidelných dodatečných příjmů, tolik potřebných pro opravy chátrajících výpravních budov.
Petr Šťáhlavský
tiskový mluvčí ČD pro provoz osobní dopravy
České dráhy potřebují peníze na opravu svých nádraží a vedle prodeje zbytného majetku je chtějí získat z pronájmu volných prostor obchodníkům. Dopravce proto v polovině prosince vypsal výběrové řízení na nájemce, kteří by měli drahám zajistit dodatečný příjem a zároveň zlepšit kvalitu doplňkových služeb ve stanicích.
Do pondělí 4. ledna, obdržely dráhy celkem pět nabídek. Kdo bude nakonec obchody s potravinami, lékárny a sázkové kanceláře ve stanicích provozovat by mělo být známo do konce měsíce. Základním hodnotícím kritériem přitom bude nabídnutá cena pronájmu za metr čtvereční. Komise však přihlédne také k předchozím zkušenostem uchazečů a k jejich schopnosti financovat opravy nádražních prostor, ve kterých budou provozovny umístěny. České dráhy zároveň chtějí, aby se první obchody otevřely nejpozději v první polovině roku 2010.
Přestože zákon v tomto případě nevyžaduje vypsání veřejné obchodní soutěže, dopravce se sám rozhodl hledat nájemce prostřednictvím výběrového řízení. Cílem je rychlost a transparentnost výběru a snaha o vyjednání co nejvýhodnějších podmínek.
Seriozních zájemců o pronájem nebytových prostor na nádražích je obecně málo a kvalita poskytovaných služeb se místo od místa velmi liší. Zatímco volných prostor jsou po celé republice stovky, žádostí o jejich pronajmutí je velice málo.
Firmy, které dokážou zajistit doplňkové služby v celé síti ČD, musí garantovat stejnou úroveň i v méně lukrativních lokalitách, kam se jiní obchodníci nehrnou. České dráhy navíc získají záruku pravidelných dodatečných příjmů, tolik potřebných pro opravy chátrajících výpravních budov.
Petr Šťáhlavský
tiskový mluvčí ČD pro provoz osobní dopravy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/422037/
Město Jablonec má zájem alespoň o pozemky kolem nádražních budov. „V případě hlavního jabloneckého nádraží město požádalo o pronájem smožností případného odkoupení pozemku. Takto má Jablonec ošetřené pozemky, které navazují na nějaké další projekty, ať už autobusovou otočku nebo parkoviště,„ konstatuje Berounský.
Chátrající malá nádraží nejsou jen specificky českým problémem. „Podobné to bylo v Německu. Když jedete krásným moderním vlakem do Drážďan, tak vidíte řadu opuštěných nádraží. Mají však snahu je opravovat,„ sděluje Berounský. České dráhy se nyní snaží přizpůsobit konkurentům, kteří se ucházejí o tratě v regionální dopravě. „Souvisí to s nabídkou Student agency, kdy dávají nabídku na ježdění souprav s vlakovým personálem. Nikdo už neřeší, že jsou tu vytápěné čekárny, místa, kde se prodávají jízdenky,„ uvádí. Vývoj směřuje k tomu, že se České dráhy budou snažit snížit náklady na tyto činnosti. „V poslední době dochází k drastickému omezování služeb, v Libereckém kraji to ještě není tak výrazné, protože je tu kvalitní objednávka dopravy,„ říká.
Mnohem horší je situace v sousedním Královéhradeckém kraji. „Tam dokonce zavírají čekárny ve větších stanicích, neprodávají jízdenky,„ dodává Berounský. Na Jablonecku však naopak také vznikají nové zastávky. „Otevře se zastávka Smržovka Luční, Jablonec nad Nisou centrum, následovat budou zastávky Velké Hamry město a Desná Riedlova vila,„ upřesňuje Berounský.
(Mladá fronta DNES)
Chátrající malá nádraží nejsou jen specificky českým problémem. „Podobné to bylo v Německu. Když jedete krásným moderním vlakem do Drážďan, tak vidíte řadu opuštěných nádraží. Mají však snahu je opravovat,„ sděluje Berounský. České dráhy se nyní snaží přizpůsobit konkurentům, kteří se ucházejí o tratě v regionální dopravě. „Souvisí to s nabídkou Student agency, kdy dávají nabídku na ježdění souprav s vlakovým personálem. Nikdo už neřeší, že jsou tu vytápěné čekárny, místa, kde se prodávají jízdenky,„ uvádí. Vývoj směřuje k tomu, že se České dráhy budou snažit snížit náklady na tyto činnosti. „V poslední době dochází k drastickému omezování služeb, v Libereckém kraji to ještě není tak výrazné, protože je tu kvalitní objednávka dopravy,„ říká.
Mnohem horší je situace v sousedním Královéhradeckém kraji. „Tam dokonce zavírají čekárny ve větších stanicích, neprodávají jízdenky,„ dodává Berounský. Na Jablonecku však naopak také vznikají nové zastávky. „Otevře se zastávka Smržovka Luční, Jablonec nad Nisou centrum, následovat budou zastávky Velké Hamry město a Desná Riedlova vila,„ upřesňuje Berounský.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421617/
V kraji je u tratí řada budov, na jejichž údržbu nemají České dráhy peníze a nikdo je nechce koupit
Malá chátrající nádraží hyzdí čím dál častěji Liberecký kraj. Není o ně zájem a České dráhy na jejich opravy nemají peníze. „Stárnou, není o ně zájem, a my je musíme udržovat,„ potvrzuje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Hlavně na Jablonecku situaci dobře zná marketingový specialista Českých drah Jindřich Berounský. „Takových objektů tu máme velké množství,„ konstatuje. Problém vznikl při transformaci Českých drah, kdy dráhy získaly řadu budov, které nepotřebují. „To jsou právě ta malá nádraží, kde někde jsou pouze služební byty, jinak se nevyužívají,„ upozorňuje. Vlastnictví těchto nepotřebných objektů podle něj neúnosně zatěžuje ekonomiku Českých drah.
Takováto nádraží jsou podle něj například ve Vratislavicích, v Proseči, v Jablonci nad Nisou - dolním nádraží, Nové Vsi nad Nisou, či Lučanech nad Nisou.O špatném stavu nádraží ve Vratislavicích nad Nisou ví i starosta této městské části Liberce Lukáš Pohanka. „České dráhy nám však zatím budovu k odkoupení nenabídly. Pokud by se tak stalo, záleželo by na podmínkách. Museli bychom si udělat hlubší analýzu, jak objekt využít,„ vysvětluje starosta.
Některé dnes již nepotřebné budovy patří Českým drahám, část z nich spravuje Správa železniční a dopravní cesty. „V našem majetku jsou však většinou technologické objekty a malé zastávky, větší výpravní budovy v drtivé většině patří Českým drahám,„ informuje mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Pavel Halla.
Strategií Českých drah je podle Berounského tyto objekty výhodně prodat. Pokud se nenajde zájemce, tak je zbourat. „Současná doba napomáhá spíše tomu bourání. Úplně zbouraná má být budova nádraží v libereckém Horním Růžodole. V Jablonci nad Nisou byla například srovnána se zemí dle mého názoru historicky cenná budova bývalé vodárny,„ míní.
(Mladá fronta DNES)
Malá chátrající nádraží hyzdí čím dál častěji Liberecký kraj. Není o ně zájem a České dráhy na jejich opravy nemají peníze. „Stárnou, není o ně zájem, a my je musíme udržovat,„ potvrzuje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Hlavně na Jablonecku situaci dobře zná marketingový specialista Českých drah Jindřich Berounský. „Takových objektů tu máme velké množství,„ konstatuje. Problém vznikl při transformaci Českých drah, kdy dráhy získaly řadu budov, které nepotřebují. „To jsou právě ta malá nádraží, kde někde jsou pouze služební byty, jinak se nevyužívají,„ upozorňuje. Vlastnictví těchto nepotřebných objektů podle něj neúnosně zatěžuje ekonomiku Českých drah.
Takováto nádraží jsou podle něj například ve Vratislavicích, v Proseči, v Jablonci nad Nisou - dolním nádraží, Nové Vsi nad Nisou, či Lučanech nad Nisou.O špatném stavu nádraží ve Vratislavicích nad Nisou ví i starosta této městské části Liberce Lukáš Pohanka. „České dráhy nám však zatím budovu k odkoupení nenabídly. Pokud by se tak stalo, záleželo by na podmínkách. Museli bychom si udělat hlubší analýzu, jak objekt využít,„ vysvětluje starosta.
Některé dnes již nepotřebné budovy patří Českým drahám, část z nich spravuje Správa železniční a dopravní cesty. „V našem majetku jsou však většinou technologické objekty a malé zastávky, větší výpravní budovy v drtivé většině patří Českým drahám,„ informuje mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Pavel Halla.
Strategií Českých drah je podle Berounského tyto objekty výhodně prodat. Pokud se nenajde zájemce, tak je zbourat. „Současná doba napomáhá spíše tomu bourání. Úplně zbouraná má být budova nádraží v libereckém Horním Růžodole. V Jablonci nad Nisou byla například srovnána se zemí dle mého názoru historicky cenná budova bývalé vodárny,„ míní.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421615/
Stanica bez koľají a vlakov,len NAD 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/420610/
Po dlhých mesiacoch komplikovaného cestovania náhradnou autobusovou dopravou a skromného využitia nádražnej budovy sa dočkali kúpeľní hostia aj občania Mariánskych Lázní.Na Vianoce 2009 už koridorová trať do pekého kúpeľného mesta je dokončená,rovnako ako stanica.Na fotke spomienka na jeseň,keď pred stanicou to vyzeralo ako pri stavbe tunela v Prahe-obchvat
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/420609/
Spojenecké bombardéry ji rozmetaly při náletu v listopadu 1944. Teď se pravá věž na hlavní budovu brněnského nádraží s největší pravděpodobností vrátí. V anketě o její dostavbě, která skončila včera, to podpořilo 94 procent Brňanů.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/po-60-letech-se-na-nadrazi-v-brne-objevi-dve-veze-f45-/brno.asp?c=A091221_184708_brno_dmk
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/po-60-letech-se-na-nadrazi-v-brne-objevi-dve-veze-f45-/brno.asp?c=A091221_184708_brno_dmk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/418201/
České dráhy (ČD) uvažují dlouhodobě o zavedení nových a přesunech stávajících železničních zastávek v Karlovarském kraji (KK).
„V jednání je například přesun železniční zastávky Velký Luh na trati z Chebu do Lubů u Chebu,„ uvedl vedoucí karlovarského centra osobní dopravy a přepravy ČD Vladimír Omelka s tím, že se jedná o aktivity obcí a poslance Pavla Hojdy (KSČM).
„Stávající zastávka stojí totiž mimo obec a podle návrhů na její přesunutí by nově byla zavedena ve středu této obce,„ poznamenal Omelka. Stále nebyl podle Omelky zavržen vznik železniční zastávky Šabina na hlavní železniční trati mezi Sokolovem a Chebem.
„Zastávka by stála pouhých 1600 metrů od stanice Dasnice,„ uvedl Omelka, podle kterého je třeba se zavedením zastávky Šabina počkat na nové vlakové soupravy, které se chystají dráhy pořídit v roce 2012, protože ty by podle něj mohly lépe technicky zvládat krátké rozestupy mezi zastávkami.
„Mohlo by se jednat i o sezónní zastávku,„ dodal Omelka a připomněl, že v místě je velké kotviště vodáckých lodí. Podle koordinátora integrované dopravy v KK Zdeňka Kusého se zvažuje také zavedení dvou nových železničních zastávek přímo v Karlových Varech.
„Problémem je, že navrhovaná železniční zastávka Karlovy Vary KV Aréna stojí ve stoupání,„ uvedl Omelka.
(Právo)
„V jednání je například přesun železniční zastávky Velký Luh na trati z Chebu do Lubů u Chebu,„ uvedl vedoucí karlovarského centra osobní dopravy a přepravy ČD Vladimír Omelka s tím, že se jedná o aktivity obcí a poslance Pavla Hojdy (KSČM).
„Stávající zastávka stojí totiž mimo obec a podle návrhů na její přesunutí by nově byla zavedena ve středu této obce,„ poznamenal Omelka. Stále nebyl podle Omelky zavržen vznik železniční zastávky Šabina na hlavní železniční trati mezi Sokolovem a Chebem.
„Zastávka by stála pouhých 1600 metrů od stanice Dasnice,„ uvedl Omelka, podle kterého je třeba se zavedením zastávky Šabina počkat na nové vlakové soupravy, které se chystají dráhy pořídit v roce 2012, protože ty by podle něj mohly lépe technicky zvládat krátké rozestupy mezi zastávkami.
„Mohlo by se jednat i o sezónní zastávku,„ dodal Omelka a připomněl, že v místě je velké kotviště vodáckých lodí. Podle koordinátora integrované dopravy v KK Zdeňka Kusého se zvažuje také zavedení dvou nových železničních zastávek přímo v Karlových Varech.
„Problémem je, že navrhovaná železniční zastávka Karlovy Vary KV Aréna stojí ve stoupání,„ uvedl Omelka.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417905/
Jiří KOŘÍNEK, moderátor
--------------------
Zhruba tři miliony korun potřebuje obec Červenka na vybudování železniční zastávky. Nástupiště s chodníkem má vzniknout v ulici Třebízského ve směru na Královou. Termín začátku prací však podle vedení obce bude záležet na získání dotací. Lidé si železniční zastávku při místní lokální trati přejí už delší dobu. Říká starosta Červenky Jaroslav Vlka.
Jaroslav VLKA, starosta Červenky
--------------------
Pokud vystoupí červenský občan z té strany ulice Třebízského, Válkova, Potoční až vlastně Nový Dvůr, to je další ulice obce, tak pokud vystoupí u Papcelu nebo na nádraží, tak pořád to má do svého bydliště přes kilometr cestu pěší, takže je uznáno i projektantem, že tato zastávka je oprávněná, že je pro ty občany z této strany důležitá.
(ČRo Olomouc)
--------------------
Zhruba tři miliony korun potřebuje obec Červenka na vybudování železniční zastávky. Nástupiště s chodníkem má vzniknout v ulici Třebízského ve směru na Královou. Termín začátku prací však podle vedení obce bude záležet na získání dotací. Lidé si železniční zastávku při místní lokální trati přejí už delší dobu. Říká starosta Červenky Jaroslav Vlka.
Jaroslav VLKA, starosta Červenky
--------------------
Pokud vystoupí červenský občan z té strany ulice Třebízského, Válkova, Potoční až vlastně Nový Dvůr, to je další ulice obce, tak pokud vystoupí u Papcelu nebo na nádraží, tak pořád to má do svého bydliště přes kilometr cestu pěší, takže je uznáno i projektantem, že tato zastávka je oprávněná, že je pro ty občany z této strany důležitá.
(ČRo Olomouc)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417904/
Tisíckrát vám děkuji za vaši snahu udržet pořádek v nádražních budovách ČD na hlavním nádraží v Ostravě a také v moderně zrekonstruovaném nádraží v Ostravě–Svinově. Hned v pondělí 7. prosince jsem zjistil změnu k lepšímu a uviděl jsem novou strážní službu. Jsem moc rád, že jste tuto službu, která kontroluje nádražní budovy po celý den, zavedli. Kontrolovat pouze večer nebo v noci, to je málo. Opravdu mockrát děkuji a vězte, že vím, o čem mluvím.
Bydlím asi sedm minut od hlavního nádraží v Ostravě, a kdykoliv jsem vyšel z domu, tak jsem to vzal přes nádraží, abych zjistil, co se děje. A většinou se nedělo nic, jen, že tam byli stále stejní a špinaví pobudové, možná bezdomovci. V životě jsem pracoval v provozních a kontrolních funkcích, takže znám některé zákony a předpisy a taky klady a zápory, jak co řešit nebo neřešit. Proto vám píšu a chválím České dráhy za tento krok, myslíte také na nás cestují a naše děti.
Taky zlepšete situaci na nádraží v Bohumíně, Karviné a v Českém Těšíně, přes den i v noci, je to tam hotový děs! A nelitujte tyto opuštěné lidi, mají,kam jít, zdarma do ubytoven, nocleháren, denních centr, azylových domů apod., ale tam musjí aspoň částečně poslouchat (třeba provést základní hygienu, nekouřit na pokoji a podobně) a nemají tam koho otravovat, případně okrádat. Vlaky cestuji rád a často. Proto mně to neustálé ničení nádražních budov opravdu vadilo.
(Moravskoslezský deník)
Bydlím asi sedm minut od hlavního nádraží v Ostravě, a kdykoliv jsem vyšel z domu, tak jsem to vzal přes nádraží, abych zjistil, co se děje. A většinou se nedělo nic, jen, že tam byli stále stejní a špinaví pobudové, možná bezdomovci. V životě jsem pracoval v provozních a kontrolních funkcích, takže znám některé zákony a předpisy a taky klady a zápory, jak co řešit nebo neřešit. Proto vám píšu a chválím České dráhy za tento krok, myslíte také na nás cestují a naše děti.
Taky zlepšete situaci na nádraží v Bohumíně, Karviné a v Českém Těšíně, přes den i v noci, je to tam hotový děs! A nelitujte tyto opuštěné lidi, mají,kam jít, zdarma do ubytoven, nocleháren, denních centr, azylových domů apod., ale tam musjí aspoň částečně poslouchat (třeba provést základní hygienu, nekouřit na pokoji a podobně) a nemají tam koho otravovat, případně okrádat. Vlaky cestuji rád a často. Proto mně to neustálé ničení nádražních budov opravdu vadilo.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417524/
Jeden z největších železničních uzlů nemá po drahé rekonstrukci výtahy pro bezbariérový přístup na nástupiště
„Vždyť je to celé nakřivo„. Tato věta zní na nedávno zrekonstruovaných nástupištích kolínského vlakového nádraží často. Po velmi nákladné opravě totiž zůstalo nad perony původní, staré zastřešení, které je na mnohých místech pokřivené a zvlněné.
Mnohem více stížností cestujících si však vysloužil další nedostatek. Nádraží, které je jedním z největších dopravních uzlů v Česku a jež nedávno prošlo rekonstrukcí za bezmála 1,75 miliardy korun, nemá výtahy na nástupiště.
Maminky s kočárky a senioři se zhoršenou pohyblivostí či používající hole nebo chodítka tak mají smůlu. Na nástupiště se bez cizí pomoci nedostanou. Nouzové výsuvné plošiny pro vozíčkáře jsou pro ostatní osoby se zhoršenou pohyblivostí nepoužitelné, nástupiště v Kolíně tak ani po rekonstrukci nejsou pro všechny skupiny občanů bezbariérově přístupná.
Odborníci to považují za obrovské a neomluvitelné pochybení Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která rekonstrukci nádraží zastřešovala. Podle Heleny Skálové ze sdružení Gender Studies SŽDC zřejmě porušila antidiskriminační zákon. „Bez ohledu na zákonnost či nezákonnost absence bezbariérových prvků na kolínském nádraží je nepochybné, že jde o neetické jednání, silně znevýhodňující skupinu osob se zdravotním postižením tak i rodiče s malými dětmi, respektive kočárky,„ říká Skálová. Odbytou rekonstrukci kritizují i sdružení zaměřená na seniory. „Starší lidé, kteří používají například chodítka či francouzské hole, mají z výsuvných plošin pro vozíčkáře často strach,„ říká Robert Pitrák ze sdružení Život 90. Dodává, že těmto seniorům je pohyb plošin často nepříjemný, zvláště pokud se nemohou ničeho přidržet. „Je to škoda, pokud se do stavby investovalo tolik peněz a bezbariérový přístup pro lidi se zhoršenou pohyblivostí chybí,„ myslí si Pitrák.
Výtahy na nástupiště, které by problém mohly vyřešit, přitom nejsou nedostupným luxusem. Po rekonstrukci je dnes mají například v dvacetitisícové Uhříněvsi, desetitisícové Mohelnici nebo šestnáctitisícové České Třebové. Tedy v nesrovnatelně menších městech než je Kolín.
SŽDC si však z kritiky veřejnosti ani organizací zastupujících matky s dětmi a seniory nic nedělá. S bezbariérovým přístupem pro všechny nepočítá ani do budoucna. „Technologicky nejde situace v železniční stanici Kolín vyřešit jinak než plošinami,„ krčí rameny mluvčí SŽDC Pavel Halla.
Jeho vysvětlení však nepůsobí moc jistě. Nákladní, jen minimálně využívané výtahy na kolínském nádraží fungují již řadu let.
(Brněnský deník)
„Vždyť je to celé nakřivo„. Tato věta zní na nedávno zrekonstruovaných nástupištích kolínského vlakového nádraží často. Po velmi nákladné opravě totiž zůstalo nad perony původní, staré zastřešení, které je na mnohých místech pokřivené a zvlněné.
Mnohem více stížností cestujících si však vysloužil další nedostatek. Nádraží, které je jedním z největších dopravních uzlů v Česku a jež nedávno prošlo rekonstrukcí za bezmála 1,75 miliardy korun, nemá výtahy na nástupiště.
Maminky s kočárky a senioři se zhoršenou pohyblivostí či používající hole nebo chodítka tak mají smůlu. Na nástupiště se bez cizí pomoci nedostanou. Nouzové výsuvné plošiny pro vozíčkáře jsou pro ostatní osoby se zhoršenou pohyblivostí nepoužitelné, nástupiště v Kolíně tak ani po rekonstrukci nejsou pro všechny skupiny občanů bezbariérově přístupná.
Odborníci to považují za obrovské a neomluvitelné pochybení Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která rekonstrukci nádraží zastřešovala. Podle Heleny Skálové ze sdružení Gender Studies SŽDC zřejmě porušila antidiskriminační zákon. „Bez ohledu na zákonnost či nezákonnost absence bezbariérových prvků na kolínském nádraží je nepochybné, že jde o neetické jednání, silně znevýhodňující skupinu osob se zdravotním postižením tak i rodiče s malými dětmi, respektive kočárky,„ říká Skálová. Odbytou rekonstrukci kritizují i sdružení zaměřená na seniory. „Starší lidé, kteří používají například chodítka či francouzské hole, mají z výsuvných plošin pro vozíčkáře často strach,„ říká Robert Pitrák ze sdružení Život 90. Dodává, že těmto seniorům je pohyb plošin často nepříjemný, zvláště pokud se nemohou ničeho přidržet. „Je to škoda, pokud se do stavby investovalo tolik peněz a bezbariérový přístup pro lidi se zhoršenou pohyblivostí chybí,„ myslí si Pitrák.
Výtahy na nástupiště, které by problém mohly vyřešit, přitom nejsou nedostupným luxusem. Po rekonstrukci je dnes mají například v dvacetitisícové Uhříněvsi, desetitisícové Mohelnici nebo šestnáctitisícové České Třebové. Tedy v nesrovnatelně menších městech než je Kolín.
SŽDC si však z kritiky veřejnosti ani organizací zastupujících matky s dětmi a seniory nic nedělá. S bezbariérovým přístupem pro všechny nepočítá ani do budoucna. „Technologicky nejde situace v železniční stanici Kolín vyřešit jinak než plošinami,„ krčí rameny mluvčí SŽDC Pavel Halla.
Jeho vysvětlení však nepůsobí moc jistě. Nákladní, jen minimálně využívané výtahy na kolínském nádraží fungují již řadu let.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417516/
Tou druhou možností je několikakilometrová procházka do Šumperka. Na zamčené čekárně totiž stále visí informace Českých drah o tom, že klíč od zamčené toalety je možné vyzvednout u výpravčího. Co na tom, že v Bludově žádný není?
(Šumperský a jesenický deník)