Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Turnov se pokusí získat peníze na rekonstrukci nádražní budovy. Ta má poskytovat zázemí i autobusové dopravě, která se přestěhuje k vlakovému nádraží. První etapa integrovaného dopravního terminálu má začít za dva týdny. Zakázku však zkoumá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
„Stále čekáme na rozhodnutí úřadu, ke kterému se anonymně odvolala jedna z neúspěšných firem,„ říká turnovská starostka Hana Maierová. První etapa terminálu, vlastní přesunutí autobusového nádraží, má začít 15. března a vítězná firma za stavbu vyinkasuje 63,5 milionu.
„Termín zahájení je ohrožen, proto jsme Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod požádali o odklad, aby nebyla ohrožena i dotace,„ vysvětluje Maierová. Cena přesunu autobusového nádraží se včetně výkupu pozemků blíží ke stem milionům, ze kterých 89,5 milionu činí dotace.
První etapa dopravního terminálu nepočítá se žádným zázemím pro cestující z autobusů. Město proto chce využít část zanedbané nádražní budovy. Ta však patří Českým drahám a město tak bude vkládat peníze do cizího majetku.
Někteří zastupitelé v tom vidí možné problémy. Většina se nakonec přiklonila k 45 milionové investici a podání žádosti o dotaci. České dráhy na vlastní náklady současně zrekonstruují i zbylé části nádražní budovy, se kterými projekt města nepočítá. „V sousedství nového autobusového nádraží není žádná volná plocha, takže pokud bychom s dotací neuspěli, tak budeme muset od Českých drah odkoupit nějaký pozemek pro zřízení alespoň základního zázemí,„ podotýká starostka.
Město věří, že i přes velký zájem o dotace uspěje. Konkurovat mu bude například Liberec s tramvajemi, či Želený Brod a Semily také s dopravními terminály.
(Mladá fronta DNES)
„Stále čekáme na rozhodnutí úřadu, ke kterému se anonymně odvolala jedna z neúspěšných firem,„ říká turnovská starostka Hana Maierová. První etapa terminálu, vlastní přesunutí autobusového nádraží, má začít 15. března a vítězná firma za stavbu vyinkasuje 63,5 milionu.
„Termín zahájení je ohrožen, proto jsme Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod požádali o odklad, aby nebyla ohrožena i dotace,„ vysvětluje Maierová. Cena přesunu autobusového nádraží se včetně výkupu pozemků blíží ke stem milionům, ze kterých 89,5 milionu činí dotace.
První etapa dopravního terminálu nepočítá se žádným zázemím pro cestující z autobusů. Město proto chce využít část zanedbané nádražní budovy. Ta však patří Českým drahám a město tak bude vkládat peníze do cizího majetku.
Někteří zastupitelé v tom vidí možné problémy. Většina se nakonec přiklonila k 45 milionové investici a podání žádosti o dotaci. České dráhy na vlastní náklady současně zrekonstruují i zbylé části nádražní budovy, se kterými projekt města nepočítá. „V sousedství nového autobusového nádraží není žádná volná plocha, takže pokud bychom s dotací neuspěli, tak budeme muset od Českých drah odkoupit nějaký pozemek pro zřízení alespoň základního zázemí,„ podotýká starostka.
Město věří, že i přes velký zájem o dotace uspěje. Konkurovat mu bude například Liberec s tramvajemi, či Želený Brod a Semily také s dopravními terminály.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439720/
České dráhy, kraj Vysočina a město Jihlava jednaly minulý týden o přestavbě městského vlakového nádraží v Jihlavě. Pokud vše poběží bez problémů, rekonstrukce nádraží bude hotová už za dva roky.
Celá zpráva: http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/nove-nadrazi-uz-za-dva-roky20100227.html
Celá zpráva: http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/nove-nadrazi-uz-za-dva-roky20100227.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439719/
České dráhy navrhují cenu, která se zastupitelům zdá příliš vysoká
Areál bývalého městského nádraží město za cenu, kterou navrhly České dráhy, nevykoupí. Bezmála 66 milionů je podle rozhodnutí příliš vysoká částka.
O tyti pozemky usiluje Česká Lípa už od řadu let. „Vykoupení parcel v této lokalitě je pro město strategickou záležitostí. Považuji jej za důležitější, než je stavba víceúčelové haly,„ zhodnotil zastupitel Jaromír Štrumfa.
„Podle vznikajícího územního plánu je celé území zrušeného městského nádraží důležitou součástí přestavbového území jižního centra města. Středem území je v dopravní části konceptu nového územního plánu navrhováno vedení přeložky komunikace II/262, která bude zajišťovat chybějící průtah městem západovýchodním směrem,„ uvedla Anna Kobosilova z odboru rozvoje města.
Pozemky mají v budoucnu sloužit jako část městského okruhu. „V ulici 5. května má v místě železničního přejezdu vzniknout kruhová křižovatka a pokud budeme vlastnit pozemky, nebude zasahovat do parku u autobusového nádraží,„ vysvětlil Jan Stejskal.
Další kruhový objezd má být na Svárově, opět na místě železničního přejezdu. Tuto cestu používají lidé při cestě z Kauflandu a zejména v době, kdy končí práci ranní směna ve firmách v průmyslové zóně bývá tato komunikace ucpaná. Navíc chce město rozšířit Mimoňskou ulici.
Vysoká cena, to je argument, kvůli němuž zastupitelé koupi pozemků neschválili. Upozorňovali na to už v prosinci loňského roku, kdy se toto téma otevřelo. „České dráhy na ceně trvají. Šedesát šest milionů je částka neadekvátní k rozpočtu města. A to se týká jen nákupu, další náklady budou spojené s rekultivací a odstraněním ekologické zátěže,„ řekl Jan Stejskal. Dodal také, že areál by chtělo koupit dalších pět zájemců.
Právě kvůli ceně navrhl místostarosta odkoupení po částech. V první fázi pozemky a budovy za 42 milionů, později zbytek. Jenže schválením záměru výkupu pozemků by se město zavázalo i k další investici, a to zastupitelé odmítli.
(Českolipský deník)
Areál bývalého městského nádraží město za cenu, kterou navrhly České dráhy, nevykoupí. Bezmála 66 milionů je podle rozhodnutí příliš vysoká částka.
O tyti pozemky usiluje Česká Lípa už od řadu let. „Vykoupení parcel v této lokalitě je pro město strategickou záležitostí. Považuji jej za důležitější, než je stavba víceúčelové haly,„ zhodnotil zastupitel Jaromír Štrumfa.
„Podle vznikajícího územního plánu je celé území zrušeného městského nádraží důležitou součástí přestavbového území jižního centra města. Středem území je v dopravní části konceptu nového územního plánu navrhováno vedení přeložky komunikace II/262, která bude zajišťovat chybějící průtah městem západovýchodním směrem,„ uvedla Anna Kobosilova z odboru rozvoje města.
Pozemky mají v budoucnu sloužit jako část městského okruhu. „V ulici 5. května má v místě železničního přejezdu vzniknout kruhová křižovatka a pokud budeme vlastnit pozemky, nebude zasahovat do parku u autobusového nádraží,„ vysvětlil Jan Stejskal.
Další kruhový objezd má být na Svárově, opět na místě železničního přejezdu. Tuto cestu používají lidé při cestě z Kauflandu a zejména v době, kdy končí práci ranní směna ve firmách v průmyslové zóně bývá tato komunikace ucpaná. Navíc chce město rozšířit Mimoňskou ulici.
Vysoká cena, to je argument, kvůli němuž zastupitelé koupi pozemků neschválili. Upozorňovali na to už v prosinci loňského roku, kdy se toto téma otevřelo. „České dráhy na ceně trvají. Šedesát šest milionů je částka neadekvátní k rozpočtu města. A to se týká jen nákupu, další náklady budou spojené s rekultivací a odstraněním ekologické zátěže,„ řekl Jan Stejskal. Dodal také, že areál by chtělo koupit dalších pět zájemců.
Právě kvůli ceně navrhl místostarosta odkoupení po částech. V první fázi pozemky a budovy za 42 milionů, později zbytek. Jenže schválením záměru výkupu pozemků by se město zavázalo i k další investici, a to zastupitelé odmítli.
(Českolipský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439717/
Do konce června by měla vzniknout studie, která ukáže další využití nádraží Českých drah v Týnci a zastávky v Poříčí
Týnec nad Sázavou – Z nehezkého zákoutí Týnce, vlakového nádraží, by se mohla stát jedna z perel města.
„Existuje naděje, že bychom nádraží mohli získat bezúplatným převodem,„ uvedl starosta Týnce Zdeněk Březina.
Od naděje ke skutečnosti zřejmě bude ještě dlouhá cesta. Jisté však je, že do konce června by měla vzniknout alespoň modelová studie, která by ukázala další cestu.
„Nyní kvůli tomu mapujeme trať Posázavského pacifiku od Jílového u Prahy do Kácova,„ potvrdil Václav Pošmurný, odborný konzultant Obecně prospěšné společnosti Posázaví.
Právě ta totiž pracuje na projektu v rámci programu rozvoje venkova. Ten si klade za cíl najít využití pro skomírající objekty podél trati.
„Společně s Českými drahami a Správou dopravní železniční cesty zjišťujeme informace o všech zastávkách. Například kdy vznikly, nebo zda mají i technickou dokumentaci. A právě na základě toho a společně se starosty měst a obcí bychom pak chtěli najít jejich budoucí využití,„ řekl Václav Pošmurný s tím, že modelová studie by se měla týkat nádraží v Týnci nad Sázavou a zastávky v Poříčí nad Sázavou.
S tím souvisí i výběrové řízení na zhotovitele studie. Město Týnec za ni zaplatí desetinu celkové částky. Podle Březiny by to mělo být deset až třicet tisíc korun.
A jaké využití by pro týnecké nádraží přicházelo v úvahu? O tom by měla jednat veřejnost a diskutovat o tom by mělo i zastupitelstvo Týnce.
Ve studii by se mělo nenásilnou formou propojit autobusové a vlakové nádraží s využitím historické nádražní budovy. Pro její využití připadá v úvahu zřízení sídla městské policie nebo by se tam mohla přestěhovat knihovna. S rekonstrukcí na bydlení se však nepočítá.
Hrana proto nejspíš zvoní dřevěnému skladu stojícímu hned vedle hlavní budovy.
„Pokud by se pro ni našlo využití, pak by její zachování neměl být problém,„ dodal Václav Pošmurný.
(Benešovský deník)
Týnec nad Sázavou – Z nehezkého zákoutí Týnce, vlakového nádraží, by se mohla stát jedna z perel města.
„Existuje naděje, že bychom nádraží mohli získat bezúplatným převodem,„ uvedl starosta Týnce Zdeněk Březina.
Od naděje ke skutečnosti zřejmě bude ještě dlouhá cesta. Jisté však je, že do konce června by měla vzniknout alespoň modelová studie, která by ukázala další cestu.
„Nyní kvůli tomu mapujeme trať Posázavského pacifiku od Jílového u Prahy do Kácova,„ potvrdil Václav Pošmurný, odborný konzultant Obecně prospěšné společnosti Posázaví.
Právě ta totiž pracuje na projektu v rámci programu rozvoje venkova. Ten si klade za cíl najít využití pro skomírající objekty podél trati.
„Společně s Českými drahami a Správou dopravní železniční cesty zjišťujeme informace o všech zastávkách. Například kdy vznikly, nebo zda mají i technickou dokumentaci. A právě na základě toho a společně se starosty měst a obcí bychom pak chtěli najít jejich budoucí využití,„ řekl Václav Pošmurný s tím, že modelová studie by se měla týkat nádraží v Týnci nad Sázavou a zastávky v Poříčí nad Sázavou.
S tím souvisí i výběrové řízení na zhotovitele studie. Město Týnec za ni zaplatí desetinu celkové částky. Podle Březiny by to mělo být deset až třicet tisíc korun.
A jaké využití by pro týnecké nádraží přicházelo v úvahu? O tom by měla jednat veřejnost a diskutovat o tom by mělo i zastupitelstvo Týnce.
Ve studii by se mělo nenásilnou formou propojit autobusové a vlakové nádraží s využitím historické nádražní budovy. Pro její využití připadá v úvahu zřízení sídla městské policie nebo by se tam mohla přestěhovat knihovna. S rekonstrukcí na bydlení se však nepočítá.
Hrana proto nejspíš zvoní dřevěnému skladu stojícímu hned vedle hlavní budovy.
„Pokud by se pro ni našlo využití, pak by její zachování neměl být problém,„ dodal Václav Pošmurný.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439715/
Nádražní restaurace v Bruntálu je příkladem toho, že i na menších stanicích se cestující může dobře najíst. Útulné prostředí restaurace přivítají jednotlivci, rodiny s dětmi i výpravy do 35 osob. Najdete tu nabídku studeného a teplého rychlého občerstvení, polévek, hotových i minutových jídel a nápojů. Otevřeno mají v pracovních dnech vždy od půl osmé ráno do půl šesté odpoledne. Hosté mají k dispozici internet. Po dokončení rekonstrukce výpravní budovy v roce 2006 je restaurace také bezbariérová.
Rodinný podnik
Nájemce a kuchař v jedné osobě Nikos Zapunidis, který investoval do gastrotechnologie i do vybavení restaurace vlastní finanční prostředky, rozvíjí provozovnu jako rodinný podnik. V hodnocení společnosti ČD Restaurant, s níž úzce spolupracuje, patří na žebříčku k těm nejlepším.„Nejsme velkou vyvařovnou, ale rodinnou restaurací. Věnujeme se detailům a každý den se staráme o to, aby zákazníci byli maximálně spokojení,„ říká syn řeckých emigrantů, kteří si před 60 lety zvolili za svůj nový domov tehdejší Československo.
Ekonomická krize je znát
„Moc bychom si přáli, aby přibylo zákazníků,„ povzdechla si v kuchyni manželka nájemce Alena. Stejné přání má i jeho sestra Elizabeth, která občas pomáhá s obsluhou hostů. „Od října pozorujeme úbytek zákazníků a máme co dělat, abychom byli rentabilní. Patrně se tu promítá hospodářská krize a zvyšující se nezaměstnanost v regionu,„ míní Nikos Zapunidis. Jak ale ujišťuje, nehodlá se jen tak vzdát. Restauraci nabízí k oslavám životních jubileí či malých podnikových banketů do 35 osob s kompletním zajištěním cateringu. S vlastníkem objektu v současnosti jedná o možnostech zřízení prodeje čerstvě pečených výrobků Fornetti a domnívá se, že tato nabídka by mohla oslovit i další zákazníky, zejména mládež.
(Železničář)
Rodinný podnik
Nájemce a kuchař v jedné osobě Nikos Zapunidis, který investoval do gastrotechnologie i do vybavení restaurace vlastní finanční prostředky, rozvíjí provozovnu jako rodinný podnik. V hodnocení společnosti ČD Restaurant, s níž úzce spolupracuje, patří na žebříčku k těm nejlepším.„Nejsme velkou vyvařovnou, ale rodinnou restaurací. Věnujeme se detailům a každý den se staráme o to, aby zákazníci byli maximálně spokojení,„ říká syn řeckých emigrantů, kteří si před 60 lety zvolili za svůj nový domov tehdejší Československo.
Ekonomická krize je znát
„Moc bychom si přáli, aby přibylo zákazníků,„ povzdechla si v kuchyni manželka nájemce Alena. Stejné přání má i jeho sestra Elizabeth, která občas pomáhá s obsluhou hostů. „Od října pozorujeme úbytek zákazníků a máme co dělat, abychom byli rentabilní. Patrně se tu promítá hospodářská krize a zvyšující se nezaměstnanost v regionu,„ míní Nikos Zapunidis. Jak ale ujišťuje, nehodlá se jen tak vzdát. Restauraci nabízí k oslavám životních jubileí či malých podnikových banketů do 35 osob s kompletním zajištěním cateringu. S vlastníkem objektu v současnosti jedná o možnostech zřízení prodeje čerstvě pečených výrobků Fornetti a domnívá se, že tato nabídka by mohla oslovit i další zákazníky, zejména mládež.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439455/
Nový dopravní terminál, který bude zahrnovat vlakové i autobusové nádraží, plánují v Semilech. Na to, aby se mohla studie proměnit ve skutečnost, je potřeba sehnat kolem třiceti milionů z evropských dotací.
„Současné autobusové nádraží je povolené jen jako provizorní a má přes něj vést silniční propojení Brodská - Bořkovská. Navíc nesplňuje standardy ani informační systémy současné doby,“ říká semilský starosta Jan Farský.
Autobusové nádraží se má v první etapě přesunout blíž k vlakovému, se kterým bude v další etapě propojené tunelem. U terminálu má později vzniknout také záchytné parkoviště asi pro čtyřicet automobilů. Podle vedoucího odboru investic chce město koncem března podat žádost o dotaci a v případě úspěchu by se mohlo začít stavět za dva roky. „K přesunu autobusového nádraží nás nic netlačí do doby, než kraj začne stavět přímou propojku výpadovek Brodská a Bořkovská, která přes nádraží povede,“ podotýká Farský. Kraj sice na přeložku nyní nemá peníze, ale vede ji ve svých plánech do dalších let.
To znamená, že pokud město se žádostí neuspěje, stejně bude muset stanoviště autobusů přesunout.
„Jak by to pak dopadlo, je otázkou. Přesun k vlakovému nádraží a vytvoření společného dopravního terminálu je tím správným, ale drahým řešením. Možná bychom museli zvolit levnější variantu,“ uvedl starosta. Současné provizorní řešení by tak mohlo nahradit jiné provizorium. Autobusové nádraží v Semilech je jakousi putovní záležitostí. Před současným umístěním se dvakrát přesouvalo po náměstí.
(Mladá fronta DNES)
„Současné autobusové nádraží je povolené jen jako provizorní a má přes něj vést silniční propojení Brodská - Bořkovská. Navíc nesplňuje standardy ani informační systémy současné doby,“ říká semilský starosta Jan Farský.
Autobusové nádraží se má v první etapě přesunout blíž k vlakovému, se kterým bude v další etapě propojené tunelem. U terminálu má později vzniknout také záchytné parkoviště asi pro čtyřicet automobilů. Podle vedoucího odboru investic chce město koncem března podat žádost o dotaci a v případě úspěchu by se mohlo začít stavět za dva roky. „K přesunu autobusového nádraží nás nic netlačí do doby, než kraj začne stavět přímou propojku výpadovek Brodská a Bořkovská, která přes nádraží povede,“ podotýká Farský. Kraj sice na přeložku nyní nemá peníze, ale vede ji ve svých plánech do dalších let.
To znamená, že pokud město se žádostí neuspěje, stejně bude muset stanoviště autobusů přesunout.
„Jak by to pak dopadlo, je otázkou. Přesun k vlakovému nádraží a vytvoření společného dopravního terminálu je tím správným, ale drahým řešením. Možná bychom museli zvolit levnější variantu,“ uvedl starosta. Současné provizorní řešení by tak mohlo nahradit jiné provizorium. Autobusové nádraží v Semilech je jakousi putovní záležitostí. Před současným umístěním se dvakrát přesouvalo po náměstí.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439023/
Nevie niekto čo robili dnes v ZA na nástupišti,žeby nejaká modernizácia?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438630/
Je čím sa pochváliť?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438625/
ZSR, Vyjadrenie pre: Gemerské zvesti, 02.02.2010
Budova stanice je v zlom stave - ŽSR neplánujú rekonštrukciu budovy, alebo maľovanie. Ľudia sa tiež sťažujú na neupravené okolie stanice a vadia im aj dvere, lebo sa ťažko otvárajú ( neplánujú sa vybudovať dvere na fotobunku). Bude sa to nejako riešiť?
Opravné práce charakteru - maľby, nátery, oprava fasády a výmena dožitých vchodových dverí (za plastové) v ŽST Rimavská Sobota sú zaradené v pláne líniových a rozsiahlych opravných prác Atrakčného obvodu (AO) Zvolen na rok 2010. Realizácia sa zabezpečí s ohľadom na pridelené finančné prostriedky a priority AO Zvolen.
Vyčistenie okolia výpravnej budovy zabezpečí Správa železničných tratí a stavieb (SŽTS) oblastného riaditeľstva (OR) Košice v jarnom období v rámci okamžitej údržby.
Komplexná rekonštrukcia objektu je pre OR Košice v podmienkach ekonomickej a finančnej krízy tohto času nereálna.
Budova stanice je v zlom stave - ŽSR neplánujú rekonštrukciu budovy, alebo maľovanie. Ľudia sa tiež sťažujú na neupravené okolie stanice a vadia im aj dvere, lebo sa ťažko otvárajú ( neplánujú sa vybudovať dvere na fotobunku). Bude sa to nejako riešiť?
Opravné práce charakteru - maľby, nátery, oprava fasády a výmena dožitých vchodových dverí (za plastové) v ŽST Rimavská Sobota sú zaradené v pláne líniových a rozsiahlych opravných prác Atrakčného obvodu (AO) Zvolen na rok 2010. Realizácia sa zabezpečí s ohľadom na pridelené finančné prostriedky a priority AO Zvolen.
Vyčistenie okolia výpravnej budovy zabezpečí Správa železničných tratí a stavieb (SŽTS) oblastného riaditeľstva (OR) Košice v jarnom období v rámci okamžitej údržby.
Komplexná rekonštrukcia objektu je pre OR Košice v podmienkach ekonomickej a finančnej krízy tohto času nereálna.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438548/
ZSR, 17.02.2010
Vyjadrenie pre: TREND
ŽSR – projekt „Moderná stanica“
Projekt Moderná stanica hovorí o 4 staniciach, ktoré by mali v prvej fáze prejsť modernizáciou. Ako sa vyberali, na základe akých kritérií, z hľadiska potrieb železnice alebo záujmu investorov, realitného významu a využiteľnosti a pod. ?
Stanice boli vyberané najmä s prihliadnutím na regionálny význam (uzlové stanice s predpokladom väčšieho pohybu a prestupov cestujúcich, vrátane napojenia na autobusovú dopravu a MHD) s možnosťou vybudovania multifunkčného objektu, umiestneného v blízkosti centra mesta.
Čím sú práve tieto 4 stanice zaujímavé?
BA - Nové Mesto: bude súčasťou TEN-T koridoru Paríž - Bratislava, vhodná lokalita v širšom centre hlavného mesta
Trenčín: napojenie na autobusovú dopravu, pripravovaná modernizácia koridoru Bratislava - Žilina
Žilina: najvýznamnejšia uzlová stanica stredného Slovenska, s možnosťou napojenia na pripravovanú výstavba nákupného centra, blízkosť pešej zóny, autobusovej stanice, futbal. štadiónu
Prievidza: možnosť využitia rozsiahlych priľahlých pozemkov pre projekt, možnosť kompletného prebudovania stanice a priľahlej lokality, východzí bod pre turistov do Bojníc
Úplne podrobné informácie o jednotlivých staniciach vrátane fotografií máte na www.zsr.sk v časti moderná stanica, resp. v našej fotogalérii na webe.
Prebiehajú väčšie objemy modernizácie aj v iných staniciach, prípadne sa pripravujú? (Ako napríklad Košice.)
Prebiehajúce modernizácie sú prioritne zamerané na dopravnú cestu a jej modernizáciu (napr. jednotlivé úseky na trase Bratislava - Piešťany - Nové Mesto nad Váhom), prípadne rekonštrukcia nástupíšť a podchodov (napr. Poprad), samotné staničné budovy sa rekonštruujú iba v nevyhnutnej miere, nejedná sa však o také rozsiahle zmeny, ako sa predpokladajú v projekte "Moderná stanica".
Jediným väčším projektom je Predstaničné námestie v Bratislave a hlavná stanica, kde však už cca 3 roky prebieha územné konanie a investorom nie je ŽSR ale firma I.P.R. Bratislava.
Malo by ísť v prípade projektu Moderná stanica čisto o peniaze súkromných investorov alebo niečo bude investovať aj železnica? Napríklad úpravy koľajiska, nástupísk, podchodov a pod. Alebo to budú platiť súkromní investori?
Uvedený projekt má za cieľ výlučné využitie externých zdrojov, pričom investori sa zamerajú len na staničné budovy, prípadne priľahlé pozemky. Úpravy koľajísk a ostatné súčasti železničnej dopravnej cesty sú hradené z európskych fondov a štátneho rozpočtu, zostávajú v správe a údržbe ŽSR.
Ako postupuje projekt prestavby Hlavnej stanice v Bratislave?
V súčasnosti sa predpokladá vydanie územného rozhodnutia v priebehu I. štrvťroka 2010.
Ako postupuje projekt výstavby stanice Bratislava-Filiálka aj v súvisloti s postupom stavby TEN-T 17 v najbližších rokoch?
Tender v rámci projektu ...
Cely clanok: http://www.zsr.sk/slovensky/media-room/vyjadrenia-pre-media/februar.html?page_id=1671
Vyjadrenie pre: TREND
ŽSR – projekt „Moderná stanica“
Projekt Moderná stanica hovorí o 4 staniciach, ktoré by mali v prvej fáze prejsť modernizáciou. Ako sa vyberali, na základe akých kritérií, z hľadiska potrieb železnice alebo záujmu investorov, realitného významu a využiteľnosti a pod. ?
Stanice boli vyberané najmä s prihliadnutím na regionálny význam (uzlové stanice s predpokladom väčšieho pohybu a prestupov cestujúcich, vrátane napojenia na autobusovú dopravu a MHD) s možnosťou vybudovania multifunkčného objektu, umiestneného v blízkosti centra mesta.
Čím sú práve tieto 4 stanice zaujímavé?
BA - Nové Mesto: bude súčasťou TEN-T koridoru Paríž - Bratislava, vhodná lokalita v širšom centre hlavného mesta
Trenčín: napojenie na autobusovú dopravu, pripravovaná modernizácia koridoru Bratislava - Žilina
Žilina: najvýznamnejšia uzlová stanica stredného Slovenska, s možnosťou napojenia na pripravovanú výstavba nákupného centra, blízkosť pešej zóny, autobusovej stanice, futbal. štadiónu
Prievidza: možnosť využitia rozsiahlych priľahlých pozemkov pre projekt, možnosť kompletného prebudovania stanice a priľahlej lokality, východzí bod pre turistov do Bojníc
Úplne podrobné informácie o jednotlivých staniciach vrátane fotografií máte na www.zsr.sk v časti moderná stanica, resp. v našej fotogalérii na webe.
Prebiehajú väčšie objemy modernizácie aj v iných staniciach, prípadne sa pripravujú? (Ako napríklad Košice.)
Prebiehajúce modernizácie sú prioritne zamerané na dopravnú cestu a jej modernizáciu (napr. jednotlivé úseky na trase Bratislava - Piešťany - Nové Mesto nad Váhom), prípadne rekonštrukcia nástupíšť a podchodov (napr. Poprad), samotné staničné budovy sa rekonštruujú iba v nevyhnutnej miere, nejedná sa však o také rozsiahle zmeny, ako sa predpokladajú v projekte "Moderná stanica".
Jediným väčším projektom je Predstaničné námestie v Bratislave a hlavná stanica, kde však už cca 3 roky prebieha územné konanie a investorom nie je ŽSR ale firma I.P.R. Bratislava.
Malo by ísť v prípade projektu Moderná stanica čisto o peniaze súkromných investorov alebo niečo bude investovať aj železnica? Napríklad úpravy koľajiska, nástupísk, podchodov a pod. Alebo to budú platiť súkromní investori?
Uvedený projekt má za cieľ výlučné využitie externých zdrojov, pričom investori sa zamerajú len na staničné budovy, prípadne priľahlé pozemky. Úpravy koľajísk a ostatné súčasti železničnej dopravnej cesty sú hradené z európskych fondov a štátneho rozpočtu, zostávajú v správe a údržbe ŽSR.
Ako postupuje projekt prestavby Hlavnej stanice v Bratislave?
V súčasnosti sa predpokladá vydanie územného rozhodnutia v priebehu I. štrvťroka 2010.
Ako postupuje projekt výstavby stanice Bratislava-Filiálka aj v súvisloti s postupom stavby TEN-T 17 v najbližších rokoch?
Tender v rámci projektu ...
Cely clanok: http://www.zsr.sk/slovensky/media-room/vyjadrenia-pre-media/februar.html?page_id=1671
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438536/
ZSR, Vyjadrenie pre: Rádio EXPRES, 18.02.2010
Čo konkrétne sa už urobilo a čo ešte zostáva, kedy by mala byť budova odovzdaná do užívania bez obmedzení?
V rámci súčasnej stavby rekonštrukcie železničnej stanice boli vykonané tieto práce:
Zateplenie železničnej budovy s novým opláštením – keramický fasádny obklad, výmena vstupných otvorov dverí a okien, zaizolovanie a zateplenie striech, čiastočná výmena elektroinštalácie, inžinierskych sietí rozvodov vody, tepla a elektroinštalácií, prestavba sociálnych zariadení pre cestujúcu verejnosť. Prebiehajú dokončovacie práce na prevádzkových súboroch ako napríklad: eskalátory, rozširuje sa kamerový systém, dopĺňa sa rozhlasové zariadenie, pribudli nové elektronické informačné tabule, vybudoval sa nový poplachový systém narušenia, rozširuje sa elektrická požiarna signalizácia.
Predpokladané ukončenie prác II. etapy je najneskôr 31.12.2010, v závislosti od finančnej situácie a podľa možností na základe pridelených prostriedkov na rok 2010.
Čo s prestupovou halou TEŽ, kedy a akej modernizácie sa dočká, neuvažuje sa o možnosti nejakej lávky pre peších, ktorí koľajnicový zvršok električiek od tatier využívajú na prechod z mestskej časti do centra?
ŽSR v súčasnej dobe neuvažuje o vybudovaní lávky pre peších. Prestupová hala TEŽ je výhľadovo zaradená do plánu investičných akcií na najbližšie obdobie s prihliadnutím predpokladané pridelené finančné možnosti ŽSR.
Čo konkrétne sa už urobilo a čo ešte zostáva, kedy by mala byť budova odovzdaná do užívania bez obmedzení?
V rámci súčasnej stavby rekonštrukcie železničnej stanice boli vykonané tieto práce:
Zateplenie železničnej budovy s novým opláštením – keramický fasádny obklad, výmena vstupných otvorov dverí a okien, zaizolovanie a zateplenie striech, čiastočná výmena elektroinštalácie, inžinierskych sietí rozvodov vody, tepla a elektroinštalácií, prestavba sociálnych zariadení pre cestujúcu verejnosť. Prebiehajú dokončovacie práce na prevádzkových súboroch ako napríklad: eskalátory, rozširuje sa kamerový systém, dopĺňa sa rozhlasové zariadenie, pribudli nové elektronické informačné tabule, vybudoval sa nový poplachový systém narušenia, rozširuje sa elektrická požiarna signalizácia.
Predpokladané ukončenie prác II. etapy je najneskôr 31.12.2010, v závislosti od finančnej situácie a podľa možností na základe pridelených prostriedkov na rok 2010.
Čo s prestupovou halou TEŽ, kedy a akej modernizácie sa dočká, neuvažuje sa o možnosti nejakej lávky pre peších, ktorí koľajnicový zvršok električiek od tatier využívajú na prechod z mestskej časti do centra?
ŽSR v súčasnej dobe neuvažuje o vybudovaní lávky pre peších. Prestupová hala TEŽ je výhľadovo zaradená do plánu investičných akcií na najbližšie obdobie s prihliadnutím predpokladané pridelené finančné možnosti ŽSR.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438527/
ZSR, Vyjadrenie pre: Nový čas, 19.02.2010
Pokojne si tam lietajú, jediným upozornením je len oznam, aby ich cestujúci nekŕmili.
Prečo dochádza k tomuto problému a snažia sa zodpovední tento problém nejako riešiť?
Cestujúca verejnosť vstupuje do a vystupuje z budovy železničnej stanice prostredníctvom 2 posuvných dverí fungujúcich na systém fotobunky; vzhľadom na vysokú frekvenciu cestujúcich sú tieto dvere prakticky celý deň otvorené (dlhšie sú zavreté len v nočných hodinách v čase celkového uzatvorenia železničnej stanice pre cestujúcu verejnosť). Holuby vlietavajú do budovy železničnej stanice aj cez podchody vedúce na nástupisko I, II a III; cez príchodový a odchodový tunel sa dostávajú až do priestorov určených pre cestujúcu verejnosť. Uzatvoriť príchodový a odchodový tunel takým spôsobom, aby sa zabránilo vlietavaniu vtáctva, a neobmedzil sa tým pohyb cestujúcej verejnosti, nie je realizovateľné. Rovnako je nerealizovateľné iným spôsobom riešiť 2 hlavné vstupy do budovy železničnej stanice.
Je pravdou, že vo vestibulovej časti železničnej stanice sú umiestnené upozornenia, aby cestujúca verejnosť nekŕmila holuby. Tieto oznamy boli v priestoroch železničnej stanice umiestnené po tom, čo bolo viackrát samotnými zamestnancami ŽSR pozorované, že cestujúca verejnosť čakajúca na vlak kŕmi holuby.
V roku 2009 zabezpečila Sekcia železničných tratí a stavieb v dvoch fázach osadenie celonerezových špíc na viacerých miestach budovy slúžiacich ako ochranný systém proti holubom vo vestibulovej časti objektu prijímacej budovy železničnej stanice Košice. Tieto špice sú v priestoroch stanice rozmiestnené tak, že sú voľným okom takmer nepozorovateľné, teda nepôsobia rušivo na cestujúcu verejnosť.
Aj v roku 2010 má Oblastné riaditeľstvo Košice – ŽSR - predbežne vyčlenené finančné prostriedky na realizáciu ochranného systému proti holubom, a teda plánuje pokračovať v inštalácii systémov, ktoré maximálne možným spôsobom zabránia vlietavaniu holubov a iného vtáctva do budovy železničnej stanice. Ochranný systém spočíva v osadení zvukových generátorov v presne určených miestach vestibulovej časti železničnej stanice.
Problém výskytu holubov a iného lietajúceho vtáctva vo veľkých halových priestoroch železničných staníc je celosvetovým problémom, netýka sa len železničných staníc na Slovensku. Železnice Slovenskej republiky pristupujú k riešeniu tejto problematiky zodpovedne, a to postupnými parciálnymi systémami.
Hovorilo sa o rekonštrukcii budovy železničnej stanice v Košiciach, v akom štádiu je momentálne táto problematika?
Druhá etapa revitalizácie staničnej budovy ŽST Košice zahŕňa:
-vstupnú halu,
- prevádzkové priestory,
- komerčné priestory (bez výškovej budovy)
Cely clanok: http://www.zsr.sk/slovensky/media-room/vyjadrenia-pre-media/februar.html?page_id=1671
Pokojne si tam lietajú, jediným upozornením je len oznam, aby ich cestujúci nekŕmili.
Prečo dochádza k tomuto problému a snažia sa zodpovední tento problém nejako riešiť?
Cestujúca verejnosť vstupuje do a vystupuje z budovy železničnej stanice prostredníctvom 2 posuvných dverí fungujúcich na systém fotobunky; vzhľadom na vysokú frekvenciu cestujúcich sú tieto dvere prakticky celý deň otvorené (dlhšie sú zavreté len v nočných hodinách v čase celkového uzatvorenia železničnej stanice pre cestujúcu verejnosť). Holuby vlietavajú do budovy železničnej stanice aj cez podchody vedúce na nástupisko I, II a III; cez príchodový a odchodový tunel sa dostávajú až do priestorov určených pre cestujúcu verejnosť. Uzatvoriť príchodový a odchodový tunel takým spôsobom, aby sa zabránilo vlietavaniu vtáctva, a neobmedzil sa tým pohyb cestujúcej verejnosti, nie je realizovateľné. Rovnako je nerealizovateľné iným spôsobom riešiť 2 hlavné vstupy do budovy železničnej stanice.
Je pravdou, že vo vestibulovej časti železničnej stanice sú umiestnené upozornenia, aby cestujúca verejnosť nekŕmila holuby. Tieto oznamy boli v priestoroch železničnej stanice umiestnené po tom, čo bolo viackrát samotnými zamestnancami ŽSR pozorované, že cestujúca verejnosť čakajúca na vlak kŕmi holuby.
V roku 2009 zabezpečila Sekcia železničných tratí a stavieb v dvoch fázach osadenie celonerezových špíc na viacerých miestach budovy slúžiacich ako ochranný systém proti holubom vo vestibulovej časti objektu prijímacej budovy železničnej stanice Košice. Tieto špice sú v priestoroch stanice rozmiestnené tak, že sú voľným okom takmer nepozorovateľné, teda nepôsobia rušivo na cestujúcu verejnosť.
Aj v roku 2010 má Oblastné riaditeľstvo Košice – ŽSR - predbežne vyčlenené finančné prostriedky na realizáciu ochranného systému proti holubom, a teda plánuje pokračovať v inštalácii systémov, ktoré maximálne možným spôsobom zabránia vlietavaniu holubov a iného vtáctva do budovy železničnej stanice. Ochranný systém spočíva v osadení zvukových generátorov v presne určených miestach vestibulovej časti železničnej stanice.
Problém výskytu holubov a iného lietajúceho vtáctva vo veľkých halových priestoroch železničných staníc je celosvetovým problémom, netýka sa len železničných staníc na Slovensku. Železnice Slovenskej republiky pristupujú k riešeniu tejto problematiky zodpovedne, a to postupnými parciálnymi systémami.
Hovorilo sa o rekonštrukcii budovy železničnej stanice v Košiciach, v akom štádiu je momentálne táto problematika?
Druhá etapa revitalizácie staničnej budovy ŽST Košice zahŕňa:
-vstupnú halu,
- prevádzkové priestory,
- komerčné priestory (bez výškovej budovy)
Cely clanok: http://www.zsr.sk/slovensky/media-room/vyjadrenia-pre-media/februar.html?page_id=1671
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438526/
ZSR, Vyjadrenie pre: TV Naša, 24.02.2010
Kto zabezpečuje poriadok na železničnej stanici v KE, je to upratovacia firma, alebo železnica má vlastných pracovníkov?
Železničná stanica Košice nemá vlastných zamestnancov na zabezpečovanie upratovania prijímacej haly a čakárne železničnej stanice Košice, predstaničného priestoru, podchodov na nástupištia a nástupíšť – teda priestorov slúžiacich pre cestujúcich. Upratovanie týchto priestorov je zabezpečované dodávateľsky firmou IRPS, s. r. o. Košice (na základe zmluvy medzi ŽSR a IRPS, s. r. o.). Zmluva je účinná od 01. 01. 2008.
Pred týmto dodávateľom upratovanie prijímacej haly železničnej stanice Košice bolo zabezpečované tiež dodávateľsky firmou NOVELLA, s. r. o Košice.
Aká plocha je denne čistená? (mám na mysli vestibul a podchody na príchod k nástupištiam)
Prijímacia hala železničnej stanice Košice (prízemie a poschodie – tzv. galéria), príchodový a odchodový tunel na jednotlivé nástupištia a schody na jednotlivé nástupištia predstavujú súhrnnú upratovaciu plochu 3 230 m2. Upratovacia plocha čakárne, ktorá je na galérii má upratovaciu plochu 74 m2.
V akých časových intervaloch sa upratuje v daných priestoroch a v akom rozsahu? (čistenie podlahy, lavičiek, čakárne a pod.)
Všetky uvedené priestory podľa bodu 2 sú upratovacím servisom upratované trikrát za 24 hodín a sedem dní v týždni a tiež v prípade vynútenej potreby:
Ø keď dôjde k znečisteniu podlahy napríklad po rozliati kávy, či nápoja, keď sú rozhádzané odpadky, ohorky po cigaretách,
Ø keď dôjde k znečistenia podlahy po vykonaní napríklad „biologickej potreby“ bezdomovcami – ľuďmi bez domova v miestach, kde sa pohybujú cestujúci, v zákutiach prijímacej haly, pred staničnou budovou,
Ø keď dôjde k znečisteniu lavičiek umiestnených na galérii,
Ø keď dôjde k ponechaniu odevných zvrškov na podlahe ľuďmi bez domova, ktoré sú špinavé a ináč znečistené....
Ø keď dôjde k pošpineniu podlahy, či zábradlia na galérii trusmi od lietajúcich holubov,
Ø keď dôjde k poškodeniu zariadení ŽSR, napríklad k rozbitiu sklenených okenných tabúľ na galérii prijímacej haly železničnej stanice Košice smerom do centra mesta,
Ø keď vedúci zamestnanci železničnej stanice Košice zistia znečistenia napríklad podlahy, lavičiek a podobne,
takomto prípade sa žiada okamžitá náprava na upratanie znečisteného miesta cestou styčného zamestnanca firmy IRPS, s.r.o, alebo priamo od upratovačiek.
Upratovací servis zabezpečuje veľké čistenie a aj dezinfekciu v noci, kedy sa prijímacia hala železničnej stanice Košice po odchode posledného vlaku smerom do Bratislavy musí vyprázdniť. Vstupné dvere do prijímacej haly sa potom uzamknú.
Cely clanok:
http://www.zsr.sk/slovensky/media-room/vyjadrenia-pre-media/februar.html?page_id=1671
Kto zabezpečuje poriadok na železničnej stanici v KE, je to upratovacia firma, alebo železnica má vlastných pracovníkov?
Železničná stanica Košice nemá vlastných zamestnancov na zabezpečovanie upratovania prijímacej haly a čakárne železničnej stanice Košice, predstaničného priestoru, podchodov na nástupištia a nástupíšť – teda priestorov slúžiacich pre cestujúcich. Upratovanie týchto priestorov je zabezpečované dodávateľsky firmou IRPS, s. r. o. Košice (na základe zmluvy medzi ŽSR a IRPS, s. r. o.). Zmluva je účinná od 01. 01. 2008.
Pred týmto dodávateľom upratovanie prijímacej haly železničnej stanice Košice bolo zabezpečované tiež dodávateľsky firmou NOVELLA, s. r. o Košice.
Aká plocha je denne čistená? (mám na mysli vestibul a podchody na príchod k nástupištiam)
Prijímacia hala železničnej stanice Košice (prízemie a poschodie – tzv. galéria), príchodový a odchodový tunel na jednotlivé nástupištia a schody na jednotlivé nástupištia predstavujú súhrnnú upratovaciu plochu 3 230 m2. Upratovacia plocha čakárne, ktorá je na galérii má upratovaciu plochu 74 m2.
V akých časových intervaloch sa upratuje v daných priestoroch a v akom rozsahu? (čistenie podlahy, lavičiek, čakárne a pod.)
Všetky uvedené priestory podľa bodu 2 sú upratovacím servisom upratované trikrát za 24 hodín a sedem dní v týždni a tiež v prípade vynútenej potreby:
Ø keď dôjde k znečisteniu podlahy napríklad po rozliati kávy, či nápoja, keď sú rozhádzané odpadky, ohorky po cigaretách,
Ø keď dôjde k znečistenia podlahy po vykonaní napríklad „biologickej potreby“ bezdomovcami – ľuďmi bez domova v miestach, kde sa pohybujú cestujúci, v zákutiach prijímacej haly, pred staničnou budovou,
Ø keď dôjde k znečisteniu lavičiek umiestnených na galérii,
Ø keď dôjde k ponechaniu odevných zvrškov na podlahe ľuďmi bez domova, ktoré sú špinavé a ináč znečistené....
Ø keď dôjde k pošpineniu podlahy, či zábradlia na galérii trusmi od lietajúcich holubov,
Ø keď dôjde k poškodeniu zariadení ŽSR, napríklad k rozbitiu sklenených okenných tabúľ na galérii prijímacej haly železničnej stanice Košice smerom do centra mesta,
Ø keď vedúci zamestnanci železničnej stanice Košice zistia znečistenia napríklad podlahy, lavičiek a podobne,
takomto prípade sa žiada okamžitá náprava na upratanie znečisteného miesta cestou styčného zamestnanca firmy IRPS, s.r.o, alebo priamo od upratovačiek.
Upratovací servis zabezpečuje veľké čistenie a aj dezinfekciu v noci, kedy sa prijímacia hala železničnej stanice Košice po odchode posledného vlaku smerom do Bratislavy musí vyprázdniť. Vstupné dvere do prijímacej haly sa potom uzamknú.
Cely clanok:
http://www.zsr.sk/slovensky/media-room/vyjadrenia-pre-media/februar.html?page_id=1671
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438510/
Na Smržovce zásadně zrekonstruovali vlaková nádraží, která proměnili v terminály
Dva nové přestupní terminály pro veřejnou dopravu vznikly na Smržovce rozsáhlou rekonstrukcí hlavního a dolního nádraží a blízkého okolí. V rámci projektu vznikly i dvě nové autobusové linky a zázemí pro jejich provoz.
„Projekt podpořila dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Podařilo se nám získat bezmála dvaadvacet milionů korun. Dalších zhruba dva a půl milionu dofinancovalo město,„ řekl Deníku starosta Smržovky Marek Hotovec.
Nové terminály jako torzo Regiotramu
Projekt úprav obou nádraží vznikl jak z iniciativy města, tak na základě plánovaného projektu Regiotram, který měl zásadně vylepšit dopravu v Libereckém kraji a jeho součástí byla právě řada nových terminálů. Z Regiotramu sice sešlo, spousta jeho dílčích částí, právě včetně terminálů na Smržovce, se ale nyní realizuje samostatně.
Úprav se dočkaly i cesty a sezení
Na hlavním smržovském nádraží se dočkala úpravy i příchozí cesta a parkoviště u Zámečku. Na dolním nádraží pak město nechalo zvelebit odpočinkové plochy, které využívají cestující vlakem i autobusem. Došlo také k výměně dvou stávajících autobusových zastávek a k instalaci jedné nové.
„Vznikly také dvě nové autobusové linky se zázemím. Počítalo se samozřejmě s bezbariérovým přístupem pro občany se sníženou mobilitou a orientací,„ poznamenal starosta. Nové linky slouží jako přípoj pro drážní dopravu a rozšiřují síť infrastruktury hromadné dopravy v regionu.
Podle Marka Hotovce mají nově vzniklé terminály pozitivní ohlasy ze strany místních. „Otazník visí jen nad tím, jak to bude s využitelností, ale vznikly nové spoje a já osobně považuji úpravy obou nádraží za nadčasové,„ uzavřel smržovský starosta.
(Jablonecký deník)
Dva nové přestupní terminály pro veřejnou dopravu vznikly na Smržovce rozsáhlou rekonstrukcí hlavního a dolního nádraží a blízkého okolí. V rámci projektu vznikly i dvě nové autobusové linky a zázemí pro jejich provoz.
„Projekt podpořila dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Podařilo se nám získat bezmála dvaadvacet milionů korun. Dalších zhruba dva a půl milionu dofinancovalo město,„ řekl Deníku starosta Smržovky Marek Hotovec.
Nové terminály jako torzo Regiotramu
Projekt úprav obou nádraží vznikl jak z iniciativy města, tak na základě plánovaného projektu Regiotram, který měl zásadně vylepšit dopravu v Libereckém kraji a jeho součástí byla právě řada nových terminálů. Z Regiotramu sice sešlo, spousta jeho dílčích částí, právě včetně terminálů na Smržovce, se ale nyní realizuje samostatně.
Úprav se dočkaly i cesty a sezení
Na hlavním smržovském nádraží se dočkala úpravy i příchozí cesta a parkoviště u Zámečku. Na dolním nádraží pak město nechalo zvelebit odpočinkové plochy, které využívají cestující vlakem i autobusem. Došlo také k výměně dvou stávajících autobusových zastávek a k instalaci jedné nové.
„Vznikly také dvě nové autobusové linky se zázemím. Počítalo se samozřejmě s bezbariérovým přístupem pro občany se sníženou mobilitou a orientací,„ poznamenal starosta. Nové linky slouží jako přípoj pro drážní dopravu a rozšiřují síť infrastruktury hromadné dopravy v regionu.
Podle Marka Hotovce mají nově vzniklé terminály pozitivní ohlasy ze strany místních. „Otazník visí jen nad tím, jak to bude s využitelností, ale vznikly nové spoje a já osobně považuji úpravy obou nádraží za nadčasové,„ uzavřel smržovský starosta.
(Jablonecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438504/
Na Smržovce funguje od ledna zbrusu nová vlaková zastávka Luční. V současné době je stále ve zkušebním provozu, město chce ale v nejbližší době zažádat o kolaudační souhlas. Nová zastávka vyrostla hned pod sídlištěm a školou. Dospělí budou mít díky ní pohodlnější cestu do práce, děti do školy. „Považuji to za velmi dobrou věc. To místo teď vypadá opravdu hezky, dřív tam byl jen neupravený terén,„ řekl Deníku Antonín Brož ze Smržovky. Vlakové stanoviště Smržovka - Luční vzniklo v rámci projektu Zlepšení dopravní obslužnosti Mikroregionu Tanvaldsko, na který získala města Smržovka, Desná a Velké Hamry 26 milionů korun z fondů Evropské unie.
(Jablonecký deník)
(Jablonecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438503/
ZSR, Vyjadrenie pre: Humenskú TV, 05.01.2010
Dňa 20. decembra 2009 nám do redakcie Humenskej televízie volali viacerí rozhorčení občania, že v budove hlavnej železničnej stanice v Humennom, smerom od autobusovej stanice, sú nebezpečne šmykľavé schody, po ktorých sa nedá vyjsť.
Jedna zo sťažovateliek vraj poslala kompetentným aj oficiálnu sťažnosť na tento stav.
Naši kolegovia sa boli na mieste pozrieť na druhý deň, v pondelok 21. 12. a tento stav len potvrdili.
Počas ich prítomnosti bol však tento vchod do budovy uzavretý s oznámením, že je to z "technických príčin".
Z dôvodu sťažnosti cestujúcich na šmykľavé schody, boli dvere do vestibulu zo strany nástupišťa SAD, dňa 21. 12. uzamknuté, aby sa predišlo prípadnému zraneniu ľudí. Cestujúci boli informovaní o vstupe do vestibulu cez druhý vchod - zo strany nástupišťa.
Dňa 22. 12. 2009 boli schody vybavené protišmykovou úpravou. Dlažba v železničnej stanici Humenné však spĺňa stupeň oteru proti šmyku v zmysle platných noriem STN.
Dňa 20. decembra 2009 nám do redakcie Humenskej televízie volali viacerí rozhorčení občania, že v budove hlavnej železničnej stanice v Humennom, smerom od autobusovej stanice, sú nebezpečne šmykľavé schody, po ktorých sa nedá vyjsť.
Jedna zo sťažovateliek vraj poslala kompetentným aj oficiálnu sťažnosť na tento stav.
Naši kolegovia sa boli na mieste pozrieť na druhý deň, v pondelok 21. 12. a tento stav len potvrdili.
Počas ich prítomnosti bol však tento vchod do budovy uzavretý s oznámením, že je to z "technických príčin".
Z dôvodu sťažnosti cestujúcich na šmykľavé schody, boli dvere do vestibulu zo strany nástupišťa SAD, dňa 21. 12. uzamknuté, aby sa predišlo prípadnému zraneniu ľudí. Cestujúci boli informovaní o vstupe do vestibulu cez druhý vchod - zo strany nástupišťa.
Dňa 22. 12. 2009 boli schody vybavené protišmykovou úpravou. Dlažba v železničnej stanici Humenné však spĺňa stupeň oteru proti šmyku v zmysle platných noriem STN.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438502/
ZSR, Vyjadrenie pre: MY Trnavské noviny, 08.01.2010
O rekonštrukcii hlavnej budovy stanice sa hovorí už niekoľko rokov. Bude sa vôbec realizovať?
Stavba je v realizácii. Je však delená na časti, ktoré musia byť zrealizované ešte pred samotnou rekonštrukciou budovy stanice.
Podľa našich informácií tomu tak malo byt ešte do konca roka 2002. je to pravda?
Zmluva bola podpísaná v 07/2001 a pri dodržaní všetkých legislatívnych postupov a stanovených termínov na vydanie jednotlivých posudkov, prerokovaní dokumentácie, vydaní rozhodnutí a povolení stavba nakoniec nemohla byť ukončená v roku 2002. (Termíny sa odvíjajú od jednotlivých činností a závisia najmä: od vypracovania štúdie, zamerania jestvujúcich objektov, vypracovanie projektovej dokumentácie (PD) pre územné rozhodnutie (ÚR), stavebné povolenie (SP) až po realizáciu). Aj našim zámerom je vykonať rekonštrukciu ŽST Trnava čo najskôr.
Prečo viazne rekonštrukcia?
Rekonštrukcie investičných akcií na ŽSR sú závislé od dostupných zdrojov. Keďže táto stavba je financovaná z prostriedkov vlastných zdrojov ŽSR - výška zdrojov pre príslušný rok je obmedzená možnými dostupnými prostriedkami. V súčasnom období krízy (minulý rok a predpoklad aj pre tento rok) sú aj limity vlastných zdrojov ŽSR nižšie ako za predchádzajúce roky.
Predpokladám, že pre nedostatok financií, môžete uviesť, ktoré dôležitejšie projekty ste museli urgentnejšie riešiť?
Áno, je to z dôvodu nedostatku finančných prostriedkov a v prípade obmedzujúcich limitov musia ŽSR v prvom rade investíciami, ktoré sú k dispozícii zabezpečovať prevádzkyschopnosť železničnej dopravy, bezpečnosť cestujúcej verejnosti ako aj odstraňovanie vzniknutých havarijných stavov, investície do investičných akcií kde hrozia pokuty na základe rozhodnutí miestnych, samosprávnych a štátnych úradov.
Kedy asi plánujete začať s rekonštrukciou?
Tak ako je uvedené v odpovedi č. 1 rekonštrukcia stanice začala jednotlivými časťami stavby, ktoré podmieňujú samotnú rekonštrukciu budovy. Nie je jednoduché ani vytvoriť podmienky pre rekonštrukciu budovy stanice – napr. presťahovanie zamestnancov do iných častí stanice a pod. (prevádzka musí byť zabezpečená aj v rámci prebiehajúcej rekonštrukcie). Samozrejme rekonštrukcia stanice je závislá na už spomínaných finančných prostriedkoch (limitované vlastné zdroje aj pre rok 2010).
Cely text: http://www.zsr.sk/slovensky/media-room/vyjadrenia-pre-media/januar.html?page_id=1670 - takmer na konci
O rekonštrukcii hlavnej budovy stanice sa hovorí už niekoľko rokov. Bude sa vôbec realizovať?
Stavba je v realizácii. Je však delená na časti, ktoré musia byť zrealizované ešte pred samotnou rekonštrukciou budovy stanice.
Podľa našich informácií tomu tak malo byt ešte do konca roka 2002. je to pravda?
Zmluva bola podpísaná v 07/2001 a pri dodržaní všetkých legislatívnych postupov a stanovených termínov na vydanie jednotlivých posudkov, prerokovaní dokumentácie, vydaní rozhodnutí a povolení stavba nakoniec nemohla byť ukončená v roku 2002. (Termíny sa odvíjajú od jednotlivých činností a závisia najmä: od vypracovania štúdie, zamerania jestvujúcich objektov, vypracovanie projektovej dokumentácie (PD) pre územné rozhodnutie (ÚR), stavebné povolenie (SP) až po realizáciu). Aj našim zámerom je vykonať rekonštrukciu ŽST Trnava čo najskôr.
Prečo viazne rekonštrukcia?
Rekonštrukcie investičných akcií na ŽSR sú závislé od dostupných zdrojov. Keďže táto stavba je financovaná z prostriedkov vlastných zdrojov ŽSR - výška zdrojov pre príslušný rok je obmedzená možnými dostupnými prostriedkami. V súčasnom období krízy (minulý rok a predpoklad aj pre tento rok) sú aj limity vlastných zdrojov ŽSR nižšie ako za predchádzajúce roky.
Predpokladám, že pre nedostatok financií, môžete uviesť, ktoré dôležitejšie projekty ste museli urgentnejšie riešiť?
Áno, je to z dôvodu nedostatku finančných prostriedkov a v prípade obmedzujúcich limitov musia ŽSR v prvom rade investíciami, ktoré sú k dispozícii zabezpečovať prevádzkyschopnosť železničnej dopravy, bezpečnosť cestujúcej verejnosti ako aj odstraňovanie vzniknutých havarijných stavov, investície do investičných akcií kde hrozia pokuty na základe rozhodnutí miestnych, samosprávnych a štátnych úradov.
Kedy asi plánujete začať s rekonštrukciou?
Tak ako je uvedené v odpovedi č. 1 rekonštrukcia stanice začala jednotlivými časťami stavby, ktoré podmieňujú samotnú rekonštrukciu budovy. Nie je jednoduché ani vytvoriť podmienky pre rekonštrukciu budovy stanice – napr. presťahovanie zamestnancov do iných častí stanice a pod. (prevádzka musí byť zabezpečená aj v rámci prebiehajúcej rekonštrukcie). Samozrejme rekonštrukcia stanice je závislá na už spomínaných finančných prostriedkoch (limitované vlastné zdroje aj pre rok 2010).
Cely text: http://www.zsr.sk/slovensky/media-room/vyjadrenia-pre-media/januar.html?page_id=1670 - takmer na konci
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438501/
Cestující vlakem z Moravského Krumlova si výrazně polepší. Roky zašlá budova tamní železniční stanice získá nový vzhled i zázemí díky chystané modernizaci trati ze Střelic do Hrušovan nad Jevišovkou. Dělníci již s opravou začali.
Drahám se podařilo zkoordinovat tyto práce s další připravovanou akcí, a to výstavbou přestupního autobusového terminálu, která by měla začít hned zjara. Při rekonstrukci výpravní budovy stavební firmy zaizolují obvodové zdivo kvůli odstranění zemní vlhkosti, vymění stávající okna a venkovní dveře, opraví střechu a zateplí fasádu. Vstupní a výstupní dveře do odbavovací haly budou automatické.
Kolem budovy uloží nové potrubí pro dešťovou kanalizaci. „Součástí venkovních úprav bude i vydláždění plochy před výpravní budovou ve směru ke kolejišti,„ uvedla mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. Rekonstrukce výpravní budovy včetně navazujících oprav přijde zhruba na jedenáct milionů korun.
Stavebními úpravami uvnitř budovy dojde k rozšíření vstupního vestibulu o dopravní kancelář, nově tam bude zřízena výdejna jízdenek včetně sociálního zařízení a odpočinková místnost pro řidiče autobusů.
V místě budou zároveň nově vybudovány zastávky autobusů. Ty budou mít oproti současnému stavu i zastřešení a elektronické informační panely. Podél příjezdové komunikace vzniknou pak stání pro parkování osobních aut.
Místo nádraží buňky
Jelikož dělníci budou pracovat zejména v části budovy, která byla určena pro veřejnost, musely dráhy výpravní budovu až na veřejné toalety zcela uzavřít. „Po dobu stavby jsou vedle výpravní budovy umístěny stavební buňky. Jedna slouží jako výdejna jízdenek a druhá jako náhradní čekárna pro cestující. Obě buňky jsou vytápěné,„ doplnila mluvčí. Rekonstrukce stanice má skončit v závěru roku. „Současná stavba nemá žádný vliv na jízdu vlaků,„ ubezpečil šéf krajského centra osobní dopravy Pavel Karšulín.
Moravský Krumlov bude od července, kdy na celém Znojemsku začne fungovat integrovaný dopravní systém kraje, důležitým přestupním uzlem. Změnou tak letos projde i tamní autobusové nádraží. To se kvůli bezpečnosti a zklidnění dopravy přestěhuje z krumlovského hlavního náměstí. Nádraží bude stát zcela mimo centrum, u splavu. „To je hlavní myšlenka celé přestavby, tedy aby náměstí bylo místem setkávání a odpočinku. A ne jen místem nástupu a výstupu lidí z autobusů,„ uvedl místostarosta města Tomáš Třetina.
(Mladá fronta DNES)
Drahám se podařilo zkoordinovat tyto práce s další připravovanou akcí, a to výstavbou přestupního autobusového terminálu, která by měla začít hned zjara. Při rekonstrukci výpravní budovy stavební firmy zaizolují obvodové zdivo kvůli odstranění zemní vlhkosti, vymění stávající okna a venkovní dveře, opraví střechu a zateplí fasádu. Vstupní a výstupní dveře do odbavovací haly budou automatické.
Kolem budovy uloží nové potrubí pro dešťovou kanalizaci. „Součástí venkovních úprav bude i vydláždění plochy před výpravní budovou ve směru ke kolejišti,„ uvedla mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. Rekonstrukce výpravní budovy včetně navazujících oprav přijde zhruba na jedenáct milionů korun.
Stavebními úpravami uvnitř budovy dojde k rozšíření vstupního vestibulu o dopravní kancelář, nově tam bude zřízena výdejna jízdenek včetně sociálního zařízení a odpočinková místnost pro řidiče autobusů.
V místě budou zároveň nově vybudovány zastávky autobusů. Ty budou mít oproti současnému stavu i zastřešení a elektronické informační panely. Podél příjezdové komunikace vzniknou pak stání pro parkování osobních aut.
Místo nádraží buňky
Jelikož dělníci budou pracovat zejména v části budovy, která byla určena pro veřejnost, musely dráhy výpravní budovu až na veřejné toalety zcela uzavřít. „Po dobu stavby jsou vedle výpravní budovy umístěny stavební buňky. Jedna slouží jako výdejna jízdenek a druhá jako náhradní čekárna pro cestující. Obě buňky jsou vytápěné,„ doplnila mluvčí. Rekonstrukce stanice má skončit v závěru roku. „Současná stavba nemá žádný vliv na jízdu vlaků,„ ubezpečil šéf krajského centra osobní dopravy Pavel Karšulín.
Moravský Krumlov bude od července, kdy na celém Znojemsku začne fungovat integrovaný dopravní systém kraje, důležitým přestupním uzlem. Změnou tak letos projde i tamní autobusové nádraží. To se kvůli bezpečnosti a zklidnění dopravy přestěhuje z krumlovského hlavního náměstí. Nádraží bude stát zcela mimo centrum, u splavu. „To je hlavní myšlenka celé přestavby, tedy aby náměstí bylo místem setkávání a odpočinku. A ne jen místem nástupu a výstupu lidí z autobusů,„ uvedl místostarosta města Tomáš Třetina.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438160/
Českobrodské nádraží by se mělo rekonstruovat. Otázkou však zůstává kdy. Dojde vůbec k plánované rozsáhlé rekonstrukci?O nutnosti rekonstrukce nádraží v Českém Brodě se hovoří již delší dobu. Správa železničních dopravních cest, která českobrodské nádraží spravuje, má již rekonstrukci připravenou. Nejvýraznější součást nádraží, tedy samotná budova, v ní ale zahrnuta není. „Rekonstrukce budovy, která je ve správě a majetku Českých drah a.s., není součástí připravované stavby,„ upozornil tiskový mluvčí Správy železničních dopravních cest Pavel Halla.
Hlavním předmětem úprav by měl být podchod pod kolejištěm. „Město Český Brod projevilo zájem na prodloužení podchodu pro cestující do Klučovské ulice a tím zkrátit přístup k vlakům pro obyvatele přilehlé části města,„ zmínil Pavel Halla.
Opomenuty by během této rekonstrukce neměly být ani nástupiště českobrodského nádraží. „Správa železniční dopravní cesty si je současně vědoma, že předmětem modernizace traťového úseku Úvaly - Poříčany, která se uskutečnila v polovině 90. let, nebyla provedena též rekonstrukce nástupišť včetně bezbariérového přístupu,„ uznal Pavel Halla.
Celá rekonstrukce by podle něj měla navazovat na připravovanou městskou investici revitalizaci přednádraží.
Rozpočet na úpravy českobrodského nádraží byl stanoven na devadesát miliónů korun. „Vzhledem ke všeobecně známému nedostatku investičních prostředků nelze odhadnou termín pokračování přípravy, která byla z tohoto důvodu přerušena,„ zdůraznil Halla.
Kdy by se mohla příprava a rekonstrukce samotná rozběhnout nedokáže odhadnout. „Vše záleží na odsouhlasení investičních prostředků ze strany Ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury,„ řekl tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Kdy a zda vůbec dostane nádraží v Českém Brodě moderní kabát, tedy zůstává zatím ve hvězdách.
(Kolínský deník)
Hlavním předmětem úprav by měl být podchod pod kolejištěm. „Město Český Brod projevilo zájem na prodloužení podchodu pro cestující do Klučovské ulice a tím zkrátit přístup k vlakům pro obyvatele přilehlé části města,„ zmínil Pavel Halla.
Opomenuty by během této rekonstrukce neměly být ani nástupiště českobrodského nádraží. „Správa železniční dopravní cesty si je současně vědoma, že předmětem modernizace traťového úseku Úvaly - Poříčany, která se uskutečnila v polovině 90. let, nebyla provedena též rekonstrukce nástupišť včetně bezbariérového přístupu,„ uznal Pavel Halla.
Celá rekonstrukce by podle něj měla navazovat na připravovanou městskou investici revitalizaci přednádraží.
Rozpočet na úpravy českobrodského nádraží byl stanoven na devadesát miliónů korun. „Vzhledem ke všeobecně známému nedostatku investičních prostředků nelze odhadnou termín pokračování přípravy, která byla z tohoto důvodu přerušena,„ zdůraznil Halla.
Kdy by se mohla příprava a rekonstrukce samotná rozběhnout nedokáže odhadnout. „Vše záleží na odsouhlasení investičních prostředků ze strany Ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury,„ řekl tiskový mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Kdy a zda vůbec dostane nádraží v Českém Brodě moderní kabát, tedy zůstává zatím ve hvězdách.
(Kolínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/438159/
K rekonstrukci žst. Vsetín zatím nedošlo hned z několika důvodů. Hlavní příčinou je nutnost rekonstrukce celé stanice, kde se nacházejí nevyhovující oblouky a stará úrovňová nástupiště a kde bude nutné vystavět podchod propojující nástupiště s přilehlou městskou částí. Vzhledem k tomu, že trolejové vedení pochází asi z roku 1958, nedá se už upravit. Zavěšené brány nesoucí trolej již značně podlehly korozi a musí být časem vyměněny za jiné pevné brány. Celkové náklady odhadujeme asi na 1,2 miliardy korun. Zatím ale ani neexistuje studie. Co se týká nádraží v Klášterci nad Ohří, tam rekonstrukci plánujeme zahájit už v letošním roce. Celkové náklady mají přesáhnout 12 milionů korun. Stavební práce obsáhnou rekonstrukci obvodového pláště, výplní otvorů, střechy, sítí, kanalizaci objektu.
Je třeba dodat, že ze současného počtu budov (cca 7 000) ve správě RSM (další jsou u DKV) jich je v dobrém stavu 2 700, 1 000 je zcela havarijních, zbytek jsou budovy vykazující více či méně závažné stavební poruchy a závady vyžadující opravy či rekonstrukce. Kdybychom chtěli opravit vše a hned, bude to stát přibližně 15 miliard korun! Je zřejmé, že to není možné a k opravám a rekonstrukcím bude docházet postupně dle priorit. Otázkám typu, proč zrovna tady tato budova se neopravuje, se tak asi ještě nějakou dobu
(Železničář)