Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Velice škaredé fotografie nám poslal do redakce náš spolupracovník. Jsou na nich stropy pokladen a čekárny v žst. Praha Braník. Obrovské promáčené „mapy„, z kterých se loupe malba a při dešti přičinlivě kape voda. Dělá to velice špatnou vizitku u cestující veřejnosti a navíc to samozřejmě vadí i zaměstnancům stanice.
Požádali jsme dozorčího provozu, aby se k této kritice vyjádřil. Napsal nám: Je to minimálně dva měsíce, kdy jsme tento neblahý stav ohlásili příslušné RSM (Regionální správě majetku – pozn. red.). Za tu dobu stačili pouze zajistit položení igelitu, který ale nebyl k ničemu. Na jakékoliv urgence RSM reaguje, že „za týden„, a to se opakuje rovněž už poněkolikáté.
Při dešti je to katastrofa. Teče všude a hlavně do elektrických rozvodů. V kontrastu k tomu, kde sídlí RSM (v nově opravené budově žst. Praha Vršovice, pozn. autora), vypadá budova branického nádraží. Prorezlý okapový svod u východu z čekárny v Braníku byl, pro příklad, opraven po 7 měsících... Mezitím okapový svod upadnul úplně, naštěstí nikoho nezranil.
Co mohou pracovníci stanice dělat víc?
O víkendu 29. a 30. listopadu se chystají v Praze Braníku Mikulášské jízdy, o něž je tradičně mimořádný zájem a lze očekávat několik tisícovek návštěvníků. Jaký si asi udělají obrázek o Českých drahách při pohledu do čekárny?
Nebo že by RSM šla do sebe a do Mikuláše... To už asi ale nestihne.
Zbývá jediná naděje: poslat svatému muži poníženou supliku, zda by zadržel dešťové srážky v nebi do té doby, než se podaří střechu opravit. Se svatým Petrem jsou možná kamarádi, tak snad by mu ze známosti vyhověl. Ale kdo ví.
(Železničář)
Požádali jsme dozorčího provozu, aby se k této kritice vyjádřil. Napsal nám: Je to minimálně dva měsíce, kdy jsme tento neblahý stav ohlásili příslušné RSM (Regionální správě majetku – pozn. red.). Za tu dobu stačili pouze zajistit položení igelitu, který ale nebyl k ničemu. Na jakékoliv urgence RSM reaguje, že „za týden„, a to se opakuje rovněž už poněkolikáté.
Při dešti je to katastrofa. Teče všude a hlavně do elektrických rozvodů. V kontrastu k tomu, kde sídlí RSM (v nově opravené budově žst. Praha Vršovice, pozn. autora), vypadá budova branického nádraží. Prorezlý okapový svod u východu z čekárny v Braníku byl, pro příklad, opraven po 7 měsících... Mezitím okapový svod upadnul úplně, naštěstí nikoho nezranil.
Co mohou pracovníci stanice dělat víc?
O víkendu 29. a 30. listopadu se chystají v Praze Braníku Mikulášské jízdy, o něž je tradičně mimořádný zájem a lze očekávat několik tisícovek návštěvníků. Jaký si asi udělají obrázek o Českých drahách při pohledu do čekárny?
Nebo že by RSM šla do sebe a do Mikuláše... To už asi ale nestihne.
Zbývá jediná naděje: poslat svatému muži poníženou supliku, zda by zadržel dešťové srážky v nebi do té doby, než se podaří střechu opravit. Se svatým Petrem jsou možná kamarádi, tak snad by mu ze známosti vyhověl. Ale kdo ví.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309889/
Cestující, kteří využívají služeb železniční stanice Kroměříž, se mohou těšit na komfortní, bezpečné a bezbariérové železniční nádraží. Přibude také nové ostrovní nástupiště, moderní informační systém a osvětlení.
Celá aktualita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_46mode.htm
Celá aktualita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_46mode.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309881/
Železničáři z Břeclavi dostali ve středu večer do užívání dvě nová nástupiště. Krátce po osmnácté hodině k nim přijel první vlak.
Cestující tak získali prakticky kompletní prostředí pro cestování v kvalitě podle evropských standardů. Přesto ale větší důvod k oslavám mají železničáři, pro které končí složité období, kdy na omezeném počtu kolejí museli vyjezdit všechny plánované vlaky.
Práce začaly 8. října minulého roku výstavbou zcela nového nástupiště 1 B. Letos na jaře bylo předmětem pracovního úsilí stavbařů první a druhé nástupiště. „Stavebně nejhorší byla doba od 3. března do 16. června. Na jednom místě jsme museli bezpečně zvládnout pohyb cestujících, jízdu vlaků a stavební techniky,„ řekl Právu dopravní náměstek břeclavského uzlu Zdeněk Krystián.
Vše se ale podařilo přežít bez mimořádností, ovšem nikoliv bez nadávajících cestujících, kteří ignorovali informace v médiích a pak se divili, cože se to v Břeclavi děje.
„Z hlediska dopravy ale byla nejhorší další fáze, kdy nám pro veškerý tranzit nákladní a osobní dopravy zůstaly jen tři koleje. Výpravčí ústředního stavědla i na nástupištích zaslouží naše poděkování, jak to vše zvládli,„ dodal.
Dnes mají železničáři k dispozici třináct ze čtrnácti plánovaných nástupištních hran. To znamená, že k prosincovému spuštění Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje mají dostatečný počet kolejí a nástupišť pro nástup cestujících. „I když se mnozí divili, nač tolik nástupišť, skutečnost je taková, že je od nového grafikonu všechna využijeme. V Břeclavi budeme mít za den o čtrnáct párů vlaků víc,„ upozornil Krystián. Ukončením přestavby nástupišť ale ještě stavební práce nekončí. Příští rok přijdou na řadu další části nádraží, kdy po instalaci nových výhybek bude položena poslední chybějící kolej ke znojemskému nástupišti. A hlavně, v největší akci roku bude vyměněn pětikolejný most nad řekou Dyje.
Milan Vojtek
(Právo)
Cestující tak získali prakticky kompletní prostředí pro cestování v kvalitě podle evropských standardů. Přesto ale větší důvod k oslavám mají železničáři, pro které končí složité období, kdy na omezeném počtu kolejí museli vyjezdit všechny plánované vlaky.
Práce začaly 8. října minulého roku výstavbou zcela nového nástupiště 1 B. Letos na jaře bylo předmětem pracovního úsilí stavbařů první a druhé nástupiště. „Stavebně nejhorší byla doba od 3. března do 16. června. Na jednom místě jsme museli bezpečně zvládnout pohyb cestujících, jízdu vlaků a stavební techniky,„ řekl Právu dopravní náměstek břeclavského uzlu Zdeněk Krystián.
Vše se ale podařilo přežít bez mimořádností, ovšem nikoliv bez nadávajících cestujících, kteří ignorovali informace v médiích a pak se divili, cože se to v Břeclavi děje.
„Z hlediska dopravy ale byla nejhorší další fáze, kdy nám pro veškerý tranzit nákladní a osobní dopravy zůstaly jen tři koleje. Výpravčí ústředního stavědla i na nástupištích zaslouží naše poděkování, jak to vše zvládli,„ dodal.
Dnes mají železničáři k dispozici třináct ze čtrnácti plánovaných nástupištních hran. To znamená, že k prosincovému spuštění Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje mají dostatečný počet kolejí a nástupišť pro nástup cestujících. „I když se mnozí divili, nač tolik nástupišť, skutečnost je taková, že je od nového grafikonu všechna využijeme. V Břeclavi budeme mít za den o čtrnáct párů vlaků víc,„ upozornil Krystián. Ukončením přestavby nástupišť ale ještě stavební práce nekončí. Příští rok přijdou na řadu další části nádraží, kdy po instalaci nových výhybek bude položena poslední chybějící kolej ke znojemskému nástupišti. A hlavně, v největší akci roku bude vyměněn pětikolejný most nad řekou Dyje.
Milan Vojtek
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309647/
Rozsáhlá rekonstrukce vlakového nádraží v Liberci je v plném proudu. Akce, která má přinést především lepší komfort v halách a podchodech, přičemž ten příjezdový se prodlouží, aby se napojil na ulice Husitská a Cechovní, bude stát přibližně 135 milionů korun.
Cestujícím, ale především chodcům tato investice umožní zejména bezpečný průchod nádražím, jehož smysl je, aby lidé nechodili přes koleje. „Nyní pracujeme na prodloužení podchodu a na izolacích. Kvůli tomu jsou značně omezená nástupiště dvě a tři,„ říká mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Na zmíněných nástupištích také průběžně vyměňují pražce. Celá tato etapa potrvá do 5. prosince. Pak začnou železničáři pracovat na druhé etapě - tedy na odjezdovém tunelu. Vše by mělo být hotové do 15. února, což je tři dny před zahájením mistrovství světa v klasickém lyžování.
Peníze na akci půjdou především ze státního rozpočtu. Část vyčlení z rozpočtu Liberce. Konkrétně se jedná o částku 3,6 milionu na opravu ulic Cechovní a Husitská včetně chodníků a osvětlení a dále pak na napojení ulic na pozemky Českých drah včetně bezbariérových přístupů.
Lidé budou moci procházet podchodem v provozních hodinách nádraží a nebudou už moci přebíhat přes kolejiště. „Uděláme zábrany, aby přes koleje už nikdo neprošel,„ řekl už dříve liberecký náměstek vrchního přednosty Václav Homola.
(Mladá fronta DNES)
Cestujícím, ale především chodcům tato investice umožní zejména bezpečný průchod nádražím, jehož smysl je, aby lidé nechodili přes koleje. „Nyní pracujeme na prodloužení podchodu a na izolacích. Kvůli tomu jsou značně omezená nástupiště dvě a tři,„ říká mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Na zmíněných nástupištích také průběžně vyměňují pražce. Celá tato etapa potrvá do 5. prosince. Pak začnou železničáři pracovat na druhé etapě - tedy na odjezdovém tunelu. Vše by mělo být hotové do 15. února, což je tři dny před zahájením mistrovství světa v klasickém lyžování.
Peníze na akci půjdou především ze státního rozpočtu. Část vyčlení z rozpočtu Liberce. Konkrétně se jedná o částku 3,6 milionu na opravu ulic Cechovní a Husitská včetně chodníků a osvětlení a dále pak na napojení ulic na pozemky Českých drah včetně bezbariérových přístupů.
Lidé budou moci procházet podchodem v provozních hodinách nádraží a nebudou už moci přebíhat přes kolejiště. „Uděláme zábrany, aby přes koleje už nikdo neprošel,„ řekl už dříve liberecký náměstek vrchního přednosty Václav Homola.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309642/
Party lidí bez domova se nejčastěji zdržují kolem vlakového nádraží a marketu Billa
Zanedbanému mladíkovi (25), který se potuluje a žebrá kolem vlakového nádraží, jeho styl života vyhovuje. „Líbí se mi takhle žít. Práci bych stejně nenašel a na jídlo si peníze seženu vždycky,„ tvrdí muž ve špinavém a páchnoucím oblečení. Dál už se o své osobě odmítl bavit.
Ale obyvatelé města pro jeho způsob života i jeho kumpánů pochopení nemají. „Denně nás obtěžují. Schází se tu kolem pěti lidí všech věkových kategorií. Občas jim přijede odněkud posila. Obtěžují pokladní i cestující. Není vyjímkou, že žebrají na malých dětech,„ popsali muži v kanceláři výpravčího, kteří s tímto společenským jevem nechtěli spojovat své jméno.
Železničáři vlastní policii nemají a s bezdomovci si neví rady. Jediné, co mohou udělat, je volat městskou policii. „Máme s ní dohodu, že sem bude chodit. Vandráky vykáže, oni se ale po jejím odchodu za chvíli vrátí,„ řekli.
Jejich nářky nemají konce. Stěžovali si na přespávání špinavých a zapáchajících osob ve vagonech. Na strach, který v cestujících vzbuzují, na to, jak z nich tahají peníze. Bezdomovci spoléhají, že když nic nemají, nemůže se jim nic stát. „Ráno jsem nemohl jednoho spáče probudit. Pomohl až kýbl s vodou,„ zmínil se drážní pracovník. Dodal, že mnohdy jsou vlakové soupravy od nezvaných návštěvníků i pokálené.
Personál nedalekého supermarketu Billa je z bezdomovců zoufalý. „Jsou tu pořád. Přijdou si pro dva rohlíky a ukradnou zboží za tři stovky. Nejčastěji si chodí pro krabicové víno. Dopoledne to jde, ale odpoledne jsou opilí a bývají agresivní,„ popsal vedoucí supermarketu.
Obtěžují zákazníky, před obchodem vybírají popelnice. „Ještě hůře to vypadá na zadní rampě, kam chodí na záchod a ničí nám zařízení. Jediné co můžeme udělat, je zavolat městskou policii. Ta je vyvede, ale za chvíli jsou tu zas,„ dodal.
(Strakonický deník)
Zanedbanému mladíkovi (25), který se potuluje a žebrá kolem vlakového nádraží, jeho styl života vyhovuje. „Líbí se mi takhle žít. Práci bych stejně nenašel a na jídlo si peníze seženu vždycky,„ tvrdí muž ve špinavém a páchnoucím oblečení. Dál už se o své osobě odmítl bavit.
Ale obyvatelé města pro jeho způsob života i jeho kumpánů pochopení nemají. „Denně nás obtěžují. Schází se tu kolem pěti lidí všech věkových kategorií. Občas jim přijede odněkud posila. Obtěžují pokladní i cestující. Není vyjímkou, že žebrají na malých dětech,„ popsali muži v kanceláři výpravčího, kteří s tímto společenským jevem nechtěli spojovat své jméno.
Železničáři vlastní policii nemají a s bezdomovci si neví rady. Jediné, co mohou udělat, je volat městskou policii. „Máme s ní dohodu, že sem bude chodit. Vandráky vykáže, oni se ale po jejím odchodu za chvíli vrátí,„ řekli.
Jejich nářky nemají konce. Stěžovali si na přespávání špinavých a zapáchajících osob ve vagonech. Na strach, který v cestujících vzbuzují, na to, jak z nich tahají peníze. Bezdomovci spoléhají, že když nic nemají, nemůže se jim nic stát. „Ráno jsem nemohl jednoho spáče probudit. Pomohl až kýbl s vodou,„ zmínil se drážní pracovník. Dodal, že mnohdy jsou vlakové soupravy od nezvaných návštěvníků i pokálené.
Personál nedalekého supermarketu Billa je z bezdomovců zoufalý. „Jsou tu pořád. Přijdou si pro dva rohlíky a ukradnou zboží za tři stovky. Nejčastěji si chodí pro krabicové víno. Dopoledne to jde, ale odpoledne jsou opilí a bývají agresivní,„ popsal vedoucí supermarketu.
Obtěžují zákazníky, před obchodem vybírají popelnice. „Ještě hůře to vypadá na zadní rampě, kam chodí na záchod a ničí nám zařízení. Jediné co můžeme udělat, je zavolat městskou policii. Ta je vyvede, ale za chvíli jsou tu zas,„ dodal.
(Strakonický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308712/
Opravy začnou v létě
Zámek Šípkové Růženky už zase připomíná nádraží Vyšehrad. Keře, které na jaře dělníci vykáceli, už opět milosrdně zakryly prostor kolem jednoho z nejcennějších, ale i nejohroženějších pražských nádraží. Roky opuštěnou neorenesanční stavbu získal loni nový majitel a podnikl první razantní kroky. Vykácel keře, strhl bez povolení čekárnu, která stála mezi kolejemi a kterou s hlavní budovou spojoval podchod.
To „ocenili„ pražští památkáři stotisícovou pokutou pro firmu TIP Estate, které nádraží patří. Je to nejvyšší pokuta, kterou mohli udělit. Tentýž měsíc věc začala vyšetřovat policie. „Případ prověřujeme,„ potvrdila tisková mluvčí pražské policie Eva Miklíková.
Opravovat se bude od léta Smutný osud nádraží by se měl změnit do poloviny roku 2009. To by se památkově chráněné nádraží mělo začít renovovat. „Do konce listopadu dokončíme projekt pro územní rozhodnutí,„ slibuje architekt Martin Kotík z ateliéru Omickron-K. Do léta počítá architekt s tím, že by mohl získat stavební povolení a v létě by se mohla oprava naplno rozjet. „Doufáme, že půjde všechno podle plánu. Budova už je tak zchátralá, že by do léta nemusela vydržet,„ dodává Kotík.
Firma TIP Estate pověřila vypracováním projektu Kotíka a jeho ateliér už na jaře. „Dohodli jsme se s majitelem, jak budeme postupovat, aby se neopakoval ten krok slona v porcelánu, kterým to začalo,„ připomněl Kotík zbourání čekárny, která byla prohlášena nemovitou kulturní památkou. Projekt předpokládá kompletní rekonstrukci zchátralé budovy podle požadavků památkářů. Na západní straně objektu plánuje další dostavbu. Ale to se příliš nelíbí radnici Prahy 2. „Hlavní budova je typický sólo dům, je to monument, který se těžko zastavuje do nějaké řady domů,„ řekl zástupce starostky Václav Vondrášek. Vyšehradské nádraží vzniklo na přelomu let 1904 a 1905 pravděpodobně podle návrhu architekta Antonína Balšánka, tvůrce obecního domu. Cestujícím sloužila budova šedesát let. Pak zde přestaly vlaky stavět a budovu si oblíbili vandalové.
(Mladá fronta DNES)
Zámek Šípkové Růženky už zase připomíná nádraží Vyšehrad. Keře, které na jaře dělníci vykáceli, už opět milosrdně zakryly prostor kolem jednoho z nejcennějších, ale i nejohroženějších pražských nádraží. Roky opuštěnou neorenesanční stavbu získal loni nový majitel a podnikl první razantní kroky. Vykácel keře, strhl bez povolení čekárnu, která stála mezi kolejemi a kterou s hlavní budovou spojoval podchod.
To „ocenili„ pražští památkáři stotisícovou pokutou pro firmu TIP Estate, které nádraží patří. Je to nejvyšší pokuta, kterou mohli udělit. Tentýž měsíc věc začala vyšetřovat policie. „Případ prověřujeme,„ potvrdila tisková mluvčí pražské policie Eva Miklíková.
Opravovat se bude od léta Smutný osud nádraží by se měl změnit do poloviny roku 2009. To by se památkově chráněné nádraží mělo začít renovovat. „Do konce listopadu dokončíme projekt pro územní rozhodnutí,„ slibuje architekt Martin Kotík z ateliéru Omickron-K. Do léta počítá architekt s tím, že by mohl získat stavební povolení a v létě by se mohla oprava naplno rozjet. „Doufáme, že půjde všechno podle plánu. Budova už je tak zchátralá, že by do léta nemusela vydržet,„ dodává Kotík.
Firma TIP Estate pověřila vypracováním projektu Kotíka a jeho ateliér už na jaře. „Dohodli jsme se s majitelem, jak budeme postupovat, aby se neopakoval ten krok slona v porcelánu, kterým to začalo,„ připomněl Kotík zbourání čekárny, která byla prohlášena nemovitou kulturní památkou. Projekt předpokládá kompletní rekonstrukci zchátralé budovy podle požadavků památkářů. Na západní straně objektu plánuje další dostavbu. Ale to se příliš nelíbí radnici Prahy 2. „Hlavní budova je typický sólo dům, je to monument, který se těžko zastavuje do nějaké řady domů,„ řekl zástupce starostky Václav Vondrášek. Vyšehradské nádraží vzniklo na přelomu let 1904 a 1905 pravděpodobně podle návrhu architekta Antonína Balšánka, tvůrce obecního domu. Cestujícím sloužila budova šedesát let. Pak zde přestaly vlaky stavět a budovu si oblíbili vandalové.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308699/
Luxusní obchody na pražském hlavním nádraží měly být ukázkou budoucnosti největší železniční stanice v Česku. Cestující, stejně jako zákazníky obchodů, však od návštěvy obnovených prostor odrazují skupiny narkomanů a bezdomovců, které přitahuje herna s hracími automaty umístěná mezi pokladnami a novými obchodními prostory.
Cestující i zákazníci prodejen si na ně stěžují. „Lidé tam jen vyhazují peníze a pijí,„ myslí si cestující Helena Šprochová. „Přitahuje pochybné existence,„ říká Josef Urbánek, který už řadu let žije v Paříži. Shluk automatů obklopený narkomany odpuzuje i zahraniční turisty. „Praha je krásné město, ale výherní automaty uprostřed hlavního nádraží na město moc dobré světlo nevrhají,„ myslí si Angličan Ian Smith z Londýna.
To, že herna představuje na nádraží rizikový prvek, potvrzují i odborníci. „Hrací automaty přitahují tradičně například uživatele pervitinu. Řada z nichmánavíc problém s dvojí závislostí. Zneužívání návykových látek se u nich mísí s gamblerstvím,„ říká terénní pracovník Vojtěch Janouškovec ze sdružení Progressive, které pracuje s narkomany.
Změnu k lepšímu přinese až nájemce nádraží, společnost Grandi Stazioni. Do roka herna zmizí; na tomto místě se začnou stavět obchody. S hernou nový koncept nepočítá ani na jiném místě nádraží.
(Deník)
Cestující i zákazníci prodejen si na ně stěžují. „Lidé tam jen vyhazují peníze a pijí,„ myslí si cestující Helena Šprochová. „Přitahuje pochybné existence,„ říká Josef Urbánek, který už řadu let žije v Paříži. Shluk automatů obklopený narkomany odpuzuje i zahraniční turisty. „Praha je krásné město, ale výherní automaty uprostřed hlavního nádraží na město moc dobré světlo nevrhají,„ myslí si Angličan Ian Smith z Londýna.
To, že herna představuje na nádraží rizikový prvek, potvrzují i odborníci. „Hrací automaty přitahují tradičně například uživatele pervitinu. Řada z nichmánavíc problém s dvojí závislostí. Zneužívání návykových látek se u nich mísí s gamblerstvím,„ říká terénní pracovník Vojtěch Janouškovec ze sdružení Progressive, které pracuje s narkomany.
Změnu k lepšímu přinese až nájemce nádraží, společnost Grandi Stazioni. Do roka herna zmizí; na tomto místě se začnou stavět obchody. S hernou nový koncept nepočítá ani na jiném místě nádraží.
(Deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308686/
Na úvod si připomeňme, že letos v polovině září byl oficiálně zprovozněn průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem. Součástí této přestavby byla i kompletní rekonstrukce nástupišť a podchodu pro cestující na ústeckém hlavním nádraží. Podchod byl sice předán do zkušebního provozu letos 4. dubna, ale následně se ještě do května dodělávaly obklady a dlažba. To obnášelo vždy uzavření části podchodu a usměrnění cestujících zpravidla na jeden vstup na nástupiště, říká náměstek ředitele Regionálního centra provozu (RCP) v Ústí nad Labem Eduard Tržil.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_45usti.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_45usti.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308195/
Objekt železniční zastávky v obci Skrbeň asi 11 km od Olomouce na trati č. 275 do Prostějova výrazně změnil vzhled. Stalo se tak zásluhou rozsáhlé rekonstrukce zhruba za 870 tisíc korun, která trvala tři měsíce.
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_45skrb.htm
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_45skrb.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308176/
Sokolovské a mariánskolázeňské nádraží už prochází změnou. Na karlovarském se ale stále nic neděje
Cestující odkázaní na vlaky nebo autobusy to nemají lehké. Stav celé řady nádražních budov a autobusových stanic je žalostný, o důstojném prostředí se nedá hovořit. Dříve běžné lavičky na nádražích často chybějí, například v Chebu se kvůli problémům s bezdomovci musejí lidé smířit dokonce s uzavřením haly v nočních hodinách.
Zatímco na sokolovském nádraží se se už pracuje a od včerejška ulehčuje cestujícím cestu na peron nový podchod pod kolejištěm, v Karlových Varech se stále nic neděje.
Rekonstrukce karlovarského horního nádraží měla začít už před pěti lety. Italská společnost Grandi Stazioni, která si stanici od Českých drah pronajala, zpoždění zdůvodňuje tím, že náklady na rekonstrukci budou zřejmě podstatně vyšší, než se původně předpokládalo. „Oprava měla původně stát 38 milionů korun, ale vzhledem ke stavu budovy náklady na její obnovu této částce neodpovídají. Proto jsme dosud rekonstrukci nezahájili,„ uvedl mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Stejná firma se už pustila do přestavby nádraží v Mariánských Lázních. Změny nejen v prostoru pro cestující, ale i v okolí nádraží, by měli lidé poznat už příští rok.
Neutěšený stav mariánskolázeňského vlakového nádraží by měla změnit už započatá rekonstrukce, do níž se pustila italská společnost Grandi Stazioni. „Příští rok nás čeká rekonstrukce nádražního náměstí a přilehlých komunikací a stavba nového autobusového terminálu,„ uvedl starosta Mariánských Lázní Zdeněk Král a dodal, že se na investici bude podílet město, Karlovarský kraj, počítá se i s dotacemi z Regionálního operačního programu. Dotace by podle starosty měla být asi 60 milionů korun. „Plynule má navázat dokončení rekonstrukce železniční stanice Mariánské Lázně firmou Grandi Stazioni,„ upřesnil starosta Král. V Mariánských Lázních se dočká rekonstrukce 266 metrů dlouhé nástupiště u výpravní budovy i čtyřsetmetrový ostrovní peron. V plánu je i oprava zastřešení podchodu na nástupiště, bezbariérový přístup zajistí dvojice nových výtahů. Kolejiště navíc oddělí i nové protihlukové stěny. K paradoxní situaci došlo v Aši, kde se opravilo nádraží Aš město, frekventovanější stanice Hlavní nádraží však dál chátrá. „Potíž je v tom, že Hlavní nádraží spravuje Správa železniční dopravní cesty a ta stále nemá peníze. Po naší urgenci pravidelně pouze nechají posekat trávu, ale technických a stavebních úprav se zřejmě nedočkáme,„ uvedl starosta Aše Dalibor Blažek.
Zlepšení stavu některých nádraží přinese stavba železničního koridoru z Chebu do Prahy. Výrazně se změní i nástupiště.
(Mladá fronta DNES)
Cestující odkázaní na vlaky nebo autobusy to nemají lehké. Stav celé řady nádražních budov a autobusových stanic je žalostný, o důstojném prostředí se nedá hovořit. Dříve běžné lavičky na nádražích často chybějí, například v Chebu se kvůli problémům s bezdomovci musejí lidé smířit dokonce s uzavřením haly v nočních hodinách.
Zatímco na sokolovském nádraží se se už pracuje a od včerejška ulehčuje cestujícím cestu na peron nový podchod pod kolejištěm, v Karlových Varech se stále nic neděje.
Rekonstrukce karlovarského horního nádraží měla začít už před pěti lety. Italská společnost Grandi Stazioni, která si stanici od Českých drah pronajala, zpoždění zdůvodňuje tím, že náklady na rekonstrukci budou zřejmě podstatně vyšší, než se původně předpokládalo. „Oprava měla původně stát 38 milionů korun, ale vzhledem ke stavu budovy náklady na její obnovu této částce neodpovídají. Proto jsme dosud rekonstrukci nezahájili,„ uvedl mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Stejná firma se už pustila do přestavby nádraží v Mariánských Lázních. Změny nejen v prostoru pro cestující, ale i v okolí nádraží, by měli lidé poznat už příští rok.
Neutěšený stav mariánskolázeňského vlakového nádraží by měla změnit už započatá rekonstrukce, do níž se pustila italská společnost Grandi Stazioni. „Příští rok nás čeká rekonstrukce nádražního náměstí a přilehlých komunikací a stavba nového autobusového terminálu,„ uvedl starosta Mariánských Lázní Zdeněk Král a dodal, že se na investici bude podílet město, Karlovarský kraj, počítá se i s dotacemi z Regionálního operačního programu. Dotace by podle starosty měla být asi 60 milionů korun. „Plynule má navázat dokončení rekonstrukce železniční stanice Mariánské Lázně firmou Grandi Stazioni,„ upřesnil starosta Král. V Mariánských Lázních se dočká rekonstrukce 266 metrů dlouhé nástupiště u výpravní budovy i čtyřsetmetrový ostrovní peron. V plánu je i oprava zastřešení podchodu na nástupiště, bezbariérový přístup zajistí dvojice nových výtahů. Kolejiště navíc oddělí i nové protihlukové stěny. K paradoxní situaci došlo v Aši, kde se opravilo nádraží Aš město, frekventovanější stanice Hlavní nádraží však dál chátrá. „Potíž je v tom, že Hlavní nádraží spravuje Správa železniční dopravní cesty a ta stále nemá peníze. Po naší urgenci pravidelně pouze nechají posekat trávu, ale technických a stavebních úprav se zřejmě nedočkáme,„ uvedl starosta Aše Dalibor Blažek.
Zlepšení stavu některých nádraží přinese stavba železničního koridoru z Chebu do Prahy. Výrazně se změní i nástupiště.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307965/
Nádraží v Ústí nad Orlicí vzniklo při stavbě Olomoucko-pražské dráhy a budova přibyla o třicet let později, v roce 1874. Ačkoli jde o jednu z nejstarších staničních budov v Česku, Správa železniční dopravní cesty ji chce v rámci rekonstrukce celého nádraží zbourat. Od záměru ji neodradila ani petice, kterou za měsíc podepsalo devět tisíc lidí.
Už tady delší dobu o tom nic nebylo
, takže: http://www.ct24.cz/doprava/36472-petice-se-snazi-zastavit-demolici-historickeho-nadrazi/
Už tady delší dobu o tom nic nebylo
, takže: http://www.ct24.cz/doprava/36472-petice-se-snazi-zastavit-demolici-historickeho-nadrazi/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307953/
19.11.2008 byla dokončena první část přestavby sokolovského nádraží. Bylo dokončeno kolejiště i podchod k nástupištím a skončila výluka ke stevbním pracem potřebná.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307899/
Třímiliardovou investici pomůže financovat Evropská unie * Práce začnou příští rok
Náročná rekonstrukce celého železničního uzlu začne v příštím roce v Přerově. Součástí této velké investiční akce, která si jen v první etapě vyžádá náklady kolem tří miliard korun, bude i přestavba železničního mostu a obnova některých podjezdů.
„Po 160 letech existence přerovského železničního uzlu půjde o jeho zásadní rekonstrukci,“ řekl Právu vrchní přednosta Správy dopravní cesty v Olomouci Václav John. Práce si podle něj vyžádají určitá dopravní omezení, ale provoz na vlakovém nádraží nebude nikdy úplně přerušen.
„Bude se jednat o komplexní rekonstrukci kolejiště, železničního svršku i spodku, trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Opravy se budou týkat také jednotlivých nástupišť a podchodu k perónům. Kromě toho tam vznikne i úplně nový podchod,“ vysvětlil Josef Hrdina, hlavní inženýr projektu. Investorem této dosud největší investiční akce na přerovském nádraží bude Správa železniční dopravní cesty. Ta chce k financování projektu využít prostředků z operačního programu Evropské unie.
Vzhledem k nákladnosti bude rekonstrukce rozdělena do dvou etap. Podle Hrdiny se zřejmě v březnu příštího roku začne obnovovat část uzlu od Horní Moštěnice až po most přes řeku Bečvu. V průběhu této etapy se počítá s vybudováním nového železničního mostu, což bude technicky nejkomplikovanější a současně nejnákladnější. Postupně dojde i na opravu tří podjezdů pod tratí. Kromě Mádrova podjezdu a podjezdu v přerovské místní části Lověšice se dočká obnovy i podjezd v Kojetínské ulici, pod nímž vede frekventovaná silnice z Přerova na Tovačov a Kojetín. V další etapě má být rekonstruován úsek na druhém břehu Bečvy včetně tzv. Dluhonické spojky.
V přerovském nádraží se kříží druhý a třetí železniční koridor, které již modernizací prošly. V samotné stanici byla ve stejné době opravena jen památkově chráněná výpravní budova. Rekonstrukce celého uzlu, která by měla být skončena do roku 2013, umožní vyšší průjezdní rychlost vlaků a zároveň značně zlepší komfort pro cestující.
(Právo)
Náročná rekonstrukce celého železničního uzlu začne v příštím roce v Přerově. Součástí této velké investiční akce, která si jen v první etapě vyžádá náklady kolem tří miliard korun, bude i přestavba železničního mostu a obnova některých podjezdů.
„Po 160 letech existence přerovského železničního uzlu půjde o jeho zásadní rekonstrukci,“ řekl Právu vrchní přednosta Správy dopravní cesty v Olomouci Václav John. Práce si podle něj vyžádají určitá dopravní omezení, ale provoz na vlakovém nádraží nebude nikdy úplně přerušen.
„Bude se jednat o komplexní rekonstrukci kolejiště, železničního svršku i spodku, trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Opravy se budou týkat také jednotlivých nástupišť a podchodu k perónům. Kromě toho tam vznikne i úplně nový podchod,“ vysvětlil Josef Hrdina, hlavní inženýr projektu. Investorem této dosud největší investiční akce na přerovském nádraží bude Správa železniční dopravní cesty. Ta chce k financování projektu využít prostředků z operačního programu Evropské unie.
Vzhledem k nákladnosti bude rekonstrukce rozdělena do dvou etap. Podle Hrdiny se zřejmě v březnu příštího roku začne obnovovat část uzlu od Horní Moštěnice až po most přes řeku Bečvu. V průběhu této etapy se počítá s vybudováním nového železničního mostu, což bude technicky nejkomplikovanější a současně nejnákladnější. Postupně dojde i na opravu tří podjezdů pod tratí. Kromě Mádrova podjezdu a podjezdu v přerovské místní části Lověšice se dočká obnovy i podjezd v Kojetínské ulici, pod nímž vede frekventovaná silnice z Přerova na Tovačov a Kojetín. V další etapě má být rekonstruován úsek na druhém břehu Bečvy včetně tzv. Dluhonické spojky.
V přerovském nádraží se kříží druhý a třetí železniční koridor, které již modernizací prošly. V samotné stanici byla ve stejné době opravena jen památkově chráněná výpravní budova. Rekonstrukce celého uzlu, která by měla být skončena do roku 2013, umožní vyšší průjezdní rychlost vlaků a zároveň značně zlepší komfort pro cestující.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307510/
Celkem na 444 milionů přijde rekonstrukce kroměřížského vlakového nádraží, která je právě ve svém poločase. Začala letos v květnu a skončí v červnu 2009, o náklady na stavbu se podělí Státní fond dopravní infrastruktury a Evropská unie.
Už dnes slouží cestujícím 250 metrů dlouhý oboustranný nástupní ostrůvek pro vlaky ve směrech Kojetín -Hulín se dvěma přístřešky, které budou osazeny elektronickými informačními tabulemi. Postavené už je i sousední 90 metrů dlouhé vyvýšené nástupiště pro vlaky do Zdounek a Zborovic. Skončí také posunování vagónů přes frekventovanou Hulínskou ulici, které dnes několikrát za den vytváří dlouhé kolony. Výměnou prochází i kolejiště, kde se staré výhybky vymění za šestnáct nových, vyhřívaných. Ty v zimě nezamrznou a nebudou tak zpožďovat vlaky.
(Mladá fronta DNES)
Už dnes slouží cestujícím 250 metrů dlouhý oboustranný nástupní ostrůvek pro vlaky ve směrech Kojetín -Hulín se dvěma přístřešky, které budou osazeny elektronickými informačními tabulemi. Postavené už je i sousední 90 metrů dlouhé vyvýšené nástupiště pro vlaky do Zdounek a Zborovic. Skončí také posunování vagónů přes frekventovanou Hulínskou ulici, které dnes několikrát za den vytváří dlouhé kolony. Výměnou prochází i kolejiště, kde se staré výhybky vymění za šestnáct nových, vyhřívaných. Ty v zimě nezamrznou a nebudou tak zpožďovat vlaky.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307478/
Českobrodské autobusové a vlakové nádraží by se během několika let mělo přeměnit v moderní dopravní terminál. Rekonstrukci připravuje radnice spolu s Českými dráhami a Správou železniční dopravní cesty. Náklady se odhadují na desítky milionů korun, sdělil dnes místostarosta Jakub Nekolný.
Celá aktualita: http://www.ct24.cz/doprava/35896-nadrazi-v-ceskem-brode-ma-byt-do-nekolika-let-modernim-terminalem/
Celá aktualita: http://www.ct24.cz/doprava/35896-nadrazi-v-ceskem-brode-ma-byt-do-nekolika-let-modernim-terminalem/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307469/
Moderní terminál, který by propojí vlakovou a autobusovou dopravu, postaví Chrastava. Projekt za zhruba 38 milionů korun podpořila Evropská unie. Současně s ním opraví v centru města i nové autobusové nádraží, které vzniklo ještě za dob totality a z hlediska kvality terénu je pohromou pro řidiče autobusů. I na ně přijdou evropské peníze.
„Máme nově opravené vlakové nádraží, ale příjezd k němu je příšerný, nebezpečná je i úzká obousměrná ulice k průmyslové zóně, která vede kolem něj. To všechno by měl terminál vyřešit,„ informoval starosta města Chrastavy Michael Canov. Podle projektu by měla projít rekonstrukcí celá ulice od křižovatky s Andělohorskou ulicí až k nádraží a ještě plochy vede něj. „Mělo by vzniknout nové parkoviště pro auta a autobusy a malé autobusové nádraží tak, aby sem mohly zajíždět všechny autobusy,„ informoval Canov. „V současnosti sem zajíždí jen část spojů a lidé, kteří chtějí přesednout z vlaku na autobus nebo naopak, musejí buď čekat, nebo jít těch zhruba půldruhého kilometru pěšky.„ Projekt musí vyhovět i požadavkům armády, protože v případě mobilizace nebo ohrožení by tu vojáci nakládali a vykládali těžkou vojenskou techniku pro celou oblast.
Opravu prostor před nádražím vítají i České dráhy. „Příjezd k nádraží není vábný, navíc je města, takže jsme jej do opravy nemohli zahrnout,„ poznamenal přednosta provozního obvodu Liberec Antonín Parýzek.
Nový povrch za zhruba 5,5 milionu korun dostane i autobusové nádraží. „Řidiči autobusů se už báli sem vjíždět, aby si o díry nerozbili kola,„ poznamenal Canov. Obě akce by měly začít už v příštím roce v létě.
(Mladá fronta DNES)
„Máme nově opravené vlakové nádraží, ale příjezd k němu je příšerný, nebezpečná je i úzká obousměrná ulice k průmyslové zóně, která vede kolem něj. To všechno by měl terminál vyřešit,„ informoval starosta města Chrastavy Michael Canov. Podle projektu by měla projít rekonstrukcí celá ulice od křižovatky s Andělohorskou ulicí až k nádraží a ještě plochy vede něj. „Mělo by vzniknout nové parkoviště pro auta a autobusy a malé autobusové nádraží tak, aby sem mohly zajíždět všechny autobusy,„ informoval Canov. „V současnosti sem zajíždí jen část spojů a lidé, kteří chtějí přesednout z vlaku na autobus nebo naopak, musejí buď čekat, nebo jít těch zhruba půldruhého kilometru pěšky.„ Projekt musí vyhovět i požadavkům armády, protože v případě mobilizace nebo ohrožení by tu vojáci nakládali a vykládali těžkou vojenskou techniku pro celou oblast.
Opravu prostor před nádražím vítají i České dráhy. „Příjezd k nádraží není vábný, navíc je města, takže jsme jej do opravy nemohli zahrnout,„ poznamenal přednosta provozního obvodu Liberec Antonín Parýzek.
Nový povrch za zhruba 5,5 milionu korun dostane i autobusové nádraží. „Řidiči autobusů se už báli sem vjíždět, aby si o díry nerozbili kola,„ poznamenal Canov. Obě akce by měly začít už v příštím roce v létě.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305911/
Demolici nádražní budovy v Ústí nad Orlicí odmítá přes osm tisíc lidí. Historická budova z roku 1874 má ustoupit narovnání železnice. Informují o tom internetové stránky www.stop-demolici.wz.cz. Organizátor petice Martin Kadrman doufá, že zájem veřejnosti investora přesvědčí projekt změnit.
„Při dobré vůli je ještě možné upravit plán modernizace trati. Kolik lidí bude muset vyjádřit svůj protest, aby se jimi státní orgány začaly zabývat?„ zeptal se Kadrman.
„Doby, kdy se bouralo ve jménu pokroku, jsou pryč„ Podle něj by lidé měli chránit kulturní dědictví země, protože již dávno skončily doby, kdy se bouraly staré stavby ve jménu pokroku. Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla k tomu podotkl, že petice měla vzniknout dříve. O trase železnice se hovoří řadu let, poslední varianta měla nejméně odpůrců. „Už jsou přislíbené peníze z EU, které jsou podmíněné dodržením termínu. Kolem toho probíhaly několikaleté diskuse i za účasti veřejnosti, je skoro až smutné, že do toho teď znovu vstupují,„ řekl Halla.
Podle Hally jde hlavně o bezpečnost cestujících na nástupištích. Nádražní budova nyní stojí mezi kolejišti.
Železniční koridor se přiblíží k Tiché Orlici, zrychlí vlakové spoje, nová budova bude odpovídat současným požadavkům včetně bezbariérového přístupu.
„Další věc je, že renovace budovy by představovala částku 20 milionů, ale stejně by nesplňovala standardy z bezpečnostního hlediska,„ dodal Halla.
Zahájení stavby společnost plánuje v listopadu 2009, ukončení přibližně v červnu 2013. Současné nádraží vzniklo v historizujícím slohu podle návrhu architekta Rudolfa Freye v roce 1874, tvoří ji půdorys písmene H. Nahradit ji má skloocelová stavba se zvlněnou střechou. Řadě lidí i odborníkům se však stavba nelíbí.
(Mladá fronta DNES)
„Při dobré vůli je ještě možné upravit plán modernizace trati. Kolik lidí bude muset vyjádřit svůj protest, aby se jimi státní orgány začaly zabývat?„ zeptal se Kadrman.
„Doby, kdy se bouralo ve jménu pokroku, jsou pryč„ Podle něj by lidé měli chránit kulturní dědictví země, protože již dávno skončily doby, kdy se bouraly staré stavby ve jménu pokroku. Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla k tomu podotkl, že petice měla vzniknout dříve. O trase železnice se hovoří řadu let, poslední varianta měla nejméně odpůrců. „Už jsou přislíbené peníze z EU, které jsou podmíněné dodržením termínu. Kolem toho probíhaly několikaleté diskuse i za účasti veřejnosti, je skoro až smutné, že do toho teď znovu vstupují,„ řekl Halla.
Podle Hally jde hlavně o bezpečnost cestujících na nástupištích. Nádražní budova nyní stojí mezi kolejišti.
Železniční koridor se přiblíží k Tiché Orlici, zrychlí vlakové spoje, nová budova bude odpovídat současným požadavkům včetně bezbariérového přístupu.
„Další věc je, že renovace budovy by představovala částku 20 milionů, ale stejně by nesplňovala standardy z bezpečnostního hlediska,„ dodal Halla.
Zahájení stavby společnost plánuje v listopadu 2009, ukončení přibližně v červnu 2013. Současné nádraží vzniklo v historizujícím slohu podle návrhu architekta Rudolfa Freye v roce 1874, tvoří ji půdorys písmene H. Nahradit ji má skloocelová stavba se zvlněnou střechou. Řadě lidí i odborníkům se však stavba nelíbí.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305726/
Cestující se dočkají nového podchodu i nástupišť
Nové kolejiště, moderní nástupiště, dlouho očekávaný podchod. Tak bude už za pár týdnů vypadat vlakové nádraží v Táboře. Skončí tu rekonstrukce, která je součástí stavby koridoru mezi Prahou a jižními Čechami. Život v Táboře omezovala řadu měsíců.
Podle předpokladu invesotra, kterým je státní Správa železniční dopravní cesty, by se Táborští mohli dočkat podchodu pod kolejištěm už na konci listopadu. Stavaři tu však ještě pár týdnů zůstanou, budou dokončovat například výtahy.
„Slavnostní otevření je v plánu na 15. prosince. To tu budeme přestřihávat pásku a předávat stavbu lidem do užívání,„ uvedl Ondřej Göpfert ze Správy železniční dopravní cesty.
Podchod přinese změnu především pro obyvatele Blanického předměstí. Nyní využívají jen jeho část. V prosinci se tak pohodlně dostanou z Husova náměstí až do své čtvrti.
Radnice navíc slibuje, že zatím nezruší náhradní autobusovou dopravu, která bezplatně přepravuje cestující z Nového města do částí, jejichž dostupnost ztížila absence podchodu a silničního mostu přes kolejiště. Ten je v plánu na příští rok, první auta se po něm projedou na podzim.
Cestující se díky podchodu snáze dostanou k nástupištím. Dnes musí komplikovaně obcházet nádražní budovu kolem bechyňské trati. Překračují koleje, kde na ně troubí vlaky.
„Asi před třemi týdny jsem tudy šel na peron a málem mě smetl rychlík na Budějovice. Byla to moje chyba, nedával jsem pozor. Těším se, až tohle skončí,„ uvedl Jan Urbánek, který jezdí do Tábora do školy.
Podle Českých drah jiný režim nebyl možný. „Bylo to nouzové řešení, které občané museli přetrpět. Takhle to tam bude vypadat už jen do 21. listopadu,„ uvedl Miloslav Grygar, bývalý náměstek táborského vrchního přednosty, který dnes působí v Plzni.
Stavaři v současné době dokončují také rekonstrukci kolejiště. Do 15. srpna trvala výluka sudých kolejí, tedy těch, které vedou dále od nádražní budovy. Po nich se investor pustil do kolejí lichých.
„21. listopadu skončí podle plánu výluka lichých kolejí. Budou hotová nejen kolejiště, ale i nástupiště. Na cestující tak čeká opravdu veliký komfort,„ doplnil Göpfert.
Práce na trati podle něj omezí provoz nádraží i v příštím roce. „ Z naší strany bude letos hotových devětadevadesát procent věcí. V příštím roce se chystáme už jen na výměnu několika výhybek, které mírně zkomplikují dopravu. Ale v porovnání s tím, co jsme tu udělali letos, to budou už jen maličkosti,„ dodal Göpfert.
(Mladá fronta DNES)
Nové kolejiště, moderní nástupiště, dlouho očekávaný podchod. Tak bude už za pár týdnů vypadat vlakové nádraží v Táboře. Skončí tu rekonstrukce, která je součástí stavby koridoru mezi Prahou a jižními Čechami. Život v Táboře omezovala řadu měsíců.
Podle předpokladu invesotra, kterým je státní Správa železniční dopravní cesty, by se Táborští mohli dočkat podchodu pod kolejištěm už na konci listopadu. Stavaři tu však ještě pár týdnů zůstanou, budou dokončovat například výtahy.
„Slavnostní otevření je v plánu na 15. prosince. To tu budeme přestřihávat pásku a předávat stavbu lidem do užívání,„ uvedl Ondřej Göpfert ze Správy železniční dopravní cesty.
Podchod přinese změnu především pro obyvatele Blanického předměstí. Nyní využívají jen jeho část. V prosinci se tak pohodlně dostanou z Husova náměstí až do své čtvrti.
Radnice navíc slibuje, že zatím nezruší náhradní autobusovou dopravu, která bezplatně přepravuje cestující z Nového města do částí, jejichž dostupnost ztížila absence podchodu a silničního mostu přes kolejiště. Ten je v plánu na příští rok, první auta se po něm projedou na podzim.
Cestující se díky podchodu snáze dostanou k nástupištím. Dnes musí komplikovaně obcházet nádražní budovu kolem bechyňské trati. Překračují koleje, kde na ně troubí vlaky.
„Asi před třemi týdny jsem tudy šel na peron a málem mě smetl rychlík na Budějovice. Byla to moje chyba, nedával jsem pozor. Těším se, až tohle skončí,„ uvedl Jan Urbánek, který jezdí do Tábora do školy.
Podle Českých drah jiný režim nebyl možný. „Bylo to nouzové řešení, které občané museli přetrpět. Takhle to tam bude vypadat už jen do 21. listopadu,„ uvedl Miloslav Grygar, bývalý náměstek táborského vrchního přednosty, který dnes působí v Plzni.
Stavaři v současné době dokončují také rekonstrukci kolejiště. Do 15. srpna trvala výluka sudých kolejí, tedy těch, které vedou dále od nádražní budovy. Po nich se investor pustil do kolejí lichých.
„21. listopadu skončí podle plánu výluka lichých kolejí. Budou hotová nejen kolejiště, ale i nástupiště. Na cestující tak čeká opravdu veliký komfort,„ doplnil Göpfert.
Práce na trati podle něj omezí provoz nádraží i v příštím roce. „ Z naší strany bude letos hotových devětadevadesát procent věcí. V příštím roce se chystáme už jen na výměnu několika výhybek, které mírně zkomplikují dopravu. Ale v porovnání s tím, co jsme tu udělali letos, to budou už jen maličkosti,„ dodal Göpfert.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305725/
Přestože už je to téměř měsíc, co z horního vestibulu plzeňského hlavního vlakového nádraží zmizely kvůli bezdomovcům lavičky pro cestující, České dráhy stále nevědí, jak chybějící sedadla nahradí. Rozhořčení lidé jsou ale toho názoru, že vzniklou situaci je nutné řešit okamžitě. „Zvažujeme, jak sezení vyřešit, a to po stránce provedení i financování. Protože je nádraží historická budova, není zde vhodné každé řešení. Navíc nové vybavení nesmí umožnit opětovný návrat bezdomovců do vestibulu,„ uvedl Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah. Dodal, že právě z těchto důvodů zatím není stanoven termín montáže lavic.
Zároveň dráhy poukazují na to, že míst vhodných k čekání na vlak je na nádraží i tak dostatek. „V současné době sledujeme využití čekárny a dalších míst, především gastronomických zařízení. Zjistili jsme, že po většinu dne jsou v čekárně i v restauracích volná místa pro cestující, kteří čekají delší dobu na vlak,„ podotkl Šťáhlavský.
Pokud ale cestující nechtějí sedět ve stísněné čekárně či se nechtějí občerstvit v restauraci, nemají jinou možnost, kamsi sednout.
„Lavičky by na nádraží měly každopádně být. Když si tam teď nemá člověk kam sednout, je to pro dráhy pěkná ostuda, když si nechají platit za jízdné. Co tomu řeknou turisté, kteří do Plzně přijedou?„ říká Zdeňka Hořejší, která do západočeské metropole jezdí vlakem několikrát týdně za prací.
(Deník)
Zároveň dráhy poukazují na to, že míst vhodných k čekání na vlak je na nádraží i tak dostatek. „V současné době sledujeme využití čekárny a dalších míst, především gastronomických zařízení. Zjistili jsme, že po většinu dne jsou v čekárně i v restauracích volná místa pro cestující, kteří čekají delší dobu na vlak,„ podotkl Šťáhlavský.
Pokud ale cestující nechtějí sedět ve stísněné čekárně či se nechtějí občerstvit v restauraci, nemají jinou možnost, kamsi sednout.
„Lavičky by na nádraží měly každopádně být. Když si tam teď nemá člověk kam sednout, je to pro dráhy pěkná ostuda, když si nechají platit za jízdné. Co tomu řeknou turisté, kteří do Plzně přijedou?„ říká Zdeňka Hořejší, která do západočeské metropole jezdí vlakem několikrát týdně za prací.
(Deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/305722/
Dodavatelská firma, která upravovala na vlakovém nádraží nástupiště jak pro cestující vlaky, tak i autobusy, ho na konci září uvedla do zkušebního provozu. V tomto týdnu ho už však předala obci. „Ještě jsou tam ovšem potřeba dokončit nějaké práce, například doopravit spodní cestu. Dělníci tam nyní natahují povrch. Příští týden už bude všechno hotové,„ uvedl nesovický starosta Vítězslav Reška.
Zároveň si liboval, že díky uzavírce silnice I/50 teď z nádraží autobusy vyjíždějí bez jakýchkoliv problémů. „Ale jak to bude, až ji zase otevřou, nad tím zatím nechci ani přemýšlet. Určitě se doprava hodně zkomplikuje,„ předpokládá nesovický starosta.
Ještě doplnil, že současně se stavebními pracemi při úpravě nádraží obec nechala v místě položit také novou kanalizaci.
(Vyškovský deník)