Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Konecne se z prerovskeho uzlu stane dustojen misto. Stav podchodu k nastupistim a nastupist je hrozny.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285678/
Součástí rozsáhlé rekonstrukce železničního uzlu je oprava přerovského nádraží i nový železniční most
Rozkopané nádraží, opravy železničních podjezdů a výstavba nového mostu. Tak to bude od příštího roku vypadat v Přerově. Do města totiž míří tři miliardy korun, které jsou určeny na rekonstrukci zdejšího železničního uzlu.
Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty v Olomouci, která akci financuje s pomocí peněz z operačního programu Evropské unie.
„Jedná se o komplexní rekonstrukci kolejiště, železničního svršku i spodku, trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Opraví se jednotlivá nástupiště na vlakovém nádraží v Přerově a podchody k perónům, změní se informační systémy pro cestující,“ vylíčil technický náměstek ředitele Správy železniční a dopravní cesty v Olomouci Miroslav Bocák.
Podle jeho slov bude náročná oprava vlakových nástupišť, která se mají výhledově stát technickou památku. „Chceme je zachovat. Památkově chráněným objektem je i výpravní budova vlakového nádraží,“ doplnil zástupce investora stavby.
Rekonstrukce železničního uzlu v Přerově bude mít dvě etapy. První úsek od obce Horní Moštěnice až po železniční most přes řeku Bečvu se začne spravovat už v příštím roce. Technicky nejkomplikovanější bude přitom právě stavba nového železničního mostu přes řeku Bečvu. V další etapě se opraví úsek ve směru na Olomouc, a to až do Dluhonic.
„První etapa potrvá od roku 2009 zhruba do roku 2012,“ upřesnil Bocák. Součástí je i stavba protihlukových stěn a dalších opatření proti hluku.
Podle technického náměstka se investice významně dotkne dopravy v Přerově – úplnou rekonstrukcí totiž projde železniční most přes řeku Bečvu a řada podjezdů – Kojetínský podjezd při výjezdu z Přerova na Kojetín, Mádrův podjezd u pekárny nedaleko nádraží a Lověšický podjezd.
Právě s ohledem na rozsah prací proto investor jedná o možné finanční spoluúčasti s krajem a přerovským magistrátem. Už v těchto dnech se také dolaďují detaily, jak bude v Přerově vedena doprava. „Během prací bude zřejmě místy kolabovat doprava. Na Kojetínském podjezdu se bude pracovat jen v noci a o víkendech, zatímco přes den zde bude provoz obousměrný,“ nastínil František Zlámal z odboru rozvoje přerovského magistrátu.
Zřejmě největší zatěžkávací zkouškou pro stavebníky i obyvatele Přerova bude podle investora i zástupců města stavba železničního mostu. Lidé se totiž budou muset smířit s celou řadou omezení.
„Na tři měsíce se omezí průjezd do chemičky. Průchod pro pěší bude během oprav povolen v době nástupu a odchodu lidí z práce. V době, kdy se ale jednotlivé díly ocelové konstrukce mostu budou montovat nad komunikací do chemičky, nebude průjezd možný. Most se bude svařovat na souši a pak se nadsune nad řeku Bečvu,“ popsal situaci František Zlámal z odboru rozvoje přerovského magistrátu. Podle technického náměstka Správy železniční dopravy a cesty v Olomouci Miroslava Bocáka je stavba spolufinancována z evropských peněz. „Předpokládáme, že získáme příspěvek až ve výši 75 procent celkových nákladů z operačního programu Evropské unie,“ informoval Bocák.
(Hranický deník)
Rozkopané nádraží, opravy železničních podjezdů a výstavba nového mostu. Tak to bude od příštího roku vypadat v Přerově. Do města totiž míří tři miliardy korun, které jsou určeny na rekonstrukci zdejšího železničního uzlu.
Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty v Olomouci, která akci financuje s pomocí peněz z operačního programu Evropské unie.
„Jedná se o komplexní rekonstrukci kolejiště, železničního svršku i spodku, trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Opraví se jednotlivá nástupiště na vlakovém nádraží v Přerově a podchody k perónům, změní se informační systémy pro cestující,“ vylíčil technický náměstek ředitele Správy železniční a dopravní cesty v Olomouci Miroslav Bocák.
Podle jeho slov bude náročná oprava vlakových nástupišť, která se mají výhledově stát technickou památku. „Chceme je zachovat. Památkově chráněným objektem je i výpravní budova vlakového nádraží,“ doplnil zástupce investora stavby.
Rekonstrukce železničního uzlu v Přerově bude mít dvě etapy. První úsek od obce Horní Moštěnice až po železniční most přes řeku Bečvu se začne spravovat už v příštím roce. Technicky nejkomplikovanější bude přitom právě stavba nového železničního mostu přes řeku Bečvu. V další etapě se opraví úsek ve směru na Olomouc, a to až do Dluhonic.
„První etapa potrvá od roku 2009 zhruba do roku 2012,“ upřesnil Bocák. Součástí je i stavba protihlukových stěn a dalších opatření proti hluku.
Podle technického náměstka se investice významně dotkne dopravy v Přerově – úplnou rekonstrukcí totiž projde železniční most přes řeku Bečvu a řada podjezdů – Kojetínský podjezd při výjezdu z Přerova na Kojetín, Mádrův podjezd u pekárny nedaleko nádraží a Lověšický podjezd.
Právě s ohledem na rozsah prací proto investor jedná o možné finanční spoluúčasti s krajem a přerovským magistrátem. Už v těchto dnech se také dolaďují detaily, jak bude v Přerově vedena doprava. „Během prací bude zřejmě místy kolabovat doprava. Na Kojetínském podjezdu se bude pracovat jen v noci a o víkendech, zatímco přes den zde bude provoz obousměrný,“ nastínil František Zlámal z odboru rozvoje přerovského magistrátu.
Zřejmě největší zatěžkávací zkouškou pro stavebníky i obyvatele Přerova bude podle investora i zástupců města stavba železničního mostu. Lidé se totiž budou muset smířit s celou řadou omezení.
„Na tři měsíce se omezí průjezd do chemičky. Průchod pro pěší bude během oprav povolen v době nástupu a odchodu lidí z práce. V době, kdy se ale jednotlivé díly ocelové konstrukce mostu budou montovat nad komunikací do chemičky, nebude průjezd možný. Most se bude svařovat na souši a pak se nadsune nad řeku Bečvu,“ popsal situaci František Zlámal z odboru rozvoje přerovského magistrátu. Podle technického náměstka Správy železniční dopravy a cesty v Olomouci Miroslava Bocáka je stavba spolufinancována z evropských peněz. „Předpokládáme, že získáme příspěvek až ve výši 75 procent celkových nákladů z operačního programu Evropské unie,“ informoval Bocák.
(Hranický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285652/
V zanedbaném okolí Masarykova nádraží vyrostou nové kanceláře, obchody i byty. Bez ohledu na to, jak dlouho ještě budou na nádraží končit vlaky, chystají se České dráhy, spolu s firmou ING Real Estate a dalšími soukromými investory, změnit podobu ulice Na Florenci. Výstavba pak bude pokračovat dál do Karlína v navazujících ulicích Pernerově a Křižíkově.
„Pokud bude schválena změna územního plánu, začne příprava prvních objektů v ulici Na Florenci,“ potvrdil Karel Tabery z Českých drah. První budovy by v dnes zanedbaných místech, která navazují na obchodní ulici V Celnici, mohly růst už za dva roky. Změnu územního plánu odstartovali pražští radní začátkem srpna, nyní jsou na řadě zastupitelé.
Zprávy o tom, že s novou výstavbou zmizí i vlaky z Masarykova nádraží, vyvolaly řadu obav o řešení dopravní situace. Samy dráhy ale počítají s tím, že budova nádraží může za pár desítek let sloužit jinému účelu. Třeba, že zde bude začínat obchodní pasáž.
Společnost Masaryk Station development, v níž mají dráhy 34procentní podíl a kde je významným partnerem ING Real Estate, nyní připravuje přestavbu nádražní budovy, která má rozšířit nabídku obchodů a služeb. „Počítá se s investicí až 100 milionů korun,“ uvedl Tabery. O její návratnosti nepochybuje, a to ani po případném přesunutí vlaků na nový terminál hlavního nádraží. „Památkově chráněná budova zůstane zachována, její komerční využití může být zajímavé pro celou řadu firem,“ dodal Tabery.
Změnou územního plánu ve více než desetihektarové oblasti se otevírají obrovské možnosti pro developery. „Jde o jedno z mála míst, kde by bylo možné v Praze 1 novou výstavbu, navíc v takovém rozsahu, vůbec realizovat. Celkovou výši investice odhaduji až na jednu miliardu eur,“ říká Zdeněk Špaček z poradenské realitní společnosti King Sturge.
Většinu pozemků vlastní České dráhy. Ty se netají tím, že budou lukrativní parcely v budoucnu prodávat. „Kde nebude železniční provoz, to si nehodláme nechat, protože nejsme realitní firma, ale dopravce,“ řekl Tabery. Tržní cena pozemků v centru Prahy může podle odhadů realitních expertů dosahovat až 100 tisíc korun za metr čtvereční. Nyní má ING Real Estate pozemky, prostřednictvím společného podniku, v nájmu. „Žádná smlouva, kterou by se převáděl majetek, podepsána není,“ zdůraznil Tabery. O atraktivní lokalitu tak svede boj řada společností. Svůj zájem, i když to oficiálně odmítá, zde má zřejmě i developerská firma Sekyra Group. V představenstvu Masaryk Station Development totiž stále působí její generální ředitel Luděk Schmidt, který do Sekyry Group přišel před rokem z ING.
(E15 )
„Pokud bude schválena změna územního plánu, začne příprava prvních objektů v ulici Na Florenci,“ potvrdil Karel Tabery z Českých drah. První budovy by v dnes zanedbaných místech, která navazují na obchodní ulici V Celnici, mohly růst už za dva roky. Změnu územního plánu odstartovali pražští radní začátkem srpna, nyní jsou na řadě zastupitelé.
Zprávy o tom, že s novou výstavbou zmizí i vlaky z Masarykova nádraží, vyvolaly řadu obav o řešení dopravní situace. Samy dráhy ale počítají s tím, že budova nádraží může za pár desítek let sloužit jinému účelu. Třeba, že zde bude začínat obchodní pasáž.
Společnost Masaryk Station development, v níž mají dráhy 34procentní podíl a kde je významným partnerem ING Real Estate, nyní připravuje přestavbu nádražní budovy, která má rozšířit nabídku obchodů a služeb. „Počítá se s investicí až 100 milionů korun,“ uvedl Tabery. O její návratnosti nepochybuje, a to ani po případném přesunutí vlaků na nový terminál hlavního nádraží. „Památkově chráněná budova zůstane zachována, její komerční využití může být zajímavé pro celou řadu firem,“ dodal Tabery.
Změnou územního plánu ve více než desetihektarové oblasti se otevírají obrovské možnosti pro developery. „Jde o jedno z mála míst, kde by bylo možné v Praze 1 novou výstavbu, navíc v takovém rozsahu, vůbec realizovat. Celkovou výši investice odhaduji až na jednu miliardu eur,“ říká Zdeněk Špaček z poradenské realitní společnosti King Sturge.
Většinu pozemků vlastní České dráhy. Ty se netají tím, že budou lukrativní parcely v budoucnu prodávat. „Kde nebude železniční provoz, to si nehodláme nechat, protože nejsme realitní firma, ale dopravce,“ řekl Tabery. Tržní cena pozemků v centru Prahy může podle odhadů realitních expertů dosahovat až 100 tisíc korun za metr čtvereční. Nyní má ING Real Estate pozemky, prostřednictvím společného podniku, v nájmu. „Žádná smlouva, kterou by se převáděl majetek, podepsána není,“ zdůraznil Tabery. O atraktivní lokalitu tak svede boj řada společností. Svůj zájem, i když to oficiálně odmítá, zde má zřejmě i developerská firma Sekyra Group. V představenstvu Masaryk Station Development totiž stále působí její generální ředitel Luděk Schmidt, který do Sekyry Group přišel před rokem z ING.
(E15 )
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285647/
Petr HANDL, moderátor
--------------------
Železniční přechodová stanice Česká Kubice na Domažlicku už má za sebou první fázi kompletní rekonstrukce. V rámci této těžší části byl kromě jiného navýšen počet kolejišť a výhybek. Co bylo v první fázi rekonstrukce nádraží za dvě šest milionů korun nejtěžší, popisuje ředitel Stavební správy Plzeň Václav Šťastný.
Václav ŠŤASTNÝ, ředitel Stavební správy Plzeň
--------------------
Myslím, že nejtěžší byly klimatické poměry, protože ty nikdo jaksi neovlivní, takže období dešťů bylo prostřídáno skutečně obdobím tropických veder a bohužel některé ty technologie jsou ve svých technologických krocích vázány především na vlhkost a teplotu, jo. Takže, sladit, respektive předělat stavební harmonogram, tak aby vyhovoval požadavkům norem, byl asi největší problém, kterej jsme na této stavbě řešili.
Petr HANDL, moderátor
--------------------
Ve druhé fázi rekonstrukce nádraží v České Kubici projdou kompletní rekonstrukcí technologické celky a zabezpečení tratí.
(ČRo - Plzeň)
--------------------
Železniční přechodová stanice Česká Kubice na Domažlicku už má za sebou první fázi kompletní rekonstrukce. V rámci této těžší části byl kromě jiného navýšen počet kolejišť a výhybek. Co bylo v první fázi rekonstrukce nádraží za dvě šest milionů korun nejtěžší, popisuje ředitel Stavební správy Plzeň Václav Šťastný.
Václav ŠŤASTNÝ, ředitel Stavební správy Plzeň
--------------------
Myslím, že nejtěžší byly klimatické poměry, protože ty nikdo jaksi neovlivní, takže období dešťů bylo prostřídáno skutečně obdobím tropických veder a bohužel některé ty technologie jsou ve svých technologických krocích vázány především na vlhkost a teplotu, jo. Takže, sladit, respektive předělat stavební harmonogram, tak aby vyhovoval požadavkům norem, byl asi největší problém, kterej jsme na této stavbě řešili.
Petr HANDL, moderátor
--------------------
Ve druhé fázi rekonstrukce nádraží v České Kubici projdou kompletní rekonstrukcí technologické celky a zabezpečení tratí.
(ČRo - Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285646/
Výstavba dopravního terminálu v Sokolově vyjde na zhruba 110 miliónů korun. Další asi půl miliardy korun investuje v současné době do rekonstrukce železničního nádraží Správa železniční dopravní cesty.
„Přesunutí autobusového nádraží k železničnímu je společným projektem města Sokolov a Karlovarského kraje,“ uvedl karlovarský hejtman Josef Pavel (ODS) s tím, že město i kraj již o tom podepsaly smlouvu o partnerství. „Celkové náklady na realizaci tohoto projektu jsou 110 miliónů korun,“ dodal hejtman, podle kterého chce kraj 85 % nákladů získat z regionálního operačního programu (ROP) Evropské unie. „Pěti procenty by se pak na stavbě podílelo město, 7,5 % stát a 2,5 % kraj,“ vysvětloval Pavel, podle kterého jsou k dispozici projekty a stavební povolení.
„Zpracovává se rovněž projekt proveditelnosti,“ pokračoval Pavel. „Až bude vyhlášena výzva k podávání projektů do ROP, tak se budeme s tímto projektem o podporu EU ucházet,“ konstatoval hejtman, který předpokládá, že výběrové řízení na dodavatele stavby by se mohlo uskutečnit na začátku příštího roku. „Těžko ale dopředu stanovovat nějaké termíny, když ještě nebyla vyhlášena výzva k podávání žádostí o podporu. Předpokládáme, že stavba zahájí v příštím roce, ale nedokážu odhadnout termín dokončení,“ uzavřel hejtman.
(Právo)
„Přesunutí autobusového nádraží k železničnímu je společným projektem města Sokolov a Karlovarského kraje,“ uvedl karlovarský hejtman Josef Pavel (ODS) s tím, že město i kraj již o tom podepsaly smlouvu o partnerství. „Celkové náklady na realizaci tohoto projektu jsou 110 miliónů korun,“ dodal hejtman, podle kterého chce kraj 85 % nákladů získat z regionálního operačního programu (ROP) Evropské unie. „Pěti procenty by se pak na stavbě podílelo město, 7,5 % stát a 2,5 % kraj,“ vysvětloval Pavel, podle kterého jsou k dispozici projekty a stavební povolení.
„Zpracovává se rovněž projekt proveditelnosti,“ pokračoval Pavel. „Až bude vyhlášena výzva k podávání projektů do ROP, tak se budeme s tímto projektem o podporu EU ucházet,“ konstatoval hejtman, který předpokládá, že výběrové řízení na dodavatele stavby by se mohlo uskutečnit na začátku příštího roku. „Těžko ale dopředu stanovovat nějaké termíny, když ještě nebyla vyhlášena výzva k podávání žádostí o podporu. Předpokládáme, že stavba zahájí v příštím roce, ale nedokážu odhadnout termín dokončení,“ uzavřel hejtman.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285452/
Na mrtvém bodě se zarazila jednání Českých drah a firmy AŽD (Automatizace železniční dopravy), která má oživit hlavní vlakové nádraží v Nymburce. Podle tiskové mluvčí AŽD Sandry Chvojkové byl projekt Živá nádraží v Nymburce v posledních měsících zkomplikován oddělením Českých drah a Správy železniční dopravní cesty a vyrovnáváním jejich majetkových vztahů. „Díky tomu byly nakrátko projekty související s budovami pozastaveny do té doby, než se problematika dořeší,“ uvedla Chvojková s tím, že v průběhu září by se celá záležitost měla znovu rozpohybovat. Projekt Živá nádraží vyhlásily České dráhy. Cílem projektu je přetvořit nádraží v respektované součásti života městských center, kam lidé rádi chodí nejen, když cestují, ale například za nákupy a dalšími volnočasovými aktivitami. Takové nádraží už například funguje v Hradci Králové.
(Nymburský deník)
Takové nádraží už například funguje v Hradci Králové - to mi nějak ušlo...
(Nymburský deník)
Takové nádraží už například funguje v Hradci Králové - to mi nějak ušlo...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285451/
Nová prodejna pardubického perníku byla dne 17. července dopoledne slavnostně otevřena – kde jinde – na pardubickém hlavním nádraží. Cestující ji v památkově chráněné hale Ing. arch. K. Řepy naleznou v místě bývalé cukrárny.
Přesunuta sem byla z jednoho z kiosků v hale. Novou prodejnou perníku chceme přispět k popularizaci našeho města, k turistické atraktivnosti Pardubického kraje a v neposlední řadě i k revitalizaci pardubického nádraží, říká majitel prodejny pan Jiří Břetenář. Otevření se zúčastnila řada významných hostí včetně radních, náměstka primátora Ing. Alexandra Krejčíře, ředitele Krajského centra osobní dopravy Pardubice Ing. Michala Štěpána či ředitele RSM ČD Hradec Králové Václava Fikra. Přítomen byl také ak. arch. Ing. Miroslav Řepa, dědic autorských práv odbavovací haly, s nímž byly stavební úpravy konzultovány. Prodejna je již řešena s ohledem na připravovanou revitalizaci nádraží, jež i v tomto případě je pro cestující vstupní branou do města, ale i místem rozloučení s ním.
(Železničář)
Vskutku sladké...
Přesunuta sem byla z jednoho z kiosků v hale. Novou prodejnou perníku chceme přispět k popularizaci našeho města, k turistické atraktivnosti Pardubického kraje a v neposlední řadě i k revitalizaci pardubického nádraží, říká majitel prodejny pan Jiří Břetenář. Otevření se zúčastnila řada významných hostí včetně radních, náměstka primátora Ing. Alexandra Krejčíře, ředitele Krajského centra osobní dopravy Pardubice Ing. Michala Štěpána či ředitele RSM ČD Hradec Králové Václava Fikra. Přítomen byl také ak. arch. Ing. Miroslav Řepa, dědic autorských práv odbavovací haly, s nímž byly stavební úpravy konzultovány. Prodejna je již řešena s ohledem na připravovanou revitalizaci nádraží, jež i v tomto případě je pro cestující vstupní branou do města, ale i místem rozloučení s ním.
(Železničář)
Vskutku sladké...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/284600/
Modernizace železniční sítě v České republice zahrnuje také mnohé železniční stanice. Další z nich je Kroměříž, kde právě probíhají stavební práce, které se dotknou nejen vnější podoby, ale také budoucího provozu stanice. Cílem stavby je modernizovat stanici pro současné potřeby železniční dopravy a zároveň tak, aby se stala příjemnou vstupní branou do tohoto krásného historického města, řekl generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jan Komárek.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_30krom.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_30krom.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/284593/
Neobvyklý vzhled pekingského jižního nádraží může soupeřit jen s neuvěřitelnou rychlostí vlaků, přijíždějících rekordní rychlostí 350 mil za hodinu (560 km/h). A skvělé načasování dokončení nádraží znamená, že cestu pro cestující z Pekingu do olympijského centra v Tianjinu, kde budou probíhat například fotbalové zápasy, zkrátí příměstské vlaky na 30 minut. Nádraží, navržené ateliérem Terry Farrell and Partners, je monolitem pokrývajícím 380 000 metrů čtverečních. Střecha má velikost 20 fotbalových hřišť a je na ní umístěno 30 000 metrů čtverečních světlíků, které mají za úkol přivést maximum přirozeného světla do útrob nádraží. Se svými 13 nástupišti je nádraží větší než olympijský stadion „Bird´s Nest„. V průběhu olympiády odtud bude denně vypraveno 47 spojů do Tianjinu a přepraví ve špičce až 30 800 cestujících za hodinu.
Celý článek:
http://www.stavebni-forum.cz/page6.php?id=11292
Celý článek:
http://www.stavebni-forum.cz/page6.php?id=11292
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/284233/
Na Masarykově nádraží spadl sloup podpírající strop
Na Masarykově nádraží v Praze dnes kolem 17:30 spadl jeden ze sloupů, který podpírá v odbavovací hale strop objektu. Nikomu se nic nestalo, část nádraží je však uzavřena a příchod do budovy hlavním vchodem od zastávky tramvají není možný. Policisté na místě ČTK řekli, že se nyní čeká příjezd firmy, která sloup vrátí na své místo.
Celá zpráva:
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/index_view.php?id=327017
Na Masarykově nádraží v Praze dnes kolem 17:30 spadl jeden ze sloupů, který podpírá v odbavovací hale strop objektu. Nikomu se nic nestalo, část nádraží je však uzavřena a příchod do budovy hlavním vchodem od zastávky tramvají není možný. Policisté na místě ČTK řekli, že se nyní čeká příjezd firmy, která sloup vrátí na své místo.
Celá zpráva:
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/index_view.php?id=327017
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/284043/
V Hostomicích se již situace zlepšila
Nádraží, nádražíčka nebo železniční zastávky, místa, která se nezřídka stávají útočištěm různých individuí. Útočí vandalové a schází se zde často také problémová mládež. Takový problém řešili v Hostomicích. Místní zastávka se stávala jedním velkým smetištěm a uvnitř se scházeli problémoví občané. Starostka obce Hana Haklová upřesnila, že zde často posedávala mládež, popíjela alkohol a nevylučuje ani užívání drog. Po jednáních s Českými drahami došlo k nápravě. Starostka velmi kvituje, že se zazdily veškeré vchody do místností zastávky a tím tak zamezil přístup nezvaným návštěvníkům. Protože je objekt na okraji obce, stále se zde objevují odpadky, jen potloukající se mládež se přesunula víc do centra, například ke škole. V současnosti je již tato stanice majetkem Správy železniční dopravní cesty.
Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah vysvětlil, co vše mají ČD na starosti. „O železniční stanice (pouze stanice a v zásadě hlavně objekty výpravních budov) se starají České dráhy, Regionální správa majetku v Ústí nad Labem. O objekty zastávek a některých stanic na lokálkách (dnes jako zastávky) se stará Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.„ Ta má prý na starosti také nástupiště (mimo prvního u budovy), podchody a kolejiště ve všech stanicích, tedy i tam, kde jsou nádražní budovy v majetku ČD.
S vandalismem toho nejde příliš dělat. Jak Šťáhlavský dále vysvětlil, pravidelná údržba a úklid se samozřejmě provádějí. Je to však limitováno finančními prostředky. A v mnoha případech jsou opravené objekty opět poškozeny, například různými čmáranicemi.
Lidé se na odlehlých nádražích často bojí. Příklady opravdu vzdálených nádraží od centra můžeme najít třeba v Krupce nebo v Duchcově. Duchcovský starosta Petr Kňourek i tajemník krupské radnice František Růžička však nepovažují nádraží za problémové lokality svých měst. V Krupce – Bohosudově je sice část opuštěná, ale nejsou zde zaznamenávány nějaké problémy s kriminalitou. V Duchcově mají dvě nádraží, funkční je ovšem jen jedno, blízko Lahoště.
(Teplický deník)
Nádraží, nádražíčka nebo železniční zastávky, místa, která se nezřídka stávají útočištěm různých individuí. Útočí vandalové a schází se zde často také problémová mládež. Takový problém řešili v Hostomicích. Místní zastávka se stávala jedním velkým smetištěm a uvnitř se scházeli problémoví občané. Starostka obce Hana Haklová upřesnila, že zde často posedávala mládež, popíjela alkohol a nevylučuje ani užívání drog. Po jednáních s Českými drahami došlo k nápravě. Starostka velmi kvituje, že se zazdily veškeré vchody do místností zastávky a tím tak zamezil přístup nezvaným návštěvníkům. Protože je objekt na okraji obce, stále se zde objevují odpadky, jen potloukající se mládež se přesunula víc do centra, například ke škole. V současnosti je již tato stanice majetkem Správy železniční dopravní cesty.
Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah vysvětlil, co vše mají ČD na starosti. „O železniční stanice (pouze stanice a v zásadě hlavně objekty výpravních budov) se starají České dráhy, Regionální správa majetku v Ústí nad Labem. O objekty zastávek a některých stanic na lokálkách (dnes jako zastávky) se stará Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.„ Ta má prý na starosti také nástupiště (mimo prvního u budovy), podchody a kolejiště ve všech stanicích, tedy i tam, kde jsou nádražní budovy v majetku ČD.
S vandalismem toho nejde příliš dělat. Jak Šťáhlavský dále vysvětlil, pravidelná údržba a úklid se samozřejmě provádějí. Je to však limitováno finančními prostředky. A v mnoha případech jsou opravené objekty opět poškozeny, například různými čmáranicemi.
Lidé se na odlehlých nádražích často bojí. Příklady opravdu vzdálených nádraží od centra můžeme najít třeba v Krupce nebo v Duchcově. Duchcovský starosta Petr Kňourek i tajemník krupské radnice František Růžička však nepovažují nádraží za problémové lokality svých měst. V Krupce – Bohosudově je sice část opuštěná, ale nejsou zde zaznamenávány nějaké problémy s kriminalitou. V Duchcově mají dvě nádraží, funkční je ovšem jen jedno, blízko Lahoště.
(Teplický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283839/
... je takový odborník, že mu ušlo, že právě ta příměstká doprava nemá žádné lokomotivy, které je třeba přepřahat. 
Je to ..., no, nebudu urážet sudokopytníky.
Doufám, že to v radě neprojde - ostatně už se objevily zprávy, že se to nechá až na zastupitele nově zvolené. A stejně: Dá se vůbec takto účinně změnit územní rozhodnutí u drážních pozemků?
Je to ..., no, nebudu urážet sudokopytníky.
Doufám, že to v radě neprojde - ostatně už se objevily zprávy, že se to nechá až na zastupitele nově zvolené. A stejně: Dá se vůbec takto účinně změnit územní rozhodnutí u drážních pozemků?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283619/
Super... a počíta ten Langmajer vôbec do budúcnosti so železničnou dopravou v Prahe?
Mimochodom, vysvetlite mu, že ak chce, aby sa niečo stalo podobným dopravným uzlom ako London Victora Station, tak takéto vízie môže realizovať práve na Masaryčke. Pretože obe stanice sú koncové (teda treba tam lokomotívy "přepřahat") a na obe naväzuje i blízka autobusová stanica (Florenc / Victoria Coach Station).
Mimochodom, vysvetlite mu, že ak chce, aby sa niečo stalo podobným dopravným uzlom ako London Victora Station, tak takéto vízie môže realizovať práve na Masaryčke. Pretože obe stanice sú koncové (teda treba tam lokomotívy "přepřahat") a na obe naväzuje i blízka autobusová stanica (Florenc / Victoria Coach Station).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283608/
Hlavne že miliony, ktoré sa ušetrili na novom spojení sa preivestovali na masaryčke...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283597/
- Vedení hlavního města navrhuje změny územního plánu
- Developerským firmám by umožnily stavět o dva roky dřív
Nový bulvár vedoucí z centra Prahy až do Karlína by během pěti let mohl vyrůst na místě kolejiště na Masarykově nádraží. Tak si budoucnost nejstaršího pražského vlakového nádraží představuje radní pražského magistrátu pro územní rozvoj Martin Langmajer.
Právě on je předkladatelem seznamu změn územního plánu, jenž dnes projednává Rada hlavního města Prahy. Pokud jej rada a pak i zastupitelstvo města na svém zářijovém zasedání schválí, uspíší se některé stavební projekty na území metropole až o dva roky.
Developeři by díky tomu mohli začít s výstavbou také na území dnešního nádraží Bubny, nákladového nádraží Žižkov, ve Vokovicích, v Sedlci, na Veleslavíně a dalších nevyužitých pozemcích, které patří k nejatraktivnějším v Praze.
Tichá dohoda
Změny, o nichž rada hlasuje, měly být původně součástí nového územního plánu Prahy, který má začít platit v roce 2010.
"Předpokládám, že jeho projednávání se může protahovat, někteří developeři by mohli ztratit trpělivost a couvnout," vysvětluje Langmajer, proč se magistrát rozhodl někdejší nádraží a několik desítek dalších pozemků uvolnit pro výstavbu již nyní.
Pražská zastupitelka Petra Kolínská připouští, že nový územní plán do roku 2010 možná schválen nebude.
"Hlasovat o něm nejspíš bude až příští vedení magistrátu," říká. Některé pozemky by podle ní kvůli tomu zbytečně ležely ladem.
Kolínská má ovšem výhrady vůči výběru pozemků, jichž se změna územního plánu má týkat. "Alespoň zčásti jsou výsledkem tiché dohody mezi developery, městskými částmi a zastupitelstvem," myslí si.
S tím souhlasí i členka magistrátního výboru územního rozvoje Zuzana Drhová. "Nejsilnějším motivem je tlak developerů," uvádí.
Železnicí pod centrem
Seznam chystaných změn je skutečně nesourodý. Vedle obzvlášť rozsáhlých projektů, jako je přeměna dnešního nákladového nádraží Žižkov na novou čtvrť, bude zastupitelstvo hlasovat i o rekonstrukci ulice K Dálnici v Křeslicích.
Výběr může vypadat nahodile, ale jsou to místa, která Prahu pálí," říká Langmajer.
Zásadní je podle něj například vyřešení budoucnosti území kolem Masarykovo nádraží.
Vlaky, které zde dnes končí, by podle něj měly zajíždět na hlavní nádraží. To se má stát podobným dopravním uzlem jako londýnská Victoria Station.
"V rámci nové koncepce příměstské dopravy je nutné odstranit nádraží, která jsou neprůjezdná," popisuje. A to je právě případ "Masaryčky".
"Mělo by být kromě jiného jednou ze zastávek na trase plánovaného příměstského vlaku," popisuje Langmajer. "Jezdit by měl po trase dnešní Buštěhradské dráhy a přes zastávky Opera a Hlavní nádraží pokračovat přes Karlovo náměstí na Smíchov a na Beroun."
K odvážným dopravním vizím Langmajera inspirovala další evropská metropole: Paříž.
Stejně jako ve Francii by souprava - kříženec vlaku a metra - měla zčásti jezdit po povrchu a zčásti pod zemí.
"Podzemní stanice by byla například na Karlově náměstí," popisuje Langmajer projekt, který, na rozdíl od masivní výstavby na atraktivních pražských parcelách, není součástí projednávaných změn územního plánu.
Zdroj:http://hn.ihned.cz/2-26174720-500000_d-20
Čeká nás další Těšnov
- Developerským firmám by umožnily stavět o dva roky dřív
Nový bulvár vedoucí z centra Prahy až do Karlína by během pěti let mohl vyrůst na místě kolejiště na Masarykově nádraží. Tak si budoucnost nejstaršího pražského vlakového nádraží představuje radní pražského magistrátu pro územní rozvoj Martin Langmajer.
Právě on je předkladatelem seznamu změn územního plánu, jenž dnes projednává Rada hlavního města Prahy. Pokud jej rada a pak i zastupitelstvo města na svém zářijovém zasedání schválí, uspíší se některé stavební projekty na území metropole až o dva roky.
Developeři by díky tomu mohli začít s výstavbou také na území dnešního nádraží Bubny, nákladového nádraží Žižkov, ve Vokovicích, v Sedlci, na Veleslavíně a dalších nevyužitých pozemcích, které patří k nejatraktivnějším v Praze.
Tichá dohoda
Změny, o nichž rada hlasuje, měly být původně součástí nového územního plánu Prahy, který má začít platit v roce 2010.
"Předpokládám, že jeho projednávání se může protahovat, někteří developeři by mohli ztratit trpělivost a couvnout," vysvětluje Langmajer, proč se magistrát rozhodl někdejší nádraží a několik desítek dalších pozemků uvolnit pro výstavbu již nyní.
Pražská zastupitelka Petra Kolínská připouští, že nový územní plán do roku 2010 možná schválen nebude.
"Hlasovat o něm nejspíš bude až příští vedení magistrátu," říká. Některé pozemky by podle ní kvůli tomu zbytečně ležely ladem.
Kolínská má ovšem výhrady vůči výběru pozemků, jichž se změna územního plánu má týkat. "Alespoň zčásti jsou výsledkem tiché dohody mezi developery, městskými částmi a zastupitelstvem," myslí si.
S tím souhlasí i členka magistrátního výboru územního rozvoje Zuzana Drhová. "Nejsilnějším motivem je tlak developerů," uvádí.
Železnicí pod centrem
Seznam chystaných změn je skutečně nesourodý. Vedle obzvlášť rozsáhlých projektů, jako je přeměna dnešního nákladového nádraží Žižkov na novou čtvrť, bude zastupitelstvo hlasovat i o rekonstrukci ulice K Dálnici v Křeslicích.
Výběr může vypadat nahodile, ale jsou to místa, která Prahu pálí," říká Langmajer.
Zásadní je podle něj například vyřešení budoucnosti území kolem Masarykovo nádraží.
Vlaky, které zde dnes končí, by podle něj měly zajíždět na hlavní nádraží. To se má stát podobným dopravním uzlem jako londýnská Victoria Station.
"V rámci nové koncepce příměstské dopravy je nutné odstranit nádraží, která jsou neprůjezdná," popisuje. A to je právě případ "Masaryčky".
"Mělo by být kromě jiného jednou ze zastávek na trase plánovaného příměstského vlaku," popisuje Langmajer. "Jezdit by měl po trase dnešní Buštěhradské dráhy a přes zastávky Opera a Hlavní nádraží pokračovat přes Karlovo náměstí na Smíchov a na Beroun."
K odvážným dopravním vizím Langmajera inspirovala další evropská metropole: Paříž.
Stejně jako ve Francii by souprava - kříženec vlaku a metra - měla zčásti jezdit po povrchu a zčásti pod zemí.
"Podzemní stanice by byla například na Karlově náměstí," popisuje Langmajer projekt, který, na rozdíl od masivní výstavby na atraktivních pražských parcelách, není součástí projednávaných změn územního plánu.
Zdroj:http://hn.ihned.cz/2-26174720-500000_d-20
Čeká nás další Těšnov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283596/
U nás v Kocourkově
Praha už nepočítá s Masarykovým nádražím, místo něj by tam ráda viděla nové městské centrum. Radní schválili změny územního plánu, které umožní na místě dnešních kolejí stavět. Konečné rozhodnutí budou mít pražští zastupitelé, kteří se budou otázkou zabývat v polovině září. Změny čekají zřejmě také Nákladové nádraží Žižkov a Smíchovské nádraží. Novinářům to řekl radní Martin Langmajer (ODS).
Na místě bývalých nádraží by Langmajer preferoval byty před mrtvými zónami s administrativními budovami. Na Masarykově nádraží zůstanou podle Langmajera historické železniční budovy, které jsou památkově chráněné. Rozhodně tam nebude železniční muzeum, které tam plánovalo Národní technické muzeum.
S Masarykovým nádražím už město pro vlaky nepočítá. Všechny vlaky budou podle Langmajera místo něj jezdit na Hlavní nádraží. Hlavním důvodem podle něj je to, že nádraží je slepé a že lokomotivy se proto musejí přepřahat.
(Autor: ČTK)
Praha už nepočítá s Masarykovým nádražím, místo něj by tam ráda viděla nové městské centrum. Radní schválili změny územního plánu, které umožní na místě dnešních kolejí stavět. Konečné rozhodnutí budou mít pražští zastupitelé, kteří se budou otázkou zabývat v polovině září. Změny čekají zřejmě také Nákladové nádraží Žižkov a Smíchovské nádraží. Novinářům to řekl radní Martin Langmajer (ODS).
Na místě bývalých nádraží by Langmajer preferoval byty před mrtvými zónami s administrativními budovami. Na Masarykově nádraží zůstanou podle Langmajera historické železniční budovy, které jsou památkově chráněné. Rozhodně tam nebude železniční muzeum, které tam plánovalo Národní technické muzeum.
S Masarykovým nádražím už město pro vlaky nepočítá. Všechny vlaky budou podle Langmajera místo něj jezdit na Hlavní nádraží. Hlavním důvodem podle něj je to, že nádraží je slepé a že lokomotivy se proto musejí přepřahat.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283574/
Přes 100 let staré vídeňské nádraží Heiligenstadt dnes vypadá jako nové. Rakouské spolkové dráhy ÖBB investovaly do velké rekonstrukce tohoto nádraží 6 miliónů eur. Sanace trvala jeden a půl roku. Dnes je již nádraží dokončeno a září. V rámci tzv. nádražní ofenzívy – projektu Rakouských spolkových drah ÖBB - velké vlny rekonstrukcí a modernizací nádraží, byla v tomto roce ve Vídni dokončena i rekonstrukce severního nádraží Praterstern. Sanace dalších vídeňských nádražních komplexů jsou již v plném proudu (jedná se o malé nádraží Wien Meidling a velké komplexy Westbahnhof, Südbahnhof – Hauptbahnhof Wien).
Mísí se zde staré a nové. Secesní Wagnerův klenot na okraji rakouské metropole má moderní technologické a designové prvky. Přes nádraží z doby Habsburské monarchie znovu jezdí vlakové soupravy do jižních a západních Čech, po původních městských dráhách kde dříve jezdily parní vlaky, vozí metro Vídeňany z okrajových částí do středu metropole.
Zachovaný secesní skvost disponuje moderním navigačním systémem pro nevidomé a dalším moderním zařízením. Památkově chráněný objekt je bezbariérový. Hrany nástupišť byly dokonce zvýšeny, aby byl nástup a výstup usnadněn.
(stavebni-forum.cz)
Mísí se zde staré a nové. Secesní Wagnerův klenot na okraji rakouské metropole má moderní technologické a designové prvky. Přes nádraží z doby Habsburské monarchie znovu jezdí vlakové soupravy do jižních a západních Čech, po původních městských dráhách kde dříve jezdily parní vlaky, vozí metro Vídeňany z okrajových částí do středu metropole.
Zachovaný secesní skvost disponuje moderním navigačním systémem pro nevidomé a dalším moderním zařízením. Památkově chráněný objekt je bezbariérový. Hrany nástupišť byly dokonce zvýšeny, aby byl nástup a výstup usnadněn.
(stavebni-forum.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283472/
Údajná podpora železniční dopravě se nejčastěji projevuje zájmem ji omezit a prošmelit její atraktivní pozemky. Příkladem je Masarykovo nádraží v Praze,které údajně překáží propojení Opletalovy ulice s Florencí. Mohla by to prý být zajímavá urbanistická zóna,mohlo by tam být další obchodní centrum typu Paladia. Značka »ve stínu smrtící severojižní magistrály«. Stovky milionů korun,které stála jeho právě ukončená modernizace, může prý vzít čert..
Masarykovo nádraží prý může nahradit hlavní nádra-ží. Redaktorce serveru to měl 19.června potvrdit radní Martin Langmajer (ODS). Likvidaci Masarykova nádraží prosazuje především bývalý starosta Prahy 1,,dnes poslanec ODS Bürgermeister.
Nevím,kde ti pánové vzali,že se Praha může obejít bez Masarykova nádraží. Takzvané nové spojení,které má být zprovozněno letos v prosinci,nebude s to přijímat všechny vlaky dnes jezdící na hlavní nádraží v Praze,a to ani při jeho předpokládaném průjezdném modelu provozu. Je pravda,že místo dřívějších dvou kolejí na východ a sever,které vážně limitovaly železniční dopravu v centru Prahy,povedou z Prahy,hlavního nádraží na východ a sever koleje čtyři. Je též pravda,že se má podstatně zvýšit počet osobních vlaků,které budou přes pražské centrum projíždět. Také rychlíků přibude. Výpočty říkají,že na stávajících sedm nástupišť Prahy,hlavního nádraží se přinejmenším početné osobní vlaky od Kolína přes Český Brod a od Kladna ani s využitím ka-pacity nového spojení v Praze nevejdou.
Problémem je i skutečnost,že pro vlaky od Kladna a Kralup znamená cesta na hlavní nádraží značnou zajížďku. O to horší,že dopravně je o něco lépe umístěno Masarykovo nádraží než hlavní. Na hlavní nádraží navazuje jen metro,na Masarykovo i tramvaje.
Je pravda,že první návrh zrušit Masarykovo nádraží v Praze je starší víc než sto let. Je též pravda,že žádný z jeho prosazovatelů si nekladl otázku jeho dopravní potřebnosti. Podobnost se snahou vedení Brna vymístit z dopravně optimální polohy v centru Brna hlavní osobní nádraží,aby se prý Brno mohlo lépe rozvíjet,,je prý čistě náhodná. Délka sporu ale nic neříká o tom,která strana má pravdu. Jisté je,že nádraží je především dopravní stavba. Ostatní činitelé mohou představovat pouze omezení. Rozhodující by měl být dopravní zájem, a ten je jednoznačný:šetrnou kolejovou dopravou přivést co nejvíce cestujících do centra Prahy,aby neživořila pod koly a výfuky aut.
(výňatek z článku v Haló novinách)
Masarykovo nádraží prý může nahradit hlavní nádra-ží. Redaktorce serveru to měl 19.června potvrdit radní Martin Langmajer (ODS). Likvidaci Masarykova nádraží prosazuje především bývalý starosta Prahy 1,,dnes poslanec ODS Bürgermeister.
Nevím,kde ti pánové vzali,že se Praha může obejít bez Masarykova nádraží. Takzvané nové spojení,které má být zprovozněno letos v prosinci,nebude s to přijímat všechny vlaky dnes jezdící na hlavní nádraží v Praze,a to ani při jeho předpokládaném průjezdném modelu provozu. Je pravda,že místo dřívějších dvou kolejí na východ a sever,které vážně limitovaly železniční dopravu v centru Prahy,povedou z Prahy,hlavního nádraží na východ a sever koleje čtyři. Je též pravda,že se má podstatně zvýšit počet osobních vlaků,které budou přes pražské centrum projíždět. Také rychlíků přibude. Výpočty říkají,že na stávajících sedm nástupišť Prahy,hlavního nádraží se přinejmenším početné osobní vlaky od Kolína přes Český Brod a od Kladna ani s využitím ka-pacity nového spojení v Praze nevejdou.
Problémem je i skutečnost,že pro vlaky od Kladna a Kralup znamená cesta na hlavní nádraží značnou zajížďku. O to horší,že dopravně je o něco lépe umístěno Masarykovo nádraží než hlavní. Na hlavní nádraží navazuje jen metro,na Masarykovo i tramvaje.
Je pravda,že první návrh zrušit Masarykovo nádraží v Praze je starší víc než sto let. Je též pravda,že žádný z jeho prosazovatelů si nekladl otázku jeho dopravní potřebnosti. Podobnost se snahou vedení Brna vymístit z dopravně optimální polohy v centru Brna hlavní osobní nádraží,aby se prý Brno mohlo lépe rozvíjet,,je prý čistě náhodná. Délka sporu ale nic neříká o tom,která strana má pravdu. Jisté je,že nádraží je především dopravní stavba. Ostatní činitelé mohou představovat pouze omezení. Rozhodující by měl být dopravní zájem, a ten je jednoznačný:šetrnou kolejovou dopravou přivést co nejvíce cestujících do centra Prahy,aby neživořila pod koly a výfuky aut.
(výňatek z článku v Haló novinách)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283461/
Po dvouleté rekonstrukci začalo v Domažlicích sloužit opravené železniční nádraží. Díky investici 46 milionů korun mají cestující novou odbavovací halu, která vznikla přestavbou budovy z roku 1862. ČD daly do její obnovy 35 milionů Kč, zbylých 11 milionů vložila do oprav prostřední budovy s technologií a do dalších tří nástupišť Správa železniční dopravní cesty. Řekl to mluvčí ČD Ondřej Kubala. ČD po modernizaci využívá jen polovinu nádraží, druhou opraví a pronajme soukromníkům.
Celý článek:
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/index_view.php?id=326352
Celý článek:
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/index_view.php?id=326352
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283460/
Vlakem dojíždí do Prahy za prací stále více lidí. Možná by cestujících bylo ještě více, kdyby neodrazoval vzhled nádraží - těch středočeských i těch pražských. Změnit by to měl projekt Živá nádraží.
Celý článek:
bydleni.idnes.cz
Celý článek:
bydleni.idnes.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283095/
