Nádraží, zastávky, dopravny

Již dlouho jsem nepsal do žádného periodika, nicméně článek zveřejněný zde na Neviditelném psu dne 27. února mě nutí tak učinit. Nečekejte, že budu paní Alexandru Hejdukovou, která článek napsala, kritizovat nebo chválit. To rozhodně ne, protože má ve své podstatě pravdu. Jen bych chtěl některé věci, o kterých píše, uvést na pravou míru. Protože se již více jak patnáct let pohybuji v prostředí podniku, který se jmenuje České dráhy, mám k tomu co říci. Ale pojďme k věci.
V celé Praze probíhají „rozsáhlé výlukové práce„, jak může kdokoliv, kdo přijde kdekoliv v Praze na jakékoliv nádraží slyšet z hlášení staničního rozhlasu (možná, pokud ho někdo pustí). Železniční stanice Praha Vršovice, i když to tak nevypadá, nebyla nikdy primárně určena pro osobní dopravu. Za celou dobu existence tohoto nádraží nebylo potřeba řešit takovou vysokou frekvenci vlaků osobní dopravy, projíždějících touto stanicí, jako je tomu nyní. Její kolejiště s nástupišti je navíc z dopravního hlediska tak nešťastně řešeno, že pro praktické použití pro osobní dopravu zbývá, světe div se, pouhých pět kolejí. To do jisté míry pro zabezpečení plynulého provozu stačí. Nyní již ne, protože od Nového roku je uzavřena větší část Hlavního nádraží v Praze a všechny vlaky, které nemohou končit na „Hlaváku„ (kam by se tam totiž taky vešly), končí anebo jsou směrovány do Vršovic.

Rozsáhlá polemika je na stránce Neviditelný pes.

České dráhy již pronajaly soukromým firmám více než 30 nádražních budov na desítky let a zadělávají tak zřejmě na právní problém. Je totiž možné, že novela zákona o ČD, která nyní leží v parlamentu, nádražní budovy firmě odebere. Jak by se potom situace kolem pronajatých stanic řešila, neví ani ministerstvo dopravy.
Někteří poslanci chtějí, aby se nádraží do konce června příštího roku převedla do majetku Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Jejich stanovisko podpořil před několika dny i hospodářský výbor sněmovny. Nyní záleží na tom, zda se usnesení objeví ve znění novely zákona. Ta převádí na SŽDC pouze péči o koleje a majetek za deset miliard korun. Nádraží zatím neřeší.
"Ministerstvo to původně nenavrhovalo, ale pokud se to nějakou formou dostane do zákona, museli bychom právně velmi složitě převádět ty nájemní smlouvy," řekl k tomu mluvčí MD Karel Hanzelka. Dodal, že netuší, jak všechno dopadne. Novela zákona má oddělením funkcí provozovatele dráhy od dopravce umožnit snadnější přístup na koleje i jiným přepravcům.
Nádraží dráhy dostaly do vínku při svém vzniku v roce 2003, kdy se dělila státní organizace České dráhy na ČD a.s. a Správu železniční dopravní cesty, která vlastní koleje. Převod nádraží na ČD kritizoval také Ústavní soud. Především však vadí konkurenci, podle které České dráhy získaly s nádražními budovami neprávem výhodu na trhu.
Při diskusi během čtvrtečního Dne dopravy označil majitel Student Agency Radim Jančura, který chce provozovat vlastní vlaky, současný stav za protiústavní. Podle něj dráhy neumožňují konkurenci pronájem obchodních ploch na nádražích, takže ostatní dopravci si tam nemohou otevřít ani pokladnu. Pronájem prostor konkurenci dráhy údajně zakazují i novým nájemcům.
To však odmítl mluvčí drah Ondřej Kubala. Na nádražích si prý může pronajmout prostory za tržní nájemné kdokoliv. Nájemné údajně platí i odbor osobní dopravy Českých drah. Peníze však putují pouze k jinému odboru ČD, který má na starosti správu majetku.
Dráhy pronajímají budovy v rámci projektu s názvem Živá nádraží. Princip je vždy stejný: dráhy pronajmou stanici na 30 až 40 let a investor za to budovu zrekonstruuje a dále pronajímá. Celkem by se to mělo týkat 190 nádraží, prvních 34 již nájemce má. Opravuje se například pražské hlavní nádraží, nádraží v Havlíčkově Brodě, Kolíně, Teplicích nebo Mariánských Lázních.
Podle Kubaly je to nejrychlejší způsob, jak budovy opravit. Celková zanedbanost nádražních budov se odhaduje zhruba na 200 miliard korun. Přesto by se dráhy stanic nerady zbavovaly. "Nemyslím, že by bylo nejlepší řešení uprostřed takových investic a dlouhodobých závazků převádět budovy na jiné organizace," uvedl Kubala.

(Zpravodajství ČTK)

Cestující na břeclavském nádraží, které prochází rozsáhlou opravou, se musejí od dnešního rána obrnit trpělivostí. A přijít raději o pár minut dřív. Namísto pohodlné cesty podchodem budou totiž klopýtat přes staveniště. „Nádraží čeká od třetího března nejhorší výluka. Zruší se první a druhé nástupiště a vznikne velká díra. Cestujícím se uzavře i podchod. K vlakům budou chodit po úrovňovém přechodu přes koleje,„ řekl vrchní přednosta stanice Libor Semorád. Cestující by se proto podle něj neměli spoléhat na to, že za tři minuty přijdou na vlak. „Takhle ho nestihnou. Koupí lístek, půjdou zadem po náhradním úseku a zajdou si asi čtyři sta metrů,„ upozorňuje.

(Břeclavský deník)

Vcera som trochu pobehal stanicu. 1. etapa rekonstrukcie sa celkom vydarila, som zvedavy co bude ked sa obnovi celkom.

1. zaber je na zaujimavo osvetlene 2. nastupisko
2. zaber na, zial, zavrete eskalatory. avsak je len otazkou casu kedy ich spustia

Jen aby se z nich časem nevytratila nenápadně, postrkována neviditelnou rukou trhu ta funkce původní.

Situaci na zlínském nádraží zlepší nové perony. Stavět se začnou v roce 2010

Jako horolezci si často musejí připadat cestující, kteří nastupují a vystupují do vlaků ve stanici Zlín-střed. Kvůli nevhodně vyřešeným peronům a vysokým schůdkům ve vlacích mají problémy se do vozů vůbec dostat.
„Velice špatně se mi nastupuje, je to tu vysoké. Bez pomoci nahoru nevylezu,„ posteskl si důchodce Jan Raiskub z Přerova.
Zaráží to ale i fyzicky zdatnější lidi. „Je to dost vysoko. Třeba pro někoho, kdo má bolavou nohu nebo pro starší lidi. Já ale nastupování zvládám,„ uvedla Renata Volfová z Otrokovic. „Nastupování do vlaku tady ve Zlíně? To je problém. S kočárkem se nám nasedá těžko. Schůdky jsou vysoko. Musím vždy někoho poprosit. Ale pokaždé mi lidé pomohou, například průvodčí. Naštěstí jsou velmi ochotní,„ doplnila cestující maminka Stanislava Tvrdoňová ze Zlína. Problematické nastupování ve Zlíně už poněkud zmírnil nákup nových vlaků typu Regionova. „Zatímco u starších motorových vozů typu 810 je nástupní výška sto čtrnáct centimetrů, u Regionovy je to už jen padesát sedm centimetrů,„ sdělil Radek Joklík z tiskového oddělení Českých drah.
Ještě pohodlnější nastupování mají umožnit cestujícím nové zlínské perony.
„Správa železniční dopravní cesty připravuje celkovou rekonstrukci trati Otrokovice -Vizovice. Její součástí bude i úprava peronů a nástupních hran,„ informoval náměstek zlínské primátorky Miroslav Šenkýř.
Podle mluvčího Českých drah experti zpracovali studie nového zlínského nádraží už vloni. „Chystají takzvanou přípravnou dokumentaci. Příští rok mají projekt dokončit a v roce 2010 se má začít stavět,„ popsal Joklík.
Součástí změn budou jednak nové perony, ale i nová výpravčí budova a technologické zázemí.

(Zlínský deník)

ŽSR chcú revitalizovať najfrekventovanejšie železničné uzly

Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) sa chystajú revitalizovať svoje staničné objekty. Chcú podporiť rozvoj podnikateľských aktivít v priestoroch staníc, ktoré sú svojou polohou a hustotou cestujúcich zaujímavé pre investorov a premeniť ich na multifunkčné centrá. Zatraktívnenie priestorov nielen pre cestujúcich by malo prispieť aj k zníženiu prevádzkových nákladov.

ŽSR vlastnia značné plochy popri tratiach, ktoré sú pre samotnú dopravu nadbytočné. Ich podiel predstavuje zhruba štyridsať percent. „Doteraz sme sa dočasne prebytočné priestory snažili prenajímať a trvalo prebytočné predávať. Teraz prechádzame na iný spôsob využitia majetku. Chceme rozvíjať hlavný biznis – to znamená dráhy, mosty, tunely, trakčné vedenia. Preto rozbiehame projekt revitalizácie objektov,“ uviedol Juraj Homoľa, riaditeľ strediska hospodárenia s majetkom ŽSR na diskusnom stretnutí časopisu Stavebné fórum.sk.

Financovanie revitalizácie sa uskutoční zrejme prostredníctvom PPP projektov. Súkromný investor vstúpi s kapitálom a myšlienkou prestavby, železnice poskytnú pozemky za symbolické nájomné.

Zámer projektu revitalizácie bol schválený ŽSR v máji 2007, za poradcu bola vybraná spoločnosť Wood & Company. Tá má do konca marca posúdiť realizovateľnosť, navrhnúť finančný model a upozorniť na riziká a problémy projektu aj na základe skúseností iných krajín.

eTREND

Ilustračné foto (Železničná stanica v Banskej Bystrici) - ŽSR

http://reality.etrend.sk/128154/realitny-biznis/z-vlakovych-stanic-multifunkcne-centra

Kuča podepřená zvenku dřevěným lešením, to je opravdu cestovatelský zážitek. A protože České dráhy inovují a rozšiřují a budují na druhé straně Prahy, přes Vršovice jezdí všechny vlaky směřující na trať 270 (Kolín, Pardubice, Olomouc a dál, pokud nevíte).
Informační cedule v hale toho nádraží, které je uživatelsky velmi nepřátelské, hrdě informuje o všech rychlých, eurorychlých a interrychlých vlacích, co jsou nuceny v Praze 10 zastavit, ale nic jiného na tomto nádraží už na vlaky vyšší třídy připraveno není. Ani na ty rychlíky.
V pátek 22. února došlo kdesi daleko od Vršovic k malé havárii. Nikomu se nic nestalo, ale provoz na trati 270 byl omezen. Všechny vlaky směřující do Prahy nabraly zpoždění a, co je daleko horší, České dráhy nemají krizový plán, takže vypravovaly se zpožděním i vlaky jedoucí z Prahy. Odvážlivci, kteří si myslí, že nádraží jako nádraží, čekají ve Vršovicích na rychlík 623 a na informační ceduli se dočtou že vlak normálně pojede. Žádné zpoždění. V čase pravidelného odjezdu nápis na tabuli začne blikat a ukáže vlak jako připravený k odjezdu – načež vlak zmizí z tabule. Odjel.
V informační kanceláři dva klauni vědí: „No, 623 má zpoždění 20 minut na odjezdu. Na Hlavním ho ještě nevypravili.„ Na otázku, proč to není na ceduli taky, mají odpověď: „To my ne, to výpravčí.„ Po dalších deseti minutách hlásí rozhlas zpoždění 30 minut. Za dalších 10 minut hlásí rozhlas že vlak pojede z druhého nástupiště kolej třetí. Za dalších deset minut hlásí rozhlas „Na druhém nástupišti kolej třetí ukončete nástup do opožděného rychlíku číslo 623. Vlak je připraven k odjezdu.„ Za dalších deset minut vlak skutečně přijede a hrdinně se vydá do Malešic, aby svoje zpoždění vytáhl na šedesát minut a tím si zajistil prioritu na trati.
Vlaky jedou, ale ve Vršovicích je to skoro zázrak.

(Neviditelný pes)

V gigantické staveniště se v těchto dnech změnilo třetí a čtvrté nástupiště hlavního nádraží.
„Správa železniční dopravní cesty tu do konce roku kompletně zrekonstruuje čtyři nástupiště, která se nacházejí pod typickou skleněnou střechou,„ vysvětluje mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Práce na nástupišti III a IV by měly skončit do konce června, poté se dělníci přestěhují na sousední nástupiště I a II.

(Mladá fronta DNES)

Málokdo věří slibům, že se v dohledné době povede opravit ostudně zpustlé horní nádraží v Karlových Varech. Slibů už slyšeli cestující tolik! V listopadu 2002 vybraly České dráhy italskou firmu Grandi Stazioni, která se nabídla, že nádraží pronajaté na třicet let zmodernizuje za své peníze. Vloni mělo být vše hotovo, ale rekonstrukce ještě nezačala. Stále se odkládá.
„Mrzí nás to,„ omlouval se zástupce Správy železniční dopravní cesty Václav Šťastný, když čelil výtkám během včerejšího slavnostního zahájení přestavby sokolovského nádraží. Nebylo mu příjemné, že se o katastrofálním stavu karlovarské stanice se zjevnou nelibostí zmínil v Sokolově hejtman Josef Pavel.
Sliby, úvahy a plány „Hůř jsou na tom Karlovy Vary,„ porovnával ve svém projevu Pavel. „Snad už deset let slyším sliby, že nádraží zrekonstruuje světoznámá firma Grandi Stazioni, a stále je to na mrtvém bodě a jen ve stadiu úvah, plánů,„ rýpnul si hejtman.
Mluvčí firmy Grandi Stazioni Martin Hamšík včera na dotaz MF DNES řekl, že oprava byla odložena proto, že nádražní hala je v tak špatném stavu, že ji nelze rekonstruovat podle původního plánu. V době, kdy České dráhy vypsaly výběrové řízení na pronájem nádraží, to nikdo netušil.
„Grandi Stazioni společně s Českými drahami připravily modifikaci projektu, která by měla být do konce března projednána a schválena,„ uvedl Hamšík. Investice by se prý podle upraveného projektu neměla prodražit. Původně měla oprava stát asi 90 milionů korun.
V Mariánských Lázních se už staví Firma Grandi Stazioni má na starosti i rekonstrukci nádraží v Mariánských Lázních a tam už se od loňského října staví. Akce by měla trvat celkem 18 měsíců. Momentálně probíhá první etapa, pracuje se v suterénu, instalují se přípojky a vznikly také provizorní prostory pro České dráhy.
„Cílem rekonstrukce je nabídnout cestujícím a návštěvníkům významného lázeňského města nové, čisté a fungující nádraží s odpovídajícím zázemím a službami. Vznikne také devět set metrů čtverečních nových obchodních prostor, které budou využity pro restauraci, kavárnu a nové obchody,„ uvedl Hamšík.

(Mladá fronta DNES)

Praha má o památku méně, z vyšehradského nádraží totiž bez povolení zmizel památkově chráněný objekt. Firma TIP Estate, která loni zvítězila ve výběrovém řízení Českých drah a koupila historickou budovu nádraží, zbourala bývalou čekárnu, aniž počkala na vyjádření památkářů či drážního úřadu. Domek stál mezi kolejemi a s hlavní budovou ho spojoval podchod. Podle památkářů jde o hrubé porušení zákona. Vlastníkovi však hrozí pokuta maximálně sto tisíc korun.
Firma nádražní domek bez okolků zbourala, aniž by se kohokoliv ptala. „Vlastníkovi jsme psali s tím, že objekt nádraží Vyšehrad je vyhlášen za kulturní nemovitou památku a že ho zbourali bez našeho povolení,„ řekla včera Ivana Síbrtová z odboru péče o památky.
Památkáři se podle Síbrtové chystají zakročit a o spolupráci chtějí poprosit také radnici druhé městské části, ve které se nádraží nachází.
Zbourání domku mezi kolejemi totiž není jediný problém, který nový vlastník má. Nelegálně vykácel keře a stromy na pozemcích vedle nádraží. Případ nádraží Vyšehrad tak teď kromě památkářů řeší i Česká inspekce životního prostředí. „Totálně tam také zničili chodník. Vjeli na něj náklaďáky a celý chodník z mozaikové dlažby rozorali,„ dodal zástupce starostky Prahy 2 Václav Vondrášek.

(Lidové noviny)

Stavba koridoru s sebou přinesla novou železniční zastávku Čápův dvůr. Ač nedostavěná, již čelila nájezdu vandalů, kteří rozbili skleněnou výplň.
Zatím to vypadá, že odlehlá zastávka si s chuligány užije své. Jedna z několika více než dvoumetrových výplní leží roztříštěná v podobě malých sklíček po celé zastávce.
„Zatím jsme neměli signály, že je nutné zastávku kontrolovat. Někdo musí podat podnět, ale určitě zahájíme pravidelné kontroly s uvedením stanice do běžného provozu,„ ujistil velitel strážníků Petr Svoboda. Na trati mezi Prahou a Českými Budějovicemi stále trvá výluka vlaků. „Ta bude ukončena 7. května a do té doby se bude pokládat druhá kolej. Nyní provádíme zemní práce. Od zmíněného data bude zastávka stavebně hotová,„ odpověděl Miroslav Kadlec za stavbu koridoru.
Zastávka se bude skládat z oboustranných zvýšených nástupišť, z nichž jedno již stojí, a prosklených otevřených čekáren. První vlak zastaví ve stanici Čápův dvůr začátkem léta. „Změněny budou i jízdní řády,„ dodal Milan Vodák z železniční stanice Tábor.

(Jindřichohradecký deník)

V Sokolově začíná dosud největší rekonstrukce vlakového nádraží. Do zásadní přestavby stanice ve středně velkém městě Správa železniční dopravní cesty investuje poprvé. Rekonstrukce sníží počet kolejí ve stanici a zvýší rychlost projíždějících vlaků na trase mezi Karlovými Vary a Chebem.

(ČT 24)

Tri stanicky fotene 13.2.2008 z vlaku

Známá pardubická postavička, osmačtyřicetiletý J. M., který se po městě pohyboval s jednou nohou a berlemi a byl dokonce jednou z tváří prezentovanou ve výročních zprávách pardubického sdružení SKP–Centrum, zemřel včera ráno v hale hlavního pardubického vlakového nádraží.
Při jedné z pravidelných kontrol, jejichž součástí je i buzení podřimujících bezdomovců, ho strážníci městské policie nalezli bez známek života.
„Vypadalo to, jako když spí. Lokty i hlavu měl opřené o kolena. Že něco není v pořádku, zjistili strážníci až ve chvíli, kdy se jim ho nepodařilo posadit. Zkácel se zpátky na lavičku,„ řekl jeden ze svědků.

Marný boj o život

„Strážníci se ho nejprve sami pokusili vzkřísit, ale to se jim nepodařilo. Stejně dopadla i přivolaná lékařka, která už mohla pouze konstatovat smrt,„ popisoval marný boj o život J. M. svědek. „Ještě včera v sedm ráno byl zcela jistě naživu,„ potvrdilo našemu Deníku několik svědků na pardubickém nádraží. „Za hodinu už ho našli strážníci mrtvého.„

(Pardubický deník)

Na vlakové nádraží v Uherském Hradišti si posvítí kamerový systém městské policie. Kriminálním živlům už na perónu a jeho okolí pšenka nepokvete. Istalování „oka„ přijde na 550 tisíc korun, jen pětinu však zaplatí město z rozpočtu.
Většinu totiž pokryje dotace z ministerstva vnitra. „Vlakové nádraží jsme určili po dohodě se státní policií,„ říká Libor Karásek, starosta Uherského Hradiště. „Nádraží je jednou z možných únikových cest případných pachatelů, ale hlavně místem většího pohybu obyvatel. Kamerový bod nám také umožní monitorovat pohyb fotbalových fanoušků a v neposlední řadě pohlídá parkoviště, kde občas dochází k vloupání do vozidel,„ uvedl Jaroslav Ježo, velitel městské policie. Počet kamerových „očí„ ve městě se tak zastaví na čísle patnáct, další rozšíření se už letos neplánuje. „Aktuálně je dostačující. Jiné lokality vhodné pro používané kamer, které mají záběr 360 stupňů, už totiž nemáme. Jejich potřeba však asi vyvstane po proměně bývalých kasáren,„ podotkl Karásek.

(Dobrý den s kurýrem)

Petr MALÝ, moderátor
--------------------
Železniční trať Uhřice-Ždánice by v letošním roce oslavila sto let. Na oslavy ale místní mohou zapomenout. České dráhy tento úsek vyřadily z provozu už před sedmi lety a pro trať a opuštěné budovy zatím další využití nikdo nenašel.

Ondřej SCHNEIDER, redaktor
--------------------
Kolejiště zarostlé travou, vymlácená okna a uvnitř budovy hromady odpadků. Tak nyní vypadají některá dříve malebná nádraží na Kyjovsku. Na trati Uhřice-Ždánice přestaly vlaky jezdit před sedmi lety a od té doby celý úsek nezadržitelně pustne.

Zdeněk KNESL, starosta Uhřic u Kyjova /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě je vidět, že to chátrá, že se to pomaličku rozebírá a České dráhy to nejsou schopny uhlídat.

Ondřej SCHNEIDER, redaktor
--------------------
V nejhorším stavu je nádraží ve Ždánicích. Podle vedení města by nejlepším řešením byla demolice a prodej samotného pozemku případným zájemcům. Taková varianta ale zatím není na pořadu dne.

Stanislav TRNĚNÝ, místostarosta Ždánice /KDU-ČSL/
--------------------
Dneska s tím město nemůže provádět vůbec nic, protože celý tady tento pozemek je majetkem správy dopravních cest.

Anna KODYSOVÁ, Správa železniční dopravní cesty, s.o.
--------------------
Rádi bychom, aby celá zrušená trať Uhřice u Kyjova - Ždánice byla prodána jako celek a také teda ta budova, která je ve Ždánicích, byla součástí toho prodeje.

Ondřej SCHNEIDER, redaktor
--------------------
Sdružení obcí mikroregion Ždánicko zase chtělo na bývalé trati vybudovat cyklostezku. Celkové náklady by ale například podle starosty Uhřic u Kyjova byly pro obce neúnosné. Až další jednání ukážou, jestli v budoucnu například do Ždánic povede místo kolejí cyklostezka, anebo trať a budovy budou nadále chátrat.

(ČT 1 Události v regionech - Brno)

Plánované zdvoukolejnění železniční tratě mezi Benešovem a Voticemi udělá za několik let z bystřické stanice pouhou zastávku. Její posunutí blíže k centru města, požadované radnicí při připomínkování územního rozhodnutí, označili projektanti z technických důvodů za nereálné. „V blízkosti nadjezdu silnice do Nesvačil chybí návazná infrastruktura, takže by takový projekt drážní úřad nepovolil. A stavba nástupiště v oblouku, kde bude kvůli zvýšení maximální rychlosti převýšení až šedesát milimetrů, není kvůli platným normám možná, takže nová nástupiště v Bystřici budou zhruba v místě těch současných,„ vysvětlil Miloš Krameš z projektové společnosti Sudop, jež plány výstavby koridoru s maximální rychlostí až 160 km/h pro Správu železniční dopravní cesty zpracovává.
K novému modernímu nástupišti ve směru do Tábora bude příchod stávajícím podjezdem silnice k Semovicím.
„V rámci rekonstrukce stanice, ve které zůstanou jen hlavní průběžné koleje, se zrekonstruuje a rozšíří viadukt, kam se vejde i chodník pro cestující i ostatní občany města,„ upřesnil projektant.
Bystřice v připomínkách dále chtěla na jižní straně města obnovit původní most přes koleje, po kterém do poloviny 80. let vedla hlavní silnice Praha -Tábor. Most byl po zprovoznění přeložky silnice I/3 v roce 1986 kvůli elektrifikaci zbourán. „Přístup k pozemkům a nemovitostem mezi tratí a hlavní silnicí bude po obslužné komunikaci okolo skládky komunálního odpadu,„ poznamenal Miloš Krameš.

(Benešovský deník)

Je dobře, že se daří, sice velmi pomalu, ale přece, zlepšovat prostředí pro cestující i zaměstnance. V některých obcích se „nejodpudivější„ budovy podařilo přeměnit na opravdu „nejhezčí„.
V těchto dnech jsem byl velmi mile překvapen současným stavem výpravní budovy v žst. Rychnov u Jablonce nad Nisou. Teď by to ještě chtělo dovést návaznou autobusovou dopravu až těsně k budově a vytvořit přestupní terminál železnice/autobus MHD. Nějaké předprojektové práce k tomu již prý byly učiněny, nevím ale na jaké úrovni. Myslím si, že bychom všichni měli využít příležitosti a pro začátek alespoň nainstalovat společné informační zařízení o časech odjezdů vlaků a autobusů (takové zařízení již máme např. ve Stránčicích nebo v Českém Brodě), doplněné informací o ceně jízdenky MHD - aby tak byla usnadněna orientace přestupujících cestujících a urychlen jejich přestup.
Vím, je to drahé, ale nestálo by za zvážení instalovat též kamerový dohled, než to tam někdo zničí? Výpravčí bohužel nemá možnost sledovat dění v čekárně, jak je tomu např. zcela běžně v rakouských nebo švýcarských výpravních budovách.

(Železničář)

Oprava nádražní budovy přišla na 77 milionů korun.

Unikát, který nemá v České republice obdoby. I to zaznělo na adresu nově opravené výpravní budovy železniční stanice Opava-východ, která byla včera slavnostně otevřena. Kromě realizátorů oprav bylo přítomno také několik desítek lidí. Akci doprovodila živá hudba.
Včera definitivně skončila rekonstrukce, která začala v roce 2004. Výpravní budova Opava-východ byla opravována v rámci celkové modernizace, během níž prošlo obnovou kolejiště, nástupiště pro cestující a trať mezi Opavou a Ostravou. Rekonstrukce budovy stála sedmdesát sedm milionů korun.
„Nádražní budovu bylo nezbytné rekonstruovat, ale nešlo jen o její technický stav, ale také o prostorové a technické řešení, které je teď po rekonstrukci mnohem efektivnější,„ uvedl ředitel Regionální správy majetku Český drah v Olomouci Gabriel Jursa.
S kladným ohlasem se přeměna setkává u cestujících, které naše redakce oslovila. „Přijela jsem do Opavy na návštěvu. Tady jsem přišla vysloveně za účelem si novou budovu prohlédnout. Zaujala mě fasáda a samozřejmě strop,„ uvedla Eva ze Znojma. Stropní malby zaujaly také zaměstnankyni ČD Martu Theuerovou: „Pro dráhy pracuji už třicet dva let. Je to nádhera. Pamatuji si totiž, jak to vypadalo předtím.„
Opavskou výpravní budovu zdobí malby, které zde byly již v roce 1855. Vzhledem ke stáří budovy provedli restaurátoři za asistence pracovníků Národního památkového ústavu odborný restaurátorský průzkum, který odhalil pod pozdějšími nátěry historickou malbu.
Jak podotkl Gabriel Jursa, rekonstrukce výpravní budovy bylo provedena na základě dochovaných fotografií a dobové projektové dokumentace. Hlavní restaurátorské práce zajišťovala Renata Svobodová.

(Bruntálský a krnovský deník)