Nádraží, zastávky, dopravny

Zastaralé a nedůstojné, takové přívlastky dávají vlakovému nádraží ve Zlíně nejen cestující, ale i vedení města a kraje. Cestující ale musí ještě nějaký čas vydržet. Podle vedení Správy železniční dopravní cesty by stavební práce na obnově nádraží měly začít v roce 2010 a trvat dva až tři roky.

(ČT 24)

V severočeském Turnově byl zprovozněn kompletní informační systém pro cestující

Uzlová železniční stanice Turnov je důležitou železniční křižovatkou pro regionální vlaky či rychlíky směřující z Prahy do Tanvaldu nebo z Liberce do Pardubic, popřípadě z Turnova směrem na Jičín. Z toho důvodu je nezbytné, aby cestující byli jasným a zřetelným způsobem informováni o odjezdech vlaků, kterých se v určité časy sjede do stanice vždy několik najednou.
Informační systém, který dodala na objednávku liberecké Správy dopravní cesty jedna pražská firma, funguje v Turnově částečně již od prosince 1999. Tehdy byl v odbavovací hale instalován jeden šestiřádkový odjezdový panel. V roce 2005 se vybudovaly železné krakorce na všech nástupištích a po dvou letech se podařilo akci dokončit, takže od prosince je naše nádraží kompletně osazeno informačními panely, říká vrchní přednosta uzlové žst. Turnov Jiří Bubák. Na zmíněných krakorcích visí osm oboustranných dvouřádkových panelů s vyznačením čísla koleje a aktuálního času a dalších údajů o vlaku a jeho jízdě. Dokončení elektronického informačního systému objednala Stavební správa Praha ze státní organizace SŽDC a akce stála cca 2,5 milionu korun. Mohu potvrdit, že celý systém funguje bezproblémově, dodává vrchní přednosta.
Dodejme, že turnovské nádraží prošlo v posledních deseti letech celkovou rekonstrukcí, takže dnes mají cestující k dispozici důstojné prostředí, které se neliší od řady menších nádraží ve vyspělých evropských státech. Připomeňme si, že se v letech 1997 až 1998 rekonstruovala střecha turnovské výpravní budovy a postupně se v letech 1999 až 2001 opravila i fasáda budovy.
V roce 2003 byly ještě dokončeny nekryté perony a rekonstrukce kolejiště osobního nádraží. Perony již splňují se svou výškou 550 mm euro normu a svou délkou a počtem plně dostačují provozu. Původní záměr vybudovat podchod ke koleji číslo 23, aby vlaky od a do Jičína nemusely jezdit úvratí, se dosud nepodařilo realizovat. Výška peronů umožňuje bezproblémový nástup a výstup, šířka peronů umožňuje bezproblémový přestup, přístupový koridor k jednotlivým peronům je široký a přehledný. Pro cestující je to každopádně přínos, potvrzuje Jiří Bubák.
Na závěr vrchní přednosta zdůrazňuje, že panely informačního systému, doplněné automatickým rozhlasovým hlášením, jsou pro cestující dostatečným informačním zdrojem. Přestali jsme používat plechové tabule na trojnožkách, které k vlaku museli naši zaměstnanci přinášet, a mohlo tak dojít k zefektivnění práce pracovišť informátorů a překládky. Všechny akce byly provedeny na základě požadavků vedení stanice a úspěšné realizaci pomohla úzká spolupráce bývalého vrchního přednosty Jaroslava Jirmana s vedením Správy dopravní cesty Liberec. Nicméně rekonstrukce kolejí a nástupišť za provozu nebylo nic jednoduchého a stálo to hodně úsilí a nervů výpravčích i našich cestujících, potvrzuje Jiří Bubák a dodává, že dnes uvažují ještě o opravě žluté fasády výpravní budovy, neboť na nátěru se podepsala vysoká prašnost a je potřeba ji obnovit.

(Železničář)

Polské dráhy se zbavují nevyužívaných nádraží. Opuštěné budovy, které kdysi sloužily k zajištění železniční dopravy, pomalu mění svou tvář. V někdejších nádražích se zabydleli lékaři, restauratéři, obchodníci. Zachránit tak mohou často památkově cenné objekty.
V Polsku je zhruba 3000 železničních nádraží. Jsou mezi nimi i velká, jako hlavní nádraží ve Varšavě nebo v Gdaňsku, ale i malé stanice na vsích. Pouze polovina nádraží je v současné době využívána k obsluze trati. Na druhé polovině již léta nestaví vlaky nebo se kolem nich ani neprojíždí, protože Polské státní dráhy (PKP SA) zrušily linku.
Provozovatel se však nepostaral o opuštěné stanice, které se časem změnily v ruiny. Až v roce 2006 někoho napadlo objekty hyzdící krajinu prodat, věnovat nebo pronajmout.
Na počátku nebylo příliš mnoho zájemců, ale poslední informace z drah svědčí o tom, že se v Polsku zrodila móda nádraží nově využívat. "Doposud se podařilo prodat nebo pronajmout 150 objektů," uvedl mluvčí PKP SA Michal Wrzosek.
Budovy, které kdysi sloužily drahám, se proměnily v restaurace, kluby, turistická centra, supermarkety, hotely nebo salóny krásy. Do některých se nastěhovaly obecní úřady, někde využívá staré nádraží městská policie. Skupinka lékařů v Lubianě na severu země přestavěla stanici na zdravotní středisko.
Občas se objeví skuteční nadšenci. Michal Drynkowski a Michal Olszewski koupili v Bialowieži na východě Polska jediné nádraží v zemi, které je celé ze dřeva. Bylo postaveno na počátku 20. století pro ruského cara Mikuláše II., který do Bělověžského pralesa jezdil lovit. Noví majitelé rekonstruovali zcela zruinovanou budovu a umístili do ní exkluzivní císařskou restauraci. Nyní lze na někdejším nádraží ochutnat speciality ruské kuchyně.
Koupit staré opuštěné nádraží není těžké. Stačí se zeptat v regionální pobočce PKP SA. "Cena je závislá na velikosti, stavu objektu a místě, kde se nachází," uvedl mluvčí drah. Jsou také výjimky, jako je staré nádraží v Katovicích postavené na přelomu 19. a 20. století, na kterém již léta nestaví žádný vlak. Za 60 milionů zlotých (téměř 435 milionů korun) jej koupila firma, která v něm chce vybudovat moderní obchodní centrum.
Opuštěná nádraží jsou i v České republice. V různých krajích totiž byly zrušeny některé vlakové linky a většinou na venkově tak zůstaly prázdné budovy drah. Jiná nádraží se ale budou podle plánu Českých drah rekonstruovat. Do programu Živá nádraží je zahrnuto 120 stanic, zajistit investory pro všechny se však zatím nepodařilo.

(Zpravodajství ČTK)

Posunem o několik set metrů blíže ke středu obci by se ulevilo místním

Revoluční změny čekají v nejbližších letech Chodovou Planou. Vedle zamýšleného vybudování silničního obchvatu, zřízení lázní v místním zámečku, rekonstrukce náměstí a dalších aktivit, spřádá zdejší radnice plány jak dostat vlakové nádraží pokud možno co nejblíže k centru obce.
To je dosud vzdáleno zhruba jeden kilometr od náměstí, až na okraji obce, takže někteří místní obyvatelé musí na vlak projít doslova celou obcí.
„S přesunem počítáme v rámci optimalizace železniční trati,„ potvrdila Deníku místostarostka Chodové Plané Jana Batrlová.
„V našem územním plánu máme dokonce už vyčleněno místo, kam bychom nádraží přesunuli. Nyní nás ale čekají dlouhá jednání,„ pokračovala místostarostka.
Hlavní, rozhodující slovo ale bude mít v tomto případě Správa železničních dopravních cest. Jako případný budoucí investor by totiž nesla na svých bedrech většinu nákladů. Ta se ale k myšlence přesunu nádraží zatím staví zády a chce dodržet projektovou dokumentaci.
„Stavba Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní -Cheb je součástí souboru staveb III. Tranzitního železničního koridoru. Pro stavbu Optimalizace trati Planá u Mariánských Lázní - Cheb bylo vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení. Stavba bude realizována v rozsahu schválené projektové dokumentace. Změna umístění nádraží není v této dokumentaci uvažována,„ sdělila Deníku Alena Kašparová ze Správy železniční dopravní cesty.

(Tachovský deník)

Podstatného zlepšení úrovně cestování by se mohli ještě v letošním roce dočkat obyvatelé Bílovce.

Neutěšený stav bíloveckého vlakového i přilehlého autobusového nádraží již delší dobu nedá spát vedení tamní radnice. Vedení města, v čele se starostkou Sylvou Kováčikovou, absolvovalo již loni několik schůzek v této záležitosti, ta poslední se uskutečnila 4. února.
Za České dráhy se schůzky zúčastnil Petr Semer ze Správy dopravních cest Ostrava, společnost Connex zastupoval obchodní ředitel Jiří Šrajer a za TQM Opava jednal ředitel osobní dopravy Lubomír Cabadaj. „Stav nádraží je neutěšený, špatný je také fakt, že objekt se uzavírá kolem šestnácté hodiny a cestující, bez ohledu na klima a počasí, musí stát venku. Proto jsme oslovili České dráhy, aby se tato situace vyřešila,„ uvedla k věci Kováčiková a podotkla, že se ze strany Českých drah setkali s poměrně velkou vstřícností.
Zástupce Českých drah Petr Semer na schůzce slíbil, že společnost připraví projekt a v letošním roce zahájí rekonstrukci prostor podle požadavků, na nichž se domluví zástupci jednotlivých přepravních společností a města. „Již jsem zadal studii dispozičního řešení budovy, chtěli bychom tam dostat řidiče autobusové dopravy, a také výdejnu jízdenek,„ nastínil Semer. Budovu by ale nejvíce využívali cestující. Kromě objektu vlakového nádraží chce Bílovec změnit také tvář autobusové nádraží. „Úpravu autobusového nádraží považujeme za nutnou. Toto ale není záležitostí přepravců,„ upozornila Kováčiková a dodala, že bude záležet jen na zastupitelstvu města, jak rozhodne o území, které je v majetku města. „Pokud zastupitelé budou souhlasit se zlepšením podmínek cestujících, zřejmě bychom tuto akci realizovali s podporou regionálního operačního programu Moravskoslezského kraje, tedy peněz Evropské unie,„ podotkla Kováčiková, která sama za sebe bude myšlenku úpravy autobusového nádraží podporovat.

(Novojičínský deník)

Vlakové nádraží Teplice v Čechách by snad konečně mělo začít vypadat civilizovaně. České dráhy ho pronajmou soukromé firmě, která tyto prostory využije komerčně a zároveň se postarají o jejich revitalizaci.
Teplice si slibují od projektu oživení celého centra lázeňského města. V této době se zpracovává projektová dokumentace a vyřizují se stavební povolení. Stavební práce by měly začít v polovině příštího roku. Budou probíhat po etapách a za provozu. Jejich součástí je rekonstrukce nádražní budovy, v plánu je i výstavba obchodního centra, která by měla začít v roce 2010.
Projekt je plně v souladu s územním plánem města. Už v roce 2005 poskytlo statutární město Teplice Českým drahám příspěvek dva miliony korun na částečnou rekonstrukci fasády nádražní budovy. Zatím k ní nedošlo. Je to ale součástí projektu.
Teplice jsou jedním z přibližně 60 měst, která byla vybrána pro projekt Českých drah s názvem Živá nádraží.
„Jeho cílem je přetvořit nádraží na prostor, který se stane součástí života městského centra a svou nabídkou obchodů a volnočasových aktivit přiláká návštěvníky,„ připomněl náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Kolář.
V minulých letech už nádraží dostalo nové perony.
Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun. Projekt počítá také s vybudováním nového podchodu pod silnicí před nádražím. Vstup bude u parku naproti nádraží.
Smlouvu o přestavbě vlakového nádraží podepsaly České dráhy s mladoboleslavskou stavební společností Bostas., která zvítězila ve výběrovém řízení.
Nová, moderní tvář nádraží se pak stane přirozeným centrem města a přiláká společnosti, která objekt revitalizovala, ale také železnici nové zákazníky, nové cestující.
Celý projekt přestavby nádraží je plně v souladu s územním plánem města. „Přestavba železniční stanice a jejího okolí není megalomanská a její dokončení je reálné. Oživení přirozeného centra města navíc vyvolá další investice,„ říká primátor Teplic Jaroslav Kubera. Samotná rekonstrukce nádražní budovy by měla vyjít podle odhadů firmy přibližně na 150 milionů korun. Rekonstruovat se bude po etapách a za provozu. Vlastní stavební práce na nádražní budově by měly trvat 18 měsíců. Může je ale protáhnout rekonstrukce fresek v hale.
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009.
V dalších etapách projektu je i výstavba obchodního centra, která by měla začít v roce 2010. Její součástí by mohl být i hotel nebo multiplex, vše je zatím v jednání.
Není ale vyloučeno, že po skončení rekonstrukce a uzavření revitalizace se na nádraží také vyspíme.
V projektu Živá nádraží postupovaly České dráhy podle zahraničních vzorů, kdy železniční společnosti nemají dostatek finančních prostředků na revitalizaci železničních stanic a vyberou si firmy, které nádraží svým nákladem zrevitalizují a mají ho pak za to v nájmu na několik desítek let.

(Teplický deník)

Cestující si stěžují hlavně na časté obtěžování od opilců a žebrajících lidí. Olomoučtí strážníci však tvrdí, že situace se výrazně zlepšila
Vlakové nádraží v Olomouci si v již v minulosti vysloužilo velmi špatnou pověst. Četné případy okradení kapsáři nebo obtěžování různými opilci ke zlepšení obecného povědomí rozhodně nepřispívaly. Olomoučtí strážníci se ale brání, že situace se oproti minulosti výrazně zlepšila a díky jejich nátlaku se podařilo konfliktní osoby z těchto prostor dostat. Cestující přesto nějaké zlepšení v poslední době příliš nepozorují.
„Nejen mě při čekání na železniční spoj ve vestibulu vlakového nádraží v Olomouci pravidelně obtěžují vesměs přiopilí chlapíci. Vrávorají mezi přešlapujícími cestujícími, škemrají o drobné peníze a obtěžují. Pokud je někdo odmítne, bývají agresivní. Nechápu, proč v tom město neudělá pořádek,„ konstatoval Pavel Bohun z Uherského Hradiště, který do Olomouce míří několikrát měsíčně.
Podobný názor má také Ostravan Milan Pudich, jenž se tam s otrapy dostal do konfliktu při nočním cestování. „V Ostravě na hlavním nádraží by se nic takového nemohlo stát, tam bezpečnostní služba lifruje všechny bezdomovce z nádražní budovy ven,„ poznamenal Pudich.
Šestadvacetiletá Helena Kubíková ze Zlína se dokonce bez doprovodu na nádraží v hanácké metropoli ani neodváží. „Vždycky mi to bylo velmi nepříjemné. V minulosti po mně několik podivných týpků chtělo peníze i cigarety, což byl pro mě natolik nepříjemný zážitek, že dnes už bez doprovodu z olomouckého nádraží prostě necestuji,„ přiznala se mladá Zlíňanka.
Městská policie v Olomouci souhlasí s tím, že situace na nádraží byla v minulosti velmi špatná. V současnosti však vnímají její podstatné zlepšení. „Hlídky strážníků se již před časem intenzivně zaměřily na pořádek v těchto prostorách a musím říci, že v poslední době se stav výrazně zlepšil,„ uvedla mluvčí olomouckých strážníku Lenka Prošková. Zmínila také, že se snížil počet hlášených problémů z nádražních prostor. „Při jakémkoliv problému je možné se obrátit buď na strážníky přes linku 156 nebo na policii, která má pořádek na nádraží také na starosti,„ doplnila Prošková.

(Olomoucký deník)

Měly být ozdobou, nakonec jsou ostudou. To platí o čtyřech prodejních stáncích na nedávno opraveném vlakovém nádraží v Ostravě-Svinově.
Každý, kdo přijede na vlakové nádraží v Ostravě Svinově, nemůže si na peronu před nádražní budovou nevšimnout čtyř dřevěných prodejních stánků. Kromě stejné podoby mají ještě něco společného - jsou opuštěné.
Když České dráhy před zhruba dvěma lety otevíraly zrekonstruované vlakové nádraží v Ostravě-Svinově, do provozu uvedly na peronu před nádražní budovou uvnitř nádraží také čtveřici dřevěných prodejních stánků.
Zpočátku to vypadalo, že je prodejci postupně „zabydlí„, situace je však taková, že jsou ještě dnes, po dvou letech, nevyužívané. Problém je v tom, že jsou tyto stánky pro prodejce nepraktické.
„Ty stánky jsou vhodné pro prodej zboží spotřebního charakteru, ne potravin nebo občerstvení. Je to pro prodej něčeho, co není určeno ke konzumaci,„ vystihl problém ředitel odboru marketingu v osobní dopravě Českých drah Aleš Ondrůj.
Loni touto dobou byly obsazeny dva z těchto stánků. V jednom z nich bylo vystaveno ložní prádlo, ponožky, kravaty a další drobné věci. Ve druhém byly suvenýry, jako okrasné lžíce. Stánky už ale tehdy nefungovaly naplno.
„Je to tady špatné. Nedá se v tom prodávat,„ zhodnotil tehdy skepticky situaci jeden z prodejců. Podle něj byla ve stáncích zima a chybělo jim nezbytné sociální vybavení. Pak oba prodejci ve stáncích podnikání ukončili. Od té doby jsou prázdné všechny čtyři.
„Nechápu vůbes smysl toho, proč tady ještě stále stojí. Někdo je tam zřejmě špatně naprojektoval. Vůbec se nedivím, že v nich dnes už nikdo nechce prodávat, když jim tam ani neteče voda,„ zhodnotil situaci jeden z pravidelných cestujících, Jiří Neuman z Opavy.

(Moravskoslezský deník)

Ve Vlašimi končí rozsáhlá modernizace vlakového a autobusového nádraží. Stavba stála téměř 44 milionů korun. „Z toho pětasedmdesát procent pokryje dotace z Evropské unie, téměř čtyřmi miliony korun přispěly České dráhy a zbytek zaplatí město,„ řekl starosta Luděk Jeništa. Nádraží se oficiálně otevře 22. ledna, veřejnosti už ale slouží. Kromě nástupišť byla otevřena čekárna s elektronickým informačním systémem. V nejbližších dnech zahájí provoz i internetová čekárna. „Instalujeme poslední zastávky a označení stanic,„ uvedl starosta.

(Mladá fronta DNES)

Modernizácia koridoru Bratislava-Trnava:

Naozaj neviem, ci si slovaci zasluzia okrem zmodernizovanej trate aj pekne zrekonstruovane budovy...

Napriklad stanica Bratislava-Rača: stanice este nieje ani dokoncena a uz su zničene nove plastove dvere na vchode do čakarne...
Myslim, ze kludne tam mohli zostat stae, nic sa totiz na danom stave nezmenilo, pretoze nove dvere su natolko rozflakane, ze sa ani nedaju zatvorit...mozno si povie niekto, ze co, obycajne dvere...smutne je vsak to, ze slovaci maju vo vsetkom takto primitivny pristup, nevedia si nicoho vazit.

Ale ved co, hlavne ze sa preinvestuju eurá...

Zeleznicna policia vandalov a fajciarov na staniciach toleruje...zato pokutuje zmatenych turistov alebo dakoho, kto si nevsimol dake upozornenie...zato fajcit a nicit majetok na staniciach mozte priamo pod nosom s posvatenim nasej skvelej zeleznicnej policie...

V průběhu měsíce prosince zahájila společnost Grandi Stazioni Česká republika další fázi rekonstrukce pražského hlavního nádraží, která bude navazovat na úvodní práce zahájené v roce 2006 a ukončené v závěru loňského roku.
Postupně bude uzavřena celá severní část nádraží od vstupní haly až po vstupy na nástupiště. Součástí této fáze revitalizace bude vybudování nového ČD centra, které bude sloužit jako zákaznické centrum. Tam si cestující budou moci zakoupit jízdenky a získat informace o spojích. V blízkosti nového zákaznického centra také vznikne nová úschovna zavazadel. Vstup do stanice metra bude v této části nádraží zachován.
V průběhu této fáze bude vybudováno 3000 m2 nových obchodních ploch. Ukončení je naplánováno do konce roku 2008. Revitalizace pražského hlavního nádraží bude trvat 5 let a celkem vznikne 16 000 m2 nových obchodních ploch.
Tato část revitalizace bude mnohem viditelnější a více ovlivní běžný provoz nádraží. Cestující se však mohou těšit na zcela nové zázemí, které jim výrazně zlepší cestovní komfort, dodává Andrea Odoardi, jednatel Grandi Stazioni Česká republika.
Grandi Stazioni v říjnu také zahájila revitalizaci nádraží v Mariánských Lázních. Stav nádražní budovy v Karlových Varech je natolik špatný, že neumožňuje rekonstrukci podle původních plánů, proto Grandi Stazioni Česká republika jedná s Českými drahami o modifikaci projektu.
Celková cena investice za revitalizaci těchto tří stanic je cca 1 miliarda Kč, z toho je cca 50 % financováno UniCredit bank. Práce provádí společnost Metrostav.
Grandi Stazioni Česká republika je společnost kontrolovaná společností Grandi Stazioni S.p. A., s podílem SIMEST a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Grandi Stazioni S.p. A. je společností skupiny italských státních železnic (Ferrovie dello Stato) a je odpovědná za revitalizaci a správu sítě tvořené hlavními italskými železničními stanicemi. Zkušenosti Grandi Stazioni při revitalizaci velkých nádražních komplexů v Itálii a znalost veškeré problematiky železničního světa jsou základními prvky vlastního specializovaného know-how, které Grandi Stazioni dala k dispozici své kontrolované společnosti a přenesla do českého projektu.

(Železničář)

Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jan Komárek, Jiří Novák, náměstek sekce realizace zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), místostarostka města Břeclavi Dagmar Adámková a Václav Bartoněk, člen představenstva a výkonný ředitel pro Dopravní stavby OHL ŽS slavnostně zahájili v pátek 14. prosince první etapu rekonstrukce železničního uzlu Břeclav. Jak jsme informovali v týdeníku Železničář, první stavební práce započaly již loni desátého října.
Železničním uzlem Břeclav procházejí dva tranzitní železniční koridory, což podtrhuje jeho velký význam. Oba koridory, které Břeclaví procházejí, mají zásadní význam pro železniční spojení pěti středoevropských metropolí - Berlína, Prahy, Bratislavy, Vídně a Varšavy, řekl na úvod Jan Komárek. Dodal, že investorem stavby, jejíž celková cena bez DPH dosáhne 2,419 mld. Kč, je Správa železniční dopravní cesty a finanční prostředky poskytne Státní fond dopravní infrastruktury.
Protože se jedná o projekt podporující modernizaci transevropské dopravní sítě, je tato stavba zařazena do „Operačního programu doprava České republiky„, a tím předpokládáme, že významná část financí na tuto stavbu poplyne z prostředků Evropské unie. Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav se tak stává první stavbou, která se zahajuje po oficiálním podpisu zmíněného operačního programu, zdůraznil generální ředitel SŽDC.
Na základě výběrového řízení se zhotovitelem stavby stalo sdružení „Břeclavský uzel„, jehož členy jsou OHL ŽS, která je vedoucím účastníkem sdružení a dalšími účastníky jsou Skanska DS a společnost Stavby silnic a železnic. Zrekonstruovaný železniční uzel Břeclav bude propojen s již dříve dokončenými stavbami Břeclavstátní hranice ČR/Rakousko, resp. ČR/Slovensko a také BřeclavVranovice a Břeclav-Hodonín. Důležitým cílem je zvýšit počet nástupištních hran na celkových dvanáct, aby mohly být současně odbavovány vlaky ve více směrech. K úplnému dokončení koridorové sítě v České republice je nezbytné optimalizovat na evropské parametry také železniční uzly a stanice, a právě Břeclav patří mezi nejvýznamnější body české železniční sítě. Z pozice dodavatele můžeme investorovi a městu garantovat stavební práce v předepsané kvalitě a za celé sdružení mohu závazně slíbit, že stavbu dokončíme již v červnu 2009, řekl Václav Bartoněk z firmy OHL ŽS.
Místostarostka města Břeclavi Dagmar Adámková potvrdila, že železnice má pro město strategický význam. Novodobá historie města je úzce spjata se železnicí. Do Břeclavi přijel první vlak 6. června 1839 a od té doby nastal hospodářský rozvoj města, který mohl být realizován především díky železnici. Proto jsem přesvědčena, že rekonstrukce břeclavského uzlu přinese užitek nejen samotné železnici, ale i městu a celému přilehlému regionu. V současné době například spolupracujeme s Českými drahami na projektu přestupního terminálu integrované dopravy, který je součástí zmiňované stavby. A právě tento terminál zpříjemní dopravu cestujícím v osobní dopravě, kterých v posledních letech stále přibývá, dodala paní místostarostka.
Připomeňme, že v Břeclavi vyroste zcela nové ostrovní nástupiště v místě stávající koleje číslo 12 a nové jazykové nástupiště v místě stávající koleje číslo 9. Současně bude ostrovní nástupiště mezi kolejemi číslo 2 a 6 rozšířeno. Cestující dostanou k dispozici modernizovaný a prodloužený podchod a méně mobilní budou mít k dispozici výtahy. Modernizací projede také jižní zhlaví stanice a to včetně rekonstrukce pětikolejného mostu přes řeku Dyji. S rekonstrukcí se počítá i na středním zhlaví, a to v rámci druhé stavební etapy. Po dokončení stavebních prací se rychlost v oblasti přednádraží a severního zhlaví zvýší z dnešních 80 na 130 km/h.

(Železničář)

Ústecké hlavní nádraží je po delší době, kdy v jeho prostorách probíhala kompletní modernizace, z větší části zprovozněno pro cestující veřejnost. O postupu prací, ale také o současném stavu a budoucnosti hlavního nádraží v krajském městě hovořila redakce s vrchním přednostou Správy dopravní cesty (SDC) Českých drah v Ústí nad Labem Josefem Kalivodou.
Všechna nástupiště na ústeckém hlavním nádraží jsou definitivně dokončena a poslední z nich bylo zprovozněno 4. prosince loňského roku. Jde o druhé ostrovní nástupiště, kde byly současně zprovozněny pojízdné schody. Stejné schody jsme předali cestující veřejnosti v pondělí 17. prosince, včetně osobních a nákladních výtahů, které vedou na všechna tři nástupiště, říká vrchní přednosta ústecké Správy dopravní cesty Josef Kalivoda.
V podchodu pod nástupišti se ještě na etapy dokončují vnitřní úpravy, například dlažby, obklady, osvětlení nebo informační systém. Všechno bychom měli mít hotové letos na jaře, v současnosti jde jen o jakési provizorium. Pokud jde o celkový definitivní stav, v rámci revitalizace stanice firmou Viamont a investicí města budou v letech 2008 až 2009 dokončeny úpravy obchodů v podchodu, nový vstup, který je lokalizován na místě stávajícího sociálního zařízení a také bude zprovozněn nový východ z podchodu směrem k Labi na nové terasy.
Již dnes mají cestující ve stanici Ústí nad Labem hlavní nádraží k dispozici osobní výtahy pro tělesně postižené, pohyblivé schody a nový pevný mobiliář, jako jsou lavičky, odpadkové koše, moderní informační systém či nové osvětlení. Ve stanici Ústí nad Labem hlavní nádraží jsou vyměněny všechny koleje. Nyní probíhá přepojování zabezpečovacího zařízení na hlavním nádraží a také na tzv. Jihu a později i ve stanici Prackovice na nové ústřední elektronické stavědlo, které by mělo být zprovozněno do března letošního roku.
V zimním období se budou ještě konat výluky, neboť se musí dokončit modernizace trakčního vedení a do konce stavby, která je plánována na srpen, musíme ještě zabezpečit výstavbu protihlukových zdí, terénní úpravy a dokončovací práce. Ústecká Správa dopravní cesty, podobně jako u jiných koridorových a uzlových staveb, spolupracovala během přípravy i realizace vlastní stavby se stavebními dozory, naši zástupci se zúčastnili všech kontrolních dnů a dalších jednání a také se například zúčastnili přejímek na stavbě, včetně technickobezpečnostních zkoušek, a zabezpečovali řadu dalších činností, vysvětluje vrchní přednosta Kalivoda.

(Železničář)

Plánované nové centrální hlavní nádraží ve Vídni začíná pomalu spatřovat světlo světa. Nová stanice, která vzniká v prostorách dnešního jižního nádraží (Südbahnhof) a přilehlého okolí se stane významným bodem pro transevropskou železniční síť. Připomeňme, že na toto nádraží zajíždí například mezinárodní vlaky z Itálie, Maďarska, ale i Slovenska nebo České republiky, včetně rychlovlaků pendolino společnosti České dráhy.
Vzhledem k tomu, že nové hlavní nádraží (Hauptbahnhof Wien) bude průjezdné, bude možné navýšit kapacitu vlaků všech kategorií - počínaje regionálními či příměstskými vlaky až po rychlíky či vlaky EuroCity. Pro cestující se nádraží stane současně přívětivější, bezpečnější a hlavně přehlednější, neboť nebudou muset například komplikovaným způsobem přestupovat. V současné době totiž ve Vídni neexistuje žádné velké nádraží v jiné podobě než „koncové„, tedy bez možnosti průjezdu.
Na podzim loňského roku již začaly první stavební práce, konkrétně v prostoru stanice příměstské rychlodráhy S-Bahn Südtiroler Platz, kde do roku 2010 vyroste velký přestupní bezbariérový terminál veřejné dopravy. Tam se budou setkávat vlaky, tramvaje, metro a také linkové a městské autobusy. Současně bude zrekonstruována současná stanice metra a přibudou nové výstupy přímo do nového hlavního nádraží. Pro cestující bude k dispozici také záchytné parkoviště typu K & R, stanoviště taxislužby a nově také možnost „zaparkování„ jízdních kol.
Na závěr uveďme, že celá náročná stavba, která v sobě zahrnuje i rekonstrukci zabezpečovacího zařízení, výstavbu řady nových kolejí včetně trakčního vedení a řady dalších technických záležitostí, by měla být zcela ukončena v roce 2015. O dva roky dříve se ale počítá s otevřením plánovaného hlavního nádraží pro veřejnost. (V článku bylo použito informací společnosti ÖBBImmobilienmanagement GmbH.)

(Železničář)

Společnost Grandi Stazioni získala kolaudační rozhodnutí, týkající se první fáze revitalizace pražského hlavního nádraží, a 21. prosince 2007 odpoledne otevřela první obchodní prostory pro cestující. Nájemcem je přední italský výrobce módního oblečení Sasch.
V prosinci 2006 byla zahájena první fáze rekonstrukce a podle plánu byla ukončena po 12 měsících. V prostřední části vstupní haly vzniklo 1600 m2 nových obchodních prostor, které budou postupně předávány nájemníkům, a ti si je budou adaptovat pro své potřeby. Chtěli jsme cestujícím a návštěvníkům umožnit, aby si poprvé mohli nakoupit ještě před Vánocemi. Značka Sasch je velmi známá a atraktivní, proto věříme, že zákazníci ocení její nabídku. Ukončení první fáze rekonstrukce je jen prvním krokem celkové obnovy hlavního nádraží, na který ihned navazuje další stavební fáze, řekla při otevření Andrea Odoardi, jednatelka Grandi Stazioni Česká republika. Revitalizace pražského hlavního nádraží byla zahájena v prosinci 2006 a bude trvat 5 let.

(Železničář)

Počátkem ledna se ve Vídni konala prezentace projektu "BahnhofCity Wien West", věnující se přestavbě vídeňského západního nádraží Westbahnhof. To začalo fungovat v roce 1951. Nahradilo tak dřívější, v letech 1857-1859 postavené Nádraží císařovny Alžběty, které bylo na konci II. světové války značně poškozeno. Přestavba nádraží Westbahnhof je jedním z hlavních cílů města Vídně, měla by být hotova do roku 2011. Po dobu rekonstrukce bude současné Západní nádraží od poloviny září 2008 uzavřeno.
Rakousko modernizuje nádraží po celém svém území. Celkem mají rakouské státní železnice do roku 2015 investovat do přestaveb nádražních areálů kolem 2 miliard eur (zhruba 60 mld. Kč). Polovina tohoto rozpočtu bude směřovat na území Vídně. Již letos v dubnu bude otevřeno zrekonstruované vídeňské nádraží Praterstern. V dalších letech bude následovat současné nádraží Südbahnhof, pak nádraží Vídeň střed a Westbahnhof.

(stavebni-forum.cz)

Uzlová železniční stanice ve Valašském Meziříčí má nového vrchního přednostu. Stal se jím čtyřiačtyřicetiletý Arnošt Pavlištík, který zde pracoval jako výpravčí. Nahradil Vítězslava Nesvadbu, který byl jmenován zástupcem ředitele odboru řízení provozu generálního ředitelství Českých drah s působištěm v Přerově.
„Rád bych pokračoval v započatém modernizování stanice, včetně odkládané přestavby druhého a třetího nástupiště,„ předestřel nový vrchní přednosta své plány. „Vše ale bude záviset na přísunu peněz a na organizačním členění Českých drah,„ zdůraznil.
Vítězslav Nesvadba zastával post vrchního přednosty uzlové železniční stanice od roku 2000. Během jeho působení prošla odbavovací hala dílčí rekonstrukcí, jejímž výsledkem byly nové prostory pro ČD centrum, modernizace toalet a položení nové podlahy. Zásadní obnovou prošel také podchod pod nástupišti a budova sousední, Valašskému Meziříčí podřízené železniční stanice Hostašovice.

(Valašský deník)

V nedalekých Drážďanech je nový technický skvost - rekonstruované nádraží od Normana Fostera

„Přijde mi, že Foster vidí do mé hlavy. Tvoří stadion, v němž je tolik radosti a barev, přesně tak jak si ho já představuji. Bude to můj nový domov,„ rozplýval se kdysi slavný fotbalista Ronaldinho nad architektovými návrhy na rekonstrukci barcelonského stadionu Nou Camp pro server goal.com.
Ten samý - a nutno podotknout, že velmi slavný architekt - Norman Foster dokončil se svým stavebním týmem i budovu jen pár kilometrů za hranicemi. Saská metropole Drážďany už nyní neláká turisty jen na obnovený chrám Frauenkirche, slavný Zwinger nebo Semperovu operu. Tisíce návštěvníků míří i na nový, či spíše znovuobnovený skvost - zdejší hlavní nádraží.
Historická budova z konce 19. století totiž prošla rekonstrukcí, kterou navrhoval Norman Foster. Byl vybrán kvůli nápadu i díky tomu, co má už za sebou. Navrhl například slavný mrakodrap ředitelství společnosti Swiss Re známý jako „londýnská okurka„ , fotbalový stadion ve Wembley či most přetínající údolí ve francouzském Millau.
Cestující vlakem přes Drážďany se budou moci přesvědčit, jestli je rekonstrukce nádraží stejně tak povedená a jestli i jim Norman Foster „viděl do hlav„ jako Ronaldinhovi.
„Když vstoupíte do prostoru tohoto nádraží, překvapí vás tu umělecké prvky a jak autoři dokázali pracovat se světlem. To je potřeba respektovat. Rekonstrukcí sice vzniklo něco nového, ale je to zároveň stavba s tím nejlepším z toho, co tu už stálo,„ popsal slavný architekt svůj přístup k rekonstrukci v dokumentárním filmu, který je k vidění na internetových stránkách společnosti Deutsche Bahn.

Třetí největší nádraží

Budovu hlavního nádraží v Drážďanech navrhli Ernst Giese a Paul Weidner, vznikla v letech 1892 až 1898. Je po Berlíně a Lipsku třetím největším nádražím ve východní části Německa a je považováno za jeden z nejzajímavějších příkladů architektury nádražních budov z konce 19. století.
Při rekonstrukci řešil Foster několik zásadních otázek. Nádraží leží v centru města a jeho rekonstrukce tak musela souviset i s obnovou okolí. Dále bylo potřeba prodloužit střechu nad nástupišti, aby poskytovala pohodlí i pro cestující v nových dlouhých vysokorychlostních vlacích.
„Posuny drah a zvětšením střechy vznikl v srdci budovy otevřený prostor, který může sloužit pro obchody nebo třeba i kulturní podniky,„ popisuje některé zajímavosti projektu architektonická kancelář Foster and Partners.
Třicet tisíc metrů čtverečních nové střechy patří k největším zajímavostem celé rekonstrukce. Architekt navrhl použít speciální membránovou konstrukci, která částečně propouští denní světlo a při umělém osvětlení v noci nechává celou budovu jakoby zahalenou ve stříbřitém zářícím obalu.
„Tato rekonstrukce odstraňuje ze stavby zbytečné prvky, které se sem za sto let dostaly, a dává vyniknout původnímu designu, jemuž úpravou dává nové významy,„ upozorňují autoři rekonstrukce.
Architektonická kancelář letos třiasedmdesátiletého sira Normana Fostera staví po celém světě.
Vedle skvělého nového stadionu ve Wembley nyní připravuje třeba rekonstrukci dalšího slavného fotbalového chrámu - stadionu Nou Camp v Barceloně. Velký zájem vzbudila třeba Fosterova rekonstrukce a dostavba berlínského Reichstagu, na jehož střechu umístil obří průhlednou kupoli, která se stala vyhledávanou turistickou atrakcí.
Za víc než čtyřicet let své práce získal renomovaný architekt několik ocenění a v roce 1999 i prestižní Pritzkerovu cenu, která je zjednodušeně řečeno obdobou Nobelovy ceny pro architekty. V současné době pracuje na projektech pro Moskvu či Petrohrad, ale také v Ománu, Singapuru nebo ve španělské Aragonii.

(Mladá fronta DNES)

Dresden Hbf dne 3.7.2004:

Vzhledem k tomu, že pro normální členy nefunguje diskuse, vkládám příspěvek, kterým by se kmotr rád s vámi podělil o svůj zážitek:

Uterni ctvrta hodina odpoledni si vyzadala zajimavou ucast na hlavnim nadrazi v Olomouci. Kvuli jedne, s nejvetsi pravdepodobnosti romske zene a jejich dvou deti, se druhe nastupiste stalo mistem setkani hned osmi prislusniku policie CR a mestske policie v pomeru 6:2. Zena sedela na lavicce ve znacne zbedovalem stavu s nejvetsi pravdepodnosti zpusobenem opilosti, nebot vedle sebe mela pet lahev bileho vina. Rozhovor s prislusniky policie vedlo starsi ze dvou deti. Po nekolika minutach si jedna sestava prislusniku policie CR odvazi dve deti a druha odchazi se zenou k druhemu vozu. Jen prislusnici mestske policie zustavaji na nadrazi. Skupinku se zenou jsem videl nasedat do vozu. Zajimavosti byl odjezd policejni Octavie, ktera misto po silnici vyrazila od hlavniho nadrazi po chodniku a cyklostezce. O cem se bavili radeji nepisu, nebot mi to pripada silne neeticke.

kmotr

Dnešek by měl přinést změnu. Nádraží začne opět více sloužit svému účelu

Nákladně opravené a hned na to zavřené nádraží zase bude nádražím v plném slova smyslu. Od pondělí bude opět otevřena čekárna, prostranství se přestane topit ve tmě a měly by se prodávat i lístky.
Milan Krond, vrchní přednosta Uzlové železniční stanice Plzeň, dodržel slib daný našemu deníku počátkem prosince. „V závěru roku přijel s kolegou domluvit podrobnosti,„ uvedl mýtský starosta František Končel. „Zatím má dohodnuté fungovat pravděpodobně do června, další záleží na ekonomických výsledcích. Začít by se mělo od sedmého,„ dodal.
Na místo se opět vrací pracovnice přeložená do Rokycan a po dobu její přítomnosti bude cestujícím k dispozici i čekárna. „Původní návrh představitelů železnice, aby město provozovalo čekárnu samo, mě sice trochu zarazil. Je to asi jako kdyby radnice provozovala třeba veřejné osvětlení. Ale i tak jsme ocenili vstřícnost a kvůli čekárně zkusíme najít pro obě strany schůdné řešení,„ konstatoval Končel.
„Navrhujeme, aby za úklid město tuto místnost dostalo k dispozici,„ sdělil Krondl. „Nestřeženou věc je ale těžké uhlídat,„ říká. Ostatně, opět mě o tom přímo na náměstí v Mýtě přesvědčil ’krásně’ rozflákaný přístřešek autobusové přepravy,„ dodal kriticky. Přednosta také uvedl, že vzhledem k reorganizaci v Českých drahách už nadále záležitost s městem nebude vyřizovat on, ale Krajské centrum osobní dopravy.
„Jsme samozřejmě za přístup správy železnice rádi,„ konstatoval Josef Baum, jeden z pravidelných cestujících. „Škoda jen, že máme normálnější provoz nádraží přislíbený pouze na kratší, tedy zhruba půlroční, čas. Proslýchá se, že do doby, než pokladní půjde do důchodu. Je ale určitě příjemné, že aspoň přes zimu bude čekárna otevřená a nádraží osvětlené. Rozsvěcet automaticky z Kařízka, když dojíždí vlak, nebylo nejlepším řešením,„ míní.

(Rokycanský deník)