Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Pravidelným cestujícím vlaky Českých drah nemohla uniknout další novinka, která změnila tvář turnovského nádraží. Od prvního prosince zdobí zdejší nástupní perony osm nových elektronických panelů. Cestující tak už nemusejí čekat v nádražní hale, aby se dozvěděli, z jakého nástupiště a jaké koleje jejich vlak pojede. Panely doplňují systém v odbavovací hale a obsahují aktuální informace o jízdě vlaku a času odjezdu. K obsluze všech informačních panelů postačí jediná operátorka výpravčího. Digitální panely zakoupil vlastník kolejí -Správa železniční dopravní cesty a stály dohromady 2,5 milionu korun.
(Jablonecký deník)
(Jablonecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/224018/
Když bylo londýnské nádraží Sv. Pankráce poprvé slavnostně otevřeno v roce 1868, představovalo div tehdejší techniky a stavitelského umění. Dostalo právem přezdívku železniční katedrála. Konstrukce z oceli a skla v neogotickém stylu, která se klenula nad vlaky, byla ve své době největším zastřešeným prostorem na světě. Jak běžel čas, vycházel z módy i Svatý Pankrác. Postupně ho zastínila nádraží King’s Cross a Euston.
Dnes nádraží St. Pancras opět září. Po desetileté rekonstrukci ho letos 6. listopadu znovu slavnostně otevřela britská královna. Reflektory zářily, opravená ocelová konstrukce se leskla a pod ní se tiše jako přízraky za zvuků klasické hudby pohybovaly vlaky Eurostar.
Renovace stanice St. Pancras je součástí poslední etapy budování železničního spojení kontinentální Evropy s Velkou Británií. Projekt stál dvanáct miliard dolarů. Vysokorychlostní vlaky nyní spojují St. Pancras s tunelem vedoucím pod Lamanšským průlivem a pak dál s Paříží a Bruselem.
První fáze výstavby skončila v roce 2003, kdy rychlovlaky končily v britském Kentu a odtud cestující pokračovali normálním vlakem do Londýna na nádraží Waterloo. To se změnilo letos v listopadu, kdy první vlaky Eurostar přijely až na nádraží St. Pancras. Cesta z Paříže do Londýna je nyní bez přestupování a trvá jen dvě a čtvrt hodiny. Je kratší než cesta z Londýna do Leedsu nebo Plymouthu nemluvě o spojení třeba s Edinburghem. Úvahy o vysokorychlostních vlacích pro vnitřní dopravu v rámci Velké Británie ale zatím zůstávají snem. Změnit to může jen prokazatelně rostoucí zájem o vysokorychlostní železniční přepravu ve většině západních evropských zemích. Doprava rychlovlakem je často rychlejší a pohodlnější než letecká doprava.
(100+1 zahraniční zajímavost)
Dnes nádraží St. Pancras opět září. Po desetileté rekonstrukci ho letos 6. listopadu znovu slavnostně otevřela britská královna. Reflektory zářily, opravená ocelová konstrukce se leskla a pod ní se tiše jako přízraky za zvuků klasické hudby pohybovaly vlaky Eurostar.
Renovace stanice St. Pancras je součástí poslední etapy budování železničního spojení kontinentální Evropy s Velkou Británií. Projekt stál dvanáct miliard dolarů. Vysokorychlostní vlaky nyní spojují St. Pancras s tunelem vedoucím pod Lamanšským průlivem a pak dál s Paříží a Bruselem.
První fáze výstavby skončila v roce 2003, kdy rychlovlaky končily v britském Kentu a odtud cestující pokračovali normálním vlakem do Londýna na nádraží Waterloo. To se změnilo letos v listopadu, kdy první vlaky Eurostar přijely až na nádraží St. Pancras. Cesta z Paříže do Londýna je nyní bez přestupování a trvá jen dvě a čtvrt hodiny. Je kratší než cesta z Londýna do Leedsu nebo Plymouthu nemluvě o spojení třeba s Edinburghem. Úvahy o vysokorychlostních vlacích pro vnitřní dopravu v rámci Velké Británie ale zatím zůstávají snem. Změnit to může jen prokazatelně rostoucí zájem o vysokorychlostní železniční přepravu ve většině západních evropských zemích. Doprava rychlovlakem je často rychlejší a pohodlnější než letecká doprava.
(100+1 zahraniční zajímavost)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/223992/
Stavební firmy začnou vymazávat z mapy jihomoravských železničních koridorů další zastaralé místo - železniční uzel Břeclav. Během dvouleté stavby musí cestující počítat s problémy na břeclavském nádraží, mírná zpoždění mohou nabírat i vlaky.
Stavbaři ovšem slibují, že po dokončení stavby lidé na dva roky komplikací zapomenou. Největších změn totiž dozná samotné nádraží. „Vznikne například zcela nové ostrovní nástupiště v místě stávající koleje číslo 12,“ popsala mluvčí stavební společnosti OHL ŽS Magdalena Boukhemisová.
Počet nástupních hran stoupne z osmi na dvanáct, zvýšit se má i komfort pro cestující. „Na nástupiště se lidé dostanou prodlouženým a opraveným podchodem. Pro osoby se sníženou pohyblivostí či orientací budou vybudovány výtahy,“ doplnila mluvčí.
Podle hlavního inženýra projektu Radoslava Moláka z projektové firmy Sudop Brno nebudou muset cestující díky větší kapacitě nádraží při přestupování na jiný spoj přecházet na jiné nástupiště.
Souběžně s rekonstrukcí kolejiště se do stavby pustí i České dráhy, kterým patří samotná budova nádraží. V hlavní hale tak například přibude informační panel Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
Provozu vlaků by se stavba měla dotknout jen minimálně. „Bude tam docházet k výlukám, přesný harmonogram ale neznáme. Mělo by tam být ale dost prostoru, abychom vše zvládli,“ uvedl pracovník tiskového oddělení Českých drah Radek Joklík s tím, že s větším zpožděním by se cestující v Břeclavi neměli setkávat.
Po dokončení stavby budou vlaky projíždět městem rychleji. „V oblasti přednádraží a severního zhlaví (rozvětvení kolejí) zvýší z dnešních 80 kilometrů v hodině až na 130 kilometrů,“ řekla Boukhemisová.
Stavba přijde na 2,7 miliardy, které zaplatí stát. Část peněz chce získat z fondů Evropské unie.
* Břeclavský uzel Leží na křižovatce tratí mezi Berlínem, Vídní, Bratislavou a Varšavou. Oprava se dotkne 20 kilometrů kolejí i břeclavského nádraží. Přibudou na něm nástupiště a zlepší se komfort cestujících. Stavba potrvá do roku 2O10.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Stavbaři ovšem slibují, že po dokončení stavby lidé na dva roky komplikací zapomenou. Největších změn totiž dozná samotné nádraží. „Vznikne například zcela nové ostrovní nástupiště v místě stávající koleje číslo 12,“ popsala mluvčí stavební společnosti OHL ŽS Magdalena Boukhemisová.
Počet nástupních hran stoupne z osmi na dvanáct, zvýšit se má i komfort pro cestující. „Na nástupiště se lidé dostanou prodlouženým a opraveným podchodem. Pro osoby se sníženou pohyblivostí či orientací budou vybudovány výtahy,“ doplnila mluvčí.
Podle hlavního inženýra projektu Radoslava Moláka z projektové firmy Sudop Brno nebudou muset cestující díky větší kapacitě nádraží při přestupování na jiný spoj přecházet na jiné nástupiště.
Souběžně s rekonstrukcí kolejiště se do stavby pustí i České dráhy, kterým patří samotná budova nádraží. V hlavní hale tak například přibude informační panel Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.
Provozu vlaků by se stavba měla dotknout jen minimálně. „Bude tam docházet k výlukám, přesný harmonogram ale neznáme. Mělo by tam být ale dost prostoru, abychom vše zvládli,“ uvedl pracovník tiskového oddělení Českých drah Radek Joklík s tím, že s větším zpožděním by se cestující v Břeclavi neměli setkávat.
Po dokončení stavby budou vlaky projíždět městem rychleji. „V oblasti přednádraží a severního zhlaví (rozvětvení kolejí) zvýší z dnešních 80 kilometrů v hodině až na 130 kilometrů,“ řekla Boukhemisová.
Stavba přijde na 2,7 miliardy, které zaplatí stát. Část peněz chce získat z fondů Evropské unie.
* Břeclavský uzel Leží na křižovatce tratí mezi Berlínem, Vídní, Bratislavou a Varšavou. Oprava se dotkne 20 kilometrů kolejí i břeclavského nádraží. Přibudou na něm nástupiště a zlepší se komfort cestujících. Stavba potrvá do roku 2O10.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/223544/
Pardubice se staly ze stanice pro čtyři vlaky denně jedním z největších železničních uzlů v zemi
Příliš mnoho vlaků na příliš málo kolejí a několikahodinové zpoždění. Tak vypadala situace na dráze tento týden po změnách jízdního řádu. Co vše předcházelo dnešní podobě jedné z nejfrekventovanějších tratí Olomouc - Pardubice -Praha?
Začátkem devatenáctého století patřily Pardubice spolu s Chrudimí a Litomyšlí mezi největší města východních Čech. Sídlily zde důležité úřady, školy a žilo tu zhruba 4000 obyvatel. V té době umožňovaly dopravu pouze silnice, které však přestávaly rostoucímu průmyslu stačit. Poštovní i formanské vozy byly pomalé a a uvezly málo nákladu. Rostoucí požadavky na přepravu vyžadovaly řešení. Nejprve vznikly koněspřežky, po kterých tahali vlaky koně. První spojovala Budějovice a rakouský Linec, další vedla z Prahy do Lán.
Koně ale záhy nahradily parní lokomotivy. V Rakousku-Uhersku byla jako první uvedena do provozu soukromá Severní dráha Ferdinandova, která vedla z Vídně přes Přerov do Haliče s odbočkami do Brna, Olomouce a Opavy.
Pardubice mají železnici už 150 let
Koncem roku 1841 se rozhodlo o tom, že další výstavba drah bude zcela v režii státu, který jejich provoz pronajme soukromníkům. Přednostně se stavěla trať mezi Vídní, Prahou a Drážďany. Jako provozně nejvýhodnější a zároveň nejjednodušší z hlediska stavebního byla vybrána trasa Olomouc - Pardubice- Praha.
Příjezd prvního vlaku slavili pardubičtí obyvatelé v srpnu 1845. Rok předtím se začalo se stavbou nádraží. Původně stálo až za městem u staré chrudimské silnice - proti dnešní Obchodní akademii. Tvořila ho jednopatrová cihlová budova, vozovna, výtopna, dílny a sklady. Ve stanici se byla jedna hlavní kolej a tři koleje vedlejší.
1845: Pardubicemi projížděly čtyři vlaky denně
Pravidelná osobní doprava mezi Olomoucí a Prahou jezdí od 1. září 1845. Nejprve jezdily pouze dva vlaky z Prahy a dva vlaky do Prahy. O svátcích byly vypravovány i zvláštní vlaky.
Pracovat na dráze jako strojvůdce tehdy nebyl žádný med. Lokomotivy se řídily z otevřené plošiny bez střechy.
Trať byla elektrifikována teprve před padesáti lety. Parní provoz České státní dráhy definitivně ukončily v roce 1980.
Nově postavená železnice umožnila zaměstnat mnoho lidí. Kolem nádraží se totiž soustřeďovaly právě vznikající průmyslové podniky, jejichž sklady a provozy byly s nádražím spojeny vlastními vlečkami.
Největším pardubickým strojírenským závodem byla dílna státní dráhy na opravu lokomotiv a železničních vagonů. Na železnici bývala během první světové války připojena i velká vojenská nemocnice, elektrárna a akciový cukrovar.
Po prusko-rakouské válce z roku 1866 se pokračovalo ve stavbě dalších železnic. Během roku a půl se vybudovalo železniční spojení s Chrudimí a Havlíčkovým Brodem, další trať vedla na sever - přes Hradec Králové do Liberce. To vedlo k postupnému zániku služeb poskytovaných dostavníky.
V této době se dočkalo přestavby i pardubické nádraží. Bylo rozšířeno a nástupiště mělo celé zastřešené skleněnou kopulí. Při bombardování města v roce 1944 bylo z větší části zničené. Dráhy sice provedly provizorní opravy, ale po skončení války se na místě bývalého cukrovaru začalo se stavbou současného železničního nádraží - podle návrhu architekta Karla Řepy.
Perner stavěl trať a zahynul na ní
S Pardubicemi a železnicí je neodmyslitelně spjat významný projektant a stavitel Jan Perner, který řídil stavbu trati v z Pardubic do Prahy a který tragicky zahynul při služební jízdě vlakem.
Perner při stavbě dráhy několikrát poukazoval na to, že vjezdy na nádražích jsou velmi úzké. Vrchní dozorce architektonické stavby jeho varování přehlížel, zatímco Perner varoval, že dokud se tam někdo nezabije, vjezd rozšířen nebude. Když se vracel do Pardubic, v Chocni před vjezdem do tunelu si stoupl na poslední schůdek jedoucího vlaku a sledoval, jak vlak tunel opouští. Při tom narazil hlav
Příliš mnoho vlaků na příliš málo kolejí a několikahodinové zpoždění. Tak vypadala situace na dráze tento týden po změnách jízdního řádu. Co vše předcházelo dnešní podobě jedné z nejfrekventovanějších tratí Olomouc - Pardubice -Praha?
Začátkem devatenáctého století patřily Pardubice spolu s Chrudimí a Litomyšlí mezi největší města východních Čech. Sídlily zde důležité úřady, školy a žilo tu zhruba 4000 obyvatel. V té době umožňovaly dopravu pouze silnice, které však přestávaly rostoucímu průmyslu stačit. Poštovní i formanské vozy byly pomalé a a uvezly málo nákladu. Rostoucí požadavky na přepravu vyžadovaly řešení. Nejprve vznikly koněspřežky, po kterých tahali vlaky koně. První spojovala Budějovice a rakouský Linec, další vedla z Prahy do Lán.
Koně ale záhy nahradily parní lokomotivy. V Rakousku-Uhersku byla jako první uvedena do provozu soukromá Severní dráha Ferdinandova, která vedla z Vídně přes Přerov do Haliče s odbočkami do Brna, Olomouce a Opavy.
Pardubice mají železnici už 150 let
Koncem roku 1841 se rozhodlo o tom, že další výstavba drah bude zcela v režii státu, který jejich provoz pronajme soukromníkům. Přednostně se stavěla trať mezi Vídní, Prahou a Drážďany. Jako provozně nejvýhodnější a zároveň nejjednodušší z hlediska stavebního byla vybrána trasa Olomouc - Pardubice- Praha.
Příjezd prvního vlaku slavili pardubičtí obyvatelé v srpnu 1845. Rok předtím se začalo se stavbou nádraží. Původně stálo až za městem u staré chrudimské silnice - proti dnešní Obchodní akademii. Tvořila ho jednopatrová cihlová budova, vozovna, výtopna, dílny a sklady. Ve stanici se byla jedna hlavní kolej a tři koleje vedlejší.
1845: Pardubicemi projížděly čtyři vlaky denně
Pravidelná osobní doprava mezi Olomoucí a Prahou jezdí od 1. září 1845. Nejprve jezdily pouze dva vlaky z Prahy a dva vlaky do Prahy. O svátcích byly vypravovány i zvláštní vlaky.
Pracovat na dráze jako strojvůdce tehdy nebyl žádný med. Lokomotivy se řídily z otevřené plošiny bez střechy.
Trať byla elektrifikována teprve před padesáti lety. Parní provoz České státní dráhy definitivně ukončily v roce 1980.
Nově postavená železnice umožnila zaměstnat mnoho lidí. Kolem nádraží se totiž soustřeďovaly právě vznikající průmyslové podniky, jejichž sklady a provozy byly s nádražím spojeny vlastními vlečkami.
Největším pardubickým strojírenským závodem byla dílna státní dráhy na opravu lokomotiv a železničních vagonů. Na železnici bývala během první světové války připojena i velká vojenská nemocnice, elektrárna a akciový cukrovar.
Po prusko-rakouské válce z roku 1866 se pokračovalo ve stavbě dalších železnic. Během roku a půl se vybudovalo železniční spojení s Chrudimí a Havlíčkovým Brodem, další trať vedla na sever - přes Hradec Králové do Liberce. To vedlo k postupnému zániku služeb poskytovaných dostavníky.
V této době se dočkalo přestavby i pardubické nádraží. Bylo rozšířeno a nástupiště mělo celé zastřešené skleněnou kopulí. Při bombardování města v roce 1944 bylo z větší části zničené. Dráhy sice provedly provizorní opravy, ale po skončení války se na místě bývalého cukrovaru začalo se stavbou současného železničního nádraží - podle návrhu architekta Karla Řepy.
Perner stavěl trať a zahynul na ní
S Pardubicemi a železnicí je neodmyslitelně spjat významný projektant a stavitel Jan Perner, který řídil stavbu trati v z Pardubic do Prahy a který tragicky zahynul při služební jízdě vlakem.
Perner při stavbě dráhy několikrát poukazoval na to, že vjezdy na nádražích jsou velmi úzké. Vrchní dozorce architektonické stavby jeho varování přehlížel, zatímco Perner varoval, že dokud se tam někdo nezabije, vjezd rozšířen nebude. Když se vracel do Pardubic, v Chocni před vjezdem do tunelu si stoupl na poslední schůdek jedoucího vlaku a sledoval, jak vlak tunel opouští. Při tom narazil hlav
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/223542/
Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) na zámku v Židlochovicích na Brněnsku poklepáním stříbrné kolejnice slavnostně zahájila rekonstrukci železničního uzlu Břeclav. Na stavbě se pracuje již druhý měsíc, až tento týden byl ale schválen operační program Doprava, ze kterého se podnik bude snažit získat více než jednu miliardu korun, řekl ředitel SŽDC Jan Komárek. Rekonstrukce skončí v roce 2010 a bude stát 2,7 miliardy korun.
Největších změn dozná samotné nádraží v Břeclavi. Podchody pro pěší z počátku minulého století se zmodernizují a vybaví výtahy, počet nástupních hran se zvýší z dosavadních osmi na 12, čímž se zvětší kapacita spojů.
Výměna 21,7 kilometru opotřebovaných kolejí, zastaralých výhybek a asi 40 kilometrů trakčního vedení zase umožní rychlejší průjezd vlaků. Zatímco dosud musejí vlaky přes přednádraží projíždět osmdesátikilometrovou rychlostí, po rekonstrukci uzlu to bude 130 kilometrů v hodině. "Nejobtížnější částí této stavby je rekonstrukce pětikolejného mostu přes řeku Dyji," řekl Václav Bartoněk, člen představenstva firmy OHL ŽS, která je jedním ze tří zhotovitelů stavebních prací.
Podle hlavního inženýra projektu Radoslava Moláka z projektové firmy Sudop Brno by měly všechny úpravy především zvýšit komfort cestujících. Větší kapacita nádraží umožní, aby cestující, kteří přestupují na jiný spoj, nemuseli přecházet na jiné nástupiště. Čtyři nové nástupní hrany budou určeny především pro obsluhu spojů v rámci Integrovaného dopravního systému s rychlým přestupem na nedaleké autobusové nádraží.
Souběžně s rekonstrukcí kolejiště se změn dočká také výpravní budova nádraží, která patří Českým drahám. V modernizované hlavní hale tak například přibude informační panel Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Větší komfort a zkrácení doby přepravy čeká i cestující jedoucí ve vlaku. Modernizovány budou také zabezpečovací a vyhřívací systémy u výhybek, v obydlených částech města oddělí koleje od zástavby nové protihlukové stěny.
Rekonstrukce uzlu v Břeclavi je první zahájenou stavbou po schválení operačního programu Doprava. Podle Jiřího Nováka ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) by z něj mohl stát na stavbu získat až 1,5 miliardy korun. "Dalších 800 milionů tvoří úvěry od Evropské investiční banky, zbytek uhradí SFDI," řekl dnes novinářům Novák.
Podle Komárka ale bude dotace z EU nižší, protože lze žádat jen o úhradu takzvaných uznatelných nákladů, které jsou nižší než celkové náklady na stavbu. Žádost o dotaci odešle SŽDC do Bruselu ještě do konce letošního roku. "Celkem může Česká republika vyčerpat na výstavbu a opravu železniční sítě v letech 2007 až 2013 asi 70 miliard korun. Velkou podporu unie směrem k české železnici dokládá i fakt, že na ni jdou stejné peníze, jako do výstavby a oprav silnic," řekl Komárek.
Zrekonstruovaný železniční uzel Břeclav propojí oba již hotové železniční koridory. První koridor vede z Děčína přes Prahu, Pardubice, Českou Třebovou a Brno do Břeclavi, druhý z Petrovic u Karviné přes Přerov do Břeclavi plus odbočka z Přerova na Olomouc a Českou Třebovou. Oba koridory byly dostavěny v roce 2004 a dohromady stály 73 miliard korun. Ve výstavbě jsou nyní třetí koridor z Chebu přes Plzeň, Prahu, Českou Třebovou, Přerov a Ostravu na slovenské hranice a čtvrtý koridor z Děčína přes Prahu, Tábor, České Budějovice a Horní Dvořiště na hranice s Rakouskem. Ty vyjdou celkem na asi 110 miliard korun a hotovy budou nejdříve v roce 2016.
(Autor: ČTK)
Největších změn dozná samotné nádraží v Břeclavi. Podchody pro pěší z počátku minulého století se zmodernizují a vybaví výtahy, počet nástupních hran se zvýší z dosavadních osmi na 12, čímž se zvětší kapacita spojů.
Výměna 21,7 kilometru opotřebovaných kolejí, zastaralých výhybek a asi 40 kilometrů trakčního vedení zase umožní rychlejší průjezd vlaků. Zatímco dosud musejí vlaky přes přednádraží projíždět osmdesátikilometrovou rychlostí, po rekonstrukci uzlu to bude 130 kilometrů v hodině. "Nejobtížnější částí této stavby je rekonstrukce pětikolejného mostu přes řeku Dyji," řekl Václav Bartoněk, člen představenstva firmy OHL ŽS, která je jedním ze tří zhotovitelů stavebních prací.
Podle hlavního inženýra projektu Radoslava Moláka z projektové firmy Sudop Brno by měly všechny úpravy především zvýšit komfort cestujících. Větší kapacita nádraží umožní, aby cestující, kteří přestupují na jiný spoj, nemuseli přecházet na jiné nástupiště. Čtyři nové nástupní hrany budou určeny především pro obsluhu spojů v rámci Integrovaného dopravního systému s rychlým přestupem na nedaleké autobusové nádraží.
Souběžně s rekonstrukcí kolejiště se změn dočká také výpravní budova nádraží, která patří Českým drahám. V modernizované hlavní hale tak například přibude informační panel Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Větší komfort a zkrácení doby přepravy čeká i cestující jedoucí ve vlaku. Modernizovány budou také zabezpečovací a vyhřívací systémy u výhybek, v obydlených částech města oddělí koleje od zástavby nové protihlukové stěny.
Rekonstrukce uzlu v Břeclavi je první zahájenou stavbou po schválení operačního programu Doprava. Podle Jiřího Nováka ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) by z něj mohl stát na stavbu získat až 1,5 miliardy korun. "Dalších 800 milionů tvoří úvěry od Evropské investiční banky, zbytek uhradí SFDI," řekl dnes novinářům Novák.
Podle Komárka ale bude dotace z EU nižší, protože lze žádat jen o úhradu takzvaných uznatelných nákladů, které jsou nižší než celkové náklady na stavbu. Žádost o dotaci odešle SŽDC do Bruselu ještě do konce letošního roku. "Celkem může Česká republika vyčerpat na výstavbu a opravu železniční sítě v letech 2007 až 2013 asi 70 miliard korun. Velkou podporu unie směrem k české železnici dokládá i fakt, že na ni jdou stejné peníze, jako do výstavby a oprav silnic," řekl Komárek.
Zrekonstruovaný železniční uzel Břeclav propojí oba již hotové železniční koridory. První koridor vede z Děčína přes Prahu, Pardubice, Českou Třebovou a Brno do Břeclavi, druhý z Petrovic u Karviné přes Přerov do Břeclavi plus odbočka z Přerova na Olomouc a Českou Třebovou. Oba koridory byly dostavěny v roce 2004 a dohromady stály 73 miliard korun. Ve výstavbě jsou nyní třetí koridor z Chebu přes Plzeň, Prahu, Českou Třebovou, Přerov a Ostravu na slovenské hranice a čtvrtý koridor z Děčína přes Prahu, Tábor, České Budějovice a Horní Dvořiště na hranice s Rakouskem. Ty vyjdou celkem na asi 110 miliard korun a hotovy budou nejdříve v roce 2016.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/223261/
V uzlové železniční stanici Louny mají tamní výpravčí k dispozici moderní jednotné obslužné pracoviště (JOP) elektronického stavědla ESA 11 od firmy AŽD Praha. V současné době slouží toto pracoviště pouze pro místní práci v obvodu stanice Louny a v sousedních mezistaničních úsecích.
V každé směně jsou dva výpravčí. Jeden zabezpečuje a řídí vlastní dopravu po kolejišti, včetně vjezdů a výjezdů souprav z depa kolejových vozidel, a druhý pak obsluhuje elektronický deník a ovládá rozhlasové hlášení „Havis„ pro cestující veřejnost jak ve stanici Louny, tak i na zastávkách Louny střed a Louny město.
V systému Havis se hlásí všechny odjezdové a příjezdové koleje pro vlaky osobní dopravy a také případná zpoždění, včetně jejich důvodu, a další nezbytné informace pro cestující. Současně sledujeme pohyb a sepisujeme nakládku manipulačních vlaků z Lenešic, Vrbna nad Lesy, Bečova u Mostu a Března u Postoloprt, říká jeden z lounských výpravčích, Jiří Jakubec.
Jeho kolega Miroslav Růžička mimo jiné potvrzuje vylepšení komunikace s vlakovými četami mobilními telefony. Od letošního roku mají všichni vlakvedoucí k dispozici přidělené služební mobily, jejichž čísla píšou společně s čísly vlaků do předávací knihy, takže máme okamžitou možnost se kdykoli s posádkami spojit.
Vrchní přednosta uzlové železniční stanice Louny Zdeněk Svoboda doplňuje, že se z tamního jednotného obslužného pracoviště bude ke konci roku 2008 ovládat provoz v traťovém úseku Louny-Peruc a v budoucnu i další přilehlé traťové úseky.
Stanice Louny je totiž umístěna na křižovatce několika tratí, což ji přímo předurčuje k tomu, aby se v budoucnu stala regionálním centrem řízení provozu. Již s tímto záměrem bylo zařízení ESA 11 v Lounech budováno, včetně rezervní místnosti pro dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení, která vznikla v místě původní dopravní kanceláře, potvrzuje vrchní přednosta.
(Železničář)
V každé směně jsou dva výpravčí. Jeden zabezpečuje a řídí vlastní dopravu po kolejišti, včetně vjezdů a výjezdů souprav z depa kolejových vozidel, a druhý pak obsluhuje elektronický deník a ovládá rozhlasové hlášení „Havis„ pro cestující veřejnost jak ve stanici Louny, tak i na zastávkách Louny střed a Louny město.
V systému Havis se hlásí všechny odjezdové a příjezdové koleje pro vlaky osobní dopravy a také případná zpoždění, včetně jejich důvodu, a další nezbytné informace pro cestující. Současně sledujeme pohyb a sepisujeme nakládku manipulačních vlaků z Lenešic, Vrbna nad Lesy, Bečova u Mostu a Března u Postoloprt, říká jeden z lounských výpravčích, Jiří Jakubec.
Jeho kolega Miroslav Růžička mimo jiné potvrzuje vylepšení komunikace s vlakovými četami mobilními telefony. Od letošního roku mají všichni vlakvedoucí k dispozici přidělené služební mobily, jejichž čísla píšou společně s čísly vlaků do předávací knihy, takže máme okamžitou možnost se kdykoli s posádkami spojit.
Vrchní přednosta uzlové železniční stanice Louny Zdeněk Svoboda doplňuje, že se z tamního jednotného obslužného pracoviště bude ke konci roku 2008 ovládat provoz v traťovém úseku Louny-Peruc a v budoucnu i další přilehlé traťové úseky.
Stanice Louny je totiž umístěna na křižovatce několika tratí, což ji přímo předurčuje k tomu, aby se v budoucnu stala regionálním centrem řízení provozu. Již s tímto záměrem bylo zařízení ESA 11 v Lounech budováno, včetně rezervní místnosti pro dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení, která vznikla v místě původní dopravní kanceláře, potvrzuje vrchní přednosta.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/223140/
Na kalendáři zbývalo již jen několik málo lístků a osud starého roku se pomalu, ale jistě nachyloval. I nyní se železničáři z tisku dozvídali standardní, nepřekvapivé novinky: kladenští železničáři hrdě splnili své závazky a dostalo se jim rudého praporu Ústecké dráhy, v (tehdy Novém) Bohumíně pracuje již 23 hlídek bezpečnosti a 11 dobrovolných revizorů, mládežnický posunovačský kolektiv v Děčíně hl. n. obdržel titul brigáda socialistické práce. A tak dále.
Šedivý tok socialistického zpravodajství poněkud narušila jedna krátká zpráva ČTK. Oznámila světu, že „…dne 22. prosince 1962 byla otevřena nová výpravní budova železniční stanice Cheb. Slavnostního otevření se zúčastnil náměstek ministra dopravy a spojů soudruh František Dufek. Budovu, kterou navrhl kolektiv projektantů v čele s hlavním projektantem s. dr. inž. Josefem Dandou, postavilo Železniční stavitelství Praha pod vedením soudruha Sýkory…„
V předvánočním čase před 45 roky tedy dostal Cheb novou nádražní budovu; šlo v pořadí již o čtvrtou. V dobovém kontextu nepředstavovala zdejší novostavba ani zdaleka událost ojedinělou -srovnatelné staniční budovy se za uplynulé desetiletí objevily v Praze (Praha-Smíchov - 1956), Pardubicích (1958) či Klatovech (1960). Premiéra v adventním Chebu představila však dílo ve značně syrovém stavu: jinak vždy oficiálním optimismem sršící redaktor Vendler z měsíčníku „Železničář„ přiznal tehdejší situaci výstižnými slovy: …stavba byla předána v termínu, dík závazkům stavbařů ke XII. sjezdu KSČ. Úplné dokončení celého komplexu chebského nádraží i s nástupišti se plánuje do roku 1965...
A skutečně bylo co dokončovat. Zcela dokončená centrální výšková hlavní budova poněkud kontrastovala s prozatímní fasádou obou křídel, chybějícím přístřeškem prvního nástupiště a rozestavěností podchodu včetně ostrovních nástupišť. I tak došlo v Chebu k historické proměně: vždyť to, co tady předtím dlouhých sedmnáct roků fungovalo, lze nazvat staniční budovou jen s krajním sebezapřením. Historicky třetí chebské „nádraží„, dřevěné přízemní provizorium, skrývající jen nejnutnější provozní zázemí, zdobila tabule s všeříkajícím textem: PROZATÍMNÍ OSOBNÍ NÁDRAŽÍ V CHEBU.
Tuto bídu železnice měly na svědomí tři zničující nálety spojeneckých leteckých svazů na Cheb, které 25. března a 8. a 10. dubna 1945 těžce poškodily kolejiště a zruinovaly výpravní budovu. Z pohledu železniční architektury šlo o nenahraditelnou škodu: o druhé podobě chebské výpravny lze totiž bez nadsázky říci, že za pětatřicet let své existence (1910-1945) představovala perlu mezi nádražními budovami. Secesně pojaté architektuře vstupní budovy vévodily stylizované reliéfy Dopravy a Obchodu. Honosná odbavovací hala s pokladnami (zvlášť pro české a zvlášť pro německé dráhy), obložená leštěným vápencem a prosvětlovaná velkým půlkruhovým děleným oknem, patřila vůbec k největším u nás. Cestující tady vedle zmíněných pokladen našel i výdejnu zavazadel a spěšnin, knihkupectví, čekárny a pochopitelně i restaurační zařízení. Náklady na tohle vybavení pohltily přes jeden milion tehdejších říšských marek.
Stavebně vzato se přitom jednalo o pouhou rekonstrukci -druhá podoba chebské staniční budovy vyšla z její premiéry. Ta se představila v pozdním létu roku 1865, kdy s bavorskými a saskými železnicemi vkročilo do Chebu i nádraží. A s ním i německá železniční architektura. Měl ji na svědomí renomovaný mnichovský architekt Hügel, který za 1,5 milionu zlatých postavil v Chebu nádraží s velkým N. Reprezentativní, 173,5 metru dlouhá členěná architektura hostila ve svých prostorách mimo jiné tři poštovní úřady, pět celnic, tři čekárny, jeden velký restaurační sál a 80(!) obytných a 29 úředních místností. Však tady také fungovalo pět železničních správ - dvě bavorské, jedna saská a dráhy buštěhradská a císaře Františka Josefa…
Když 15. října 1865 první vlak z Waldsassenu otevíral zdejší železniční historii, vítalo jej nádraží Eger, nemající v okolí obdoby. Staniční budovou evropský
Šedivý tok socialistického zpravodajství poněkud narušila jedna krátká zpráva ČTK. Oznámila světu, že „…dne 22. prosince 1962 byla otevřena nová výpravní budova železniční stanice Cheb. Slavnostního otevření se zúčastnil náměstek ministra dopravy a spojů soudruh František Dufek. Budovu, kterou navrhl kolektiv projektantů v čele s hlavním projektantem s. dr. inž. Josefem Dandou, postavilo Železniční stavitelství Praha pod vedením soudruha Sýkory…„
V předvánočním čase před 45 roky tedy dostal Cheb novou nádražní budovu; šlo v pořadí již o čtvrtou. V dobovém kontextu nepředstavovala zdejší novostavba ani zdaleka událost ojedinělou -srovnatelné staniční budovy se za uplynulé desetiletí objevily v Praze (Praha-Smíchov - 1956), Pardubicích (1958) či Klatovech (1960). Premiéra v adventním Chebu představila však dílo ve značně syrovém stavu: jinak vždy oficiálním optimismem sršící redaktor Vendler z měsíčníku „Železničář„ přiznal tehdejší situaci výstižnými slovy: …stavba byla předána v termínu, dík závazkům stavbařů ke XII. sjezdu KSČ. Úplné dokončení celého komplexu chebského nádraží i s nástupišti se plánuje do roku 1965...
A skutečně bylo co dokončovat. Zcela dokončená centrální výšková hlavní budova poněkud kontrastovala s prozatímní fasádou obou křídel, chybějícím přístřeškem prvního nástupiště a rozestavěností podchodu včetně ostrovních nástupišť. I tak došlo v Chebu k historické proměně: vždyť to, co tady předtím dlouhých sedmnáct roků fungovalo, lze nazvat staniční budovou jen s krajním sebezapřením. Historicky třetí chebské „nádraží„, dřevěné přízemní provizorium, skrývající jen nejnutnější provozní zázemí, zdobila tabule s všeříkajícím textem: PROZATÍMNÍ OSOBNÍ NÁDRAŽÍ V CHEBU.
Tuto bídu železnice měly na svědomí tři zničující nálety spojeneckých leteckých svazů na Cheb, které 25. března a 8. a 10. dubna 1945 těžce poškodily kolejiště a zruinovaly výpravní budovu. Z pohledu železniční architektury šlo o nenahraditelnou škodu: o druhé podobě chebské výpravny lze totiž bez nadsázky říci, že za pětatřicet let své existence (1910-1945) představovala perlu mezi nádražními budovami. Secesně pojaté architektuře vstupní budovy vévodily stylizované reliéfy Dopravy a Obchodu. Honosná odbavovací hala s pokladnami (zvlášť pro české a zvlášť pro německé dráhy), obložená leštěným vápencem a prosvětlovaná velkým půlkruhovým děleným oknem, patřila vůbec k největším u nás. Cestující tady vedle zmíněných pokladen našel i výdejnu zavazadel a spěšnin, knihkupectví, čekárny a pochopitelně i restaurační zařízení. Náklady na tohle vybavení pohltily přes jeden milion tehdejších říšských marek.
Stavebně vzato se přitom jednalo o pouhou rekonstrukci -druhá podoba chebské staniční budovy vyšla z její premiéry. Ta se představila v pozdním létu roku 1865, kdy s bavorskými a saskými železnicemi vkročilo do Chebu i nádraží. A s ním i německá železniční architektura. Měl ji na svědomí renomovaný mnichovský architekt Hügel, který za 1,5 milionu zlatých postavil v Chebu nádraží s velkým N. Reprezentativní, 173,5 metru dlouhá členěná architektura hostila ve svých prostorách mimo jiné tři poštovní úřady, pět celnic, tři čekárny, jeden velký restaurační sál a 80(!) obytných a 29 úředních místností. Však tady také fungovalo pět železničních správ - dvě bavorské, jedna saská a dráhy buštěhradská a císaře Františka Josefa…
Když 15. října 1865 první vlak z Waldsassenu otevíral zdejší železniční historii, vítalo jej nádraží Eger, nemající v okolí obdoby. Staniční budovou evropský
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/223137/
Stanice Havlíčkův Brod byla, s ohledem na počet odbavovaných cestujících, zařazena mezi VIP stanice tzv. 4. kategorie s garantovaným rozsahem služeb. Při této příležitosti byly vytvořeny zcela nové prostory a značení v souladu se strategií odboru marketingu Českých drah. Po Brně hl. n. a Praze Holešovicích se tak Havlíčkův Brod stává třetím nádražím ČD s tímto typem služeb.
Slavnostní otevření nově označených prostor se konalo v pátek 7. prosince za přítomnosti zástupců Českých drah - vedoucího Krajského centra osobní dopravy ČD pro kraj Vysočina Miroslava Havla a vrchní přednostky uzlové žst. Havlíčkův Brod Zdeňky Prokešové, ale i zástupců kraje Vysočina - radního Jiřího Vondráčka, náměstka hejtmana Václava Kodeta a v neposlední řadě zástupců města - starostky města Havlíčkova Brodu Jany Fischerové, místostarosty Libora Honzárka a dalších hostů.
Před vlastním otevřením nově přeznačených prostor byl slavnostně uveden do provozu autobusový terminál pro integrovaný systém veřejné dopravy, který byl postaven v těsném sousedství havlíčkobrodského nádraží. V novém pojetí a v souladu se strategickým záměrem vznikly ve stanici tři druhy pokladen. První je pokladna základního odbavení, která je určena pro cestující, kteří si kromě jízdenky nechtějí nic dalšího vyřizovat, přínosem pro cestující je především zrychlení odbavení. Budou tu dvě pokladny komplexního odbavení, z nichž jedna bude imezinárodní pokladnou - zde bude cestujícím poskytován ten nejširší servis služeb.
Zlepší se kultura odbavení, neboť obě pokladny komplexního odbavení budou přes den otevřeny do tzv. klidové zóny, která se na noc, s ohledem na možnost uchylování se bezdomovců, bude uzavírat. Bude otevřeno jen jedno okénko do výpravní haly, a to komplexní vnitrostátní i mezinárodní pokladna. To vše je prvním krokem k celkovému zlepšení vzhledu výpravní budovy a vytvoření rozsáhlého obchodního a moderního centra v jejich prostorách, řekla našemu listu v den otevření vrchní přednostka uzlové žst. Havlíčkův Brod Zdeňka Prokešová.
V odpoledních hodinách pátku 7. prosince počítáme s postupným přesunem výpočetní a sdělovací techniky a zaměstnanců. Již o noční směně, nejdéle o denní směně v sobotu, by měli být cestující odbavováni z nových prostor. Autobusové centrum zahájí provoz v pondělí 10. prosince, potvrdila vrchní přednostka. Provozovatelem nového přilehlého autobusového terminálu jsou Technické služby města Havlíčkův Brod. Od nového terminálu, který leží v těsném sousedství vlakového nádraží, očekáváme větší příliv cestujících - vždy je šance, že když jim nepojede autobus, půjdou na vlak. Vznikne tak jakýsi integrovaný systém, kdy cestující autobusem budou na terminálu informováni o odjezdech vlaků a naopak, ve výpravní hale bude tabule s odjezdy autobusů, říká Zdeňka Prokešová. Zároveň budou ve výpravní hale, konkrétně v prostorách nového ČD centra, odbavovací a informační kanceláře pro autobusy. Na autobusovém terminálu nejsou žádné čekárny ani sociální zařízení, takže to vše bude k dispozici jen ve výpravní hale Českých drah. Na jednu stranu vznikne konkurenční boj dvou rozdílných dopravců a druhů dopravy v těsném sousedství, na straně druhé, podívámeli se na to očima cestujících, to je jistě krok kupředu, potvrzuje paní přednostka.
(Železničář)
Slavnostní otevření nově označených prostor se konalo v pátek 7. prosince za přítomnosti zástupců Českých drah - vedoucího Krajského centra osobní dopravy ČD pro kraj Vysočina Miroslava Havla a vrchní přednostky uzlové žst. Havlíčkův Brod Zdeňky Prokešové, ale i zástupců kraje Vysočina - radního Jiřího Vondráčka, náměstka hejtmana Václava Kodeta a v neposlední řadě zástupců města - starostky města Havlíčkova Brodu Jany Fischerové, místostarosty Libora Honzárka a dalších hostů.
Před vlastním otevřením nově přeznačených prostor byl slavnostně uveden do provozu autobusový terminál pro integrovaný systém veřejné dopravy, který byl postaven v těsném sousedství havlíčkobrodského nádraží. V novém pojetí a v souladu se strategickým záměrem vznikly ve stanici tři druhy pokladen. První je pokladna základního odbavení, která je určena pro cestující, kteří si kromě jízdenky nechtějí nic dalšího vyřizovat, přínosem pro cestující je především zrychlení odbavení. Budou tu dvě pokladny komplexního odbavení, z nichž jedna bude imezinárodní pokladnou - zde bude cestujícím poskytován ten nejširší servis služeb.
Zlepší se kultura odbavení, neboť obě pokladny komplexního odbavení budou přes den otevřeny do tzv. klidové zóny, která se na noc, s ohledem na možnost uchylování se bezdomovců, bude uzavírat. Bude otevřeno jen jedno okénko do výpravní haly, a to komplexní vnitrostátní i mezinárodní pokladna. To vše je prvním krokem k celkovému zlepšení vzhledu výpravní budovy a vytvoření rozsáhlého obchodního a moderního centra v jejich prostorách, řekla našemu listu v den otevření vrchní přednostka uzlové žst. Havlíčkův Brod Zdeňka Prokešová.
V odpoledních hodinách pátku 7. prosince počítáme s postupným přesunem výpočetní a sdělovací techniky a zaměstnanců. Již o noční směně, nejdéle o denní směně v sobotu, by měli být cestující odbavováni z nových prostor. Autobusové centrum zahájí provoz v pondělí 10. prosince, potvrdila vrchní přednostka. Provozovatelem nového přilehlého autobusového terminálu jsou Technické služby města Havlíčkův Brod. Od nového terminálu, který leží v těsném sousedství vlakového nádraží, očekáváme větší příliv cestujících - vždy je šance, že když jim nepojede autobus, půjdou na vlak. Vznikne tak jakýsi integrovaný systém, kdy cestující autobusem budou na terminálu informováni o odjezdech vlaků a naopak, ve výpravní hale bude tabule s odjezdy autobusů, říká Zdeňka Prokešová. Zároveň budou ve výpravní hale, konkrétně v prostorách nového ČD centra, odbavovací a informační kanceláře pro autobusy. Na autobusovém terminálu nejsou žádné čekárny ani sociální zařízení, takže to vše bude k dispozici jen ve výpravní hale Českých drah. Na jednu stranu vznikne konkurenční boj dvou rozdílných dopravců a druhů dopravy v těsném sousedství, na straně druhé, podívámeli se na to očima cestujících, to je jistě krok kupředu, potvrzuje paní přednostka.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/223136/
Novou železniční zastávku přímo u první vrátnice automobilky Škoda Auto v Kvasinách v budoucnu využijí tamní dělníci. Zastávka už stojí, ale vlaky tam ještě nezastavují. Lidé zatím jezdí do nedaleké stanice Solnice.
„Zkušební provoz zavedeme po dokončovacích pracích,„ uvedla Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah.
Kromě stavby nové zastávky správa železniční dopravní cesty opravila zařízení solnického nádraží. Rekonstrukce se týkala železničního svršku a spodku, jednoho nástupiště, osvětlení a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení.
Vlaky mají odvážet většinu vyrobených aut Opravy trati mezi Solnicí a Častolovicemi budou pokračovat, aby bylo možno po železnici vozit co nejvíc vyrobených aut z továrny. V loňském roce na ně vláda přislíbila 32 milionů korun, avšak kolik peněz poskytne příští rok, se ještě neví.
Automobilka Škoda Auto letos představila nový provoz za téměř pětašedesát milionů korun pro přesun hotových aut na vagony. Tím je možné naložit za den až devět set aut. Z továrny by chtěli na železnici dostat až šedesát procent své produkce, většina aut se totiž zatím přepravovala kamiony.
Vloni v květnu vláda rozhodla, že společně s královéhradeckým krajským úřadem investují do okolí automobilky 1,7 miliardy korun. Peníze mají být využity třeba na rozvoj středního školství, na stavbu a opravy silnic či železnic.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
„Zkušební provoz zavedeme po dokončovacích pracích,„ uvedla Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah.
Kromě stavby nové zastávky správa železniční dopravní cesty opravila zařízení solnického nádraží. Rekonstrukce se týkala železničního svršku a spodku, jednoho nástupiště, osvětlení a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení.
Vlaky mají odvážet většinu vyrobených aut Opravy trati mezi Solnicí a Častolovicemi budou pokračovat, aby bylo možno po železnici vozit co nejvíc vyrobených aut z továrny. V loňském roce na ně vláda přislíbila 32 milionů korun, avšak kolik peněz poskytne příští rok, se ještě neví.
Automobilka Škoda Auto letos představila nový provoz za téměř pětašedesát milionů korun pro přesun hotových aut na vagony. Tím je možné naložit za den až devět set aut. Z továrny by chtěli na železnici dostat až šedesát procent své produkce, většina aut se totiž zatím přepravovala kamiony.
Vloni v květnu vláda rozhodla, že společně s královéhradeckým krajským úřadem investují do okolí automobilky 1,7 miliardy korun. Peníze mají být využity třeba na rozvoj středního školství, na stavbu a opravy silnic či železnic.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222893/
Jsem dlouholetý čtenář hradeckých (nejdříve jen sportovních stran) novin. Předem vás prosím - omluvte mne za chyby. Můj zdravotní stav je k tomuto stavu moc a moc přikloněný. Jsem od roku (března) 1999 nemocen - invalida.
Začínal jsem čtyřletou školou ČD v Letohradě, zde v Hradci těžkou prací, pochůzkami, závorářskou, mistrovskou atd..., až i k šetření nehod u Českých drah.
Také jsem trochu sportoval (volejbal), pískal i ligu. Potom smutek velký, když ne stářím, ale zdravím vše opustíš.
Člověk pak při nemoci si vše uvědomí, vše srovnává (vidíte to u nechodících pacientů v nemocnicích) a na některé věci se jinak dívá.
Před hradeckým nádražím si naříká spousta lidí (starších, starých) - špatně chodících, s holemi i jiní chodící k lékařům (i já musím pro léky, dávat papíry, k zubařce, cvičením a jinam).
Jaká je ale „cestička„? Před ČD, nemocnicí?
Pro nemocné, pro občany, kteří tam musíme jít?
Já nevím, zdali to budují ČD nebo jakási firma (kdo toto asi pro trolejbusy a autobusy dělá). O opravdu to tam je nedobré a chození zdraví nebezpečné. Chtěl jsem se dvakrát někoho zeptat, co s tím, ale nikdo dopoledne na stavbě nebyl, viděl jsem (to jsem šel potřetí) shodou náhody známého, co bydlí v Týništi (v činžáku, co bydlí moje matka - 81 let).
Já jsem své názory vždy (i nepříjemné) každému říkal, tak možná nemám pravdu, ale ať se tam někdo z vedení, co tam pracuje, podívá.
O autorovi| Miloš Kittler, 60 let a 9 měsíců
(Hradecký deník)
Vyvětlení:
viz http://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?lang=1&id=2138
a články předchozí
Začínal jsem čtyřletou školou ČD v Letohradě, zde v Hradci těžkou prací, pochůzkami, závorářskou, mistrovskou atd..., až i k šetření nehod u Českých drah.
Také jsem trochu sportoval (volejbal), pískal i ligu. Potom smutek velký, když ne stářím, ale zdravím vše opustíš.
Člověk pak při nemoci si vše uvědomí, vše srovnává (vidíte to u nechodících pacientů v nemocnicích) a na některé věci se jinak dívá.
Před hradeckým nádražím si naříká spousta lidí (starších, starých) - špatně chodících, s holemi i jiní chodící k lékařům (i já musím pro léky, dávat papíry, k zubařce, cvičením a jinam).
Jaká je ale „cestička„? Před ČD, nemocnicí?
Pro nemocné, pro občany, kteří tam musíme jít?
Já nevím, zdali to budují ČD nebo jakási firma (kdo toto asi pro trolejbusy a autobusy dělá). O opravdu to tam je nedobré a chození zdraví nebezpečné. Chtěl jsem se dvakrát někoho zeptat, co s tím, ale nikdo dopoledne na stavbě nebyl, viděl jsem (to jsem šel potřetí) shodou náhody známého, co bydlí v Týništi (v činžáku, co bydlí moje matka - 81 let).
Já jsem své názory vždy (i nepříjemné) každému říkal, tak možná nemám pravdu, ale ať se tam někdo z vedení, co tam pracuje, podívá.
O autorovi| Miloš Kittler, 60 let a 9 měsíců
(Hradecký deník)
Vyvětlení:
viz http://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?lang=1&id=2138
a články předchozí
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222888/
Do dvou let by se v Týništi mohlo začít se stavbou perónů, rekonstrukcí vstupní haly a vybudováním parkoviště.
Zdejší nádraží by se mohlo dočkat v příštích letech kompletní rekonstrukce. Plánovaná přestavba se bude týkat nejen nástupních ostrůvků mezi jednotlivými kolejišti, ale i vstupní haly včetně vybudování nového parkoviště před budovou nádraží.
Současná podoba nádraží je zastaralá a žádá si modernizaci. „S rekonstrukcí se mělo začít již v příštím roce. Bohužel plány byly odloženy ještě o jeden rok z důvodu rekonstrukce tratě na Letohrad. Tomu musí být dána přednost. Pak by hned mělo dojít na Týniště, „ uvedl starosta města Jaroslav Matička.
Podoba nádraží, které je rozcestníkem na Hradec Králové, Náchod, Rychnov a Choceň, dostane zcela jiný ráz. Podle plánů zde vzniknou dva kryté nástupní peróny s bezbariérovým vstupem, vstupní hala by měla být zcela rozebrána a poté nově postavena a cestujícím by mělo být k dispozici lepší parkování. „Jak bude vypadat vstupní hala, která spojuje obě nádražní budovy zatím není jasné. Jednou z hlavních změn bude právě parkoviště. V tuto chvíli je zde jen velké prostranství,„ dodal starosta Matička. Nové podmínky vítají hlavně cestující, kteří denně služby Českých drah využívají. „Modernizaci určitě vítám a myslím, že si ji nádraží v každém případě zaslouží. Tím, že vzniknou podchody k jednotlivým nástupištím, se zvýší především bezpečnost cestujících. Do této doby jsme museli přecházet koleje,„ komentoval výhodu přestavby týníšťský občan Jakub Samek, který denně vlakem dojíždí za prací do Hradce Králové.
(Rychnovský deník)
Zdejší nádraží by se mohlo dočkat v příštích letech kompletní rekonstrukce. Plánovaná přestavba se bude týkat nejen nástupních ostrůvků mezi jednotlivými kolejišti, ale i vstupní haly včetně vybudování nového parkoviště před budovou nádraží.
Současná podoba nádraží je zastaralá a žádá si modernizaci. „S rekonstrukcí se mělo začít již v příštím roce. Bohužel plány byly odloženy ještě o jeden rok z důvodu rekonstrukce tratě na Letohrad. Tomu musí být dána přednost. Pak by hned mělo dojít na Týniště, „ uvedl starosta města Jaroslav Matička.
Podoba nádraží, které je rozcestníkem na Hradec Králové, Náchod, Rychnov a Choceň, dostane zcela jiný ráz. Podle plánů zde vzniknou dva kryté nástupní peróny s bezbariérovým vstupem, vstupní hala by měla být zcela rozebrána a poté nově postavena a cestujícím by mělo být k dispozici lepší parkování. „Jak bude vypadat vstupní hala, která spojuje obě nádražní budovy zatím není jasné. Jednou z hlavních změn bude právě parkoviště. V tuto chvíli je zde jen velké prostranství,„ dodal starosta Matička. Nové podmínky vítají hlavně cestující, kteří denně služby Českých drah využívají. „Modernizaci určitě vítám a myslím, že si ji nádraží v každém případě zaslouží. Tím, že vzniknou podchody k jednotlivým nástupištím, se zvýší především bezpečnost cestujících. Do této doby jsme museli přecházet koleje,„ komentoval výhodu přestavby týníšťský občan Jakub Samek, který denně vlakem dojíždí za prací do Hradce Králové.
(Rychnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222439/
Pod vlaky, které jezdily skrz břeclavské nádraží, číhala časovaná bomba. Více než šedesát let tu u koleje na třetím nástupišti ležely nevybuchlé granáty z druhé světové války.
Nad čím se vlaky tak dlouho proháněly, odhalili zaměstnanci Českých drah teprve před pár dny.
Granáty našli dělníci při výkopových pracích. K nečekanému nálezu přivolali policii.
„Policejní hlídka místo nálezu zajistila a přivolala pyrotechnika. Ten určil, že jde o dělostřelecké granáty ráže šestasedmdesát milimetrů, a odvezl je k odborné likvidaci,„ potvrdil Milan Janůvka z břeclavského policejního ředitelství. „Ke zranění, úmrtí osob ani ke škodě na majetku nedošlo,„ doplnil Janůvka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Nad čím se vlaky tak dlouho proháněly, odhalili zaměstnanci Českých drah teprve před pár dny.
Granáty našli dělníci při výkopových pracích. K nečekanému nálezu přivolali policii.
„Policejní hlídka místo nálezu zajistila a přivolala pyrotechnika. Ten určil, že jde o dělostřelecké granáty ráže šestasedmdesát milimetrů, a odvezl je k odborné likvidaci,„ potvrdil Milan Janůvka z břeclavského policejního ředitelství. „Ke zranění, úmrtí osob ani ke škodě na majetku nedošlo,„ doplnil Janůvka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222393/
Vysoká dřevotřísková ohrada rozdělí během tohoto měsíce pražské Hlavní nádraží v půli. Jeho severní část, bližší stejnojmenné tramvajové zastávce, totiž čeká rozsáhlá rekonstrukce, která potrvá jeden rok.
Během druhé etapy přestavby celého nádraží tam bude vybudováno například nové ČD centrum, kde si cestující budou moci zakoupit jízdenky a získat informace o spojích. V blízkosti nového zákaznického centra vznikne úschovna zavazadel. Navíc přibude další 3000 čtverečních metrů nových obchodních ploch. Severní část stanice se tak změní k nepoznání.
Půjde o mnohem rozsáhlejší rekonstrukci, než kterou nádraží zažívá v těchto dnech, kdy finišuje první etapa rekonstrukce. Během ní dělníci vybudovali ve vstupní hale nádraží jednopodlažní obchodní zónu.
(Lidové noviny)
Během druhé etapy přestavby celého nádraží tam bude vybudováno například nové ČD centrum, kde si cestující budou moci zakoupit jízdenky a získat informace o spojích. V blízkosti nového zákaznického centra vznikne úschovna zavazadel. Navíc přibude další 3000 čtverečních metrů nových obchodních ploch. Severní část stanice se tak změní k nepoznání.
Půjde o mnohem rozsáhlejší rekonstrukci, než kterou nádraží zažívá v těchto dnech, kdy finišuje první etapa rekonstrukce. Během ní dělníci vybudovali ve vstupní hale nádraží jednopodlažní obchodní zónu.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/222386/
Nová vlaková zastávka Ostrava Centrum má více přiblížit lidem střed města
Cesta do centra Ostravy se pro mnoho lidí opět zjednoduší. Vlaková zastávka Ostrava Centrum, která byla včera slavnostně předána do užívání a jejíž oficiální provoz začne platit společně s novým jízdním řádem zítra, může zrychlit cestu do centra moravskoslezské metropole tisícům lidí.
Nejde jen o obyvatele FrýdkuMístku a dalších měst a obcí, ležících na Frýdlantské dráze, ale nově i o lidi žijící v Havířově nebo v Českém Těšíně. Vlaky z těchto měst totiž doposud na ostravské Hlavní nádraží nejezdily, většina z nich mířila do dalšího ostravského nádraží ve Svinově, a kdo chtěl jet do centra Ostravy, musel přestupovat na nádraží Ostrava Kunčice.
„Čtyřicet let dojíždím do Ostravy z Havířova vlakem a musela jsem vždy přestupovat v Kunčicích. Přímé spojení do centra Ostravy byl můj sen,“ říká Jaroslava Němcová z Havířova. „Teď se mi ten sen splnil, je to skvělé spojení, ale já už jdu do důchodu,“ dodává se smíchem Jaroslava Němcová.
Přímé vlaky z Havířova a Českého Těšína mohly začít jezdit do centra Ostravy díky elektrifikaci tratě mezi ostravským Hlavním nádražím a nádražím Ostrava Kunčice.
„V listopadu byla definitivně ukončena elektrifikace tratě Ostrava Hlavní nádraží - Ostrava-Kunčice,“ řekla Luďka Hnulíková, ředitelka Odboru osobní dopravy a přepravy Českých drah. „Díky tomu můžeme zavést nové přímé vlaky od Českého Těšína a Havířova přímo do centra Ostravy. Navíc tyto spoje nebudou nikde mezi Havířovem a Ostravou Střed zastavovat“ dodala Luďka Hnulíková.
Díky tomu, že vlaky z Havířova budou zastavovat poprvé až na zastávce Ostrava Střed, bude cesta z druhého největšího města kraje trvat pouhých osmnáct minut.
Ze zastávky Ostrava Centrum je dobrý přístup do celé centrální oblasti města. Například nemocnice Ostrava Fifejdy je vzdálená jen několik desítek metrů, ještě blíže je i na slavnou ostravskou Stodolní.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Cesta do centra Ostravy se pro mnoho lidí opět zjednoduší. Vlaková zastávka Ostrava Centrum, která byla včera slavnostně předána do užívání a jejíž oficiální provoz začne platit společně s novým jízdním řádem zítra, může zrychlit cestu do centra moravskoslezské metropole tisícům lidí.
Nejde jen o obyvatele FrýdkuMístku a dalších měst a obcí, ležících na Frýdlantské dráze, ale nově i o lidi žijící v Havířově nebo v Českém Těšíně. Vlaky z těchto měst totiž doposud na ostravské Hlavní nádraží nejezdily, většina z nich mířila do dalšího ostravského nádraží ve Svinově, a kdo chtěl jet do centra Ostravy, musel přestupovat na nádraží Ostrava Kunčice.
„Čtyřicet let dojíždím do Ostravy z Havířova vlakem a musela jsem vždy přestupovat v Kunčicích. Přímé spojení do centra Ostravy byl můj sen,“ říká Jaroslava Němcová z Havířova. „Teď se mi ten sen splnil, je to skvělé spojení, ale já už jdu do důchodu,“ dodává se smíchem Jaroslava Němcová.
Přímé vlaky z Havířova a Českého Těšína mohly začít jezdit do centra Ostravy díky elektrifikaci tratě mezi ostravským Hlavním nádražím a nádražím Ostrava Kunčice.
„V listopadu byla definitivně ukončena elektrifikace tratě Ostrava Hlavní nádraží - Ostrava-Kunčice,“ řekla Luďka Hnulíková, ředitelka Odboru osobní dopravy a přepravy Českých drah. „Díky tomu můžeme zavést nové přímé vlaky od Českého Těšína a Havířova přímo do centra Ostravy. Navíc tyto spoje nebudou nikde mezi Havířovem a Ostravou Střed zastavovat“ dodala Luďka Hnulíková.
Díky tomu, že vlaky z Havířova budou zastavovat poprvé až na zastávce Ostrava Střed, bude cesta z druhého největšího města kraje trvat pouhých osmnáct minut.
Ze zastávky Ostrava Centrum je dobrý přístup do celé centrální oblasti města. Například nemocnice Ostrava Fifejdy je vzdálená jen několik desítek metrů, ještě blíže je i na slavnou ostravskou Stodolní.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/221612/
Park u Národního muzea do roka obsadí dealeři tvrdých drog a tisíce jejich klientů, varují streetworkeři. Nebezpečné skupiny prodejců se nad Václavské náměstí přemístí z hlavního nádraží, kde operují nyní. Důvod? Hala hlavního nádraží bude uzavřena kvůli rekonstrukci.
Hlavním nádražím v Praze ročně projdou miliony lidí. Přibližně devadesát tisíc z nich ale hledá jízdenku jinam než například do Nymburka. Do neútulné nádražní haly si chodí kupovat heroin a pervitin. "Hlavní nádraží je dnes centrum pouličního prodeje drog v Praze," řekl iDNES.cz terénní pracovník sdružení Sananim Aleš Termer.
Tři sta drogových obchodů denně
Právě před rokem začala kompletní rekonstrukce budovy hlavního nádraží a tím i zmenšování veřejných prostor uvnitř ní. "Postupně bude uzavřena celá severní část nádraží od vstupní haly až po vstupy na nástupiště," sdělil iDNES.cz Martin Hamšík, který zastupuje firmu Grandi Stazioni odpovědnou za rekonstrukci nádraží.
Do konce příštího roku by firma chtěla vybudovat tři tisíce metrů čtverečných nových obchodních ploch. K tomu je potřeba uzavřít vstupní halu a část nástupiště.
Pro policii to znamená jednu důležitou skutečnost, kvůli které by měla zpozornět. Z analýz poznatků terénních pracovníků Sananimu totiž vyplývá, že se tamější dealeři postupně přesouvají do parku u Národního muzea. Pokud by se jejich předtucha naplnila, pro Pražany a návštěvníky metropole by to jistě znamenalo bezpečnostní riziko. Dá se očekávat zvýšené množství krádeží, nejspíš i přepadení.
Každý den se na hlavním nádraží a v přilehlém parku uskuteční přibližně tři sta deset obchodů s tvrdými drogami. "Je to děsivé číslo," komentuje situaci Nina Janyšková, protidrogová koordinátorka z pražského magistrátu. Zájemce podle Aleše Termera zvládne obsloužit dvacítka dealerů.
Krmelec se stěhuje o pár metrů
Někteří streetworkeři hlavnímu nádraží a okolí slangově říkají "krmelec". Stánky v hale, velké množství často nepozorných lidí uvnitř a zaparkovaná auta kolem narkomanům slouží jako nevyčerpatelný zdroj příjmů.
Až rekonstrukce nádraží vytlačí drogový obchod jinam, dvacítka dealerů a desítky tisíc jejich klientů se přesunou do parku nad Václavské náměstí. To je jedním z nejrušnějších míst Prahy."Pouliční kriminalita je jednou priorit policie. V okolí hlavního nádraží každý den provedeme řadu kontrol," tvrdí mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Lidé, kteří jsou s drogově závislými v každodenním kontaktu, ovšem vidí práci uniformovaných policistů trochu v jiném světle. "Když policie kontroluje uživatele drog, tak jde hlavně o kontrolu dokladů. Pokud už si policisté někoho odvedou, bývají to většinou klienti v celostátním pátrání, nebo ti, kteří byli přistiženi při páchání trestné činnosti. Jsem přesvědčený o tom, že se navzájem znají, protože někteří klienti jsou kontrolováni policií i několikrát denně," soudí Termer.
Pro drogy jezdí i Středočeši
Před čtyřmi lety se policii podařilo vytlačit dealery drog ze Spálené ulice u metra Národní třída, která byla prodejem drog proslulá po celé republice. Že se tato trestná činnost přemístila na hlavní nádraží, má podle odborníků logiku. "Je to spádová oblast nejen pro Prahu, ale i střední Čechy," říká Nina Janyšková. Na hlavní nádraží totiž za dealery nemíří jen lidé žijící v Praze, ale dojíždějí tam také narkomani ze širokého okolí.
Policejní Národní protidrogová brigáda navíc varuje, že vstupem Česka do schengenského prostoru se situace v zemi o něco zhorší. "Po otevření hranic povedou přes Česko některé ´balkánské´ drogové trasy, které se až doposud českému území vyhýbaly," řekl její ředitel Jiří Komorous.
Jestli se stěhováním dealerů, potažmo kriminálních živlů zabývá městská policie, není jasné. Její mluvčí Vilma Častová odkazuje na magistrát, který spravuje systém bezpečnostních kamer. Pracovnice tiskového oddělení magistrátu ovšem tvrdí, že je to čistě v kompetenci městských strážníků.
(iDnes)
Hlavním nádražím v Praze ročně projdou miliony lidí. Přibližně devadesát tisíc z nich ale hledá jízdenku jinam než například do Nymburka. Do neútulné nádražní haly si chodí kupovat heroin a pervitin. "Hlavní nádraží je dnes centrum pouličního prodeje drog v Praze," řekl iDNES.cz terénní pracovník sdružení Sananim Aleš Termer.
Tři sta drogových obchodů denně
Právě před rokem začala kompletní rekonstrukce budovy hlavního nádraží a tím i zmenšování veřejných prostor uvnitř ní. "Postupně bude uzavřena celá severní část nádraží od vstupní haly až po vstupy na nástupiště," sdělil iDNES.cz Martin Hamšík, který zastupuje firmu Grandi Stazioni odpovědnou za rekonstrukci nádraží.
Do konce příštího roku by firma chtěla vybudovat tři tisíce metrů čtverečných nových obchodních ploch. K tomu je potřeba uzavřít vstupní halu a část nástupiště.
Pro policii to znamená jednu důležitou skutečnost, kvůli které by měla zpozornět. Z analýz poznatků terénních pracovníků Sananimu totiž vyplývá, že se tamější dealeři postupně přesouvají do parku u Národního muzea. Pokud by se jejich předtucha naplnila, pro Pražany a návštěvníky metropole by to jistě znamenalo bezpečnostní riziko. Dá se očekávat zvýšené množství krádeží, nejspíš i přepadení.
Každý den se na hlavním nádraží a v přilehlém parku uskuteční přibližně tři sta deset obchodů s tvrdými drogami. "Je to děsivé číslo," komentuje situaci Nina Janyšková, protidrogová koordinátorka z pražského magistrátu. Zájemce podle Aleše Termera zvládne obsloužit dvacítka dealerů.
Krmelec se stěhuje o pár metrů
Někteří streetworkeři hlavnímu nádraží a okolí slangově říkají "krmelec". Stánky v hale, velké množství často nepozorných lidí uvnitř a zaparkovaná auta kolem narkomanům slouží jako nevyčerpatelný zdroj příjmů.
Až rekonstrukce nádraží vytlačí drogový obchod jinam, dvacítka dealerů a desítky tisíc jejich klientů se přesunou do parku nad Václavské náměstí. To je jedním z nejrušnějších míst Prahy."Pouliční kriminalita je jednou priorit policie. V okolí hlavního nádraží každý den provedeme řadu kontrol," tvrdí mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Lidé, kteří jsou s drogově závislými v každodenním kontaktu, ovšem vidí práci uniformovaných policistů trochu v jiném světle. "Když policie kontroluje uživatele drog, tak jde hlavně o kontrolu dokladů. Pokud už si policisté někoho odvedou, bývají to většinou klienti v celostátním pátrání, nebo ti, kteří byli přistiženi při páchání trestné činnosti. Jsem přesvědčený o tom, že se navzájem znají, protože někteří klienti jsou kontrolováni policií i několikrát denně," soudí Termer.
Pro drogy jezdí i Středočeši
Před čtyřmi lety se policii podařilo vytlačit dealery drog ze Spálené ulice u metra Národní třída, která byla prodejem drog proslulá po celé republice. Že se tato trestná činnost přemístila na hlavní nádraží, má podle odborníků logiku. "Je to spádová oblast nejen pro Prahu, ale i střední Čechy," říká Nina Janyšková. Na hlavní nádraží totiž za dealery nemíří jen lidé žijící v Praze, ale dojíždějí tam také narkomani ze širokého okolí.
Policejní Národní protidrogová brigáda navíc varuje, že vstupem Česka do schengenského prostoru se situace v zemi o něco zhorší. "Po otevření hranic povedou přes Česko některé ´balkánské´ drogové trasy, které se až doposud českému území vyhýbaly," řekl její ředitel Jiří Komorous.
Jestli se stěhováním dealerů, potažmo kriminálních živlů zabývá městská policie, není jasné. Její mluvčí Vilma Častová odkazuje na magistrát, který spravuje systém bezpečnostních kamer. Pracovnice tiskového oddělení magistrátu ovšem tvrdí, že je to čistě v kompetenci městských strážníků.
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/221355/
V létě zahájila společnost AŽD Praha práce na rekonstrukci vlakového nádraží v Havlíčkově Brodu. Firmu vybraly České dráhy jako partnera, který v rámci projektu Živá nádraží provede celkovou revitalizaci výpravní budovy. Jako první dělníci dokončili nové pokladny a klidovou zónu s čekárnou.
„Naši cestující byli dlouhá léta zvyklí na pokladny uprostřed výpravní haly, teď ale dostanou úplně nové prostory včetně moderní čekárny. Najdou je na pravé straně haly před schodištěm do podchodu,“ vysvětluje vrchní přednostka ÚŽST Havlíčkův Brod Zdeňka Prokešová. „Když přijdou do haly od města, narazí nejprve na úschovnu zavazadel, kde mohou zároveň podávat zásilky ČD kurýr. Hned vedle si přes den koupí jízdenku u přepážky základního odbavení.“
Tiskovou zprávu najdete na stránce ČD.
„Naši cestující byli dlouhá léta zvyklí na pokladny uprostřed výpravní haly, teď ale dostanou úplně nové prostory včetně moderní čekárny. Najdou je na pravé straně haly před schodištěm do podchodu,“ vysvětluje vrchní přednostka ÚŽST Havlíčkův Brod Zdeňka Prokešová. „Když přijdou do haly od města, narazí nejprve na úschovnu zavazadel, kde mohou zároveň podávat zásilky ČD kurýr. Hned vedle si přes den koupí jízdenku u přepážky základního odbavení.“
Tiskovou zprávu najdete na stránce ČD.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/221327/
Bez výpravčích budou v Huštěnovicích, Nedakonicích a Ostrožské Nové Vsi
Tři železniční stanice na Uherskohradišťsku budou od Nového roku po většinu dne opuštěné.
V Huštěnovicích, Nedakonicích a Ostrožské Nové Vsi již nebudou díky modernizaci tratě Přerov-Břeclav a dálkovému řízení vlaků potřeba výpravčí. Ti zmizí i ze sousedního Tlumačova a Napajedel. V budovách tak zůstanou pracovníci drah jen několik hodin denně v prodeji jízdenek. Představitelé obcí se obávají, že se opuštěné objekty stanou místem schůzek a pobytu sociálně nepřizpůsobivých osob.
„Regionální správa majetku, která je majitelem budov, hledá pro volné prostory komerční využití. Zatím neznám žádné podrobnosti, neboť právě probíhají jednání a hledají se partneři,„ poznamenala Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah.
Představitelé obcí však zatím osloveni nebyli, což potvrzuje i starostka Huštěnovic Jarmila Ulmanová. „Oficiálně nám nikdo nic neřekl. Každopádně budeme požadovat, aby se o příslušné objekty někdo konkrétní staral a aby budovy nehyzdily vzhled obce a nestaly se místem pro kumulování třeba občanů užívajících návykové látky,„ obává se Ulmanová. Stejného názoru je i starosta Tlumačova Jaroslav Ševela. Využití prostor objektu je podle něj samozřejmě výhradní věcí majitele, tedy dceřinných organizací Českých drah. Na druhé straně poukázal na to, že už teď nejsou všechny budovy nádražních objektů právě výstavní.
Stejný pocit mají i v Napajedlích. „Nádraží je mimo osídlenou oblast a pravděpodobnost toho, že se tam budou scházet různé živly, je větší než v dalších obcích,„ bojí se místostarosta Napajedel Milan Vybíral. Odlehlost nádraží vyvolává vrásky na čele i huštěnovické starostce, kde objekt leží mimo obydlené části.
Napajedelská radnice se rozhodla nečekat, co bude, a sama aktivně hledá možnosti využití těchto objektů. „Dobré by byly třeba sociální služby, které by zajistily stálé osazení budovy,„ míní místostarosta. Město proto už kontaktovalo otrokovickou charitu.
„Jednali s námi o možnosti dalšího využití nádraží,„ potvrdil ředitel Charity svaté Anežky Milan Šiška.
Kromě samotné budovy s prodejnou lístků je na napajedelském nádraží i několik dalších staveb ve vlastnictví Regionální správy majetku. Sklad přímo naproti nádraží je pustý. „Jako město trváme na tom, aby bylo nádraží bezpečným místem. Proto tam zajíždí už i teď hlídky městské a státní policie,„ doplnil Vybíral.
To potvrdila i mluvčí zlínských policistů Lucie Javoříková. „Hodláme i nadále nepravidelně kontrolovat tamní prostor i osoby,„ doplnila.
Podobně se k nastávající situaci stavějí i v Uherském Hradišti. „Budeme se snažit starostům obcí vyjít vstříc,„ odpověděla na dotaz Deníku mluvčí tamních policistů Jitka Zámečníková.
V Ostrožské Nové Vsi výpravčí není už asi měsíc. „Budova je uzamčená. Ráno ji kolem šesté někdo odemyká a ve čtyři odpoledne zase zamkne. Mám už stížnosti od lidí,„ upozornil starosta obce Stanislav Tureček s tím, že pasažérům chybí například čekárna, kde by se schovali před nepřízní počasí.
(Slovácký deník)
Tři železniční stanice na Uherskohradišťsku budou od Nového roku po většinu dne opuštěné.
V Huštěnovicích, Nedakonicích a Ostrožské Nové Vsi již nebudou díky modernizaci tratě Přerov-Břeclav a dálkovému řízení vlaků potřeba výpravčí. Ti zmizí i ze sousedního Tlumačova a Napajedel. V budovách tak zůstanou pracovníci drah jen několik hodin denně v prodeji jízdenek. Představitelé obcí se obávají, že se opuštěné objekty stanou místem schůzek a pobytu sociálně nepřizpůsobivých osob.
„Regionální správa majetku, která je majitelem budov, hledá pro volné prostory komerční využití. Zatím neznám žádné podrobnosti, neboť právě probíhají jednání a hledají se partneři,„ poznamenala Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah.
Představitelé obcí však zatím osloveni nebyli, což potvrzuje i starostka Huštěnovic Jarmila Ulmanová. „Oficiálně nám nikdo nic neřekl. Každopádně budeme požadovat, aby se o příslušné objekty někdo konkrétní staral a aby budovy nehyzdily vzhled obce a nestaly se místem pro kumulování třeba občanů užívajících návykové látky,„ obává se Ulmanová. Stejného názoru je i starosta Tlumačova Jaroslav Ševela. Využití prostor objektu je podle něj samozřejmě výhradní věcí majitele, tedy dceřinných organizací Českých drah. Na druhé straně poukázal na to, že už teď nejsou všechny budovy nádražních objektů právě výstavní.
Stejný pocit mají i v Napajedlích. „Nádraží je mimo osídlenou oblast a pravděpodobnost toho, že se tam budou scházet různé živly, je větší než v dalších obcích,„ bojí se místostarosta Napajedel Milan Vybíral. Odlehlost nádraží vyvolává vrásky na čele i huštěnovické starostce, kde objekt leží mimo obydlené části.
Napajedelská radnice se rozhodla nečekat, co bude, a sama aktivně hledá možnosti využití těchto objektů. „Dobré by byly třeba sociální služby, které by zajistily stálé osazení budovy,„ míní místostarosta. Město proto už kontaktovalo otrokovickou charitu.
„Jednali s námi o možnosti dalšího využití nádraží,„ potvrdil ředitel Charity svaté Anežky Milan Šiška.
Kromě samotné budovy s prodejnou lístků je na napajedelském nádraží i několik dalších staveb ve vlastnictví Regionální správy majetku. Sklad přímo naproti nádraží je pustý. „Jako město trváme na tom, aby bylo nádraží bezpečným místem. Proto tam zajíždí už i teď hlídky městské a státní policie,„ doplnil Vybíral.
To potvrdila i mluvčí zlínských policistů Lucie Javoříková. „Hodláme i nadále nepravidelně kontrolovat tamní prostor i osoby,„ doplnila.
Podobně se k nastávající situaci stavějí i v Uherském Hradišti. „Budeme se snažit starostům obcí vyjít vstříc,„ odpověděla na dotaz Deníku mluvčí tamních policistů Jitka Zámečníková.
V Ostrožské Nové Vsi výpravčí není už asi měsíc. „Budova je uzamčená. Ráno ji kolem šesté někdo odemyká a ve čtyři odpoledne zase zamkne. Mám už stížnosti od lidí,„ upozornil starosta obce Stanislav Tureček s tím, že pasažérům chybí například čekárna, kde by se schovali před nepřízní počasí.
(Slovácký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/221230/
České dráhy a radnice plánují vybudování nové železniční stanice
Hned několik změn čeká příští rok železniční dopravu v Kroměříži. Kromě přímých spojů do Zlína ve městě přibude i nová zastávka za zimním stadionem.
Pokud plány vyjdou, cestující by mohli zastávku využívat koncem příštího roku. Projekt nové železniční stanice Obchodní centrum je součástí modernizace trati do Zborovic.
„Investice je prozatím ve fázi plánování. Podílet se na ní budou České dráhy, město Kroměříž a jeden soukromý investor. Oslovili jsme ke spolupráci i společnost Kaufland, ta se ale zatím neozvala,„ sdělil starosta Kroměříže Miloš Malý. Zřízení vlakové zastávky Obchodní centrum v Kroměříži si získalo podporu i dalších obcí.
„Uskutečnilo se několik schůzek o její podobě. Projekt by chtěly podpořit i obce Zdounky a Zborovice, které mají zájem na vybudování stanice kvůli svým občanům. Chtěly by se, byť možná symbolicky, na realizaci podílet, protože jejich rozpočty nejsou tak veliké jako města Kroměříže,„ doplnil asistent poslance Josefa Smýkala, který se v projektu angažuje, Marek Šindler.
Podle Šindlera si už pracovní tým představil několik variant napojení zastávky, která bude stát hned za supermarketem Kaufland a blízko zimního stadionu.
„Projektanti nyní zpracovávají podle vybrané varianty studii, včetně finančního rozpočtu, kterou bychom měli mít příští týden k dispozici. Poté ji posoudíme tak, aby se projekt mohl zařadit do investičních plánů Českých drah,„ pokračoval poslancův asistent. Zastávka by měla stát hned u železničního přejezdu ve směru k supermarketu. „Po levé straně by měl vést chodník, po kterém by se lidé mohli dostat ke Kauflandu, případně dál do města,„ popsal Šindler.
Ačkoliv železniční doprava vybaví na trase Kroměříž -Zborovice, jejíž součástí bude nová kroměřížská stanice Obchodní centrum, nízký počet cestujících, krajský úřad i České dráhy se již před časem vyslovily, že chtějí přispět do rozvoje této trati.
„Zprovoznění železniční zastávky bych reálně viděl do konce příštího roku. V budoucnu by tam mohl být i prodejní automat jízdenek,„ nastínil zástupce ředitele osobní dopravy Českých drah pro Zlínský kraj Ludvík Urban.
(Kroměřížský deník)
Tak si říkám (a nechci toho snad moc), že by novináři mohli rozlišovat mezi železniční stanicí a zastávkou.
Hned několik změn čeká příští rok železniční dopravu v Kroměříži. Kromě přímých spojů do Zlína ve městě přibude i nová zastávka za zimním stadionem.
Pokud plány vyjdou, cestující by mohli zastávku využívat koncem příštího roku. Projekt nové železniční stanice Obchodní centrum je součástí modernizace trati do Zborovic.
„Investice je prozatím ve fázi plánování. Podílet se na ní budou České dráhy, město Kroměříž a jeden soukromý investor. Oslovili jsme ke spolupráci i společnost Kaufland, ta se ale zatím neozvala,„ sdělil starosta Kroměříže Miloš Malý. Zřízení vlakové zastávky Obchodní centrum v Kroměříži si získalo podporu i dalších obcí.
„Uskutečnilo se několik schůzek o její podobě. Projekt by chtěly podpořit i obce Zdounky a Zborovice, které mají zájem na vybudování stanice kvůli svým občanům. Chtěly by se, byť možná symbolicky, na realizaci podílet, protože jejich rozpočty nejsou tak veliké jako města Kroměříže,„ doplnil asistent poslance Josefa Smýkala, který se v projektu angažuje, Marek Šindler.
Podle Šindlera si už pracovní tým představil několik variant napojení zastávky, která bude stát hned za supermarketem Kaufland a blízko zimního stadionu.
„Projektanti nyní zpracovávají podle vybrané varianty studii, včetně finančního rozpočtu, kterou bychom měli mít příští týden k dispozici. Poté ji posoudíme tak, aby se projekt mohl zařadit do investičních plánů Českých drah,„ pokračoval poslancův asistent. Zastávka by měla stát hned u železničního přejezdu ve směru k supermarketu. „Po levé straně by měl vést chodník, po kterém by se lidé mohli dostat ke Kauflandu, případně dál do města,„ popsal Šindler.
Ačkoliv železniční doprava vybaví na trase Kroměříž -Zborovice, jejíž součástí bude nová kroměřížská stanice Obchodní centrum, nízký počet cestujících, krajský úřad i České dráhy se již před časem vyslovily, že chtějí přispět do rozvoje této trati.
„Zprovoznění železniční zastávky bych reálně viděl do konce příštího roku. V budoucnu by tam mohl být i prodejní automat jízdenek,„ nastínil zástupce ředitele osobní dopravy Českých drah pro Zlínský kraj Ludvík Urban.
(Kroměřížský deník)
Tak si říkám (a nechci toho snad moc), že by novináři mohli rozlišovat mezi železniční stanicí a zastávkou.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/221209/
Velká oprava nejdůležitějšího železničního uzlu v Praze začala.
Co se za ten rok za sádrokartonovým bedněním změnilo? Tak například uprostřed vstupní haly už vyrostly od podlahy až ke stropu skleněné stěny.
„Za nimi vznikne 1 600 metrů čtverečních nových obchodních prostor,„ přiblížil mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík závěr první fáze rekonstrukce a připomněl ještě jednu pozitivní změnu: „Brzy bude otevřeno nové sociální zařízení pro cestující u prvního nástupiště.„
Na nákupy si budou muset Pražané i návštěvníci města počkat zřejmě až do března. Na začátku ledna totiž italský investor předá prostory novým nájemcům a ti si je pak přizpůsobí svým požadavkům.
„Zatím necháme kolem nákupní zóny zábrany. Jednoho dne cestující přijdou a najednou před nimi budou nově otevřené obchody,„ naplánoval Hamšík jarní překvapení.
Zatímco první etapa oprav končí, o kus dál, v severní části haly, už začíná fáze číslo dvě: výstavba centra Českých drah, kde si přibližně od konce roku 2008 koupí cestující jízdenku nebo získají informace o spojích. Objeví se tu i dalších 3 000 metrů čtverečních obchodů.
Odhadem přijde oživení hlavního nádraží společnost Grandi Stazioni na 850 milionů korun. „Rekonstrukce by měla být hotova do konce roku 2011. Zatím vše probíhá podle schváleného plánu,„ dodal Hamšík.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)