Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Není den, kdy by nemusela chebská městská policie zasahovat proti bezdomovcům v hale chebského nádraží. Chybí jim ale účinný prostředek proti jejich chování.
Hala chebského železničního nádraží se každý den po setmění, kvůli houfům bezdomovců, mění v nebezpečné území. Cestující si zde nejsou jistí zdravím ani majetkem.
„Každého jen obtěžují svým žebráním. Táhne z nich alkohol. Nikdy si nejsem jistá, jestli na mne nezaútočí,„ postěžovala si Pavla Dolanová z Chebu. Podle ní by měli policisté, strážníci nebo železničáři bezdomovce z haly vykázat okamžitě, jak se tam objeví.
„Nejhorší je, že se mezi sebou neustále hádají a někdy i pošťuchují,„ dodala Dolanová.
Podle policejních svodek ale nejsou výjimečné ani rvačky, při kterých teče krev. K jedné z posledních došlo začátkem tohoto týdne.
„Krátce před osmnáctou hodinou v úterý 20. listopadu jsme dostali upozornění, že v hale nádraží se začali rvát bezdomovci,„ popsal jeden z posledních zásahů velitel chebských městských policistů Jiří Šmolík.
Na nádraží okamžitě vyrazila hlídka, aby agresívní bezdomovce zkrotila. V hale na strážníky ale čekalo nemilé překvapení.
„Jeden ze rváčů vytáhl nůž, se kterým ohrožoval ostatní. Naše hlídka ho musela za pomoci hmatů a chvatů odzbrojit,„ dodal Šmolík. Podle něj městská policie zasahuje za současného chladného počasí proti agresívním bezdomovcům v nádražní hale stále častěji. Rváč, ve kterém strážníci identifikovali 42letého muže z Dlouhých Mostů na Františkolázeňsku, nakonec skončil v rukou Policie ČR.
V létě museli záchranáři dokonce zachraňovat jednoho muže, který utrpěl řezné rány na krku po rvačce mezi lidmi bez domova v parčíků před nádražní budovou.
Proti bezdomovcům ale nemohou strážníci zasahovat tak, jak by si někteří lidé představovali. „Pokud nemáme zákonný důvod k zásahu, tak nemůžeme nic dělat,„ potvrdil Šmolík. „To, že posedávají na lavičce nestačí,„ podotkl.
Důvodem pro to, aby mohli strážníci bezdomovce z nádražní haly nebo jiných veřejně přístupných prostor vykázat, je podle Šmolíka například kouření, veřejné pohoršování nebo obtěžování.
(Chebský deník)
Hala chebského železničního nádraží se každý den po setmění, kvůli houfům bezdomovců, mění v nebezpečné území. Cestující si zde nejsou jistí zdravím ani majetkem.
„Každého jen obtěžují svým žebráním. Táhne z nich alkohol. Nikdy si nejsem jistá, jestli na mne nezaútočí,„ postěžovala si Pavla Dolanová z Chebu. Podle ní by měli policisté, strážníci nebo železničáři bezdomovce z haly vykázat okamžitě, jak se tam objeví.
„Nejhorší je, že se mezi sebou neustále hádají a někdy i pošťuchují,„ dodala Dolanová.
Podle policejních svodek ale nejsou výjimečné ani rvačky, při kterých teče krev. K jedné z posledních došlo začátkem tohoto týdne.
„Krátce před osmnáctou hodinou v úterý 20. listopadu jsme dostali upozornění, že v hale nádraží se začali rvát bezdomovci,„ popsal jeden z posledních zásahů velitel chebských městských policistů Jiří Šmolík.
Na nádraží okamžitě vyrazila hlídka, aby agresívní bezdomovce zkrotila. V hale na strážníky ale čekalo nemilé překvapení.
„Jeden ze rváčů vytáhl nůž, se kterým ohrožoval ostatní. Naše hlídka ho musela za pomoci hmatů a chvatů odzbrojit,„ dodal Šmolík. Podle něj městská policie zasahuje za současného chladného počasí proti agresívním bezdomovcům v nádražní hale stále častěji. Rváč, ve kterém strážníci identifikovali 42letého muže z Dlouhých Mostů na Františkolázeňsku, nakonec skončil v rukou Policie ČR.
V létě museli záchranáři dokonce zachraňovat jednoho muže, který utrpěl řezné rány na krku po rvačce mezi lidmi bez domova v parčíků před nádražní budovou.
Proti bezdomovcům ale nemohou strážníci zasahovat tak, jak by si někteří lidé představovali. „Pokud nemáme zákonný důvod k zásahu, tak nemůžeme nic dělat,„ potvrdil Šmolík. „To, že posedávají na lavičce nestačí,„ podotkl.
Důvodem pro to, aby mohli strážníci bezdomovce z nádražní haly nebo jiných veřejně přístupných prostor vykázat, je podle Šmolíka například kouření, veřejné pohoršování nebo obtěžování.
(Chebský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/218289/
Nové nádraží Železná Ruda-centrum za 22 milionů korun, kde mohou stavět i dlouhé a rychlíkové vlaky, otevřela včera Správa železniční dopravní cesty, Stavební správa Plzeň. V Evropě jde zřejmé o jediné nástupiště, které je na mostě přímo pod sjezdovkami. Raritou dnes nejmodernějšího nádraží v Plzeňském kraji je také jeho umístění mezi dvěma přejezdy pro automobily.
Jak uvedl ředitel Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), Stavební správy Plzeň Václav Štastný, díky prodlouženému nástupišti ze 70 na 240 metrů už nebudou lidé při vystupování padat do sněhu. Doplnil, že dlouhé vlaky pro lyžaře, které mají deset až 12 vozů, tu nemohly dříve stavět - pouze motorové vlaky se dvěma vagony. Stanici pod Samotami budou využívat také německé soupravy Waldbahnu, které vozí turisty na Špičák.Most přes potok přišel na devět milionů Kč. Investor opravil za 3,5 milionu korun oba přejezdy, zaplatil 1,5 milionu za nové zabezpečovací zařízení a téměř milion Kč za osvětlení a kamery.Nádraží už je zapojeno do nového jízdního řádu platného od 9. prosince. V Železné Rudě-centru budou stavět všechny osobní a spěšné vlaky vlaky, které na příští rok objednal Plzeňský kraj. Nově ale také pět rychlíků, z toho tři zpětné, jež dotuje ministerstvo dopravy. Rychlíky pojedou až do Alžbětína, poslední české stanice na státní hranici.Už před dvěma lety obnovila SŽDC předchozí zastávku Železná Ruda-město, která byla před zbouráním železné opony poslední stanicí vlaků a kde je nástupiště dlouhé 260 metrů. Příští rok by se opravy měla dočkat stanice Brčálník. Tam chce SŽDC, po vzoru německých drah, vyzkoušet vyhřívání nástupišť z geotermálních vrtů. Obsluha stanice by tak nemusela hrabat sníh.Spolu s městem Železná Ruda chce SŽDC s pomocí evropských peněz obnovit pro turisty ojedinělou starou vodárnu a topírnu, dříve určenou pro parní lokomotivy. Nachází se u špičáckého portálu téměř 1800 metrů dlouhého tunelu, nejdelšího železničního v ČR, který příští rok oslaví 130. výročí. Radnice se bude snažit získat nevyužitou budovu se třemi místnostmi a věží s vodní nádrží od Depa kolejových vozidel Plzeň.
(ČRo - Plzeň)
Jak uvedl ředitel Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), Stavební správy Plzeň Václav Štastný, díky prodlouženému nástupišti ze 70 na 240 metrů už nebudou lidé při vystupování padat do sněhu. Doplnil, že dlouhé vlaky pro lyžaře, které mají deset až 12 vozů, tu nemohly dříve stavět - pouze motorové vlaky se dvěma vagony. Stanici pod Samotami budou využívat také německé soupravy Waldbahnu, které vozí turisty na Špičák.Most přes potok přišel na devět milionů Kč. Investor opravil za 3,5 milionu korun oba přejezdy, zaplatil 1,5 milionu za nové zabezpečovací zařízení a téměř milion Kč za osvětlení a kamery.Nádraží už je zapojeno do nového jízdního řádu platného od 9. prosince. V Železné Rudě-centru budou stavět všechny osobní a spěšné vlaky vlaky, které na příští rok objednal Plzeňský kraj. Nově ale také pět rychlíků, z toho tři zpětné, jež dotuje ministerstvo dopravy. Rychlíky pojedou až do Alžbětína, poslední české stanice na státní hranici.Už před dvěma lety obnovila SŽDC předchozí zastávku Železná Ruda-město, která byla před zbouráním železné opony poslední stanicí vlaků a kde je nástupiště dlouhé 260 metrů. Příští rok by se opravy měla dočkat stanice Brčálník. Tam chce SŽDC, po vzoru německých drah, vyzkoušet vyhřívání nástupišť z geotermálních vrtů. Obsluha stanice by tak nemusela hrabat sníh.Spolu s městem Železná Ruda chce SŽDC s pomocí evropských peněz obnovit pro turisty ojedinělou starou vodárnu a topírnu, dříve určenou pro parní lokomotivy. Nachází se u špičáckého portálu téměř 1800 metrů dlouhého tunelu, nejdelšího železničního v ČR, který příští rok oslaví 130. výročí. Radnice se bude snažit získat nevyužitou budovu se třemi místnostmi a věží s vodní nádrží od Depa kolejových vozidel Plzeň.
(ČRo - Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/218280/
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Mariánských Lázních probíhá kompletní oprava železniční stanice. Rekonstrukce tohoto nádraží je součástí projektu revitalizací. Do něho patří i obnova hlavního nádraží v Praze, která začala loni. Práce na mariánskolázeňském nádraží pokračují podle harmonogramu. Potvrzuje to zástupce ředitele Českých drah pro osobní dopravu v Karlovarském kraji Vladimír Omelka.
Vladimír OMELKA, zástupce ředitele Českých drah pro osobní dopravu v Karlovarském kraji
--------------------
Byl jsem se tam asi dvakrát podívat, takže mohu konstatovat, že práce jdou velice svižně. Dělá se do večera v podstatě. Nyní se upravovaly kanalizace před budovou vlastně, takže ty přípojky kanalizační vodovodní jsou hotové. Pokračuje se ve sklepních prostorech a dokonce už i na východní části budovy v prvním patře. Sice ten začátek byl trošku jaksi posunut, ale myslím si, že tímto tempem jako splní avizovanou kolaudaci koncem příštího roku.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cílem obnovy stanice v Mariánských Lázních je vytvoření kvalitního zázemí pro cestující. Nádražní budova bude kompletně zkonstruována a bude nabídnuta k pronájmu.
(ČRo - Plzeň )
--------------------
V Mariánských Lázních probíhá kompletní oprava železniční stanice. Rekonstrukce tohoto nádraží je součástí projektu revitalizací. Do něho patří i obnova hlavního nádraží v Praze, která začala loni. Práce na mariánskolázeňském nádraží pokračují podle harmonogramu. Potvrzuje to zástupce ředitele Českých drah pro osobní dopravu v Karlovarském kraji Vladimír Omelka.
Vladimír OMELKA, zástupce ředitele Českých drah pro osobní dopravu v Karlovarském kraji
--------------------
Byl jsem se tam asi dvakrát podívat, takže mohu konstatovat, že práce jdou velice svižně. Dělá se do večera v podstatě. Nyní se upravovaly kanalizace před budovou vlastně, takže ty přípojky kanalizační vodovodní jsou hotové. Pokračuje se ve sklepních prostorech a dokonce už i na východní části budovy v prvním patře. Sice ten začátek byl trošku jaksi posunut, ale myslím si, že tímto tempem jako splní avizovanou kolaudaci koncem příštího roku.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cílem obnovy stanice v Mariánských Lázních je vytvoření kvalitního zázemí pro cestující. Nádražní budova bude kompletně zkonstruována a bude nabídnuta k pronájmu.
(ČRo - Plzeň )
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/218278/
Řidiči v Jihlavě už si opět zkracují cestu přes městské vlakové nádraží. České dráhy odstranily z často používané silnice barikádu z panelů.
Železničáři uvolnili průjezd kvůli výlukám na trase Jihlava - Veselí nad Lužnicí.
Důvod?
„Aby tudy mohla jezdit náhradní autobusová doprava. Do týdne budou panely zpátky, nejedná se o veřejnou komunikaci,“ upozornil Pavel Šprdlík, vrchní přednosta Správy dopravní cesty.
Mnohým řidičům je ale jedno, že nejezdí po veřejné komunikaci a nepovolenou zkratku z Jiráskovy ulice od Ferony na třídu Legionářů hojně využívají. Nedávno zde dokonce na neoznačeném přejezdu kolejí jeden řidič havaroval. U vjezdu na nádraží navíc nejsou značky zákazu vjezdu. „O to by se měl postarat vlastník,“ uvedla policejní mluvčí Jaroslava Slavíková.
Dráhy naskládaly panely na silnici letos na jaře. Předtím se přes nádraží čile, ale neoficiálně jezdilo. O oficiální zprůjezdnění nádraží stojí vedení jihlavské radnice již minimálně od roku 2003.
Ke stanici se má v budoucnu přivést městská hromadná doprava. A radnice plánuje, že zkratku kolem nádraží napojí na kruhový objezd u Rozkvětu. O záměru se ale zatím pouze jedná v kancelářích.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Železničáři uvolnili průjezd kvůli výlukám na trase Jihlava - Veselí nad Lužnicí.
Důvod?
„Aby tudy mohla jezdit náhradní autobusová doprava. Do týdne budou panely zpátky, nejedná se o veřejnou komunikaci,“ upozornil Pavel Šprdlík, vrchní přednosta Správy dopravní cesty.
Mnohým řidičům je ale jedno, že nejezdí po veřejné komunikaci a nepovolenou zkratku z Jiráskovy ulice od Ferony na třídu Legionářů hojně využívají. Nedávno zde dokonce na neoznačeném přejezdu kolejí jeden řidič havaroval. U vjezdu na nádraží navíc nejsou značky zákazu vjezdu. „O to by se měl postarat vlastník,“ uvedla policejní mluvčí Jaroslava Slavíková.
Dráhy naskládaly panely na silnici letos na jaře. Předtím se přes nádraží čile, ale neoficiálně jezdilo. O oficiální zprůjezdnění nádraží stojí vedení jihlavské radnice již minimálně od roku 2003.
Ke stanici se má v budoucnu přivést městská hromadná doprava. A radnice plánuje, že zkratku kolem nádraží napojí na kruhový objezd u Rozkvětu. O záměru se ale zatím pouze jedná v kancelářích.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/218060/
Po několikaměsíční pauze mohli včera odpoledne znovu vstoupit do rekonstruované haly rokycanského vlakového nádraží první návštěvníci. České dráhy totiž zpřístupnily kvůli pohodlí klientů krátce po poledni nové pokladny.
„Ještě by to chtělo lavičky, jinak je to pěkné. Tady bývala zima, teď je tu teploučko,„ řekla jedna z prvních návštěvnic Miroslava Tichá z Rokycan.
Celá rekonstrukce rokycanského nádraží by měla podle stavbyvedoucího Jaroslava Živného skončit v polovině prosince.
(Rokycanský deník)
„Ještě by to chtělo lavičky, jinak je to pěkné. Tady bývala zima, teď je tu teploučko,„ řekla jedna z prvních návštěvnic Miroslava Tichá z Rokycan.
Celá rekonstrukce rokycanského nádraží by měla podle stavbyvedoucího Jaroslava Živného skončit v polovině prosince.
(Rokycanský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217850/
Technické vybavení svinovského dopravního terminálu má poruchy.
Když se v polovině loňského roku konalo na svinovském nádraží slavnostní ukončení jeho rekonstrukce, byl to pro Ostravu velký den. Není divu, jde o jeden z největších přepravních terminálů Českých drah v republice. Prosklenými vchody projde denně přes třicet tisíc lidí. Modernizace objektu stála pět set osmdesát milionů korun a město uvolnilo především na úpravu přednádražního prostoru dvě stě padesát milionů. Tehdejší primátor Ostravy Aleš Zedník prohlásil, že nové nádraží ve Svinově je výkladní skříní města.
Ještě než se tam zatouláme dnes, připomeňme, že svinovské nádraží bylo dáno do provozu právě před sto šedesáti lety. K původní výpravní budově byla v roce 1895 postavena reprezentativní budova v barokizujícím slohu. Vznikl pozoruhodný architektonický objekt specifické drážní architektury. Navíc je to jediná výpravní budova Severní dráhy Ferdinandovy, která se zachovala na Ostravsku od počátku výstavby železnice po dnešek.
Technické chyby
Současná rekonstrukce se zdařila, takže se pojďme podívat na tu ostravskou výkladní skříň, kterou všichni, kdo přijíždějí do Svinova vlakem, nemohou minout. Bohužel, základní technické vybavení asi nebylo v projektu dimenzováno na tak obrovský počet cestujících. Už ten, kdo přichází a přehlédne výstražnou ceduli s nápisem Mimo provoz, vrazí do skleněných automatických dveří hlavního vchodu, protože nefungují. Problémem také je, že u pokladních okének věčně stojí fronty, což je zvlášť výrazné v sobotu a hlavně v neděli, kdy tisíce studentů odjíždějí do škol. V jiných městech je možné si základní jízdenky koupit v automatech (v cizině dokonce skrze kreditní kartu), tady nic takového není. Pro různé informace jsou k dispozici elektronické informační monitory. Mají ale obrazovku přelepenou nápisem v tomto nádraží tištěném ve velkém: Mimo provoz. Dobře, koupili jsme si jízdenku a jdeme k podchodu. Dveře se neotevřou, zato ale v jednom křídle chybí sklo, zřejmě odstraněné záměrně. Račte vstoupit do moderního podchodu jako dírou v plotě. Ale zvolna, protože se stejně zadýcháte: pohyblivé schodiště nefunguje, musíte vzhůru na peron po svých. Teprve nahoře vás u elevátoru přivítá další nápis: Mimo provoz.
Nehybné dveře
Ti, kdo přijeli a odcházejí z nádraží, to také nemají lehké. Padá-li sníh a mrzne, vločky nalétávají na schody, které jsou pak kluzké a nebezpečné. Máte-li štěstí a pohyblivé schody, které vás mají vynést k hlavnímu východu, fungují, tak je to velká sláva, protože na opravu dvojice skleněných samootvíracích dveří východu údržbáři už rezignovali. Ty napravo, s popraskanými skly, jsou zataraseny lavičkou, protože do nich lidé pořád vráželi, u levých je poškození funkčnosti vyřešeno správným ostravským způsobem: jsou otevřeny trvale. Skříňka s ovládacím elektrickým mechanismem dveří je otevřena a visí z ní potrhané dráty. Nápis Mimo provoz sem nedali, byl by příliš optimistický. Spíš by se tu vyjímalo výstižnější: Trvale v poruše.
A když jsme už tady, nelze přehlédnout jednu zvláštnost: kryté nástupiště přímo u budovy (dříve první nástupiště) je zcela prázdné, protože se k němu z technických důvodů nemohou vlaky přistavovat. Měl to být pohledný promenádní prostor. V této historické a nostalgicky velmi pěkné části výpravní budovy jsou čtyři kruhové dřevěné a stylové prodejní stánky projektované výhradně pro tento účel. Jsou docela pěkné, ale do jednoho prázdné, lidé na tento „slepý peron„ nechodí. Stánek by si tu asi nepronajal ani nejhloupější obchodník.
Smutný výklad
Kdysi prohlásil hlavní architekt města Ostravy Jaroslav Sedlecký, že nejhorší, co by mohlo svinovské nádraží a jeho okolí potkat, by bylo zpomalení úprav přednádraží, zejména pokud jde o ruinu svinovského plata, jež nevede nikam. Jeho obavy se splnily. I kdyby cestující přehlédli všechny ty nedostatky, které se na nádraží kupí a neodstraňují, zůstane pro ně právě strašidelné plato ved
Když se v polovině loňského roku konalo na svinovském nádraží slavnostní ukončení jeho rekonstrukce, byl to pro Ostravu velký den. Není divu, jde o jeden z největších přepravních terminálů Českých drah v republice. Prosklenými vchody projde denně přes třicet tisíc lidí. Modernizace objektu stála pět set osmdesát milionů korun a město uvolnilo především na úpravu přednádražního prostoru dvě stě padesát milionů. Tehdejší primátor Ostravy Aleš Zedník prohlásil, že nové nádraží ve Svinově je výkladní skříní města.
Ještě než se tam zatouláme dnes, připomeňme, že svinovské nádraží bylo dáno do provozu právě před sto šedesáti lety. K původní výpravní budově byla v roce 1895 postavena reprezentativní budova v barokizujícím slohu. Vznikl pozoruhodný architektonický objekt specifické drážní architektury. Navíc je to jediná výpravní budova Severní dráhy Ferdinandovy, která se zachovala na Ostravsku od počátku výstavby železnice po dnešek.
Technické chyby
Současná rekonstrukce se zdařila, takže se pojďme podívat na tu ostravskou výkladní skříň, kterou všichni, kdo přijíždějí do Svinova vlakem, nemohou minout. Bohužel, základní technické vybavení asi nebylo v projektu dimenzováno na tak obrovský počet cestujících. Už ten, kdo přichází a přehlédne výstražnou ceduli s nápisem Mimo provoz, vrazí do skleněných automatických dveří hlavního vchodu, protože nefungují. Problémem také je, že u pokladních okének věčně stojí fronty, což je zvlášť výrazné v sobotu a hlavně v neděli, kdy tisíce studentů odjíždějí do škol. V jiných městech je možné si základní jízdenky koupit v automatech (v cizině dokonce skrze kreditní kartu), tady nic takového není. Pro různé informace jsou k dispozici elektronické informační monitory. Mají ale obrazovku přelepenou nápisem v tomto nádraží tištěném ve velkém: Mimo provoz. Dobře, koupili jsme si jízdenku a jdeme k podchodu. Dveře se neotevřou, zato ale v jednom křídle chybí sklo, zřejmě odstraněné záměrně. Račte vstoupit do moderního podchodu jako dírou v plotě. Ale zvolna, protože se stejně zadýcháte: pohyblivé schodiště nefunguje, musíte vzhůru na peron po svých. Teprve nahoře vás u elevátoru přivítá další nápis: Mimo provoz.
Nehybné dveře
Ti, kdo přijeli a odcházejí z nádraží, to také nemají lehké. Padá-li sníh a mrzne, vločky nalétávají na schody, které jsou pak kluzké a nebezpečné. Máte-li štěstí a pohyblivé schody, které vás mají vynést k hlavnímu východu, fungují, tak je to velká sláva, protože na opravu dvojice skleněných samootvíracích dveří východu údržbáři už rezignovali. Ty napravo, s popraskanými skly, jsou zataraseny lavičkou, protože do nich lidé pořád vráželi, u levých je poškození funkčnosti vyřešeno správným ostravským způsobem: jsou otevřeny trvale. Skříňka s ovládacím elektrickým mechanismem dveří je otevřena a visí z ní potrhané dráty. Nápis Mimo provoz sem nedali, byl by příliš optimistický. Spíš by se tu vyjímalo výstižnější: Trvale v poruše.
A když jsme už tady, nelze přehlédnout jednu zvláštnost: kryté nástupiště přímo u budovy (dříve první nástupiště) je zcela prázdné, protože se k němu z technických důvodů nemohou vlaky přistavovat. Měl to být pohledný promenádní prostor. V této historické a nostalgicky velmi pěkné části výpravní budovy jsou čtyři kruhové dřevěné a stylové prodejní stánky projektované výhradně pro tento účel. Jsou docela pěkné, ale do jednoho prázdné, lidé na tento „slepý peron„ nechodí. Stánek by si tu asi nepronajal ani nejhloupější obchodník.
Smutný výklad
Kdysi prohlásil hlavní architekt města Ostravy Jaroslav Sedlecký, že nejhorší, co by mohlo svinovské nádraží a jeho okolí potkat, by bylo zpomalení úprav přednádraží, zejména pokud jde o ruinu svinovského plata, jež nevede nikam. Jeho obavy se splnily. I kdyby cestující přehlédli všechny ty nedostatky, které se na nádraží kupí a neodstraňují, zůstane pro ně právě strašidelné plato ved
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217846/
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Karlovarské horní nádraží je v havarijní stavu. Jeho několikrát naplánovaná rekonstrukce, kterou měla zjistit od poloviny roku italská firma Grandi Stazioni, je ale opět odložena na neurčito. Jak uvedl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala, stavbaři zjistili, že hlavní objekt horního nádraží je téměř na spadnutí a nedá se opravit.
Ondřej KUBALA, mluvčí Českých drah
--------------------
Po dohodě s Grandi Stazioni jsme se tedy dohodli, že uděláme dvě nové varianty projektů a obě dvě počítají s tím v podstatě, že z velké části ta provizorní stavba bude stržena, protože náklady na opravu by byly mnohonásobně vyšší, než když to zbouráte a postavíte to nádraží znovu. To znamená, že by zůstalo zachováno technické prostory pro správu dopravní cesty, reléové zabezpečovací zařízení a tak dále, ale zbytek by byl stržen a byla by tam postavena nová moderní budova. A v jaké podobě přesně, to teď musí rozhodnout představenstvo Českých drah. Teď už je jakási finální varianta na stole, ale ještě není definitivně schválená, definitivně schválená by měla být na začátku roku.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budova horního nádraží v Karlových Varech byla postavena za druhé světové války jako provizorium na pět let. V lázeňském městě přitom cestujícím slouží už let šedesát.
(ČRo - Plzeň)
Vypíše se výběrové řízení, podepíše smlouva - a pak je všechno jinak. Jak typicky české...
To nebyl znám stav budovy, nebo havarovala na poslední chvíli?
--------------------
Karlovarské horní nádraží je v havarijní stavu. Jeho několikrát naplánovaná rekonstrukce, kterou měla zjistit od poloviny roku italská firma Grandi Stazioni, je ale opět odložena na neurčito. Jak uvedl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala, stavbaři zjistili, že hlavní objekt horního nádraží je téměř na spadnutí a nedá se opravit.
Ondřej KUBALA, mluvčí Českých drah
--------------------
Po dohodě s Grandi Stazioni jsme se tedy dohodli, že uděláme dvě nové varianty projektů a obě dvě počítají s tím v podstatě, že z velké části ta provizorní stavba bude stržena, protože náklady na opravu by byly mnohonásobně vyšší, než když to zbouráte a postavíte to nádraží znovu. To znamená, že by zůstalo zachováno technické prostory pro správu dopravní cesty, reléové zabezpečovací zařízení a tak dále, ale zbytek by byl stržen a byla by tam postavena nová moderní budova. A v jaké podobě přesně, to teď musí rozhodnout představenstvo Českých drah. Teď už je jakási finální varianta na stole, ale ještě není definitivně schválená, definitivně schválená by měla být na začátku roku.
Dana JELÍNKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budova horního nádraží v Karlových Varech byla postavena za druhé světové války jako provizorium na pět let. V lázeňském městě přitom cestujícím slouží už let šedesát.
(ČRo - Plzeň)
Vypíše se výběrové řízení, podepíše smlouva - a pak je všechno jinak. Jak typicky české...
To nebyl znám stav budovy, nebo havarovala na poslední chvíli?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217835/
Andrea ČÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
České dráhy letos nezahájí opravu vlakového nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí. Místní radnice doufala, že dlouho připravovaná stavební akce začne už koncem letošního roku. Budova je zastaralá a modernizaci potřebuje. Cestujícím nevyhovuje například sociální zařízení, čekárna či odbavování lístků. Podle Markéty Krausové z tiskového oddělení Českých drah je oprava frýdlantského nádraží připravovaná dlouho, ale v letošním plánu rekonstrukcí se s ní nepočítalo.
Markéta KRAUSOVÁ, tiskové oddělení Českých drah
--------------------
Nicméně v současné době je připravena veškerá dokumentace a s rekonstrukcí frýdlantského nádraží se začne, jakmile to povětrnostní podmínky dovolí, to znamená, začne se stavět zjara příštího roku.
(ČRo - Ostrava)
--------------------
České dráhy letos nezahájí opravu vlakového nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí. Místní radnice doufala, že dlouho připravovaná stavební akce začne už koncem letošního roku. Budova je zastaralá a modernizaci potřebuje. Cestujícím nevyhovuje například sociální zařízení, čekárna či odbavování lístků. Podle Markéty Krausové z tiskového oddělení Českých drah je oprava frýdlantského nádraží připravovaná dlouho, ale v letošním plánu rekonstrukcí se s ní nepočítalo.
Markéta KRAUSOVÁ, tiskové oddělení Českých drah
--------------------
Nicméně v současné době je připravena veškerá dokumentace a s rekonstrukcí frýdlantského nádraží se začne, jakmile to povětrnostní podmínky dovolí, to znamená, začne se stavět zjara příštího roku.
(ČRo - Ostrava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217832/
Českou Třebovou čekají v příštích letech stamilionové investice. Chystá autobusový a železniční terminál, hodlá postavit kulturní centrum s knihovnou a muzeem. Na výstavbu má významně přispět Evropská unie, řekli ČTK zástupci města.
Multifunkční terminál si vyžádá asi 345 milionů korun. S jeho výstavbou se počítá v závěru příštího roku, dokončen by měl být zhruba za dva roky, řekl ČTK vedoucí odboru rozvoje města a investic Karel Švercl. U nádraží, které je součástí železničního koridoru, vznikne nové zastřešené autobusové nádraží a podzemní parkoviště s kapacitou 260 míst. Autobusové a železniční nádraží bude mít společný informační systém.
Již řadu let také město hledá řešení, jak přemístit z nevhodných prostor muzeum a knihovnu. Muzeum nemá kde vystavovat sbírkové předměty. Knihovna sídlí v malých prostorách. Městu rovněž chybí koncertní a plesový sál, řekl ČTK předseda kulturní komise Josef Kopecký."Muzeum má celorepublikový sbírkový fond esperanta, železnice a velmi rozsáhlý fond betlémů. Určitě má co nabídnout, ovšem o výstavní prostory se dělí s kulturním centrem," řekl Kopecký.
Objekt za 100 milionů korun by měl situaci vyřešit. Švercl předpokládá, že v letech 2009 až 2012 by se městu mohlo podařit kulturní centrum postavit.
Třebová má za sebou v nedávné době investice za více než 150 milionů korun. V prosinci minulého roku otevřeli za 42 milionů korun sjezdovku Peklák. Nedávno se v Třebové po čtyřech letech příprav a výstavby otevřel zimní stadion s kapacitou 1200 míst, který přišel na 115 milionů korun.
(Zpravodajství ČTK)
Žeby z "městečka u nádraží" bylo "městečko u terminálu"?
Multifunkční terminál si vyžádá asi 345 milionů korun. S jeho výstavbou se počítá v závěru příštího roku, dokončen by měl být zhruba za dva roky, řekl ČTK vedoucí odboru rozvoje města a investic Karel Švercl. U nádraží, které je součástí železničního koridoru, vznikne nové zastřešené autobusové nádraží a podzemní parkoviště s kapacitou 260 míst. Autobusové a železniční nádraží bude mít společný informační systém.
Již řadu let také město hledá řešení, jak přemístit z nevhodných prostor muzeum a knihovnu. Muzeum nemá kde vystavovat sbírkové předměty. Knihovna sídlí v malých prostorách. Městu rovněž chybí koncertní a plesový sál, řekl ČTK předseda kulturní komise Josef Kopecký."Muzeum má celorepublikový sbírkový fond esperanta, železnice a velmi rozsáhlý fond betlémů. Určitě má co nabídnout, ovšem o výstavní prostory se dělí s kulturním centrem," řekl Kopecký.
Objekt za 100 milionů korun by měl situaci vyřešit. Švercl předpokládá, že v letech 2009 až 2012 by se městu mohlo podařit kulturní centrum postavit.
Třebová má za sebou v nedávné době investice za více než 150 milionů korun. V prosinci minulého roku otevřeli za 42 milionů korun sjezdovku Peklák. Nedávno se v Třebové po čtyřech letech příprav a výstavby otevřel zimní stadion s kapacitou 1200 míst, který přišel na 115 milionů korun.
(Zpravodajství ČTK)
Žeby z "městečka u nádraží" bylo "městečko u terminálu"?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217271/
Zdlouhavé a komplikované rozhodování jsou hlavním, ale nikoli jediným problémem projektu Živá nádraží, v jehož rámci by zhruba stodvacet českých nádražních budov mělo dostat podobu odpovídající XXI. století - takový závěr si nejspíš udělali účastníci diskusního setkání Stavebního fóra „Revitalizace drážních pozemků a nádražních nemovitostí“. Ve švech praskající auditorium ve vládním salonku pražského Hlavního nádraží ale potvrdilo, že revitalizace drážních realit je téma skutečně živé.
Celý článek najdete na
http://www.stavebni-forum.cz/detail.php?id=10004
Celý článek najdete na
http://www.stavebni-forum.cz/detail.php?id=10004
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217267/
Ještě jednou k názvu ostravské zastávky:
Novou vlakovou zastávku budou moci využívat lidé, kteří cestují do centra Ostravy. Stanice jim začne sloužit 9. prosince a může se pyšnit hned dvěma názvy. Jmenuje se Ostrava-centrum, ale také Ostrava-Stodolní.
„S jediným názvem Ostrava-Stodolní se počítá až koncem března při vydání nového jízdního řádu,„ řekli včera při ukončení elektrizace tratě mezi Ostravou-hlavním nádražím a Ostravou-Kunčicemi představitelé Správy železniční dopravní cesty a města Ostravy.
Lidé se budou moci dostat vlakem až do středu Ostravy, kde vystoupí zhruba 50 metrů od proslulé Stodolní ulice. Stanici budou hlídat strážníci před poškozením sprejery.
(Mladá fronta DNES)
Novou vlakovou zastávku budou moci využívat lidé, kteří cestují do centra Ostravy. Stanice jim začne sloužit 9. prosince a může se pyšnit hned dvěma názvy. Jmenuje se Ostrava-centrum, ale také Ostrava-Stodolní.
„S jediným názvem Ostrava-Stodolní se počítá až koncem března při vydání nového jízdního řádu,„ řekli včera při ukončení elektrizace tratě mezi Ostravou-hlavním nádražím a Ostravou-Kunčicemi představitelé Správy železniční dopravní cesty a města Ostravy.
Lidé se budou moci dostat vlakem až do středu Ostravy, kde vystoupí zhruba 50 metrů od proslulé Stodolní ulice. Stanici budou hlídat strážníci před poškozením sprejery.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217261/
Dráhy musely změnit název nové zastávky, původní varianta Ostrava centrum u radních neprošla
Původně se železničáři zdráhali nazvat svou novou stanici v centru Ostravy podle sousední Stodolní ulice. Nakonec museli udělat kompromis. Legendární moravské centrum nočního života převálcovalo i dráhy.
Od včerejška papírově a od 9. prosince skutečně tak začne fungovat zastávka Ostrava centrum s podtitulem Ostrava Stodolní. „Věhlas Stodolní ulice už přesáhl rozměr zeměkoule,„ žertoval o názvu zastávky náměstek ostravského primátora Vladimír Mynář (ČSSD). Ty, kdo včera přišli novou zastávku otevřít, čekal neobvyklý pohled - pod oficiální klasickou cedulí Ostrava centrum visela i narychlo udělaná cedule s nápisem Ostrava Stodolní. Mezi městem a Českými drahami vznikla džentlmenská dohoda. Název Ostrava centrum, který vznikl při přípravách projektu před mnoha lety, bude postupně z jízdních řádů a dalších pojmenování mizet. Střídat jej bude Stodolní. Definitivně by se tak mělo stát příští rok v březnu souběžně s dílčí změnou jízdních řádů. „Jsem přesvědčen, že lidi stejně budou říkat zastávce Stodolní,„ argumentoval Mynář.
Kromě pojmenování zastávky panuje i tak trochu rozpor, zda jde konkrétně o zastávku, či rovnou o nádraží. „Já to považuji za nádraží, ne za zastávku,„ vyjádřil se včera o novostavbě starosta centrálního ostravského obvodu Miroslav Svozil (ODS). Tvrdí to přesto, že ve stanici chybějí výhybky a další součásti typické pro nádraží.
Pod novou vlakovou zastávkou vznikl zcela nový podchod. Dříve končila Stodolní úzkým, často zaplavovaným podchodem, kterým měli lidé strach chodit. Dnes tato místa září novotou. V budoucnu má nový podchod vyústit rovnou do Stodolní ulice a bude široký tak, aby dovnitř mohly vjet sanitní nebo policejní vozy.
Nová zastávka vznikla v rámci elektrifikace tratě mezi ostravským Hlavním nádražím a nádražím v Ostravě-Kunčicích. Díky dokončené elektrizaci a zastávce tak například cesta vlakem z Havířova přímo na Stodolní, a tím i do centra Ostravy, potrvá rekordních sedmnáct minut. Nově budou jezdit do centra Ostravy i vlaky z Opavy. Dříve, právě kvůli tomu, že trať nebyla elektrifikovaná, končily vlaky z Opavy ve Svinově. Z Opavy nyní mají vlaky do ostravského středu dojet zhruba za půl hodiny. S elektrifikací chce stát v kraji pokračovat. „V Kunčicích připravujeme stavbu do Frýdku-Místku a do Českého Těšína. Zahájení stavby očekávám v první polovině 2009, součástí řešení by mělo být i napojení na průmyslovou zónu Nošovice,„ uvedl včera generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. Na Stodolní se pak snadno dostanou další tisíce cestujících.
Podle nynějších odhadů má novou zastávkou denně projít až pět tisíc cestujících a zastavovat v ní má zhruba šest desítek spojů. Celá elektrifikace včetně zastávky přišla na více než miliardu korun, z toho 600 milionů korun uhradily evropské fondy. Sama zastávka stála devadesát milionů, čtyřiceti miliony na ni přispělo město.
Jak ovlivní nová zastávka život ve Stodolní ulici, lze jen těžko předvídat, ale už nyní uvažují mnozí majitelé místních klubů o tom, že budou mít otevřeno již od rána, aby se v nich mohli lidé jdoucí do práce stavit na snídani nebo alespoň šálek horké kávy. „Na novou zastávku čekáme s velkými nadějemi,„ říká za Sdružení majitelů klubů Stodolní Vladimír Pustecký. Od klubů s názvy E 99, Desperado či Lucerna je novostavba vzdálena jen několik kroků.
Přestože zastávka už byla slavnostně otevřena včera, vlaky v ní mají zastavovat teprve až devátého prosince po změně jízdních řádů. Náměstek primátora Vladimír Mynář včera konstatoval, že zastávku má v příštích dnech pečlivě hlídat městská policie, aby se hned nestala terčem vandalů.
(Lidové noviny)
Původně se železničáři zdráhali nazvat svou novou stanici v centru Ostravy podle sousední Stodolní ulice. Nakonec museli udělat kompromis. Legendární moravské centrum nočního života převálcovalo i dráhy.
Od včerejška papírově a od 9. prosince skutečně tak začne fungovat zastávka Ostrava centrum s podtitulem Ostrava Stodolní. „Věhlas Stodolní ulice už přesáhl rozměr zeměkoule,„ žertoval o názvu zastávky náměstek ostravského primátora Vladimír Mynář (ČSSD). Ty, kdo včera přišli novou zastávku otevřít, čekal neobvyklý pohled - pod oficiální klasickou cedulí Ostrava centrum visela i narychlo udělaná cedule s nápisem Ostrava Stodolní. Mezi městem a Českými drahami vznikla džentlmenská dohoda. Název Ostrava centrum, který vznikl při přípravách projektu před mnoha lety, bude postupně z jízdních řádů a dalších pojmenování mizet. Střídat jej bude Stodolní. Definitivně by se tak mělo stát příští rok v březnu souběžně s dílčí změnou jízdních řádů. „Jsem přesvědčen, že lidi stejně budou říkat zastávce Stodolní,„ argumentoval Mynář.
Kromě pojmenování zastávky panuje i tak trochu rozpor, zda jde konkrétně o zastávku, či rovnou o nádraží. „Já to považuji za nádraží, ne za zastávku,„ vyjádřil se včera o novostavbě starosta centrálního ostravského obvodu Miroslav Svozil (ODS). Tvrdí to přesto, že ve stanici chybějí výhybky a další součásti typické pro nádraží.
Pod novou vlakovou zastávkou vznikl zcela nový podchod. Dříve končila Stodolní úzkým, často zaplavovaným podchodem, kterým měli lidé strach chodit. Dnes tato místa září novotou. V budoucnu má nový podchod vyústit rovnou do Stodolní ulice a bude široký tak, aby dovnitř mohly vjet sanitní nebo policejní vozy.
Nová zastávka vznikla v rámci elektrifikace tratě mezi ostravským Hlavním nádražím a nádražím v Ostravě-Kunčicích. Díky dokončené elektrizaci a zastávce tak například cesta vlakem z Havířova přímo na Stodolní, a tím i do centra Ostravy, potrvá rekordních sedmnáct minut. Nově budou jezdit do centra Ostravy i vlaky z Opavy. Dříve, právě kvůli tomu, že trať nebyla elektrifikovaná, končily vlaky z Opavy ve Svinově. Z Opavy nyní mají vlaky do ostravského středu dojet zhruba za půl hodiny. S elektrifikací chce stát v kraji pokračovat. „V Kunčicích připravujeme stavbu do Frýdku-Místku a do Českého Těšína. Zahájení stavby očekávám v první polovině 2009, součástí řešení by mělo být i napojení na průmyslovou zónu Nošovice,„ uvedl včera generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. Na Stodolní se pak snadno dostanou další tisíce cestujících.
Podle nynějších odhadů má novou zastávkou denně projít až pět tisíc cestujících a zastavovat v ní má zhruba šest desítek spojů. Celá elektrifikace včetně zastávky přišla na více než miliardu korun, z toho 600 milionů korun uhradily evropské fondy. Sama zastávka stála devadesát milionů, čtyřiceti miliony na ni přispělo město.
Jak ovlivní nová zastávka život ve Stodolní ulici, lze jen těžko předvídat, ale už nyní uvažují mnozí majitelé místních klubů o tom, že budou mít otevřeno již od rána, aby se v nich mohli lidé jdoucí do práce stavit na snídani nebo alespoň šálek horké kávy. „Na novou zastávku čekáme s velkými nadějemi,„ říká za Sdružení majitelů klubů Stodolní Vladimír Pustecký. Od klubů s názvy E 99, Desperado či Lucerna je novostavba vzdálena jen několik kroků.
Přestože zastávka už byla slavnostně otevřena včera, vlaky v ní mají zastavovat teprve až devátého prosince po změně jízdních řádů. Náměstek primátora Vladimír Mynář včera konstatoval, že zastávku má v příštích dnech pečlivě hlídat městská policie, aby se hned nestala terčem vandalů.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217259/
Na nově otevřené železniční zastávce v Železné Rudě už mohou nastupovat lidé i do dlouhých vlakových souprav
Slavnostním přípitkem včera dopoledne otevřeli zástupci Českých drah, plzeňské stavební správy a měst Bavorská Ruda a Železná Ruda zrekonstruovanou železniční zastávku v centru Železné Rudy. Za stavbu jim dokonce přišli poděkovat tamní obyvatelé, kteří až dosud museli absolvovat dlouhou cestu na nádraží.
„Nástupiště poblíž lyžařského areálu Samoty bylo prodlouženo na více než dvě stě metrů, takže už zde může zastavit i dlouhá vlaková souprava. To dříve bohužel nešlo, protože lidé by neměli kam vystupovat. Ve stanici mohl zastavit jen malý motorový vlak se dvěma vagony,„ vysvětlil ředitel Stavební správy v Plzni Václav Šťastný. „Stejně tak mohou ve stanici zastavit klasické soupravy z Německa,„ dodal starosta Bavorské Rudy Thomas Müller. „Bydlím kousek od zastávky. Když jsem chtěla jet vlakem, musela jsem až na nádraží a zastávku jsem pak projížděla. Teď to bude mnohem jednodušší,„ pochvalovala si zrekonstruované nástupiště Marie Dunovská. Zastávku, která byla dříve majetkem města, nyní vlastní České dráhy. „Rekonstrukci jsme zahájili třetího září a během listopadu byl projekt dokončen,„ podotkla mluvčí Českých Drah Markéta Krausová.
Po slavnostním otevření se mnozí hosté posilnili čajem nebo svařákem a spolu s ostatními se vydali na prohlídku celého nástupiště. „Především velký dík si zaslouží lidé za shovívavost při výlukách,„ dodal přednosta klatovské železniční stanice Ivan Bořík.
„Tenhle vlak nevypadá, že by tady chtěl zastavit,„ pousmál se jeden z hostů, když se krátce po přestřižení pásky blížila do stanice dlouhá souprava. Zástupci Českých drah vysvětlili, že všechny vlaky budou v centru stavět až od 9. prosince, kdy bude platit nový jízdní řád.
Čekárnu, která stejně jako nástupiště a další vybavení zastávky září novotou, by měla před vandaly a nenechavci alespoň částečně chránit kamera.
(Klatovský deník)
Slavnostním přípitkem včera dopoledne otevřeli zástupci Českých drah, plzeňské stavební správy a měst Bavorská Ruda a Železná Ruda zrekonstruovanou železniční zastávku v centru Železné Rudy. Za stavbu jim dokonce přišli poděkovat tamní obyvatelé, kteří až dosud museli absolvovat dlouhou cestu na nádraží.
„Nástupiště poblíž lyžařského areálu Samoty bylo prodlouženo na více než dvě stě metrů, takže už zde může zastavit i dlouhá vlaková souprava. To dříve bohužel nešlo, protože lidé by neměli kam vystupovat. Ve stanici mohl zastavit jen malý motorový vlak se dvěma vagony,„ vysvětlil ředitel Stavební správy v Plzni Václav Šťastný. „Stejně tak mohou ve stanici zastavit klasické soupravy z Německa,„ dodal starosta Bavorské Rudy Thomas Müller. „Bydlím kousek od zastávky. Když jsem chtěla jet vlakem, musela jsem až na nádraží a zastávku jsem pak projížděla. Teď to bude mnohem jednodušší,„ pochvalovala si zrekonstruované nástupiště Marie Dunovská. Zastávku, která byla dříve majetkem města, nyní vlastní České dráhy. „Rekonstrukci jsme zahájili třetího září a během listopadu byl projekt dokončen,„ podotkla mluvčí Českých Drah Markéta Krausová.
Po slavnostním otevření se mnozí hosté posilnili čajem nebo svařákem a spolu s ostatními se vydali na prohlídku celého nástupiště. „Především velký dík si zaslouží lidé za shovívavost při výlukách,„ dodal přednosta klatovské železniční stanice Ivan Bořík.
„Tenhle vlak nevypadá, že by tady chtěl zastavit,„ pousmál se jeden z hostů, když se krátce po přestřižení pásky blížila do stanice dlouhá souprava. Zástupci Českých drah vysvětlili, že všechny vlaky budou v centru stavět až od 9. prosince, kdy bude platit nový jízdní řád.
Čekárnu, která stejně jako nástupiště a další vybavení zastávky září novotou, by měla před vandaly a nenechavci alespoň částečně chránit kamera.
(Klatovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217257/
Je to šíleně dlouhé, ale zajímavé. ;-)
Většinu ambiciózních projektů na přestavbu nádražních budov protahuje nedostatek peněz. Všude na světě.
Přijet na čisté, osvětlené, útulné a pěkné nádraží – to se v České republice snad nemůže nikomu podařit. Ze zhruba 2960 zastávek, stanic a železničních budov o průměrném stáří 115 let, kterými ročně projde na 180 milionů cestujících, má jen pár desítek šanci na zlepšení. A ani nádraží, která prošla čímsi, co bylo nazýváno revitalizací, přestavbou či obnovou, často nesplňují ani jedno z výše uvedených kritérií. Dlužno ovšem poznamenat, že toto tvrzení se nevztahuje pouze na ČR, ale platí i v jiných evropských zemích. Přestavba nádražních budov je extrémně nákladná, logisticky i urbanisticky složitá a oprava jedné i středně velké stanice leckdy trvá i desítky let.
V České republice se celkové náklady na revitalizaci obrovského množství budov odhadují na miliardy až na desítky miliard. Navíc řada nádražních budov je památkově chráněná, což veškerou snahu o opravu dvojnásobně zdražuje a také prodlužuje. I bez toho musí developer obnovy nádraží vypracovat urbanistickou studii, kterou mu musí odsouhlasit město a na jejím základě změnit územní plán. A potom je na řadě vypracování tzv. koncepční studie, která řeší další fungování vlaků a kterou musí odsouhlasit vedení Českých drah. Není divu, že v některých menších městech nelze pro obnovu nádraží najít investora – spočítá si, že se mu vložené peníze a námaha nikdy nevrátí. Živá nádraží, tak se jmenuje projekt Českých drah na komplexní revitalizaci nádražních objektů. Projekt spustila železnice před třemi lety, na začátku bylo vybráno 60 nádražních budov. Dnes je v programu dalších 120 objektů. Seznam se neustále obnovuje. Budovy, pro které je obtížné najít zájemce, z programu vypadávají. Klíčovou úlohu zde hrají soukromí investoři, kteří uzavírají společné podniky s ČD. Podle smlouvy mají nárok na třicetiletý výnos z komerčních prostor, lhůta se počítá od data poslední kolaudace objektu. »Cílem je přetvořit nádraží v nové městské centrum, které přitáhne nejen cestující, ale i lidi, kteří sem záměrně zamíří za jinými volnočasovými aktivitami,« uvedl Karel Tabery z Českých drah. Zatím se našel partner pro více než desítku nádražních budov. V Praze jde o nádraží Braník, Krč, Žižkov, Dejvice, Holešovice Masarykovo a samozřejmě Hlavní.
Mimo metropoli se našel partner pro přestavby v Teplicích, Ústí nad Labem, Plzni, Havlíčkově Brodě, Kolíně, Nymburku, Českých Budějovicích, Karlových Varech a Chebu. Investor se našel i pro Brno, kde se ovšem nádraží přesune a postaví nově na jiném místě, zhruba o osm set metrů dál, než je nyní.
Vzhledem ke kolečku, které musí investor do obnovy nádraží oběhnout, se i tam, kde má budova zajištěné financování, navenek většinou nic neděje.
Padající památka. Jediné, čím se zatím kromě bezdomovců, gamblerů a zlodějů může nyní chlubit Hlavní nádraží v Praze, je nabídka levných a čerstvých obložených baget. Což je ovšem pro jeden z hlavních vstupů do Prahy dost slabé.
Hlavní nádraží má však jednu omluvu a také naději. Celkem 658 milionů korun zde postupně proinvestuje italská firma Grandi Stazioni. Společnost, která má zkušenost s obnovou hlavního nádraží v Římě (ze kterého vznikla kombinace nádraží, nákupního střediska a slušných restaurací a kde se podařilo vyčistit od zlodějů i okolí nádraží), začala s přestavbou v roce 2006. Termín dokončení se odhaduje na roky 2012–2013, je to o něco déle, než se původně plánovalo. Důvodem je fakt, že je budova památkově chráněná. V současné době probíhá první etapa rekonstrukce – a to vnitřní haly. Vzniknou zde mimo jiné nové obchodní prostory a nová odbavovací hala.
Pražské Hlavní nádraží je největším nádražím v ČR, denně odbaví až 100 tisíc cestujících. Tento počet by měl po dokončení rekonstrukce stoupnout na 150 tisíc. Poslední velkou úpravou prošlo nádraží v roce 1979, kdy byla dokončena nová budova.
Hotová koncepční studie,
Většinu ambiciózních projektů na přestavbu nádražních budov protahuje nedostatek peněz. Všude na světě.
Přijet na čisté, osvětlené, útulné a pěkné nádraží – to se v České republice snad nemůže nikomu podařit. Ze zhruba 2960 zastávek, stanic a železničních budov o průměrném stáří 115 let, kterými ročně projde na 180 milionů cestujících, má jen pár desítek šanci na zlepšení. A ani nádraží, která prošla čímsi, co bylo nazýváno revitalizací, přestavbou či obnovou, často nesplňují ani jedno z výše uvedených kritérií. Dlužno ovšem poznamenat, že toto tvrzení se nevztahuje pouze na ČR, ale platí i v jiných evropských zemích. Přestavba nádražních budov je extrémně nákladná, logisticky i urbanisticky složitá a oprava jedné i středně velké stanice leckdy trvá i desítky let.
V České republice se celkové náklady na revitalizaci obrovského množství budov odhadují na miliardy až na desítky miliard. Navíc řada nádražních budov je památkově chráněná, což veškerou snahu o opravu dvojnásobně zdražuje a také prodlužuje. I bez toho musí developer obnovy nádraží vypracovat urbanistickou studii, kterou mu musí odsouhlasit město a na jejím základě změnit územní plán. A potom je na řadě vypracování tzv. koncepční studie, která řeší další fungování vlaků a kterou musí odsouhlasit vedení Českých drah. Není divu, že v některých menších městech nelze pro obnovu nádraží najít investora – spočítá si, že se mu vložené peníze a námaha nikdy nevrátí. Živá nádraží, tak se jmenuje projekt Českých drah na komplexní revitalizaci nádražních objektů. Projekt spustila železnice před třemi lety, na začátku bylo vybráno 60 nádražních budov. Dnes je v programu dalších 120 objektů. Seznam se neustále obnovuje. Budovy, pro které je obtížné najít zájemce, z programu vypadávají. Klíčovou úlohu zde hrají soukromí investoři, kteří uzavírají společné podniky s ČD. Podle smlouvy mají nárok na třicetiletý výnos z komerčních prostor, lhůta se počítá od data poslední kolaudace objektu. »Cílem je přetvořit nádraží v nové městské centrum, které přitáhne nejen cestující, ale i lidi, kteří sem záměrně zamíří za jinými volnočasovými aktivitami,« uvedl Karel Tabery z Českých drah. Zatím se našel partner pro více než desítku nádražních budov. V Praze jde o nádraží Braník, Krč, Žižkov, Dejvice, Holešovice Masarykovo a samozřejmě Hlavní.
Mimo metropoli se našel partner pro přestavby v Teplicích, Ústí nad Labem, Plzni, Havlíčkově Brodě, Kolíně, Nymburku, Českých Budějovicích, Karlových Varech a Chebu. Investor se našel i pro Brno, kde se ovšem nádraží přesune a postaví nově na jiném místě, zhruba o osm set metrů dál, než je nyní.
Vzhledem ke kolečku, které musí investor do obnovy nádraží oběhnout, se i tam, kde má budova zajištěné financování, navenek většinou nic neděje.
Padající památka. Jediné, čím se zatím kromě bezdomovců, gamblerů a zlodějů může nyní chlubit Hlavní nádraží v Praze, je nabídka levných a čerstvých obložených baget. Což je ovšem pro jeden z hlavních vstupů do Prahy dost slabé.
Hlavní nádraží má však jednu omluvu a také naději. Celkem 658 milionů korun zde postupně proinvestuje italská firma Grandi Stazioni. Společnost, která má zkušenost s obnovou hlavního nádraží v Římě (ze kterého vznikla kombinace nádraží, nákupního střediska a slušných restaurací a kde se podařilo vyčistit od zlodějů i okolí nádraží), začala s přestavbou v roce 2006. Termín dokončení se odhaduje na roky 2012–2013, je to o něco déle, než se původně plánovalo. Důvodem je fakt, že je budova památkově chráněná. V současné době probíhá první etapa rekonstrukce – a to vnitřní haly. Vzniknou zde mimo jiné nové obchodní prostory a nová odbavovací hala.
Pražské Hlavní nádraží je největším nádražím v ČR, denně odbaví až 100 tisíc cestujících. Tento počet by měl po dokončení rekonstrukce stoupnout na 150 tisíc. Poslední velkou úpravou prošlo nádraží v roce 1979, kdy byla dokončena nová budova.
Hotová koncepční studie,
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217248/
Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka
--------------------
Město Tábor chce postavit nový most přes nádraží a začít by se mělo už v lednu. Peníze slíbil ministr financí, ale za předpokladu, že Tábor včas vyřídí povolení na demolici stávajícího mostu. To původní kvůli nedostatkům krajský úřad zamítl.
Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor
--------------------
Současnou lávku pro pěší a cyklisty chce město nahradit novým mostem i pro motoristy. Chybí ale sto šedesát milionů korun a navíc patřičná povolení.
Hana RANDOVÁ, starostka Tábora /ODS/
--------------------
Záležitost vydání klasických stavebních povolení, územních řízení je věcí státní správy, ale přiznávám, že jsme tlačeni časem už hodně.
Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor
--------------------
Město chce stavbu nového mostu sladit s výstavbou čtvrtého železničního koridoru. Ministr financí přislíbil státní dotaci.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Je potřeba najít způsob, jak tuto investici zajistit z centrálních prostředků.
Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor
--------------------
Peníze město dostane jen za předpokladu, že včas sežene nové povolení k demolici stávajícího přemostění. To původní krajský úřad zrušil.
Michaela PETROVÁ, zastupitelka Tábora /SZ/
--------------------
Městský úřad povolil něco, o čem neví jak má probíhat, proč má probíhat a ani to neoznámil účastníkům stavebního řízení.
Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor
--------------------
Místní lidé se stavbou nového mostu nesouhlasí. Obávají se prašnosti i zvýšeného hluku.
Jan DANČUK, obyvatel Tábora
--------------------
Myslím si, že jo, že se to zvýší, přece tady bude větší provoz.
Anna VESELÁ, obyvatelka Tábora
--------------------
V každém případě to vliv bude mít.
Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor
--------------------
Vedení města je přesvědčené, že potřebná povolení získá včas a stavbu zahájí. Po dobu výstavby nového mostu budou obyvatelé z jedné části města do druhé vozit náhradní autobusy. Most by měl začít sloužit koncem roku 2009.
(ČT 1 - Večerník z Čech)
--------------------
Město Tábor chce postavit nový most přes nádraží a začít by se mělo už v lednu. Peníze slíbil ministr financí, ale za předpokladu, že Tábor včas vyřídí povolení na demolici stávajícího mostu. To původní kvůli nedostatkům krajský úřad zamítl.
Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor
--------------------
Současnou lávku pro pěší a cyklisty chce město nahradit novým mostem i pro motoristy. Chybí ale sto šedesát milionů korun a navíc patřičná povolení.
Hana RANDOVÁ, starostka Tábora /ODS/
--------------------
Záležitost vydání klasických stavebních povolení, územních řízení je věcí státní správy, ale přiznávám, že jsme tlačeni časem už hodně.
Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor
--------------------
Město chce stavbu nového mostu sladit s výstavbou čtvrtého železničního koridoru. Ministr financí přislíbil státní dotaci.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Je potřeba najít způsob, jak tuto investici zajistit z centrálních prostředků.
Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor
--------------------
Peníze město dostane jen za předpokladu, že včas sežene nové povolení k demolici stávajícího přemostění. To původní krajský úřad zrušil.
Michaela PETROVÁ, zastupitelka Tábora /SZ/
--------------------
Městský úřad povolil něco, o čem neví jak má probíhat, proč má probíhat a ani to neoznámil účastníkům stavebního řízení.
Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor
--------------------
Místní lidé se stavbou nového mostu nesouhlasí. Obávají se prašnosti i zvýšeného hluku.
Jan DANČUK, obyvatel Tábora
--------------------
Myslím si, že jo, že se to zvýší, přece tady bude větší provoz.
Anna VESELÁ, obyvatelka Tábora
--------------------
V každém případě to vliv bude mít.
Jiří BYDŽOVSKÝ, redaktor
--------------------
Vedení města je přesvědčené, že potřebná povolení získá včas a stavbu zahájí. Po dobu výstavby nového mostu budou obyvatelé z jedné části města do druhé vozit náhradní autobusy. Most by měl začít sloužit koncem roku 2009.
(ČT 1 - Večerník z Čech)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217245/
Město Beroun by chtělo sloučit uvažovaný projekt Českých drah Živá nádraží s výstavbou vlastního dopravního terminálu. V projektu Živá nádraží by měla být nádražní budova v Berouně v příštích letech revitalizována pomocí soukromého kapitálu. ČTK to řekl berounský starosta Jiří Besser."Přestavba a oživení okolí nádraží se netýká jenom budovy, ale i zázemí a pozemků. A město by chtělo v blízkosti nádraží vybudovat dopravní terminál a parkoviště pro automobily," uvedl Besser.
Starosta proto nevylučuje spolupráci se společností Garden Development, která uspěla ve výběrovém řízení na přestavbu berounského nádraží. Beroun by se na případné rekonstrukci budovy nádraží nepodílel finančně, ale pokusil by se ji sladit s vlastními projekty.
V rámci projektu Živá nádraží by se měly zastaralé železniční stanice proměnit v městská centra s obchody, restauracemi či hotely. Revitalizace mají zaplatit investoři, kteří se rozhodnou s dráhami spolupracovat. Za to, že firmy prostory zmodernizují, budou mít od ČD nemovitosti v dlouhodobém pronájmu a budou moci vydělat na jejich provozu. Náklady na takové oživení vybraných stanic se podle hrubého odhadu drah pohybují v řádu desítek miliard korun."Projekt Živá nádraží je dlouhodobá záležitost. Zatím je jen jisté, že pracovat se bude za provozu," uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení ČD.
Českým drahám se však nedaří nalézt investory pro všechna nádraží určená k rekonstrukci.
Berounské nádraží by se v budoucnu mělo stát důležitou součástí plánovaného spojení Prahy a Berouna. Trasa má vést tunelem dlouhým zhruba 19 kilometrů, který začíná v Barrandovské skále. Říčku Loděnici trať překoná mostem, ústí do dalšího 4,5 kilometru dlouhého tunelu, dále vede po estakádě, překlene Berounku a ústí do železniční stanice Beroun.
Po nové trati se má doba jízdy obvyklým rychlíkem mezi Prahou a Berounem zkrátit ze současných 40 na 18 minut. Plánovaná trať je součástí 3. koridoru mezi Prahou a Norimberkem, který má být hotov podle usnesení vlády v roce 2016. Náklady jsou odhadnuty na 75,63 miliardy korun. První připravovanou stavbou je úsek Plzeň-Stříbro.
K současným dvěma kolejím na trase Praha-Beroun tak přibude třetí. Stávající dvě koleje by se pak podle Bessera mohly stát součástí tratě příměstské dopravy.
V projektu Živá nádraží hledají dráhy nájemce pro 120 nádraží v zemi. Podle údajů z letošního června byli zatím vybráni asi u 21 lokalit. Ve středních Čechách chtějí ČD zmodernizovat 15 nádraží. Investora se tam vedle Berouna podařilo najít v Kolíně, Poděbradech, Nymburku a Kralupech nad Vltavou. V Kladně a Českém Brodě hodlají dráhy zrekonstruovat nádraží za své peníze či ve spolupráci s radnicemi.
(Zpravodajství ČTK)
Starosta proto nevylučuje spolupráci se společností Garden Development, která uspěla ve výběrovém řízení na přestavbu berounského nádraží. Beroun by se na případné rekonstrukci budovy nádraží nepodílel finančně, ale pokusil by se ji sladit s vlastními projekty.
V rámci projektu Živá nádraží by se měly zastaralé železniční stanice proměnit v městská centra s obchody, restauracemi či hotely. Revitalizace mají zaplatit investoři, kteří se rozhodnou s dráhami spolupracovat. Za to, že firmy prostory zmodernizují, budou mít od ČD nemovitosti v dlouhodobém pronájmu a budou moci vydělat na jejich provozu. Náklady na takové oživení vybraných stanic se podle hrubého odhadu drah pohybují v řádu desítek miliard korun."Projekt Živá nádraží je dlouhodobá záležitost. Zatím je jen jisté, že pracovat se bude za provozu," uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení ČD.
Českým drahám se však nedaří nalézt investory pro všechna nádraží určená k rekonstrukci.
Berounské nádraží by se v budoucnu mělo stát důležitou součástí plánovaného spojení Prahy a Berouna. Trasa má vést tunelem dlouhým zhruba 19 kilometrů, který začíná v Barrandovské skále. Říčku Loděnici trať překoná mostem, ústí do dalšího 4,5 kilometru dlouhého tunelu, dále vede po estakádě, překlene Berounku a ústí do železniční stanice Beroun.
Po nové trati se má doba jízdy obvyklým rychlíkem mezi Prahou a Berounem zkrátit ze současných 40 na 18 minut. Plánovaná trať je součástí 3. koridoru mezi Prahou a Norimberkem, který má být hotov podle usnesení vlády v roce 2016. Náklady jsou odhadnuty na 75,63 miliardy korun. První připravovanou stavbou je úsek Plzeň-Stříbro.
K současným dvěma kolejím na trase Praha-Beroun tak přibude třetí. Stávající dvě koleje by se pak podle Bessera mohly stát součástí tratě příměstské dopravy.
V projektu Živá nádraží hledají dráhy nájemce pro 120 nádraží v zemi. Podle údajů z letošního června byli zatím vybráni asi u 21 lokalit. Ve středních Čechách chtějí ČD zmodernizovat 15 nádraží. Investora se tam vedle Berouna podařilo najít v Kolíně, Poděbradech, Nymburku a Kralupech nad Vltavou. V Kladně a Českém Brodě hodlají dráhy zrekonstruovat nádraží za své peníze či ve spolupráci s radnicemi.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217152/
Českým drahám se nedaří najít investory pro revitalizaci chátrajících nádraží a pozemků
Měl to být recept, jak z rozpadajících se nádražních budov postavených často už na počátku minulého století udělat do roku 2014 moderní městská centra. S výjimkou hlavního města se však zatím projekt Živá nádraží, který připravily České dráhy, nesetkal s velkým zájmem investorů. Po třech letech je výsledek hubený: přestavovat se začalo jedno nádraží - v Havlíčkově Brodě.
»Revitalizace nádraží není běžným developerským projektem, zisk totiž přichází až po 15, 20 letech po dokončení. Na druhé straně, nádraží zaručuje dlouhodobě stálý přísun zákazníků,„ vysvětluje Karel Tabery z odboru podnikání Českých drah.
V roce 2004 vybraly České dráhy šedesát lokalit a nabídly je investorům k dlouhodobému, zpravidla třicetiletému pronájmu. „Postupně jsme přidávali další nádraží, teď jich je do projektu zařazeno zhruba sto třicet,„ uvedl Tabery. Ve stovce výběrových řízení, která dosud vypsala dceřiná společnost drah ČD Reality, se podařilo najít zájemce pro pětadvacet měst.
Ani v těchto případech však není vyhráno. České dráhy totiž v těchto dnech zrušily již úspěšně ukončená výběrová řízení. Z projektu vypadla nádraží v Pardubicích, Hradci Králové a Poděbradech.
„Nedomluvili jsme se na podmínkách,„ konstatoval Bohumír Bárta ze společnosti Jídelní a lůžkové vozy, která spolu s developerem M2 Real Estate vyhrála tendr na pardubické a hradecké nádraží loni v létě.
Rozdílné představy byly podle Taberyho důvodem i pro ukončení spolupráce se společností Bohemia EU, která měla představit konkrétní projekt pro Poděbrady letos v červnu.
Lokality, kde se nikdo ani v opakovaném kole nepřihlásí, dráhy vyřazují. A „ztracených„ případů není málo - zatím 36. Patří k nim například nádraží v Mostě s typicky socialistickou architekturou. „Vzniká tady celá řada obchodních center, nádraží na okraji města není pro developery atraktivní,„ vysvětluje Rudolf Jung, šéf mostecké hospodářské komory.
Co tedy bude s nádražími, o která nikdo nejeví zájem? „Spolupracujeme s místními zastupitelstvími a městskými částmi,„ tvrdí předseda představenstva ČD Reality Eugen Bečka. Například Žďár nad Sázavou, vyřazený z projektu v říjnu, však s financováním modernizace nádraží nepočítá. Město se totiž nyní chystá na přestavbu autobusového terminálu.
Podle Bečky je další cestou revitalizace nádražních budov vlastními silami. „Šlo by o spolupráci Českých drah se síťovými operátory, jako jsou prodejny občerstvení Pont, trafiky nebo provozovatelé kasin,„ řekl včera na semináři Stavebního fóra Bečka.
Úspěšně zatím vypadají jednání se silným izraelským developerem Plaza Center, který staví nákupní a zábavní centra ve střední a východní Evropě. V Česku má za sebou projekt Novodvorská Plaza a buduje centra v Plzni, Liberci a Opavě. Plaza zatím uspěla ve výběrových řízeních v šesti nádražních lokalitách - Chebu, Českém Krumlově, České Lípě, Šumperku a Břeclavi. „Jejich plány zahrnující vznik obchodních center nám velmi vyhovují,„ zdůrazňuje Tabery. Síť revitalizovaných nádraží by mohla vytvořit také společnost AŽD Praha, která zatím uspěla ve čtyřech projektech. Je také jediným investorem, který už začal skutečně stavět, a to na nádraží v Havlíčkově Brodě.
(E15)
Měl to být recept, jak z rozpadajících se nádražních budov postavených často už na počátku minulého století udělat do roku 2014 moderní městská centra. S výjimkou hlavního města se však zatím projekt Živá nádraží, který připravily České dráhy, nesetkal s velkým zájmem investorů. Po třech letech je výsledek hubený: přestavovat se začalo jedno nádraží - v Havlíčkově Brodě.
»Revitalizace nádraží není běžným developerským projektem, zisk totiž přichází až po 15, 20 letech po dokončení. Na druhé straně, nádraží zaručuje dlouhodobě stálý přísun zákazníků,„ vysvětluje Karel Tabery z odboru podnikání Českých drah.
V roce 2004 vybraly České dráhy šedesát lokalit a nabídly je investorům k dlouhodobému, zpravidla třicetiletému pronájmu. „Postupně jsme přidávali další nádraží, teď jich je do projektu zařazeno zhruba sto třicet,„ uvedl Tabery. Ve stovce výběrových řízení, která dosud vypsala dceřiná společnost drah ČD Reality, se podařilo najít zájemce pro pětadvacet měst.
Ani v těchto případech však není vyhráno. České dráhy totiž v těchto dnech zrušily již úspěšně ukončená výběrová řízení. Z projektu vypadla nádraží v Pardubicích, Hradci Králové a Poděbradech.
„Nedomluvili jsme se na podmínkách,„ konstatoval Bohumír Bárta ze společnosti Jídelní a lůžkové vozy, která spolu s developerem M2 Real Estate vyhrála tendr na pardubické a hradecké nádraží loni v létě.
Rozdílné představy byly podle Taberyho důvodem i pro ukončení spolupráce se společností Bohemia EU, která měla představit konkrétní projekt pro Poděbrady letos v červnu.
Lokality, kde se nikdo ani v opakovaném kole nepřihlásí, dráhy vyřazují. A „ztracených„ případů není málo - zatím 36. Patří k nim například nádraží v Mostě s typicky socialistickou architekturou. „Vzniká tady celá řada obchodních center, nádraží na okraji města není pro developery atraktivní,„ vysvětluje Rudolf Jung, šéf mostecké hospodářské komory.
Co tedy bude s nádražími, o která nikdo nejeví zájem? „Spolupracujeme s místními zastupitelstvími a městskými částmi,„ tvrdí předseda představenstva ČD Reality Eugen Bečka. Například Žďár nad Sázavou, vyřazený z projektu v říjnu, však s financováním modernizace nádraží nepočítá. Město se totiž nyní chystá na přestavbu autobusového terminálu.
Podle Bečky je další cestou revitalizace nádražních budov vlastními silami. „Šlo by o spolupráci Českých drah se síťovými operátory, jako jsou prodejny občerstvení Pont, trafiky nebo provozovatelé kasin,„ řekl včera na semináři Stavebního fóra Bečka.
Úspěšně zatím vypadají jednání se silným izraelským developerem Plaza Center, který staví nákupní a zábavní centra ve střední a východní Evropě. V Česku má za sebou projekt Novodvorská Plaza a buduje centra v Plzni, Liberci a Opavě. Plaza zatím uspěla ve výběrových řízeních v šesti nádražních lokalitách - Chebu, Českém Krumlově, České Lípě, Šumperku a Břeclavi. „Jejich plány zahrnující vznik obchodních center nám velmi vyhovují,„ zdůrazňuje Tabery. Síť revitalizovaných nádraží by mohla vytvořit také společnost AŽD Praha, která zatím uspěla ve čtyřech projektech. Je také jediným investorem, který už začal skutečně stavět, a to na nádraží v Havlíčkově Brodě.
(E15)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217139/
Rekonstrukce a přístavba nádraží v Ostravě-Svinově od Václava Filandra byla oceněna Grand Prix 2007 ve své kategorii. Je nejen příkladem šťastného urbanistického řešení přednádražního prostoru, ale také zdařilým designem veřejných prostor.
Známý bonmot o tom, že nejlepší architektura je ta nepostavená, má v jistém smyslu pravdu, pokud toto rčení nebereme doslova. Je výstižný v tom smyslu, že nejlepší architektura je neintervenční, podobně jako jsou v medicíně nejblahodárnější neinvazivní metody. Neintervenční je minimálně taková stavba, která se umí organicky včlenit do svého okolí, a maximálně taková, jejíž existenci téměř nevnímáme. Takovou je vstupní hala do historické budovy nádraží z druhé poloviny předminulého století. Sklo je tu natolik dominantním materiálem, že tuto přístavbu téměř neregistrujeme. Naopak, transparentní hala vytváří až opticky neutrální prostředí, jímž vnímáme pseudohistorickou původní nádražní budovu. A to i přesto, že prostora je členěna ocelobetonovými sloupy s kloubovým uložením, které vynášejí ocelobetonovou střechu s ukotvenými táhly, jež jsou u podlahy ukončena pružinami. Ty tvoří uvnitř haly jistý „brutalistní„ kontrapunkt k převaze zasklení. Máme-li hodnotit výraz, pak je to budova jako vzduch.
Nádraží bývá obvykle městotvorný prostor, komunikační uzel, zejména soustřeďuje-li smíšenou dopravu (železniční, autobusovou, individuální), ale velkou roli také hraje design, celkové utváření nádražní haly.
Projektant postavený před úkol, v němž musí vzít v úvahu nejen nejbližší urbanistické vazby, dopravní souvislosti, ale i nutnost estetické formy, stojí před základní otázkou: Má tento design dominovat veřejnému prostoru, nebo mu má sloužit?
Má „přebít„ své často nevýrazné okolí, nebo se má sklonit před stávajícím stavem? Václav Filandr zvolil cestu pokory, služebnosti lidem a místu, protože nechal svou přístavbou plně zaznít původní budově.
Design veřejných prostor je specifickým protipólem interiérového designu, protože na rozdíl od individuálního adresáta je zde adresátem veřejnost. Design veřejných prostor je součástí společenské každodennosti, takže tíhne - na rozdíl od interiérového designu, jemuž je naopak vlastní výlučnost - k nevýlučnosti, „skromnosti„, „pokoře„. V tomto směru splnil Václav Filandr zadání žánru znamenitě. Je daleko obtížnější vytvořit návrh pro „kolektivního„ adresáta než pro individuálního, jehož vkusové preference si můžeme ověřit. Estetická funkce designu veřejných prostor musí být naopak širokospektrální, podobně jako jsou širokospektrální antibiotika, jestliže mají zasáhnout co největší počet bakteriálních kmenů. Tento druh designu musí mít také služebnější povahu, ale zároveň musí naplňovat určité symbolické funkce. Ty plní u svinovského nádraží troje hodiny umístěné nad jednotlivými vchody. Nemají dekorativní účel, ale vytvářejí „piktogram„ místa, jeho účelu, jasný rozpoznávací znak typu budovy, do níž uživatel vstupuje. Symbolizují specifický „nádražní„ čas, naplněný kombinatorikou a chronologií spojů, čekáním, prodlevou, spěchem, tedy časovými mody spjatými s cestováním, byť dnes už do jisté míry a hlavně u nás již anachronickým. Design nástupní haly je přehledný, snadno „čitelný„ ve smyslu klasifikace Kevina Lynche z jeho knihy The Image of the City. Vyjdeme-li z jeho typologie paths, edges, districts, nodes, landmarks, pak jsou zde silně potlačeny právě edges, což bychom mohli v tomto případě přeložit jako rozhraní, neboť výraznou vlastností designu přístavby svinovského nádraží je prostupnost, transparence v protikladu k původní budově, která je opakní, neprostupná, plná rozhraní, členěná.
Design nejnovější (Filandrovy) části svým způsobem není, je přítomen svou absencí. Je architekturou, která je vlastně vzduchem, závanem artikulace, která se nijak nedere být viděna. Tato neokázalost v éře diktátu okázalosti, epoše modu „zdá se„ a „jeví se„, neosobního heideggerovského „man„ (ono se) je téměř hrdinským činem. Tento design slouží svému
Známý bonmot o tom, že nejlepší architektura je ta nepostavená, má v jistém smyslu pravdu, pokud toto rčení nebereme doslova. Je výstižný v tom smyslu, že nejlepší architektura je neintervenční, podobně jako jsou v medicíně nejblahodárnější neinvazivní metody. Neintervenční je minimálně taková stavba, která se umí organicky včlenit do svého okolí, a maximálně taková, jejíž existenci téměř nevnímáme. Takovou je vstupní hala do historické budovy nádraží z druhé poloviny předminulého století. Sklo je tu natolik dominantním materiálem, že tuto přístavbu téměř neregistrujeme. Naopak, transparentní hala vytváří až opticky neutrální prostředí, jímž vnímáme pseudohistorickou původní nádražní budovu. A to i přesto, že prostora je členěna ocelobetonovými sloupy s kloubovým uložením, které vynášejí ocelobetonovou střechu s ukotvenými táhly, jež jsou u podlahy ukončena pružinami. Ty tvoří uvnitř haly jistý „brutalistní„ kontrapunkt k převaze zasklení. Máme-li hodnotit výraz, pak je to budova jako vzduch.
Nádraží bývá obvykle městotvorný prostor, komunikační uzel, zejména soustřeďuje-li smíšenou dopravu (železniční, autobusovou, individuální), ale velkou roli také hraje design, celkové utváření nádražní haly.
Projektant postavený před úkol, v němž musí vzít v úvahu nejen nejbližší urbanistické vazby, dopravní souvislosti, ale i nutnost estetické formy, stojí před základní otázkou: Má tento design dominovat veřejnému prostoru, nebo mu má sloužit?
Má „přebít„ své často nevýrazné okolí, nebo se má sklonit před stávajícím stavem? Václav Filandr zvolil cestu pokory, služebnosti lidem a místu, protože nechal svou přístavbou plně zaznít původní budově.
Design veřejných prostor je specifickým protipólem interiérového designu, protože na rozdíl od individuálního adresáta je zde adresátem veřejnost. Design veřejných prostor je součástí společenské každodennosti, takže tíhne - na rozdíl od interiérového designu, jemuž je naopak vlastní výlučnost - k nevýlučnosti, „skromnosti„, „pokoře„. V tomto směru splnil Václav Filandr zadání žánru znamenitě. Je daleko obtížnější vytvořit návrh pro „kolektivního„ adresáta než pro individuálního, jehož vkusové preference si můžeme ověřit. Estetická funkce designu veřejných prostor musí být naopak širokospektrální, podobně jako jsou širokospektrální antibiotika, jestliže mají zasáhnout co největší počet bakteriálních kmenů. Tento druh designu musí mít také služebnější povahu, ale zároveň musí naplňovat určité symbolické funkce. Ty plní u svinovského nádraží troje hodiny umístěné nad jednotlivými vchody. Nemají dekorativní účel, ale vytvářejí „piktogram„ místa, jeho účelu, jasný rozpoznávací znak typu budovy, do níž uživatel vstupuje. Symbolizují specifický „nádražní„ čas, naplněný kombinatorikou a chronologií spojů, čekáním, prodlevou, spěchem, tedy časovými mody spjatými s cestováním, byť dnes už do jisté míry a hlavně u nás již anachronickým. Design nástupní haly je přehledný, snadno „čitelný„ ve smyslu klasifikace Kevina Lynche z jeho knihy The Image of the City. Vyjdeme-li z jeho typologie paths, edges, districts, nodes, landmarks, pak jsou zde silně potlačeny právě edges, což bychom mohli v tomto případě přeložit jako rozhraní, neboť výraznou vlastností designu přístavby svinovského nádraží je prostupnost, transparence v protikladu k původní budově, která je opakní, neprostupná, plná rozhraní, členěná.
Design nejnovější (Filandrovy) části svým způsobem není, je přítomen svou absencí. Je architekturou, která je vlastně vzduchem, závanem artikulace, která se nijak nedere být viděna. Tato neokázalost v éře diktátu okázalosti, epoše modu „zdá se„ a „jeví se„, neosobního heideggerovského „man„ (ono se) je téměř hrdinským činem. Tento design slouží svému
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217134/
Z nově zrekonstruovaného nádraží St Pancras v Londýně, které se otevřelo ve středu, budou nově vyjíždět mimo jiné i vlaky Eurostar do evropských metropolí. Přestavba původně viktoriánského nádraží trvala 11 let a stála 800 miliónů liber (přes 30 miliard korun).
Rekonstruované nádraží St. Pancras, postavené v roce 1868, slavnostně otevřela královna Alžběta II. Nádraží s typickou zaoblenou prosklenou střechou spočívající nad kolejemi na litinových sloupech projektoval viktoriánský inženýr William Barlow.
Rekonstrukci původně navrhl známý britský architekt Norman Foster, známý svými provokativními kreacemi jako londýnská City Hall či nejnovějším návrhem obřího mrakodrapu na Sibiři. Štafetu po něm převzal architekt Alastair Lansley.
Stanice, kde se zároveň nachází i zastávka několika linek metra, se má stát jedním z dopravních uzlů pro olympiádu, která se bude v britském hlavním městě konat v roce 2012.
(Novinky)
Foto: http://1.im.cz/n/photo//11/02/35vlktv-gallerylarge.jpg
Rekonstruované nádraží St. Pancras, postavené v roce 1868, slavnostně otevřela královna Alžběta II. Nádraží s typickou zaoblenou prosklenou střechou spočívající nad kolejemi na litinových sloupech projektoval viktoriánský inženýr William Barlow.
Rekonstrukci původně navrhl známý britský architekt Norman Foster, známý svými provokativními kreacemi jako londýnská City Hall či nejnovějším návrhem obřího mrakodrapu na Sibiři. Štafetu po něm převzal architekt Alastair Lansley.
Stanice, kde se zároveň nachází i zastávka několika linek metra, se má stát jedním z dopravních uzlů pro olympiádu, která se bude v britském hlavním městě konat v roce 2012.
(Novinky)
Foto: http://1.im.cz/n/photo//11/02/35vlktv-gallerylarge.jpg
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217051/
(Kolínský deník)