Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
dobry den chcem povedat ze sa mi absolutne nepacia tieto nove stanice ja som skor na staru dobru klasiku ako napriklad je stanica v srdci slovenska a to je HARMANEC JASKINA jej nazov bol najprv HaRMANECKA JASKYNA a teraz je tak ako je naozaj odporucam navstivit oplati sa a to je asi vsetko zo som chcel k tejto jeme povedat cize konzim 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215033/
Stavba nového mostu přes nádraží Českých drah v Táboře začne zřejmě v lednu příštího roku. Město ji chce sladit s výlukami na dráze kvůli stavbě IV. železničního koridoru. Most, na který bude smět veškerá doprava, nahradí lávku pro pěší a cyklisty a bude stát zhruba 160 milionů korun. Ministr financí Miroslav Kalousek na stavbu přislíbil městu dotaci.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215024/
Stavba nového osobního nádraží v Brně, které bude oproti současnému posunuto o 800 metrů na jih od centra, by měla začít nejpozději do konce roku 2009. Novinářům to dnes oznámil investor stavby, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Druhá varianta přestavby brněnského železničního uzlu s nádražím na současném místě, se kterou přišli vloni před komunálními volbami zelení, je tak zřejmě již mimo hru.
Generální ředitel SŽDC Jan Komárek na tiskové konferenci řekl, že do konce roku bude dokončena studie proveditelnosti, která je nutná pro čerpání evropských dotací. Poté firma začne připravovat projektovou dokumentaci. Pokud by nádraží zůstalo na současném místě, investor by přišel o dotace, protože takový záměr není připraven."Příprava úplně nového projektu by trvala nejméně šest až sedm let. A evropské dotace v období 2007 až 2013 musíme proinvestovat do dvou let od jeho skončení, což by se v žádném případě nestihlo. Buď neuděláme nic, nebo budeme pokračovat v původním plánu," řekl primátor Brna Roman Onderka.
Město si přesto o prázdninách nechalo vypracovat odbornou analýzu obou variant. Variantní posouzení je jednak jednou z podmínek pro čerpání evropských dotací, druhým cílem analýzy bylo podle Onderky nalézt silná a slabá místa jednotlivých variant. Na základě jejích výsledků se nyní upravuje původní projekt. Celkové náklady rekonstrukce se zatím podařilo snížit z 30 na asi 20 miliard korun.
Centrum města přesto možná o koleje nepřijde. V polovině týdne přišel s kompromisním návrhem brněnský zastupitel Josef Veselý, který navrhl, aby po novém železničním koridoru jezdily jen dálkové a nákladní vlaky a regionální spoje zajížděly mimoúrovňovou rychlodráhou do míst dnešního nádraží. "My zatím neznáme podrobné detaily jeho návrhu, ale budeme se jím na pracovní skupině určitě zabývat. Zdá se, že by nešlo o nijak razantní zásah. Hlavní částí projektu je totiž právě průtah městem a propojení rychlostních koridorů," řekl Komárek.
Přestavba železničního uzlu Brno sestává z několika staveb. První z nich, stavba odstavného nádraží, kde se budou vlaky sestavovat, opravovat a čistit, začala letos v říjnu a skončí v polovině roku 2009. Poté se začne stavět budova nového osobního nádraží a modernizace průjezdu. Celkové náklady se pohybují kolem 20 miliard korun, asi sedm miliard korun by SŽDC chtělo získat z evropských fondů.
Poslední částí projektu je rekonstrukce městské infrastruktury, která začne už v příštím roce. Na nákladech kolem 3,5 miliardy korun se podělí město Brno a Jihomoravský kraj.
(Zpravodajství ČTK)
Generální ředitel SŽDC Jan Komárek na tiskové konferenci řekl, že do konce roku bude dokončena studie proveditelnosti, která je nutná pro čerpání evropských dotací. Poté firma začne připravovat projektovou dokumentaci. Pokud by nádraží zůstalo na současném místě, investor by přišel o dotace, protože takový záměr není připraven."Příprava úplně nového projektu by trvala nejméně šest až sedm let. A evropské dotace v období 2007 až 2013 musíme proinvestovat do dvou let od jeho skončení, což by se v žádném případě nestihlo. Buď neuděláme nic, nebo budeme pokračovat v původním plánu," řekl primátor Brna Roman Onderka.
Město si přesto o prázdninách nechalo vypracovat odbornou analýzu obou variant. Variantní posouzení je jednak jednou z podmínek pro čerpání evropských dotací, druhým cílem analýzy bylo podle Onderky nalézt silná a slabá místa jednotlivých variant. Na základě jejích výsledků se nyní upravuje původní projekt. Celkové náklady rekonstrukce se zatím podařilo snížit z 30 na asi 20 miliard korun.
Centrum města přesto možná o koleje nepřijde. V polovině týdne přišel s kompromisním návrhem brněnský zastupitel Josef Veselý, který navrhl, aby po novém železničním koridoru jezdily jen dálkové a nákladní vlaky a regionální spoje zajížděly mimoúrovňovou rychlodráhou do míst dnešního nádraží. "My zatím neznáme podrobné detaily jeho návrhu, ale budeme se jím na pracovní skupině určitě zabývat. Zdá se, že by nešlo o nijak razantní zásah. Hlavní částí projektu je totiž právě průtah městem a propojení rychlostních koridorů," řekl Komárek.
Přestavba železničního uzlu Brno sestává z několika staveb. První z nich, stavba odstavného nádraží, kde se budou vlaky sestavovat, opravovat a čistit, začala letos v říjnu a skončí v polovině roku 2009. Poté se začne stavět budova nového osobního nádraží a modernizace průjezdu. Celkové náklady se pohybují kolem 20 miliard korun, asi sedm miliard korun by SŽDC chtělo získat z evropských fondů.
Poslední částí projektu je rekonstrukce městské infrastruktury, která začne už v příštím roce. Na nákladech kolem 3,5 miliardy korun se podělí město Brno a Jihomoravský kraj.
(Zpravodajství ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214669/
Přednosta stanice Opava-východ Jiří Váleček: Čekárna pro cestující ve vestibulu by měla být funkční od prvního prosince.
Současná podoba železničního nádraží Opava-východ sice lahodí oku, ale vlídné k cestujícím přece jen není.
Zásadním nedostatkem je absence čekárny pro cestující. Ta působí problémy zejména pak starším ročníkům. Mladší ročníky by uvítaly úschovnu kol.
„Chybí mi tady čekárna, jsem už přece jen starší člověk a nevydržím tak dlouho na nohou,„ svěřila se žena, která nechtěla vystoupit z anonymity, redakci je však její jméno známo. „Šla jsem si tedy sednout do nádražní restaurace,„ pokračuje dále žena a s rozhořčením v hlase říká: „Protože jsem si ale nic neobjednala, číšnice mě z prostor restaurace vykázala.„ Na tentýž nedostatek poukázala rovněž devětapadesátiletá Věra Otýpková ze Suchých Lazců. „Čekárna tady opravdu chybí. Také co se týče autobusů před nádražní budovou, tak to je katastrofa,„ zmínila Věra Otýpková. Jediné, co si pochvaluje, je podchod. „Je dobře, že tady je, dostanu se tak rychleji na Těšínskou na autobus,„ řekla Věra Otýpková. Mezi řečí pak poukázala na malůvky v podchodu. „Sprejeři jsou dneska všude, měli by s tím ale něco dělat,„ podotkla. Také pětašedesátileté Drahomíře Bednářové cestující na trase Opava-Hlučín absence čekárny pro cestující vadí. „Není tady ani čekárna, ani žádné lavičky, kam bych si mohla sednout,„ stěžuje si Drahomíra Bednářová a poukazuje i na pokreslený podchod: „Dnešní mladí si ničeho neváží, sotva to tu udělali, už je to zničené. Měli by tady dát kamery nebo někoho, kdo by to ohlídal.„
Přednosta stanice Opava-východ Jiří Váleček okomentoval současný stav slovy: „Samozřejmě to řešíme. Kvůli nedostatku prostoru je momentálně čekárna pro cestující ve vestibulu obsazena pracovníky výdeje zavazadel. Plně funkční by měla být od prvního prosince.„ Škodám, které způsobují sprejeři, by také mělo odzvonit. „V současné době jedná správce budovy s městem o kamerovém systému. Problémem jsou ale finance, jelikož se hodně peněz investovalo do správní budovy. Chtěli bychom, aby alespoň nástupiště a podchod byly vizuálně zabezpečeny, a předešlo se tak větším škodám.„
(Opavský a hlučínský deník)
Současná podoba železničního nádraží Opava-východ sice lahodí oku, ale vlídné k cestujícím přece jen není.
Zásadním nedostatkem je absence čekárny pro cestující. Ta působí problémy zejména pak starším ročníkům. Mladší ročníky by uvítaly úschovnu kol.
„Chybí mi tady čekárna, jsem už přece jen starší člověk a nevydržím tak dlouho na nohou,„ svěřila se žena, která nechtěla vystoupit z anonymity, redakci je však její jméno známo. „Šla jsem si tedy sednout do nádražní restaurace,„ pokračuje dále žena a s rozhořčením v hlase říká: „Protože jsem si ale nic neobjednala, číšnice mě z prostor restaurace vykázala.„ Na tentýž nedostatek poukázala rovněž devětapadesátiletá Věra Otýpková ze Suchých Lazců. „Čekárna tady opravdu chybí. Také co se týče autobusů před nádražní budovou, tak to je katastrofa,„ zmínila Věra Otýpková. Jediné, co si pochvaluje, je podchod. „Je dobře, že tady je, dostanu se tak rychleji na Těšínskou na autobus,„ řekla Věra Otýpková. Mezi řečí pak poukázala na malůvky v podchodu. „Sprejeři jsou dneska všude, měli by s tím ale něco dělat,„ podotkla. Také pětašedesátileté Drahomíře Bednářové cestující na trase Opava-Hlučín absence čekárny pro cestující vadí. „Není tady ani čekárna, ani žádné lavičky, kam bych si mohla sednout,„ stěžuje si Drahomíra Bednářová a poukazuje i na pokreslený podchod: „Dnešní mladí si ničeho neváží, sotva to tu udělali, už je to zničené. Měli by tady dát kamery nebo někoho, kdo by to ohlídal.„
Přednosta stanice Opava-východ Jiří Váleček okomentoval současný stav slovy: „Samozřejmě to řešíme. Kvůli nedostatku prostoru je momentálně čekárna pro cestující ve vestibulu obsazena pracovníky výdeje zavazadel. Plně funkční by měla být od prvního prosince.„ Škodám, které způsobují sprejeři, by také mělo odzvonit. „V současné době jedná správce budovy s městem o kamerovém systému. Problémem jsou ale finance, jelikož se hodně peněz investovalo do správní budovy. Chtěli bychom, aby alespoň nástupiště a podchod byly vizuálně zabezpečeny, a předešlo se tak větším škodám.„
(Opavský a hlučínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214663/
David KOUBEK, moderátor
--------------------
Nejdříve na Britské ostrovy. Královna Alžběta II. slavnostně otevřela zrekonstruované historické nádraží Saint Pancras, ze kterého jezdí vlaky tunelem do Francie. Nejenže se zkrátí cesta, ale francouzští příznivci Napoleona už nebudou trpět, protože dřív jezdili na nádraží Waterloo. Pokračuje náš spolupracovník v Británii Milan Kocourek.
Milan KOCOUREK, redaktor
--------------------
Svatý Pankrác, po němž je nádraží postavené v devatenáctém století pojmenováno, byl podle legendy čtrnáctiletý chlapec, který se stal křesťanským mučedníkem v Římě. Nádraží původně otevřené v roce 1868 projektoval významný architekt William Barlow, jenž vytvořil největší skořepinu tehdejšího světa o rozpětí osmdesáti metrů. V šedesátých letech minulého století se uvažovalo o demolici tohoto nádraží, ale díky obětavému úsilí památkářů pod vedením básníka Johna Begemana byl tento klenot železniční architektury zachráněn pro příští generace. Po zahájení provozu nového rychlovlaku příští týden se cesta po železnici do Paříže zkrátí o dvacet minut na dvě a čtvrt hodiny a cesta do Bruselu bude trvat jen hodinu jednapadesát minut.
(ČRo 1 - Radiožurnál)
--------------------
Nejdříve na Britské ostrovy. Královna Alžběta II. slavnostně otevřela zrekonstruované historické nádraží Saint Pancras, ze kterého jezdí vlaky tunelem do Francie. Nejenže se zkrátí cesta, ale francouzští příznivci Napoleona už nebudou trpět, protože dřív jezdili na nádraží Waterloo. Pokračuje náš spolupracovník v Británii Milan Kocourek.
Milan KOCOUREK, redaktor
--------------------
Svatý Pankrác, po němž je nádraží postavené v devatenáctém století pojmenováno, byl podle legendy čtrnáctiletý chlapec, který se stal křesťanským mučedníkem v Římě. Nádraží původně otevřené v roce 1868 projektoval významný architekt William Barlow, jenž vytvořil největší skořepinu tehdejšího světa o rozpětí osmdesáti metrů. V šedesátých letech minulého století se uvažovalo o demolici tohoto nádraží, ale díky obětavému úsilí památkářů pod vedením básníka Johna Begemana byl tento klenot železniční architektury zachráněn pro příští generace. Po zahájení provozu nového rychlovlaku příští týden se cesta po železnici do Paříže zkrátí o dvacet minut na dvě a čtvrt hodiny a cesta do Bruselu bude trvat jen hodinu jednapadesát minut.
(ČRo 1 - Radiožurnál)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214639/
Jan KODET, moderátor
--------------------
Vlakové nádraží ve Žďáře nad Sázavou zůstane celou zimu bez pospávajících bezdomovců. Stanice našla dostatek peněz na zaplacení bezpečnostní agentury, která prostory stanice ohlídá. Situace z konce února letošního roku, kdy si cestující stěžovali na zápach, nepořádek a opilé bezdomovce vyvolávající potyčky, by se proto neměla opakovat. Jak dodává přednosta stanice Jan Janeba, bezpečnostní agentura zřejmě zůstane na půdě vlakového nádraží po většinu roku.
Jan JANEBA, přednosta stanice na vlakovém nádraží ve Žďáře nad Sázavou
--------------------
Zkoušeli jsme to, že po, po tom, co nám tady ochranka nějakým způsobem to nádraží jakoby vyčistila a tak, jakože bysme se obešli bez jejího působení, tak jako to se dvakrát neosvědčilo, že vlastně nějací ti naši stálí hosté se nám během chviličky vrátili zpátky na nádraží a ty problémy nastaly, během čtrnácti dnů, měsíce byly úplně, úplně ve stejný podobě jako byly předtím, no.
Jan KODET, moderátor
--------------------
Ve Žďáře se zdržuje asi patnáct bezdomovců. Největší problémy přidělává místním strážníkům čtyřiačtyřicetiletá Slovenka Erika. Ta se opilá pravidelně svléká na veřejnosti a přibližně každých čtrnáct dnů končí na záchytné stanici.
(ČRo - Vysočina)
Nádraží zůstane bez bezdomovců, bezdomovci zůstanou bez nádraží... Nějak mi tam chybí, kam mají zmizet. Kdyby to byly třeba žabičky, tak by je nějaká dobrá duše jistě někam do tepla odnesla a na jaře zase do přírody vypustila. Nejlépe za asistence televizních kamer. Ale jsou to jen smradlaví bezďáci...
--------------------
Vlakové nádraží ve Žďáře nad Sázavou zůstane celou zimu bez pospávajících bezdomovců. Stanice našla dostatek peněz na zaplacení bezpečnostní agentury, která prostory stanice ohlídá. Situace z konce února letošního roku, kdy si cestující stěžovali na zápach, nepořádek a opilé bezdomovce vyvolávající potyčky, by se proto neměla opakovat. Jak dodává přednosta stanice Jan Janeba, bezpečnostní agentura zřejmě zůstane na půdě vlakového nádraží po většinu roku.
Jan JANEBA, přednosta stanice na vlakovém nádraží ve Žďáře nad Sázavou
--------------------
Zkoušeli jsme to, že po, po tom, co nám tady ochranka nějakým způsobem to nádraží jakoby vyčistila a tak, jakože bysme se obešli bez jejího působení, tak jako to se dvakrát neosvědčilo, že vlastně nějací ti naši stálí hosté se nám během chviličky vrátili zpátky na nádraží a ty problémy nastaly, během čtrnácti dnů, měsíce byly úplně, úplně ve stejný podobě jako byly předtím, no.
Jan KODET, moderátor
--------------------
Ve Žďáře se zdržuje asi patnáct bezdomovců. Největší problémy přidělává místním strážníkům čtyřiačtyřicetiletá Slovenka Erika. Ta se opilá pravidelně svléká na veřejnosti a přibližně každých čtrnáct dnů končí na záchytné stanici.
(ČRo - Vysočina)
Nádraží zůstane bez bezdomovců, bezdomovci zůstanou bez nádraží... Nějak mi tam chybí, kam mají zmizet. Kdyby to byly třeba žabičky, tak by je nějaká dobrá duše jistě někam do tepla odnesla a na jaře zase do přírody vypustila. Nejlépe za asistence televizních kamer. Ale jsou to jen smradlaví bezďáci...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214071/
Moderní dopravní terminál, který spojí autobusovou i vlakovou dopravu v obci, plánují vystavět ve Velkém Šenově. K tomuto projektu je již připravená studie, město jedná s Českými drahami o odkupu pozemků a shání potřebné dotace na realizaci tohoto záměru, který má i podporu Ústeckého kraje. Nový terminál by zkvalitnil služby cestujícím z celé severní části Šluknovského výběžku, ale umožnil by i odklonění dopravy dnes velmi zatíženého středu města. Radnice plánuje, že by v místech, kde dnes parkuje a projíždí několik desítek autobusů denně, mohlo být vybudováno důstojné centrální náměstí s parkovou úpravou.
(Českolipský deník)
(Českolipský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214068/
V polovině padesátých let se pražská nádraží připravovala na nápor cestujících a sportovců, účastníků velkolepé akce – I. celostátní spartakiády. Ke zvládnutí očekávaného provozu se i nádraží Praha střed (dnešní Masarykovo) dočkalo několika stavebních vylepšení. Ve vnějším obvodu bylo postaveno nové stavědlo 1 na Hrabovce, spojené se stanovištěm výpravčího, ve vnitřním obvodu pak nové stavědlo 2 a v neposlední řadě pak dvoupatrová budova tzv. místního dozoru.
Právě tomuto řídicímu centru nejstaršího pražského nádraží se v uplynulých dnech naplnil osud. V souvislosti s pražskou stavbou století – Novým spojením – dochází na Masarykově nádraží k největší rekonstrukci za celou dobu jeho předlouhé existence. Za oběť modernizaci padla v nedávných dnech i budova místního dozoru, spojená s životními osudy několika generací železničářů Masarykova nádraží. Nahradila ji střízlivá architektura nového ústředního stavědla. A zbyly jen vzpomínky, které s léty vyblednou. Taková je konečně realita života. Nejen toho železničního.
(Železničář)
Právě tomuto řídicímu centru nejstaršího pražského nádraží se v uplynulých dnech naplnil osud. V souvislosti s pražskou stavbou století – Novým spojením – dochází na Masarykově nádraží k největší rekonstrukci za celou dobu jeho předlouhé existence. Za oběť modernizaci padla v nedávných dnech i budova místního dozoru, spojená s životními osudy několika generací železničářů Masarykova nádraží. Nahradila ji střízlivá architektura nového ústředního stavědla. A zbyly jen vzpomínky, které s léty vyblednou. Taková je konečně realita života. Nejen toho železničního.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213664/
Na stížnosti cestujících, radnice a články v Nymburském deníku o absenci toalet na lyském nádraží reagovala Regionální správa majetku ČD. Prozatím instalovala dixi, perónní WC nechá opravit.
Jako Šípková Růženka po dlouhém spánku procitly České dráhy poté, co na neudržitelnou situaci na lyském nádraží, kde několik měsíců chyběly toalety, poukázala místní radnice, cestující a Nymburský deník.
Regionální správa majetku (RSM), patřící pod České dráhy, začala okamžitě jednat. „Poslední říjnový den se konalo setkání všech zúčastněných, tedy zástupce RSM, města, místního nádraží, restaurace a úklidové firmy. Dohodli jsme se, že prozatím budou na nádraží instalovány čtyři dixi záchodky. RSM zajistí a zaplatí opravu toalet na peróně,„ řekla včera Nymburskému deníku místostarostka Marcela Chloupková.
Dixi toalety skutečně na nástupišti od minulého čtvrtka stojí.
A co bude s toaletami v moderním podchodu, které kvůli kanalizační chybě a vandalismu uživatelů už několik měsíců nefungují? „Ty sice budou opraveny, ale budou sloužit pro potřeby úklidové firmy. Pro veřejnost fungovat nebudou,„ uvedla Chloupková. Nezvyklá je také rychlost a množství peněz, které chtějí dráhy do opravy toalet na peróně vložit. „Toalety budou opraveny do 31.3. 2008,„ píše se ve zprávě podepsané členem představenstva a náměstkem generálního ředitele pro dopravní cestu Petrem Davidem.
Přesná částka, kterou dráhy investují do úprav WC, zveřejněna nebyla, podle dobře informovaného zdroje se ale jedná o půl milionu korun!
Na kritickou situaci na lyském nádraží upozornili samotní cestující, kteří absenci toalet těžce nesli. „Musíme je posílat do protější pizzerie. Někteří jsou opravdu rozzlobení, a pak to odnášíme my,„ uvedla před měsícem zaměstnankyně drah z informačního centra v podchodu, kde záchody nefungují.
Stěžovali si především návštěvníci lyských výstav. „Také jedna imobilní paní z Benátek, která rozeslala stížnosti na několik míst,„ doplnila Chloupková.
(Nymburský deník)
Jako Šípková Růženka po dlouhém spánku procitly České dráhy poté, co na neudržitelnou situaci na lyském nádraží, kde několik měsíců chyběly toalety, poukázala místní radnice, cestující a Nymburský deník.
Regionální správa majetku (RSM), patřící pod České dráhy, začala okamžitě jednat. „Poslední říjnový den se konalo setkání všech zúčastněných, tedy zástupce RSM, města, místního nádraží, restaurace a úklidové firmy. Dohodli jsme se, že prozatím budou na nádraží instalovány čtyři dixi záchodky. RSM zajistí a zaplatí opravu toalet na peróně,„ řekla včera Nymburskému deníku místostarostka Marcela Chloupková.
Dixi toalety skutečně na nástupišti od minulého čtvrtka stojí.
A co bude s toaletami v moderním podchodu, které kvůli kanalizační chybě a vandalismu uživatelů už několik měsíců nefungují? „Ty sice budou opraveny, ale budou sloužit pro potřeby úklidové firmy. Pro veřejnost fungovat nebudou,„ uvedla Chloupková. Nezvyklá je také rychlost a množství peněz, které chtějí dráhy do opravy toalet na peróně vložit. „Toalety budou opraveny do 31.3. 2008,„ píše se ve zprávě podepsané členem představenstva a náměstkem generálního ředitele pro dopravní cestu Petrem Davidem.
Přesná částka, kterou dráhy investují do úprav WC, zveřejněna nebyla, podle dobře informovaného zdroje se ale jedná o půl milionu korun!
Na kritickou situaci na lyském nádraží upozornili samotní cestující, kteří absenci toalet těžce nesli. „Musíme je posílat do protější pizzerie. Někteří jsou opravdu rozzlobení, a pak to odnášíme my,„ uvedla před měsícem zaměstnankyně drah z informačního centra v podchodu, kde záchody nefungují.
Stěžovali si především návštěvníci lyských výstav. „Také jedna imobilní paní z Benátek, která rozeslala stížnosti na několik míst,„ doplnila Chloupková.
(Nymburský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213607/
Nová železniční zastávka s pracovním názvem Ostrava - centrum, která bude dokončena ještě v listopadu, by se měla jmenovat Ostrava -Stodolní. Rozhodla o tom Rada města Ostravy.
Vedení města se rozhodlo pro tento název kvůli lepší přehlednosti, protože okolní nádraží se jmenují Ostrava-Střed a Ostrava - hlavní nádraží. Okolo 21. listopadu bude ukončena generální oprava železniční tratě, na které nová železniční zastávka a nový podchod leží.
(Moravskoslezský deník)
Vedení města se rozhodlo pro tento název kvůli lepší přehlednosti, protože okolní nádraží se jmenují Ostrava-Střed a Ostrava - hlavní nádraží. Okolo 21. listopadu bude ukončena generální oprava železniční tratě, na které nová železniční zastávka a nový podchod leží.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213606/
Zaměstnanci nádraží se dočkali také zbrusu nového sociálního zařízení.
Velkou rekonstrukci má za sebou dobrovická nádražní budova. Opravou prošel nejen interiér nádraží, ale také jeho fasáda. A právě výrazná žlutá budova je nyní vidět na kilometry daleko. Celá akce přišla na miliony korun. Ke generální opravě došlo na popud města Dobrovice.
„Během rekonstrukce zde došlo jednak k výměně oken a zhotovení nové fasády,„ řekl Deníku Tomáš Chládek, vrchní přednosta železniční stanice v Mladé Boleslavi. Tím ale rozsáhlá rekonstrukce neskončila. Pracovníci Českých drah, trávící v budově nádraží svoji službu, se navíc dočkali zbrusu nového sociálního zařízení. „Dříve to tady fungovalo tak, že venku byl ekologický záchod. Přispěli jsme tedy finančními prostředky naší stanice na obnovu sociálního zařízení. S tím samozřemě souvisela i výstavba septiku,„ přiblížil výstavbu nového sociálního zázemí Tomáš Chládek. Na budově byla zároveň vyměněna také všechna okna.
Oprava přišla na téměř 3 miliony korun. Na realizaci se finančně podílelo rovněž město Dobrovice. Železniční stanice v Mladé Boleslavi přispěla na vybudování sociálního zařízení v nádraží částkou dvě stě tisíc korun.
Nemalou finanční částkou přispělo město Dobrovice. „Když jsme akci rozjížděli, byla představa na opravy nádraží v rozsahu jednoho milionu korun. Tehdy jsme přislíbili 250 tisíc korun a právě to byl impuls k tomu, aby se celá akce rozběhla,„ uvedl starosta Dobrovice Josef Hrobník. Částka byla nakonec mnohem větší, a to proto, že i rozsah prací byl větší. „Jsme ale velice rádi, že je nádraží opravené,„ dodal starosta Dobrovice Hrobník.
V současné době pracuje ve stanici 16 zaměstnanců, kteří se podílejí na dopravním provozu. Železniční stanice Dobrovice je i dnes, především s ohledem na nákladní dopravu, značně frekventovaná. Mezi nejvýznamnější přepravce patří společnosti Cukrovary TTD, Agro a Zena.
(Boleslavský deník)
Velkou rekonstrukci má za sebou dobrovická nádražní budova. Opravou prošel nejen interiér nádraží, ale také jeho fasáda. A právě výrazná žlutá budova je nyní vidět na kilometry daleko. Celá akce přišla na miliony korun. Ke generální opravě došlo na popud města Dobrovice.
„Během rekonstrukce zde došlo jednak k výměně oken a zhotovení nové fasády,„ řekl Deníku Tomáš Chládek, vrchní přednosta železniční stanice v Mladé Boleslavi. Tím ale rozsáhlá rekonstrukce neskončila. Pracovníci Českých drah, trávící v budově nádraží svoji službu, se navíc dočkali zbrusu nového sociálního zařízení. „Dříve to tady fungovalo tak, že venku byl ekologický záchod. Přispěli jsme tedy finančními prostředky naší stanice na obnovu sociálního zařízení. S tím samozřemě souvisela i výstavba septiku,„ přiblížil výstavbu nového sociálního zázemí Tomáš Chládek. Na budově byla zároveň vyměněna také všechna okna.
Oprava přišla na téměř 3 miliony korun. Na realizaci se finančně podílelo rovněž město Dobrovice. Železniční stanice v Mladé Boleslavi přispěla na vybudování sociálního zařízení v nádraží částkou dvě stě tisíc korun.
Nemalou finanční částkou přispělo město Dobrovice. „Když jsme akci rozjížděli, byla představa na opravy nádraží v rozsahu jednoho milionu korun. Tehdy jsme přislíbili 250 tisíc korun a právě to byl impuls k tomu, aby se celá akce rozběhla,„ uvedl starosta Dobrovice Josef Hrobník. Částka byla nakonec mnohem větší, a to proto, že i rozsah prací byl větší. „Jsme ale velice rádi, že je nádraží opravené,„ dodal starosta Dobrovice Hrobník.
V současné době pracuje ve stanici 16 zaměstnanců, kteří se podílejí na dopravním provozu. Železniční stanice Dobrovice je i dnes, především s ohledem na nákladní dopravu, značně frekventovaná. Mezi nejvýznamnější přepravce patří společnosti Cukrovary TTD, Agro a Zena.
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213571/
Do konce měsíce skončí na rokycanském vlakovém nádraží dosavadní provizorní provoz. Pokladna se pak vrátí zpátky do rekonstruované haly. Stejně také novinový stánek či bufet, navíc přibude kadeřnictví a úschovna zavazadel. Tu dosavadní v přístavbě u perónu totiž ode dneška stavbaři bourají. Uvedl to přednosta rokycanské stanice Josef Sutnar. Podle stavbyvedoucího Jaroslava Živného na prosinec možná zbydou některé venkovní úpravy budov nádraží. Původně počítal s tím, že celá rekonstrukce skončí až v závěru roku.
(Rokycanský deník)
(Rokycanský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213538/
Velkou ostudu dělá středočeské obci Radim tamní vlaková zastávka. České dráhy se o ni nestarají a obci ji nechtějí věnovat ani prodat. Budova tak dál chátrá a pokud o ní nezačne někdo pečovat, hrozí, že brzy spadne. Zástupci Radimi se s drahami znovu snaží pokusit vyjednávat. V objektu by chtěli postavit dva byty.
(Prima TV)
(Prima TV)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213537/
Dvě varianty toho, jak by v budoucnu mohlo vypadat karlovarské horní nádraží, leží v současné době na stole úředníků Českých drah. Podle Ondřeje Kubaly, mluvčího společnosti, obě předpokládají, že v rámci rekonstrukce dojde k demolici původně provizorní přístavby hlavní budovy nádraží.
„Zatím nemohu potvrdit, že se bude na původním projektu něco měnit. Hledáme ovšem optimální variantu rekonstrukce a zároveň pracujeme na jejím ekonomickém odůvodnění,„ konstatoval Kubala. „Věřím, že jsou jednání mezi Grandi Stazzioni a Českými drahami na dobré cestě,„ komentoval vývoj situace Martin Hamšík, mluvčí společnosti Grandi Stazzioni, která si od Českých drah pronajala tři česká nádraží - hlavní v Praze, horní v Karlových Varech a mariánskolázeňské.
K tomu, kdy by mohla jednání vyvrcholit a odstartovat tak rekonstrukci karlovarského nádraží, se ovšem nevyjádřil. „Jde hlavně o kvalitu dohody. Nechceme se proto omezovat šibeničními termíny,„ vysvětlil.
(Karlovarský deník)
„Zatím nemohu potvrdit, že se bude na původním projektu něco měnit. Hledáme ovšem optimální variantu rekonstrukce a zároveň pracujeme na jejím ekonomickém odůvodnění,„ konstatoval Kubala. „Věřím, že jsou jednání mezi Grandi Stazzioni a Českými drahami na dobré cestě,„ komentoval vývoj situace Martin Hamšík, mluvčí společnosti Grandi Stazzioni, která si od Českých drah pronajala tři česká nádraží - hlavní v Praze, horní v Karlových Varech a mariánskolázeňské.
K tomu, kdy by mohla jednání vyvrcholit a odstartovat tak rekonstrukci karlovarského nádraží, se ovšem nevyjádřil. „Jde hlavně o kvalitu dohody. Nechceme se proto omezovat šibeničními termíny,„ vysvětlil.
(Karlovarský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213528/
Dokončovaná stavba obchodního a zábavního Bondy centra v Mladé Boleslavi přinese zlepšení podmínek pro odbavování cestujících na přilehlém, rovněž nově budovaném krytém autobusovém nádraží. Pod jednou střechou tam dokonce budou mít pokladny a informační středisko Dopravní podnik Mladá Boleslav a České dráhy. Jejich společná budova se už dokončuje v levé části nového autobusového nádraží. Menší samostatná odbavovací budova bude mít společnou část s malým vestibulem.
(Boleslavský deník)
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213520/
Rekonstrukce nádraží potrvá až do 1. dubna příštího roku, prodej jízdenek bude zatím zajištěn v provizorních prostorách.
Cestující, kteří využívají ke své přepravě vlakové nádraží v Ostravě-Kunčicích, se mohou těšit na mnohem větší komfort.
Ještě předtím však budou muset přečkat dobu, kdy bude uzavřena odbavovací hala. Minulý týden zde začala rozsáhlá rekonstrukce, která potrvá až do 1. dubna příštího roku. Prodej jízdenek bude zatím zajištěn v provizorní místnosti přímo u nástupiště. Podle přednosty železniční stanice Jiřího Procházky tady bude kromě jiného vybudováno nové sociální zařízení, bufet a bezbariérový přístup. Počítá se také s opravou střechy, výměnou oken a novou fasádou.
„Už loni začala rekonstrukce výpravní budovy za devět milionů korun, byly opraveny interiéry a všichni administrativní zaměstnanci byli soustředěni do jedné budovy,„ popsal změny mluvčí slezskoostravské radnice Karel Klíma.
„Toto nádraží, které je významným železničním uzlem, si tuto nemalou investici určitě zaslouží. Vždyť je přípojovou stanicí nejen pro významné ostravské podniky, ale také pro cestující, kteří tudy jezdí nejen do zaměstnání, ale také třeba do Beskyd,„ zhodnotil starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř.
V současné době připravují České dráhy nový jízdní řád, který bude zahrnovat nové vlakové spojení mezi Havířovem a Ostravou-Hlavním nádražím. Vlaky budou zastavovat také v nově vybudované stanici v centru Ostravy na Stodolní ulici.
(Týdeník Ostrava)
Cestující, kteří využívají ke své přepravě vlakové nádraží v Ostravě-Kunčicích, se mohou těšit na mnohem větší komfort.
Ještě předtím však budou muset přečkat dobu, kdy bude uzavřena odbavovací hala. Minulý týden zde začala rozsáhlá rekonstrukce, která potrvá až do 1. dubna příštího roku. Prodej jízdenek bude zatím zajištěn v provizorní místnosti přímo u nástupiště. Podle přednosty železniční stanice Jiřího Procházky tady bude kromě jiného vybudováno nové sociální zařízení, bufet a bezbariérový přístup. Počítá se také s opravou střechy, výměnou oken a novou fasádou.
„Už loni začala rekonstrukce výpravní budovy za devět milionů korun, byly opraveny interiéry a všichni administrativní zaměstnanci byli soustředěni do jedné budovy,„ popsal změny mluvčí slezskoostravské radnice Karel Klíma.
„Toto nádraží, které je významným železničním uzlem, si tuto nemalou investici určitě zaslouží. Vždyť je přípojovou stanicí nejen pro významné ostravské podniky, ale také pro cestující, kteří tudy jezdí nejen do zaměstnání, ale také třeba do Beskyd,„ zhodnotil starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř.
V současné době připravují České dráhy nový jízdní řád, který bude zahrnovat nové vlakové spojení mezi Havířovem a Ostravou-Hlavním nádražím. Vlaky budou zastavovat také v nově vybudované stanici v centru Ostravy na Stodolní ulici.
(Týdeník Ostrava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213156/
Město prodalo starou zastávku Českým drahám za tři sta tisíc korun
Slavnostní otevření nové železniční zastávky mezi přejezdem na Samotách a hlavním tahem k hraničnímu přechodu v Železné Rudě uvítají hlavně tamní obyvatelé. Stará zastávka totiž nedovolovala kvůli svým proporcím zastavení dlouhé vlakové soupravy, která místem pouze projížděla.
„Mohl tady zastavit jen malý motorový vlak se dvěma vagony,„ vysvětlil starosta Železné Rudy Michal Šnebergr.
Zastávku, která patřila městu, koupily letos České dráhy za tři sta tisíc korun a v září ji začaly rekonstruovat. Kvůli tomu musel být na tři dny uzavřen železniční přejezd na hlavním tahu přímo ve městě a došlo i na výluky v železniční dopravě. „Hlavně, že teď budeme moci vystoupit rovnou v centru,„ pochvaluje si novou zastávku Marie Hálková ze Železné Rudy.
„Zastávka byla z původních devadesáti metrů prodloužena na více než dvě stě metrů. Při původní délce nástupiště by mohla sice zastavit i dlouhá souprava, ale z některých vagonů by lidé neměli kam vystoupit. Některé vlaky proto zastávkou jen projížděly,„ vysvětlila mluvčí Českých drah Markéta Krausová. „Výluky, které se stavbou souvisí, budou ukončeny během tohoto měsíce,„ dodala.
Lidé považují rekonstrukci nástupiště zastávky, která dostala název Železná Ruda -centrum, za jedinečný projekt. „Především kvůli tomu, že nové zastávky se téměř vůbec nestaví. Naopak se spíš ruší,„ doplnil starosta.
Podobný vztah k železnici mají i obyvatelé Dubové Lhoty u Janovic, kde letos oslavili sedmdesáté výročí vybudování zastávky.
Podle pracovníků Českých drah začne 9. prosince platit nový jízdní řád. „Od tohoto dne budou na zrekonstruovaném nástupišti stavět všechny vlakové soupravy,„ upřesnila Krausová.
***
K nástupišti mohou všechny vlaky
* Původní devadesát metrů dlouhá zastávka nedovolovala zastavení dlouhé vlakové soupravy. Ta místem pouze projížděla a stavěla až na Špičáku. Na nástupišti mohl zastavit jen dvouvagonový motorový vlak.
* Nyní byla zastávka prodloužena na více než dvě stě metrů. Podle pracovníků Českých drah budou výluky v železniční dopravě v Železné Rudě ukončeny v průběhu tohoto měsíce.
* Nový jízdní řád začne platit 9. prosince. Od tohoto dne budou na nové zastávce nazvané Železná Ruda - centrum stavět všechny vlaky.
(Klatovský deník)
Slavnostní otevření nové železniční zastávky mezi přejezdem na Samotách a hlavním tahem k hraničnímu přechodu v Železné Rudě uvítají hlavně tamní obyvatelé. Stará zastávka totiž nedovolovala kvůli svým proporcím zastavení dlouhé vlakové soupravy, která místem pouze projížděla.
„Mohl tady zastavit jen malý motorový vlak se dvěma vagony,„ vysvětlil starosta Železné Rudy Michal Šnebergr.
Zastávku, která patřila městu, koupily letos České dráhy za tři sta tisíc korun a v září ji začaly rekonstruovat. Kvůli tomu musel být na tři dny uzavřen železniční přejezd na hlavním tahu přímo ve městě a došlo i na výluky v železniční dopravě. „Hlavně, že teď budeme moci vystoupit rovnou v centru,„ pochvaluje si novou zastávku Marie Hálková ze Železné Rudy.
„Zastávka byla z původních devadesáti metrů prodloužena na více než dvě stě metrů. Při původní délce nástupiště by mohla sice zastavit i dlouhá souprava, ale z některých vagonů by lidé neměli kam vystoupit. Některé vlaky proto zastávkou jen projížděly,„ vysvětlila mluvčí Českých drah Markéta Krausová. „Výluky, které se stavbou souvisí, budou ukončeny během tohoto měsíce,„ dodala.
Lidé považují rekonstrukci nástupiště zastávky, která dostala název Železná Ruda -centrum, za jedinečný projekt. „Především kvůli tomu, že nové zastávky se téměř vůbec nestaví. Naopak se spíš ruší,„ doplnil starosta.
Podobný vztah k železnici mají i obyvatelé Dubové Lhoty u Janovic, kde letos oslavili sedmdesáté výročí vybudování zastávky.
Podle pracovníků Českých drah začne 9. prosince platit nový jízdní řád. „Od tohoto dne budou na zrekonstruovaném nástupišti stavět všechny vlakové soupravy,„ upřesnila Krausová.
***
K nástupišti mohou všechny vlaky
* Původní devadesát metrů dlouhá zastávka nedovolovala zastavení dlouhé vlakové soupravy. Ta místem pouze projížděla a stavěla až na Špičáku. Na nástupišti mohl zastavit jen dvouvagonový motorový vlak.
* Nyní byla zastávka prodloužena na více než dvě stě metrů. Podle pracovníků Českých drah budou výluky v železniční dopravě v Železné Rudě ukončeny v průběhu tohoto měsíce.
* Nový jízdní řád začne platit 9. prosince. Od tohoto dne budou na nové zastávce nazvané Železná Ruda - centrum stavět všechny vlaky.
(Klatovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213147/
S dopravními omezeními v souvislosti s výstavbou nového nádraží musí i nadále počítat řidiči při průjezdu městem. Uzavřen je vjezd do křižovatky z ulice Jana Masaryka do Nádražní
Průjezd Nádražní ulicí musejí zatím oželet řidiči. Ulice je neprůjezdná v souvislosti s výkopovými pracemi poblíž rekonstruované budovy vlakového nádraží. Nové nástupiště se zastřešením pro cestující už je v provozu, což si pochvalují jak cestující, řidiči hromadné osobní přepravy, i obyvatelé Vlašimi.
„Našim cílem bylo ulevit dopravě hlavně v centru města. Tomu se nyní autobusy vyhýbají, protože tvar nástupiště umožňuje jejich pohodlné otáčení a výjezd zpět na přeložku,„ říká starosta Vlašimi Luděk Jeništa.
Zatímco první etapa výstavby nádraží je podle harmonogramu u konce, napilno mají pracovníci dodavatelské firmy na vlastní nádražní budově. Zde se pracuje až do večerních hodin hlavně v interiérech budovy. Nádraží, které přestavbou ztratilo typický charakter nádražních objektů, v budoucnu nabídne vedle moderního terminálu, čekárny a sociálního zařízení také zázemí pro cestující. Ti se zde budou moci například občerstvit v internetové kavárně a při čekání na spoj vyhledat na jednom z deseti počítačů potřebné informace. Tři čtvrtiny z téměř pětačtyřiceti milionů korun, které si rekonstrukce nádraží vyžádala, uhradí Evropská unie z projektu, který se podařilo vlašimské radnici prosadit ve velké konkurenci. Také z tohoto důvodu je celý průběh stavebních prací pod drobnohledem kontrolních orgánů.
„Doufáme, že nám v podzimních měsících bude přát počasí a rekonstrukce celého prostoru bude podle harmonogramu dokončena ještě letos. V opačném případě se dokončení stavby přesune až na jaro,„ dodává Luděk Jeništa.
(Benešovský deník)
Průjezd Nádražní ulicí musejí zatím oželet řidiči. Ulice je neprůjezdná v souvislosti s výkopovými pracemi poblíž rekonstruované budovy vlakového nádraží. Nové nástupiště se zastřešením pro cestující už je v provozu, což si pochvalují jak cestující, řidiči hromadné osobní přepravy, i obyvatelé Vlašimi.
„Našim cílem bylo ulevit dopravě hlavně v centru města. Tomu se nyní autobusy vyhýbají, protože tvar nástupiště umožňuje jejich pohodlné otáčení a výjezd zpět na přeložku,„ říká starosta Vlašimi Luděk Jeništa.
Zatímco první etapa výstavby nádraží je podle harmonogramu u konce, napilno mají pracovníci dodavatelské firmy na vlastní nádražní budově. Zde se pracuje až do večerních hodin hlavně v interiérech budovy. Nádraží, které přestavbou ztratilo typický charakter nádražních objektů, v budoucnu nabídne vedle moderního terminálu, čekárny a sociálního zařízení také zázemí pro cestující. Ti se zde budou moci například občerstvit v internetové kavárně a při čekání na spoj vyhledat na jednom z deseti počítačů potřebné informace. Tři čtvrtiny z téměř pětačtyřiceti milionů korun, které si rekonstrukce nádraží vyžádala, uhradí Evropská unie z projektu, který se podařilo vlašimské radnici prosadit ve velké konkurenci. Také z tohoto důvodu je celý průběh stavebních prací pod drobnohledem kontrolních orgánů.
„Doufáme, že nám v podzimních měsících bude přát počasí a rekonstrukce celého prostoru bude podle harmonogramu dokončena ještě letos. V opačném případě se dokončení stavby přesune až na jaro,„ dodává Luděk Jeništa.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213139/
"Na pražském hlavním nádraží probíhá rozsáhlá rekonstrukce, čímž se zmenšila plocha, kde mohou cestující čekat na spoj. Chápu, že po dobu rekonstrukce se sníží komfort cestujících.
Nechápu ale, proč bylo do zmenšené plochy přemístěno rozsáhlé centrum výherních automatů. To mi v situaci, kdy si lidé nemají ve špičce kam sednout, přijde jako naprostý výsměch cestující veřejnosti. Je to také výsměch deklarovaným snahám učinit z nádraží důstojný prostor, do něhož se nebudou stahovat problematičtí jedinci. A tak by mě zajímalo, kdo o přesunu dosud „bokem„ umístěných automatů rozhodl? Jak si vůbec ČD představují využití nádraží po rekonstrukci? Budou hrací automaty ve veřejných prostorách nádraží i v budoucnu?"
Milan Kasimír, Čelákovice
- ptali jsme se Radka Joklíka z odboru komunikace českých drah a tiskového mluvčího společnosti Grandi stationi martina hamšíka.
O přesunu hracích automatů na hlavním nádraží rozhodl podle Radka Joklíka odbor majetkového podnikání Českých drah, protože „z organizačních důvodů nebylo možné zajistit jiný náhradní prostor„. Na všech nádražích ČD provozuje hrací automaty společnost Happy Day. Podle Českých drah se jedná o prověřenou firmu, se kterou mají dráhy uzavřenou dlouhodobou smlouvu. Podle nich společnost Happy Day přispívá na kamerový systém a podílí se na úklidu a ostraze nádraží. „České dráhy,„ říká Radek Joklík, „berou provozování hracích automatů jako běžnou podnikatelskou činnost, která ničemu nevadí.„
O budoucím využití komerčních prostor na hlavním nádraží už nebudou rozhodovat České dráhy, ale společnost Grandi Stazioni, která nyní nádraží rekonstruuje. Společnost má ambici vytvořit takové prostředí, které bude sloužit nejen cestujícím, ale přitáhne i lidi žijící a zaměstnané v centru města. Na volné ploše plánuje kavárny, knihkupectví, banky a obchody s luxusním zbožím. O budoucnosti hracích automatů nicméně společnost jasno zatím nemá. „Jestli a kam je umístíme, je otázka. Na rozhodnutí je zatím dostatek času,„ tvrdí mluvčí Martin Hamšík.
(Respekt)
Nechápu ale, proč bylo do zmenšené plochy přemístěno rozsáhlé centrum výherních automatů. To mi v situaci, kdy si lidé nemají ve špičce kam sednout, přijde jako naprostý výsměch cestující veřejnosti. Je to také výsměch deklarovaným snahám učinit z nádraží důstojný prostor, do něhož se nebudou stahovat problematičtí jedinci. A tak by mě zajímalo, kdo o přesunu dosud „bokem„ umístěných automatů rozhodl? Jak si vůbec ČD představují využití nádraží po rekonstrukci? Budou hrací automaty ve veřejných prostorách nádraží i v budoucnu?"
Milan Kasimír, Čelákovice
- ptali jsme se Radka Joklíka z odboru komunikace českých drah a tiskového mluvčího společnosti Grandi stationi martina hamšíka.
O přesunu hracích automatů na hlavním nádraží rozhodl podle Radka Joklíka odbor majetkového podnikání Českých drah, protože „z organizačních důvodů nebylo možné zajistit jiný náhradní prostor„. Na všech nádražích ČD provozuje hrací automaty společnost Happy Day. Podle Českých drah se jedná o prověřenou firmu, se kterou mají dráhy uzavřenou dlouhodobou smlouvu. Podle nich společnost Happy Day přispívá na kamerový systém a podílí se na úklidu a ostraze nádraží. „České dráhy,„ říká Radek Joklík, „berou provozování hracích automatů jako běžnou podnikatelskou činnost, která ničemu nevadí.„
O budoucím využití komerčních prostor na hlavním nádraží už nebudou rozhodovat České dráhy, ale společnost Grandi Stazioni, která nyní nádraží rekonstruuje. Společnost má ambici vytvořit takové prostředí, které bude sloužit nejen cestujícím, ale přitáhne i lidi žijící a zaměstnané v centru města. Na volné ploše plánuje kavárny, knihkupectví, banky a obchody s luxusním zbožím. O budoucnosti hracích automatů nicméně společnost jasno zatím nemá. „Jestli a kam je umístíme, je otázka. Na rozhodnutí je zatím dostatek času,„ tvrdí mluvčí Martin Hamšík.
(Respekt)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212723/
Hlavní opavské nádraží, kdysi zvané severní, jistě stojí celé za pozornost, my jsme se ale rozhodli zaměřit dnes hlavně na nenápadnou a chátrající budovu bývalé vodárny, kterou najdete v areálu nádraží hned za krnovským nástupištěm ve směru na Ostravu. Vodárna je společně s výpravní budovou nádraží od roku 2004 na seznamu nemovitých kulturních památek ministerstva kultury. Naším průvodcem nejen po budově vodárny, ale také po celém areálu nádraží byl výpravčí Jaromír Hinčica. Historii opavské dráhy má totiž v malíčku a již delší dobu pracuje na jejím knižním vydání.
Vodárna byla původně nižší
Vodárna pochází z roku 1892. Dosahovala původně po dnešní římsu. V přízemí byla v době jejího vzniku jen služební místnost pro zaměstnance vodárny. V prvním patře pak nádrž na vodu, která podle údajů pamětní knihy na nádraží pojala až 60 kubických metrů vody. Tento údaj nutno brát ale s rezervou, protože údaje v této knize bývaly často zkreslené a nepřesné. Původně byla vodárna zásobována ze studně a jako alternativní zdroj vody sloužila přípojka městského vodovodu. Po obsazení Opavy Němci byla budova vodárny zvýšena o další patro pomocí betonových překladů a na nové patro byly umístěny další dva rezervoáry na vodu.
Na přelomu dvacátých a třicátých let byla za účelem zásobování vodárny z řeky Opavy na jejím břehu zřízena nová čerpací stanice. Byla vybavena dvěma výkonnými čerpadly a fungovala mnoho let. Její ovládání se spouštělo dálkově pomocí spínačů umístěných na plovácích v nádržích ve vodárenské věži. Na čerpací stanici se pravidelně prováděla údržba, odstraňování nečistot a kontrola elektroinstalace až do doby, kdy ji vzala v roce 1997 velká voda. V přístavbě spojené s vodárenskou věží bylo v té době umístěno předtápěcí zařízení.
Nasazení parních lokomotiv na tratích v okolí Opavy skončilo v roce 1976. Od té doby se parní lokomotivy využívají jen k nostalgickým jízdám. Někdejší vyzbrojování parních lokomotiv vodou dnes připomínají už jen zbylé dva vodní jeřáby před vjezdem do depa.
Nádraží prošlo mnoha proměnami
Opavské nádraží doznalo za dobu, kde je v provozu, značných změn. Podle fotografií pořízených někdy kolem roku 1860 je patrné, že staniční jednopatrová budova, která se nacházela na stejném místě jako dnes, byla propojena třemi krytými vstupy s dvoranou, která se rozprostírala nad dvěma staničními kolejemi. Každý z těchto vstupů byl určen vždy jedné třídě cestujících. Do vlaků tak odděleně vstupovali cestující první, druhé a třetí třídy. Tehdy jednopatrová staniční budova byla postavena v roce 1855 stejně jako samotné nádraží. V roce 1892 prošlo nádraží podstatnou rekonstrukcí.
Ke staniční budově přibyla další křídla s kancelářemi, byty a s restaurací, střední trakt byl zvýšen o další patro, v jeho prostřední části se dobudoval vestibul a nádraží získalo skoro stejnou podobu, jako má dnes. V témže roce byla také zbudována v areálu nádraží ledárna, která zásobovala ledem nádražní restauraci, a to i v létě, kdy bloky ledu byly před roztopením chráněny ve sklepě slámou. Budova ledárny se zachovala dodnes a stojí na začátku areálu nádraží, ve směru od Nádražního okruhu po ulici Janské směrem k nádraží. Nádražní restaurace, která v době zřízení nabízela prý výborné karvinské pivo, měla také tři části, podobně jako vstupy do vlaků. Odděleně fungovaly restaurace třetí a druhé třídy, které měly samostatné vchody, jen do restaurace první třídy se vcházelo přes třídu druhou. Dalšího rozšíření se staniční budova dočkala v roce 1924, tehdy přibyla přízemní přístavba pošty. Dnes se v ní nachází zdravotní středisko. Naproti staniční budově přes koleje, na straně blíž městu, se nacházelo skladiště a vedle něj pak nakládací a vykládací rampa. Na straně staniční budovy ve směru na Komárov stály dva dvoupatrové obytné domy (v těchto místech se dnes nachází krnovské nástupiště).
(Opavský a hlučínský deník)
Vodárna byla původně nižší
Vodárna pochází z roku 1892. Dosahovala původně po dnešní římsu. V přízemí byla v době jejího vzniku jen služební místnost pro zaměstnance vodárny. V prvním patře pak nádrž na vodu, která podle údajů pamětní knihy na nádraží pojala až 60 kubických metrů vody. Tento údaj nutno brát ale s rezervou, protože údaje v této knize bývaly často zkreslené a nepřesné. Původně byla vodárna zásobována ze studně a jako alternativní zdroj vody sloužila přípojka městského vodovodu. Po obsazení Opavy Němci byla budova vodárny zvýšena o další patro pomocí betonových překladů a na nové patro byly umístěny další dva rezervoáry na vodu.
Na přelomu dvacátých a třicátých let byla za účelem zásobování vodárny z řeky Opavy na jejím břehu zřízena nová čerpací stanice. Byla vybavena dvěma výkonnými čerpadly a fungovala mnoho let. Její ovládání se spouštělo dálkově pomocí spínačů umístěných na plovácích v nádržích ve vodárenské věži. Na čerpací stanici se pravidelně prováděla údržba, odstraňování nečistot a kontrola elektroinstalace až do doby, kdy ji vzala v roce 1997 velká voda. V přístavbě spojené s vodárenskou věží bylo v té době umístěno předtápěcí zařízení.
Nasazení parních lokomotiv na tratích v okolí Opavy skončilo v roce 1976. Od té doby se parní lokomotivy využívají jen k nostalgickým jízdám. Někdejší vyzbrojování parních lokomotiv vodou dnes připomínají už jen zbylé dva vodní jeřáby před vjezdem do depa.
Nádraží prošlo mnoha proměnami
Opavské nádraží doznalo za dobu, kde je v provozu, značných změn. Podle fotografií pořízených někdy kolem roku 1860 je patrné, že staniční jednopatrová budova, která se nacházela na stejném místě jako dnes, byla propojena třemi krytými vstupy s dvoranou, která se rozprostírala nad dvěma staničními kolejemi. Každý z těchto vstupů byl určen vždy jedné třídě cestujících. Do vlaků tak odděleně vstupovali cestující první, druhé a třetí třídy. Tehdy jednopatrová staniční budova byla postavena v roce 1855 stejně jako samotné nádraží. V roce 1892 prošlo nádraží podstatnou rekonstrukcí.
Ke staniční budově přibyla další křídla s kancelářemi, byty a s restaurací, střední trakt byl zvýšen o další patro, v jeho prostřední části se dobudoval vestibul a nádraží získalo skoro stejnou podobu, jako má dnes. V témže roce byla také zbudována v areálu nádraží ledárna, která zásobovala ledem nádražní restauraci, a to i v létě, kdy bloky ledu byly před roztopením chráněny ve sklepě slámou. Budova ledárny se zachovala dodnes a stojí na začátku areálu nádraží, ve směru od Nádražního okruhu po ulici Janské směrem k nádraží. Nádražní restaurace, která v době zřízení nabízela prý výborné karvinské pivo, měla také tři části, podobně jako vstupy do vlaků. Odděleně fungovaly restaurace třetí a druhé třídy, které měly samostatné vchody, jen do restaurace první třídy se vcházelo přes třídu druhou. Dalšího rozšíření se staniční budova dočkala v roce 1924, tehdy přibyla přízemní přístavba pošty. Dnes se v ní nachází zdravotní středisko. Naproti staniční budově přes koleje, na straně blíž městu, se nacházelo skladiště a vedle něj pak nakládací a vykládací rampa. Na straně staniční budovy ve směru na Komárov stály dva dvoupatrové obytné domy (v těchto místech se dnes nachází krnovské nástupiště).
(Opavský a hlučínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/212716/
