Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Praha, 25. října 2007 - Dnes byli slavnostně oceněni nejúspěšnější účastníci prvního ročníku soutěže o nejkrásnější nádraží České republiky roku 2007. Vítězem soutěže, kterou pořádají občanská sdružení Asociace Entente Florale CZ – Souznění a Plzeňská dráha společně s Mikroregionem Konstantinolázeňsko, a tedy nejkrásnějším nádražím roku 2007, se stalo nádraží v obci Ostroměř, které je křižovatkou železničních tratí z Chlumce nad Cidlinou do Trutnova a z Hradce Králové do Jičína.
Zvláštní ocenění získala nádraží v nedalekých Smiřicích, hlavní nádraží Děčín a Bohumín. Cenu za kvalitu prostředí dále získávají nádraží Teplice, Železná Ruda–Alžbětín, Horní Planá, Vrané nad Vltavou, Václavice u Náchoda a Cebiv u Konstantinových Lázní.
Cílem soutěže je oživit zájem veřejnosti o železnici a o jednotlivá nádraží, která jsou důležitými vstupními branami do měst i vesnic. „Chceme prezentovat pozitivní příklady toho, jak by mohla nádraží vypadat, a tak motivovat občany ke zlepšování kvality jejich vlastního životního prostředí,“ řekl dnes prezident pořádající Asociace Entente Florale CZ- Souznění Jan Bauer. Organizátoři chtějí oceněním pozitivních příkladů povzbudit všechny, kterým jejich okolí není lhostejné, k pokračování v práci, která ne vždy je plně doceňována. Zároveň monitorují požadavky cestujících a mapují jejich ochotu osobně spolupracovat na nápravě nedostatků.
Vítěze vybrali zástupci vyhlašovatelů z nominací zaslaných cestující veřejností. „Děkujeme všem, kteří navrhli „svá“ nádraží do soutěže. Vážíme si zájmu veřejnosti a věříme, že v příštím roce bude ohlas ještě větší, než byl letos,“ řekla ředitelka AEF CZ – Souznění, o.s. Drahomíra Kolmanová. Výsledky soutěže budou každoročně vyhlašovány vždy poslední zářijovou sobotu u příležitosti Dne železnice.
Soutěž pořádá Asociace Entente Florale CZ – Souznění, o.s. spolu s Mikroregionem Konstantinolázeňsko a občanským sdružením Plzeňská dráha. Partnery akce jsou Správa železniční dopravní cesty, státní organizace a České dráhy, a.s., mediálním partnerem je Český rozhlas 2 – Praha.
Vítězné nádraží:
Nádraží v Ostroměři je upravené, čisté s fungujícím zázemím pro cestující, hospůdkou a přívětivým personálem. Budova s dochovanými historickými prvky plně slouží moderní dopravě. Vedle historických hodinových ciferníků tak cestující uvidí moderní digitální informační systém. Zaměstnancům na jejich nádraží záleží, o čemž svědčí například bohatá květinová výzdoba perónu, o kterou pečují nad rámec svých povinností. Cestující si „své“ nádraží velmi pochvalují.
Projekt Vlídná nádraží:
V rámci projektu Vlídná nádraží postupně obnovujeme ve spolupráci se správcem železnice a místními organizacemi i jednotlivci krásu železničních zastávek a nádraží. Snažíme se podněcovat utváření vztahů mezi obyvateli a jejich nádražím, a zlepšovat tak péči o nádražní objekty a jejich okolí. Společně hledáme možnosti nového využití budov, které v návaznosti na technický rozvoj dopravy pozbývají svého původního významu.
Partneři:
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
České dráhy, a.s.
Mediální partner:
Český rozhlas 2 – Praha
(tisková zpráva ČD)
A pro představu obrázky vítězné stanice z léta 2003 (první dva) a jara 2007, které jsem pořídil za jiným účelem, než je dokumentace nádraží samotného:
Zvláštní ocenění získala nádraží v nedalekých Smiřicích, hlavní nádraží Děčín a Bohumín. Cenu za kvalitu prostředí dále získávají nádraží Teplice, Železná Ruda–Alžbětín, Horní Planá, Vrané nad Vltavou, Václavice u Náchoda a Cebiv u Konstantinových Lázní.
Cílem soutěže je oživit zájem veřejnosti o železnici a o jednotlivá nádraží, která jsou důležitými vstupními branami do měst i vesnic. „Chceme prezentovat pozitivní příklady toho, jak by mohla nádraží vypadat, a tak motivovat občany ke zlepšování kvality jejich vlastního životního prostředí,“ řekl dnes prezident pořádající Asociace Entente Florale CZ- Souznění Jan Bauer. Organizátoři chtějí oceněním pozitivních příkladů povzbudit všechny, kterým jejich okolí není lhostejné, k pokračování v práci, která ne vždy je plně doceňována. Zároveň monitorují požadavky cestujících a mapují jejich ochotu osobně spolupracovat na nápravě nedostatků.
Vítěze vybrali zástupci vyhlašovatelů z nominací zaslaných cestující veřejností. „Děkujeme všem, kteří navrhli „svá“ nádraží do soutěže. Vážíme si zájmu veřejnosti a věříme, že v příštím roce bude ohlas ještě větší, než byl letos,“ řekla ředitelka AEF CZ – Souznění, o.s. Drahomíra Kolmanová. Výsledky soutěže budou každoročně vyhlašovány vždy poslední zářijovou sobotu u příležitosti Dne železnice.
Soutěž pořádá Asociace Entente Florale CZ – Souznění, o.s. spolu s Mikroregionem Konstantinolázeňsko a občanským sdružením Plzeňská dráha. Partnery akce jsou Správa železniční dopravní cesty, státní organizace a České dráhy, a.s., mediálním partnerem je Český rozhlas 2 – Praha.
Vítězné nádraží:
Nádraží v Ostroměři je upravené, čisté s fungujícím zázemím pro cestující, hospůdkou a přívětivým personálem. Budova s dochovanými historickými prvky plně slouží moderní dopravě. Vedle historických hodinových ciferníků tak cestující uvidí moderní digitální informační systém. Zaměstnancům na jejich nádraží záleží, o čemž svědčí například bohatá květinová výzdoba perónu, o kterou pečují nad rámec svých povinností. Cestující si „své“ nádraží velmi pochvalují.
Projekt Vlídná nádraží:
V rámci projektu Vlídná nádraží postupně obnovujeme ve spolupráci se správcem železnice a místními organizacemi i jednotlivci krásu železničních zastávek a nádraží. Snažíme se podněcovat utváření vztahů mezi obyvateli a jejich nádražím, a zlepšovat tak péči o nádražní objekty a jejich okolí. Společně hledáme možnosti nového využití budov, které v návaznosti na technický rozvoj dopravy pozbývají svého původního významu.
Partneři:
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
České dráhy, a.s.
Mediální partner:
Český rozhlas 2 – Praha
(tisková zpráva ČD)
A pro představu obrázky vítězné stanice z léta 2003 (první dva) a jara 2007, které jsem pořídil za jiným účelem, než je dokumentace nádraží samotného:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/210030/
Naší největší osobní železniční stanicí, pražským hlavním nádražím, projde denně asi sto tisíc cestujících. Od roku 1979, kdy se mu dostalo s tzv. odbavovací halou nové podoby, se na jeho tváři objevilo nemálo šrámů. Snaha vtisknout centrálnímu nádraží hlavního města dostatečně reprezentativní vzhled vedla k rozhodnutí o jeho zásadní proměně. Italský investor, společnost Grandi Stazioni, má za zhruba jednu miliardu korun proměnit nádraží, jehož některé kouty se staly již nechvalně proslulými, ve vpravdě důstojný stánek Prahy i Českých drah.
S přestavbou se tady začalo loni v prosinci. Vize investora, který budovu nádraží dle smlouvy bude mít v pronájmu na 30 let, je jasná: značnou část prostoru haly vyhradit obchodům, ale i provoznímu zázemí železnice. Nové obchody a služby uprostřed haly, kde nyní probíhají rekonstrukční práce, by se měly otevřít již koncem letošního roku.
V minulých dnech vstoupila rekonstrukce pražského hlavního nádraží do další vývojové etapy. Pro její zdárný průběh bylo nutno uvolnit část odbavovacích hal, konkrétně přemístit některé osobní pokladny. Vnitrostátní pokladny se z levé části dolní haly přesunuly na pravou stranu, mezinárodní pokladny pak našly nové místo v horní hale, napravo od eskalátoru.
Tato jistě odůvodnitelná opatření doprovázelo vylepení několika informačních letáků a umístění přenosných ukazatelů. Mnozí cestující, zvláště pak z řad imobilních, nepokládali však taková opatření za dostačující. Komplikace, které s sebou nese rekonstrukce nádražních prostor, rezonovaly i na stránkách tisku.
Možná se jim dalo předejít. Pražské hlavní nádraží totiž není jediné na světě, které dostává v současné době moderní tvářnost. Interiéry svých nádražních prostor inovují třeba i v Německu. Jeden příklad za všechny: v Saarbrückenu šli letos na pokraji léta na věc z gruntu - budovu, obalenou lešením, předali stavbařům. Pro cestující upravili postranní vchod, kam umístili i provizorní pokladny. Nespokojili se ovšem s plakátky a cedulkami. Informace o tom, kde se co nachází, a pokyny, kudy kam jít, si každý mohl přečíst již při výstupu z tramvaje na informačním panelu. Ten svými rozměry, počítanými v desítkách metrů, nemohl nikdo přehlédnout. I kdyby snad i chtěl.
Trochu důslednější informační akce na hlavním nádraží v Praze mohla předejít nepříjemnostem. Jinde totiž také probíhají rekonstrukce nádražních budov a možná i většího rozsahu. Při této příležitosti vytane na mysli úsloví svatého Augustina: „Mohli jiní, mohly jiné; proč by ty ne, Augustine?„ V Saarbrückenu mohli. U nás možná příště.
(Železničář)
S přestavbou se tady začalo loni v prosinci. Vize investora, který budovu nádraží dle smlouvy bude mít v pronájmu na 30 let, je jasná: značnou část prostoru haly vyhradit obchodům, ale i provoznímu zázemí železnice. Nové obchody a služby uprostřed haly, kde nyní probíhají rekonstrukční práce, by se měly otevřít již koncem letošního roku.
V minulých dnech vstoupila rekonstrukce pražského hlavního nádraží do další vývojové etapy. Pro její zdárný průběh bylo nutno uvolnit část odbavovacích hal, konkrétně přemístit některé osobní pokladny. Vnitrostátní pokladny se z levé části dolní haly přesunuly na pravou stranu, mezinárodní pokladny pak našly nové místo v horní hale, napravo od eskalátoru.
Tato jistě odůvodnitelná opatření doprovázelo vylepení několika informačních letáků a umístění přenosných ukazatelů. Mnozí cestující, zvláště pak z řad imobilních, nepokládali však taková opatření za dostačující. Komplikace, které s sebou nese rekonstrukce nádražních prostor, rezonovaly i na stránkách tisku.
Možná se jim dalo předejít. Pražské hlavní nádraží totiž není jediné na světě, které dostává v současné době moderní tvářnost. Interiéry svých nádražních prostor inovují třeba i v Německu. Jeden příklad za všechny: v Saarbrückenu šli letos na pokraji léta na věc z gruntu - budovu, obalenou lešením, předali stavbařům. Pro cestující upravili postranní vchod, kam umístili i provizorní pokladny. Nespokojili se ovšem s plakátky a cedulkami. Informace o tom, kde se co nachází, a pokyny, kudy kam jít, si každý mohl přečíst již při výstupu z tramvaje na informačním panelu. Ten svými rozměry, počítanými v desítkách metrů, nemohl nikdo přehlédnout. I kdyby snad i chtěl.
Trochu důslednější informační akce na hlavním nádraží v Praze mohla předejít nepříjemnostem. Jinde totiž také probíhají rekonstrukce nádražních budov a možná i většího rozsahu. Při této příležitosti vytane na mysli úsloví svatého Augustina: „Mohli jiní, mohly jiné; proč by ty ne, Augustine?„ V Saarbrückenu mohli. U nás možná příště.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209833/
Nové vybavení železniční stanice v Chocni ne všem cestujícím vyhovuje.
„Železniční nádraží je krásné, ale má jednu velkou vadu. Na otevřeném nástupišti, kde fouká a je chladno, jsou železné lavice, na kterých se nedá sedět. Ten, kdo tohle dovolil, snad vůbec neuvažoval, že tam budou čekat lidi na vlak. Tím hůř, když je zpožděný. Aže jde i o zdraví lidí, kteří čekají na spoj. Mělo by se s tím něco dělat!„ S těmito slovy se na nás obrátil Eugen Charvát, 83letý penzista z Chocně.
S jeho názorem by jistě souhlasila řada cestujících. O reakci jsme požádali přednostu choceňské železniční stanice.
„Pravdou je, že jsme určité negativní reakce na charakter sedaček na nástupištích zaznamenali. Sedačky byly dodány jako součást nástupiště při přestavbě stanice a při jejich výběru byl pravděpodobně projektantem a následně i dodavatelem brán zřetel hlavně na antivandalskou úpravu, snadnou udržovatelnost a také na to, aby sedačky architektonicky ladily s ostatním zařízením nástupiště,„ uvedl přednosta Josef Huryta.
Podle něho je problém zasahovat do čehokoli v majetku Správy železniční dopravní cesty v době pětileté záruční lhůty. „Samozřejmě citlivě vnímáme negativní ohlasy ze strany cestujících a budeme se snažit v rámci dostupných možností celý problém řešit ku spokojenosti našich zákazníků,„ dodal přednosta.
(Orlický deník)
„Železniční nádraží je krásné, ale má jednu velkou vadu. Na otevřeném nástupišti, kde fouká a je chladno, jsou železné lavice, na kterých se nedá sedět. Ten, kdo tohle dovolil, snad vůbec neuvažoval, že tam budou čekat lidi na vlak. Tím hůř, když je zpožděný. Aže jde i o zdraví lidí, kteří čekají na spoj. Mělo by se s tím něco dělat!„ S těmito slovy se na nás obrátil Eugen Charvát, 83letý penzista z Chocně.
S jeho názorem by jistě souhlasila řada cestujících. O reakci jsme požádali přednostu choceňské železniční stanice.
„Pravdou je, že jsme určité negativní reakce na charakter sedaček na nástupištích zaznamenali. Sedačky byly dodány jako součást nástupiště při přestavbě stanice a při jejich výběru byl pravděpodobně projektantem a následně i dodavatelem brán zřetel hlavně na antivandalskou úpravu, snadnou udržovatelnost a také na to, aby sedačky architektonicky ladily s ostatním zařízením nástupiště,„ uvedl přednosta Josef Huryta.
Podle něho je problém zasahovat do čehokoli v majetku Správy železniční dopravní cesty v době pětileté záruční lhůty. „Samozřejmě citlivě vnímáme negativní ohlasy ze strany cestujících a budeme se snažit v rámci dostupných možností celý problém řešit ku spokojenosti našich zákazníků,„ dodal přednosta.
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209800/
Rekonstrukce pražského hlavního nádraží, která začala loni v prosinci, vyvolává zmatek mezi lidmi
Prosím vás, nevíte, kde si koupím lístek do Olomouce? Ptá se kolemjdoucích na pražském hlavním nádraží starší žena, zatímco zmateně přechází kolem pokladen. Podobný obrázek tu můžete vidět v poslední době často.
Kvůli rekonstrukci, která teď mění hlavní nádraží, musely být totiž přemístěny pokladny a cestující jsou zmateni.
„Občas si tu připadám jako informační středisko,„ říká prodavačka v jednom z místních stánků s pečivem, která nechce být jmenována. „Ti, kteří byli zvyklí na to, jak to tu vypadalo dřív, najednou nestačí koukat,„ popisuje žena.
Prostřední část haly totiž zakryla stěna a za ní pracují dělníci. Do konce roku tu mají vzniknout první obchody. Vnitrostátní pokladny pro denní provoz, které tu dříve byly, se proto přesunuly z levé dolní části haly na pravou, do míst, kde se dříve prodávaly mezinárodní jízdenky.
Vnitrostátní pokladny s nepřetržitým provozem teď naleznou cestující v pravé části haly bezprostředně u vchodu z parku.
Přestože plánky, na kterých je rozmístění pokladen zakresleno, jsou vylepeny i na stěně, která ohraničuje staveniště, všimne si jich jen málokdo. „Potřebuji si koupit lístek, ale teď nevím, kam mám jít,„ stěžuje si Lenka Nováková, která cestuje do Hradce Králové. Nakonec jí poradí pokladní. „Informace o rekonstrukci včetně plánků naleznou lidé na webových stránkách www.cd.cz/praha nebo v informačním centru u vchodu,„ upozorňuje manažer komunikace Českých drah Radek Joklík.
Uzavře se i další část nádraží
Jak dlouho budou pokladny přemístěny, však nedokáže odhadnout.
„To záleží na tom, jak bude rekonstrukce pokračovat,„ vysvětluje Joklík. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce nádraží začala v prosinci loňského roku a trvat má pět let, budou se muset cestující připravit ještě na mnoho dalších změn.
„Začátkem příštího roku se uzavře celá severní část nádraží. To znamená od vstupní haly až po nástupiště,„ popisuje další změny Martin Hamšík, mluvčí italské společnosti Grandi Stazioni, která je investorem celé rekonstrukce.
Tím začne první fáze proměny nádraží. Během ní by v jeho prostorách mělo vyrůst nové zákaznické centrum, obchody i kancelářské prostory. „V tuto chvíli jsme v takzvané úvodní fázi,„ vysvětlil Hamšík. V nových obchodech, které se v současné době stavějí, si budou moci koupit cestující nejen oblečení, ale i třeba knihy. Do konce roku navíc vzniknou v patře na 1. nástupišti i nové toalety a zázemí pro zaměstnance Českých drah.
(Mladá fronta DNES)
Prosím vás, nevíte, kde si koupím lístek do Olomouce? Ptá se kolemjdoucích na pražském hlavním nádraží starší žena, zatímco zmateně přechází kolem pokladen. Podobný obrázek tu můžete vidět v poslední době často.
Kvůli rekonstrukci, která teď mění hlavní nádraží, musely být totiž přemístěny pokladny a cestující jsou zmateni.
„Občas si tu připadám jako informační středisko,„ říká prodavačka v jednom z místních stánků s pečivem, která nechce být jmenována. „Ti, kteří byli zvyklí na to, jak to tu vypadalo dřív, najednou nestačí koukat,„ popisuje žena.
Prostřední část haly totiž zakryla stěna a za ní pracují dělníci. Do konce roku tu mají vzniknout první obchody. Vnitrostátní pokladny pro denní provoz, které tu dříve byly, se proto přesunuly z levé dolní části haly na pravou, do míst, kde se dříve prodávaly mezinárodní jízdenky.
Vnitrostátní pokladny s nepřetržitým provozem teď naleznou cestující v pravé části haly bezprostředně u vchodu z parku.
Přestože plánky, na kterých je rozmístění pokladen zakresleno, jsou vylepeny i na stěně, která ohraničuje staveniště, všimne si jich jen málokdo. „Potřebuji si koupit lístek, ale teď nevím, kam mám jít,„ stěžuje si Lenka Nováková, která cestuje do Hradce Králové. Nakonec jí poradí pokladní. „Informace o rekonstrukci včetně plánků naleznou lidé na webových stránkách www.cd.cz/praha nebo v informačním centru u vchodu,„ upozorňuje manažer komunikace Českých drah Radek Joklík.
Uzavře se i další část nádraží
Jak dlouho budou pokladny přemístěny, však nedokáže odhadnout.
„To záleží na tom, jak bude rekonstrukce pokračovat,„ vysvětluje Joklík. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce nádraží začala v prosinci loňského roku a trvat má pět let, budou se muset cestující připravit ještě na mnoho dalších změn.
„Začátkem příštího roku se uzavře celá severní část nádraží. To znamená od vstupní haly až po nástupiště,„ popisuje další změny Martin Hamšík, mluvčí italské společnosti Grandi Stazioni, která je investorem celé rekonstrukce.
Tím začne první fáze proměny nádraží. Během ní by v jeho prostorách mělo vyrůst nové zákaznické centrum, obchody i kancelářské prostory. „V tuto chvíli jsme v takzvané úvodní fázi,„ vysvětlil Hamšík. V nových obchodech, které se v současné době stavějí, si budou moci koupit cestující nejen oblečení, ale i třeba knihy. Do konce roku navíc vzniknou v patře na 1. nástupišti i nové toalety a zázemí pro zaměstnance Českých drah.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209794/
Cestující v Sokolově mají zase o něco větší šanci, že se brzy dočkají slibovaného vylepšení vlakového nádraží. Město Sokolov se dohodlo se státní organizací Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) na tom, že při modernizaci stanice vznikne pod nástupišti podchod až do čtvrti Šenvert. Tunel, na který radnice přispěje částkou 9 milionů korun, nahradí lávku překlenující kolejiště.
„Sokolov leží na obou stranách kolejí a lidé musí mít možnost chodit na nádraží i ze Šenvertu. Je dobře, že SŽDC nechce modernizovat nádraží jen z povinnosti, ale že chce nabídnout lepší servis i občanům ze Šenvertu,„ uvedl místostarosta Sokolova Jaromír Dvořák. Podle starosty Karla Jakobce začne přestavba nejspíše v příštím roce a trvat by mohla dva až tři roky. Součástí změn, které železničáři plánují, je podle Jakobce elektrifikace trati, přestavba nástupišť a rekonstrukce mostu. Celkem akce spolyká více než půl miliardy korun.
(Mladá fronta DNES)
„Sokolov leží na obou stranách kolejí a lidé musí mít možnost chodit na nádraží i ze Šenvertu. Je dobře, že SŽDC nechce modernizovat nádraží jen z povinnosti, ale že chce nabídnout lepší servis i občanům ze Šenvertu,„ uvedl místostarosta Sokolova Jaromír Dvořák. Podle starosty Karla Jakobce začne přestavba nejspíše v příštím roce a trvat by mohla dva až tři roky. Součástí změn, které železničáři plánují, je podle Jakobce elektrifikace trati, přestavba nástupišť a rekonstrukce mostu. Celkem akce spolyká více než půl miliardy korun.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209792/
Starú budovu železničnej stanice v Michalovciach predali Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) michalovskému podnikateľovi za 210-tisíc korún. Objekt, ktorý pochádza z roku 1871, patrí medzi jedinečné historické stavby na východnom Slovensku. Železnice tvrdia, že budovu dlho nevyužívali, čím sa stala prebytočným a nepotrebným majetkom pre jej činnosť.
Historická dvojposchodová budova slúžila nielen obyvateľom Michalovského okresu, ale aj ostatným cestujúcim vyše 120 rokov. Definitívne ju zavreli v roku 1998 po ukončení výstavby a otvorení komplexu novej železničnej stanice. Stará budova potom chátrala deväť rokov. Objekt sa stal terčom vandalov, zlodejov kovov a prespávali v ňom aj bezdomovci.
Nepotrebná budova
Hovorkyňa ŽSR Martina Pavliková uviedla, že dôvodom jej predaja bola skutočnosť, že železnice budovu nevyužívali a bola v schátranom stave. "Súčasne sa do budovy nasťahovali Rómovia, ktorí ju začali rozoberať a tak hrozila možnosť úrazu. ŽSR neinvestujú do opravy budovy, ktorá je prebytočná a nebude využívaná pre hlavné a vedľajšie činnosti ŽSR," informovala.
Nadšenci nezohnali peniaze
Objekt je prázdny od mája 1998, keď slávnostne otvorili novú železničnú stanicu. Výstavba nového areálu stála 172 miliónov korún. Jeho súčasťou je trojpodlažná prevádzková budova, kryté nástupište a bezbariérový prístup cestujúcich k nástupištiam. Starú budovu plánovali železnice najprv zbúrať. Zachrániť a sprevádzkovať ju chcel Klub priateľov železníc východného Slovenska. Kamil Kočiško vysvetlil, že tieto snahy stroskotali na vysokých finančných investíciách, ktoré sú potrebné na jej opravu. V objekte chceli zriadiť malé múzeum, ktoré by mapovalo históriu železníc a boli by tu vystavené aj automobilové veterány. Budovu predali železnice v januári tohto roku podnikateľovi Marcelovi Andiľovi. Ponuka na odpredaj majetku bola podľa hovorkyne ŽSR zverejnená v dennej tlači ešte v roku 2005. Železnice ju predali za 210-tisíc korún.
Čo bude v objekte?
Čo bude v objekte a na aké zariadenie sa zmení vyše 130-ročná budova, je otázne. S vlastníkom objektu sa nám napriek viacerým telefonátom nepodarilo skontaktovať. Hovorkyňa železníc uviedla, že o ďalšom využití budovy informácie nemajú. Hovorkyňa michalovského magistrátu Viera Pakánová informovala, že vlastník objektu zatiaľ odbor výstavby a mesto o žiadnych stavebných úpravách neinformoval, ani nepožiadal. Na budove ani v jej interiéri zatiaľ žiadne práce neprebiehajú. Okná a vchodové dvere len zabezpečili a uzavreli, aby sa do nej nikto cudzí nedostal.
Budova nepatrí medzi pamiatky
Pamiatkari na rekonštrukčné a stavebné práce v 130-ročnej budove železničnej stanice dohliadať nebudú. Podľa I. Fraňovej z Krajského pamiatkového úradu v Košiciach objekt nefiguruje v Ústrednom zozname pamiatkového fondu - v registri národných kultúrnych pamiatok, a teda nepodlieha ich kontrole.
(Korzár)
Historická dvojposchodová budova slúžila nielen obyvateľom Michalovského okresu, ale aj ostatným cestujúcim vyše 120 rokov. Definitívne ju zavreli v roku 1998 po ukončení výstavby a otvorení komplexu novej železničnej stanice. Stará budova potom chátrala deväť rokov. Objekt sa stal terčom vandalov, zlodejov kovov a prespávali v ňom aj bezdomovci.
Nepotrebná budova
Hovorkyňa ŽSR Martina Pavliková uviedla, že dôvodom jej predaja bola skutočnosť, že železnice budovu nevyužívali a bola v schátranom stave. "Súčasne sa do budovy nasťahovali Rómovia, ktorí ju začali rozoberať a tak hrozila možnosť úrazu. ŽSR neinvestujú do opravy budovy, ktorá je prebytočná a nebude využívaná pre hlavné a vedľajšie činnosti ŽSR," informovala.
Nadšenci nezohnali peniaze
Objekt je prázdny od mája 1998, keď slávnostne otvorili novú železničnú stanicu. Výstavba nového areálu stála 172 miliónov korún. Jeho súčasťou je trojpodlažná prevádzková budova, kryté nástupište a bezbariérový prístup cestujúcich k nástupištiam. Starú budovu plánovali železnice najprv zbúrať. Zachrániť a sprevádzkovať ju chcel Klub priateľov železníc východného Slovenska. Kamil Kočiško vysvetlil, že tieto snahy stroskotali na vysokých finančných investíciách, ktoré sú potrebné na jej opravu. V objekte chceli zriadiť malé múzeum, ktoré by mapovalo históriu železníc a boli by tu vystavené aj automobilové veterány. Budovu predali železnice v januári tohto roku podnikateľovi Marcelovi Andiľovi. Ponuka na odpredaj majetku bola podľa hovorkyne ŽSR zverejnená v dennej tlači ešte v roku 2005. Železnice ju predali za 210-tisíc korún.
Čo bude v objekte?
Čo bude v objekte a na aké zariadenie sa zmení vyše 130-ročná budova, je otázne. S vlastníkom objektu sa nám napriek viacerým telefonátom nepodarilo skontaktovať. Hovorkyňa železníc uviedla, že o ďalšom využití budovy informácie nemajú. Hovorkyňa michalovského magistrátu Viera Pakánová informovala, že vlastník objektu zatiaľ odbor výstavby a mesto o žiadnych stavebných úpravách neinformoval, ani nepožiadal. Na budove ani v jej interiéri zatiaľ žiadne práce neprebiehajú. Okná a vchodové dvere len zabezpečili a uzavreli, aby sa do nej nikto cudzí nedostal.
Budova nepatrí medzi pamiatky
Pamiatkari na rekonštrukčné a stavebné práce v 130-ročnej budove železničnej stanice dohliadať nebudú. Podľa I. Fraňovej z Krajského pamiatkového úradu v Košiciach objekt nefiguruje v Ústrednom zozname pamiatkového fondu - v registri národných kultúrnych pamiatok, a teda nepodlieha ich kontrole.
(Korzár)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209522/
Projekt Živá nádraží by mohl urychlit vybudování dopravního terminálu u vlakového nádraží Kutná Hora - město.
Kompletní služby v osobní dopravě by mohly v budoucnu využít cestující přímo na terminálu Kutná Hora - město.
Kutná Hora by mohla být zařazena do projektu Českých drah nazvaném Živá nádraží. V rámci tohoto projektu se již rekonstruuje kolínské vlakové nádraží.
Na stole je už dvousetmilionový projekt elektrifikace trati z hlavního na městské nádraží, takzvaný Kutnohorský oblouk. „Pro cestující budou vybudována v Kutné Hoře město nová nástupiště, budou vybavena zastřešením, lavičkami a budou osvětlena,„ uvedl Pavel Šlapák ze Správy železničních dopravních cest.
Nyní se jedná o modernizaci objektu městského nádraží. Otázkou je, jakým způsobem bude takový projekt financován. „Rozhodneme se, jestli do toho město půjde samo nebo jestli budeme hledat nějakého partnera. Šéf radnice už zhruba před rokem rámcově jednal o této možnosti se zástupci největšího místního autobusového dopravce společností Connex Východní Čechy.
Ještě než se začne realizovat projekt velkého dopravního uzlu v dolní části čtvrti Vnitřní města musí být posouzen vliv dopravy na životní prostředí a obydlené okolí.
Pokud dojde k realizaci, tak by měly na této ploše najít uplatnění i služby spojené s cestovním ruchem, kavárny a obchody.
(Kutnohorský deník)
Kompletní služby v osobní dopravě by mohly v budoucnu využít cestující přímo na terminálu Kutná Hora - město.
Kutná Hora by mohla být zařazena do projektu Českých drah nazvaném Živá nádraží. V rámci tohoto projektu se již rekonstruuje kolínské vlakové nádraží.
Na stole je už dvousetmilionový projekt elektrifikace trati z hlavního na městské nádraží, takzvaný Kutnohorský oblouk. „Pro cestující budou vybudována v Kutné Hoře město nová nástupiště, budou vybavena zastřešením, lavičkami a budou osvětlena,„ uvedl Pavel Šlapák ze Správy železničních dopravních cest.
Nyní se jedná o modernizaci objektu městského nádraží. Otázkou je, jakým způsobem bude takový projekt financován. „Rozhodneme se, jestli do toho město půjde samo nebo jestli budeme hledat nějakého partnera. Šéf radnice už zhruba před rokem rámcově jednal o této možnosti se zástupci největšího místního autobusového dopravce společností Connex Východní Čechy.
Ještě než se začne realizovat projekt velkého dopravního uzlu v dolní části čtvrti Vnitřní města musí být posouzen vliv dopravy na životní prostředí a obydlené okolí.
Pokud dojde k realizaci, tak by měly na této ploše najít uplatnění i služby spojené s cestovním ruchem, kavárny a obchody.
(Kutnohorský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209467/
Nádraží ve Žďáru nad Sázavou má smůlu. Ani v opakovaných výběrových řízeních se totiž nenašel nikdo, kdo měl zájem si ho dlouhodobě pronajmout a také opravit. České dráhy proto stanici vyřadily z projektu Živá nádraží, díky kterému zchátralé železniční stanice postupně získávají nový vzhled.
Modernizace žďárského nádraží by měla být provedena jiným způsobem, například ve spolupráci se samosprávami, řekla Markéta Krausová z tiskového odboru Českých drah.
Budova byla postavena před 40 lety na trati, po níž jezdí i rychlíky mezi Prahou a Brnem. Denně jí projde několik tisíc cestujících; zázemí poskytuje i pro sousední autobusové nádraží. Větší opravy se ale zatím neprováděly.
Město je zklamané "Jsme zklamaní. Když se podíváte po hale, je to hodně omšelé," uvedla žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová. Podotkla, že vzhledem k velkému počtu cestujících by nádraží mělo mít u drah prioritu. Radnice neuvažuje o tom, že by se na jeho modernizaci finančně podílela. Město nyní chystá projekt na přestavbu sousedního autobusového nádraží."Tam bych viděla nějaký prostor, kde by se naše snahy mohly protnout," řekla Zvěřinová.
České dráhy zatím na Vysočině pronajaly pouze nádraží v Havlíčkově Brodě.
Společnost AŽD do něj slíbila investovat desítky milionů korun za pronájem na 30 let. V tomto městě se také podařilo provázat vlakové nádraží s autobusovým; nový autobusový terminál v sousedství dráhy nyní s podporou EU postavilo město.
Na vlakovém nádraží budou společné pokladny a také informační tabule s odjezdy vlaků i autobusů, a to do 9. prosince, kdy bude nové autobusové nádraží otevřeno.
Vlakovým nádražím již nyní denně prochází kolem 6000 cestujících. Hala byla stejně jako ve Žďáru postavena zhruba před čtyřmi desítkami let a mezi nádražími v Česku patří k mladším, přesto má řadu závad. Firma AŽD, která nádraží převzala v tomto roce, již asi za pět milionů korun opravila střechu.
Pomáhá soukromý kapitál V suterénu vznikly nové šatny a sociální zařízení pro železničáře. Nyní firma pracuje na obnově dalších prostor uvnitř haly. V projektu Živá nádraží hledají dráhy nájemce pro 120 nádraží v zemi. Podle údajů z letošního června byli zatím vybráni asi u 21 lokalit.
Na Vysočině se výběrové řízení nyní chystá na obě jihlavská nádraží a jeho vyhlášení se zvažuje také u nádraží v Pelhřimově.
(ekonomika.iDNES.cz)
Modernizace žďárského nádraží by měla být provedena jiným způsobem, například ve spolupráci se samosprávami, řekla Markéta Krausová z tiskového odboru Českých drah.
Budova byla postavena před 40 lety na trati, po níž jezdí i rychlíky mezi Prahou a Brnem. Denně jí projde několik tisíc cestujících; zázemí poskytuje i pro sousední autobusové nádraží. Větší opravy se ale zatím neprováděly.
Město je zklamané "Jsme zklamaní. Když se podíváte po hale, je to hodně omšelé," uvedla žďárská místostarostka Dagmar Zvěřinová. Podotkla, že vzhledem k velkému počtu cestujících by nádraží mělo mít u drah prioritu. Radnice neuvažuje o tom, že by se na jeho modernizaci finančně podílela. Město nyní chystá projekt na přestavbu sousedního autobusového nádraží."Tam bych viděla nějaký prostor, kde by se naše snahy mohly protnout," řekla Zvěřinová.
České dráhy zatím na Vysočině pronajaly pouze nádraží v Havlíčkově Brodě.
Společnost AŽD do něj slíbila investovat desítky milionů korun za pronájem na 30 let. V tomto městě se také podařilo provázat vlakové nádraží s autobusovým; nový autobusový terminál v sousedství dráhy nyní s podporou EU postavilo město.
Na vlakovém nádraží budou společné pokladny a také informační tabule s odjezdy vlaků i autobusů, a to do 9. prosince, kdy bude nové autobusové nádraží otevřeno.
Vlakovým nádražím již nyní denně prochází kolem 6000 cestujících. Hala byla stejně jako ve Žďáru postavena zhruba před čtyřmi desítkami let a mezi nádražími v Česku patří k mladším, přesto má řadu závad. Firma AŽD, která nádraží převzala v tomto roce, již asi za pět milionů korun opravila střechu.
Pomáhá soukromý kapitál V suterénu vznikly nové šatny a sociální zařízení pro železničáře. Nyní firma pracuje na obnově dalších prostor uvnitř haly. V projektu Živá nádraží hledají dráhy nájemce pro 120 nádraží v zemi. Podle údajů z letošního června byli zatím vybráni asi u 21 lokalit.
Na Vysočině se výběrové řízení nyní chystá na obě jihlavská nádraží a jeho vyhlášení se zvažuje také u nádraží v Pelhřimově.
(ekonomika.iDNES.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209455/
Cestující by se v Chebu mohli během několika let dočkat moderního dopravního terminálu. Ten má vyrůst na místě už zastaralého autobusového nádraží. V současné době si už chebská radnice nechává zpracovat studii celé rozsáhlé rekonstrukce. Ta by se vedle prostoru samotného nádraží měla týkat i přilehlých ulic, včetně zdejší nepřehledné křižovatky. Město očekává, že by projekt mohl uspět ve druhém kole rozdělování evropských prostředků v rámci regionálního operačního programu. V tom případě by vlastní realizace měla přijít na řadu už v horizontu několika málo let. Pokud by se na vybudování terminálu podařilo evropskou dotaci získat, město by musela hradit pouze nepatrnou část z předpokládaných nákladů. Ty mají podle předběžných odhadů dosáhnout částky minimálně sta milionů korun. Chebská radnice se chce výstavbu terminálu pokusit časově sladit také s plánovanou rekonstrukcí budovy vedlejšího vlakového nádraží, kterou má zajišťovat soukromý investor. Díky tomu by zde mohl vzniknout jednotný informační systém, případně i společné infocentrum. Výrazně kratší by rovněž byla nejrůznější omezení pro cestující, která budou z realizace obou staveb plynout. Ještě před chebským terminálem by v Karlovarském kraji měly být díky evropským dotacím v rámci prvního kola přidělování prostředků z regionálního operačního programu vybudovány dopravní terminály v Sokolově, Mariánských Lázních a Chodově.
(ČRo - Plzeň)
(ČRo - Plzeň)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209450/
Střecha haly železničního nádraží je hotová. Původní krytina byla opravena a teď slouží jako vrstva podkladní. Na ni byla položena zcela nová střešní krytina. Firma, která práce provedla, poskytla na střechu desetiletou záruku.
Firma AŽD Praha, jež halu rekonstruuje v rámci projektu Živá nádraží, nadále pokračuje v obnově vnitřku haly a budování zázemí pro zaměstnance drah. Na přelomu září a října tak byly předány nové šatny a sociální zařízení v suterénu haly.
Dále přijde na řadu tepelná izolace nad dřevěným podhledem haly a před koncem roku také nové pokladny po stranách budovy.
„Kvůli pokladnám jsme museli přesunout prodejnu Rellay. Majitel měl pochopení a domluvili jsme se na prostorách pro dočasné přestěhování,“ řekla mluvčí AŽD Praha Sandra Chvojková.
(Havlíčkobrodský deník)
Firma AŽD Praha, jež halu rekonstruuje v rámci projektu Živá nádraží, nadále pokračuje v obnově vnitřku haly a budování zázemí pro zaměstnance drah. Na přelomu září a října tak byly předány nové šatny a sociální zařízení v suterénu haly.
Dále přijde na řadu tepelná izolace nad dřevěným podhledem haly a před koncem roku také nové pokladny po stranách budovy.
„Kvůli pokladnám jsme museli přesunout prodejnu Rellay. Majitel měl pochopení a domluvili jsme se na prostorách pro dočasné přestěhování,“ řekla mluvčí AŽD Praha Sandra Chvojková.
(Havlíčkobrodský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209206/
BENEŠOVSKÉ NÁDRAŽÍ připravilo od víkendu pro cestující změnu. Vlaky nyní přijíždí k nově zprovozněnému třetímu nástupišti, kde ale zatím není instalovaný výtah a informační zařízení. Od soboty také platí až do úterý 6. listopadu pozměněný jízdní řád, podle něhož část osobních vlaků od Prahy končí v Čerčanech. Stavbaři nyní na obou okrajích stanice obměňují původní kolejiště, elektromontéři kompletují trolejové vedení a další pracovníci dokončují úpravy na nyní uzavřeném druhém nástupišti.
(Benešovský deník)
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209201/
Jen asi padesát metrů od barů na proslulé ostravské Stodolní ulici budou od prosince zastavovat vlaky. Výstavba zastávky s názvem Ostrava-centrum už finišuje a společně s novým podchodem se stane důležitým dopravním uzlem krajské metropole. Doposud se na západní konec Stodolní ulice s věčně špinavým a zaplivaným podchodem vydávaly jen otrlejší povahy. „Nyní se místo podstatně změní k lepšímu. Lidé bydlící v centru města se mnohem pohodlněji dostanou k vlaku a návštěvníci Stodolní budou moci vstoupit do centra dění rovnou z vlaku,“ řekl zastupitel Moravské Ostravy a Přívozu Petr Sedláček (ODS).
Cesta do práce nebude utrpením
Na zastávku se těší i lidé z okolí Ostravy. Od nového jízdního řádu, který začne platit 9. prosince, budou do centra směřovat příměstské vlaky na nově elektrifikované trati mezi Českým Těšínem, Havířovem a Ostravou. „Například v ranní špičce tak pojedu vlaky z Havířova do Ostravy každých patnáct minut,“ uvedl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Jízdní doba se zkrátí na polovinu, takže bez přestupu se cestující z Havířova dostanou do centra Ostravy za čtrnáct minut. „Konečně nebude cestování do práce utrpením. Snad nejde jen o počáteční vábení a počet vlaků vydrží napořád,“ přeje si Martin Černý z Havířova. Podobně se cestování zpříjemní i lidem z Frýdecko-Místecka.
Někteří provozovatelé klubů na Stodolní dokonce plánují, že pokud lokalitou projde větší počet lidí docházejících do zaměstnání, otevřeli by své podniky už brzy ráno. Od nové vlakové zastávky si také slibují oživení v dopoledních hodinách. Zároveň se však objevují obavy z nájezdů vandalů a z toho, že spojení vlaků a přiopilých lidí si koleduje o častá vážná zranění. „Lidé musí dbát na svou bezpečnost,“ podotkl zastupitel Sedláček.
(Právo)
Cesta do práce nebude utrpením
Na zastávku se těší i lidé z okolí Ostravy. Od nového jízdního řádu, který začne platit 9. prosince, budou do centra směřovat příměstské vlaky na nově elektrifikované trati mezi Českým Těšínem, Havířovem a Ostravou. „Například v ranní špičce tak pojedu vlaky z Havířova do Ostravy každých patnáct minut,“ uvedl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Jízdní doba se zkrátí na polovinu, takže bez přestupu se cestující z Havířova dostanou do centra Ostravy za čtrnáct minut. „Konečně nebude cestování do práce utrpením. Snad nejde jen o počáteční vábení a počet vlaků vydrží napořád,“ přeje si Martin Černý z Havířova. Podobně se cestování zpříjemní i lidem z Frýdecko-Místecka.
Někteří provozovatelé klubů na Stodolní dokonce plánují, že pokud lokalitou projde větší počet lidí docházejících do zaměstnání, otevřeli by své podniky už brzy ráno. Od nové vlakové zastávky si také slibují oživení v dopoledních hodinách. Zároveň se však objevují obavy z nájezdů vandalů a z toho, že spojení vlaků a přiopilých lidí si koleduje o častá vážná zranění. „Lidé musí dbát na svou bezpečnost,“ podotkl zastupitel Sedláček.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208959/
Existuje několik projektů na realizaci nových zastávek. Například na Černém Mostě u stanice metra Rajská zahrada. Ta už podle původních plánů měla dávno stát, její otevření se plánovalo společně se zprovozněním metra. „Datum realizace ještě není známé, hledají se cesty, jak čerpat peníze na část nákladů z Evropských fondů,“ sdělil Jan Komárek ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Uvažuje se také o nové zastávce v Karlíně v místě bývalého nádraží u Pernerovy ulice. Tam právě probíhá změna územního plánu. Železniční zastávka se také nabízí na Kačerově pod úrovní metra. Studie je již hotová, stále však není rozhodnuto, zda nakonec bude v této oblasti metro D nebo právě železniční zastávka.
V územním plánu se také objeví zastávka Praha-Malešice naproti Depu Hostivař. Malá zastávka s jedním peronem by měla napojení na konečnou stanici metra na trase A. Přibližně do dvou let by měla vzniknout zastávka Podbaba na trase do Roztok. U ní vznikne tramvajová zastávka.
Už dlouho se vedou diskuse o nové zastávce blízko chátrající nádražní budovy na Vyšehradě. Jisté je, že kvůli technickým požadavkům nebude už původní nádraží sloužit svému účelu. „Podporujeme vznik zastávky u železničního mostu, tam by byla dobrá návaznost na tramvaje,“ řekla starostka Prahy 2 Jana Černochová. SŽDC naopak podporuje variantu blíže u Ostrčilova náměstí.
Zároveň se uvažuje o zastávkách v Edenu, na Zahradním Městě a u Výstaviště. Některé existující zastávky se možná dočkají přesunů, například ta ve Velké Chuchli dále blíže k bytové zástavbě a ve Kbelích směrem k Mladoboleslavské ulici.
(Pražský deník)
Uvažuje se také o nové zastávce v Karlíně v místě bývalého nádraží u Pernerovy ulice. Tam právě probíhá změna územního plánu. Železniční zastávka se také nabízí na Kačerově pod úrovní metra. Studie je již hotová, stále však není rozhodnuto, zda nakonec bude v této oblasti metro D nebo právě železniční zastávka.
V územním plánu se také objeví zastávka Praha-Malešice naproti Depu Hostivař. Malá zastávka s jedním peronem by měla napojení na konečnou stanici metra na trase A. Přibližně do dvou let by měla vzniknout zastávka Podbaba na trase do Roztok. U ní vznikne tramvajová zastávka.
Už dlouho se vedou diskuse o nové zastávce blízko chátrající nádražní budovy na Vyšehradě. Jisté je, že kvůli technickým požadavkům nebude už původní nádraží sloužit svému účelu. „Podporujeme vznik zastávky u železničního mostu, tam by byla dobrá návaznost na tramvaje,“ řekla starostka Prahy 2 Jana Černochová. SŽDC naopak podporuje variantu blíže u Ostrčilova náměstí.
Zároveň se uvažuje o zastávkách v Edenu, na Zahradním Městě a u Výstaviště. Některé existující zastávky se možná dočkají přesunů, například ta ve Velké Chuchli dále blíže k bytové zástavbě a ve Kbelích směrem k Mladoboleslavské ulici.
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208957/
Chátrající secesní památka získala nového majitele, budoucí využití však zůstává nejasné
Osud zdevastované budovy vyšehradského nádraží ve Svobodově ulici v Praze 2 nabývá konkrétnějších rysů. Po letech sporů podepsaly České dráhy kupní smlouvu s novým majitelem, společností TIP Estate. Budoucí využití tohoto secesního objektu zůstává ale stále nejasné. Dlouhá cesta k obnově. Původní budova z počátku minulého století představující styl rostlinné secese vznikla pravděpodobně podle plánu architekta Antonína Balšánka, který pro Prahu navrhl například městské muzeum nebo se podílel na projektu Obecního domu. Před lety bylo nádraží vyřazeno z provozu díky tomu, že stojí v zatáčce trati, což odporuje směrnicím Evropské unie. Od té doby zde pravidelně projíždějí rychlíky i osobní vlaky, ale nic zde již nezastaví. Více než sto let stará budova se v současné době nachází v dezolátním stavu, který se rok od roku zhoršuje. Nádraží nepomohla ani rekonstrukce v osmdesátých letech, která paradoxně jeho stav spíše zhoršila. Začalo zatékat pod fasádu a kolem celého objektu bylo nutno natáhnout bezpečnostní síť.
Chátrající budovy si před sedmi lety všimla společnost Nádraží, která zde chtěla zprovoznit multifunkční kulturní centrum. Krátce po uzavření smlouvy ale byla budova zapsána mezi památkově chráněné objekty a společnost Nádraží musela své plány na rekonstrukci zásadně přepracovat. V roce 2002 se po transformaci drah přidaly spory o vlastnictví nádraží a po dlouhých dohadech nakonec památka připadla Českým drahám a kolejiště Správě železniční a dopravní cesty, což představovalo další problém pro potenciálního investora. Nebylo jasné, kdo je pronajímatelem objektu, a nikdo nechtěl uzavřít se společností Nádraží novou smlouvu. V roce 2004 nakonec České dráhy prohlásily, že nájemní smlouva je neplatná, protože společnost Nádraží nedodržela stanovené termíny.
Koncept kulturního a společenského centra chtěl prosadit i další zájemce, radnice Prahy 2, která letos neúspěšně zažádala o bezplatný převod budovy.
Obchodní tajemství. V dubnu 2007 vyhlásily České dráhy na prodej objektu výběrové řízení. Uspěla společnost TIP Estate s nejvyšší nabídnutou cenou 42,5 milionu korun. Vedle odhadované částky sto milionů korun na rekonstrukci musí nový majitel respektovat řadu podmínek týkajících se drážního provozu a památkové ochrany objektu. Společnost se sídlem ve Vraném nad Vltavou spadá pod americký investiční fond Wall Street Comercial Bank, zabývající se podle obchodního rejstříku pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Ten také bude mít v rozhodování o budoucím osudu budovy vyšehradského nádraží a přilehlých pozemků hlavní slovo.
Jednatel společnosti TIP Estate Petr Volšík týdeníku EURO sdělil, že budoucí záměr objektu je předmětem obchodního tajemství a že jeho společnost je vázána pokyny ze zámoří. Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah upřesnila, že v případě změny původního využití objektu, který slouží pro provoz drah, musí dojít k územnímu řízení, stavebnímu povolení a následné rekolaudaci.
Budoucnost památky je tedy stále nejistá. Kromě toho se i přes optimistické prognózy z řad některých odborníků ozývají hlasy varující před nevyhnutelným stržením celé poloviny chátrajícího objektu.
(Euro)
Osud zdevastované budovy vyšehradského nádraží ve Svobodově ulici v Praze 2 nabývá konkrétnějších rysů. Po letech sporů podepsaly České dráhy kupní smlouvu s novým majitelem, společností TIP Estate. Budoucí využití tohoto secesního objektu zůstává ale stále nejasné. Dlouhá cesta k obnově. Původní budova z počátku minulého století představující styl rostlinné secese vznikla pravděpodobně podle plánu architekta Antonína Balšánka, který pro Prahu navrhl například městské muzeum nebo se podílel na projektu Obecního domu. Před lety bylo nádraží vyřazeno z provozu díky tomu, že stojí v zatáčce trati, což odporuje směrnicím Evropské unie. Od té doby zde pravidelně projíždějí rychlíky i osobní vlaky, ale nic zde již nezastaví. Více než sto let stará budova se v současné době nachází v dezolátním stavu, který se rok od roku zhoršuje. Nádraží nepomohla ani rekonstrukce v osmdesátých letech, která paradoxně jeho stav spíše zhoršila. Začalo zatékat pod fasádu a kolem celého objektu bylo nutno natáhnout bezpečnostní síť.
Chátrající budovy si před sedmi lety všimla společnost Nádraží, která zde chtěla zprovoznit multifunkční kulturní centrum. Krátce po uzavření smlouvy ale byla budova zapsána mezi památkově chráněné objekty a společnost Nádraží musela své plány na rekonstrukci zásadně přepracovat. V roce 2002 se po transformaci drah přidaly spory o vlastnictví nádraží a po dlouhých dohadech nakonec památka připadla Českým drahám a kolejiště Správě železniční a dopravní cesty, což představovalo další problém pro potenciálního investora. Nebylo jasné, kdo je pronajímatelem objektu, a nikdo nechtěl uzavřít se společností Nádraží novou smlouvu. V roce 2004 nakonec České dráhy prohlásily, že nájemní smlouva je neplatná, protože společnost Nádraží nedodržela stanovené termíny.
Koncept kulturního a společenského centra chtěl prosadit i další zájemce, radnice Prahy 2, která letos neúspěšně zažádala o bezplatný převod budovy.
Obchodní tajemství. V dubnu 2007 vyhlásily České dráhy na prodej objektu výběrové řízení. Uspěla společnost TIP Estate s nejvyšší nabídnutou cenou 42,5 milionu korun. Vedle odhadované částky sto milionů korun na rekonstrukci musí nový majitel respektovat řadu podmínek týkajících se drážního provozu a památkové ochrany objektu. Společnost se sídlem ve Vraném nad Vltavou spadá pod americký investiční fond Wall Street Comercial Bank, zabývající se podle obchodního rejstříku pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Ten také bude mít v rozhodování o budoucím osudu budovy vyšehradského nádraží a přilehlých pozemků hlavní slovo.
Jednatel společnosti TIP Estate Petr Volšík týdeníku EURO sdělil, že budoucí záměr objektu je předmětem obchodního tajemství a že jeho společnost je vázána pokyny ze zámoří. Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah upřesnila, že v případě změny původního využití objektu, který slouží pro provoz drah, musí dojít k územnímu řízení, stavebnímu povolení a následné rekolaudaci.
Budoucnost památky je tedy stále nejistá. Kromě toho se i přes optimistické prognózy z řad některých odborníků ozývají hlasy varující před nevyhnutelným stržením celé poloviny chátrajícího objektu.
(Euro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208933/
Ostudná situace je na lyském železničním nádraží. Deník o tom už informoval. Nefungují zde záchodky, takže běžní cestující i tisíce turistů, kteří jezdí na pravidelné výstavy na místní výstaviště, si nemají kam odskočit. Možná se ale blýská na lepší časy. „Máme reakci na naši stížnost. České dráhy slibují kompletní rekonstrukci původních veřejných WC v železniční stanici, a to do března 2008. Dále by měly být spraveny stávající záchodky, a pokud to nepůjde, přistaví alespoň záchody mobilní,“ řekla včera místostarostka města Marcela Chloupková. Podle ní je současná situace katastrofa. „Snad je to konečně na dobré cestě,“ podotkla.
(Nymburský deník)
(Nymburský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208453/
Havlíčkobrodské nádraží brzy začne postupně měnit svoji tvář. Právě probíhají poslední práce na projektu, znám už je také harmonogram prací na budově a jejím okolí. Ještě letos se dočkají rekonstrukce zázemí pracovníci drah a řidiči autobusů, cestující se na vylepšené prostory mohou těšit příští rok. Sdělila to společnost AŽD Praha, která má objekt v dlouhodobém pronájmu od Českých drah.
První etapa rekonstrukce je spojena s obnovou autobusového nádraží, kterou provádí město s přispěním dotací EU. Proto je potřeba ještě letos vybudovat v nádražní budově zázemí pro řidiče autobusů (denní místnost a nocležnu). Kromě toho se plánuje rekonstrukce střechy a propojení informačních systémů pro vlakové a autobusové spoje.
Přesune se také prodej jízdenek ČD a bus centrum.
V roce 2008 zasáhne stavební ruch halu v přízemí. Prodej jízdenek, občerstvení, toalety, prodej novin a časopisů však získají novou, modernější podobu.
Nádraží nejvíce oživí třetí etapa, která se uskuteční v letech 2009 - 2010. Ve čtvrté, poslední etapě se dočká rekonstrukce restaurace v přízemí a další prostory určené k revitalizaci, většinou umístěné v nejvyšším patře. Celá rekonstrukce by měla být ukončena v roce 2011.
Společnost AŽD Praha v roce 2006 vyhrála tendr na rekonstrukci a provoz vlakového nádraží Havlíčkův Brod v rámci projektu Živá nádraží. Po podpisu smlouvy s Českými drahami 8. ledna 2007 převzala firma do užívání nádraží na dobu třiceti let. Do jeho rekonstrukce se chystá vložit desítky milionů korun. Nádražím v Havlíčkově Brodě projde denně asi šest tisíc lidí.
(ASB)
První etapa rekonstrukce je spojena s obnovou autobusového nádraží, kterou provádí město s přispěním dotací EU. Proto je potřeba ještě letos vybudovat v nádražní budově zázemí pro řidiče autobusů (denní místnost a nocležnu). Kromě toho se plánuje rekonstrukce střechy a propojení informačních systémů pro vlakové a autobusové spoje.
Přesune se také prodej jízdenek ČD a bus centrum.
V roce 2008 zasáhne stavební ruch halu v přízemí. Prodej jízdenek, občerstvení, toalety, prodej novin a časopisů však získají novou, modernější podobu.
Nádraží nejvíce oživí třetí etapa, která se uskuteční v letech 2009 - 2010. Ve čtvrté, poslední etapě se dočká rekonstrukce restaurace v přízemí a další prostory určené k revitalizaci, většinou umístěné v nejvyšším patře. Celá rekonstrukce by měla být ukončena v roce 2011.
Společnost AŽD Praha v roce 2006 vyhrála tendr na rekonstrukci a provoz vlakového nádraží Havlíčkův Brod v rámci projektu Živá nádraží. Po podpisu smlouvy s Českými drahami 8. ledna 2007 převzala firma do užívání nádraží na dobu třiceti let. Do jeho rekonstrukce se chystá vložit desítky milionů korun. Nádražím v Havlíčkově Brodě projde denně asi šest tisíc lidí.
(ASB)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208449/
Turisté, kteří na nádražích hledají úschovnu zavazadel, mají v řadě měst v kraji smůlu. Úschovny se Českým drahám nevyplácejí, a tak končí.
„Úschovny zavazadel jsou bohužel zejména v menších městech málo využívány. Například v Letohradě přijme úschovna 188 zavazadel měsíčně a utrží sotva 845 korun. V Žamberku si lidé uloží do úschovny ještě méně věcí. Měsíčně jde v průměru o 153 kusů a tržba se pohybuje kolem 600 korun. Organizační a finanční zajišťování této doplňkové služby pro cestující je velmi náročné, přitom se nejedná pouze o mzdové náklady, ale i o náklady na nájem prostor a náklady s tím související,“ říká manažer komunikace Českých drah Radek Joklík. My jsme se snažili úschovnu zavazadel udržet, přesto nám ji vloni v dubnu zrušili. Prý je to moc drahé. Ještě jsme o tom jednali, protože zájem byl. Většinou si k nám ukládali kola. Nicméně v Chrasti definitivně úschovna nebude,“ říká Monika Magicová z chrastecké železniční stanice.
„Provozování úschoven je nadstandardní službou, která nesouvisí s hlavním předmětem činnosti Českých drah,“ vysvětluje Joklík.
Celkem je v Pardubickém kraji 48 železničních stanic s výpravní budovou. V současné době v nich funguje 33 úschoven zavazadel. Letos byla zrušena jedna, a to v Jevíčku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
... náklady na nájem prostor... - To si ČD platí nájem samy sobě? Nebo jde spíš o to, že příslušnou místnost lze výhodně pronajmout - třeba provozovateli herny, která je na nádraží jistě potřebnější a patří ke standardním službám?
„Úschovny zavazadel jsou bohužel zejména v menších městech málo využívány. Například v Letohradě přijme úschovna 188 zavazadel měsíčně a utrží sotva 845 korun. V Žamberku si lidé uloží do úschovny ještě méně věcí. Měsíčně jde v průměru o 153 kusů a tržba se pohybuje kolem 600 korun. Organizační a finanční zajišťování této doplňkové služby pro cestující je velmi náročné, přitom se nejedná pouze o mzdové náklady, ale i o náklady na nájem prostor a náklady s tím související,“ říká manažer komunikace Českých drah Radek Joklík. My jsme se snažili úschovnu zavazadel udržet, přesto nám ji vloni v dubnu zrušili. Prý je to moc drahé. Ještě jsme o tom jednali, protože zájem byl. Většinou si k nám ukládali kola. Nicméně v Chrasti definitivně úschovna nebude,“ říká Monika Magicová z chrastecké železniční stanice.
„Provozování úschoven je nadstandardní službou, která nesouvisí s hlavním předmětem činnosti Českých drah,“ vysvětluje Joklík.
Celkem je v Pardubickém kraji 48 železničních stanic s výpravní budovou. V současné době v nich funguje 33 úschoven zavazadel. Letos byla zrušena jedna, a to v Jevíčku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
... náklady na nájem prostor... - To si ČD platí nájem samy sobě? Nebo jde spíš o to, že příslušnou místnost lze výhodně pronajmout - třeba provozovateli herny, která je na nádraží jistě potřebnější a patří ke standardním službám?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208338/
Hlavní nádraží v Praze se připravuje na další etapu rekonstrukce, která si vyžádá uvolnění části odbavovacích hal. Největší změnou je dočasné přemístění pokladen. Cestující k nim dovede zřetelné značení.
Vnitrostátní pokladny pro denní provoz (5:30 – 20:00) se přesunuly z levé části dolní haly na pravou, kde se dříve prodávaly mezinárodní jízdenky. Vnitrostátní pokladny s nepřetržitým provozem pak cestující najdou v pravé části haly bezprostředně u vchodu z parku (bývalé Infocentrum). Tam je také možné vyřídit průkazy a In-karty. Další změnou je přemístění mezinárodních pokladen. Nově je cestující najdou v horní hale na pravé straně.
Informace o spojích a službách Českých drah cestující získají v Infocentru, které je aktuálně umístěno v pravé části dolní haly, několik metrů od vnitrostátních pokladen. Informace u prostředního odjezdového tunelu jsou na původním místě. Nezměněno zůstává i místo příjmu zásilek ČD kurýr, které je v dolní odbavovací hale za pokladnami.
Po dobu rekonstrukce se budou také měnit přístupové cesty na nástupiště pro vozíčkáře. Je proto třeba, aby se handicapovaní cestující ohlásili u zavazadlové pokladny (ČD kurýr v prostoru za pokladnou č. 24) v dolní hale nebo u dozorčího přepravy, kterého nově najdou v horní hale za mezinárodními pokladnami. Pro všechny vozíčkáře je k dispozici telefonní linka 972 241 140, kde mohou před cestou zjistit všechny potřebné informace.
Aktuální informace o změnách na pražském hlavním nádraží jsou průběžně zveřejňovány na www.cd.cz/praha.
(informace ČD)
Vnitrostátní pokladny pro denní provoz (5:30 – 20:00) se přesunuly z levé části dolní haly na pravou, kde se dříve prodávaly mezinárodní jízdenky. Vnitrostátní pokladny s nepřetržitým provozem pak cestující najdou v pravé části haly bezprostředně u vchodu z parku (bývalé Infocentrum). Tam je také možné vyřídit průkazy a In-karty. Další změnou je přemístění mezinárodních pokladen. Nově je cestující najdou v horní hale na pravé straně.
Informace o spojích a službách Českých drah cestující získají v Infocentru, které je aktuálně umístěno v pravé části dolní haly, několik metrů od vnitrostátních pokladen. Informace u prostředního odjezdového tunelu jsou na původním místě. Nezměněno zůstává i místo příjmu zásilek ČD kurýr, které je v dolní odbavovací hale za pokladnami.
Po dobu rekonstrukce se budou také měnit přístupové cesty na nástupiště pro vozíčkáře. Je proto třeba, aby se handicapovaní cestující ohlásili u zavazadlové pokladny (ČD kurýr v prostoru za pokladnou č. 24) v dolní hale nebo u dozorčího přepravy, kterého nově najdou v horní hale za mezinárodními pokladnami. Pro všechny vozíčkáře je k dispozici telefonní linka 972 241 140, kde mohou před cestou zjistit všechny potřebné informace.
Aktuální informace o změnách na pražském hlavním nádraží jsou průběžně zveřejňovány na www.cd.cz/praha.
(informace ČD)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208100/
Moderní dopravě již neodpovídající stav železničního svršku a spodku a dosažení plánované životnosti některých prvků výhybek na bučovickém zhlaví železniční stanice Nesovice byly důvodem k rekonstrukci kolejiště v této stanici. V současnosti probíhá její první část, která byla zahájena v září tohoto roku. Naším cílem je maximální posílení bezpečnosti železničního provozu, řekl dnes ing. Miroslav Konečný, náměstek pro dopravní cestu generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty, státní organice.
V rámci postupného rozšiřování integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) předpokládá Krajský úřad Jihomoravského kraje posílení významu železniční dopravy v regionu, a to v úseku Brno hl. n.-Nesovice, i v dopravě na střední vzdálenosti v úseku Brno hl. n.Kyjov-Veselí nad Moravou. Krajský úřad projekčně připravil úpravy v okolí výpravní budovy nádraží v Nesovicích tak, aby vznikl přestupní terminál na autobus.
Před rekonstrukcí byl železniční svršek (výhybky a přípoje k výhybkám) ve tvaru T umístěn na dřevěných pražcích z roku 1971. Konstrukční prvky výhybek již přesáhly svou životnost a rovněž upevnění kolejnic bylo problematické. Kolejové lože bylo znečištěné a nepropustné. Také železniční spodek je nepropustný, namrzavý a není odvodněný. To způsobovalo rychlý rozpad geometrické polohy koleje a vyžadovalo značné náklady na údržbu kolejí v provozuschopném stavu. Dalším impulsem pro rekonstrukci byla nutnost přizpůsobit dispoziční řešení kolejiště potřebám zaváděného integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK).
Železniční stanice Nesovice je v současné době vybavena elektromechanickým staničním zabezpečovacím zařízením (SSZ) 2. kategorie z roku 1939, rekonstruovaným v roce 1977 a doplněným v roce 1999 na bučovickém zhlaví světelnými návěstidly.
Na bučovickém zhlaví se v hlavních kolejích č. 1 a 2 bude stávající dvojitá kolejová spojka rozložena na dvě jednoduché a budou rekonstruovány výhybky č. 9/11 a 12/13 a také výhybky č. 8 a 10, zapojené do koleje č. 3 a 5. Směrové poměry hlavních kolejí budou upraveny pro rychlost 80 km/h (výhledově až pro 90 km/h). Současně s rekonstrukcí výhybek a přípojných polí k těmto výhybkám zrekonstruují a odvodní stavbaři také železniční spodek. Z pražcového podloží odstraní nevhodnou zeminu a nahradí ji novými konstrukčními vrstvami a požadovanou únosností železniční pláně.
Součástí nového staničního zabezpečovacího zařízení je elektronické stavědlo s počítači náprav a elektromotorickými přestavníky. Vnitřní část nového staničního zabezpečovacího zařízení bude ve výpravní budově. Kvůli změně dispozičního řešení bude vybudováno nové venkovní osvětlení, elektrické rozvody a také nová sloupová trafostanice 22/0,4 kV-250kVA. Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, zastoupená Stavební správou Olomouc. Finanční prostředky poskytl Státní fond dopravní infrastruktury a vzhledem k tomu, že jde o jeden z prioritních projektů Operačního programu Doprava na léta 2007- 2013 bude na tento projekt předložena žádost o spolufinancování z Fondu soudržnosti Evropské unie. Celkové náklady dosáhnou 91,298 mil. Kč. Generálním projektantem stavby je Zdeněk Štěpán, Brno, a zhotovitelem je Sdružení „NESOVICE 2007“, jeho členy jsou SEŽEVREKO, a. s., a AŽD Praha, s. r. o.
Stavba byla zahájena v září 2007 a skončí v květnu 2008.
Na tuto stavbu navazuje výstavba autobusového terminálu IDS JMK v žst. Nesovice, realizovaná Jihomoravským krajem, a přeložka silnice 1/50, realizovaná ŘSD.
Druhou částí rekonstrukce kolejiště, která bude zahájena v druhé polovině roku 2008, by měl být mimo jiné odstraněn letitý problém s úrovňovým železničním přejezdem ve zhlaví směrem na Nemotice.
(Železničář)
V rámci postupného rozšiřování integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) předpokládá Krajský úřad Jihomoravského kraje posílení významu železniční dopravy v regionu, a to v úseku Brno hl. n.-Nesovice, i v dopravě na střední vzdálenosti v úseku Brno hl. n.Kyjov-Veselí nad Moravou. Krajský úřad projekčně připravil úpravy v okolí výpravní budovy nádraží v Nesovicích tak, aby vznikl přestupní terminál na autobus.
Před rekonstrukcí byl železniční svršek (výhybky a přípoje k výhybkám) ve tvaru T umístěn na dřevěných pražcích z roku 1971. Konstrukční prvky výhybek již přesáhly svou životnost a rovněž upevnění kolejnic bylo problematické. Kolejové lože bylo znečištěné a nepropustné. Také železniční spodek je nepropustný, namrzavý a není odvodněný. To způsobovalo rychlý rozpad geometrické polohy koleje a vyžadovalo značné náklady na údržbu kolejí v provozuschopném stavu. Dalším impulsem pro rekonstrukci byla nutnost přizpůsobit dispoziční řešení kolejiště potřebám zaváděného integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK).
Železniční stanice Nesovice je v současné době vybavena elektromechanickým staničním zabezpečovacím zařízením (SSZ) 2. kategorie z roku 1939, rekonstruovaným v roce 1977 a doplněným v roce 1999 na bučovickém zhlaví světelnými návěstidly.
Na bučovickém zhlaví se v hlavních kolejích č. 1 a 2 bude stávající dvojitá kolejová spojka rozložena na dvě jednoduché a budou rekonstruovány výhybky č. 9/11 a 12/13 a také výhybky č. 8 a 10, zapojené do koleje č. 3 a 5. Směrové poměry hlavních kolejí budou upraveny pro rychlost 80 km/h (výhledově až pro 90 km/h). Současně s rekonstrukcí výhybek a přípojných polí k těmto výhybkám zrekonstruují a odvodní stavbaři také železniční spodek. Z pražcového podloží odstraní nevhodnou zeminu a nahradí ji novými konstrukčními vrstvami a požadovanou únosností železniční pláně.
Součástí nového staničního zabezpečovacího zařízení je elektronické stavědlo s počítači náprav a elektromotorickými přestavníky. Vnitřní část nového staničního zabezpečovacího zařízení bude ve výpravní budově. Kvůli změně dispozičního řešení bude vybudováno nové venkovní osvětlení, elektrické rozvody a také nová sloupová trafostanice 22/0,4 kV-250kVA. Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, zastoupená Stavební správou Olomouc. Finanční prostředky poskytl Státní fond dopravní infrastruktury a vzhledem k tomu, že jde o jeden z prioritních projektů Operačního programu Doprava na léta 2007- 2013 bude na tento projekt předložena žádost o spolufinancování z Fondu soudržnosti Evropské unie. Celkové náklady dosáhnou 91,298 mil. Kč. Generálním projektantem stavby je Zdeněk Štěpán, Brno, a zhotovitelem je Sdružení „NESOVICE 2007“, jeho členy jsou SEŽEVREKO, a. s., a AŽD Praha, s. r. o.
Stavba byla zahájena v září 2007 a skončí v květnu 2008.
Na tuto stavbu navazuje výstavba autobusového terminálu IDS JMK v žst. Nesovice, realizovaná Jihomoravským krajem, a přeložka silnice 1/50, realizovaná ŘSD.
Druhou částí rekonstrukce kolejiště, která bude zahájena v druhé polovině roku 2008, by měl být mimo jiné odstraněn letitý problém s úrovňovým železničním přejezdem ve zhlaví směrem na Nemotice.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208076/
Dostat se z Rokytné nebo Vedrovic na Moravskokrumlovsku na pravidelné vlaky do Brna bude problém ještě nejméně dva roky. Přestože měl už letos na severu Znojemska fungovat integrovaný dopravní systém, jeho spuštění se stále odkládá.
Klíčová bude výstavba nového dopravního terminálu na moravskokrumlovském nádraží. „Původně to mělo být už hotové. Protože se ale jihozápad Jihomoravského kraje do systému začlení až úplně poslední, dojde ke zpoždění stavby,„ řekl starosta Moravského Krumlova Jaroslav Mokrý.
Z Krumlovska jezdí za prací
Dobré spojení s jihomoravskou metropolí je ale pro region klíčové. Většina lidí do Brna totiž dojíždí za prací. „Znamená to pro nás desítky osobních aut na nádražích v Moravském Krumlově a Rakšicích. Lidé už čekají, až budou jezdit autobusy do obcí, které nemají autobusové spojení s nádražím. Jde například o Polánku, Rokytnou, Vedrovice, Lesonice, Rybníky či Dobelice. Ty by mohly být napojeny na integrovaný systém,„ dodal Mokrý.
Nový terminál by z moravskokrumlovského nádraží měl vzniknout pravděpodobně až na podzim roku 2009.
„Nyní se připravuje dokumentace pro stavební povolení a k územnímu řízení. Některé kroky urychlit nelze,„ řekl Kamil Novák ze společnosti Kordis, která jihomoravský systém dopravy připravuje a řídí.
Nový krumlovský terminál bude podle Nováka zahrnovat až tři desítky míst pro osobní auta, jedno příjezdové a dvě odjezdová autobusová nástupiště. „Kromě městské linky tam tak může končit další spoj,„ dodal Novák.
Změny budou až za dva roky
V prosinci 2009 už by do systému mělo patřit i Znojmo, Miroslav a Hrušovany nad Jevišovkou. Uvažuje se o zapojení městské dopravy ve Znojmě. „Lidé by na jeden lístek mohli dojet třeba ze znojemské nemocnice do některé z brněnských,„ přiblížil Novák. Mimo systém bude ale stále Vranovsko a západ Znojemska.
Nový terminál v Moravském Krumlově podle přednosty znojemské železniční stanice Pavla Karšulina zvýší komfort cestujících. „Počet vlakových spojů zůstane ale zhruba stejný jako dosud,„ uvedl.
(Brněnský deník)