Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Jan HRUBEŠ, moderátor
--------------------
Dřív nádražní budova, dnes centrum současného umění, tak se proměnila administrativní stavba Českých drah na pražském Smíchově. Prostory, pro které město nemělo využití, patří ode dneška mladým výtvarníkům, hudebníkům a také filmařům.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Pracovat ve svém ateliéru, mít k dispozici svoji galerii, nahrávací studio nebo prostory pro divadelní a hudební zkoušky. Takové možnosti mají mladí umělci v novém centru současného umění Meet Factory.
David ČERNÝ, výtvarník, autor projektu
--------------------
Stojí za tím to, že jsem podobný vlastně útvary nebo zřízení viděl různě po světě. Myslím si, že Praha takovýhle vlastně prostor nebo aglomerát neměla.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Na pěti tisících metrech čtverečních industriálního prostoru vzniklo patnáct ateliérů, klub, kam se vejde osm set lidí, galerie a dva kinosály. Staví se i zvukové a postprodukční studio. To bude sloužit jak hudebníkům, tak i výtvarníkům, kteří zvuk využívají při své tvorbě. Má být také prvním v Česku specializovaný na nahrávání rapu.
David KOLLER, hudebník, autor projektu
--------------------
Když se podívám vlastně, kolik novejch umělců vydávají dneska vydavatelství, tak si myslím, že to je málo a že, protože jich znám osobně víc, tak si myslím, že to bude dobrý přispět svojí troškou do mlýna.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Po Evropě podobná centra současného umění fungují běžně. Téměř většina vznikla v nevyužívaných průmyslových objektech, které byly určeny k demolici. Pražské centrum se chce připojit a dát k dispozici tento prostor nejen mladým umělcům, ale proměnit ho zároveň v jedinečnou výstavní síň současného umění.
(ČT 1)
--------------------
Dřív nádražní budova, dnes centrum současného umění, tak se proměnila administrativní stavba Českých drah na pražském Smíchově. Prostory, pro které město nemělo využití, patří ode dneška mladým výtvarníkům, hudebníkům a také filmařům.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Pracovat ve svém ateliéru, mít k dispozici svoji galerii, nahrávací studio nebo prostory pro divadelní a hudební zkoušky. Takové možnosti mají mladí umělci v novém centru současného umění Meet Factory.
David ČERNÝ, výtvarník, autor projektu
--------------------
Stojí za tím to, že jsem podobný vlastně útvary nebo zřízení viděl různě po světě. Myslím si, že Praha takovýhle vlastně prostor nebo aglomerát neměla.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Na pěti tisících metrech čtverečních industriálního prostoru vzniklo patnáct ateliérů, klub, kam se vejde osm set lidí, galerie a dva kinosály. Staví se i zvukové a postprodukční studio. To bude sloužit jak hudebníkům, tak i výtvarníkům, kteří zvuk využívají při své tvorbě. Má být také prvním v Česku specializovaný na nahrávání rapu.
David KOLLER, hudebník, autor projektu
--------------------
Když se podívám vlastně, kolik novejch umělců vydávají dneska vydavatelství, tak si myslím, že to je málo a že, protože jich znám osobně víc, tak si myslím, že to bude dobrý přispět svojí troškou do mlýna.
Petra ŠUBRTOVÁ, redaktorka
--------------------
Po Evropě podobná centra současného umění fungují běžně. Téměř většina vznikla v nevyužívaných průmyslových objektech, které byly určeny k demolici. Pražské centrum se chce připojit a dát k dispozici tento prostor nejen mladým umělcům, ale proměnit ho zároveň v jedinečnou výstavní síň současného umění.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203427/
Smlouvu o přestavbě vlakového nádraží podepsali ve středu 12. září na teplické radnici představitelé ČD a firmy Bostas. Na základě této smlouvy se začne s revitalizací železniční stanice v rámci projektu Českých drah Živá nádraží.
V projektu Živá nádraží, jak řekl v úvodu ing. Kolář, postupovaly České dráhy podle zahraničních vzorů, kdy železniční společnosti nemají dostatek finančních prostředků na revitalizaci železničních stanic a vyberou si firmy, které nádraží svým nákladem zrevitalizují amají ho pak za to v nájmu na několik desítek let. Nová, moderní tvář nádraží se pak stane přirozeným centrem města a přiláká společnosti, která objekt revitalizovala, ale také železnici nové zákazníky, nové cestující.
Za ČD podepsal dokument náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu ing. Jiří Kolář, Ph. D., za mladoboleslavskou stavební společnost Bostas předseda představenstva Manfred Mayer za přítomnosti primátora Teplic Jaroslava Kubery.
Po podpisu proběhla tisková konference. S projektem seznámil novináře jeho ředitel Mgr. Milan Sýkora.
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009. Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun.
Celý projekt přestavby nádraží je plně v souladu s územním plánem města. Přestavba železniční stanice a jejího okolí není megalomanská a její dokončení je reálné. Oživení přirozeného centra města navíc vyvolá další investice, řekl primátor Kubera.
Nejvíce času zabere podle ředitele Sýkory příprava akce. Samotná rekonstrukce nádražní budovy by měla vyjít podle odhadů firmy přibližně na 150 milionů korun. Rekonstruovat se bude po etapách a za provozu. Vlastní stavební práce na nádražní budově by měly trvat 18 měsíců. Může je ale prodloužit rekonstrukce fresek v hale. V dalších etapách projektu je i výstavba obchodního centra, která by měla začít v roce 2010. Její součástí by mohl být i hotel nebo multiplex.
Firma Bostas vznikla v roce 1992 a zabývá se rekonstrukci a výstavbou pozemních a vodohospodářských staveb. Průměrný roční obrat firmy, která má asi 300 vlastních zaměstnanců, je přibližně 600 milionů korun. V roce 2006 se jediným vlastníkem firmy stala společnost IMMO-MANAGEMENT s rakouským kapitálem a sídlem v Praze.
Zeptali jsme se ing. Koláře, zda považuje projekt za pozitivní. Jednoznačně; uvědomme si, kolik je nádraží po celém Česku; naše akciová společnost prostě nemá dost prostředků na bezesporu potřebnou revitalizaci těchto objektů. Je to model, který se běžně používá v západní Evropě, tak byly revitalizovány např. Lipsko, Řím a řada dalších nádraží. My tuto činnost, kterou pro nás ČD Reality dělá, vítáme a myslím si, že firma Bostas svým projektem prokázala životaschopnost. Jak se říká: jen houšť a větší kapky!
Ředitel společnosti ČD Reality, a. s., dr Eugen Bečka Železničáři řekl: Není to nádraží ani první, ani poslední. Firma Bostas vyhrála soutěž o nádraží v Chomutově, předpokládáme, že smlouva by měla být podepsána do konce tohoto roku. Soutěže na další nádraží vypisujeme, ale je složitější najít investora. Ne všechny lokality se pro to hodí. Investice do výpravních budov jsou obrovské. Praha má výjimečné postavení, ale menší města mohou být problematická.
(Železničář)
V projektu Živá nádraží, jak řekl v úvodu ing. Kolář, postupovaly České dráhy podle zahraničních vzorů, kdy železniční společnosti nemají dostatek finančních prostředků na revitalizaci železničních stanic a vyberou si firmy, které nádraží svým nákladem zrevitalizují amají ho pak za to v nájmu na několik desítek let. Nová, moderní tvář nádraží se pak stane přirozeným centrem města a přiláká společnosti, která objekt revitalizovala, ale také železnici nové zákazníky, nové cestující.
Za ČD podepsal dokument náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu ing. Jiří Kolář, Ph. D., za mladoboleslavskou stavební společnost Bostas předseda představenstva Manfred Mayer za přítomnosti primátora Teplic Jaroslava Kubery.
Po podpisu proběhla tisková konference. S projektem seznámil novináře jeho ředitel Mgr. Milan Sýkora.
Po zpracování konkrétní projektové dokumentace a vyřízení stavebních povolení začnou stavební práce zhruba v polovině roku 2009. Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun.
Celý projekt přestavby nádraží je plně v souladu s územním plánem města. Přestavba železniční stanice a jejího okolí není megalomanská a její dokončení je reálné. Oživení přirozeného centra města navíc vyvolá další investice, řekl primátor Kubera.
Nejvíce času zabere podle ředitele Sýkory příprava akce. Samotná rekonstrukce nádražní budovy by měla vyjít podle odhadů firmy přibližně na 150 milionů korun. Rekonstruovat se bude po etapách a za provozu. Vlastní stavební práce na nádražní budově by měly trvat 18 měsíců. Může je ale prodloužit rekonstrukce fresek v hale. V dalších etapách projektu je i výstavba obchodního centra, která by měla začít v roce 2010. Její součástí by mohl být i hotel nebo multiplex.
Firma Bostas vznikla v roce 1992 a zabývá se rekonstrukci a výstavbou pozemních a vodohospodářských staveb. Průměrný roční obrat firmy, která má asi 300 vlastních zaměstnanců, je přibližně 600 milionů korun. V roce 2006 se jediným vlastníkem firmy stala společnost IMMO-MANAGEMENT s rakouským kapitálem a sídlem v Praze.
Zeptali jsme se ing. Koláře, zda považuje projekt za pozitivní. Jednoznačně; uvědomme si, kolik je nádraží po celém Česku; naše akciová společnost prostě nemá dost prostředků na bezesporu potřebnou revitalizaci těchto objektů. Je to model, který se běžně používá v západní Evropě, tak byly revitalizovány např. Lipsko, Řím a řada dalších nádraží. My tuto činnost, kterou pro nás ČD Reality dělá, vítáme a myslím si, že firma Bostas svým projektem prokázala životaschopnost. Jak se říká: jen houšť a větší kapky!
Ředitel společnosti ČD Reality, a. s., dr Eugen Bečka Železničáři řekl: Není to nádraží ani první, ani poslední. Firma Bostas vyhrála soutěž o nádraží v Chomutově, předpokládáme, že smlouva by měla být podepsána do konce tohoto roku. Soutěže na další nádraží vypisujeme, ale je složitější najít investora. Ne všechny lokality se pro to hodí. Investice do výpravních budov jsou obrovské. Praha má výjimečné postavení, ale menší města mohou být problematická.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/202136/
Do uzlové železniční stanice Rumburk se sjíždějí vlaky z několika směrů
Šluknovský výběžek je nejsevernější výspou České republiky, sousedící se Spolkovou republikou Německo. I když jde o méně obydlené území, jeho význam oproti zbývající části Čech není o nic menší, neboť tamní malebný kraj v posledních letech navštěvuje stále více domácích i zahraničních turistů.
Určitým centrem této oblasti je město Rumburk. Nalezneme v něm monumentální výpravní budovu tamního nádraží, které prošlo v posledních dvou letech částečnou rekonstrukcí. Výpravní budova dostala novou fasádu a v dohledné době ještě plánujeme rekonstrukci vestibulu. Bude v něm informační středisko a novinový stánek. Do této rekonstrukce bude rovněž zahrnuta modernizace výdejních oken osobní pokladny, říká náměstek vrchního přednosty uzlové žst. Rumburk Zdeněk Miškovský.
Slavomír Trojovský, jeden z rumburských výpravčích, potvrzuje, že do Rumburka směřuje denně okolo sedmdesáti vlaků osobní dopravy ze čtyř železničních tratí. Takzvaná hlavní trať směřuje na Rybniště, Jedlovou a Děčín, resp. Českou Lípu, dvě lokálky vedou do Dolní Poustevny – jedna přes Panský a druhá přes Šluknov a poslední trať vede přes Jiříkov do německého Ebersbachu. Na posledně jmenované dráze je ale zajišťován pouze víkendový provoz pěti páry mezinárodních osobních vlaků, vysvětluje pan Trojovský, který ve stanici slouží patnáctým rokem.
Na trati do Šluknova se v poslední době zvýšila frekvence cestujících, a to z prostého důvodu. Vzhledem k optimalizaci jízdních řádů byly vlaky do Jiříkova nahrazeny linkovými autobusy, které do Šluknova nejezdí přímou cestou, ale oklikou přes Jiříkov. Autobus je tak nejen trochu pomalejší, ale především dražší, takže se řada našich bývalých zákazníků zase vrátila na koleje. Vlaky jezdí celotýdenně ve dvouhodinovém taktu, ve špičkách pracovních dnů pak dokonce po hodině, což je pro naše zákazníky určitá záruka jistoty, potvrzuje pan výpravčí.
I když najdeme v dopravní kanceláři v Rumburku moderní výpočetní techniku, včetně jednotného obslužného pracoviště a elektronického deníku, v provozu stále zůstává panelové zařízení TEST C3, které je napojeno na dvě stavědla, kde slouží signalisté. Předpokládám, že plnohodnotné využití elektronického deníku bude možné do konce letošního roku, kdy bude zapojeno podobné zařízení v Krásné Lípě. V současné době je elektronickým deníkem vybaven rovněž Varnsdorf a ve zkušebním provozu jsou elektronické deníky v Rybništi, Chřibské a Jedlové. Po vybavení Šluknova a Mikulášovic dolního nádraží na konci tohoto roku bude brzy naše celá oblast propojena pomocí tohoto moderního zařízení, dodává náměstek pan Miškovský.
Operátorka Dana Fišerová potvrdila, že hlášení vlaků v Rumburku je dáváno lidským hlasem, nikoli hlasovým automatem, což skýtá i řadu výhod. Ve špičkách se u nás sjíždí a odjíždí tolik vlaků, že mám co dělat, abych všechna hlášení stihla. Hlasový automat by možná celá hlášení ani nestihl obsáhnout, obzvláště pak při mimořádnostech, říká s úsměvem Dana Fišerová.
(Železničář)
Šluknovský výběžek je nejsevernější výspou České republiky, sousedící se Spolkovou republikou Německo. I když jde o méně obydlené území, jeho význam oproti zbývající části Čech není o nic menší, neboť tamní malebný kraj v posledních letech navštěvuje stále více domácích i zahraničních turistů.
Určitým centrem této oblasti je město Rumburk. Nalezneme v něm monumentální výpravní budovu tamního nádraží, které prošlo v posledních dvou letech částečnou rekonstrukcí. Výpravní budova dostala novou fasádu a v dohledné době ještě plánujeme rekonstrukci vestibulu. Bude v něm informační středisko a novinový stánek. Do této rekonstrukce bude rovněž zahrnuta modernizace výdejních oken osobní pokladny, říká náměstek vrchního přednosty uzlové žst. Rumburk Zdeněk Miškovský.
Slavomír Trojovský, jeden z rumburských výpravčích, potvrzuje, že do Rumburka směřuje denně okolo sedmdesáti vlaků osobní dopravy ze čtyř železničních tratí. Takzvaná hlavní trať směřuje na Rybniště, Jedlovou a Děčín, resp. Českou Lípu, dvě lokálky vedou do Dolní Poustevny – jedna přes Panský a druhá přes Šluknov a poslední trať vede přes Jiříkov do německého Ebersbachu. Na posledně jmenované dráze je ale zajišťován pouze víkendový provoz pěti páry mezinárodních osobních vlaků, vysvětluje pan Trojovský, který ve stanici slouží patnáctým rokem.
Na trati do Šluknova se v poslední době zvýšila frekvence cestujících, a to z prostého důvodu. Vzhledem k optimalizaci jízdních řádů byly vlaky do Jiříkova nahrazeny linkovými autobusy, které do Šluknova nejezdí přímou cestou, ale oklikou přes Jiříkov. Autobus je tak nejen trochu pomalejší, ale především dražší, takže se řada našich bývalých zákazníků zase vrátila na koleje. Vlaky jezdí celotýdenně ve dvouhodinovém taktu, ve špičkách pracovních dnů pak dokonce po hodině, což je pro naše zákazníky určitá záruka jistoty, potvrzuje pan výpravčí.
I když najdeme v dopravní kanceláři v Rumburku moderní výpočetní techniku, včetně jednotného obslužného pracoviště a elektronického deníku, v provozu stále zůstává panelové zařízení TEST C3, které je napojeno na dvě stavědla, kde slouží signalisté. Předpokládám, že plnohodnotné využití elektronického deníku bude možné do konce letošního roku, kdy bude zapojeno podobné zařízení v Krásné Lípě. V současné době je elektronickým deníkem vybaven rovněž Varnsdorf a ve zkušebním provozu jsou elektronické deníky v Rybništi, Chřibské a Jedlové. Po vybavení Šluknova a Mikulášovic dolního nádraží na konci tohoto roku bude brzy naše celá oblast propojena pomocí tohoto moderního zařízení, dodává náměstek pan Miškovský.
Operátorka Dana Fišerová potvrdila, že hlášení vlaků v Rumburku je dáváno lidským hlasem, nikoli hlasovým automatem, což skýtá i řadu výhod. Ve špičkách se u nás sjíždí a odjíždí tolik vlaků, že mám co dělat, abych všechna hlášení stihla. Hlasový automat by možná celá hlášení ani nestihl obsáhnout, obzvláště pak při mimořádnostech, říká s úsměvem Dana Fišerová.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/202135/
Šumperské toalety i po rekonstrukci nádraží zůstávají dál černou můrou cestujících
Šumperské nádraží bylo řadu let proslulé svými špinavými záchody. O to víc se cestující těšili na kulturní prostředí nových toalet v nákladně rekonstruované budově. Ale ouha!
Necháte-li se zlákat a vhodíte do dveří požadovanou pětikorunu, čeká vás mezi novými kachlíky opět těžký pach a špína stará týdny, ne-li měsíce. Toaletní papír nehledejte. Zajdete na informace a dozvíte se, že pracovnice nic nevědí. WC údajně patří stavbě a ČD s ním nemá nic společného. Jiné WC však na nádraží, kudy denně projíždějí tisíce lidí, není. Podáte stížnost a zjistíte, že nesmíte dostat kopii. Ptáte se proč a stanete se účastníkem následujícího rozhovoru s paní vedoucí Hanouskovou: „To nedovolují předpisy!“ „Jaké předpisy?“ „Předpisy Českých drah!“ „Jaké předpisy Českých drah?“ „Směrnice!“ „Jaké směrnice?“ „Směrnice o vyřizování stížností!“ „Můžu ji vidět?“ „Ne!“ „Proč?“ „To je interní materiál Českých drah!“
„Můžete mi tuhle větu zopakovat do diktafonu?“
(Paní Hanousková sevře rty a mlčky rychle odchází.) Zůstává však několik otázek. Chodili například na moderní záchody dělníci ze stavby, zatímco cestující byli nuceni používat mobilní Toi-Toi?
Kdo vlastně inkasuje pětikoruny za nezkolaudované WC (může jít až o čtyřmístnou částku denně)?
Co na to okresní hygienici, kteří jsou jinde tak úzkostliví? Co se skrývá za údajným zákazem pořizování kopie stížnosti? Otázek se nabízí víc.
Odpoví na ně někdo, nám cestujícím?
O autorovi| Zdeněk Dudka, Dubá na Českolipsku
(Šumperský a jesenický deník)
Šumperské nádraží bylo řadu let proslulé svými špinavými záchody. O to víc se cestující těšili na kulturní prostředí nových toalet v nákladně rekonstruované budově. Ale ouha!
Necháte-li se zlákat a vhodíte do dveří požadovanou pětikorunu, čeká vás mezi novými kachlíky opět těžký pach a špína stará týdny, ne-li měsíce. Toaletní papír nehledejte. Zajdete na informace a dozvíte se, že pracovnice nic nevědí. WC údajně patří stavbě a ČD s ním nemá nic společného. Jiné WC však na nádraží, kudy denně projíždějí tisíce lidí, není. Podáte stížnost a zjistíte, že nesmíte dostat kopii. Ptáte se proč a stanete se účastníkem následujícího rozhovoru s paní vedoucí Hanouskovou: „To nedovolují předpisy!“ „Jaké předpisy?“ „Předpisy Českých drah!“ „Jaké předpisy Českých drah?“ „Směrnice!“ „Jaké směrnice?“ „Směrnice o vyřizování stížností!“ „Můžu ji vidět?“ „Ne!“ „Proč?“ „To je interní materiál Českých drah!“
„Můžete mi tuhle větu zopakovat do diktafonu?“
(Paní Hanousková sevře rty a mlčky rychle odchází.) Zůstává však několik otázek. Chodili například na moderní záchody dělníci ze stavby, zatímco cestující byli nuceni používat mobilní Toi-Toi?
Kdo vlastně inkasuje pětikoruny za nezkolaudované WC (může jít až o čtyřmístnou částku denně)?
Co na to okresní hygienici, kteří jsou jinde tak úzkostliví? Co se skrývá za údajným zákazem pořizování kopie stížnosti? Otázek se nabízí víc.
Odpoví na ně někdo, nám cestujícím?
O autorovi| Zdeněk Dudka, Dubá na Českolipsku
(Šumperský a jesenický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/202132/
Seznam stanic pro kraj Vysočina už koluje po úřadech
Na Vysočině se uvažuje o stavbě bezmála čtyřiceti nových železničních zastávek.
Dokonce už existuje jejich seznam, který koluje po různých institucích. Tyto železniční projekty by mohly být částečně zaplaceny z evropských fondů.
Jedna ze stanic má mít název Žďár nad Sázavou - Grejdy. Radnice by její vznik u průmyslové zóny a chatové oblasti uvítala.
„Byla by tam velkým přínosem. Město už dorostlo do Grejd,“ potvrzuje místostarostka Žďáru Dagmar Zvěřinová.
V sousedství sídlí firmy Arrow a Cooper Standard. Druhá jmenovaná společnost hodlá zaměstnat další vetší počet lidí. „Je potřeba to dořešit. Někteří pracovníci jezdí z Bystřicka a uvítají, pokud by vlak u průmyslové zóny zastavoval,“ uvědomuje si Zvěřinová.
Radnice už jednou v předminulém volebním období o vybudování stanice usilovala. Tenkrát ale záměr ztroskotal na penězích. V současnosti se ještě víc ukazuje, že by měl projekt smysl. S velkou pravděpodobností se znovu vrátí na stůl. Dnes vlaky ve Žďáru zastavují jen na hlavním nádraží.
O vybudování další zastávky začala letos usilovat i radnice v Moravských Budějovicích. Měla by stát na okraji města ve směru na Lažínky. Úředníci již poslali žádost.
„Je tam silná koncentrace našich spoluobčanů. Měli by to na vlak blíž, teď musí chodit na nádraží přes celé město,“ říká starosta města Vlastimil Bařinka.
Záměr sice zatím není prioritou města, radnice je ale ochotna jednat o případném spolufinancování projektu. „Nejsme proti, záleží v jaké finanční výši by to bylo,“ doplnil Bařinka. Seznam čtyřiceti uvažovaných stanic už putuje mezi krajským úřadem, Českými drahami (ČD) a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC).
„Každá z uvedených zastávek má své opodstatnění. Byly by využívané a cestujícím by pomohly,“ míní Petr Fiala, systémový specialista ČD.
V kraji se chystá stavba čtyř desítek nových železničních stanic. Zájem o zastávky mají i města jako Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí či Moravské Budějovice. Projekty by mohly být částečně zaplaceny z evropských fondů.
Rozhodující slovo ale bude mít SŽDC. „Výstavba nových zastávek rozhodně zvýší dostupnost cestujícím, kteří hodlají využít hromadné dopravy místo použití vlastního automobilu,“ uznává Anna Kodysová, vedoucí kanceláře generálního ředitele SŽDC.
Vybudování stanic ale musí předcházet mnoho splněných podmínek, například odhad využitelnosti. Důležitým kritériem je i vzdálenost od nejbližší stávající zastávky.
„Každá nová zastávka snižuje propustnost trati a může zpomalit expresní vlaky. Prodlužuje i jízdní doby od výchozí do cílové stanice. V neposlední řadě jsou rozjezdy a brzdění vlaků energeticky velmi nákladné,“ upozorňuje Kodysová s dodatkem, že právě proto se nové projekty musí pečlivě zvažovat.
Přibyslavice: Zájem máme
Rovněž lidé v Přibyslavicích by si přáli, aby u nich zastavovaly vlaky. Obec leží nedaleko Okříšek na trati mezi Jihlavou a Třebíčí. „Kdyby to bylo možné, tak bychom o zastávku stáli. Máme tady sice komplikovaný terén, ale řešit by se to dalo,“ soudí Roman Vrbka, starosta Přibyslavic. O stanici žádali Přibyslavičtí již před sedmi lety. Dostalo se jim odpovědi, že leží příliš blízko Okříšek, kde je nádraží. Díky tomu, že se obec nyní dostala na projednávaný seznam, dostala novou šanci.
Na soupise se objevily i samotné Okříšky. Kromě současného nádraží by mohly v městysi zastavovat vlaky i u nové firmy Fränkische, která před časem zahájila výrobu. „Podle mého názoru by tam zastávka mohla být. Bavili jsme se o tom na zastupitelstvu, zatím nebyl záměr podpořen ani odmítnut,“ pověděl starosta Okříšek Josef Kula.
Seznam potenciálně nových železničních ještě není závazný. „Jedná se o pracovní materiál, který může doznat změn,“ upozorňuje Zdeněk Navrkal z krajského úřadu.
Soupis byl vypracován bez návaznosti na stávající územní plány obcí a měst. Eventuální zpracování projektů a výstavba je věcí SŽDC. Na se
Na Vysočině se uvažuje o stavbě bezmála čtyřiceti nových železničních zastávek.
Dokonce už existuje jejich seznam, který koluje po různých institucích. Tyto železniční projekty by mohly být částečně zaplaceny z evropských fondů.
Jedna ze stanic má mít název Žďár nad Sázavou - Grejdy. Radnice by její vznik u průmyslové zóny a chatové oblasti uvítala.
„Byla by tam velkým přínosem. Město už dorostlo do Grejd,“ potvrzuje místostarostka Žďáru Dagmar Zvěřinová.
V sousedství sídlí firmy Arrow a Cooper Standard. Druhá jmenovaná společnost hodlá zaměstnat další vetší počet lidí. „Je potřeba to dořešit. Někteří pracovníci jezdí z Bystřicka a uvítají, pokud by vlak u průmyslové zóny zastavoval,“ uvědomuje si Zvěřinová.
Radnice už jednou v předminulém volebním období o vybudování stanice usilovala. Tenkrát ale záměr ztroskotal na penězích. V současnosti se ještě víc ukazuje, že by měl projekt smysl. S velkou pravděpodobností se znovu vrátí na stůl. Dnes vlaky ve Žďáru zastavují jen na hlavním nádraží.
O vybudování další zastávky začala letos usilovat i radnice v Moravských Budějovicích. Měla by stát na okraji města ve směru na Lažínky. Úředníci již poslali žádost.
„Je tam silná koncentrace našich spoluobčanů. Měli by to na vlak blíž, teď musí chodit na nádraží přes celé město,“ říká starosta města Vlastimil Bařinka.
Záměr sice zatím není prioritou města, radnice je ale ochotna jednat o případném spolufinancování projektu. „Nejsme proti, záleží v jaké finanční výši by to bylo,“ doplnil Bařinka. Seznam čtyřiceti uvažovaných stanic už putuje mezi krajským úřadem, Českými drahami (ČD) a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC).
„Každá z uvedených zastávek má své opodstatnění. Byly by využívané a cestujícím by pomohly,“ míní Petr Fiala, systémový specialista ČD.
V kraji se chystá stavba čtyř desítek nových železničních stanic. Zájem o zastávky mají i města jako Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí či Moravské Budějovice. Projekty by mohly být částečně zaplaceny z evropských fondů.
Rozhodující slovo ale bude mít SŽDC. „Výstavba nových zastávek rozhodně zvýší dostupnost cestujícím, kteří hodlají využít hromadné dopravy místo použití vlastního automobilu,“ uznává Anna Kodysová, vedoucí kanceláře generálního ředitele SŽDC.
Vybudování stanic ale musí předcházet mnoho splněných podmínek, například odhad využitelnosti. Důležitým kritériem je i vzdálenost od nejbližší stávající zastávky.
„Každá nová zastávka snižuje propustnost trati a může zpomalit expresní vlaky. Prodlužuje i jízdní doby od výchozí do cílové stanice. V neposlední řadě jsou rozjezdy a brzdění vlaků energeticky velmi nákladné,“ upozorňuje Kodysová s dodatkem, že právě proto se nové projekty musí pečlivě zvažovat.
Přibyslavice: Zájem máme
Rovněž lidé v Přibyslavicích by si přáli, aby u nich zastavovaly vlaky. Obec leží nedaleko Okříšek na trati mezi Jihlavou a Třebíčí. „Kdyby to bylo možné, tak bychom o zastávku stáli. Máme tady sice komplikovaný terén, ale řešit by se to dalo,“ soudí Roman Vrbka, starosta Přibyslavic. O stanici žádali Přibyslavičtí již před sedmi lety. Dostalo se jim odpovědi, že leží příliš blízko Okříšek, kde je nádraží. Díky tomu, že se obec nyní dostala na projednávaný seznam, dostala novou šanci.
Na soupise se objevily i samotné Okříšky. Kromě současného nádraží by mohly v městysi zastavovat vlaky i u nové firmy Fränkische, která před časem zahájila výrobu. „Podle mého názoru by tam zastávka mohla být. Bavili jsme se o tom na zastupitelstvu, zatím nebyl záměr podpořen ani odmítnut,“ pověděl starosta Okříšek Josef Kula.
Seznam potenciálně nových železničních ještě není závazný. „Jedná se o pracovní materiál, který může doznat změn,“ upozorňuje Zdeněk Navrkal z krajského úřadu.
Soupis byl vypracován bez návaznosti na stávající územní plány obcí a měst. Eventuální zpracování projektů a výstavba je věcí SŽDC. Na se
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201769/
Kolem vysoké dřevotřískové ohrady, která už osm měsíců zabírá zhruba třetinu spodního vestibulu Hlavního nádraží, proudí davy cestujících. Ohrada je tak pro lidi jediným důkazem, že se největší pražské nádraží opravuje. Nevědí už ale, co za bariérou vzniká a jak jsou dělníci po více než půlroční práci daleko.
Návštěva Lidových novin za ohradou začala ve stylu známé scény z filmu Na samotě u lesa, kdy majitel mlýna vypráví poutavý příběh o tamním vodníkovi, přičemž mu není kvůli rachocení strojů rozumět ani slovo. Stejně marně poslouchám i já mluvčího investora Grandi Stazioni Martina Hamšíka, který povídá o budoucnosti nádraží. Místo něho slyším jen ustavičné bušení kladiva do traverzy.
„Vidíte ocelové konstrukce, na které se budou montovat skleněné pláty. Bude to základ budoucí obchodní pasáže," opakuje Hamšík svou větu poté, co hluk ustane, Padesátitunová páteř budoucího jednopatrového skleněného ostrova uprostřed nádraží vyplňuje většinu ohrazeného prostoru. Asi uprostřed jsou železné schody do patra. Obchodní pasáž povede v ose haly nádraží od vstupu až ke kolejišti. „Nebudou tu jen obchody, chceme tady také například banku a další provozovny, které lidi na nádraží uvítají," pokračuje Hamšík. Přední část obchodní zóny je společně s rekonstrukcí sociálního zařízení a zázemím Českých drah první etapou rekonstrukce nádraží. Dělníci by ji měli kompletně dokončit na konci roku.
V další rozsáhlejší etapě, která začne ihned poté, se investor pustí do levé půlky nádraží, kde bude všechno jinak. Pokladny se přesunou do sníženého přízemí, kde je nyní úschovna zavazadel. Na stejném místě bude i ČD centrum, tedy jakási informační kancelář Českých drah. „Odbavovací prostor bude vypadat jako na letišti. Prodejci jízdenek budou sedět vedle sebe u dlouhého pultu," popisuje budoucí vzhled pokladen Hamšík.
„chceme světlé a čisté nádraží, kde nebudou žádná zákoutí. Pak se tu nebudou scházet ani bezdomovci. Dnes je to tu takové temné a stísněné," říká Hamšík a dívá se k černému stropu. Oprava nádraží za téměř jednu miliardu korun tak spočívá i v tom, že se tu kompletně vybílí. A to nejen zdi a stropy, ale i prostranství. Zmizí totiž všechny stánky, protože nakupovat se bude jen v prostřední obchodní zóně.
„Jde nám o to, aby lidé nechodili na nádraží, jen když někam jedou, ale aby si sem přišli i nakoupit. Tak je tomu ostatně na římském nádraží Termini, které jsme také rekonstruovali," říká Martin Hamšík z Grandi Stazioni.
(Lidové noviny)
Návštěva Lidových novin za ohradou začala ve stylu známé scény z filmu Na samotě u lesa, kdy majitel mlýna vypráví poutavý příběh o tamním vodníkovi, přičemž mu není kvůli rachocení strojů rozumět ani slovo. Stejně marně poslouchám i já mluvčího investora Grandi Stazioni Martina Hamšíka, který povídá o budoucnosti nádraží. Místo něho slyším jen ustavičné bušení kladiva do traverzy.
„Vidíte ocelové konstrukce, na které se budou montovat skleněné pláty. Bude to základ budoucí obchodní pasáže," opakuje Hamšík svou větu poté, co hluk ustane, Padesátitunová páteř budoucího jednopatrového skleněného ostrova uprostřed nádraží vyplňuje většinu ohrazeného prostoru. Asi uprostřed jsou železné schody do patra. Obchodní pasáž povede v ose haly nádraží od vstupu až ke kolejišti. „Nebudou tu jen obchody, chceme tady také například banku a další provozovny, které lidi na nádraží uvítají," pokračuje Hamšík. Přední část obchodní zóny je společně s rekonstrukcí sociálního zařízení a zázemím Českých drah první etapou rekonstrukce nádraží. Dělníci by ji měli kompletně dokončit na konci roku.
V další rozsáhlejší etapě, která začne ihned poté, se investor pustí do levé půlky nádraží, kde bude všechno jinak. Pokladny se přesunou do sníženého přízemí, kde je nyní úschovna zavazadel. Na stejném místě bude i ČD centrum, tedy jakási informační kancelář Českých drah. „Odbavovací prostor bude vypadat jako na letišti. Prodejci jízdenek budou sedět vedle sebe u dlouhého pultu," popisuje budoucí vzhled pokladen Hamšík.
„chceme světlé a čisté nádraží, kde nebudou žádná zákoutí. Pak se tu nebudou scházet ani bezdomovci. Dnes je to tu takové temné a stísněné," říká Hamšík a dívá se k černému stropu. Oprava nádraží za téměř jednu miliardu korun tak spočívá i v tom, že se tu kompletně vybílí. A to nejen zdi a stropy, ale i prostranství. Zmizí totiž všechny stánky, protože nakupovat se bude jen v prostřední obchodní zóně.
„Jde nám o to, aby lidé nechodili na nádraží, jen když někam jedou, ale aby si sem přišli i nakoupit. Tak je tomu ostatně na římském nádraží Termini, které jsme také rekonstruovali," říká Martin Hamšík z Grandi Stazioni.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201768/
Celá úzkokolejka Osoblažka je technickým unikátem. Znalci železniční historie najdou nejrůznější zajímavosti snad na každé zastávce. Bohužel tyto detaily, které dělají z Osoblažky vyhlášenou turistickou atrakci, lákají také zloděje.
Ještě nedávno při pauze ve stanici Slezské Rudoltice pasažéři historického vlaku fotografovali nejen slavnou parní lokomotivu Resita, ale řadu z nich zaujalo také nádraží s předválečnou pumpou a ozdobnou výlevkou z nerezavějící slitiny. Na obvodu kovové výlevky byl nápis A. Füretsch Troppau, což bylo pravděpodobně jméno výrobce z Opavy.
Bohužel nedávno po starodávné výlevce zbyl na rudoltickém nádraží jen rozkopaný beton a zrezivělé šrouby, na kterých byla ukotvena. „Nenahraditelnou hodnotu takového předmětu si člověk uvědomí, až když je defnitivně pryč. Ta výlevka byla součást rudoltického nádraží asi už před válkou, tedy nejméně sedmdesát let, a lidé, kteří kolem ní každý den chodili na vlak, ji brali jako samozřejmost. Železniční turisté, kteří do Rudoltic přijeli poprvé, z ní byli nadšení. Krádež vyšetřuje policie, ale docela mě zaskočilo, že České dráhy jako majitele výlevky, ta ztráta ani příliš nemrzí. Byla to pro ně jen stará, dávno nepoužívaná věc. Spíš ji ukradl zloděj starožitností než sběrový zloděj, protože žádné jiné železné věci se ten den z rudoltického nádraží neztratily,“ hodnotí událost rudoltická starostka Martina Jalamasová.
Ztráta originální výlevky mrzí hlavně provozovatele nostalgických jízd ze Slezských zemských drah a z frmy Olpas. „My máme v podstatě jen pronajaté koleje, takže do toho, co se děje kolem trati na nádražích, nemáme co mluvit, ale podobné krádeže jsou určitě pro Osoblažku velká ztráta. Kolem úzkokolejky se dochovalo plno zajímavých technických věcí, které už mají určitou historickou hodnotu a potřebovaly by zabezpečit proti zlodějům, opravit, nebo zrestaurovat, ale to je věc majitele. Je paradox, když musíme doufat v menší zlo, že ukradená výlevka skončila na nějaké burze nebo u překupníků starožitností, a ne ve sběrně,“ komentoval ztracenou výlevku Jaromír Foltýn z Olpasu.
(Týdeník Krnovské noviny)
Ještě nedávno při pauze ve stanici Slezské Rudoltice pasažéři historického vlaku fotografovali nejen slavnou parní lokomotivu Resita, ale řadu z nich zaujalo také nádraží s předválečnou pumpou a ozdobnou výlevkou z nerezavějící slitiny. Na obvodu kovové výlevky byl nápis A. Füretsch Troppau, což bylo pravděpodobně jméno výrobce z Opavy.
Bohužel nedávno po starodávné výlevce zbyl na rudoltickém nádraží jen rozkopaný beton a zrezivělé šrouby, na kterých byla ukotvena. „Nenahraditelnou hodnotu takového předmětu si člověk uvědomí, až když je defnitivně pryč. Ta výlevka byla součást rudoltického nádraží asi už před válkou, tedy nejméně sedmdesát let, a lidé, kteří kolem ní každý den chodili na vlak, ji brali jako samozřejmost. Železniční turisté, kteří do Rudoltic přijeli poprvé, z ní byli nadšení. Krádež vyšetřuje policie, ale docela mě zaskočilo, že České dráhy jako majitele výlevky, ta ztráta ani příliš nemrzí. Byla to pro ně jen stará, dávno nepoužívaná věc. Spíš ji ukradl zloděj starožitností než sběrový zloděj, protože žádné jiné železné věci se ten den z rudoltického nádraží neztratily,“ hodnotí událost rudoltická starostka Martina Jalamasová.
Ztráta originální výlevky mrzí hlavně provozovatele nostalgických jízd ze Slezských zemských drah a z frmy Olpas. „My máme v podstatě jen pronajaté koleje, takže do toho, co se děje kolem trati na nádražích, nemáme co mluvit, ale podobné krádeže jsou určitě pro Osoblažku velká ztráta. Kolem úzkokolejky se dochovalo plno zajímavých technických věcí, které už mají určitou historickou hodnotu a potřebovaly by zabezpečit proti zlodějům, opravit, nebo zrestaurovat, ale to je věc majitele. Je paradox, když musíme doufat v menší zlo, že ukradená výlevka skončila na nějaké burze nebo u překupníků starožitností, a ne ve sběrně,“ komentoval ztracenou výlevku Jaromír Foltýn z Olpasu.
(Týdeník Krnovské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201590/
Na stanici v Benešově do konce letošního roku přibude i podchod s výtahy pro vozíčkáře
Nové koleje, první nástupiště, stříšky nad nástupišti a protihlukovou stěnu má železniční stanice v Benešově. Do konce roku na nádraží přibude ještě například podchod s výtahy pro vozíčkáře.
„Nyní se pracuje na individuálních protihlukových opatřeních. Vyměňují se okna tam, kde je to podle hygienických měření potřeba,“ řekla Anna Kodysová, vedoucí generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Po celou dobu rekonstrukce mají na nádraží vozíčkáři pouze provizorní přístup. „Po dokončení úprav budoumít přístup na všechna nástupiště vozíčkáři i slabozrací,“ uvedla Kodysová s tím, že o jejich bezpečnost se postarají zvukové výstražné majáčky.
Všechny stavební práce mají být hotové do konce letošního roku.
Odbočka Bedrč bude zrušena Po dokončení stavby bude zrušena odbočka Bedrč v úseku Benešov až Čerčany. „Vznikla kvůli co nejmenšímu omezení železničního provozu mezi Strančicemi a Benešovemkvůli rozsáhlým opravám. Po ukončení stavby se zase zruší,“ řekla Anna Kodysová.
Kompletní rekonstrukce se budou ještě provádět na zastávkách Mrač, Pyšely, Čtyřkoly, Mirošovice a Mnichovice. „Všude budou nové, vyšší perony, přístřešky pro cestující a informační systémy. Samozřejmostí je, že ve všech stanicích a zastávkách budou vybudovány bezbariérové přístupy pro cestující s omezenou pohyblivostí,“ uvedla Kodysová. Ve Čtyřkolech budou součástí modernizace i nové přejezdy a v Mirošovicích u Prahy nové podchody.
Přípravné práce začaly v Benešově v říjnu 2006. Celá modernizace trati Benešov-Strančice má být dokončena v květnu 2010.
Součástí modernizace trati Benešov-Votice bude i oprava železniční stanice v Olbramovicích. Zde by se mělo začít pracovat v příštím roce.
Stavba na trase Benešov-Strančice, Strančice-Praha-Hostivař a Veselí nad Lužnicí-Tábor patří do čtvrtého národního tranzitního železničního koridoru. Ten vede od hranic s Německem přes Děčín, Prahu, České Budějovice a Horní Dvořiště směrem na Linec v Rakousku. „Je významný nejen z pohledu české železniční sítě, ale důležitý je i z celoevropského hlediska. Proto byl také náš čtvrtý železniční koridor zařazen mezi takzvané prioritní evropské projekty a máme reálnou šanci, že bude spolufinancován i z evropských fondů,“ dodala Anna Kodysová.
(Mladá fronta DNES)
Nové koleje, první nástupiště, stříšky nad nástupišti a protihlukovou stěnu má železniční stanice v Benešově. Do konce roku na nádraží přibude ještě například podchod s výtahy pro vozíčkáře.
„Nyní se pracuje na individuálních protihlukových opatřeních. Vyměňují se okna tam, kde je to podle hygienických měření potřeba,“ řekla Anna Kodysová, vedoucí generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Po celou dobu rekonstrukce mají na nádraží vozíčkáři pouze provizorní přístup. „Po dokončení úprav budoumít přístup na všechna nástupiště vozíčkáři i slabozrací,“ uvedla Kodysová s tím, že o jejich bezpečnost se postarají zvukové výstražné majáčky.
Všechny stavební práce mají být hotové do konce letošního roku.
Odbočka Bedrč bude zrušena Po dokončení stavby bude zrušena odbočka Bedrč v úseku Benešov až Čerčany. „Vznikla kvůli co nejmenšímu omezení železničního provozu mezi Strančicemi a Benešovemkvůli rozsáhlým opravám. Po ukončení stavby se zase zruší,“ řekla Anna Kodysová.
Kompletní rekonstrukce se budou ještě provádět na zastávkách Mrač, Pyšely, Čtyřkoly, Mirošovice a Mnichovice. „Všude budou nové, vyšší perony, přístřešky pro cestující a informační systémy. Samozřejmostí je, že ve všech stanicích a zastávkách budou vybudovány bezbariérové přístupy pro cestující s omezenou pohyblivostí,“ uvedla Kodysová. Ve Čtyřkolech budou součástí modernizace i nové přejezdy a v Mirošovicích u Prahy nové podchody.
Přípravné práce začaly v Benešově v říjnu 2006. Celá modernizace trati Benešov-Strančice má být dokončena v květnu 2010.
Součástí modernizace trati Benešov-Votice bude i oprava železniční stanice v Olbramovicích. Zde by se mělo začít pracovat v příštím roce.
Stavba na trase Benešov-Strančice, Strančice-Praha-Hostivař a Veselí nad Lužnicí-Tábor patří do čtvrtého národního tranzitního železničního koridoru. Ten vede od hranic s Německem přes Děčín, Prahu, České Budějovice a Horní Dvořiště směrem na Linec v Rakousku. „Je významný nejen z pohledu české železniční sítě, ale důležitý je i z celoevropského hlediska. Proto byl také náš čtvrtý železniční koridor zařazen mezi takzvané prioritní evropské projekty a máme reálnou šanci, že bude spolufinancován i z evropských fondů,“ dodala Anna Kodysová.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201589/
Když lidé nyní procházejí kolem smíchovského nádraží nebo tu vystupují z vlaku, nečeká je vůbec pěkný pohled. Výjimkou tu nejsou bezdomovci nebo narkomani a budova sama už taky rozhodně nezáří novotou. To by se již brzy mělo začít měnit.
„Areál smíchovského nádraží je rozhodně jedna z největších rozvojových ploch v Praze a v naší městské části je jednoznačně největší,“ říká místostarosta Petr Horák.
Po rekonstrukci zde mají vzniknout obchody i kanceláře
V následujících letech projde smíchovské nádraží rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Na uvolněných plochách následně vzniknou byty, obchody nebo kanceláře. Projekt už se pomalu dává do pohybu. „V létě vzala rada Prahy 5 na vědomí rozvojovou studii, v tuto chvíli už dokumenty prohlížejí magistrátní úředníci, kteří mají pravomoc změnit územní plán tak, aby se mohlo nádraží začít měnit,“ přibližuje současnou situaci místostarosta Horák. Podle jeho slov se na novou podobu celého areálu už brzy budou moci podívat i místní občané. Veřejná prezentace by se totiž měla konat ještě letos. I tak je ke změně podoby nádraží ještě hodně daleko. „Pokud půjde všechno dobře, mohla by příští rok padnout první územní rozhodnutí a hotová by měla být i projektová dokumentace. Přípravné práce by se měly rozběhnout v horizontu dvou až tří let a první nové stavby by mohly být hotové za čtyři nebo pět let,“ popisuje ideální postup prací Horák.
Z nového smíchovského nádraží možná vyjedou také autobusy
Projekt podle odhadů spolkne kolem 15 miliard korun. A kromě vlaků možná budou z nového smíchovského nádraží vyjíždět i autobusové linky, které v současnosti nabírají cestující na nádraží Na Knížecí. „V tuto chvíli počítáme s tím, že projekt propojí jednotlivé druhy dopravy do jednoho místa,“ potvrzuje mluvčí společného projektu Sekyra Group a Českých drah Radek Polák a dodává, že přípravy celého projektu jsou výjimečně náročné nejen kvůli hledání optimálního řešení dopravní situace, ale i kvůli rozsáhlosti celého areálu. Celkem tu vznikne okolo tří set padesáti tisíc metrů čtverečních ploch využitelných jako kanceláře, obchody, ale i jako hotely nebo nové byty. Myšleno je samozřejmě i na dostatek parkovacích míst, aby řidiči nemuseli složitě hledat místo pro svá auta. „Opraveny budou i Nádražní ulice, Radlická a Za Ženskými domovy,“ upřesnil mluvčí. Smíchovské nádraží by po rekonstrukci mělo konečně přestat být azylem pro příležitostné uživatele drog, a kolemjdoucí si tak konečně přestanou na areál ukazovat prstem. „Lidé sem přijedou, nakoupí si od dealerů drogy a pak odtud zase jedou dál,“ popsal situaci na nádraží před prázdninami protidrogový koordinátor Prahy 5 Jaroslav Karhánek.
(Mladá fronta DNES)
„Areál smíchovského nádraží je rozhodně jedna z největších rozvojových ploch v Praze a v naší městské části je jednoznačně největší,“ říká místostarosta Petr Horák.
Po rekonstrukci zde mají vzniknout obchody i kanceláře
V následujících letech projde smíchovské nádraží rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Na uvolněných plochách následně vzniknou byty, obchody nebo kanceláře. Projekt už se pomalu dává do pohybu. „V létě vzala rada Prahy 5 na vědomí rozvojovou studii, v tuto chvíli už dokumenty prohlížejí magistrátní úředníci, kteří mají pravomoc změnit územní plán tak, aby se mohlo nádraží začít měnit,“ přibližuje současnou situaci místostarosta Horák. Podle jeho slov se na novou podobu celého areálu už brzy budou moci podívat i místní občané. Veřejná prezentace by se totiž měla konat ještě letos. I tak je ke změně podoby nádraží ještě hodně daleko. „Pokud půjde všechno dobře, mohla by příští rok padnout první územní rozhodnutí a hotová by měla být i projektová dokumentace. Přípravné práce by se měly rozběhnout v horizontu dvou až tří let a první nové stavby by mohly být hotové za čtyři nebo pět let,“ popisuje ideální postup prací Horák.
Z nového smíchovského nádraží možná vyjedou také autobusy
Projekt podle odhadů spolkne kolem 15 miliard korun. A kromě vlaků možná budou z nového smíchovského nádraží vyjíždět i autobusové linky, které v současnosti nabírají cestující na nádraží Na Knížecí. „V tuto chvíli počítáme s tím, že projekt propojí jednotlivé druhy dopravy do jednoho místa,“ potvrzuje mluvčí společného projektu Sekyra Group a Českých drah Radek Polák a dodává, že přípravy celého projektu jsou výjimečně náročné nejen kvůli hledání optimálního řešení dopravní situace, ale i kvůli rozsáhlosti celého areálu. Celkem tu vznikne okolo tří set padesáti tisíc metrů čtverečních ploch využitelných jako kanceláře, obchody, ale i jako hotely nebo nové byty. Myšleno je samozřejmě i na dostatek parkovacích míst, aby řidiči nemuseli složitě hledat místo pro svá auta. „Opraveny budou i Nádražní ulice, Radlická a Za Ženskými domovy,“ upřesnil mluvčí. Smíchovské nádraží by po rekonstrukci mělo konečně přestat být azylem pro příležitostné uživatele drog, a kolemjdoucí si tak konečně přestanou na areál ukazovat prstem. „Lidé sem přijedou, nakoupí si od dealerů drogy a pak odtud zase jedou dál,“ popsal situaci na nádraží před prázdninami protidrogový koordinátor Prahy 5 Jaroslav Karhánek.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201587/
Do dvou let se v Teplicích začne s revitalizací železniční stanice Teplice v Čechách v rámci projektu Českých drah „Živá nádraží“.
Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun. Projekt počítá také s vybudováním nového podchodu pod silnicí před nádražím. Vstup bude u parku naproti nádraží.
V současné době lidé přebíhají silnici i mimo přechod. Nebo dobíhají vlak na červenou, což je nebezpečné a hrozí nehody.
(Teplický deník)
Kompletní rekonstrukce i s přilehlými obchodními prostory vyjde na přibližně 1,6 až 2,1 miliardy korun. Projekt počítá také s vybudováním nového podchodu pod silnicí před nádražím. Vstup bude u parku naproti nádraží.
V současné době lidé přebíhají silnici i mimo přechod. Nebo dobíhají vlak na červenou, což je nebezpečné a hrozí nehody.
(Teplický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201235/
Radnice v Českém Brodě připravuje rozsáhlou rekonstrukci autobusového a vlakového nádraží. Obě by se měla změnit v moderní dopravní terminál. Podle prvních odhadů bude modernizace stát nejméně 40 milionů korun. "Město na ni požádá o dotaci z Evropské unie,"řekl místostarosta Jakub Nekolný.
Město už vypsalo výběrové řízení na poradenskou firmu, s jejíž pomocí chce peníze z evropských fondů získat. "Jsme malé město, nemáme s projekty takového rozsahu zkušenosti,"uvedl místostarosta. "Šanci uspět podle něj zvyšuje skutečnost, že českobrodské nádraží patří k nejfrekventovanějším uzlům příměstských linek pražské integrované dopravy.
Součástí rekonstrukce bude především úprava prostoru před nádražím a vymezení silnice do obce Liblice. Vybudují se autobusová stání, přechody, prostor se osází zelení.
(Profit)
Město už vypsalo výběrové řízení na poradenskou firmu, s jejíž pomocí chce peníze z evropských fondů získat. "Jsme malé město, nemáme s projekty takového rozsahu zkušenosti,"uvedl místostarosta. "Šanci uspět podle něj zvyšuje skutečnost, že českobrodské nádraží patří k nejfrekventovanějším uzlům příměstských linek pražské integrované dopravy.
Součástí rekonstrukce bude především úprava prostoru před nádražím a vymezení silnice do obce Liblice. Vybudují se autobusová stání, přechody, prostor se osází zelení.
(Profit)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201232/
Velký světlý, i když málo kontrastní nápis Ostrava zdobí celé prosklené čelo nádražní haly vlakového nádraží v Ostravě-Přívoze
Nápis se tak stal tečkou za úpravami této stavby.
Ve skutečnosti jsou na prosklené čelní ploše nádražní haly nápisy dva. Velký bílý „Ostrava“ je viditelný zvenku. Vnitřní menší tmavý s textem „Hlavní nádraží Ostrava“ není během dne přes bílý nápis „Ostrava“ ze speciální poloprůhledné fólie viditelný. Zahlédnout ho mohou v zrcadlové poloze pouze cestující uvnitř haly. Proč tomu tak je?
„Je to tak kvůli efektu nočního podsvícení. V noci tak druhý nápis více vyniká,“ vysvětlil náměstek ředitele odboru osobní dopravy a přepravy Českých drah pro moravskoslezský kraj Miroslav Klich.
Nádražní hala prodělávala postupné úpravy delší dobu. Letos vyvrcholily výměnou skleněného čela. Cestující museli během úprav používat jen jeden ze dvou východů.
V druhé fázi oprav na nádraží se chtějí České dráhy pustit do rekonstrukce sousední nádražní budovy.
Úpravy čekají také přednádražní prostor, kde jsou plechové přístřešky, zrezivělý vodotrysk a neupravená zeleň. Radní Moravské Ostravy a Přívozu to chtějí změnit.
Proto nechali vypracovat projekt úpravy tohoto prostoru. Podle architekta Davida Kotka by měla být z přednádraží především odstraněna smyčka tramvají a trolejbusů. Přemístěna by měla být blíže k Wattově ulici, do prostoru po staré tovární hale.
Město nedávno požádalo centrální městský obvod, aby vypracoval takzvanou dopravně urbanistickou studii, která ještě prověří další možné varianty využití prostoru před nádražím.
Kdy stavební práce a úpravy začnou, zatím není jisté. „Počkáme až na tu studii, musíme to dělat ve spolupráci s městem,“ uvedl starosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Miroslav Svozil.
Projekt je v prvním návrhu balíku projektů pro podporu z Evropské unie.
Financování tohoto projektu bude problematické. Na nutné opravy potřebuje obvod sehnat více než sto milionů korun.
(Karvinský deník)
Nápis se tak stal tečkou za úpravami této stavby.
Ve skutečnosti jsou na prosklené čelní ploše nádražní haly nápisy dva. Velký bílý „Ostrava“ je viditelný zvenku. Vnitřní menší tmavý s textem „Hlavní nádraží Ostrava“ není během dne přes bílý nápis „Ostrava“ ze speciální poloprůhledné fólie viditelný. Zahlédnout ho mohou v zrcadlové poloze pouze cestující uvnitř haly. Proč tomu tak je?
„Je to tak kvůli efektu nočního podsvícení. V noci tak druhý nápis více vyniká,“ vysvětlil náměstek ředitele odboru osobní dopravy a přepravy Českých drah pro moravskoslezský kraj Miroslav Klich.
Nádražní hala prodělávala postupné úpravy delší dobu. Letos vyvrcholily výměnou skleněného čela. Cestující museli během úprav používat jen jeden ze dvou východů.
V druhé fázi oprav na nádraží se chtějí České dráhy pustit do rekonstrukce sousední nádražní budovy.
Úpravy čekají také přednádražní prostor, kde jsou plechové přístřešky, zrezivělý vodotrysk a neupravená zeleň. Radní Moravské Ostravy a Přívozu to chtějí změnit.
Proto nechali vypracovat projekt úpravy tohoto prostoru. Podle architekta Davida Kotka by měla být z přednádraží především odstraněna smyčka tramvají a trolejbusů. Přemístěna by měla být blíže k Wattově ulici, do prostoru po staré tovární hale.
Město nedávno požádalo centrální městský obvod, aby vypracoval takzvanou dopravně urbanistickou studii, která ještě prověří další možné varianty využití prostoru před nádražím.
Kdy stavební práce a úpravy začnou, zatím není jisté. „Počkáme až na tu studii, musíme to dělat ve spolupráci s městem,“ uvedl starosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Miroslav Svozil.
Projekt je v prvním návrhu balíku projektů pro podporu z Evropské unie.
Financování tohoto projektu bude problematické. Na nutné opravy potřebuje obvod sehnat více než sto milionů korun.
(Karvinský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201211/
Výpravní budova železniční stanice Bučovice doznala od letošního května kvalitativní proměny. Zákazníci Českých drah dostali k dispozici nový moderní interiér a personál ČD pak pracovní zázemí odpovídající 21. století. Určitě není bez zajímavosti, že stanice Bučovice je zařazena do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK).
O průběhu samotné rekonstrukce jsme již na stránkách Železničáře informovali, takže snad jen připomeňme, že se celé stavební dílo mohlo realizovat díky finanční podpoře nejen brněnské Správy dopravní cesty (SDC), která celou stavbu organizačně zajišťovala, ale také uzlové železniční stanice Brno-Maloměřice, kam územně Bučovice náleží.
V samotné stanici, která doslova povstala z popela jako bájný pták Fénix, dostali zákazníci společnosti České dráhy nejen barevně vkusně omítnutou výpravní budovu, ale především novou osobní pokladnu, malou příjemnou čekárnu, vybavenou nápojovým automatem, a také bezbariérově přizpůsobený vstup z perónu do haly. Součástí vylepšeného servisu jsou i nové dveře na fotobuňku a informační elektronický panel IDS JMK, který je umístěn na budově směrem do města a podává informace nejen o vlacích, ale i o integrovaných regionálních autobusových linkách, které směřují do a z Bučovic.
Snad jen malým nedostatkem je neznačená přístupová cesta k autobusovému nádraží, které je vzdáleno asi tři minuty pěší chůze od železniční stanice. Pro neznalé cestující by tato zdánlivá maličkost mohla znamenat při „ostřejším“ přestupu menší komplikaci, nicméně personál na nádraží, ale i místní obyvatelé ochotně cestu ukáží a naštěstí to opravdu není daleko.
Tato nedokonalost však bude brzy vyřešena, neboť již na podzim letošního roku bude zahájena výstavba nového přestupního terminálu IDS JMK, který bude situován v přednádražním prostoru a je nezbytnou podmínkou pro integraci dalších oblastí Jihomoravského kraje. Současně bude kultivováno i celé bučovické přednádraží, což potěší nejen cestující, ale i občany města. Tato akce patří mezi priority Jihomoravského kraje v oblasti veřejné dopravy, dodává vedoucí brněnského Zákaznického servisu Českých drah Dalibor Ježek.
(Železničář)
O průběhu samotné rekonstrukce jsme již na stránkách Železničáře informovali, takže snad jen připomeňme, že se celé stavební dílo mohlo realizovat díky finanční podpoře nejen brněnské Správy dopravní cesty (SDC), která celou stavbu organizačně zajišťovala, ale také uzlové železniční stanice Brno-Maloměřice, kam územně Bučovice náleží.
V samotné stanici, která doslova povstala z popela jako bájný pták Fénix, dostali zákazníci společnosti České dráhy nejen barevně vkusně omítnutou výpravní budovu, ale především novou osobní pokladnu, malou příjemnou čekárnu, vybavenou nápojovým automatem, a také bezbariérově přizpůsobený vstup z perónu do haly. Součástí vylepšeného servisu jsou i nové dveře na fotobuňku a informační elektronický panel IDS JMK, který je umístěn na budově směrem do města a podává informace nejen o vlacích, ale i o integrovaných regionálních autobusových linkách, které směřují do a z Bučovic.
Snad jen malým nedostatkem je neznačená přístupová cesta k autobusovému nádraží, které je vzdáleno asi tři minuty pěší chůze od železniční stanice. Pro neznalé cestující by tato zdánlivá maličkost mohla znamenat při „ostřejším“ přestupu menší komplikaci, nicméně personál na nádraží, ale i místní obyvatelé ochotně cestu ukáží a naštěstí to opravdu není daleko.
Tato nedokonalost však bude brzy vyřešena, neboť již na podzim letošního roku bude zahájena výstavba nového přestupního terminálu IDS JMK, který bude situován v přednádražním prostoru a je nezbytnou podmínkou pro integraci dalších oblastí Jihomoravského kraje. Současně bude kultivováno i celé bučovické přednádraží, což potěší nejen cestující, ale i občany města. Tato akce patří mezi priority Jihomoravského kraje v oblasti veřejné dopravy, dodává vedoucí brněnského Zákaznického servisu Českých drah Dalibor Ježek.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200419/
Budova dolního nádraží v Lomu přitahuje pochybné existence. Vedení města na stále se zhoršující situaci upozornili lomští a zastupitelé. „Vyvoláme s Českými dráhami opět jednání. Nicméně už jsme několikrát uvedli, že bychom se jako město dokázali o tuto budovu sami lépe postarat,“ vyjádřil se starosta Lomu Josef Nétek s tím, že dosavadní jednání s dráhami zatím nikam nevedly. „Když jsem jel posledně z Litvínova, nastupoval s námi do vlaku opilý mladík a když vystoupil, rovnou zamířil do budovy nádraží. Co tam vlastně pohledával? “ ptal se zastupitel Zdeněk Třetina a upozornil, že za takové situace tam může dojít k přepadení.
(Mostecký deník)
(Mostecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200394/
Demolice skladištní nádražní budovy, která musí ustoupit modernizaci nádraží, je zřejmě již neodvratná. Jak včera uvedl jeden ze slavonických iniciátorů petice za záchranu historického dřevěného objektu Viktor Stoilov, jenž se v úterý odpoledne sešel se zástupcem dodavatele stavby, firma již má demoliční výměr a ani alternativa přesunu objektu, o které se uvažovalo zhruba před rokem na počátku kauzy, není možná.
„Není ani reálné, abychom sklad rozebrali sami a přesunuli, neboť dráhy žádnou dřevěnou stavbu vedle kolejí nepovolí,“ dodal.
Někteří aktivisté ve Slavonicích poukazují na to, že rekonstrukce nádraží má souvislost s přípravou na propojení trati s rakouskou stranou, i když ta se ještě definitivně nevyjádřila, zda na realizaci přistoupí.
Podle poradce jihočeského hejtmana pro železniční dopravu Ivana Študlara téměř stomilionová investice do modernizace slavonického nádraží není závislá na tom, zda rakouská strana dá konečné stanovisko o propojení tratí přes hranice.
„Investiční akce by se dělala stejně, neboť je to součást racionalizace provozu na trati do Jihlavy. Nástupiště musejí odpovídat našim i evropským normám, mít zvýšenou hranu, bezbariérový přístup a další věci jako u každé nové stavby. Zároveň akce bude řešit oba dva přejezdy ve Slavonicích,“ vysvětluje Študlar.
(Jindřichohradecký deník)
„Není ani reálné, abychom sklad rozebrali sami a přesunuli, neboť dráhy žádnou dřevěnou stavbu vedle kolejí nepovolí,“ dodal.
Někteří aktivisté ve Slavonicích poukazují na to, že rekonstrukce nádraží má souvislost s přípravou na propojení trati s rakouskou stranou, i když ta se ještě definitivně nevyjádřila, zda na realizaci přistoupí.
Podle poradce jihočeského hejtmana pro železniční dopravu Ivana Študlara téměř stomilionová investice do modernizace slavonického nádraží není závislá na tom, zda rakouská strana dá konečné stanovisko o propojení tratí přes hranice.
„Investiční akce by se dělala stejně, neboť je to součást racionalizace provozu na trati do Jihlavy. Nástupiště musejí odpovídat našim i evropským normám, mít zvýšenou hranu, bezbariérový přístup a další věci jako u každé nové stavby. Zároveň akce bude řešit oba dva přejezdy ve Slavonicích,“ vysvětluje Študlar.
(Jindřichohradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200385/
Zpočátku se zdálo, že stavba nádražních budov je velmi nadějná. V dubnu 1946 přijela do Krnova komise ministerstva dopravy, která zkoumala stav Hlavního nádraží a rozhodla, že výstavba nového bude zahájena do tří měsíců!
Ve městě zavládl optimismus. Cestující snášeli nepohodlné provizorium trpělivě a s nadějí na brzké řešení. Ve čtvrtek 16. května se sešli zástupci ministerstva dopravy, ředitelství drah z Olomouce, města i zaměstnanců železnice, aby rozhodli o definitivním umístění nového nádraží. Dospěli k názoru, že to bude na původním místě a do tří měsíců musí být zhotoven definitivní stavební plán. O velikosti nádraží mělo rozhodnout ministerstvo. Stavět se mělo začít na podzim. Další porada se uskutečnila již 20. května. Přítomni byli zástupci dráhy a předseda národního výboru v Krnově. Byl schválen rozšířený projekt. Pro příjezdovou, odjezdovou a čekárenskou část byl stanoven prostor asi 1.000 metrů čtverečních, Výška budovy bude 8 metrů a hlavní dominující část bude vysoká 14-15 metrů. Bude umístěna v ose Mikulášské ulice a na ní bude velké okřídlené kolo s hodinami o průměru 2 metry. Celkový náklad byl odhadnut na 30 miliónů Kčs. Se stavebními pracemi mělo být neodvolatelně započato na jaře roku 1948 a nové nádraží musí být bezpodmínečně uvedeno do provozu 1. ledna 1950. Mimo budov bylo pamatováno i na vybudování podchodů a nástupních ostrůvků pro cestující. Začátkem července 1947 obdrželo město zprávu, že projektantem nádraží je stanoven architekt Parkman z Prahy. Požádal o zaslání podkladů a situačních plánů pro definitivní návrh. Další vývoj začal získávat na pesimismu. Na podzim 1947 přišla od navrhovatele nové budovy zpráva, že pracuje znovu, a to na již čtvrtém ideovém návrhu, protože tři předchozí byly po původním schválení vždy zamítnuty.
Předseda národního výboru v Krnově si povzdechl, že: „Je to vskutku podivuhodný postup ministerstva, kterému jde v prvé řadě o to, aby se v Krnově nádraží nestavělo.“ A měl bohužel pravdu!
Naděje na novostavbu však přece jen vzrostly, když při příležitosti oslav básníka Petra Bezruče do Krnova přijel generální ředitel ČSD Radvanovský. Zástupcům města prohlásil, že se osobně vynasnaží o urychlení stavby nového nádraží. Pak v osobním dopise popsal stav příprav a slíbil zaslání modelu do Krnova. Budova prý bude o něco málo zmenšená, ale postačí potřebám kraje na dlouhá desetiletí. Se stavbou se začne na jaře 1948. Dokončena bude v prvních letech pětiletky. To byly pro cestující v Krnově dobré zprávy.
Fotografie modelu opravdu přišly a samotný sádrový model nového nádraží v Krnově byl vystaven ve výkladní skříni obchodního domu Era, který se nacházel naproti vchodu do radnice. Vzbuzoval u občanů velký zájem.
Pak nastalo na čas ticho, o stavbě se přestalo mluvit. Faktem je, že zůstalo jen u projektu a modelu. K novostavbě nedošlo. Provedly se jen drobné stavební úpravy.
Teprve v 60. letech byla mezi budovou bývalé nádražní pošty a restaurací zřízena hala pro cestující. V jiném městě se zničeným nádražím by se jistě projekt realizoval. Krnov měl smůlu, která se mu lepí na paty stále. Od roku 1945 ztratil mnoho.
(Bruntálský a krnovský deník)
A od roku 1989 ještě víc (třeba depo).
Ve městě zavládl optimismus. Cestující snášeli nepohodlné provizorium trpělivě a s nadějí na brzké řešení. Ve čtvrtek 16. května se sešli zástupci ministerstva dopravy, ředitelství drah z Olomouce, města i zaměstnanců železnice, aby rozhodli o definitivním umístění nového nádraží. Dospěli k názoru, že to bude na původním místě a do tří měsíců musí být zhotoven definitivní stavební plán. O velikosti nádraží mělo rozhodnout ministerstvo. Stavět se mělo začít na podzim. Další porada se uskutečnila již 20. května. Přítomni byli zástupci dráhy a předseda národního výboru v Krnově. Byl schválen rozšířený projekt. Pro příjezdovou, odjezdovou a čekárenskou část byl stanoven prostor asi 1.000 metrů čtverečních, Výška budovy bude 8 metrů a hlavní dominující část bude vysoká 14-15 metrů. Bude umístěna v ose Mikulášské ulice a na ní bude velké okřídlené kolo s hodinami o průměru 2 metry. Celkový náklad byl odhadnut na 30 miliónů Kčs. Se stavebními pracemi mělo být neodvolatelně započato na jaře roku 1948 a nové nádraží musí být bezpodmínečně uvedeno do provozu 1. ledna 1950. Mimo budov bylo pamatováno i na vybudování podchodů a nástupních ostrůvků pro cestující. Začátkem července 1947 obdrželo město zprávu, že projektantem nádraží je stanoven architekt Parkman z Prahy. Požádal o zaslání podkladů a situačních plánů pro definitivní návrh. Další vývoj začal získávat na pesimismu. Na podzim 1947 přišla od navrhovatele nové budovy zpráva, že pracuje znovu, a to na již čtvrtém ideovém návrhu, protože tři předchozí byly po původním schválení vždy zamítnuty.
Předseda národního výboru v Krnově si povzdechl, že: „Je to vskutku podivuhodný postup ministerstva, kterému jde v prvé řadě o to, aby se v Krnově nádraží nestavělo.“ A měl bohužel pravdu!
Naděje na novostavbu však přece jen vzrostly, když při příležitosti oslav básníka Petra Bezruče do Krnova přijel generální ředitel ČSD Radvanovský. Zástupcům města prohlásil, že se osobně vynasnaží o urychlení stavby nového nádraží. Pak v osobním dopise popsal stav příprav a slíbil zaslání modelu do Krnova. Budova prý bude o něco málo zmenšená, ale postačí potřebám kraje na dlouhá desetiletí. Se stavbou se začne na jaře 1948. Dokončena bude v prvních letech pětiletky. To byly pro cestující v Krnově dobré zprávy.
Fotografie modelu opravdu přišly a samotný sádrový model nového nádraží v Krnově byl vystaven ve výkladní skříni obchodního domu Era, který se nacházel naproti vchodu do radnice. Vzbuzoval u občanů velký zájem.
Pak nastalo na čas ticho, o stavbě se přestalo mluvit. Faktem je, že zůstalo jen u projektu a modelu. K novostavbě nedošlo. Provedly se jen drobné stavební úpravy.
Teprve v 60. letech byla mezi budovou bývalé nádražní pošty a restaurací zřízena hala pro cestující. V jiném městě se zničeným nádražím by se jistě projekt realizoval. Krnov měl smůlu, která se mu lepí na paty stále. Od roku 1945 ztratil mnoho.
(Bruntálský a krnovský deník)
A od roku 1989 ještě víc (třeba depo).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200379/
....Suverénně největší budovou v Meziměstí (do roku 1921 Halbstadt) je trochu překvapivě nádraží. Svého času už bylo téměř hotovou věcí, že právě tudy budou pruskou hranici překračovat mezinárodní rychlíky přijíždějící od Teplic nad Metují (Wekelsdorf) a spojující Budapešť s Berlínem. Nakonec se všechno jaksi zvrtlo a dráze i městu zůstala krásná budova, která připomíná spíše lázeňskou kolonádu. Svých pár mezinárodních minut slávy, pro které bylo kdysi postaveno, si nádraží přece jen letos v létě užilo. Kvůli výlukám na tratích v Polsku tudy zcela výjimečně projel 16. července slavný Orient expres.
Smutný osud potkal také železniční trať vedoucí samotným Broumovskem: údolím řeky Stěnavy z Meziměstí přes Broumov a Otovice do pruského Mittelsteine (dnes polská Scienawka Srednia). Podobně jako na jiných místech zde byl přeshraniční provoz zastaven, a od prosince 2005 jezdí vlaky dokonce jen do Broumova....
(IN magazín)
Smutný osud potkal také železniční trať vedoucí samotným Broumovskem: údolím řeky Stěnavy z Meziměstí přes Broumov a Otovice do pruského Mittelsteine (dnes polská Scienawka Srednia). Podobně jako na jiných místech zde byl přeshraniční provoz zastaven, a od prosince 2005 jezdí vlaky dokonce jen do Broumova....
(IN magazín)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200307/
Lidé ve Slavonicích bojují o zachování staré skladištní nádražní budovy.
Osud dřevěné skladištní budovy na vlakovém nádraží, která je z roku 1913, nyní visí na vlásku. Již před rokem několik slavonických občanů iniciovalo petici proti demolici budovy, která má ustoupit kompletní modernizaci nádraží.
Do té České dráhy hodlají investovat zhruba sto milionů korun, neboť se stále počítá s propojením tratě přes hranice do Rakouska.
Včera odpoledne se měla uskutečnit schůzka mezi jedním z iniciátorů petice Viktorem Stoilovem a zástupcem stavebníka. Možností, jak ještě budovu zachránit od demolice, je přesunout ji o něco dál, což původně investor i nabízel. Jde o celý charakter nádraží, když lidé přijedou do středověkých renesančních Slavonic a narazí na unifikovaný prostor,“ zmínil Stoilov. Pokračoval v tom smyslu, že petice sepsaná před rokem tak trochu utichla, když přišla informace, že se projekt nádraží odkládá. Mezitím si ale České dráhy vyřešily všechna potřebná povolení a razítka.
Nyní již záměr podle starosty města Luboše Kryzana ani nejde zvrátit: „Všechny připomínky, které k projektu při schvalování byly, se vyřešily, ale o té budově se nikdo nezmínil, nikdo její demolici nepřipomínkoval.“ V tomto duchu se nesl i výstup z nedávného jednání s hejtmanem, ministrem kultury a dalšími zainteresovanými. A zítra by se již měla stavba zahájit.
Jedná se o stomilionovou investici, musejí se zde mimo jiné vybudovat perony, které rozměry odpovídají evropským normám, a tomu zmíněná budova brání.
(Jindřichohradecký deník)
Osud dřevěné skladištní budovy na vlakovém nádraží, která je z roku 1913, nyní visí na vlásku. Již před rokem několik slavonických občanů iniciovalo petici proti demolici budovy, která má ustoupit kompletní modernizaci nádraží.
Do té České dráhy hodlají investovat zhruba sto milionů korun, neboť se stále počítá s propojením tratě přes hranice do Rakouska.
Včera odpoledne se měla uskutečnit schůzka mezi jedním z iniciátorů petice Viktorem Stoilovem a zástupcem stavebníka. Možností, jak ještě budovu zachránit od demolice, je přesunout ji o něco dál, což původně investor i nabízel. Jde o celý charakter nádraží, když lidé přijedou do středověkých renesančních Slavonic a narazí na unifikovaný prostor,“ zmínil Stoilov. Pokračoval v tom smyslu, že petice sepsaná před rokem tak trochu utichla, když přišla informace, že se projekt nádraží odkládá. Mezitím si ale České dráhy vyřešily všechna potřebná povolení a razítka.
Nyní již záměr podle starosty města Luboše Kryzana ani nejde zvrátit: „Všechny připomínky, které k projektu při schvalování byly, se vyřešily, ale o té budově se nikdo nezmínil, nikdo její demolici nepřipomínkoval.“ V tomto duchu se nesl i výstup z nedávného jednání s hejtmanem, ministrem kultury a dalšími zainteresovanými. A zítra by se již měla stavba zahájit.
Jedná se o stomilionovou investici, musejí se zde mimo jiné vybudovat perony, které rozměry odpovídají evropským normám, a tomu zmíněná budova brání.
(Jindřichohradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200121/
Nová vlaková zastávka nejspíš už brzy vyroste v Kroměříži. Měla by stát u nového, závorami chráněného železničního přejezdu nedaleko štěrkoviště Bagrák.
Poblíž trati ze Zborovic a Zdounek, kde má stát, bylo postaveno nákupní středisko Kaufland. Obyvatelé zmíněných obci by tak mohli jezdit pohodlněji a bez přesedání nakupovat. Náklady na zastávku nebudou stát více než 2,5 milionu korun. Hotova by měla být už v příštím roce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Poblíž trati ze Zborovic a Zdounek, kde má stát, bylo postaveno nákupní středisko Kaufland. Obyvatelé zmíněných obci by tak mohli jezdit pohodlněji a bez přesedání nakupovat. Náklady na zastávku nebudou stát více než 2,5 milionu korun. Hotova by měla být už v příštím roce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/199890/
U slavné Stodolní ulice roste v Ostravě železniční zastávka. Do nejbližších barů E 99 nebo Desperado to budou mít cestující po vystoupení z vlaku pár metrů. Stačí jen přejít cestu.
Zatím končila Stodolní na své odvrácené straně jen věčně špinavým a zaplaveným podchodem pod železniční tratí, kudy se ti méně otrlí báli chodit. Nyní spolu s úplně novou zastávkou na železnici z Bohumína do Beskyd vyrůstá pod drahou i úplně nový podchod.
„Lidé bydlící v centru města se mnohem pohodlněji dostanou k vlaku. Zmizí konečně také ten úzký zaplivaný podchod. A návštěvníci Stodolní budou moci vstoupit do centra dění rovnou z vlaku,“ vypočítává výhody vznikajícího díla zastupitel centrálního ostravského obvodu Petr Sedláček z ODS. Z rozpočtu města šlo na stavbu podchodu a jeho okolí třicet milionů korun. Zastávka samotná pak přijde Správu železniční dopravní cesty na devadesát milionů korun.
Stodolní se tak v krátkém čase poněkolikáté výrazně změní. Už dnes někteří majitelé podniků přemýšlejí o tom, že otevřou díky zastávce už brzy zrána. Do Stodolní totiž začnou vlaky přivážet novou klientelu - ty, kteří jezdí ráno vlakem do práce a odpoledne zase domů. Právě tito lidé se při cestě na vlak mohou stavit v podnicích, kde zatím převažuje většinou večerní a noční zábava. „Sám jsem zvědav, jak moc se ulice dokáže především přes den oživit. V každém případě čekáme na vlakovou zastávku s velkými nadějemi,“ říká Vladimír Pustecký ze Sdružení Stodolní, které spojuje provozovatele tamních podniků. Přesný termín, kdy první pasažéři vystoupí na nové zastávce, zatím není znám. Podle Anny Kodysové ze Správy železniční dopravní cesty se tak má stát již příští měsíc. Podle plánů železničářů bude na zastávce u ulice Stodolní stavět až šedesát vlaků za den. „Zastávku si vyžádal ostravský magistrát i místní lidé. Chtěli zlepšit dostupnost vlaku obyvatelům a zkrátit jim cestu do centra města,“ vysvětluje Kodysová. Zastávka neponese nijak originální jméno ani se v něm Stodolní neodrazí. Bude se jmenovat Ostravacentrum. Zastávku jménem Stodolní totiž už provozuje ostravský dopravní podnik. Leží na druhé straně ulice a původně nesla název Kino Vesmír. Před dvěma lety ji dopraváci přejmenovali.
Mluvčí dopravního podniku Miroslav Albrecht připouští, že hosté Stodolní nejsou vždy hromadným dopravním prostředkům příznivě nakloněni. „Na noční spoje v pátek a v sobotu nasazujeme spíše starší tramvaje. Zhruba mezi půlnocí a třetí hodinou ráno jezdívá problémová skupina cestujících a prostředí v tramvaji není zrovna kultivované,“ říká mluvčí diplomaticky. Zda tyto „problémové skupiny“ budou využívat i služeb Českých drah, se teprve ukáže. „Jen doufáme, že novou zastávku hned vandalové nezničí. Bohužel máme z podobných staveb zkušenosti, že hezké věci dlouho nevydrží,“ netají se obavami Kodysová.
Stodolní je ostravský fenomén. První klub s antikvariátem Černý pavouk vznikl v rozpadající se ulici v roce 1994. Dnes je v oblasti ulice zhruba šedesát barů a klubů s nejrůznějším zaměřením. Zvláště v pátek a v sobotu míří do Stodolní až desetitisíce hostů.
(Lidové noviny)