Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Bufet bude uzavřen v srpnu, stánek asi koncem roku
Na hlavním vlakovém nádraží v Jihlavě se prudce snižuje nabídka občerstvení.
Čtrnáct let fungoval bufet u kolejí před hlavní staniční budovou. Na konci srpna se v něm prodá poslední pivo a párek v rohlíku. Pak se dřevěná stavba bez náhrady srovná se zemí. Ubude tím pro cestující jedna z možností sníst narychlo něco teplého.
A to není všechno. Již od července se zhruba o polovinu zkrátila otevírací doba nádražní restaurace, kterou provozuje jihlavský pivovar. Dřív měla otevřeno od rána do deseti večer, teď zavírá již ve tři hodiny odpoledne. A o víkendech bude mít zamčeno úplně.
„Bufet skutečně dostal výpověď. Dlouhodobě nejsme spokojeni s tímto provozem. Neodpovídá našim představám o stravování, se kterým se cestující setká při příchodu na nádraží jako první,“ zdůvodnil rozhodnutí mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Až se dřevěná konstrukce bufetu zboří, opraví dráhy fasádu za přístavkem. „Měli jsme smlouvu do konce roku a nakonec nám řekli, že musíme vypadnout do konce prázdnin. Přišli jsme o místo a jiné nemáme. Jsme z toho celí špatní,“ říká Lenka Vondrová, provozovatelka bufetu.
A diví se, proč stánek musí skončit, když na jiných nádražích podobné běžně fungují. Podle Vondrové se ale drahám nelíbilo, že prodávala kromě potravin i pivo a kořalku.
Na hlavním nádraží stojí ještě jeden podobný bufet při cestě na druhé nástupiště. I jemu ale hrozí zrušení v dohledné době. Tvrdí to místní drážní zaměstnanci.
Také u tohoto stánku se někdy scházejí hosté kvůli pití alkoholu. Přitom to nejsou vlakoví cestující. Prozatím ale ještě bude druhý bufet fungovat do konce roku. Pak se uvidí.
„Na druhou stranu respektujeme, že zákazníci mají i o služby tohoto typu zájem, proto jsme se rozhodli prozatím nerušit druhý bufet,“ oznámil mluvčí Kubala.
Některým cestujícím bude stánek na peróně chybět. „Bufety na nádražích jsou dobré a neměly by se rušit,“ míní Michal David, který si včera koupil párek v rohlíku právě ve stánku, který za několik týdnů skončí.
„Přece si pak nebudeme kupovat drahé bagety u stánku s novinami. Bufety, kde mají párky a pivo, by měly být na každé stanici,“ přidal se další cestující Vítězslav Kotrba. Vedle stojící mladá žena mu ale oponovala, že bufet na peróně je pouze pro otrlejší zákazníky.
A proč pivovar osekal zhruba na polovinu otevírací dobu restaurace? Jedním z důvodů je, že na nádraží letos skončila činnost pobočka České pošty. Její zaměstnanci chodili spolu s pracovníky Českých drah na večeře do pivovarské hospody. To ale skončilo. „V odpoledních hodinách klesly tržby, takže se to nevyplatí. Snížili jsme personál a zkrátili otevírací dobu. Uvidíme, jestli se to ufinancuje,“ popsal ředitel pivovaru Jan Kylberger.
Podle provozního restaurace Jana Doležala se bude lámat chleba na konci letošního roku, kdy končí nájemní smlouva. To už bude jasné, jestli si na sebe restaurace vydělá i se zkrácenou provozní dobou.
Přednosta jihlavské stanice Miroslav Novotný je rád, že jsou na nádražích možnosti občerstvení. „Záleží ale v jaké kvalitě jsou tyto služby poskytovány. Někdy to sebou přináší nepěkné jevy. To když skladba zákazníků těchto stánků nejsou naši cestující. To pak našim cestujícím spíš vadí,“ popisuje Novotný.
Bufety s levným pivem nejsou dle jeho mínění na nádražích tím nejvhodnějším řešením. Mnohým cestujícím stačí podle Novotného, když si koupí v automatu kávu, nealkoholický nápoj a bagetu. „A my se také snažíme, aby jízdní řád lidem vyhovoval a nemuseli trávit na nádraží hodinu čekáním na přípoj,“ dodal přednosta.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Na hlavním vlakovém nádraží v Jihlavě se prudce snižuje nabídka občerstvení.
Čtrnáct let fungoval bufet u kolejí před hlavní staniční budovou. Na konci srpna se v něm prodá poslední pivo a párek v rohlíku. Pak se dřevěná stavba bez náhrady srovná se zemí. Ubude tím pro cestující jedna z možností sníst narychlo něco teplého.
A to není všechno. Již od července se zhruba o polovinu zkrátila otevírací doba nádražní restaurace, kterou provozuje jihlavský pivovar. Dřív měla otevřeno od rána do deseti večer, teď zavírá již ve tři hodiny odpoledne. A o víkendech bude mít zamčeno úplně.
„Bufet skutečně dostal výpověď. Dlouhodobě nejsme spokojeni s tímto provozem. Neodpovídá našim představám o stravování, se kterým se cestující setká při příchodu na nádraží jako první,“ zdůvodnil rozhodnutí mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Až se dřevěná konstrukce bufetu zboří, opraví dráhy fasádu za přístavkem. „Měli jsme smlouvu do konce roku a nakonec nám řekli, že musíme vypadnout do konce prázdnin. Přišli jsme o místo a jiné nemáme. Jsme z toho celí špatní,“ říká Lenka Vondrová, provozovatelka bufetu.
A diví se, proč stánek musí skončit, když na jiných nádražích podobné běžně fungují. Podle Vondrové se ale drahám nelíbilo, že prodávala kromě potravin i pivo a kořalku.
Na hlavním nádraží stojí ještě jeden podobný bufet při cestě na druhé nástupiště. I jemu ale hrozí zrušení v dohledné době. Tvrdí to místní drážní zaměstnanci.
Také u tohoto stánku se někdy scházejí hosté kvůli pití alkoholu. Přitom to nejsou vlakoví cestující. Prozatím ale ještě bude druhý bufet fungovat do konce roku. Pak se uvidí.
„Na druhou stranu respektujeme, že zákazníci mají i o služby tohoto typu zájem, proto jsme se rozhodli prozatím nerušit druhý bufet,“ oznámil mluvčí Kubala.
Některým cestujícím bude stánek na peróně chybět. „Bufety na nádražích jsou dobré a neměly by se rušit,“ míní Michal David, který si včera koupil párek v rohlíku právě ve stánku, který za několik týdnů skončí.
„Přece si pak nebudeme kupovat drahé bagety u stánku s novinami. Bufety, kde mají párky a pivo, by měly být na každé stanici,“ přidal se další cestující Vítězslav Kotrba. Vedle stojící mladá žena mu ale oponovala, že bufet na peróně je pouze pro otrlejší zákazníky.
A proč pivovar osekal zhruba na polovinu otevírací dobu restaurace? Jedním z důvodů je, že na nádraží letos skončila činnost pobočka České pošty. Její zaměstnanci chodili spolu s pracovníky Českých drah na večeře do pivovarské hospody. To ale skončilo. „V odpoledních hodinách klesly tržby, takže se to nevyplatí. Snížili jsme personál a zkrátili otevírací dobu. Uvidíme, jestli se to ufinancuje,“ popsal ředitel pivovaru Jan Kylberger.
Podle provozního restaurace Jana Doležala se bude lámat chleba na konci letošního roku, kdy končí nájemní smlouva. To už bude jasné, jestli si na sebe restaurace vydělá i se zkrácenou provozní dobou.
Přednosta jihlavské stanice Miroslav Novotný je rád, že jsou na nádražích možnosti občerstvení. „Záleží ale v jaké kvalitě jsou tyto služby poskytovány. Někdy to sebou přináší nepěkné jevy. To když skladba zákazníků těchto stánků nejsou naši cestující. To pak našim cestujícím spíš vadí,“ popisuje Novotný.
Bufety s levným pivem nejsou dle jeho mínění na nádražích tím nejvhodnějším řešením. Mnohým cestujícím stačí podle Novotného, když si koupí v automatu kávu, nealkoholický nápoj a bagetu. „A my se také snažíme, aby jízdní řád lidem vyhovoval a nemuseli trávit na nádraží hodinu čekáním na přípoj,“ dodal přednosta.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/184403/
Rekonstrukce benešovského železničního nádraží by měla být hotova v říjnu
Nová kolej a modré stříšky nad nástupišti. Tak vypadá vlakové nádraží v Benešově po dvou měsících rekonstrukce. Protihluková stěna podél kolejí je postavena už téměř po celém městě.
„Práce v železniční stanici postupují podle plánu,“ uvedla Anna Kodysová, vedoucí kanceláře ředitele Správy železniční dopravní cesty, která projekt financuje. „Dokončují se nástupiště, spodní stavba nástupišť je hotová. Železniční spodek je také prakticky dokončen, pokládají se koleje, což je železniční svršek,“ doplnila Kodysová.
Pracuje se také na opravě podchodu, který dříve vedl jen z nádraží na druhé nástupiště. Nyní bude ústit i do dalšího nástupiště, aby cestující nemuseli vůbec přecházet přes koleje. „Nosná konstrukce podchodu je hotová, budují se schodiště. Následovat pak už budou jen dokončovací práce,“ poznamenala Kodysová.
Nádraží bude bezbariérové
Rekonstrukce nádraží je součástí budování čtvrtého koridoru v části Benešov-Strančice. Na trati se pokládají koleje od výhybny v Bedrči a staví se protihlukové stěny v obvodu Benešova. Souběžně se pracuje také na elektroobjektech a zabezpečovacím zařízení.
Rekonstrukce benešovského nádraží by měla skončit v říjnu a je rozdělena do dvou etap, aby se provoz na železnici nezastavil úplně.
Nové pak budou čtyři hlavní dopravní koleje, zabezpečovací zařízení, opraveny budou výhybky, trakční vedení, přeložené jsou inženýrské sítě.
„Pro cestující pak bude nádraží moderní, cestovat se jim bude pohodlněji, protože bude především bezbariérové a upravené i pro nevidomé,“ uvedl Miroslav Rykl, zástupce ředitele Správy železniční dopravní cesty. Nástupiště budou na původním místě, budou ale zvýšená a se stříškou. Na celém nádraží bude nové osvětlení a informační systém.
Kvůli výstavbě koridoru některé vlaky nejezdí vůbec, téměř každý spoj má desetiminutové zpoždění. Dva rychlíky ale mimořádně zastavují i v Čerčanech, aby nahradily osobní spoje. Kdo ale pojede z Benešova do Prahy, čeká na něj výluka z Říčan do Prahy-Uhříněves. Přesednout bude muset do náhradního autobusu. U některých spojů bude muset přestoupit už v Čerčanech do motorového vlaku.
Železniční koridor Benešov Strančice se letos upraví od Benešova k Čerčanům, což bude stát zhruba miliardu korun. Celý koridor až do Strančic vyjde na 4,6 miliardy korun. Náklady hradí Státní fond dopravní infrastruktury.
Modernizace trati mezi Benešovem a Strančicemi začala loni v říjnu a potrvá do května 2010. Zahrnuje mimo jiné rekonstrukci tří železničních stanic, kromě Benešova také Čerčan a Senohrab. V celém úseku se buduje nový moderní železniční svršek, opraví se 46 mostů, vybuduje téměř 18 kilometrů protihlukových stěn, upraví se deset přejezdových zabezpečovacích zařízení. Kompletní rekonstrukcí projdou také zastávky Mrač, Pyšely, Čtyřkoly, Mirošovice a Mnichovice. Vlaky pak budou moci v tomto úseku jezdit rychlostí až 125 kilometrů v hodině.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Nová kolej a modré stříšky nad nástupišti. Tak vypadá vlakové nádraží v Benešově po dvou měsících rekonstrukce. Protihluková stěna podél kolejí je postavena už téměř po celém městě.
„Práce v železniční stanici postupují podle plánu,“ uvedla Anna Kodysová, vedoucí kanceláře ředitele Správy železniční dopravní cesty, která projekt financuje. „Dokončují se nástupiště, spodní stavba nástupišť je hotová. Železniční spodek je také prakticky dokončen, pokládají se koleje, což je železniční svršek,“ doplnila Kodysová.
Pracuje se také na opravě podchodu, který dříve vedl jen z nádraží na druhé nástupiště. Nyní bude ústit i do dalšího nástupiště, aby cestující nemuseli vůbec přecházet přes koleje. „Nosná konstrukce podchodu je hotová, budují se schodiště. Následovat pak už budou jen dokončovací práce,“ poznamenala Kodysová.
Nádraží bude bezbariérové
Rekonstrukce nádraží je součástí budování čtvrtého koridoru v části Benešov-Strančice. Na trati se pokládají koleje od výhybny v Bedrči a staví se protihlukové stěny v obvodu Benešova. Souběžně se pracuje také na elektroobjektech a zabezpečovacím zařízení.
Rekonstrukce benešovského nádraží by měla skončit v říjnu a je rozdělena do dvou etap, aby se provoz na železnici nezastavil úplně.
Nové pak budou čtyři hlavní dopravní koleje, zabezpečovací zařízení, opraveny budou výhybky, trakční vedení, přeložené jsou inženýrské sítě.
„Pro cestující pak bude nádraží moderní, cestovat se jim bude pohodlněji, protože bude především bezbariérové a upravené i pro nevidomé,“ uvedl Miroslav Rykl, zástupce ředitele Správy železniční dopravní cesty. Nástupiště budou na původním místě, budou ale zvýšená a se stříškou. Na celém nádraží bude nové osvětlení a informační systém.
Kvůli výstavbě koridoru některé vlaky nejezdí vůbec, téměř každý spoj má desetiminutové zpoždění. Dva rychlíky ale mimořádně zastavují i v Čerčanech, aby nahradily osobní spoje. Kdo ale pojede z Benešova do Prahy, čeká na něj výluka z Říčan do Prahy-Uhříněves. Přesednout bude muset do náhradního autobusu. U některých spojů bude muset přestoupit už v Čerčanech do motorového vlaku.
Železniční koridor Benešov Strančice se letos upraví od Benešova k Čerčanům, což bude stát zhruba miliardu korun. Celý koridor až do Strančic vyjde na 4,6 miliardy korun. Náklady hradí Státní fond dopravní infrastruktury.
Modernizace trati mezi Benešovem a Strančicemi začala loni v říjnu a potrvá do května 2010. Zahrnuje mimo jiné rekonstrukci tří železničních stanic, kromě Benešova také Čerčan a Senohrab. V celém úseku se buduje nový moderní železniční svršek, opraví se 46 mostů, vybuduje téměř 18 kilometrů protihlukových stěn, upraví se deset přejezdových zabezpečovacích zařízení. Kompletní rekonstrukcí projdou také zastávky Mrač, Pyšely, Čtyřkoly, Mirošovice a Mnichovice. Vlaky pak budou moci v tomto úseku jezdit rychlostí až 125 kilometrů v hodině.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/183676/
Poslední červencový ten zahájí italská společnost Grandi Stazioni po několika průtazích a odkladech kompletní rekonstrukci vlakového nádraží v Mariánských Lázních. Podle železničářů by se jeho oprava a rekonstrukce přilehlého autobusového terminálu měla cestujících dotknout jen minimálně. Nádraží se totiž bude opravovat po částech.
Ještě před několika dny říkal zástupce Grandi Stazioni Martin Hamšík, že stavbaři začnou objekt v Mariánských lázních opravovat na začátku letních prázdnin. „Opravdu definitivní termín je stanovený na poslední červencový den,“ potvrdil Hamšík. „Smlouvy se stavbaři jsou podepsané a do konce roku 2008 má být hotovo. Cestující se tak mohou těšit na moderní prostory odbavovací haly, obchody a mimo mnoha dalšího i na služby. Počítáme s tím, že zde prostavíme osmdesát milionů korun,“ pokračoval.
Podle přednosty železniční stanice v lázních Ivo Jansy se stavba dotkne cestujících jen minimálně.
„Stavět se bude po částech, takže část nádraží vždy uzavřeme. Nic hrozného tedy cestující nečeká. Budeme dělat všechno, abychom cestující odbavili co nejrychleji,“ řekl Jansa.
Plánovaná celková oprava horního nádraží v Karlových Varech se stále odkládá prozatím na neurčito. Stavbaři totiž zjistili, že hlavní objekt je téměř na spadnutí, a tak Italové jednají s Českými dráhami o dalším postupu několik let plánované akce. Zde se počítá s investicí 90 milionů korun.
„Budova z roku 1945 je totiž v daleko horším stavu, než se čekalo. Nedá se rekonstruovat. To se při zadávání zakázky nevědělo. České dráhy s námi ale stále jednají, jak tuto situaci vyřešit. Hledáme způsob, jak nádraží buď přestavět, nebo zrekonstruovat a jak se obě strany na celé akci budou podílet. Kdy se začne stavět, není jasné,“ dodal Hamšík.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Ještě před několika dny říkal zástupce Grandi Stazioni Martin Hamšík, že stavbaři začnou objekt v Mariánských lázních opravovat na začátku letních prázdnin. „Opravdu definitivní termín je stanovený na poslední červencový den,“ potvrdil Hamšík. „Smlouvy se stavbaři jsou podepsané a do konce roku 2008 má být hotovo. Cestující se tak mohou těšit na moderní prostory odbavovací haly, obchody a mimo mnoha dalšího i na služby. Počítáme s tím, že zde prostavíme osmdesát milionů korun,“ pokračoval.
Podle přednosty železniční stanice v lázních Ivo Jansy se stavba dotkne cestujících jen minimálně.
„Stavět se bude po částech, takže část nádraží vždy uzavřeme. Nic hrozného tedy cestující nečeká. Budeme dělat všechno, abychom cestující odbavili co nejrychleji,“ řekl Jansa.
Plánovaná celková oprava horního nádraží v Karlových Varech se stále odkládá prozatím na neurčito. Stavbaři totiž zjistili, že hlavní objekt je téměř na spadnutí, a tak Italové jednají s Českými dráhami o dalším postupu několik let plánované akce. Zde se počítá s investicí 90 milionů korun.
„Budova z roku 1945 je totiž v daleko horším stavu, než se čekalo. Nedá se rekonstruovat. To se při zadávání zakázky nevědělo. České dráhy s námi ale stále jednají, jak tuto situaci vyřešit. Hledáme způsob, jak nádraží buď přestavět, nebo zrekonstruovat a jak se obě strany na celé akci budou podílet. Kdy se začne stavět, není jasné,“ dodal Hamšík.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/182167/
Železničními nádražími bude o prázdninách procházet více lidí, než tomu bývá v ostatních obdobích roku. Také tyto spíše účelové budovy stojí často za to, aby si je prohlédli milovníci dobré architektury.
Ač je řada nádražních budov v zemi spíše architekturou druhé poloviny devatenáctého století či poloviny minulého století, některá nádraží jsou zajímavými počiny současné architektury.
Často připomínají prvorepublikový funkcionalistický sloh, některá však dostala rekonstrukcemi novodobou moderní podobu.
Zastavme se dnes u budovy, která je až jakýmsi architektonickým soubojem nového a tradičního. U nedávno dokončené dostavby a rekonstrukce nádraží v Ostravě-Svinově, která až provokativně doplnila původní neobarokní podobu rekonstruovaného nádraží z konce devatenáctého století. Jejím autorem je ostravský architekt a výtvarník Václav Filandr. Jeho přístavba „zasklila“ přední část původního starého nádraží, vytáhla cestující před tuto budovu a málokoho nechala chladným.
Někteří lidé se stavbou dokonce „komunikují“.
Například jeden z návštěvníků nedávného koncertu Iron Maiden na Bazalech využil dokonce vodních prvků nové přístavby k osobní hygieně.
Václav Filandr říká, že ho mladík koupající se ve slipech i s připraveným mýdlem ve vodní ploše před vchodem do přístavby moc nepřekvapil. „Nedávno do té vody zase skákali nějací Poláci rovnou na břicho,“ usmívá se autor.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Ač je řada nádražních budov v zemi spíše architekturou druhé poloviny devatenáctého století či poloviny minulého století, některá nádraží jsou zajímavými počiny současné architektury.
Často připomínají prvorepublikový funkcionalistický sloh, některá však dostala rekonstrukcemi novodobou moderní podobu.
Zastavme se dnes u budovy, která je až jakýmsi architektonickým soubojem nového a tradičního. U nedávno dokončené dostavby a rekonstrukce nádraží v Ostravě-Svinově, která až provokativně doplnila původní neobarokní podobu rekonstruovaného nádraží z konce devatenáctého století. Jejím autorem je ostravský architekt a výtvarník Václav Filandr. Jeho přístavba „zasklila“ přední část původního starého nádraží, vytáhla cestující před tuto budovu a málokoho nechala chladným.
Někteří lidé se stavbou dokonce „komunikují“.
Například jeden z návštěvníků nedávného koncertu Iron Maiden na Bazalech využil dokonce vodních prvků nové přístavby k osobní hygieně.
Václav Filandr říká, že ho mladík koupající se ve slipech i s připraveným mýdlem ve vodní ploše před vchodem do přístavby moc nepřekvapil. „Nedávno do té vody zase skákali nějací Poláci rovnou na břicho,“ usmívá se autor.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/180309/
NÁDRAŽÍ PRO VLAKY I AUTOBUSY. Významnou součástí nově vznikajícího autobusového terminálu v Havlíčkově Brodě bude i současná nádražní budova. Necelé tři desítky let stará hala se má změnit v centrum obchodu a služeb.
Sedmadvacet let vydržela současná odbavovací hala havlíčkobrodského vlakového nádraží. „Je jedna z nejmladších v republice,“ říká o ní přednostka Lenka Horáková. Přesto se do pěti let, už podruhé v historii, změní k nepoznání.
Jako součást projektu Českých drah nazvaného Živá nádraží se soukromý investor, společnost AŽD Praha, v rámci třicetiletého pronájmu zavázala vytvořit z budovy společenské centrum. „Během třiceti let musíme do nádražní haly investovat nejméně třicet milionů,“ uvedl finanční ředitel AŽD Miroslav Kozák.
V současné době se v odbavovací hale využívá zhruba dvanáct set metrů čtverečních ploch. Po přestavbě by se díky galerii, ochozům a balkonům, měla tato využitelná plocha vyšplhat až ke čtyřem tisícům metrů.
Práce začnou již brzy
První práce začnou během několika týdnů. Poslední etapa přestavby má být dokončena v roce 2011. Alespoň to říká sestavený harmonogram prací na budově a jejím okolí. Ještě letos se rekonstrukce zázemí dočkají pracovníci drah a řidiči autobusů, cestující se na novinky, s jedinou výjimkou, mohou těšit od příštího roku.
První etapa rekonstrukce je spojena se stavbou autobusového terminálu. Právě pro něj je třeba v nádražní budově vyčlenit prostory. „Při stěhování autobusového nádraží jsme využili prostorové možnosti vlakového nádraží,“ komentuje to brodský místostarosta Libor Honzárek.
Ještě v tomto roce tak v nejvyšších patrech nádražní haly vznikne noclehárna pro řidiče i prostory k odpočinku. Zcela nové bude infocentrum i výdejna jízdenek a zavazadel. „Ty se ze současného středového ostrůvku přesunou do prostor na pravé straně haly poblíž schodům k podchodu,“ popsal projektový manažer AŽD Ivan Šípal.
V tomto místě naleznou cestující dvě pokladní okénka v hale, uvnitř kanceláře pak hlavní pokladnu s recepcí, hned vedle bude i kancelář městské hromadné dopravy a meziměstských autobusových spojů. „Jen co bude v nových prostorách spuštěn systém, ostrůvek zaměstnanci vyklidí,“ dodal Šípal.
Vše se musí stihnout do druhého prosincového týdne, kdy bude spuštěn provoz na autobusovém terminálu. Oba druhy dopravy se tak mnohem více propojí, budou používat společný informační systém. „Bohužel stále ještě děrnoštítková technologie vlakového informačního systému prozatím znemožní jeho přímé propojení s autobusovým. Opačně ale informace půjdou, cestující terminálu tak uvidí i odjezdy vlaků,“ uvedl Kozák.
Kancelář, která zabere zhruba čtvrtinu plochy haly, vybuduje na své náklady AŽD. Město na ni přispěje více než dvěma a půl miliony korun. Za užívání prostor pak bude platit nájem. Čilý stavební ruch zasáhne cestující v odbavovací hale v plné síle od příštího roku. To budou dělníci postupně demolovat a odvážet středový ostrůvek, v němž nyní sídlí pokladny, infocentrum a výdejna zavazadel. „V hale vznikne vzdušnější prostor,“ je přesvědčen Miroslav Kozák.
Nádraží nejvíce oživí třetí etapa. Ta se uskuteční v následujících dvou letech, tedy v roce 2009 a 2010. Po obvodu haly budou vytvořeny prostory pro menší i větší obchody a služby. Komerční prostory vzniknou i v prvním patře haly. „Bude to jakási galerie na ochozu, do něhož povedou schody i výtah pro tělesně postižené,“ prozradil Šípal.
Do této etapy věnuje společnost AŽD maximum sil i peněz. Právě pronájem komerčních prostor bude činit její další příjem. Zájemci o jejich zaplnění se podle Kozáka už sami hlásí. „Naším cílem je z nádražní budovy vytvořit centrum obchodu a služeb,“ vysvětluje finanční ředitel.
Druhá i třetí etapa v negativní míře nejvíce ovlivní pohodlí a pohodu cestujících i zaměstnanců drah. „Věříme, že to ten čas zvládnou. Ale třeba my se na komplikace těšíme, protože to bude pro nás ihned po jejich skončení znamenat výrazné zmodernizování a vylepšení vše
Sedmadvacet let vydržela současná odbavovací hala havlíčkobrodského vlakového nádraží. „Je jedna z nejmladších v republice,“ říká o ní přednostka Lenka Horáková. Přesto se do pěti let, už podruhé v historii, změní k nepoznání.
Jako součást projektu Českých drah nazvaného Živá nádraží se soukromý investor, společnost AŽD Praha, v rámci třicetiletého pronájmu zavázala vytvořit z budovy společenské centrum. „Během třiceti let musíme do nádražní haly investovat nejméně třicet milionů,“ uvedl finanční ředitel AŽD Miroslav Kozák.
V současné době se v odbavovací hale využívá zhruba dvanáct set metrů čtverečních ploch. Po přestavbě by se díky galerii, ochozům a balkonům, měla tato využitelná plocha vyšplhat až ke čtyřem tisícům metrů.
Práce začnou již brzy
První práce začnou během několika týdnů. Poslední etapa přestavby má být dokončena v roce 2011. Alespoň to říká sestavený harmonogram prací na budově a jejím okolí. Ještě letos se rekonstrukce zázemí dočkají pracovníci drah a řidiči autobusů, cestující se na novinky, s jedinou výjimkou, mohou těšit od příštího roku.
První etapa rekonstrukce je spojena se stavbou autobusového terminálu. Právě pro něj je třeba v nádražní budově vyčlenit prostory. „Při stěhování autobusového nádraží jsme využili prostorové možnosti vlakového nádraží,“ komentuje to brodský místostarosta Libor Honzárek.
Ještě v tomto roce tak v nejvyšších patrech nádražní haly vznikne noclehárna pro řidiče i prostory k odpočinku. Zcela nové bude infocentrum i výdejna jízdenek a zavazadel. „Ty se ze současného středového ostrůvku přesunou do prostor na pravé straně haly poblíž schodům k podchodu,“ popsal projektový manažer AŽD Ivan Šípal.
V tomto místě naleznou cestující dvě pokladní okénka v hale, uvnitř kanceláře pak hlavní pokladnu s recepcí, hned vedle bude i kancelář městské hromadné dopravy a meziměstských autobusových spojů. „Jen co bude v nových prostorách spuštěn systém, ostrůvek zaměstnanci vyklidí,“ dodal Šípal.
Vše se musí stihnout do druhého prosincového týdne, kdy bude spuštěn provoz na autobusovém terminálu. Oba druhy dopravy se tak mnohem více propojí, budou používat společný informační systém. „Bohužel stále ještě děrnoštítková technologie vlakového informačního systému prozatím znemožní jeho přímé propojení s autobusovým. Opačně ale informace půjdou, cestující terminálu tak uvidí i odjezdy vlaků,“ uvedl Kozák.
Kancelář, která zabere zhruba čtvrtinu plochy haly, vybuduje na své náklady AŽD. Město na ni přispěje více než dvěma a půl miliony korun. Za užívání prostor pak bude platit nájem. Čilý stavební ruch zasáhne cestující v odbavovací hale v plné síle od příštího roku. To budou dělníci postupně demolovat a odvážet středový ostrůvek, v němž nyní sídlí pokladny, infocentrum a výdejna zavazadel. „V hale vznikne vzdušnější prostor,“ je přesvědčen Miroslav Kozák.
Nádraží nejvíce oživí třetí etapa. Ta se uskuteční v následujících dvou letech, tedy v roce 2009 a 2010. Po obvodu haly budou vytvořeny prostory pro menší i větší obchody a služby. Komerční prostory vzniknou i v prvním patře haly. „Bude to jakási galerie na ochozu, do něhož povedou schody i výtah pro tělesně postižené,“ prozradil Šípal.
Do této etapy věnuje společnost AŽD maximum sil i peněz. Právě pronájem komerčních prostor bude činit její další příjem. Zájemci o jejich zaplnění se podle Kozáka už sami hlásí. „Naším cílem je z nádražní budovy vytvořit centrum obchodu a služeb,“ vysvětluje finanční ředitel.
Druhá i třetí etapa v negativní míře nejvíce ovlivní pohodlí a pohodu cestujících i zaměstnanců drah. „Věříme, že to ten čas zvládnou. Ale třeba my se na komplikace těšíme, protože to bude pro nás ihned po jejich skončení znamenat výrazné zmodernizování a vylepšení vše
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/180308/
Ve druhé polovině loňského roku 2006 se vyhrotila poněkud bezútěšná situace s bezdomovci v prostorách železniční stanice Brno hlavní nádraží a stala se do té míry neúnosnou, že vedení stanice v závěru roku najalo speciální ostrahu nádraží prostřednictvím bezpečnostní agentury. O tom, jaká je situace dnes, hovořila naše redakce s vrchním přednostou stanice Martinem Vejmělkou.
Zajímavý rozhovor je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_25brno.htm
Zajímavý rozhovor je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_25brno.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/180231/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/176445/
Jak zachovat i v příštím roce ztrátovou a ohroženou vlakovou přepravu z Kraslic do Německa? Třeba tím, že město Kraslice postaví v Hraničné (asi dvě stě metrů) od přechodu novou vlakovou zastávku. Kraj by pak mohl dotovat ztrátové spoje v rámci základní dopravní obslužnosti. „O zřízení zastávky v Hraničné se uvažuje, městský úřad zpracovává studii. Lidé by tam jezdili do práce. Jsou zaměstnáni u čerpacích stanic, v restauracích, vyrůst tam má hotel,“ řekl mluvčí kraslické radnice Pavel Reichard.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/176392/
LEPŠÍ NÁDRAŽÍ? Italská společnost začne opravovat nádražní budovu v Mariánských Lázních, horní nádraží v Karlových Varech je v tak špatném stavu, že nikdo neví, zda k rekonstrukci dojde. Na další stanice v kraji přispěje Evropská unie.
Karlovarský kraj - Po průtazích a několika odkladech začne italská společnost Grandi Stazioni začátkem července rekonstruovat vlakové nádraží v Mariánských Lázních. Plánovaná celková oprava horního nádraží v Karlových Varech se ale odkládá prozatím na neurčito. Stavbaři totiž zjistili, že hlavní objekt je téměř na spadnutí, a tak Italové jednají s Českými dráhami o dalším postupu několik let plánované akce. „V Mariánských Lázních není ohledně rekonstrukce vlakového nádraží žádný problém,“ řekl zástupce Grandi Staziony Martin Hamšík. „Stavět se zde začne na začátku letošního července. Nyní je těsně před podpisem smlouvy s dodavatelem prací. Do konce roku 2008 má být všechno dokončené, takže se cestující mohou těšit na moderní prostory odbavovací haly, obchody a mimo mnoha dalšího i na služby. Počítáme s tím, že zde prostavíme 80 milionů korun,“ pokračoval. Italové si obě vlaková nádraží v kraji pronajali na třicet let. V Karlových Varech se počítá s investicí 90 milionů korun. Objevily se tu ale rozsáhlé problémy. „Budova z roku 1945 je totiž v daleko horším stavu, než se čekalo. Nedá se rekonstruovat. To se při zadávání zakázky nevědělo. České dráhy s námi ale stále jednají, jak tuto situaci vyřešit. Hledáme způsob, jak nádraží buď přestavět, nebo zrekonstruovat a jak se obě strany na celé akci budou podílet. Kdy se začne stavět, není jasné,“ dodal Hamšík. Obě zpustlá nádraží se mají proměnit v moderní centrum nákupu, kultury a služeb. Běžná bude i lékárna a informační centrum pro turisty. Po třech letech plánování a příprav začala v prosinci oficiálně rekonstrukce i pražského hlavního nádraží. To by se během pěti let mělo proměnit z ostudy Prahy v její výkladní skříň. Přestavba začne v nové odbavovací hale, na závěr přijde zrestaurování historické Fantovy budovy. Investice v hodnotě miliardy korun proběhne rovněž pod taktovkou italské společnosti a České dráhy nebude stát rekonstrukce ani korunu. „Výměnou za to získá Grandi Stazioni právo v příštích třiceti letech pronajímat komerční prostory na nádraží,“ vysvětlil šéf Českých drah Josef Bazala.
* Co nabídnou nádraží
V Karlových Varech a Mariánských Lázních
Investorem je italská společnost Grandi Stazioni, nádraží si pronajme na třicet let Investuje v obou lázeňských městech cca 170 milionů korun Téměř dvouletá modernizace nádraží v Mariánských Lázních má začít letos na začátku července, za plného provozu má trvat do konce roku 2008 Nádraží nabídnou obchody s potravinami a jiným zbožím. Běžná bude i lékárna, informační centrum pro turisty a nabídka nejrůznějších služeb
Mladá fronta DNES - karlovarský kraj
Karlovarský kraj - Po průtazích a několika odkladech začne italská společnost Grandi Stazioni začátkem července rekonstruovat vlakové nádraží v Mariánských Lázních. Plánovaná celková oprava horního nádraží v Karlových Varech se ale odkládá prozatím na neurčito. Stavbaři totiž zjistili, že hlavní objekt je téměř na spadnutí, a tak Italové jednají s Českými dráhami o dalším postupu několik let plánované akce. „V Mariánských Lázních není ohledně rekonstrukce vlakového nádraží žádný problém,“ řekl zástupce Grandi Staziony Martin Hamšík. „Stavět se zde začne na začátku letošního července. Nyní je těsně před podpisem smlouvy s dodavatelem prací. Do konce roku 2008 má být všechno dokončené, takže se cestující mohou těšit na moderní prostory odbavovací haly, obchody a mimo mnoha dalšího i na služby. Počítáme s tím, že zde prostavíme 80 milionů korun,“ pokračoval. Italové si obě vlaková nádraží v kraji pronajali na třicet let. V Karlových Varech se počítá s investicí 90 milionů korun. Objevily se tu ale rozsáhlé problémy. „Budova z roku 1945 je totiž v daleko horším stavu, než se čekalo. Nedá se rekonstruovat. To se při zadávání zakázky nevědělo. České dráhy s námi ale stále jednají, jak tuto situaci vyřešit. Hledáme způsob, jak nádraží buď přestavět, nebo zrekonstruovat a jak se obě strany na celé akci budou podílet. Kdy se začne stavět, není jasné,“ dodal Hamšík. Obě zpustlá nádraží se mají proměnit v moderní centrum nákupu, kultury a služeb. Běžná bude i lékárna a informační centrum pro turisty. Po třech letech plánování a příprav začala v prosinci oficiálně rekonstrukce i pražského hlavního nádraží. To by se během pěti let mělo proměnit z ostudy Prahy v její výkladní skříň. Přestavba začne v nové odbavovací hale, na závěr přijde zrestaurování historické Fantovy budovy. Investice v hodnotě miliardy korun proběhne rovněž pod taktovkou italské společnosti a České dráhy nebude stát rekonstrukce ani korunu. „Výměnou za to získá Grandi Stazioni právo v příštích třiceti letech pronajímat komerční prostory na nádraží,“ vysvětlil šéf Českých drah Josef Bazala.
* Co nabídnou nádraží
V Karlových Varech a Mariánských Lázních
Investorem je italská společnost Grandi Stazioni, nádraží si pronajme na třicet let Investuje v obou lázeňských městech cca 170 milionů korun Téměř dvouletá modernizace nádraží v Mariánských Lázních má začít letos na začátku července, za plného provozu má trvat do konce roku 2008 Nádraží nabídnou obchody s potravinami a jiným zbožím. Běžná bude i lékárna, informační centrum pro turisty a nabídka nejrůznějších služeb
Mladá fronta DNES - karlovarský kraj
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/174380/
České dráhy zablokovaly cestu přes jihlavské městské nádraží, zprůjezdnění zatím není na dohled
Jihlava - Řidiči už si nemůžou zkracovat cestu přes městské vlakové nádraží. České dráhy vytvořily uprostřed často používané silnice dvě barikády z panelů.
Neoficiální spojka vedla z Jiráskovy ulice od Ferony, pokračovala kolem kolejí a ústila na třídě Legionářů. Na zkratku se dalo najíždět i pod supermarketem Lidl z ulice U Tunelu.
„Je to uzavřený areál Českých drah, který slouží k vykládce a nakládce. Byl často zneužíván, auta si tudy krátila cestu. Pozvolna se to stávalo normální komunikací. Navíc se tam skoro pravidelně objevovaly černé skládky odpadu, které jsme museli likvidovat,“ vysvětlil důvody uzavření Pavel Šprdlík z jihlavské správy dopravní cesty, která patří pod České dráhy.
Auta navíc podle něj překonávala koleje na místech, které nebyly označeny jako železniční přejezdy. Šprdlík ještě dodal, že k nakládce se nádraží využívá v poslední době jen minimálně, téměř vůbec. Část stanice dráhy už dříve pronajaly.
Panely uprostřed silnice řidiče překvapují. MF DNES zde sledovala situaci jen několik minut a u barikády se muselo otáčet několik aut.
„Nechápu proč to zablokovali. Na tom nádraží už se skoro nic neděje, jen občas tudy projede vlak. Kdyby silnici trošku upravili a rozmístili značky, udělali by líp. Ale naházet sem panely je jednodušší,“ soudí Libor Leitner z Jihlavy.
O zprůjezdnění nádraží stojí vedení jihlavské radnice již minimálně od roku 2003. Vladimír Hink, který tehdy byl ve funkci náměstka primátora předpokládal, že bude zprůjezdnění stát několik milionů.
Zástupci Českých drah a magistrátu pak začali jednat o oživení nádraží. Ke stanici se má přivést městská hromadná doprava. Odbavovací budovu čeká zásadní modernizace. A radnice plánuje, že zprůjezdněnou zkratku kolem nádraží napojí na kruhový objezd u Rozkvětu. Podle náměstka primátora Radka Vovsíka je ale domlouvání se s drahami těžké. „Do jisté míry se s nimi špatně jedná. Měl jsem jedno jednání ohledně nákladní rampy, která se musí přemístit. Oni chtějí, abychom ji přemístili a zaplatili padesát milionů korun,“ popsal Vovsík. Kvůli majetkovým záležitostem předpokládá, že vše bude trvat dlouho. „Ten horizont je hodně v nedohlednu,“ míní. Magistrát už má zpracovanou dokumentaci, která se týká spojky u nádraží. Teď s ní čeká na stanovisko Českých drah. „O dočasném zprůjezdnění se neuvažuje. V případě panelů přes komunikaci u nádraží jde o pozemek drah, není to veřejná komunikace. S pozemkem mohou nakládat podle své vůle. Zřejmě Českým drahám vadila projíždějící auta, proto cestu přehradily,“ doplnil Radek Tulis, tiskový mluvčí radnice.
Část městského nádraží u Ferony také slouží jako provizorní parkoviště fotbalového klubu FC Vysočina.
Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
Jihlava - Řidiči už si nemůžou zkracovat cestu přes městské vlakové nádraží. České dráhy vytvořily uprostřed často používané silnice dvě barikády z panelů.
Neoficiální spojka vedla z Jiráskovy ulice od Ferony, pokračovala kolem kolejí a ústila na třídě Legionářů. Na zkratku se dalo najíždět i pod supermarketem Lidl z ulice U Tunelu.
„Je to uzavřený areál Českých drah, který slouží k vykládce a nakládce. Byl často zneužíván, auta si tudy krátila cestu. Pozvolna se to stávalo normální komunikací. Navíc se tam skoro pravidelně objevovaly černé skládky odpadu, které jsme museli likvidovat,“ vysvětlil důvody uzavření Pavel Šprdlík z jihlavské správy dopravní cesty, která patří pod České dráhy.
Auta navíc podle něj překonávala koleje na místech, které nebyly označeny jako železniční přejezdy. Šprdlík ještě dodal, že k nakládce se nádraží využívá v poslední době jen minimálně, téměř vůbec. Část stanice dráhy už dříve pronajaly.
Panely uprostřed silnice řidiče překvapují. MF DNES zde sledovala situaci jen několik minut a u barikády se muselo otáčet několik aut.
„Nechápu proč to zablokovali. Na tom nádraží už se skoro nic neděje, jen občas tudy projede vlak. Kdyby silnici trošku upravili a rozmístili značky, udělali by líp. Ale naházet sem panely je jednodušší,“ soudí Libor Leitner z Jihlavy.
O zprůjezdnění nádraží stojí vedení jihlavské radnice již minimálně od roku 2003. Vladimír Hink, který tehdy byl ve funkci náměstka primátora předpokládal, že bude zprůjezdnění stát několik milionů.
Zástupci Českých drah a magistrátu pak začali jednat o oživení nádraží. Ke stanici se má přivést městská hromadná doprava. Odbavovací budovu čeká zásadní modernizace. A radnice plánuje, že zprůjezdněnou zkratku kolem nádraží napojí na kruhový objezd u Rozkvětu. Podle náměstka primátora Radka Vovsíka je ale domlouvání se s drahami těžké. „Do jisté míry se s nimi špatně jedná. Měl jsem jedno jednání ohledně nákladní rampy, která se musí přemístit. Oni chtějí, abychom ji přemístili a zaplatili padesát milionů korun,“ popsal Vovsík. Kvůli majetkovým záležitostem předpokládá, že vše bude trvat dlouho. „Ten horizont je hodně v nedohlednu,“ míní. Magistrát už má zpracovanou dokumentaci, která se týká spojky u nádraží. Teď s ní čeká na stanovisko Českých drah. „O dočasném zprůjezdnění se neuvažuje. V případě panelů přes komunikaci u nádraží jde o pozemek drah, není to veřejná komunikace. S pozemkem mohou nakládat podle své vůle. Zřejmě Českým drahám vadila projíždějící auta, proto cestu přehradily,“ doplnil Radek Tulis, tiskový mluvčí radnice.
Část městského nádraží u Ferony také slouží jako provizorní parkoviště fotbalového klubu FC Vysočina.
Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/172147/
Na pardubickém hlavním nádraží se objevila skleněná koule s kamerou
Pardubické nádraží hlídá skrytá kamera. Moderní zařízení je ukryté ve skleněné, až futuristicky vyhlížející kouli, nad tabulí s odjezdy vlaků a snímá celý prostor nádražní haly.
Díky skleněné kouli není vidět, kam právě kamera míří. Má tak podle strážníků pomoci odradit případné vandaly či zloděje.
„Nová digitální kamera je otočná, malá a je mnohem lepší, než původní analogická, která tu byla předtím. Má vysoké rozlišení a také se může předem naplánovat trasa snímání, nebo se může zaměřit na jeden bod,“ říká strážník městské policie Pavel Leuchter.
Záznam kamery vidí jednak pracovníci drah v nádražní hale a jednak také městská policie.
Jedna nová kamera je ještě venku nad místem, kde stojí automobily taxislužby. Dále jsou nové kamery v obou podchodech. V každém podchodu jsou dvě. Původně tam nebylo žádné zařízení na snímání pohybu. „Je to například dobré na velké akce, jako jsou hokejová utkání. Když se dnes něco stane, je snadné zjistit, kdo a co udělal,“ říká Milan Trojánek, technický náměstek vrchního přednosty Českých drah v Pardubicích.
Kamery zaplatily dráhy, město a dopravní podnik
Nové kamery zaplatily z části České dráhy a z části první městský obvod a Dopravní podnik města Pardubic. O výměnu hlavní kamery a kamer, které snímají lavičky a venkovní fontánu, se postarala pardubická městská policie.
„Ta samotná nová moderní kamera přijde s montáží a softwarem na sto tisíc korun. Jinak celý nový kamerový systém stál čtvrt milionu,“ řekl ředitel pardubické městské policie Petr Kvaš.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Pardubické nádraží hlídá skrytá kamera. Moderní zařízení je ukryté ve skleněné, až futuristicky vyhlížející kouli, nad tabulí s odjezdy vlaků a snímá celý prostor nádražní haly.
Díky skleněné kouli není vidět, kam právě kamera míří. Má tak podle strážníků pomoci odradit případné vandaly či zloděje.
„Nová digitální kamera je otočná, malá a je mnohem lepší, než původní analogická, která tu byla předtím. Má vysoké rozlišení a také se může předem naplánovat trasa snímání, nebo se může zaměřit na jeden bod,“ říká strážník městské policie Pavel Leuchter.
Záznam kamery vidí jednak pracovníci drah v nádražní hale a jednak také městská policie.
Jedna nová kamera je ještě venku nad místem, kde stojí automobily taxislužby. Dále jsou nové kamery v obou podchodech. V každém podchodu jsou dvě. Původně tam nebylo žádné zařízení na snímání pohybu. „Je to například dobré na velké akce, jako jsou hokejová utkání. Když se dnes něco stane, je snadné zjistit, kdo a co udělal,“ říká Milan Trojánek, technický náměstek vrchního přednosty Českých drah v Pardubicích.
Kamery zaplatily dráhy, město a dopravní podnik
Nové kamery zaplatily z části České dráhy a z části první městský obvod a Dopravní podnik města Pardubic. O výměnu hlavní kamery a kamer, které snímají lavičky a venkovní fontánu, se postarala pardubická městská policie.
„Ta samotná nová moderní kamera přijde s montáží a softwarem na sto tisíc korun. Jinak celý nový kamerový systém stál čtvrt milionu,“ řekl ředitel pardubické městské policie Petr Kvaš.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/171044/
Nově musí cestující k vlakům v krajském městě přes koleje. Hlídá je služba Českých drah
Dostat se k vlakům na hlavním ústeckém nádraží je pro cestující opět trochu složitější. Kvůli rekonstrukci druhého nástupiště byl totiž uzavřen podchod. Lidé se tak k vlakům musejí vydávat přes koleje.
„Před čtrnácti dny jsme otevřeli opravené třetí nástupiště. Ihned na to se začalo s rozebíráním nástupiště druhého, které jako jediné zatím žádnou úpravou neprošlo. Lidé mohli několik dní chodit na třetí nástupiště podchodem. Jenže s postupujícími stavebními pracemi to bylo stále nebezpečnější. Proto jsme podchod uzavřeli. Přístupová cesta na třetí peron vede nyní z nástupiště prvního,“ vysvětluje Petr Hinterholzinger z ústeckého krajského centra Českých drah.
Cestující musí nyní vyjít na první nástupiště. Na jeho konci je připravena štěrková cesta, která je zavede na druhou stranu nádraží.
„Na této cestě hlídají neustále naši zaměstnanci, aby nedošlo k nějakému úrazu. Celý tento složitý proces by měl trvat zhruba do listopadu, nejpozději do prosince,“ dodává Hinterholzinger.
Vzávěru roku by mělo být otevřeno nově zrekonstruované druhé nástupiště. Tím skončí podle Hinterholzingera úplná přestavba ústeckého nádraží. Ta trvala od loňského jara a vyžádala si 2,5 miliardy korun. Opravené nádraží by mělo cestujícím nabídnout větší komfort. Zastřešená nástupiště budou po dokončení prací měřit 400 metrů. Lidé k nim budou chodit 30 metrů dlouhým podchodem, kde by mělo podle plánů vzniknout obchodní centrum.
Na rekonstrukci nádražní budovy, kolejí a nástupišť naváže obnova nejbližšího okolí. Financovat ji bude ústecký magistrát. Výsledkem by mělo být propojení nádraží a promenády, která se bude nacházet na nábřeží řeky Labe. Lidé se na ni budou dostávat podchodem přímo z odbavovací haly.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Dostat se k vlakům na hlavním ústeckém nádraží je pro cestující opět trochu složitější. Kvůli rekonstrukci druhého nástupiště byl totiž uzavřen podchod. Lidé se tak k vlakům musejí vydávat přes koleje.
„Před čtrnácti dny jsme otevřeli opravené třetí nástupiště. Ihned na to se začalo s rozebíráním nástupiště druhého, které jako jediné zatím žádnou úpravou neprošlo. Lidé mohli několik dní chodit na třetí nástupiště podchodem. Jenže s postupujícími stavebními pracemi to bylo stále nebezpečnější. Proto jsme podchod uzavřeli. Přístupová cesta na třetí peron vede nyní z nástupiště prvního,“ vysvětluje Petr Hinterholzinger z ústeckého krajského centra Českých drah.
Cestující musí nyní vyjít na první nástupiště. Na jeho konci je připravena štěrková cesta, která je zavede na druhou stranu nádraží.
„Na této cestě hlídají neustále naši zaměstnanci, aby nedošlo k nějakému úrazu. Celý tento složitý proces by měl trvat zhruba do listopadu, nejpozději do prosince,“ dodává Hinterholzinger.
Vzávěru roku by mělo být otevřeno nově zrekonstruované druhé nástupiště. Tím skončí podle Hinterholzingera úplná přestavba ústeckého nádraží. Ta trvala od loňského jara a vyžádala si 2,5 miliardy korun. Opravené nádraží by mělo cestujícím nabídnout větší komfort. Zastřešená nástupiště budou po dokončení prací měřit 400 metrů. Lidé k nim budou chodit 30 metrů dlouhým podchodem, kde by mělo podle plánů vzniknout obchodní centrum.
Na rekonstrukci nádražní budovy, kolejí a nástupišť naváže obnova nejbližšího okolí. Financovat ji bude ústecký magistrát. Výsledkem by mělo být propojení nádraží a promenády, která se bude nacházet na nábřeží řeky Labe. Lidé se na ni budou dostávat podchodem přímo z odbavovací haly.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169977/
Tábor - Jak se dostanou do centra Tábora bez komplikací, až se zbourá v únoru most přes nádraží Českých drah, který je v havarijním stavu, zatím netuší lidé z Čekanic a Blanického předměstí. Politici se zatím na tom, jak vyřeší náhradní dopravu během doby, kdy se bude stavět most nový, neshodli. „My se přikláníme k vybudování provizorní lávky,“ řekl radní Jiří Fišer za Tábor 2020. Zástupci ODS by radši volili kyvadlovou dopravu, která by v půlhodinových intervalech lidi převážela z Budovcovy ulice k nádraží. Zatímco lávka i s montáží by město přišla na 14 milionů korun, bezplatná náhradní autobusová doprava vychází na 2,5 milionu za rok. Pokud by si lidé na jízdenku připláceli, byla by ještě o milion levnější. „I když by mostek stál víc peněz, spíš bych ho využíval než náhradní dopravu,“ řekl obyvatel Budovcovy ulice Jan Fořter.
Pokud Tábor skutečně počítá s novým mostem přes nádraží, je nejvyšší čas, aby začal něco dělat. Výstavba IV. železničního koridoru totiž kvapem postupuje. A jestliže město nebude mít vše připravené tak, aby mohlo příští rok zahájit práce, v budoucnu by se taková stavba těžko podařila - narušila by hotový koridor.
„Zástupci Českých drah nám upřesnili sled prací a my se mu musíme přizpůsobit,“ uvedl místostarosta Jiří Bartáček. Co nejdříve proto odbor investic vypíše výběrové řízení na zhotovitele mostu. Letos stavbaři přesunou plynovod a telekomunikační kabel. Výstavba nových pilířů má začít příští rok, potrvá od května do srpna. Poté usadí dělníci na pilíře nosníky. „To se bude dít během traťových výluk, při nichž železničáři zároveň položí nové koleje pro koridor. Ostatní práce na mostu už mohou pokračovat bez zásahu do přepravy na dráze,“ sdělil Bartáček. Most, který bude město stát 180 milionů korun, má být hotov na jaře roku 2009.
Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Pokud Tábor skutečně počítá s novým mostem přes nádraží, je nejvyšší čas, aby začal něco dělat. Výstavba IV. železničního koridoru totiž kvapem postupuje. A jestliže město nebude mít vše připravené tak, aby mohlo příští rok zahájit práce, v budoucnu by se taková stavba těžko podařila - narušila by hotový koridor.
„Zástupci Českých drah nám upřesnili sled prací a my se mu musíme přizpůsobit,“ uvedl místostarosta Jiří Bartáček. Co nejdříve proto odbor investic vypíše výběrové řízení na zhotovitele mostu. Letos stavbaři přesunou plynovod a telekomunikační kabel. Výstavba nových pilířů má začít příští rok, potrvá od května do srpna. Poté usadí dělníci na pilíře nosníky. „To se bude dít během traťových výluk, při nichž železničáři zároveň položí nové koleje pro koridor. Ostatní práce na mostu už mohou pokračovat bez zásahu do přepravy na dráze,“ sdělil Bartáček. Most, který bude město stát 180 milionů korun, má být hotov na jaře roku 2009.
Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/168432/
Rada třetího pražského obvodu vyslovila nesouhlas s původní urbanistickou studií, která počítá s výstavbou bytů na Nákladovém nádraží Žižkov. Změny oddálí výstavbu bytů a administrativního komplexu na nádraží. K výstavbě na jižní části nádraží je nutná změna územního plánu. Ta trvá i dva roky, nemůže proběhnout bez schválené urbanistické studie.
Rada chce v nové variantě urbanistické studie přímé prodloužení Olšanské třídy směrem k východu, tedy přímé propojení Olšanské třídy s koridorem Jarovské spojky za ulicí U Nákladového nádraží.
Na původní studii se podílely kromě městské části i České dráhy, společnost Discovery Group a RailReal. Jižní část nádraží získala v březnu na základě výběrového řízení Českých drah firma Sekyra Group, která se na původní urbanistické studii nepodílela vůbec.
Developerská společnost Sekyra Group společně s ČD na nádraží plánuje stavět byty a administrativní centrum. Obě firmy plánují uzavřít do tří měsíců smlouvu o vzniku společného podniku. Nesmí však začít stavět, dokud se nezmění územní plán jižní části nádraží, stavbu by mohla zahájit až v roce 2010.
Radnice Praha 3 se bojí, stavebníci nebudou na změnu územního rozhodnutí čekat a začnou stavět bez něj. O změnu územního plánu na magistrátu hlavního města Prahy zatím nikdo nepožádal.
(Novinky, ČTK)
Rada chce v nové variantě urbanistické studie přímé prodloužení Olšanské třídy směrem k východu, tedy přímé propojení Olšanské třídy s koridorem Jarovské spojky za ulicí U Nákladového nádraží.
Na původní studii se podílely kromě městské části i České dráhy, společnost Discovery Group a RailReal. Jižní část nádraží získala v březnu na základě výběrového řízení Českých drah firma Sekyra Group, která se na původní urbanistické studii nepodílela vůbec.
Developerská společnost Sekyra Group společně s ČD na nádraží plánuje stavět byty a administrativní centrum. Obě firmy plánují uzavřít do tří měsíců smlouvu o vzniku společného podniku. Nesmí však začít stavět, dokud se nezmění územní plán jižní části nádraží, stavbu by mohla zahájit až v roce 2010.
Radnice Praha 3 se bojí, stavebníci nebudou na změnu územního rozhodnutí čekat a začnou stavět bez něj. O změnu územního plánu na magistrátu hlavního města Prahy zatím nikdo nepožádal.
(Novinky, ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/168238/
Město Otrokovice, které leží v těsném sousedství Zlína – známého střediska průmyslu a obchodu stejnojmenného kraje, má velký význam jak pro železniční, tak i silniční dopravu. Pokud všechno proběhne podle plánu, začne se již v příštím roce stavět v přednádražním prostoru železniční stanice Otrokovice ojedinělý přestupní terminál pro všechny druhy veřejné dopravy.
Připomeňme si, že Otrokovice najdeme na trase druhého tranzitního železničního koridoru a současně na křižovatce dvou silnic první třídy – I/55 a I/49. V otrokovické železniční stanici zastavují všechny vlaky osobní dopravy vedené v úseku Břeclav–Přerov, včetně několika mezinárodních vlaků kategorie EuroCity.
Celá aktualita je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_20otro.htm
Připomeňme si, že Otrokovice najdeme na trase druhého tranzitního železničního koridoru a současně na křižovatce dvou silnic první třídy – I/55 a I/49. V otrokovické železniční stanici zastavují všechny vlaky osobní dopravy vedené v úseku Břeclav–Přerov, včetně několika mezinárodních vlaků kategorie EuroCity.
Celá aktualita je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_20otro.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/167558/
No, ono pochopitelně o žádné nádraží nejde:
Radnice chce zastávku blíž centru Velké Chuchle. Zatím dostal přednost koridor
Lidé z velké Chuchle by na vlak mohli chodit jinam než dosud. Alespoň to tak chce místní radnice, která plánuje přesunout nynější železniční zastávku blíž k centru městské části.
Stanice by se podle představ radnice měla v rámci výstavby železničního koridoru z Prahy na Beroun přesunout do prostoru křižovatky ulic Radotínská a Dostihová.
„Současná železniční zastávka je daleko od obytné zóny a pro lidi je dost z ruky. Nový nástupní perón směrem do Prahy by pak podle nás mohl být v prostoru od restaurace Start směrem k závodišti,“ vysvětlil Stanislav Fresl, starosta Velké Chuchle.
Radnice podle jeho slov bojuje o přesun zastávky již od roku 2003, zatím ale neúspěšně. Přednost totiž dostala výstavba koridoru z Prahy do Berouna.
„O plánu víme, jako prioritu jsme ale zvolili modernizaci tratě a výstavbu koridoru,“ řekla mluvčí SŽDC Anna Kodysová.
Zastávka ulehčí dopravě
Nová zastávka by podle starosty Stanislava Fresla určitě přispěla i k odlehčení automobilové dopravy.
„Chceme zahustit celé centrum městské části. Navíc lidé budou mít novou zastávku na rozdíl od té současné blízko a to by je podle mého názoru mohlo přesvědčit, aby jezdili do centra Prahy za prací vlakem,“ řekl Fresl.
Mezi Prahou a Berounem by měla navíc začít fungovat příměstská vlaková doprava, která bude jezdit v intervalu nejdéle patnácti minut. „Řada lidí ji bezpochyby bude chtít využívat, a když budou mít zastávku blízko, automobilistů by mohlo být ještě o něco méně,“ sdělil Fresl.
Vlaky se Velké Chuchli prý osvědčily i při katastrofální povodni, která postihla Prahu v roce 2002. „Bylo to vlastně jediné spojení do centra Prahy a osvědčilo se,“ upozornil starosta.
Přemístění zastávky nevadí ani Českým drahám. „Problém s tím určitě nemáme,“ uvedl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Problém by neměl být podle Fresla ani s financováním. „Jedná se pouze o výstavbu peronu, který je mnohem levnější, než kdybychom tam chtěli postavit nové nádraží,“ vysvětlil starosta městské části.
Stavba nástupiště by navíc vznikala v rámci výstavby nadjezdu před železničním přejezdem ve Velké Chuchli. „Koordinace s výstavbou nadjezdu je bezpodmínečně nutná. V rámci celého projektu by se na novou stanici peníze určitě našly,“ je přesvědčen Fresl.
V současné době probíhá územní řízení, ve kterém jsou projednávány technické náležitosti výstavby mostu. Někteří obyvatelé Chuchle se ale proti mostu bouří a chtějí, aby tu místo něho vznikl tunel.
„To je ale technicky i ekonomicky nevhodné,“ je přesvědčen starosta Chuchle Stanislav Fresl.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Radnice chce zastávku blíž centru Velké Chuchle. Zatím dostal přednost koridor
Lidé z velké Chuchle by na vlak mohli chodit jinam než dosud. Alespoň to tak chce místní radnice, která plánuje přesunout nynější železniční zastávku blíž k centru městské části.
Stanice by se podle představ radnice měla v rámci výstavby železničního koridoru z Prahy na Beroun přesunout do prostoru křižovatky ulic Radotínská a Dostihová.
„Současná železniční zastávka je daleko od obytné zóny a pro lidi je dost z ruky. Nový nástupní perón směrem do Prahy by pak podle nás mohl být v prostoru od restaurace Start směrem k závodišti,“ vysvětlil Stanislav Fresl, starosta Velké Chuchle.
Radnice podle jeho slov bojuje o přesun zastávky již od roku 2003, zatím ale neúspěšně. Přednost totiž dostala výstavba koridoru z Prahy do Berouna.
„O plánu víme, jako prioritu jsme ale zvolili modernizaci tratě a výstavbu koridoru,“ řekla mluvčí SŽDC Anna Kodysová.
Zastávka ulehčí dopravě
Nová zastávka by podle starosty Stanislava Fresla určitě přispěla i k odlehčení automobilové dopravy.
„Chceme zahustit celé centrum městské části. Navíc lidé budou mít novou zastávku na rozdíl od té současné blízko a to by je podle mého názoru mohlo přesvědčit, aby jezdili do centra Prahy za prací vlakem,“ řekl Fresl.
Mezi Prahou a Berounem by měla navíc začít fungovat příměstská vlaková doprava, která bude jezdit v intervalu nejdéle patnácti minut. „Řada lidí ji bezpochyby bude chtít využívat, a když budou mít zastávku blízko, automobilistů by mohlo být ještě o něco méně,“ sdělil Fresl.
Vlaky se Velké Chuchli prý osvědčily i při katastrofální povodni, která postihla Prahu v roce 2002. „Bylo to vlastně jediné spojení do centra Prahy a osvědčilo se,“ upozornil starosta.
Přemístění zastávky nevadí ani Českým drahám. „Problém s tím určitě nemáme,“ uvedl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Problém by neměl být podle Fresla ani s financováním. „Jedná se pouze o výstavbu peronu, který je mnohem levnější, než kdybychom tam chtěli postavit nové nádraží,“ vysvětlil starosta městské části.
Stavba nástupiště by navíc vznikala v rámci výstavby nadjezdu před železničním přejezdem ve Velké Chuchli. „Koordinace s výstavbou nadjezdu je bezpodmínečně nutná. V rámci celého projektu by se na novou stanici peníze určitě našly,“ je přesvědčen Fresl.
V současné době probíhá územní řízení, ve kterém jsou projednávány technické náležitosti výstavby mostu. Někteří obyvatelé Chuchle se ale proti mostu bouří a chtějí, aby tu místo něho vznikl tunel.
„To je ale technicky i ekonomicky nevhodné,“ je přesvědčen starosta Chuchle Stanislav Fresl.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/166890/
Vinohradská radnice má obavy o budoucnost historicky cenné budovy nádraží Vyšehrad. Proto se rozhodla, že se pokusí secesní budovu od Českých drah koupit.
„Vysoká cena neumožňuje návratnost investice pro solidní kupce,“ upozornila včera starostka Prahy 2 Jana Černochová. Radnice se proto obává, aby v budově nevzniklo například kasino.
Budoucímu majiteli bude navíc život komplikovat fakt, že železnice chce v budově zachovat místnost výpravčího. Drážní zaměstnanci sem navíc budou pravidelně docházet.
Radnice chce budovu získat a na vlastní náklady chátrající památku zrekonstruovat.
„Odpověď zástupce drah byla, že probíhá výběrové řízení a že to není možné,“ řekla starostka.
Pokud by se Praha 2 do soutěže přihlásila, muselo by nejdřív schválit její nabídku zastupitelstvo. Jenže tím by byla radnice zároveň znevýhodněna – cenu by dopředu zveřejnila.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
„Vysoká cena neumožňuje návratnost investice pro solidní kupce,“ upozornila včera starostka Prahy 2 Jana Černochová. Radnice se proto obává, aby v budově nevzniklo například kasino.
Budoucímu majiteli bude navíc život komplikovat fakt, že železnice chce v budově zachovat místnost výpravčího. Drážní zaměstnanci sem navíc budou pravidelně docházet.
Radnice chce budovu získat a na vlastní náklady chátrající památku zrekonstruovat.
„Odpověď zástupce drah byla, že probíhá výběrové řízení a že to není možné,“ řekla starostka.
Pokud by se Praha 2 do soutěže přihlásila, muselo by nejdřív schválit její nabídku zastupitelstvo. Jenže tím by byla radnice zároveň znevýhodněna – cenu by dopředu zveřejnila.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/166528/
Mnohaletá ostuda pražských památek, zanedbaná secesní budova vyšehradského nádraží, se snad konečně dočká opravy. Její majitel, České dráhy, ji prodává.
„České dráhy vyhlásily výběrové řízení na prodej vzácného objektu,“ potvrzuje mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Přibližně na přelomu srpna a září by již mohl být znám nový majitel areálu.
O ceně, za kterou nádražní budova změní majitele, se jen spekuluje. Odborníci ji odhadují přibližně na 40 milionů, dráhy o ceně nechtějí hovořit. „Veškeré prodeje nemovitostí Českých drah musí být podloženy znaleckými posudky – cenu ale nezveřejňujeme, protože o cenu soutěžíme,“ vysvětluje Kubala.
Téměř havarijní stav památky způsobily nevyjasněné vlastnické vztahy a desítky let nedostatečné údržby. Nádraží totiž neslouží cestujícím už od 60. let, kdy zde z technických důvodů přestaly vlaky zastavovat. Dráhy si při prodeji budovy nekladou žádné podmínky, které by omezovaly její budoucí využití. Ale nový majitel bude muset respektovat, že je celý objekt památkově chráněný. Také by měl v budoucnu umožnit v sousedství budovy vznik nové železniční zastávky pro vlaky příměstské dopravy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
„České dráhy vyhlásily výběrové řízení na prodej vzácného objektu,“ potvrzuje mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Přibližně na přelomu srpna a září by již mohl být znám nový majitel areálu.
O ceně, za kterou nádražní budova změní majitele, se jen spekuluje. Odborníci ji odhadují přibližně na 40 milionů, dráhy o ceně nechtějí hovořit. „Veškeré prodeje nemovitostí Českých drah musí být podloženy znaleckými posudky – cenu ale nezveřejňujeme, protože o cenu soutěžíme,“ vysvětluje Kubala.
Téměř havarijní stav památky způsobily nevyjasněné vlastnické vztahy a desítky let nedostatečné údržby. Nádraží totiž neslouží cestujícím už od 60. let, kdy zde z technických důvodů přestaly vlaky zastavovat. Dráhy si při prodeji budovy nekladou žádné podmínky, které by omezovaly její budoucí využití. Ale nový majitel bude muset respektovat, že je celý objekt památkově chráněný. Také by měl v budoucnu umožnit v sousedství budovy vznik nové železniční zastávky pro vlaky příměstské dopravy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/165889/
Investorem, který tu chce utratit přes 10 miliard korun, je Smíchov Station Development, společný podnik Českých drah a Sekyra Group. "Funkční využití je jasné, řešíme, v jakém poměru budou zastoupeny byty, kanceláře a obchody," řekl Radek Polák, mluvčí Sekyra Group.
Předčasné jsou podle něho úvahy o tom, jestli budou některé objekty zbourány a kolik nových domů bude postaveno. Rozhodnuto prý ještě není ani to, zda bude budova nádraží z poloviny minulého století rekonstruována, nebo přestavěna."Hala smíchovského nádraží je stavba koncepčně, architektonicky i řemeslně velmi kvalitní. Je na ní znát meziválečná architektonická i stavitelská tradice a praxe," řekl Jan Kněžínek, ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu magistrátu. "Určitě ji chceme zachovat," dodal.
Již v roce 2000 podali pražští památkáři návrh na prohlášení hlavní budovy i nástupišť a historických provozních a skladových budov včetně objektů bývalého buštěhradského nádraží kulturní památkou. Ministerstvo kultury jej však v roce 2005 neschválilo. "Na hlavní budově jim vadilo hlavně propojení se stanicí metra, k němuž došlo v osmdesátých letech," řekl Právu Jan Outrata z Národního památkového ústavu.
Stavět ještě nelze
Pro celé území je již zpracována urbanistická studie, která vznikla na základě zadání útvaru rozvoje hl. m. Prahy. "Rada páté městské části o ní bude jednat 14. srpna," řekl Právu Jan Šlajs, mluvčí Prahy 5. "Zveřejnit ji ale zatím nemůžeme," dodal.
Pokud by se na smíchovském nádraží opravdu mělo v letech 2012 až 2015 stavět, musí být nejprve změněn územní plán, což může trvat až dva roky. "Nyní je na těchto pozemcích stavební uzávěra," řekl Šlajs.
V rámci projektu Smíchov City možná dojde i k přesunu autobusového nádraží Na Knížecí. "Chceme autobusové nádraží přiblížit železniční stanici Praha Smíchov. Meziměstské a příměstské autobusové linky by odjížděly z prostoru západně od vlakového nádraží směrem k místu, kde tunel Mrázovka ústí na Radlickou," uvedl Polák.
(Hana Škodová, Právo, Novinky)