Nádraží, zastávky, dopravny

Ve druhé polovině loňského roku 2006 se vyhrotila poněkud bezútěšná situace s bezdomovci v prostorách železniční stanice Brno hlavní nádraží a stala se do té míry neúnosnou, že vedení stanice v závěru roku najalo speciální ostrahu nádraží prostřednictvím bezpečnostní agentury. O tom, jaká je situace dnes, hovořila naše redakce s vrchním přednostou stanice Martinem Vejmělkou.


Zajímavý rozhovor je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_25brno.htm

by sa uplatnili aj u nás. A aj podobné !
http://www.dicr.cz

Jak zachovat i v příštím roce ztrátovou a ohroženou vlakovou přepravu z Kraslic do Německa? Třeba tím, že město Kraslice postaví v Hraničné (asi dvě stě metrů) od přechodu novou vlakovou zastávku. Kraj by pak mohl dotovat ztrátové spoje v rámci základní dopravní obslužnosti. „O zřízení zastávky v Hraničné se uvažuje, městský úřad zpracovává studii. Lidé by tam jezdili do práce. Jsou zaměstnáni u čerpacích stanic, v restauracích, vyrůst tam má hotel,“ řekl mluvčí kraslické radnice Pavel Reichard.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

LEPŠÍ NÁDRAŽÍ? Italská společnost začne opravovat nádražní budovu v Mariánských Lázních, horní nádraží v Karlových Varech je v tak špatném stavu, že nikdo neví, zda k rekonstrukci dojde. Na další stanice v kraji přispěje Evropská unie.

Karlovarský kraj - Po průtazích a několika odkladech začne italská společnost Grandi Stazioni začátkem července rekonstruovat vlakové nádraží v Mariánských Lázních. Plánovaná celková oprava horního nádraží v Karlových Varech se ale odkládá prozatím na neurčito. Stavbaři totiž zjistili, že hlavní objekt je téměř na spadnutí, a tak Italové jednají s Českými dráhami o dalším postupu několik let plánované akce. „V Mariánských Lázních není ohledně rekonstrukce vlakového nádraží žádný problém,“ řekl zástupce Grandi Staziony Martin Hamšík. „Stavět se zde začne na začátku letošního července. Nyní je těsně před podpisem smlouvy s dodavatelem prací. Do konce roku 2008 má být všechno dokončené, takže se cestující mohou těšit na moderní prostory odbavovací haly, obchody a mimo mnoha dalšího i na služby. Počítáme s tím, že zde prostavíme 80 milionů korun,“ pokračoval. Italové si obě vlaková nádraží v kraji pronajali na třicet let. V Karlových Varech se počítá s investicí 90 milionů korun. Objevily se tu ale rozsáhlé problémy. „Budova z roku 1945 je totiž v daleko horším stavu, než se čekalo. Nedá se rekonstruovat. To se při zadávání zakázky nevědělo. České dráhy s námi ale stále jednají, jak tuto situaci vyřešit. Hledáme způsob, jak nádraží buď přestavět, nebo zrekonstruovat a jak se obě strany na celé akci budou podílet. Kdy se začne stavět, není jasné,“ dodal Hamšík. Obě zpustlá nádraží se mají proměnit v moderní centrum nákupu, kultury a služeb. Běžná bude i lékárna a informační centrum pro turisty. Po třech letech plánování a příprav začala v prosinci oficiálně rekonstrukce i pražského hlavního nádraží. To by se během pěti let mělo proměnit z ostudy Prahy v její výkladní skříň. Přestavba začne v nové odbavovací hale, na závěr přijde zrestaurování historické Fantovy budovy. Investice v hodnotě miliardy korun proběhne rovněž pod taktovkou italské společnosti a České dráhy nebude stát rekonstrukce ani korunu. „Výměnou za to získá Grandi Stazioni právo v příštích třiceti letech pronajímat komerční prostory na nádraží,“ vysvětlil šéf Českých drah Josef Bazala.

* Co nabídnou nádraží
V Karlových Varech a Mariánských Lázních
Investorem je italská společnost Grandi Stazioni, nádraží si pronajme na třicet let Investuje v obou lázeňských městech cca 170 milionů korun Téměř dvouletá modernizace nádraží v Mariánských Lázních má začít letos na začátku července, za plného provozu má trvat do konce roku 2008 Nádraží nabídnou obchody s potravinami a jiným zbožím. Běžná bude i lékárna, informační centrum pro turisty a nabídka nejrůznějších služeb

Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

České dráhy zablokovaly cestu přes jihlavské městské nádraží, zprůjezdnění zatím není na dohled

Jihlava - Řidiči už si nemůžou zkracovat cestu přes městské vlakové nádraží. České dráhy vytvořily uprostřed často používané silnice dvě barikády z panelů.
Neoficiální spojka vedla z Jiráskovy ulice od Ferony, pokračovala kolem kolejí a ústila na třídě Legionářů. Na zkratku se dalo najíždět i pod supermarketem Lidl z ulice U Tunelu.
„Je to uzavřený areál Českých drah, který slouží k vykládce a nakládce. Byl často zneužíván, auta si tudy krátila cestu. Pozvolna se to stávalo normální komunikací. Navíc se tam skoro pravidelně objevovaly černé skládky odpadu, které jsme museli likvidovat,“ vysvětlil důvody uzavření Pavel Šprdlík z jihlavské správy dopravní cesty, která patří pod České dráhy.
Auta navíc podle něj překonávala koleje na místech, které nebyly označeny jako železniční přejezdy. Šprdlík ještě dodal, že k nakládce se nádraží využívá v poslední době jen minimálně, téměř vůbec. Část stanice dráhy už dříve pronajaly.
Panely uprostřed silnice řidiče překvapují. MF DNES zde sledovala situaci jen několik minut a u barikády se muselo otáčet několik aut.
„Nechápu proč to zablokovali. Na tom nádraží už se skoro nic neděje, jen občas tudy projede vlak. Kdyby silnici trošku upravili a rozmístili značky, udělali by líp. Ale naházet sem panely je jednodušší,“ soudí Libor Leitner z Jihlavy.
O zprůjezdnění nádraží stojí vedení jihlavské radnice již minimálně od roku 2003. Vladimír Hink, který tehdy byl ve funkci náměstka primátora předpokládal, že bude zprůjezdnění stát několik milionů.
Zástupci Českých drah a magistrátu pak začali jednat o oživení nádraží. Ke stanici se má přivést městská hromadná doprava. Odbavovací budovu čeká zásadní modernizace. A radnice plánuje, že zprůjezdněnou zkratku kolem nádraží napojí na kruhový objezd u Rozkvětu. Podle náměstka primátora Radka Vovsíka je ale domlouvání se s drahami těžké. „Do jisté míry se s nimi špatně jedná. Měl jsem jedno jednání ohledně nákladní rampy, která se musí přemístit. Oni chtějí, abychom ji přemístili a zaplatili padesát milionů korun,“ popsal Vovsík. Kvůli majetkovým záležitostem předpokládá, že vše bude trvat dlouho. „Ten horizont je hodně v nedohlednu,“ míní. Magistrát už má zpracovanou dokumentaci, která se týká spojky u nádraží. Teď s ní čeká na stanovisko Českých drah. „O dočasném zprůjezdnění se neuvažuje. V případě panelů přes komunikaci u nádraží jde o pozemek drah, není to veřejná komunikace. S pozemkem mohou nakládat podle své vůle. Zřejmě Českým drahám vadila projíždějící auta, proto cestu přehradily,“ doplnil Radek Tulis, tiskový mluvčí radnice.
Část městského nádraží u Ferony také slouží jako provizorní parkoviště fotbalového klubu FC Vysočina.

Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina

Na pardubickém hlavním nádraží se objevila skleněná koule s kamerou

Pardubické nádraží hlídá skrytá kamera. Moderní zařízení je ukryté ve skleněné, až futuristicky vyhlížející kouli, nad tabulí s odjezdy vlaků a snímá celý prostor nádražní haly.
Díky skleněné kouli není vidět, kam právě kamera míří. Má tak podle strážníků pomoci odradit případné vandaly či zloděje.
„Nová digitální kamera je otočná, malá a je mnohem lepší, než původní analogická, která tu byla předtím. Má vysoké rozlišení a také se může předem naplánovat trasa snímání, nebo se může zaměřit na jeden bod,“ říká strážník městské policie Pavel Leuchter.
Záznam kamery vidí jednak pracovníci drah v nádražní hale a jednak také městská policie.
Jedna nová kamera je ještě venku nad místem, kde stojí automobily taxislužby. Dále jsou nové kamery v obou podchodech. V každém podchodu jsou dvě. Původně tam nebylo žádné zařízení na snímání pohybu. „Je to například dobré na velké akce, jako jsou hokejová utkání. Když se dnes něco stane, je snadné zjistit, kdo a co udělal,“ říká Milan Trojánek, technický náměstek vrchního přednosty Českých drah v Pardubicích.

Kamery zaplatily dráhy, město a dopravní podnik

Nové kamery zaplatily z části České dráhy a z části první městský obvod a Dopravní podnik města Pardubic. O výměnu hlavní kamery a kamer, které snímají lavičky a venkovní fontánu, se postarala pardubická městská policie.
„Ta samotná nová moderní kamera přijde s montáží a softwarem na sto tisíc korun. Jinak celý nový kamerový systém stál čtvrt milionu,“ řekl ředitel pardubické městské policie Petr Kvaš.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)

Nově musí cestující k vlakům v krajském městě přes koleje. Hlídá je služba Českých drah

Dostat se k vlakům na hlavním ústeckém nádraží je pro cestující opět trochu složitější. Kvůli rekonstrukci druhého nástupiště byl totiž uzavřen podchod. Lidé se tak k vlakům musejí vydávat přes koleje.
„Před čtrnácti dny jsme otevřeli opravené třetí nástupiště. Ihned na to se začalo s rozebíráním nástupiště druhého, které jako jediné zatím žádnou úpravou neprošlo. Lidé mohli několik dní chodit na třetí nástupiště podchodem. Jenže s postupujícími stavebními pracemi to bylo stále nebezpečnější. Proto jsme podchod uzavřeli. Přístupová cesta na třetí peron vede nyní z nástupiště prvního,“ vysvětluje Petr Hinterholzinger z ústeckého krajského centra Českých drah.
Cestující musí nyní vyjít na první nástupiště. Na jeho konci je připravena štěrková cesta, která je zavede na druhou stranu nádraží.
„Na této cestě hlídají neustále naši zaměstnanci, aby nedošlo k nějakému úrazu. Celý tento složitý proces by měl trvat zhruba do listopadu, nejpozději do prosince,“ dodává Hinterholzinger.
Vzávěru roku by mělo být otevřeno nově zrekonstruované druhé nástupiště. Tím skončí podle Hinterholzingera úplná přestavba ústeckého nádraží. Ta trvala od loňského jara a vyžádala si 2,5 miliardy korun. Opravené nádraží by mělo cestujícím nabídnout větší komfort. Zastřešená nástupiště budou po dokončení prací měřit 400 metrů. Lidé k nim budou chodit 30 metrů dlouhým podchodem, kde by mělo podle plánů vzniknout obchodní centrum.
Na rekonstrukci nádražní budovy, kolejí a nástupišť naváže obnova nejbližšího okolí. Financovat ji bude ústecký magistrát. Výsledkem by mělo být propojení nádraží a promenády, která se bude nacházet na nábřeží řeky Labe. Lidé se na ni budou dostávat podchodem přímo z odbavovací haly.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)

Tábor - Jak se dostanou do centra Tábora bez komplikací, až se zbourá v únoru most přes nádraží Českých drah, který je v havarijním stavu, zatím netuší lidé z Čekanic a Blanického předměstí. Politici se zatím na tom, jak vyřeší náhradní dopravu během doby, kdy se bude stavět most nový, neshodli. „My se přikláníme k vybudování provizorní lávky,“ řekl radní Jiří Fišer za Tábor 2020. Zástupci ODS by radši volili kyvadlovou dopravu, která by v půlhodinových intervalech lidi převážela z Budovcovy ulice k nádraží. Zatímco lávka i s montáží by město přišla na 14 milionů korun, bezplatná náhradní autobusová doprava vychází na 2,5 milionu za rok. Pokud by si lidé na jízdenku připláceli, byla by ještě o milion levnější. „I když by mostek stál víc peněz, spíš bych ho využíval než náhradní dopravu,“ řekl obyvatel Budovcovy ulice Jan Fořter.
Pokud Tábor skutečně počítá s novým mostem přes nádraží, je nejvyšší čas, aby začal něco dělat. Výstavba IV. železničního koridoru totiž kvapem postupuje. A jestliže město nebude mít vše připravené tak, aby mohlo příští rok zahájit práce, v budoucnu by se taková stavba těžko podařila - narušila by hotový koridor.
„Zástupci Českých drah nám upřesnili sled prací a my se mu musíme přizpůsobit,“ uvedl místostarosta Jiří Bartáček. Co nejdříve proto odbor investic vypíše výběrové řízení na zhotovitele mostu. Letos stavbaři přesunou plynovod a telekomunikační kabel. Výstavba nových pilířů má začít příští rok, potrvá od května do srpna. Poté usadí dělníci na pilíře nosníky. „To se bude dít během traťových výluk, při nichž železničáři zároveň položí nové koleje pro koridor. Ostatní práce na mostu už mohou pokračovat bez zásahu do přepravy na dráze,“ sdělil Bartáček. Most, který bude město stát 180 milionů korun, má být hotov na jaře roku 2009.

Mladá fronta DNES - jižní Čechy

Rada třetího pražského obvodu vyslovila nesouhlas s původní urbanistickou studií, která počítá s výstavbou bytů na Nákladovém nádraží Žižkov. Změny oddálí výstavbu bytů a administrativního komplexu na nádraží. K výstavbě na jižní části nádraží je nutná změna územního plánu. Ta trvá i dva roky, nemůže proběhnout bez schválené urbanistické studie.
Rada chce v nové variantě urbanistické studie přímé prodloužení Olšanské třídy směrem k východu, tedy přímé propojení Olšanské třídy s koridorem Jarovské spojky za ulicí U Nákladového nádraží.
Na původní studii se podílely kromě městské části i České dráhy, společnost Discovery Group a RailReal. Jižní část nádraží získala v březnu na základě výběrového řízení Českých drah firma Sekyra Group, která se na původní urbanistické studii nepodílela vůbec.
Developerská společnost Sekyra Group společně s ČD na nádraží plánuje stavět byty a administrativní centrum. Obě firmy plánují uzavřít do tří měsíců smlouvu o vzniku společného podniku. Nesmí však začít stavět, dokud se nezmění územní plán jižní části nádraží, stavbu by mohla zahájit až v roce 2010.
Radnice Praha 3 se bojí, stavebníci nebudou na změnu územního rozhodnutí čekat a začnou stavět bez něj. O změnu územního plánu na magistrátu hlavního města Prahy zatím nikdo nepožádal.

(Novinky, ČTK)

Město Otrokovice, které leží v těsném sousedství Zlína – známého střediska průmyslu a obchodu stejnojmenného kraje, má velký význam jak pro železniční, tak i silniční dopravu. Pokud všechno proběhne podle plánu, začne se již v příštím roce stavět v přednádražním prostoru železniční stanice Otrokovice ojedinělý přestupní terminál pro všechny druhy veřejné dopravy.
Připomeňme si, že Otrokovice najdeme na trase druhého tranzitního železničního koridoru a současně na křižovatce dvou silnic první třídy – I/55 a I/49. V otrokovické železniční stanici zastavují všechny vlaky osobní dopravy vedené v úseku Břeclav–Přerov, včetně několika mezinárodních vlaků kategorie EuroCity.

Celá aktualita je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_20otro.htm

No, ono pochopitelně o žádné nádraží nejde:

Radnice chce zastávku blíž centru Velké Chuchle. Zatím dostal přednost koridor

Lidé z velké Chuchle by na vlak mohli chodit jinam než dosud. Alespoň to tak chce místní radnice, která plánuje přesunout nynější železniční zastávku blíž k centru městské části.
Stanice by se podle představ radnice měla v rámci výstavby železničního koridoru z Prahy na Beroun přesunout do prostoru křižovatky ulic Radotínská a Dostihová.
„Současná železniční zastávka je daleko od obytné zóny a pro lidi je dost z ruky. Nový nástupní perón směrem do Prahy by pak podle nás mohl být v prostoru od restaurace Start směrem k závodišti,“ vysvětlil Stanislav Fresl, starosta Velké Chuchle.
Radnice podle jeho slov bojuje o přesun zastávky již od roku 2003, zatím ale neúspěšně. Přednost totiž dostala výstavba koridoru z Prahy do Berouna.
„O plánu víme, jako prioritu jsme ale zvolili modernizaci tratě a výstavbu koridoru,“ řekla mluvčí SŽDC Anna Kodysová.

Zastávka ulehčí dopravě

Nová zastávka by podle starosty Stanislava Fresla určitě přispěla i k odlehčení automobilové dopravy.
„Chceme zahustit celé centrum městské části. Navíc lidé budou mít novou zastávku na rozdíl od té současné blízko a to by je podle mého názoru mohlo přesvědčit, aby jezdili do centra Prahy za prací vlakem,“ řekl Fresl.
Mezi Prahou a Berounem by měla navíc začít fungovat příměstská vlaková doprava, která bude jezdit v intervalu nejdéle patnácti minut. „Řada lidí ji bezpochyby bude chtít využívat, a když budou mít zastávku blízko, automobilistů by mohlo být ještě o něco méně,“ sdělil Fresl.
Vlaky se Velké Chuchli prý osvědčily i při katastrofální povodni, která postihla Prahu v roce 2002. „Bylo to vlastně jediné spojení do centra Prahy a osvědčilo se,“ upozornil starosta.
Přemístění zastávky nevadí ani Českým drahám. „Problém s tím určitě nemáme,“ uvedl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.
Problém by neměl být podle Fresla ani s financováním. „Jedná se pouze o výstavbu peronu, který je mnohem levnější, než kdybychom tam chtěli postavit nové nádraží,“ vysvětlil starosta městské části.
Stavba nástupiště by navíc vznikala v rámci výstavby nadjezdu před železničním přejezdem ve Velké Chuchli. „Koordinace s výstavbou nadjezdu je bezpodmínečně nutná. V rámci celého projektu by se na novou stanici peníze určitě našly,“ je přesvědčen Fresl.
V současné době probíhá územní řízení, ve kterém jsou projednávány technické náležitosti výstavby mostu. Někteří obyvatelé Chuchle se ale proti mostu bouří a chtějí, aby tu místo něho vznikl tunel.
„To je ale technicky i ekonomicky nevhodné,“ je přesvědčen starosta Chuchle Stanislav Fresl.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Vinohradská radnice má obavy o budoucnost historicky cenné budovy nádraží Vyšehrad. Proto se rozhodla, že se pokusí secesní budovu od Českých drah koupit.
„Vysoká cena neumožňuje návratnost investice pro solidní kupce,“ upozornila včera starostka Prahy 2 Jana Černochová. Radnice se proto obává, aby v budově nevzniklo například kasino.
Budoucímu majiteli bude navíc život komplikovat fakt, že železnice chce v budově zachovat místnost výpravčího. Drážní zaměstnanci sem navíc budou pravidelně docházet.
Radnice chce budovu získat a na vlastní náklady chátrající památku zrekonstruovat.
„Odpověď zástupce drah byla, že probíhá výběrové řízení a že to není možné,“ řekla starostka.
Pokud by se Praha 2 do soutěže přihlásila, muselo by nejdřív schválit její nabídku zastupitelstvo. Jenže tím by byla radnice zároveň znevýhodněna – cenu by dopředu zveřejnila.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Ako vidim, zbynek, si tu jediny ktory do tejto temy pise ostatne je to tvoja tema

ale k veci: neviete niekto nieco o prestavbe DNV, pre niekoho Devínska Nová Ves

Mnohaletá ostuda pražských památek, zanedbaná secesní budova vyšehradského nádraží, se snad konečně dočká opravy. Její majitel, České dráhy, ji prodává.
„České dráhy vyhlásily výběrové řízení na prodej vzácného objektu,“ potvrzuje mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Přibližně na přelomu srpna a září by již mohl být znám nový majitel areálu.
O ceně, za kterou nádražní budova změní majitele, se jen spekuluje. Odborníci ji odhadují přibližně na 40 milionů, dráhy o ceně nechtějí hovořit. „Veškeré prodeje nemovitostí Českých drah musí být podloženy znaleckými posudky – cenu ale nezveřejňujeme, protože o cenu soutěžíme,“ vysvětluje Kubala.
Téměř havarijní stav památky způsobily nevyjasněné vlastnické vztahy a desítky let nedostatečné údržby. Nádraží totiž neslouží cestujícím už od 60. let, kdy zde z technických důvodů přestaly vlaky zastavovat. Dráhy si při prodeji budovy nekladou žádné podmínky, které by omezovaly její budoucí využití. Ale nový majitel bude muset respektovat, že je celý objekt památkově chráněný. Také by měl v budoucnu umožnit v sousedství budovy vznik nové železniční zastávky pro vlaky příměstské dopravy.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Nádraží na Vyšehradě chátrá. České dráhy chtějí tuto secesní památku prodat

Ošuntělou budovu vyšehradského nádraží míjejí každý den tisíce lidí. Pohled je to smutný – opadané omítky, plevel, povalující se odpadky a špinavá, rozbitá okna. Po dřívější secesní nádheře ani památky. „Cestovala jsem odtud jako malá k tetě do Písku, ale nádraží teď vypadá více jako ruina než místo, kudy jezdí vlak,“ říká Jana Mladá z Pankráce. Vlaky tu nezastavují od 60. let minulého století. Nedovolují to bezpečnostní předpisy, nádraží totiž stojí v oblouku trati. Soupravy proto pouze projíždějí.
Poté, co odešli poslední cestující, začala vzácná, památkově chráněná budova postupně chátrat. Nádraží nepomohla ani rekonstrukce v osmdesátých letech, paradoxně jeho stav spíš zhoršila. Začalo zatékat pod fasádu, proto je okolo celého objektu několik let natažena bezpečnostní síť.

Unikát mezi nádražími

Odborníci přitom upozorňují, že nádražní budova by si zasloužila lepší osud. „Je to zajímavá stavba, mezi pražskými nádražími unikátní,“ upozorňuje jednatel Klubu Za starou Prahu Richard Biegel a své tvrzení hned zdůvodňuje: „Je to jedna z mála dochovaných historických staveb malého městského nádraží, která navíc výrazně formuje své okolí.“
Budova vznikla před 103 lety, pravděpodobně podle plánů architekta Antonína Balšánka, který pro Prahu navrhl například městské muzeum nebo se podílel na projektu Obecního domu.
Památkou však není jen hlavní budova. Historici mluví v superlativech také o přízemním domku z hrázděného zdiva, kde bývala čekárna.
Dnes je nádraží na prodej. Jeho majitel, České dráhy, už hledá kupce. Objekt by chtěla získat například radnice Prahy 2. Městská část plánuje, že by tady vybudovala kulturní a společenské centrum pro veřejnost. Podobný projekt však už jednou ztroskotal – budovu získala v roce 2002 do pronájmu společnost Nádraží, s. r. o., spory mezi ní a Českými dráhami dnes řeší soud.

Zastávka pro vlaky se vrátí

I když bude nádraží prodáno, je možné, že se cestující dočkají a po několika letech jim vlak na trati u Vyšehradu zase zastaví. „Dlouhodobě se uvažuje o vybudování železniční zastávky v této oblasti, nejreálnější se teď jeví varianta v oblasti Ostrčilova náměstí,“ potvrzuje mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.´

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Část vnitřních prostor nedávno opravené železniční stanice v Koutech nad Desnou poslouží jako knihovna pro místní obyvatele. Stanice je konečnou stanicí trati Šumperk–Kouty nad Desnou, kterou vlastní Svazek obcí údolí Desné.


(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Podle ředitele developerské společnosti Sekyra Group Leoše Anderleho uzavře jeho firma s Českými drahami smlouvu o vzniku společného podniku. Ten pak bude stavět bytový a administrativní komplex na Nákladovém nádraží Žižkov. Společnost nicméně nesmí stavět, dokud se nezmění územní plán jižní části nádraží.
Městská část Prahy 3, na jejímž území se nádraží nachází, s postupem ČD nesouhlasí. Podle vedoucího odboru územního rozvoje Zdeňka Fikara po ČD městská část požadovala, aby se nevybíral partner pro rozvoj jižní části nádraží, dokud nebude zažádáno o změnu územního plánu.
Radnice má podle Fikara obavu, že stavebníci nebudou na změnu územního rozhodnutí čekat a začnou stavět bez něj. O změnu územního plánu na magistrátu hlavního města Prahy zatím nikdo podle Fikara nepožádal.

Kolejiště se nezachová

Urbanistická studie nákladového nádraží je podle Fikara zpracována, podílely se na ní kromě městské části i ČD, společnost Discovery Group a RailReal. Nyní se jednotliví partneři, včetně Sekyra Group, musejí dohodnout, co bude dál. Změna územního plánu jižní části nádraží bude podle něj trvat dva roky, tzn., že společnost Sekyra Group by mohla na nákladovém nádraží začít stavět až v roce 2010.
Anderle dnes představil dvě varianty rozvoje nádraží, konečná verze se ale podle něj může lišit. Areálu nyní dominuje podle Anderleho rozlehlá administrativní budova, ještě není podle něj jisté, že bude začleněna do komplexu nebo zbourána. Naproti tomu kolejiště se podle něj určitě nezachovají.

(Novinky, ČTK)